POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

Transkript

1 Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně Seminární práce z předmětu: Pojišťovnictví JS 2005/2006 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU V OBČANSKÉM ŽIVOTĚ Vypracoval: Rostislav Staněk, 3. ročník, Finanční podnikání Lada Procházková, 3. ročník, Finanční podnikání Seminární skupina (čas): 12.50

2 Obsah OBSAH 1. Úvod Odpovědnost za škody Předcházení škodám Předpoklady vzniku odpovědnosti Obsah, rozsah a způsob náhrady škody Škoda způsobená na věcech, resp. majetku Škoda způsobená na zdraví Pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti občanských rizik Pojištění odpovědnosti za škodu členů domácnosti Pojištění odpovědnosti za škody z provozu nemovitosti Pojištění odpovědnosti zaměstnance Podíl pojištění odpovědnosti na celkovém trhu s pojištěním Srovnání tří pojišťoven Výše pojistného a maximální pojistné plnění Spoluúčast Rozsah pojištění Doplňková pojištění Závěr Použitá literatura Odborná literatura Internetové zdroje Přílohy... 21

3 Úvod 1. ÚV OD Určitě se každému z nás může někdy stát, že vytopí sousedy, přejede někoho na kole nebo shodí regál s alkoholem v supermarketu. Většinou po takové nehodě následuje finanční vyrovnání, které nám může udělat pěkný vítr v peněžence. Otázkou potom je, zda se vyplatí uzavírat si pro obdobné případy pojištění odpovědnosti. V naší práci jsme se mimo jiné pokusili odpovědět si na tuto otázku a seznámit se tak s problematikou odpovědnosti za škody v běžném občanském životě a na ni navazujícími produkty jednotlivých pojišťoven. 3

4 Odpovědnost za škody 2. ODPOV ĚDN OST ZA ŠK ODY Odpovědnost v občanském právu lze vymezit jako sekundární právní povinnost, která vzniká subjektu, který porušil primární právní povinnost, která pro něj vyplývá ze zákona popřípadě z jiné právní skutečnosti (nejčastěji ze smlouvy). Jedná se o určitou sankci vůči rušiteli. Obsah odpovědnostního vztahu je tak tvořen povinností nahradit škodu a právem poškozeného na její náhradu Předcházení škodám V zájmu prevence ukládá občanský zákoník každému obecnou právní povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a na životním prostředí ( 415 obč. zákoníku). Každý je tedy ze zákona povinen počínat si podle daných okolností konkrétního případu natolik opatrně a pozorně, aby nezpůsobil jinému svým jednáním (konáním nebo opomenutím) škodu na zdraví či na majetku, a aby nezpůsobil škodu na přírodě a životním prostředí. Zvláštní prevenční povinnost, a to povinnost ve formě aktivního jednání (zákroku) ukládá občanský zákoník tomu, kdo je vznikem škody ohrožen, tedy ohroženému. Ten, komu škoda hrozí, je povinen zakročit k jejímu odvrácení, a to způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení ( 417 odst. 1 obč. zákoníku).vždy je ovšem nutné tuto povinnost posoudit s přihlédnutím k okolnostem konkrétní situace, a to jak objektivním (povaha ohrožení), tak i subjektivním (např. věk, zdravotní stav). Nesplní-li ohrožený svou prevenční povinnost, ponese podle okolností případu část škody ze svého ( 441 obč. zákoníku) Předpoklady vzniku odpovědnosti Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou následující: a. protiprávní úkon b. škoda c. příčinná souvislost mezi a. a b. d. zpravidla i zavinění První tři jsou povahy objektivní a jsou nezbytnými předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti za škodu. Poslední, tj. zavinění je povahy subjektivní, a není nezbytným, ale pouze pravidelným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu v případech, kdy to zákon stanoví. 1 Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. str

5 Odpovědnost za škody Naproti tomu jsou případy, kdy nelze hovořit o protiprávnosti, takové jednání tedy odpovědnost nezakládá, a to: výkon práva nebo plnění povinnosti pokud se děje v souladu s právem (např. použití zbraně policistou) svépomoc ohrožený může sám odvrátit neoprávněný zásah, pokud mu bezprostředně hrozí ( 6 obč. zákoníku) jednání v krajní nouzi pokud hrozící nebezpečí nebylo možné odvrátit jinak a škoda způsobená jednáním v krajní nouzi musí být menší než ta, která hrozila) jednání v nutné obraně obrana nesmí být nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku svolení poškozeného Je-li prokázáno, že škůdce porušil právní povinnost, že došlo ke škodě a že tato škoda je v příčinné souvislosti s protiprávním úkonem (uvedené skutečnosti prokazuje poškozený), má ze za to, že škůdce škodu zavinil. Je tedy na něm, aby, chce-li se zprostit odpovědnosti, prokázal, že škodu nezavinil, tedy aby se vyvinil Obsah, rozsah a způsob náhrady škody Pojem obsah škody znamená, jakou škodu je škůdce povinen poškozenému nahradit. Rozsah náhrady škody pak znamená, jakou výši náhrady je povinen škůdce poškozenému poskytnout, a způsob náhrady škody, jakým způsobem se náhrada škody realizuje. Všechny tři tyto složky náhrady škody jsou rozdílné v závislosti na tom, zda byla škoda způsobena na majetku nebo na zdraví (event. na životě) poškozeného Škoda způsobená na věcech, resp. majetku a) Obsah náhrady škody Poškozenému se hradí jak škoda skutečná, tak i to, co poškozenému ušlo ušlý zisk (viz. 442 obč. zákoníku). b) Rozsah náhrady škody Zákon nestanoví žádný limit, žádnou maximální hranici. Z důvodů zvláštního zřetele hodných však může soud uplatnit tzv. moderační právo ( 450 obč. zákoníku) a výši náhrady škody přiměřeně snížit. Jde zejména o okolnosti, za nichž ke škodě došlo, a osobní a majetkové poměry fyzické osoby, která ji způsobila. Moderační právo je vyloučeno v případech úmyslného způsobení škody. 5

6 Odpovědnost za škody Pokud jde o určení výše škody na věci, vychází se z ceny věci v době poškození ( 443 obč. zákoníku). Náhrada škody by měla odpovídat ekvivalentu, za nějž si poškozený může opatřit věc téhož druhu a kvality. c) Způsob náhrady škody Občanský zákoník vychází z principu peněžité náhrady ( 442 odst. 2). Pouze tehdy, jestliže o to poškozený požádá, a je-li to možné a účelné (obě tyto podmínky musí být splněny), hradí se škoda uvedením v předešlý stav. O způsobu, jakým bude škoda hrazena, nerozhoduje tedy škůdce. Právo výběru mezi oběma způsoby náhrady škody dává zákon poškozenému, podmiňuje je však možností a účelností Škoda způsobená na zdraví a) Obsah a rozsah náhrady škody Při škodě na zdraví se nahrazují: účelné náklady spojené s léčením, ztráta na výdělku, příp. na důchodu, bolesti a ztížení společenského uplatnění. Došlo-li k usmrcení, hradí se: náklady na výživu pozůstalým (těm, kterým byl povinen poskytovat zemřelý), přiměřené náklady spojené s pohřbem. b) Způsob náhrady škody Jde-li o škodu na zdraví, hradí se škoda zásadně vždy v penězích, což je dáno povahou způsobené škody. Náhrada za ztrátu výdělku se hradí ve formě peněžitého důchodu ( 445 obč. zákoníku), takže lze tento důchod měnit v závislosti na zdravotním stavu poškozeného, a tedy i na jeho výdělkových možnostech. Stejně tak náklady na výživu pozůstalých se hradí ve formě peněžitého důchodu ( 448 odst. 1 obč. zákoníku). Náhrada za vytrpění bolesti a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově v penězích. Stejně tak se jednorázově poskytuje náhrada nákladů vynaložených na léčení a nákladů spojených s pohřbem. Právo na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění je právem osobní povahy, proto tato práva zanikají smrtí oprávněného a nepřecházejí na dědice, a to ani tehdy, byla-li již poškozenému přiznána pravomocným rozhodnutím soudu, ale nebyla splněna před jeho smrtí. 6

7 Pojištění odpovědnosti 3. PO JIŠ TĚNÍ ODP OVĚDN O STI Pojištění odpovědnosti za škody kryje rizika související se skutečností, že pojištěný subjekt může způsobit svou činností škody jinému, a to škody na majetku, na zdraví a na životě, nebo finanční škody, za které poškozenému odpovídá. Rozdíl mezi pojištěním a odpovědností za škodu spočívá ovšem jednak v odlišnosti důvodu jejich vzniku, v jejich účelu, jednak také v povaze a rozsahu závazků, které z nich vznikají: a. zatímco odpovědnost za škodu vzniká jako důsledek porušení právní povinnosti, pojištění vzniká jako služba na základě smlouvy b. úprava náhradové povinnosti připouští uvedení v předešlý stav, naproti tomu plnění pojistitele má vždy finanční povahu c. rozsah náhrady škody se řídí rozsahem způsobné škody, za kterou povinný subjekt odpovídá; narozdíl od toho plnění pojistitele se řídí pojistnými podmínkami a obsahem smlouvy, které jeho výši modifikují Pojištění odpovědnosti za škody sleduje především majetkové zájmy pojištěných, neboť jim v dané míře pomáhá splnit jejich závazky k náhradě škody, pokud jim vznikly buď objektivně (tj. z odpovědnosti za výsledek), nebo z důvodu zavinění v důsledku jejich jednání či opomenutí, které nemá charakter úmyslného činu (na odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně se smluvní pojištění nevztahuje). Stejně tak ale plní toto pojištění funkci ochrany zájmů poškozených, kteří tak nejsou závislí na platební schopnosti takto pojištěného škůdce. Pojistnou událostí v odpovědnostním pojištění je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu (o této povinnosti často rozhoduje soud nebo jiný orgán). Pojišťovna vyplácí pojistné plnění až na základě rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu, a to obvykle nikoli pojištěnému, ale tomu, který má na náhradu škody právo (tedy poškozenému). Pojistné plnění v rámci odpovědnostních pojištění zahrnuje: náhradu škody (škody na zdraví, na věcech, finanční ztráty), náklady na obhajobu pojištěného v souvislosti se škodou, kterou má pojišťovna uhradit, náklady soudního řízení o náhradě škody, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného a výše plnění pojišťovny. 7

8 Pojištění odpovědnosti 3.1. Pojištění odpovědnosti občanských rizik Pojištění odpovědnosti občanských rizik spadá pod dobrovolné smluvní pojištění odpovědnosti občanů (nepodnikajících fyzických osob) a lze jej rozdělit na tyto základní skupiny: a. pojištění odpovědnosti za škodu členů domácnosti (jako občana v běžném občanském životě) b. pojištění odpovědnosti za škodu z držby nemovitosti c. pojištění občana jako zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání Pojištění odpovědnosti za škodu členů domácnosti Zahrnuje pojištění pro případ právní odpovědnosti každého člena pojištěné domácnosti, popř. i další osoby (např. osoby, které jsou pověřeny v době nepřítomnosti majitelů domácnosti se o ni starat a dále osoby, které pro pojištěnou domácnost vykonávají úklidové, obstaravatelské a pečovatelské služby). Toto pojištění se týká právní odpovědnosti za škodu, kterou způsobí členové pojištěné domácnosti v běžném občanském životě (jedná se o odpovědnost za škodu ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákona, případně podle dalších speciálních právních norem, nikoli o odpovědnost smluvně dohodnutou nad rámec stanovený právními předpisy) Pojištění odpovědnosti za škody z provozu nemovitosti Pojištění kryje riziko vzniku škody, která vznikla v souvislosti s provozem nemovitosti a pojištěný (její majitel nebo provozovatel) za škodu takto vzniklou odpovídá. Tímto provozem se míní ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákona činnost, směřující organizovaně ke splnění určitého cíle (např. stavba domu, přestavba i drobné opravy), ale i jen sama existence stavby, která vyvíjí svůj vliv na okolí. Pojištění se ovšem nevztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu z realizace stavebních prací prováděných dodavatelsky. Ve velké většině případů se odpovědnost za škodu, která vzniká provozem nemovitosti řídí příslušnými právními předpisy, které zde stanoví tzv. objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost za výsledek, nikoli za zavinění. Znamená to, že majitel či provozovatel nemovitosti může za vzniklou škodu odpovídat bez ohledu na to, zda škodu zavinil či nezavinil. Odpovídá tedy proto, že předmětná škoda vznikla v souvislosti s provozem této nemovitosti. Z pojištění odpovědnosti za škodu z provozu nemovitosti však může vznikat i celá řada dalších pojistných událostí. Mezi ty nejčastější patří úrazy na chodnících. Majitel či 8

9 Pojištění odpovědnosti provozovatel domu odpovídá za škody, jejichž příčinou jsou závady ve schůdnosti na chodníku, který přímo přiléhá k pozemku, na němž tato nemovitost stojí. Dalším častým důvodem vzniku škod je zanedbaná údržba domu. Spadlá cihla, uvolněný kus omítky apod. mohou být příčinou věcné škody nebo škody na zdraví, popř. finanční škody Pojištění odpovědnosti zaměstnance Uvedené pojištění se vztahuje na obecnou odpovědnost za škodu, která je způsobena zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, tedy škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá podle ustanovení zákoníku práce nebo obdobného tuzemského právního předpisu. Pojistná ochrana zahrnuje odpovědnost za finanční škodu včetně odpovědnosti za poškození nebo zničení movitých věcí, které mu byly svěřeny nebo které užíval k plnění pracovních úkolů. Je-li to v pojistné smlouvě ujednáno, pojištění se vztahuje i na odpovědnost za škodu způsobenou na dopravních prostředcích zaměstnavatele, jakož i odpovědnost za škodu způsobenou mimo území České republiky. Na rozdíl od "běžné občanské" odpovědnosti, která ukládá povinnost nahradit veškerou způsobenou škodu, výše náhrady škody způsobené při výkonu zaměstnání je omezena zákoníkem práce. Zaměstnavatel po nás může požadovat náhradu maximálně ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku. Výjimku představují škody způsobené schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat ( 176 ZP) - tj. hodnotách svěřených na základě dohody o hmotné odpovědnosti (peníze, ceniny, zboží ), a škody způsobené ztrátou svěřených předmětů ( 178 ZP) - tj. předmětů svěřených na základě písemného potvrzení (nářadí a nástroje, ochranné pracovní prostředky, mobilní telefony, notebooky, ). Zaměstnavatel je oprávněn požadovat náhradu veškeré takto způsobené škody. Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli se vztahuje na škodu způsobenou: při plnění pracovních úkolů v pracovněprávním vztahu nebo v přímé souvislosti s ním, za kterou zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení 172 a 179 ZP při plnění služebních úkolů ve služebním poměru nebo v přímé souvislosti s ním, za který odpovídá policista nebo příslušník celní správy, vězeňské služby či justiční stráže podle ustanovení 82, odst. 2, věta první zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR 9

10 Pojištění odpovědnosti A) Pracovní poměr Pojištění může uzavřít: zaměstnanec jako jednotlivec za sebe zaměstnavatel pro všechny svoje zaměstnance pro některé zaměstnance dle jmenného seznamu Rozsah pojistné ochrany V rámci tohoto pojištění rozlišujeme 2 základní varianty rozsahu pojistné ochrany, které zahrnují: a. právo pojištěného, aby za něj pojistitel uhradil škodu způsobenou na životě, zdraví nebo poškozením či zničením věci, škody z nich vyplývající, případně i jinou majetkovou škodu, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle 172 a 175 ZP. b. pojištění odpovědnosti v rozsahu stanoveném v a. pojištění odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů dle 178 ZP. Individuální rozsah pojištění Pojištění lze podle potřeb zaměstnance rozšířit o 2 další rizika: a. Motorová vozidla zaměstnavatele Aby se pojištění vztahovalo i na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím na motorových vozidlech zaměstnavatele, je nutné sjednat připojištění pro řidiče. Toto připojištění lze sjednat k oběma variantám pojištění. b. Škody způsobené vysokozdvižným vozíkem Aby se pojištění vztahovalo i na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím vysokozdvižným vozíkem, je nutné sjednat připojištění Vysokozdvižný vozík. Toto připojištění lze sjednat také k oběma variantám pojištění. Územní rozsah pojištění Pojistná ochrana se vztahuje na škody způsobené zaměstnancem na území ČR a většiny evropských států (s výjimkou např. Islandu, Grónska, Kanárských ostrovů apod.). Podmínkou ovšem je, že sídlo (místo podnikání) zaměstnavatele musí být na území ČR. 10

11 Pojištění odpovědnosti B) Služební poměr Pro pojištění odpovědnosti policistů a příslušníků celní správy, vězeňské nebo justiční stráže platí přiměřeně ustanovení o pojištění zaměstnanců se dvěma následujícími odchylkami. územní rozsah pojištění je omezen pouze na škody způsobené na území ČR. pojištění je přizpůsobeno skutečnosti, že tyto osoby ve služebním poměru odpovídají za způsobenou škodu pouze trojnásobkem průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu Podíl pojištění odpovědnosti na celkovém trhu s pojištěním Následující tabulka dokumentuje podíl pojištění odpovědnosti za škody obyvatel na trhu s pojištěním. zdroj: Česká asociace pojišťoven, 11

12 Pojištění odpovědnosti 3.3. Srovnání tří pojišťoven Dle České asociace pojišťoven nabízí na Českém trhu pojištění odpovědnosti za škodu v občanském životě celkem 8 pojišťoven (Allianz, Česká podnikatelská pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generalli, Kooperativa, Pojišťovna Slavia, Victoria Volksbank). Pro potřeby naší práce jsem provedli komparaci produktů těchto tří pojišťoven: Allianz Česká pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna Než začneme se srovnáváním produktů výše zmíněných, je třeba definovat kritéria, na jejichž základě budeme jednotlivé produkty posuzovat. Za rozhodující vlastnosti srovnávaných pojištění bereme: Výše pojistného a maximální pojistné plnění - Je samozřejmé, že každý chce za ochranu, kterou mu pojištění poskytuje zaplatit co nejméně a zároveň dosáhnout co nejvyššího maximálního plnění. Spoluúčast - Mezi náklady na pojištěni musíme zahrnout i možnou spoluúčast. Rozsah pojištění - V životě může nastat nekonečné množství situací, při nichž můžeme někomu způsobit škodu. Zdaleka ne na všechny tyto situace se musí naše pojištění vztahovat. Proto je třeba důkladně prostudovat pojistné podmínky (především výluky z pojištění) a posoudit jednotlivá pojištění z hlediska šíře situací, která pokrývají. Doplňková pojištění S předchozím kritériem souvisí i možnost sjednat si doplňková pojištění Výše pojistného a maximální pojistné plnění Allianz U pojišťovny Allianz si lze vybrat ze tří variant NORMAL, OPTIMAL a EXKLUSIV. Tyto varianty se od sebe liší rozsahem pojištění (kterému se budeme věnovat níže) a výší limitů maximálního pojistného plnění. Rozdíly mezi jednotlivými variantami jsou patrné z následující tabulky. 12

13 Pojištění odpovědnosti NORMAL Výše pojistného 600 Kč Maximální pojistné plnění (v Kč) škoda usmrcením a na zdraví 500 tis. škoda na věci 300 tis. jiná majetková škoda 20 tis. OPTIMAL 1000 Kč škoda usmrcením a na zdraví 2mil. škoda na věci 500 tis. jiná majetková škoda 30 tis. EXKLUSIV 1800 Kč škoda usmrcením a na zdraví 5mil. škoda na věci 1 mil. jiná majetková škoda 400 tis. Náhrad nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou 1 mil. Česká pojišťovna Česká pojišťovna nabízí na rozdíl od Allianz jen jediný produkt, jehož charakteristiky jsme opět shrnuli do stručné tabulky. Výše pojistného 372 Kč Maximální pojistné plnění škoda usmrcením a na zdraví 2mil. škoda na věci 1 mil. finanční škoda 500 tis Česká podnikatelská pojišťovna Česká podnikatelská pojišťovna nám opět nabízí jistou variabilitu, co se výše pojistného plnění týče. Výše pojistného Maximální pojistné plnění (v Kč) I 400 Kč škoda na zdraví 2 mil. škoda na věci 1 mil. finanční škoda 500 tis. II III 780 Kč 1100 Kč škoda na zdraví 4mil. škoda na věci 2 tis. finanční škoda 750 tis. škoda na zdraví 6 mil. škoda na věci 3 mil. finanční škoda 1 mil. 13

14 Pojištění odpovědnosti Hodnocení Allianz i ČPP nabízejí oproti ČP širší paletu produktů. Tuto nevýhodu ale vyvažuje fakt, že ČP nabízí nejlevnější produkt na trhu (372 Kč). Cenově konkurovat jí může jen ČPP s produktem skrývajícím se pod číslicí I (400 Kč), který je při naprosto stejné výši maximálních pojistných plnění jen o pár korun dražší. U Allianz zaplatíme znatelně více již za variantu NORMAL (600 Kč) nemluvě o tom, že srovnatelné výše pojistných plnění dosahuje až varianta OPTIMAL (1000 Kč), která je o více než 150% dražší. Závěr z hlediska tohoto kritéria je tedy nasnadě, spokojíme-li se s nižším pojistným plněním, jeví se jako optimální volba ČP. Hodláme-li ale páchat škody vyšší, měli bychom si zajít do ČPP Spoluúčast V tomto ohledu panuje mezi pojišťovnami vzácná shoda. Ani jedna z námi vybraných pojišťoven nepočítá se spoluúčastí pojištěného Rozsah pojištění Ve smluvních podmínkách srovnávaných pojišťoven najdeme značné rozdíly v definici rozsahu pojištění. Tato skutečnost je způsobena tím, že ČP vymezuje rozsah pojištění obecně, zatímco ve smluvních podmínkách ČPP a Allianz jsou taxativně vyjmenovány činnosti na které se pojištění vztahuje. Allianz Činnosti na které se pojištění odpovědnosti za škodu občanů vztahuje jsou ve smluvních podmínkách vyjmenovány pro každou variantu zvlášť. Dražší varianta zcela logicky rozsah pojištění oproti variantě levnější rozšiřuje. Přestože Allianz využívá taxativního vymezení rozsahu pojištění, obsahují smluvní podmínky rovněž výluky z pojištění (pravděpodobně z důvodu odstranění případných nedorozumění). Zahrnuje Nezahrnuje NORMAL o Činnost v běžném občanském životě o Vedení domácnosti o Rekreační sport o Odpovědnost z vlastnictví rekreační nemovitosti o Odpovědnost z vlastnictví 14

15 Pojištění odpovědnosti OPTIMAL o Chov psa o Výkon vlastnictví k rodinnému doma či bytu, pokud je užíván k trvalému bydlení o Svépomocné drobné stavební práce o Používání malých rekreačních plavidel EXKLUSIV o Legální držba a užití zbraní o Povinnost nahradit náklady vynaložené zdravotní pojišťovnou o Odpovědnost osob zaměstnaných v domácnosti pojištěného o Chov hospodářských zvířat nemovitosti ve výstavbě o Chov zvířat k výdělečným účelům o Výkon práva myslivosti o Škoda způsobená na lukách, stromech, polích atd. o Používání jiných plavidel než je uvedeno (tj. malých a rekreačních) o Odpovědnost z vlastnictví bytového domu První dvě varianty platí pouze na území České republiky, jedině pojištění EXKLUSIV se vztahuje i na škodné události, které nastanou při přechodném pobytu pojištěného v Evropě. Přičemž platí, že tento pobyt nesmí být delší než tři měsíce. Česká pojišťovna ČP vymezuje ve smluvních podmínkách rozsah pojištění takto: Pojištění se sjednává pro případ zákonem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jiné osobě úrazem nebo jiným poškozením zdraví této osoby, poškozením nebo zničením věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo v užívání. V pojistné smlouvě je tato formulace upřesněna výčtem typických činností, na něž se pojištění vztahuje. Například: Škody způsobené při vedení domácnosti (vytopení vodou, požár, atd.) Škody způsobené při rekreaci (srazíte někoho při lyžování) Škody způsobené při cyklistice (dopravné nehody, které jako cyklista způsobíte) Škody způsobené pojištěným jako vlastníkem zvířat (pes někoho pokouše) Škody způsobené v běžném životě (rozbijete zboží v samoobsluze) To však neznamená, že by se pojištěn nevztahovalo na jiná nebezpečí. Samozřejmě, že ve smluvních podmínkách dále nalezneme celou řadu výluk. Uvádíme pouze některé z nich: 15

16 Pojištění odpovědnosti Škoda vzniklá postupným odkapáváním kapalin, záplavou stojatými nebo volně tekoucími vodami Škoda způsobená rozšířením nakažlivé choroby Škoda vzniklá z vlastnictví, nájmu nebo správy nemovitosti Škoda vyplývající z vlastnictví psa používaného pro výkon práva myslivosti Škoda způsobená plavidlem na jiném plavidle Škoda způsobená plavidlem, které podléhá evidenci Státní plavební správy Škoda způsobená na věcech, které pojištěný přepravuje dopravním prostředkem ve vlastní režii Škoda způsobená v souvislosti s provozováním podnikatelské činnosti Škoda způsobená při plnění pracovních úkolů v pracovněprávních vztazích Škoda způsobená při výkonu práva myslivosti Škoda vzniklá pří návštěvě domácnosti v zahraničí Pojištění ČP se stejně jako u Allianz vztahuje i na osoby zaměstnané v domácnosti pojištěného a osoby, jimž pojištěný svěřil do opatrování domácí či hospodářské zvíře, pokud byla škoda třetím osobám způsobena při výkonu této činnosti. Co se tyče geografického vymezení, vztahuje se pojištění na události, které se staly na území Evropy při přechodném pobytu pojištěného. Česká podnikatelská pojišťovna ČPP vymezuje rozsah pojištěni obdobně jako ČP, tj. nejprve obecně. Následně jsou vymezeny činnosti, na které se pojištění vztahuje zejména a nakonec jsou uvedeny výluky. Také obsah jednotlivých výluk je téměř stejný. Pojištění ČPP se však zahrnuje i škody způsobené postupným odkapáváním kapalin, záplavou stojatými nebo volně tekoucími vodami a škody způsobené na věcech, které pojištěný přepravuje dopravním prostředkem ve vlastní režii. Toto je jediný podstatný rozdíl mezi rozsahem pojištění poskytovaným ČP a ČPP. Shoda panuje i ve vymezení osob a území na něž se pojištění vztahuje. Hodnocení Je vidět, že rozsah pojištění je u srovnávaných produktů obdobný. Toto tvrzení můžeme dokumentovat mimo jiné na tom, že stejné výluky z pojištění se objevují u všech tří pojišťoven. Pojistné nebezpečí vyplývající např.: z vlastnictví nemovitosti, provozování 16

17 Pojištění odpovědnosti plavidel, která musí být evidována u Státní plavební správy, provozování profesionální sportovní činnosti či plnění pracovních úkolů vám nikdo nepojistí. Rozdíly jsou malé, ale přesto jsou. Výhodou ČP a ČPP jistě je, že rozsah pojištění není stanoven taxativně jako u Allianz. Ta zase dává klientovi jistou možnost volby v podobě různých variant pojištění, ale variantu NORMAL, která se nevztahuje ani na chov psa či provádění drobných prací, považujeme za naprosto nedostačující. A ani varianta OPTIMAL nezahrnuje pojištění mimo území České Republiky. Jedinou výhodou produktu poskytovaného pojišťovnou Allianz je to, že varianty OPTIMAL i EXKLUSIV zahrnují odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu vlastnictví k rodinnému bytu. Toto nebezpečí je u dalších dvou pojišťoven zahrnuto ve výlukách. Již dříve jsme se zmínili, že smluvní rozsah pojištění u ČPP je širší než u ČP. Rozsah pojištění ČPP tedy hodnotíme jako nejširší a pro klienta nejvýhodnější. Je také třeba zmínit že všechny pojistné produkty se vztahují nejen na pojištěného, ale i na manžele či manželku, děti a osoby ve společné domácnosti Doplňková pojištění Doplňková pojištění mohou výrazně rozšířit rozsah pojištění, klient si je navíc může a nemusí zvolit, dle své individuální situace. Allianz Jako doplňkové pojištění nabízí pojišťovna Allianz variantu Bytové domy, která oproti předchozím variantám zahrnuje i škodu vyplývající z výkonu vlastnictví k bytovému domu. Připojistit lze také škodu vyplývající z výkonu vlastnictví k rekreačně obývané nemovitosti. Česká pojišťovna Česká pojišťovna nabízí jako doplňkové pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitosti a pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka budovy, jiné stavby či díla ve stavbě nebo demolici. První z uvedených pojištění se vztahuje na škodu způsobenou jiné osobě, která vznikla v souvislosti s touto nemovitostí. Vztahuje se rovněž na odpovědnost osob, jež byly pověřeny čištěním a údržbou chodníků, schodišť, chodeb a prostranství patřících k nemovitosti. Jinými slovy, toto pojištění se vztahuje na: škody způsobené pádem omítky či sněhu ze střechy na chodce nebo auta, škody způsobené pádem na neuklizeném chodníku apod. 17

18 Pojištění odpovědnosti ČP rovněž nabízí pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání. Toto pojištění je určeno pro případ, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu. ČP dává možnost volit si limit Kč, Kč a nebo vyšší individuálně stanovený limit. Dále si můžete vybrat, zda chcete do pojištění zahrnout odpovědnost za škody způsobené v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele nebo ne. Dle toho se odvíjí i cena pojištění. Česká podnikatelská pojišťovna Nabídka doplňkových pojištění ČPP je ještě širší. Stejně jako v předchozích případech i ČPP nabízí pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitosti i pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání. Ve druhém případě si můžeme vybrat ze čtyř variant s maximální výší pojistného plnění od do Kč. Mimo tuto standardní nabídku, můžeme u ČPP sjednat pojištění odpovědnosti vlastníka nebo provozovatele plavidla či pojištění odpovědnosti vlastníka nebo opatrovatele zvířete. 18

19 Závěr 4. ZÁVĚR Na závěr můžeme shrnout, že pomyslným vítězem mezi námi srovnávanými pojišťovnami je ČPP. Pojištění u ČPP je pro klienta cenově výhodnější než pojištění u Allianz, oproti ČP má ČPP širší rozsah pojištění. ČP je výhodná pro ty, kteří hledají co nejúspornější variantu. Jedinou předností Allianz je zahrnutí odpovědnosti za škody vyplývající z vlastnictví nemovitosti do pojištění odpovědnosti za škodu. Tato výhoda se však smazává, protože obdobné pojištění lze sjednat u ČP i ČPP jako doplňkové. 19

20 Použitá literatura 5. POU ŽITÁ LITERA TURA 5.1. Odborná literatura [1] Fiala, J. a kol. Občanské právo hmotné. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2002, 436 s.; ISBN: [2] Hradec, M. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005, 215 s. ; ISBN: [3] Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. 3. vyd. Linde Praha, 2002, ISBN: [4] Velebová, E. Smluvní a zákonné pojištění. 1. vyd. Linde Praha, 1993, ISBN: Internetové zdroje [5] [6] [7] [8] [9] [10] 20

21 Přílohy 6. PŘÍL OHY [1] zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve zn. pozd. předpisů, [2] zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve zn. pozdějších předpisů,

22 Zák. č. 40/1964 Sb., ČÁST ŠESTÁ Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení HLAVA PRVNÍ Předcházení hrozícím škodám 415 Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. 416 Zrušen. 417 (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. (2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. 418 (1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. (2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. 419 Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena. HLAVA DRUHÁ Odpovědnost za škodu ODDÍL PRVNÍ Obecná odpovědnost Nadpis vypuštěn 420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. 420a (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. (2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. (3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. ODDÍL DRUHÝ Případy zvláštní odpovědnosti Nadpis zrušen 421 Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. 421a (1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání 422 (1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit 22

23 Zák. č. 40/1964 Sb., jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. 423 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli. Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům 424 Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Nadpis vypuštěn 425 Zrušen. Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím 426 Zrušen Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků 427 (1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. (2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. 428 Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 429 Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, tak za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věcí, pozbyla-li fyzická osoba při poškození možnosti je opatrovat. 430 (1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil. (2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako provozovatel dopravního prostředku. 431 Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným 432 Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku. Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech 433 (1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo některému z pracovníků provozovatele. (2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. 434 (1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem. Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení. (2) Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do úschovy. 23

24 Zák. č. 40/1964 Sb., Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu, pokud jde o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství. 436 Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. 437 Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních prostředcích hromadné dopravy se odpovídá jen podle ustanovení o náhradě škody způsobené jejich provozem ( 427 až 431). ODDÍL TŘETÍ Společná ustanovení o náhradě škody Společná odpovědnost 438 (1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. (2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. 439 Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. 440 Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu postih. Zavinění poškozeného 441 Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Způsob a rozsah náhrady 442 (1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). (2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. (3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. 443 Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. 444 (1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. (3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce Kč, b) každému dítěti Kč, c) každému rodiči Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte Kč, e) každému sourozenci zesnulého Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, Kč. 445 Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval. 446 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským. 447 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního 24

25 Zák. č. 40/1964 Sb., práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí. byla poškozena. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. (3) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. 447a Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu. 448 (1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu. (2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení 447 odst (1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. (2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře. (3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil. 449a Budoucí nároky podle ustanovení 445 lze odškodnit jednorázově na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle 446 až 449. Snížení náhrady 450 Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila; přihlédne přitom také k poměrům fyzické osoby, která 25

26 Zák. č. 37/2004 Sb., Díl 3 Pojištění odpovědnosti za škodu Základní ustanovení pro pojištění odpovědnosti za škodu 43 (1) Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. (2) Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. (3) Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. (4) Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto soukromé pojištění se změnou vlastníka zaniká, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Ustanovení 27 odst. 2 se použije obdobně. (5) Pojistitel je oprávněn zjišťovat v souvislosti se šetřením škodné události týkající se pojištění odpovědnosti za škodu údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti poškozeného. Nejedná-li se o smrt poškozeného, je ke zjišťování zdravotního stavu nutný souhlas poškozeného. Ustanovení 50 odst. 1 o zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojistitelem se použije obdobně. 44 (1) Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. (2) Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. (3) Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel. (4) Jednorázové odškodnění budoucích nároků v případě nároku na náhradu škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na náhradu nákladů na výživu pozůstalých či jiného nároku majícího charakter opakovaného plnění může pojistitel, který nárok vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu povinné osoby, navrhnout oprávněné osobě formou jednorázové výplaty. Pro stanovení její výše použije pojistitel pojistně matematických metod. Dojde-li mezi oprávněnou osobou a pojistitelem k dohodě o této formě odškodnění, jsou jednorázovou výplatou vyrovnány tyto veškeré již vzniklé a budoucí nároky. 45 (1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši. (2) Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. (3) Pojištěný je povinen sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení. (4) Pojištěný v řízení o náhradě škody je povinen postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel. 46 Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění (1) Jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu. 26