Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Transkript

1 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis vychází ze vzdělávacího oboru Dějepis RVP ZV pro nižší gymnázium a RVP G pro vyšší gymnázium a čtyřleté studium. Hlavním cílem výuky dějepisu je rozvíjet odpovědné a kultivované občanství absolventa gymnázia. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je koncipován tak, aby vynikly dominantní komponenty vývoje naší civilizace. V průběhu studia jsou realizovány vybrané tematické okruhy z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Osmileté studium (nižší stupeň) Výuka probíhá povinně ve všech ročnících (Prima Kvarta) s dvouhodinovou dotací týdně. Výuka je realizována v kmenové třídě, dalších učebnách, případně formou jednodenních exkurzí. Čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia Výuka probíhá od Kvinty do Septimy v rámci osmiletého studia a od prvního do třetí ho ročníku v rámci čtyřletého studia s hodinovou dotací Výuka je realizována v kmenové třídě, dalších učebnách, případně formou jednodenních či vícedenních exkurzí. Na povinnou výuku navazuje dvouletý seminář ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého studia a v Septimě a Oktávě osmiletého studia. Seminář si mohou volit žáci, kteří uvažují o studiu na filozofických, pedagogických fakultách s humanitním zaměřením či na právnických fakultách. V průběhu studia škola realizuje mimo vyučovací hodiny následující aktivity: - Společenskovědní kurz (pro 1. ročník a Kvintu) týdenní projekt zaměřený na praktické seznámení s činností státní správy a samosprávy, s významnými kulturními a historickými objekty a tradicemi regionu - prezentace dějepisných prací ve Středoškolské odborné činnosti - dějepisná olympiáda - odborné exkurze: Historie Holešova (pro Primu) jednodenní exkurze zaměřená na seznámení studentů s památkami Holešova Osvětim (pro 3. ročník a Septimu) jednodenní exkurze zaměřená na prohloubení znalostí studentů o dějinách druhé světové války, holocaustu Vídeň Bratislava (pro 2. ročník a Sextu) dvoudenní exkurze zaměřená na prohloubení znalostí studentů o historii hlavních měst sousedních zemí

2 Hlavní metody a formy práce jsou tyto: výklad, práce s textem, předvádění, řízený dialog, práce s mapou, skupinová práce, diskuse, brainstorming, hraní rolí, exkurze. 2. Výchovné a vzdělávací strategie Pro utváření (na nižším gymnáziu) a rozvíjení (na vyšším gymnáziu a ve čtyřletém studiu) klíčových kompetencí učitelé využívají tyto postupy, metody a formy práce a žákům nabízejí následující aktivity a příležitosti. KOMPETENCE K UČENÍ - učitel zadává domácí úkoly a jejich důslednou kontrolou vede žáky k tomu, aby samostatně vyhledávali, shromažďovali, třídili informace rozšiřující nebo upřesňující dané probírané téma - rozborem jednoduchých historických textů motivuje učitel žáky k tomu, aby získané informace dokázali podrobit jednoduché historické analýze - za pomoci učitele, který zde funguje především jako poradce, tj. poskytuje potřebný studijní materiál, jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování některých témat do podoby samostatných prací, případně k prezentaci těchto prací na úrovni středoškolské odborné činnosti - v rámci zpracování těchto produktů se žáci seznamují nenásilným způsobem s odbornou historickou literaturou, odbornými studiemi a historickými prameny - učitel pomáhá žákům vybrat určité historické téma, které bezprostředně souvisí s probíraným historickým jevem, které následně žáci v menších pracovních skupinách zpracovávají a ve skupinách konzultují získané poznatky - prací s odbornou literaturou, odbornými časopisy a jinými zdroji motivuje učitel žáky k tomu, aby využívali různé zdroje informací, přičemž si ujasňují jejich informační hodnotu. Společně vytváří kompletní pravdivou informaci, kterou pak prezentují svým spolužákům - učitel vede žáky k zaujímání stanovisek k různým zdrojům informací z odborné literatury, článků z odborných historických časopisů, ale i z časopisů laických či z denního tisku, internetových odkazů a k jejich porovnávání - nejen prací s učebnicí, ale i s jinými zdroji, v nichž se nalézají informace historického charakteru, nabízí žákům získávání poznatků, historických jevů a událostí, které správně zařazují v čase a prostoru, čímž dosáhne toho, že se žáci orientují v základních historických pojmech, které uplatňují a aplikují i v rámci mezipředmětových vztahů. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ - učitel pravidelně zařazuje do hodin samostatnou práci žáků, která vede k samostatnosti při řešení problematických úloh - pravidelným zadáváním referátů, domácích úkolů, řízeným dialogem povzbuzuje učitel žáky k tomu, že samostatně řeší problémové otázky a jsou schopni navrhnout způsoby jejich řešení na podkladě vědomostí získaných z různých zdrojů informací - učitel pravidelně zařazuje do hodin práci s dějepisnými mapami a atlasy a tím vede žáky k získání historických a geografických souvislostí

3 a prostorové orientace KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ - pravidelnou kontrolou zpracovaných domácích úkolů, referátů a úkolů v hodině pomáhá učitel žákům zpracovat získaná fakta a odlišit informace podstatné od nepodstatných v souvislosti se zpracovávaným úkolem - učitel zadává úkoly, které žáci prezentují formou referátu, případně mluvního cvičení - správnou rétorikou a volbou vhodných jazykových prostředků jde učitel žákům příkladem, a pomáhá jim k tomu, že své získané poznatky srozumitelně, spisovně a odborně prezentují, argumentují a obhajují své závěry v řízené diskusi - učitel umožňuje žákům při prezentaci jejich prací používat názorné pomůcky mapy, nákresy, obrázky, kopie, počítač či jinou techniku. - učitel navozuje v hodinách přátelskou atmosféru, čímž podporuje podnětnou komunikaci a tvořivost žáků KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - při skupinové práci definuje učitel zcela jasně úkol verbální či písemnou formou - učitel rozděluje žáky do pracovních skupin, v nichž se žáci učí spolupracovat na zadaném úkolu ve skupinách, čímž rozvíjí týmovou práci a principy spolupráce a schopnost zastávat různé role - učitel vybízí žáky k tomu, že si sami organizují, co kdo zpracuje a pak vše kolektivně sjednotí, provedou rozbor, kritiku daného úkolu a společně stanoví další kroky či závěr daného úkolu KOMPETENCE OBČANSKÉ - pravidelným hodnocením, rozborem a kontrolou domácích úkolů motivuje učitel žáky k tomu, aby dle stanovených termínů tyto úkoly vypracovávali - zadáváním projektů a termínovaných úkolů vede učitel žáky k rozvoji autonomního učení - porovnáváním historických událostí, filozofií jednotlivých etap a osudů jedinců umožňuje učitel žákům pochopení a uvědomění si lidské důstojnosti každého jedince - frontálním rozborem, formální či neformální diskusí vede učitel žáky k tomu, že zaujímají samostatný postoj k některým závažným otázkám ekonomickým, sociálním, kulturním a historickým, a uvědomují si etické, kulturní a duchovní hodnoty zanechané předchozími generacemi, ale rovněž neodčinitelné chyby a křivdy, jež byly lidstvem a na lidstvu páchány, což slouží k zamyšlení a neopakování stejných kroků. - pomocí scének, kdy žáci modelově předvádějí dobové události, vede učitel žáky k toleranci k názorům druhých Vyučovací předmět: Dějepis

4 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: prima Očekávané školní výstupy Žák: - vysvětlí na konkrétních příkladech potřebu orientovat se v historických souvislostech - rozlišuje různé zdroje informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány - dokáže sdělit, kde by v regionu tyto instituce mohl navštívit - uvede příklady jednotlivých historických pramenů - orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu - je schopen na procházce městem, ve kterém studuje, upozornit své spolužáky na jednotlivé historické památky a sdělit k nim podstatné informace Učivo Člověk v dějinách - význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách; historické prameny - historický čas a prostor - památky města, kde studuji Tematické okruhy průřezových témat, Přesahy a vazby Historie Holešova jednodenní exkurze zaměřená na seznámení studentů s památkami Holešova

5 - doloží na příkladech existenci teorií o vzniku a původu člověka na zemi - charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu - objasní význam zemědělství, dobytkářství, charakterizuje první neolitické a neolitické pracovní nástroje - uvede první lidská řemesla a vysvětlí příčinu jejich vzniku - posoudí význam znalosti zpracování kovů pro lidskou společnost - popíše základní rysy keltské civilizace a charakterizuje jejich působení na našem území - vysvětlí, co si představuje pod pojmem civilizace a dokáže vybrat podstatné znaky, které jsou pilířem evropské civilizace - charakterizuje duchovní a materiální kulturu starověkých civilizací v Mezopotámii, Indii a Číně - zhodnotí, jak jsou v dnešní době využívány objevy, vědomosti a poznatky těchto staroorientálních států a uvědomí si, které z věcí každodenní potřeby mají svůj prazáklad v těchto státech - charakterizuje utváření státu, strukturu společnosti, náboženství a podstatu osobnosti panovníka ve starověkém Egyptě - zhodnotí vliv těchto civilizací na evropskou tradici - dovede objasnit význam Bible pro křesťany Počátky lidské společnosti - člověk a lidská společnost v pravěku, typy teorií o vzniku a stvoření lidstva - členění a charakteristika pravěku - Keltové a jejich působení na našem území Nejstarší civilizace Kořeny evropské kultury - nejstarší starověké civilizace a jejich kulturní odkaz (Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína) malé starověké civilizace Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Evropa a svět nás zajímá Námět činnosti: Artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu

6 - objasní vztah mykénské kultury pro kulturu řeckou - rozliší hlavní události a postavy z Homérových básní Ilias a Odyssea - objasní vznik polis - posoudí rozdíly mezi aristokratickou formou vlády, ranou tyranis a demokracií - posoudí rozdíl mezi demokratickými Athénami a vojenskou Spartou - vyloží řeckou kolonizaci - uvede charakteristické znaky řecké kultury (mytologie, stavitelství, výtvarného umění a životního stylu) - objasní vzestup a pád Alexandra Makedonského - posoudí význam řecké kultury pro formování kultury evropské - ukáže na mapě polohu a rozsah Římské říše - vyjádří vlastními slovy legendu o založení města Říma - charakterizuje římskou společnost a její složení, ranou římskou republiku a její instituce - vyloží podobu římské materiální a duchovní kultury a porovná ji s řeckou - popíše expanzi Říma ve Středomoří - vysvětlí vznik císařství - objasní příčinu rozpadu a následného zániku římského impéria - vyjmenuje hlavní památky římské kultury Antické Řecko - kořeny řecké civilizace, mykénské období, homérské období, klasické období, kulturní dědictví pro Evropu - vláda Alexandra Makedonského Antický Řím - legenda o založení města Říma, boje mezi patriciji a plebejci, boj Říma za ovládnutí Středomoří, Římská republika, Římské císařství, rozpad římské říše a její následný zánik, kulturní odkaz Říma Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Evropa a svět nás zajímá Námět činnosti: Lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

7 - objasní vliv antiky na evropskou civilizaci Střední Evropa a její styky s antickým středomořím Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Jsme Evropané Námět činnosti: Kořeny a zdroje evropské civilizace

8 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: sekunda Očekávané školní výstupy Žák: - vyjmenuje a objasní základní znaky pilíře středověku - popíše evropskou situaci v době stěhování národů a na základě práce s mapou je schopen ukázat hlavní tahy a přechodná sídla jednotlivých etnik - vysvětlí, jakou roli hrálo křesťanství při utváření raně středověkých států - porovnává základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti - objasní základní rozdíly mezi islámem a křesťanstvím a pokusí se vyhodnotit situace, ve kterých se evropské státy dostaly do konfliktu s Araby či Turky - objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto útvarů v evropských souvislostech - zhodnotí a vysvětlí přínos působení na Velké Moravě Konstantina a Metoděje - charakterizuje zrod českého knížectví a zhodnotí některé osobnosti přemyslovské dynastie Učivo Křesťanství a středověká Evropa - nový etnický obraz Evropy - znaky středověku - úloha křesťanství v raném středověku - utváření států ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu a jejich specifický vývoj - islám a islámské říše ovlivňující Evropu (Arabové, Turci) - Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě - Český stát za prvních Přemyslovců Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

9 - vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám - pomocí mapy lokalizuje první slovanské státy Polsko, Uhry, Kyjevskou Rus - na příkladu Svaté říše římské ilustruje boj papežství s císařstvím a postupnou církevní emancipaci - ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, zhodnotí význam půdy pro středověkého člověka a posoudí rozvoj řemesel v souvislosti se vznikem měst a jejich právy - uvede příklady románské a gotické kultury, určí jejich hlavní znaky a vyjmenuje nejvýznamnější gotické památky u nás, které mají bezprostřední souvislost s osobností Karla IV. - popíše průběh, příčiny a důsledky zámořských objevů, snaží se vysvětlit podstatu touhy, která táhla dobrodruhy do nových zemí - křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy - utváření raně středověkých států Polsko, Uhry, Kyjevská Rus - boj o investituru - struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev - řemeslnické cechy - městská práva - středověké školství - kultura středověké společnosti - románské a gotické umění a vzdělanost Objevy a dobývání. Počátky nové doby - zámořské objevy a počátky dobývání světa - příčiny a důsledky zámořských objevů - objevitelé a piráti - renesance, humanismus - periodizace, renesanční myšlení, malířství, sochařství, literární tvorba - vysvětlí pojmy renesance a humanismus; charakterizuje renesanci jako vývojovou periodu, rozpozná znaky renesančního umění - husitství, reformace a jejich šíření Evropou - reformace v Německu, Švýcarsku, Anglii a Nizozemí

10 - odkaz reformačních myslitelů Martina Luthera, Ulrycha Zwingliho, Jana Kalvína - objasní kořeny evropské reformace; vysvětlí průběh reformace a činnost jejích předních osobností - český stát a velmoci v století - objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie - objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky

11 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: tercie Žák: Očekávané školní výstupy Počátky nové doby Učivo Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby - na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus - český stát a velmoci v století - rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných evropských kulturních památek - objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na druhé na straně - vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných evropských zemí a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti - porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných národů - barokní kultura a osvícenství - Velká francouzská revoluce a napoleonské období, jejich vliv na Evropu a svět; vznik USA - industrializace a její důsledky pro společnost; sociální otázka -národní hnutí velkých a malých národů; utváření novodobého českého národa -revoluce 19. století jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních

12 - charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích - na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy problémů -politické proudy (konservatismus, liberalismus, demokratismus a socialismus), ústava, politické strany, občanská práva -kulturní rozrůzněnost doby - rozezná charakteristické rysy kultury 19. století v Evropě a v českých zemích První světová válka vymezí rozdíl mezi příčinami a bezprostřední záminkou k rozpoutání celosvětového konfliktu - na mapě ilustruje průběh vedení války na jednotlivých frontách a na základě předchozích znalostí porovná taktiku jednotlivých bojů s napoleonskými válkami - vysvětlí vliv války na vojáky na frontách i civilisty v zázemí - charakterizuje první československý odboj a vysvětlí jeho význam pro vznik samostatného vznik ČSR - Československé legie

13 Československa - vyloží výsledky a důsledky války - popíše průběh vzniku Československé republiky v roce 1918

14 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: kvarta Očekávané školní výstupy Žák: - vysvětlí základní vnitrostátní, zahraničněpolitické a mezinárodní problémy meziválečného Československa - popíše ekonomiku státu, sociální skladbu obyvatelstva, sociální politiku státu, posoudí vliv hospodářské krize z konce 20. a z počátku 30. let na obyvatelstvo a na stabilitu republiky - zhodnotí důsledky rozhodnutí mezinárodní konference v Mnichově - porovná dobové událost v první a druhé republice - charakterizuje kulturu v první republice včetně kultury menšin - objasní příčiny vzniku a upevnění fašistických režimů ve Španělsku, Itálii a Německu a jejich vliv na ostatní evropské státy, popíše typické vlastnosti jednotlivých vůdců - popíše komunistickou diktaturu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech a její projevy včetně stalinské ideologie a porovná její působení s fašistickým režimem - vysvětlí příčiny druhé světové války a válečné cíle osy Berlín-Řím-Tokio a Učivo Moderní doba - zahraniční politika a ekonomika meziválečné ČSR - Mnichovská konference a její dopad na další prvorepublikový vývoj - mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech; totalitní systémy Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

15 protihitlerovské koalice - popíše průběh války pomocí práce s atlasem a mapou na evropských i mimoevropských bojištích včetně porážky fašistického bloku a osvobození - posoudí válečné zločiny, situaci vojáků na frontách a civilního obyvatelstva v zázemí - vyloží pojmy diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust a konečné řešení židovské otázky, popíše holocaust Židů a Romů - zdůvodní vznik Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení ve vztahu k Třetí říši - objasní perzekuci českého národa, vysvětlí konečné záměry a cíle nacistů vzhledem k území protektorátu a obyvatelstvu protektorátu - kriticky posoudí důsledky války a poválečné uspořádání světa komunismus, fašismus, nacismus důsledky pro ČSR a svět - nástup fašismu v Itálii a Německu SSSR a stalinismus Druhá světová válka, holocaust; situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj; politické, mocenské a ekonomické důsledky války - vyloží pojem studená válka a charakterizuje ho v souvislostech předchozích válečných let - popíše situaci v západní Evropě v poválečném období - vysvětlí politický vývoj v USA, ve Velké Británii, ve Francii a v SRN - rozčlení a vysvětlí ekonomický a sociální vývoj ve vyspělých demokratických zemích od 50. let až do doby zániku bloků včetně úsilí o sociální stát - objasní proces západoevropské integrace Rozdělený a integrující se svět - studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi; politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření - vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí)

16 - objasní politický vývoj v SSSR a jeho postavení jako světové velmoci - popíše a definuje sovětizaci a unifikaci sovětského bloku; na příkladu jednotlivých států Maďarsko, NDR, Jugoslávie vyloží ekonomické a sociální problémy států sovětského bloku - rozčlení a vysvětlí vývoj komunistického režimu v Československu včetně procesu demokratizace na konci 60. let a následující tzv. normalizace - posoudí příčiny a důsledky zhroucení komunistického režimu v Československu i způsob provedení politické změny - vysvětlit význam helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - charakterizuje politický a hospodářský vývoj Československa od konce 60. let vzhledem k odlišnostem v ČSR a SSR; vyloží politickou a ekonomickou situaci v Československu na počátku 90. let; popíše rozdělení státu - objasní integraci ČSFR a ČR do evropských struktur (Rada Evropy, NATO, EU) - popíše proces dekolonizace; charakterizuje jednotlivé typy politických režimů v rozvojových zemích, určí ohniska konfliktů - vyloží vnitřní vývoj Číny a její současné postavení -interpretuje izraelsko-arabský konflikt a určí jeho příčiny - vznik a úloha RVHP - politický a hospodářský vývoj v Maďarsku, NDR, Jugoslávii - Československo od únorového převratu do r. 1989, vznik ČR - rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Jsme Evropané Námět činnosti: Evropská integrace

17 - popíše rozvoj vědy, vzdělanosti, techniky a technologie ve 20. století - rozpozná charakteristické znaky kulturních směrů a proudů 2. poloviny 20. století - posoudí průnik masové kultury do života společnosti a její globální charakter - charakterizuje soudobý svět v době zániku bloků; popíše specifika vývoje v Africe, v Indii a v Číně - charakterizuje vznik a vývoj významných světových a evropských organizací (např. OSN, NATO, EU) - objasní globální problémy soudobého světa a jejich projevy; vysvětlit klady a zápory globalizačních tendencí - problémy současnosti - věda technika a vzdělání jako faktory vývoje; sport a zábava

18 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: kvinta Očekávané školní výstupy Žák: - vysvětlí, co chápe pod pojmem historie, co jsou historické prameny - vyjádří vlastními slovy průběh práce historika od shromažďování materiálů až po sepsání vlastní práce - orientuje se v pomocných vědách historických, využívá poznatků z odborné literatury - vyjmenuje historické instituce a jejich přínos pro práci historika - rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého Učivo Úvod do studia historie - význam historického poznání pro současnost - práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

19 - objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura - popíše nerovnoměrnost lidského vývoje a charakterizuje vývojové stupně rodu Homo - vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti - zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku - zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace - objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy - popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin - vysvětlí, co si představuje pod pojmem civilizace a dokáže vybrat podstatné znaky, které jsou pilířem evropské civilizace - charakterizuje duchovní a materiální kulturu starověkých civilizací v Mezopotámii, Sumeru, Egyptě, Indii a Číně - zhodnotí, jak jsou v dnešní době využívány objevy, vědomosti a poznatky těchto staroorientálních států Pravěk - doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná - člověk a lidská společnost v pravěku - typy teorií o vzniku a stvoření lidstva - příslušníci rodu Homo - neolitická revoluce - doba bronzová a železná Starověk - staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína)

20 - definuje krétskou a mykénskou kulturu a posoudí její přínos pro řeckou antickou kulturu - objasní vznik polis, aristokratické formy vlády, ranou tyranis, oligarchii a demokracii -vyloží řeckou kolonizaci a vyvodí z ní závěry pro další vývoj Středomoří - uvede charakteristické znaky řecké kultury mytologie, stavitelství, výtvarného umění a životního stylu - posoudí význam řecké kultury pro formování kultury evropské - popíše etruskou kulturu a počátky Říma - charakterizuje římskou společnost a její složení, ranou římskou republiku a její instituce - popíše expanzi Říma ve Středomoří - rozpozná příčiny a průvodní znaky krize římské republiky - vysvětlí vznik císařství - objasní krizi římského impéria, zhodnotí úlohu tzv. barbarských kmenů - zhodnotí postavení křesťanů v římské společnosti Antické Řecko - kořeny řecké civilizace - mykénské období - homérské období - archaické období - klasické období - Athény x Sparta - vláda Filipa Alexandra Makedonského - kulturní dědictví pro Evropu Antický Řím - Etruskové a založení města Říma - vznik římské republiky a senátu - Patriciové a plebejové plebejské secese - Punské války - pokusy o záchranu římské republiky - Imperium Romanum - zánik římského impéria Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, Limes romanus jako civilizační hranice - antická kultura - počátky křesťanství

21 - objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; - vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti - definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích - charakterizuje základní rysy vývoje na našem území - vymezí specifika islámské oblast - charakterizuje byzantskou společnost a její kulturu - vysvětlí vznik a kulturu Kyjevské Rusi a států na Balkáně - charakterizuje západní kulturní okruh a franckou říši v 5. až 9. století - objasní vznik a vývoj evropských státních útvarů Anglie, Francie, normanských států a států na Apeninském poloostrově, Svaté říše římské, státu českého, polského a uherského - vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu Středověk - utváření středověké Evropy (byzantskoslovanská oblast, francká říše a oblast západní, východní a střední Evropy) - islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze - křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství Státy střední Evropy - Sámova říše - Velká Morava cyrilometodějská mise, - polský a uherský stát - Svatá říše římská - raně středověký český stát Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Žijeme v Evropě Námět činnosti: Evropské kulturní a jazykové okruhy Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Žijeme v Evropě Námět činnosti: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství

22 - objasní základní rysy agrární revoluce, urbanizace a kolonizace - vysvětlí skladbu středověkého obyvatelstva a vznik rodové šlechty včetně počátků emancipace šlechty a měst - periodizuje románské a gotické umění, určí hlavní znaky a vyjmenuje nejvýznamnější památky venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace Vzdělanost a umění středověké společnosti - románský sloh a gotika

23 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: sexta Očekávané školní výstupy Žák: - rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve století; zhodnotí jejich praktické dopady - porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám - popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj - vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů - posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry: - charakterizuje vnitřní poměry českého státu ve vrcholném středověku a jeho zahraniční politiku; - charakterizuje poměry v sousedních státech (polský, uherský stát) v době vrcholného středověku - charakterizuje kulturu, životní styl a projevy každodenního života v raném, vrcholném a pozdním Středověku - vysvětlí pojmy renesance a humanismus; Učivo Český stát a střední Evropa ve vrcholném středověku - Český stát ve 14. a 15. století - Polsko, Uhry, Kyjevská Rus - poslední Přemyslovci a Lucemburkové na českém trůně - Jiří z Poděbrad Počátky novověku - renesance a humanismus; reformace - zámořské plavby - rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; - Jagelonci a nástup Habsburků na český trůn Třicetiletá válka - průběh a periodizace třicetileté války - osobnost Albrechta z Valdštejna válka česká - Obnovené zřízení zemské - Vestfálský mír Absolutismus a stavovství - Francie za vlády Ludvíka XIV. - Alžbětínská Anglie - Nizozemská revoluce - Rusko za Romanovců - Prusko Friedrich Veliký, Marie Terezie - války o dědictví rakouské, trojí dělení Polska - občanská válka v Anglii Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh Žijeme v Evropě Námět činnosti Uvědomuje si historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy (diskuse, videodokument) Dějepisná exkurze Vídeň Bratislava dvoudenní exkurze zaměřená na prohloubení znalostí studentů o historii hlavních měst sousedních zemí

24 charakterizuje renesanci jako vývojovou periodu a projevy renesance v různých evropských zemích, rozpozná znaky renesančního umění - uvede příčiny mocenského vzestupu habsburského rodu - nastíní politické rozdělení Evropy na katolický a reformační blok na konci 16. století a v předvečer třicetileté války - určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století - na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení - posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů -charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace Český stát v raném novověku střet nekatolických stavů s centrální katolickou vírou - reformy Marie Terezie a Josefa II. - barokní kultura, politika, náboženství Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti - osvícenství - velké revoluce francouzská revoluce , vznik USA - Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu - rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře Vznik USA - hlavní momenty bojů za americkou nezávislost - osobnosti revoluce Benjamin Franklin, Thomas Jefferson, George Washington, americká ústava

25 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: septima Očekávané školní výstupy Žák: -vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů - popíše změny v sociální struktuře společnosti a jejich příčiny i důsledky v evropské a evropeizované společnosti včetně sociálních problémů - vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období - orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech evropských velmocí 19. století - orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech v USA 19. století včetně rasové problematiky; rozpozná důsledky války Severu proti Jihu - pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války - rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů a slohů 19. století a počátku 20. století - charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a Učivo Rozvoj občanské společnosti -rok 1848 utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin - rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře -předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války - vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. Světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů Moderní doba I. - první světová válka, české země v době první světové války, I. odboj -revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci - versailleský systém a jeho vnitřní rozpory - vznik Československa, Československo v meziválečném období -Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i ČSR, růst Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Námět činnosti: Nerovnoměrný vývoj světa Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Námět činnosti: Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus, dekolonizace, studená válka Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Globalizační a rozvojové procesy Námět činnosti: Historické přístupy k procesům globalizace Dějepisná exkurze Osvětim jednodenní exkurze zaměřená na prohloubení znalostí

26 politické důsledky - uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku - vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit - vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových a levicových protidemokratických sil - zhodnotí důsledky rozhodnutí mezinárodní konference v Mnichově v kontextu evropské politiky a utváření česko-německých vztahů v rámci první poloviny 20. století -popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury - rozpozná charakteristické znaky a projevy kultury v první republice včetně kultury menšin - charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, polická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty -vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek -mnichovská krize a její důsledky - druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust) Protektorát Čechy a Morava, II. odboj - kultura první poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) Moderní doba II. - Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) - Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva - euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc - životní podmínky na obou stranách železné opony - konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael - dekolonizace; třetí svět a modernizační procesy v něm ekonomické, demografické a politické postavení v globalizovaném světě - pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě - globální problémy moderní společnosti studentů o dějinách druhé světové války, holocaustu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh Žijeme v Evropě Námět činnosti Evropský integrační proces

27 SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi - porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokratických -popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování - objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě

28 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: první ročník Očekávané školní výstupy Žák: - vysvětlí, co chápe pod pojmem historie, co jsou historické prameny - vyjádří vlastními slovy průběh práce historika od shromažďování materiálů až po sepsání vlastní práce - orientuje se v pomocných vědách historických, využívá poznatků z odborné literatury - vyjmenuje historické instituce a jejich přínos pro práci historika - rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého Učivo Úvod do studia historie - význam historického poznání pro současnost - práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby

29 - objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura - popíše nerovnoměrnost lidského vývoje a charakterizuje vývojové stupně rodu Homo - vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti - zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku - zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace - objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy - popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin - vysvětlí, co si představuje pod pojmem civilizace a dokáže vybrat podstatné znaky, které jsou pilířem evropské civilizace - charakterizuje duchovní a materiální kulturu starověkých civilizací v Mezopotámii, Sumeru, Egyptě, Indii a Číně - zhodnotí, jak jsou v dnešní době využívány objevy, vědomosti a poznatky těchto staroorientálních států Pravěk - doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná - člověk a lidská společnost v pravěku - typy teorií o vzniku a stvoření lidstva - příslušníci rodu Homo - neolitická revoluce - doba bronzová a železná Starověk - staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína)

30 - definuje krétskou a mykénskou kulturu a posoudí její přínos pro řeckou antickou kulturu - objasní vznik polis, aristokratické formy vlády, ranou tyranis, oligarchii a demokracii -vyloží řeckou kolonizaci a vyvodí z ní závěry pro další vývoj Středomoří - uvede charakteristické znaky řecké kultury mytologie, stavitelství, výtvarného umění a životního stylu - posoudí význam řecké kultury pro formování kultury evropské - popíše etruskou kulturu a počátky Říma - charakterizuje římskou společnost a její složení, ranou římskou republiku a její instituce - popíše expanzi Říma ve Středomoří - rozpozná příčiny a průvodní znaky krize římské republiky - vysvětlí vznik císařství - objasní krizi římského impéria, zhodnotí úlohu tzv. barbarských kmenů - zhodnotí postavení křesťanů v římské společnosti Antické Řecko - kořeny řecké civilizace - mykénské období - homérské období - archaické období - klasické období - Athény x Sparta - vláda Filipa Alexandra Makedonského - kulturní dědictví pro Evropu Antický Řím - Etruskové a založení města Říma - vznik římské republiky a senátu - Patriciové a plebejové plebejské secese - Punské války - pokusy o záchranu římské republiky - Imperium Romanum - zánik římského impéria Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice - antická kultura - počátky křesťanství

31 - objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; - vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti - definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích - charakterizuje základní rysy vývoje na našem území - vymezí specifika islámské oblast - charakterizuje byzantskou společnost a její kulturu - vysvětlí vznik a kulturu Kyjevské Rusi a států na Balkáně - charakterizuje západní kulturní okruh a franckou říši v 5. až 9. století - objasní vznik a vývoj evropských státních útvarů Anglie, Francie, normanských států a států na Apeninském poloostrově, Svaté říše římské, státu českého, polského a uherského - vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu Středověk - utváření středověké Evropy (byzantskoslovanská oblast, francká říše a oblast západní, východní a střední Evropy) - islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze - křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství Státy střední Evropy - Sámova říše - Velká Morava cyrilometodějská mise, - polský a uherský stát - Svatá říše římská - raně středověký český stát Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Žijeme v Evropě Námět činnosti: Evropské kulturní a jazykové okruhy Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Žijeme v Evropě Námět činnosti: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství

32 - objasní základní rysy agrární revoluce, urbanizace a kolonizace - vysvětlí skladbu středověkého obyvatelstva a vznik rodové šlechty včetně počátků emancipace šlechty a měst - periodizuje románské a gotické umění, určí hlavní znaky a vyjmenuje nejvýznamnější památky venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace Vzdělanost a umění středověké společnosti - románský sloh a gotika

33 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: druhý ročník Očekávané školní výstupy Žák: - rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve století; zhodnotí jejich praktické dopady - porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám - popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj - vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů - posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry: - charakterizuje vnitřní poměry českého státu ve vrcholném středověku a jeho zahraniční politiku; - charakterizuje poměry v sousedních státech (polský, uherský stát) v době vrcholného středověku - charakterizuje kulturu, životní styl a projevy každodenního života v raném, vrcholném a pozdním Středověku - vysvětlí pojmy renesance a humanismus; charakterizuje renesanci jako vývojovou Učivo Český stát a střední Evropa ve vrcholném středověku - Český stát ve 14. a 15. století - Polsko, Uhry, Kyjevská Rus - poslední Přemyslovci a Lucemburkové na českém trůně - Jiří z Poděbrad Počátky novověku - renesance a humanismus; reformace - zámořské plavby - rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; - Jagelonci a nástup Habsburků na český trůn Třicetiletá válka - průběh a periodizace třicetileté války - osobnost Albrechta z Valdštejna válka česká - Obnovené zřízení zemské - Vestfálský mír Absolutismus a stavovství - Francie za vlády Ludvíka XIV. - Alžbětínská Anglie - Nizozemská revoluce - Rusko za Romanovců - Prusko Friedrich Veliký, Marie Terezie - války o dědictví rakouské, trojí dělení Polska - občanská válka v Anglii Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh Žijeme v Evropě Námět činnosti Uvědomuje si historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy (diskuse, videodokument) Dějepisná exkurze Vídeň Bratislava dvoudenní exkurze zaměřená na prohloubení znalostí studentů o historii hlavních měst sousedních zemí

34 periodu a projevy renesance v různých evropských zemích, rozpozná znaky renesančního umění - uvede příčiny mocenského vzestupu habsburského rodu - nastíní politické rozdělení Evropy na katolický a reformační blok na konci 16. století a v předvečer třicetileté války - určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století - na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení - posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů -charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace Český stát v raném novověku střet nekatolických stavů s centrální katolickou vírou - reformy Marie Terezie a Josefa II. - barokní kultura, politika, náboženství Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti - osvícenství - velké revoluce francouzská revoluce , vznik USA - Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu - rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře Vznik USA - hlavní momenty bojů za americkou nezávislost - osobnosti revoluce Benjamin Franklin, Thomas Jefferson, George Washington, americká ústava

35 Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: třetí ročník Očekávané školní výstupy Žák: -vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů - popíše změny v sociální struktuře společnosti a jejich příčiny i důsledky v evropské a evropeizované společnosti včetně sociálních problémů - vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období - orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech evropských velmocí 19. století - orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech v USA 19. století včetně rasové problematiky; rozpozná důsledky války Severu proti Jihu - pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války - rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů a slohů 19. století a počátku 20. století - charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a Učivo Rozvoj občanské společnosti -rok 1848 utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin - rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře -předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války - vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. Světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů - první světová válka, české země v době první světové války, I. odboj -revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci - versailleský systém a jeho vnitřní rozpory - vznik Československa, Československo v meziválečném období -Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných Tematické okruhy průřezových témat Přesahy a vazby Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Námět činnosti: Nerovnoměrný vývoj světa Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Námět činnosti: Historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus, dekolonizace, studená válka Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Globalizační a rozvojové procesy Námět činnosti: Historické přístupy k procesům globalizace Dějepisná exkurze Osvětim jednodenní

36 politické důsledky - uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku - vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit - vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových a levicových protidemokratických sil - zhodnotí důsledky rozhodnutí mezinárodní konference v Mnichově v kontextu evropské politiky a utváření česko-německých vztahů v rámci první poloviny 20. století -popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury - rozpozná charakteristické znaky a projevy kultury v první republice včetně kultury menšin - charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, polická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty -vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, ohnisek -mnichovská krize a její důsledky - druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust) Protektorát Čechy a Morava, II. odboj - kultura první poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) - Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) - Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva - euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc - životní podmínky na obou stranách železné opony - konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael - dekolonizace; třetí svět a modernizační procesy v něm ekonomické, demografické a politické postavení v globalizovaném světě - pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě - globální problémy moderní společnosti exkurze zaměřená na prohloubení znalostí studentů o dějinách druhé světové války, holocaustu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh Žijeme v Evropě Námět činnosti Evropský integrační proces