OBSAH 4 ÚVOD... 6 SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU)...

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Program Iniciativy Společenství EQUAL Roční implementační zpráva za rok 2004 červen

2 OBSAH Seznam zkratek... 4 ÚVOD SITUACE NA TRHU PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI (ZMĚNY VŠEOBECNÝCH PODMÍNEK VE VZTAHU K IMPLEMENTACI PROGRAMU) Aktualizace socio-ekonomických trendů Vliv těchto trendů na soudržnost pomoci z ESF a dalších finančních instrumentů Potenciální problémy související s národním spolufinancováním (veřejným či soukromým) podpory ze Strukturálních fondů EU POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ Programový dodatek CIP Equal Stav implementace (na úrovni opatření/priorit) Pokrok v implementaci Akce 2 a Akce 3 prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL Podpora poskytnutá rozvojovým partnerstvím v prvním kole Informace k přípravě druhého kola Metodické zabezpečení hodnocení žádostí Průběh procesu hodnocení žádostí včetně institutu odvolání Kvantifikace a analýza specifických indikátorů Podmínky implementace včetně řešení případných problematických oblastí Další informace vztahující se k čl. 37 (2) (b) FINANCOVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL Uskutečněné výdaje Finanční predikce Problémy spojené s aplikací Pravidla n + 2 (čl. 31 (2) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) Intervenční kódy v rámci tématických oblastí ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL (ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVITY A KVALITY IMPLEMENTACE PROGRAMU ZE STRANY ŘO A MV CIP EQUAL) Monitoring, kontrola, evaluace a sběr dat Sběr dat Monitoring evaluace Finanční kontrola Shrnutí nedostatků a nápravných opatření Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy) Vliv případných nedostatků na finanční stránku implementace Mainstreaming a Akce Technická asistence Plán technické asistence Aktivity za účelem Řízení, implementace a kontroly projektů technické asistence Další aktivity (evaluace, publicita, studie, konference) Publicita

3 5. ZABEZPEČENÍ KOMPATIBILITY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Zajištění celkové koordinace veškeré podpory ze strukturálních fondů Zabezpečení kompatibility s politikami Společenství Vazba na Evropskou strategii zaměstnanosti a roční směrnice ESZ Přínos pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Uzavírání právních aktů s příjemci Ochrana životního prostředí Prosazování rovnosti mezi ženami a muži Shoda s předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek SEZNAM PŘÍLOH Přílohy..67 3

4 Seznam zkratek Zkratka APZ Význam zkratky aktivní politika zaměstnanosti CIP EQUAL Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) ČKR Česká konference rektorů ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPA smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) ECDB společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) ERDF Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) EK Evropská Komise ES Evropská Společenství ESF Evropský sociální fond ESZ Evropská strategie zaměstnanosti ETS Evropské tématické sítě EU Evropská unie ILO Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) JAP Joint assessment paper (Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti) JIM Joint inclusion memorandum (Společné memorandum o sociálním začleňování) JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSSF Monitorovací systém strukturálních fondů MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Monitorovací výbor MŽP Ministerstvo životního prostředí NAPSI Národní akční plán sociálního začleňování (National Action Plan of Social Inclussion) NAPZ národní akční plán zaměstnanosti NK EQUAL Národní kancelář EQUAL (sekce Národního vzdělávacího fondu) organizace, která vykonává v současné době služby TA (NPS) pro Iniciativu Společenství EQUAL v ČR NNO nevládní nezisková organizace NPS Národní podpůrná struktura NTS Národní tématická síť NUTS nomenklaturní statistická územní jednotka NVF Národní vzdělávací fond 4

5 OP RLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů PAO schvalující úředník programu (Programme Authorising Officer) p.b. procentní bod PD CIP EQUAL Programový dodatek CIP EQUAL Phare forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) PJ platební jednotka PO platební orgán PPZ pasivní politika zaměstnanosti PS pracovní skupina RIFE informační systém: Remote Input for EQUAL RIZ roční implementační zpráva RLZ rozvoj lidských zdrojů RP rozvojová partnerství RPS Rámec podpory Společenství RPIC regionální poradenská a informační centra ŘO řídící orgán SF strukturální fondy SFC Structural Funds Common Databaze společná databáze strukturálních fondů SR státní rozpočet SROP Společný regionální operační program SŠ střední škola TA technická asistence TCA smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement) ÚP úřad práce VŠ vysoká škola VŠE Vysoká škola ekonomická VŠPS výběrové šetření pracovních sil ZP zdravotní postižení ZPS změněná pracovní schopnost 5

6 Úvod Toto je první roční implementační zpráva předkládaná za Program Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku v souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zpráva se vztahuje k programovacímu období a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci tohoto programu v České republice za rok V souladu s čl. 37(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, zajišťuje řídící orgán předložení ročních implementačních zpráv EK vždy do daného roku. Dále pak v souladu s čl. 35(3)(a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 musí být roční implementační zprávy nejprve projednány a schváleny Monitorovací výborem Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Česká republika (ČR) se zapojila jako jedna ze dvou v té době kandidátských zemí (vedle Maďarska) již do prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL, a to v roce Přičemž první kolo je v ČR realizováno v rámci předvstupní pomoci Phare 1. Dne 1. května 2004 se ČR stala novým členským státem Evropské unie. Členství v Evropské unii (EU) přineslo ČR možnost čerpat v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti pomoc ze strukturálních fondů EU. Proto druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL, o jehož implementaci v ČR v roce 2004 zde podrobně informujeme, je již spolufinancováno z Evropského sociálního fondu (ESF) 2 jako ve všech členských zemích. Program Iniciativy Společenství EQUAL pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR byl schválen EK ke dni 25. června 2004 pod číslem CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001. Řídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) pro ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Přičemž MPSV je zároveň řídícím orgánem pro další programy realizované ve zkráceném programovém období za přispění prostředků ESF, a to Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) a Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl.m. Praha (JPD 3). Tento způsob organizace řízení zajišťuje jednak hladkou komunikaci v rámci administrace těchto programů, a jednak zabezpečuje, že aktivity podporované Programem Iniciativy Společenství EQUAL v ČR vhodně doplňují aktivity podporované v rámci některého z těchto dvou zde uvedených programů, tedy z programů tzv. hlavního proudu neboli také mainstreamu. 1 Projekt Phare č. 2002/ v rámci Národního programu Phare V rámci implementace Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byly zavedeny následující termíny k označení dvou kol výzev k předkládání projektů: první kolo Iniciativy Společenství EQUAL druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL/Program Iniciativy Společenství EQUAL. Důvod vyplývá z rozdílu mezi financováním a z toho vyplývajícím řízením a implementací prvního a druhého kola v ČR; zatímco první kolo je řízeno dle pravidel závazných pro projekty spolufinancované v rámci předvstupní pomoci Phare a není tedy implementováno na základě programového dokumentu jako takového ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, naopak implementace druhého kola je založena na programovém dokumentu ve smyslu zde uvedeného nařízení. 6

7 Na základě identifikovaných potřeb v socioekonomické analýze Programu Iniciativy Společenství EQUAL a vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vybráno k podpoře ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL všech 9 tématických oblastí vyhlášených Evropskou komisí: Tématická oblast č.1: Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Tématická oblast č. 2: Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Tématická oblast č. 3: Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Tématická oblast č. 4: Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Tématická oblast č. 5: Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Tématická oblast č. 6: Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Tématická oblast č. 7: Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb Tématická oblast č. 8: Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Tématická oblast č. 9: Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce Při implementaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL může ČR plně čerpat z vlastních zkušeností nabytých právě účasti v kole prvním. Z tohoto důvodu tímto předkládaná roční implementační zpráva o pokroku v implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL za rok 2004 obsahuje rovněž odkazy na první kolo Iniciativy Společenství EQUAL v ČR (přestože toto bylo spolufinancováno prostředky Phare, jak vysvětleno zde výše, a neřídí se tedy Nařízením Rady (ES) č. 1260/1999), neboť zde existuje jednoznačná kontinuita v oblasti personálního zabezpečení řízení programu, dále národní podpůrné struktury i samotných příjemců, z nichž mnozí participovali také již na prvním kole a odnesli si tak cenné zkušenosti, ze kterých vycházejí při realizaci svých projektů v kole druhém. Rovněž tak národní tématické sítě vytvořené v prvním kole představují pevný základ pro mainstreamingové aktivity v rámci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL. Příjemci z prvního kola dokončovali v roce 2004 realizaci aktivit stanovených ve svých pracovních programech pro Akci 2 a Akci 3. Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí finančních prostředků pro účast v Akci 1 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byla vyhlášena dne 6. srpna Akce 1 druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR byla pak zahájená v prosinci Proto se v Roční implementační zprávě za rok 2004 vyjádřujeme především k přípravě vyhlášení výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu pro Akci 1 a jejímu samotnému vyhlášení, dále pak přípravě metodických pokynů, k seminářům a školením žadatelů a hodnocení předložených žádostí. Podrobně je popsán systém národního spolufinancování včetně institutu tzv. předfinancování (nicméně samotné platby se ještě v roce 2004 vzhledem ke stanovenému mezinárodnímu harmonogramu implementace neuskutečnily, proto podrobněji informujeme o způsobu nastavení systému plateb) a předcházení rizikům 7

8 v souvislosti s tzv. pravidlem n+2, vyplývajícím z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Dále popisujeme ustanovení Monitorovacího výboru CIP EQUAL a nastavení systému kontrol hospodaření s prostředky EU i českými veřejnými prostředky a celkového systému monitoringu, hodnocení a sběru dat. V dalších kapitolách se věnujeme postupům v řízení projektů technické asistence a publicitě. Celý popis implementace druhého kola je pak zasazen do celkového rámce politik na úrovni ES i české vlády i situace na pracovním trhu v ČR. Poslední část RIZ za rok 2004 je věnována dodržování zásad horizontálních témat v průběhu implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. 8

9 1. Situace na trhu práce a politika zaměstnanosti (změny všeobecných podmínek ve vztahu k implementaci programu) 1.1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ Změny v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci Dle článku 37, odst. 2 (a) nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech obsahuje roční implementační zpráva také informaci o jakýchkoli změnách v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci, zvláště v hlavních socioekonomických trendech, regionálních nebo sektorových politikách, nebo v Referenčním rámci politiky pro podporu lidských zdrojů 3, a kde je to vhodné, jejich důsledků na vzájemný soulad pomoci z různých fondů a soulad mezi pomocí z fondů a z ostatních finančních nástrojů. Rozvoj lidských zdrojů socioekonomický kontext Ke konci roku 2004 měla ČR ,6 tisíc obyvatel. Oproti předchozímu roku se počet obyvatel zvýšil o 9,1 tisíce. Tento přírůstek byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace, která dosáhla výše 18,6 tisíce (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Na druhé straně ubylo přirozenou měnou (tj. rozdílem živě narozených a zemřelých) 9,5 tisíce obyvatel. Úbytek byl ale výrazně nižší než v roce Narodilo se totiž 97,7 tisíce dětí, nejvíce od roku Počet zaměstnaných osob v české ekonomice v roce 2004 podle Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl 4706,6 tisíc osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o 26,6 tisíc osob méně (v relativním vyjádření meziroční pokles o 0,6 %). Za poklesem zaměstnanosti v roce 2004 stálo snížení počtu zaměstnanců o 7,3 tisíc a především podnikatelů (zejména bez zaměstnanců) o 19,2 tisíc osob. Zavedení minimální daně a zvýšení vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné bylo patrně jednou z příčin. Přesto zůstává podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti v ČR nadprůměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU, jak dokládá srovnání ČSÚ. Zaměstnanost se snížila absolutně i relativně v primárním (4,3 %) a sekundárním sektoru (39,2 %), stoupla v terciárním sektoru (56,5 %). V rámci odvětví se nejvíce zvýšil počet osob pracujících v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (nejvíce ve zdravotnictví), naopak nejvíce poklesla ve zpracovatelském průmyslu (zejména v oděvním průmyslu, zpracování a barvení kožešin). Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku let) byla na hodnotě 64,2 % a byla o 0,7 p.b. nižší než v roce Míra zaměstnanosti žen poklesla o 0,3 p.b. na 56,0 %, u osob ve věku let vzrostla na 42,6 %, tj. o 0,3 p.b. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) zaznamenal 3 Dle článku 9 (c) nařízení Rady (ES) o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. 9

10 v roce 2004 minimální nárůst o 0,2 tisíc osob na 5 132,5 tisíc. Počet ekonomicky aktivních mužů vzrostl o 3,5 tisíc osob a počet žen poklesl o 3,3 tisíc. Pokles počtu zaměstnaných byl téměř totožný s nárůstem počtu nezaměstnaných, přičemž podíl žen na tomto vývoji byl minimální. Míra ekonomické aktivity (počet ekonomicky aktivních ve věkové kategorii let k počtu osob ve stejné věkové kategorii) má dlouhodobě klesající tendenci. V roce 2004 činila 70,1 % a poklesla o 0,3 p.b. Míra ekonomické aktivity mužů tradičně převyšovala míru ekonomické aktivity žen. Počet uchazečů o zaměstnání k byl, vlivem příznivějšího vývoje zejména ve 2. pololetí, o 745 osob nižší než v prosinci 2003, průměrný počet nezaměstnaných byl ovšem vyšší (537,4 tisíc) než před rokem (521,6 tisíc). Tomu odpovídal i vývoj relativního ukazatele míry nezaměstnanosti, jež dosahovala v jednotlivých měsících roku 2004 vyšších hodnot než v roce 2003, meziroční rozdíly se ale postupně snižovaly a na konci 3. čtvrtletí 2004 již míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň roku Registrovaná míra nezaměstnanosti (průměr) vykazovaná MPSV činila v tomto období podle původní metodiky 10,2 %, což představuje nárůst proti roku 2003 o 0,3 p.b. Podle nové metodiky platné od července 2004 a založené na kvantifikaci dosažitelných uchazečů o zaměstnání dosáhla míra nezaměstnanosti hodnoty 9,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti podle výsledků VŠPS (Mezinárodní úřad práce - ILO) za celý loňský rok dosáhla 8,3 % a proti stejnému období roku 2003 se zvýšïla o 0,5 p.b. Velmi nepříznivou skutečností je zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Déle než 1 rok nepracovalo ke konci roku 2004 již 219,7 tisíc osob. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných dosáhl 40,6 % (nárůst o 0,3 p.b.). Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se změněnou pracovní schopností (ZPS) a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Počet uchazečů o zaměstnání se ZPS vzrostl o 4,0 % na 74,7 tis., zatímco počet volných míst pro tuto skupinu nezaměstnaných byl v jednotlivých měsících roku 2004 nižší než v roce Podíl míst pro občany se ZPS v roce 2004 představoval v průměru pouze 3,3 % všech hlášených míst (v roce 2003 tento podíl činil 4,1 %). Z hlediska dalších rizikových skupin na trhu práce se snížil počet i podíl mladých lidí mladších 25 let (21,4 %). Zvýšilo se zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (51,0 %), z hlediska dosaženého vzdělání jsou stále nejpočetněji zastoupeni vyučení uchazeči o zaměstnání (40,9 %). Na trhu práce přetrvává strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště odborných učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Počet hlášených volných pracovních míst byl v jednotlivých měsících roku 2004 vyšší než v roce Průměrný měsíční stav volných míst hlášených na úřadech práce tak v roce 2004 činil 45,6 tisíc, což je o 3,1 tisíc více než před rokem. Ke konci roku 2004 připadalo na jedno volné pracovní místo 10,6 uchazeče. Počty evidovaných volných pracovních míst podle odhadů pokrývají cca % skutečně volných míst. Z regionálního hlediska byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenán v Karlovarském kraji (+1,0 p.b.), dále v Královehradeckém (+0,6 p.b.) a Jihočeském kraji (+0,5 p.b.). Pozitivním faktorem je, že největší meziroční pokles byl 10

11 v Ústeckém kraji (-0,7 p.b.), přesto stále dosahuje nejvyšší míry nezaměstnanosti (15,8 %). V roce 2004 pokračoval nárůst meziokresních rozdílů v míře nezaměstnanosti, oproti roku 2003 se rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností zvýšil o 0,5 bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti k představovala 22,7 % v okrese Most, naopak nejnižší v okrese Praha-západ 2,9 %. Ve všech kromě 23 okresů ČR byl zaznamenán meziroční nárůst míry nezaměstnanosti, nejvíce vzrostla míra nezaměstnanosti v okresech Jičín, Kroměříž a Cheb. Průměrná mzda v hospodářství se zvýšila o 6,6 % a činila Kč. Tentokrát ovšem větší díl příjmů ukrojila inflace a reálně průměrná mzda stoupla o 3,7 % po nárůstu o 6,5 % v roce Jednotkové mzdové náklady se tak loni snížily o 2,6 %, čímž se alespoň částečně zmírnilo jejich zvýšení o 6,5 % v předchozích dvou letech. Narušování konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím mzdového vývoje se tedy loni zastavilo. Mzdy nevytváří přehnaný tlak na náklady podniků, kterým zůstává velká část prostředků, jenž mohou investovat do svého rozvoje. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti vzrostla v roce 2004 o 238 Kč na Kč a pobírala ji v průměru necelá jedna třetina uchazečů o zaměstnání. Zatímco podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v čtvrtletí 2004 představoval 33,3 % (v čtvrtletí ,0 %), ve 4. čtvrtletí 2004 klesl podíl uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu na 25,6 %. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinný od totiž upravil podmínky pro přiznání nároku na podporu tak, že se již za náhradní dobu zaměstnání nepovažuje doba studia (přípravy pro povolání). Dále se do podpůrčí doby započítává i doba pracovní neschopnosti, kdy uchazeč o zaměstnání není zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, ale pobírá podporu v nezaměstnanosti. Na druhé straně se prodloužila podpůrčí doba u věkově starších uchazečů o zaměstnání (na 9 měsíců u starších 50 let, resp. na 12 měsíců u starších 55 let, při splnění celkové délky účasti na důchodovém pojištění 25 let, resp. 30 let). Zejména první dvě zmiňované změny ovlivnily vývoj počtu a podílu osob s podporou v nezaměstnanosti: např. výrazně se snížil počet absolventů s nárokem na podporu (v říjnu o 42,7 tisíc) a zkrátila se doba pobírání podpory. Prodloužení podpůrčí doby u starších uchazečů se výrazněji projeví spíše v následujícím období. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (PPZ) v roce 2004 dosáhly mil. Kč a byly vyšší oproti roku 2003 v absolutním vyjádření o 389 mil. Kč, tj. o 5,6 %. Nárůst výdajů na PPZ byl daný při zachování přibližně stejné úrovně toků do nezaměstnanosti a podílu uchazečů s podporou v nezaměstnanosti vyšší průměrnou měsíční podporou v nezaměstnanosti. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo na MPSV a úřadech práce v roce 2004 ze státního rozpočtu vynaloženo mil. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o mil. Kč, tj. o 33,6 % více než v roce

12 1.2. VLIV TĚCHTO TRENDŮ NA SOUDRŽNOST POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Rozvoj lidských zdrojů strategický rámec; Kontext národních strategií Při přípravě programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty (i) Národní akční plán zaměstnanosti (NAPZ) na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, (ii) Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, (iii) Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a (iv) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání. V oblasti národních dokumentů byly v průběhu roku 2004 vypracovány dva klíčové dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na léta a Národní akční plán sociálního začleňování na léta Národní akční plán zaměstnanosti, schválený vládou dne 14. července 2004 navazuje na předchozí roční Národní akční plány zaměstnanosti, a obsahuje celkem 10 věcných priorit, které vycházejí z evropské strategie zaměstnanosti a mají být naplňovány prostřednictvím realizace programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL a částečně i SROP - Společného regionálního operačního programu). Priority pokrývají problematiku zaměstnatelnosti, včetně integrace osob znevýhodněných na trhu práce, rovných příležitostí pro muže a ženy, podpory celoživotního učení a podpory adaptability, podnikání a tvorby pracovních míst. Národní akční plán sociálního začleňování na léta , schválený vládou dne 21. července 2004, vychází z klíčových priorit a výzev identifikovaných vládou ČR a Evropskou komisí ve Společném memorandu o sociálním začleňování. Jádrem strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování je jednak snaha o postižení celého širokého rámce chudoby a sociálního vyloučení, jednak užší orientace na znevýhodněné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením a chudobou. Jedná se zejména o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením a osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Vzhledem k vazbě strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování na programy spolufinancované z ESF bude mít realizace těchto programů pozitivní vliv na dosažení cílů Akčního plánu. Vzhledem k tomu, že oba nově přijaté dokumenty vychází z dříve schválených klíčových strategických dokumentů (NAPZ, JAP, JIM), nepředstavuje jejich přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů ESF. Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci výše zmíněných národních akčních plánů. 12

13 Kontext strategií EU V oblasti směrnic Evropské strategie zaměstnanosti nedošlo v roce 2004 ke změně. Rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2004 o směrnicích politik zaměstnanosti členských států (2004/740/ES) stanoví, že směrnice pro rok 2003 zůstávají v platnosti a členské státy k nim přihlížejí při realizaci svých politik zaměstnanosti. Dne 14. října 2004 přijala Rada Doporučení o implementaci politik zaměstnanosti členských států (2004/741/ES). Dokument obsahuje poprvé specifická doporučení adresovaná novým členským zemím, tedy také ČR. Část určená České republice obsahuje tři základní priority, na které by se ČR měla zaměřit (i) zvýšit adaptabilitu pracovníků a podniků, (ii) přilákat více lidí na trh práce a dbát na to, aby se práce vyplatila pro všechny a (iii) investovat více a účinněji do lidského kapitálu a celoživotního učení. Toto Doporučení určené ČR je v souladu s předchozími doporučeními a pokyny např. v dokumentech Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR, Další indikativní směrnice pro kandidátské země COM (2003) 110 final, ze dne 12. března 2003 a ESF a rozšíření: politické priority a operační směrnice pro programování ESF v kandidátských zemích. Z tohoto důvodu jsou Doporučení Rady dostatečným způsobem zohledněna v klíčových národních strategických dokumentech, v Referenčním rámci politiky pro podporu lidských zdrojů v České republice a v programových dokumentech pro čerpání prostředků z ESF POTENCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NÁRODNÍM SPOLUFINANCOVÁNÍM (VEŘEJNÝM ČI SOUKROMÝM) PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Na základě výsledků negociací mezi MPSV a EK v průběhu přípravy programové dokumentace Programu Iniciativy Společenství EQUAL bylo určeno, že opatření podporovaná CIP EQUAL v rámci Cíle 1 jsou spolufinancována ESF a státním rozpočtem (SR) v poměru 75% : 25 %, opatření podporovaná v rámci Cíle 3 poměrem 50 % : 50 % a opatření technické asistence 73 % ESF : 27 % SR, přičemž odlišná míra spolufinancování těchto opatření se následně odráží v odlišném tempu čerpání prostředků ESF v těchto typech opatření. (Tabulka uvedená v příloze č. 26 uvádí finanční plán pro priority a opatření CIP EQUAL - alokace ESF a národního spolufinancování pro jednotlivá opatření s odlišnou mírou spolufinancování ESF a SR. Alokace jsou uváděna jak v EUR, tak v Kč. Tento plán je součástí Programového dodatku CIP EQUAL, verze 1.3) Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO) 4. 4 V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL. 13

14 Dále jelikož ČR zatím nemá žádné předchozí zkušenosti s finančním řízením programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a jelikož je CIP EQUAL založen také na principu mezinárodní spolupráce, a tedy v případě CIP EQUAL existuje společný harmonogram implementace určený ze strany EK pro všechny členské státy EU, považuje ŘO možná zpoždění v platbách poskytovaných RP za značné ohrožení úspěšné implementace CIP EQUAL v ČR. Navíc se do rozvojových partnerství (RP) ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL v ČR zapojují hlavně nevládní neziskové organizace (NNO), sociální partneři, regionální či místní orgány či organizace zřízené a financované státními institucemi, tedy zejména organizace s velmi omezenými možnostmi realizovat pracovní programy svých RP a bez zajištění dostatečného objemu finančních prostředků. A i vzhledem k tomu, že v původních 15 členských státech EU představuje financování sociální ekonomiky stále velkou výzvu, zavedl řídící orgán spolu s dalšími relevantními českými institucemi systém tzv. předfinancování výdajů RP. Systém předfinancování tak představuje příspěvek ŘO k inovativnímu zaměření Iniciativy Společenství EQUAL, díky kterému se CIP EQUAL odlišuje od hlavních forem pomoci z ESF právě tím, že CIP EQUAL představuje laboratoř pro vývoj nových způsobů řešení stávajících problémů členských států EU. Období uznatelnosti výdajů RP spojených s realizací aktivit v rámci Akce 1 začalo dnem podpisu zástupce ŘO uvedeném na Oznámení řídícího orgánu o výběru Žádosti o poskytnutí grantu pro Akci 1 pro finanční podporu z CIP EQUAL oznamujícím RP jejich výběr pro podporu. (Další informace k Oznámení uvádíme v kapitole 2.3 části Celkové výsledky hodnocení žádostí v rámci obou výzev a v podkapitole Vzor Oznámení pak přikládáme v příloze č. 1.) ŘO vystavil všechna Oznámení ještě v roce 2004, a tím zabezpečil, že všechna vybraná RP mohla začít realizovat své aktivity ještě do konce Na počátku roku 2005 pak ŘO zajistil vystavení Rozhodnutí o poskytnutí dotace či v případě příjemců, kterými jsou úřady práce, Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro RP vybraná pro podporu z CIP EQUAL, jehož podmínky vydané spolu s tímto Rozhodnutím museli hlavní partneři stvrdit svým podpisem. (Další detailní informace k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a k Oznámení o podmínkách jsou uvedeny v podkapitole Uzavírání právních aktů s příjemci. Vzor Rozhodnutí pak tvoří přílohu č. 2 tohoto dokumentu a kompletní Rozhodnutí i s přílohami pak naleznete ve volné příloze A. Vzor Oznámení o podmínkách realizace naleznete v příloze č. 3.) Podpis Rozhodnutí o poskytnutí dotace zástupci poskytovatele a Podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace, které jsou nedílnou součástí Rozhodnutí, ze strany příjemce (obdobně u Oznámení o podmínkách realizace), znamená pro RP oprávnění obdržet zálohovou platbu ve výši 30 % svého celkového rozpočtu na Akci 1. O systému poskytování zálohových plateb byli potenciální žadatelé informováni již na úvodních seminářích v průběhu srpna a září 2004 (dále viz kapitola 2.3, která popisuje přípravu druhého kola včetně informativních seminářů pro potenciální žadatele o podporu pro Akci 1), tedy ještě před vyhlášením Programu. ŘO se vysvětlením této informace snažil povzbudit potenciální žadatele z řad typů organizací zmíněných zde výše, které by ze svých vlastních prostředků nemusely být schopny výdaje spojené s realizací aktivit pokrýt, aby se účasti ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL nemusely obávat z důvodu omezených vlastních finančních zdrojů. 14

15 Tato zálohová platba obsahuje jak odpovídající podíl národního financování, tak i podíl odpovídající míře spolufinancování ESF. Ale jelikož platby z ESF jsou PO vypláceny až na základě skutečně vynaložených výdajů RP (tj. ex-post), je na základě zde výše popsaného sytému tato zálohová platba poskytnuta z prostředků MPSV určených na tzv. předfinancování. Zavedení předfinancování do českých finančních toků tak umožňuje, aby RP získala ihned po podpisu výše uvedené smlouvy plných 30 % svého celkového rozpočtu na Akci 1, a to bez jakéhokoli odkladu. Zároveň tak je celá tato částka poukázána jednotlivým příjemcům vždy v podobě jediné platby. V průběhu realizace Akce 1 mají RP povinnost pravidelně (nejméně vždy po 2 měsících) žádat o průběžné platby obsahující jak národní spolufinancování, tak i předfinancování. Tyto žádosti o platby však jsou již založeny na výdajích skutečně uskutečněných daným RP (první takovéto platby se plně v souladu s mezinárodním harmonogramem druhého kola uskuteční až v roce 2005, proto podrobnější informace o vyplácení plateb bude rovněž součástí implementační zprávy za uvedený rok). ŘO zajistí, aby celkový souhrn zálohových a průběžných plateb nepřesáhl 100 % celkového rozpočtu daného RP stanoveného na Akci 1. Na základě dokumentace dokládající výdaje skutečně vynaložené daným RP, postoupí ŘO žádosti o platby z ESF Platební jednotce (zprostředkujícímu subjektu PO), která je dále po provedení všech nezbytných typů kontrol postoupí PO. Zavedení systému předfinancování do českých finančních toků umožní, aby mohla být RP poskytnuta na realizaci jejich aktivit v průběhu Akce 1 vždy dostatečná výše prostředků z rozpočtové kapitoly MPSV, ačkoli platby z ESF budou ze strany PO prováděny vždy až na základě výdajů skutečně vynaložených RP. V rámci českého systému finančních toků týkajícího se RP budou veškeré platby pro RP založeny na zálohových a průběžných platbách. Žádné ex-post platby pro RP nebudou v rámci finančního řízení CIP EQUAL v ČR zaváděny (s ohledem na celkovou složitost implementace CIP EQUAL) s cílem usnadnit RP co možná nejvíce přístup k finančním prostředkům tohoto programu. Zároveň mechanismus finančních toků založený na zavedení principu předfinancování předchází jakémukoli riziku spojenému se zpožděním aktivit realizovaných v rámci CIP EQUAL jednotlivými podporovanými RP, neboť i v případě, že by došlo ke zpoždění plateb z ESF ze strany EK či PO, rozpočtová kapitola MPSV bude vždy schopna okamžitě zajistit nejen odpovídající výši národního spolufinancování, ale celou potřebnou výši prostředků nezbytných k plynulému pokrytí veškerých skutečně vynaložených výdajů ze strany RP. Na druhou stranu ŘO zavedl rovněž systém opatření, která mají předejít zneužití prostředků určených na předfinancování příjemci finančních prostředků. Především vyplacení zálohové platby příjemcům bylo podmíněno převzetím Rozhodnutí o poskytnutí dotace a podepsáním podmínek Rozhodnutí stranou příjemce. V případě příjemců, kterými jsou úřady práce, jenž se řídí jiným režimem při poskytování prostředků ze státního rozpočtu ČR a evropských fondů než ostatní příjemci, pak ŘO vystavil tzv. Oznámení o podmínkách realizace projektů v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL a o převedení prostředků, ve kterém je výslovně uvedeno, že: Zahájení čerpání prostředků se považuje za souhlas s podmínkami uvedenými v oznámení. (Dále se k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Oznámení o podmínkách 15

16 realizace vracíme podrobně v podkapitole Uzavírání právních aktů s příjemci. Rozhodnutí přikládáme do přílohy č. 2 a celé Rozhodnutí i s přílohami pak tvoří volnou přílohu A této RIZ. Oznámení o podmínkách realizace je uvedeno v příloze č. 3 RIZ). Podpisem podmínek Rozhodnutí či Oznámení o podmínkách realizace se příjemci mimo jiné zavázali k předkládání pravidelných finančních a technických monitorovacích zpráv doložených účetními doklady, jejichž schválení ze strany ŘO je podmínkou nutnou pro uskutečnění platby příjemci za výdaje a aktivity uskutečněné v monitorovaném období. (Dále k této problematice viz podkapitola Finanční kontrola. Povinný formát monitorovacích zpráv, jenž je rovněž neoddělitelnou přílohou Rozhodnutí či Oznámení o podmínkách realizace, naleznete ve volné příloze A tohoto dokumentu.) ŘO dále zaštiťuje, aby příjemci pomoci ve druhém kole Iniciativy Společenství EQUAL dodržovali po celou dobu realizace svých aktivit politiky Evropských Společenství. Ověření shody provádění jednotlivých operací CIP EQUAL s těmito politikami se provádí vždy při vystavování osvědčení o provedené práci (podrobně se této problematice věnujeme v kapitole 5.2 Zabezpečení kompatibility s politikami Společenství.) Dále Ministerstvo práce a sociálních věcí jako poskytovatel dotace realizuje v Akci 1 veřejnosprávní kontroly na místě u projektů v minimální hodnotě 10 % celkové alokace na Akci 1 - dle terminologie EU se jedná o kontroly fyzické realizace projektů dle čl. 4 Nařízení Komise (ES) č. 438/2001, dle českého práva pak jde o veřejnosprávní kontroly na místě (další informace k provádění veřejnosprávních kontrol jsou obsaženy v kapitole 4.1 Monitoring, kontrola, evaluace a sběr dat). Dále pak ŘO zavedl systém pravidelného vyhodnocování reálnosti dosažení projektových cílů a realizace všech plánovaných projektových aktivit ze strany jednotlivých příjemců, kteří tak jsou povinni pravidelně vyhodnocovat své původní požadavky na rozpočet i jeho skladbu, a proto v případě, že by v průběhu realizace programu došlo u některého z příjemců k neočekávaným změnám, které by měly vést k nedočerpání prostředků v rámci některého z podporovaných opatření, může řídící orgán přistoupit k udělení dodatečných prostředků naopak těm příjemcům, jejichž pracovní programy budou vyžadovat větší finanční podporu, než která byla původně předpokládána. Podávání pravidelných informací o následujících obdobích realizace jednotlivých projektů je totiž povinnou součástí veškerých průběžných monitorovacích zpráv zpracovávaných jednotlivými příjemci. (K finančním a technickým monitorovacím zprávám jsou podrobné informace uvedeny v kapitole 4.1 Monitoring, kontrola, evaluace a sběr dat. Rovněž ve volné příloze A, kterou tvoří Rozhodnutí o poskytnutí dotace s přílohami, naleznete povinný formát průběžné i závěrečné finanční i technické monitorovací zprávy. Formuláře těchto zpráv jsou totiž rovněž nedílnou součástí Rozhodnutí o poskytnutí dotace či Oznámení o podmínkách realizace.) Navíc vzhledem k objemu platby na účet určené EK pro ČR se jeví jako velmi nepravděpodobné, že by ČR bylo ohroženo nedočerpáním prostředků v letech 2006 či Při porovnání výpočtu minimální výše čerpání v letech 2006, 2007 a 2008 v souladu s metodikou poskytnutou MPSV ze strany Ministerstva financí ČR a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 stanovujícím tzv. pravidla n + 2 a stávajících informací získaných od jednotlivých vybraných příjemců se nepředpokládá, že by mohlo riziko nedočerpání těchto minimálních limitů ve výše uvedených termínech nastat, nicméně prostřednictvím zavedeného systému 16

17 pravidelného vyhodnocování reálnosti uskutečnění plánovaných aktivit a výše požadovaných rozpočtů zpracovávaného jednotlivými příjemci a vyhodnocovaného řídícím orgánem lze ještě včas v případě potřeby přistoupit k některému z výše uvedených řešení takové situace. Dále v roce 2005 budou již výraznějším způsobem čerpány také prostředky technické asistence, neboť v současné době je již intenzivně připravována zadávací dokumentace pro výběrové řízení na národní podpůrnou strukturu i další projekty technické asistence realizované již v roce 2005 (dále k technické asistenci viz kapitola 4.3 tohoto dokumentu). V průběhu implementace Akce 2 a 3 bude zaveden obdobný systém finančních toků jako v průběhu Akce 1. Po potvrzení DPA a TCA předložených ze strany jednotlivých RP bude ŘO vystaveno nové Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro Akce 2 a 3, na jehož základě bude RP poskytnuta opět zálohová platba. Jediným rozdílem oproti zálohové platbě poskytnuté RP v rámci Akce 1 bude, že její celková výše bude odpovídat 20 % ročního rozpočtu RP. Všechny ostatní platby ze strany MPSV budou již vždy založeny na výdajích skutečně vynaložených ze strany daného RP. 17

18 2. Pokrok v implementaci priorit a opatření 2.1. PROGRAMOVÝ DODATEK CIP EQUAL Návrh Programového dodatku CIP EQUAL (PD CIP EQUAL) České republiky byl připraven ve spolupráci s Pracovní skupinou pro přípravu programových dokumentů na využívání Strukturálních fondů (SF) a ve spolupráci s EK již v průběhu prvního pololetí roku Tato návrhová verze byla předložena k projednání na prvním zasedání Monitorovacího výboru CIP EQUAL dne 28. června 2004, přičemž po drobných úpravách vzešlých z diskuse členů MV CIP EQUAL byla jako verze 1.1 PD CIP EQUAL monitorovacím výborem schválena jednomyslně (podrobné informace k Monitorovacímu výboru CIP EQUAL jsou umístěny v podkapitole Monitoring. Dále zde přikládáme do přílohy č. 6 Zápis z 1. zasedání MV CIP EQUAL). Po schválení PD CIP EQUAL byl tento zaslán v souladu s požadavky čl. 15 (6) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 Evropské komisi dne Verze 1.2 PD CIP EQUAL pak byla vytvořena na základě podnětu ze strany Ministerstva vnitra k doplnění popisu tématické oblasti č. 9 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce o informace týkající se přístupu české národní politiky k problematice podpory žadatelů o azyl. Úpravy dodatku pro druhou verzi byly předjednány na prvním zasedání MV CIP EQUAL, jehož členem je i zástupce Ministerstva vnitra (seznam zastoupených institucí naleznete opět v podkapitole 4.1.2). Na prvním zasedání MV CIP EQUAL byl přítomen i zástupce EK, který potvrdil, že vymezení této tématické oblasti v CIP EQUAL ČR zpracováno zcela v souladu s požadavky EK. Do verze 1.2 PD byla oproti verzi 1.1 dodána příloha č. 4 Doplnění popisu tématické oblasti č. 9 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce. Řídící orgán CIP EQUAL souhlasil se zařazením doplňující přílohy č. 4 do textu PD vzhledem k tomu, že tato příloha v žádném případě nemění aktivity podporované CIP EQUAL tak, jak byly vymezeny v jednáních mezi ČR a EK vedených v průběhu příprav programové dokumentace. Účelem Přílohy č. 4 bylo doplnit stávající informace podávané v CIP EQUAL a PD CIP EQUAL o současný náhled národní politiky na tuto problematiku, aby případní žadatelé o podporu byli již předem lépe připraveni na možnosti mainstreamingu realizovaného prostřednictvím Akce 3 jakožto samostatné fáze implementace jejich projektů. Dle dohody z prvního zasedání MV CIP EQUAL byl text přílohy č. 4, vypracovaný společně zástupci Ministerstva vnitra a věcně příslušného odboru MPSV (odb. 73 MPSV odbor migrace a integrace cizinců) a v souladu s prioritami azylové politiky ČR, zaslán členům MV ke schválení korespondenční procedurou per rollam. Schválena pak byla ke dni Poté byl PD odeslán na vědomí rovněž EK a to dne Verze 1.3 obsahuje pak další změnu PD CIP EQUAL, kterou je úprava finančního plánu uvedeného v kapitole 4.3 PD. Ve verzi 1.3 PD CIP EQUAL došlo oproti verzi 1.2 k realokaci prostředků mezi některými Opatřeními CIP EQUAL. K realokaci bylo přistoupeno tam, kde v rámci výzvy k předkládání žádostí o grant pro Akci 1 druhého kola nebyly předloženy žádné dostatečně kvalitní projekty, a proto by nemohla být alokace na dané Opatření využita. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto využít tyto prostředky pro ta Opatření dané Priority, která mají stejnou míru spolufinancování prostředky ESF a českého státního rozpočtu jako Opatření, jejichž prostředky by bez 18

19 této realokace nemohly být využity (další podrobné informace k realokacím jakožto i k přijatým žádostem a k žádostem vybraným k podpoře pro Akci 1 v rámci druhého kola naleznete v kapitole 2.3 tohoto dokumentu). Dále verze 1.3 PD obsahuje drobnou formulační změnu v příloze č. 4 - Doplnění popisu tématické oblasti č. 9 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce. Také v části PD došlo k úpravě, kdy požadavky na přípravu TCA jsou oproti původní verzi příjemcům sděleny až formou přílohy k rozhodnutí o dotaci, nikoli ještě před zahájením Akce 1, přičemž Akce 1 příjemcům začíná, jak je již uvedeno zde výše, dnem vystavení oznámení ŘO o výběru jejich žádosti. Další změna se týkala určení osob vystavujících jednotlivá rozhodnutí o dotaci zde již tato rozhodnutí nebudou spolupodepisována zástupcem odboru 62 MPSV - odbor ekonomický (správce rozpočtu), ale jen zástupce ŘO. Změnil se také popis zálohových plateb, což odpovídá novele rozpočtových pravidel ČR. Verze 1.3 PD CIP EQUAL byla schválená hlasovací procedurou na druhém zasedání MV CIP EQUAL dne za přítomnosti zástupce EK (návrh zápisu ze 2. zasedání MV CIP EQUAL je umístěn do přílohy č. 7. Tato verze zápisu bude schválena MV CIP EQUAL v souladu s Jednacím řádem MV po zapracování případných písemných připomínek na prvním zasedání v roce 2005) STAV IMPLEMENTACE (NA ÚROVNI OPATŘENÍ/PRIORIT) Priority, opatření a tématické oblasti a jejich vazby (druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL) Druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR vyhlášeno ke dni Na rozdíl od kola prvního, které bylo spolufinancováno prostředky Phare, je již podporováno prostředky ESF. Projekty zahájily své aktivity zcela v souladu s mezinárodním harmonogramem tohoto kola na konci roku 2004 (12/2004). Pro implementaci druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL v ČR bylo vyhlášeno 6 priorit, z nichž 5 je tématických a vztahují se k 9 vyhlášeným tématickým oblastem Iniciativy Společenství EQUAL (jak je již uvedeno v úvodu tohoto dokumentu, všech 9 tématických oblastí bylo k implementaci ve druhém kole vybráno na základě socioekonomické analýzy a na základě vyhodnocení stávajících zkušeností získaných během implementace prvního kola), a Priorita 6 je pak určena pro technickou asistenci). Ke každé tématické oblasti jakožto i k Prioritě 6 se vztahují vždy dvě opatření, a to v případě Priorit 1 5 ve vazbě na Cíl 1 a ve vazbě na Cíl 3. Z toho vyplývá, že celkově bylo zároveň vyhlášeno v rámci druhého kola 18 opatření. Následující tabulka obsahuje přehled priorit, tématických oblastí a opatření CIP EQUAL v ČR: Priorita 1: ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI Tématická oblast A: Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Opatření Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně 19

20 integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Tématická oblast B: Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce Opatření Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2: ROZVOJ PODNIKÁNÍ Tématická oblast C: Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin Opatření Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3 Tématická oblast D: Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst Opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3: PODPORA ADAPTABILITY Tématická oblast E: Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce Opatření Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Tématická oblast F: Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií Opatření Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 20