SBĚR A CHOV. rodů Lagria, Gonodera, Isomira, Cteniopus, Megischia, Megischina, Omophlus

Transkript

1 SBĚR A CHOV Běžná sběrná exkurze bez použití speciálních metodik vyhledávání a sběru specificky orientovaného hmyzu přinese pouze ojediněle zajímavější výsledky. Takto lze sbírat druhy žijící na květech bylin, keřů a stromů, tímto způsobem najdeme druhy rodů Lagria, Gonodera, Isomira, Cteniopus, Megischia, Megischina, Omophlus a Podonta. Podobně můžeme najít druhy pohybující se po povrchu biotopu, tímto způsobem sbíráme například druhy rodů Opatrum, Gonocephalum, Pedinus, Crypticus, Melanimon, Gnaptor, Accanthopus, Asida. Specializovanější sbírání přináší kvalitativně i kvantitativně lepší výsledky. Naše pozorovací schopnosti jsou omezené a nedokážou nahradit používání sběrných pomůcek. Při sběru brouků čeledi Tenebrionidae se neobejdeme bez určitého vybavení. Budeme potřebovat exhaustor nebo polyetylenovou lahev s loveckou zátkou k vybírání hledaných brouků ze získaného materiálu, dále smýkací síť ( smýkadlo ) pro smýkání vegetace, síťku pro sběr podkorního hmyzu a druhů žijících na stromových houbách, prosívadlo (určitou variantou je i cedník s potřebnými rozměry ok), sklepávadlo, plátno a zdroj světla, čelovou svítilnu, sklenice či kelímky pro instalaci padacích ( zemních ) pastí, pinzety na vybírání a probíraní materiálu, smrtičky k usmrcování a eventuálnímu uchovávání sběru před preparací, octan ethylnatý k smrcení, nejlépe v uzavřené malé lahvičce s kapátkem, piliny nebo korkovou drť do smrtících lahví ( smrtiček ) pro zabezpečení materiálu před poškozením. Smýkání je kvantitativní metoda sběru hmyzu, při jejíž aplikaci získáváme druhy, které se vyskytují v určitém okamžiku na květech či různých jiných částech smýkaných rostlin. Používáme skládací kruhový rám s pytlem z prodyšné látky, s možností přichytit rám k tyči. Touto metodou získáme podobné druhy jako při vizuálním sběru, jejich kvalitativní a hlavně kvantitativní rozložení však bude jiné bude více odpovídat reálnému stavu na konkrétní sledované lokalitě. Získáme druhy rodů Lagria, Gonodera, Isomira, Cteniopus, Megischia, Megischina, Omophlus a Podonta. Sklepávání je další kvantitativní metodou sběru hmyzu. Při použití této metody získáváme při sklepávání květů a měkkých částí vegetace podobné druhy jako při použití smýkací sítě. Sklepávadlo je tvořeno čtvercovým nebo obdélníkovým rámem s pevně napnutou látkou, který podkládáme pod sklepávané objekty. Oklepem vegetace získáme hmyz padající do podloženého rámu s látkou. Sklepávadlo můžeme použít pro sběr druhů žijících na větvích stromů a keřů a také pod kůrou poškozených větví. Touto sběrnou metodou můžeme získat druhy rodů Helops, 34

2 Nalassus, Stenomax, Hymenalia. Při sklepávání zaplísněných větví je možné najít také některé druhy rodu Mycetochara. Prosívání je také kvantitativní metodou sběru. Aplikací této metody získáme druhy žijící v trouchu dutin stromů, při patách stromů v listí a hrabance a je možné ji aplikovat i na sběr skladištních škůdců v obilninách a mouce. Používá se rám s držadlem a vyměnitelnými síty s různou velikostí ok. K rámu je připevněn pytel, který je možné naspodu zavázat v něm se shromažďuje prosetý detritus s brouky. Pro sběr skladištních druhů prosíváním lze použít i cedník s vhodnými rozměry ok. Prosíváním můžeme najít druhy rodů Laena, Alphitobius, Alphitophagus, Eledonoprius, Palorus, Latheticus, Tribolium, Gnatocerus, Pentaphyllus, Myrmechixenus, Phaleria, Trachyscelis. Sběr pod kůrou a v tlejících částech stromů. Specifická metoda sběru, při které narazíme zejména na druhy žijící na myceliích dřevních hub a plísní, eventuálně na druhy s večerní aktivitou, které se zde ukrývají. Touto metodou můžeme získat druhy rodů Diaclina, Alphitobius, Helops, Nalassus, Stenomax, Palorus, Tenebrio, Neatus, Bius, Cryphaeus, Metaclisa, Uloma, Tribolium, Pentaphyllus, Platydema, Corticeus, Scaphidema, Mycetochara, Menephilus. Sběr na stromových houbách. Jedná se o další specifickou metodu sběru. Při jejím použití získáváme hlavně druhy žijící na stromových houbách a svým vývojem na ně vázané. Tak můžeme získat druhy rodů Diaclina, Bolitophagus, Eledona, Eledonoprius, Lyphia, Alphitophagus, Diaperis, Neomida, Pentaphyllus, Platydema a Corticeus. Sběr do padacích pastí je kvantitativní metodou používanou pro odchyt po zemi lezoucího (tzv. epigeického) hmyzu. Jako past může posloužit kelímek nebo sklenice, zakopané do země. Možných aplikací je řada, nejdůležitější podmínkou pro úspěšný odchyt je, aby okraj pasti byl ve stejné výši jako okolní terén, a také, aby hmyz nemohl z pasti uniknout. Výhodou oproti prostému pozorování terénu je, že takto nalezneme i druhy aktivní večer a v noci. Touto metodou můžeme získat druhy rodů Opatrum, Gonocephalum, Pedinus, Melanimon, Leichenum, Crypticus, Gnaptor, Accanthopus, Blaps, Phylan, Phaleria, Trachyscelis, Asida, Oodescelis a Platyscelis. Sběr pod kameny, položeným dřevem a jinými materiály je specifická metoda, při které využíváme skutečnosti, že některé druhy s večerní aktivitou se ukrývají před denním světlem. Během dne takto můžeme najít především druhy rodů Blaps, Pedinus, Oodescelis, Platyscelis. 35

3 Sběr v norách savců. Specifická metoda založená na podobných principech jako metoda předcházející. Hodí se zejména pro sběr druhů rodu Blaps. Sběr v tlejících rostlinných a zemědělských komoditách. Specifická metoda umožňující sběr některých synantropních druhů, ale také poskytující možnost nalézt druhy vyhledávající plísně a tlející organické hmoty. Můžeme tak získat druhy rodů Cnemeplatia, Alphitobius, Diaclina, Blaps, Palorus, Tribolium a Alphitophagus. Sběr na světlo. Specifická metoda, při které využíváme atraktivitu některých vlnových délek umělého světla pro různý hmyz. Z čeledi Tenebrionidae přilétají na světlo druhy rodů Cnemeplatia, Eledona, Latheticus, Allecula, Hymenalia, Hymenophorus, Prionychus a Pseudocistela. Večerní a noční sběry. Tato specifická metoda se využívá ke sběru druhů s večerní až noční aktivitou, které bývají přes den ukryty v dutinách, v trouchu nebo pod kůrou stromů. Vyplácí se zejména pozorovat osvětlená místa v okolí dutin a poškození stojících kmenů. Tímto způsobem můžeme najít druhy rodů Diaclina, Eledonoprius, Helops, Nalassus, Stenomax, Tenebrio, Neatus, Allecula, Hymenophorus, Prionychus a Mycetochara. Chovy. Při sběrných exkurzích a prohlížení detritu, dutin, trouchnivého dřeva, plodnic hub a podobného materiálu můžeme často narazit na nedospělá stadia Tenebrionidae. Většina z nich jde při dodržení určitých základních pravidel poměrně dobře dochovat. K vytvoření umělé dutiny postačí vhodně velká skleněná lahev nebo akvárium, kam přeneseme větší množství trouchu společně s larvami nebo pupami. Vrchní část nezavíráme, jen ji opatříme prodyšnou látkou upevněnou gumičkou nebo provázkem, aby se imaga po vylíhnutí nemohla dostat ven. Důležité je uchovávat detrit nebo trouch vlhký, ale nevlhčit příliš, aby nezvítězily plísně a nezničily larvy. Nesmí být ani suchý, mějme vždy na paměti, čím se larvy Tenebrionidae většinou živí. Podobným způsobem můžeme dochovávat i larvy žijící v rostlinných a zemědělských komoditách a v plodnicích hub. 36

4 PREPARACE A KONZERVACE, DETERMINACE, ZAKLÁDÁNÍ SBÍRKY Preparace imag (dospělců) je stejná jako u většiny čeledí brouků. Celkem pohodl ně lze preparovat materiál brzy po sběrné exkurzi, pokud je uchováván v parách a prostředí octanu ethylnatého. Brouci jsou vláční a lze velmi dobře upravovat tykadla a nohy. Dostaneme-li se k preparaci později a materiál je již suchý, pak je třeba jej před vlastní preparací rozvlhčit. Rozvlhčení provádíme na Petriho miskách nebo v podobných nádobách. Vnitřek misky vyplníme vlhkým savým papírem a rozvlhčovaný materiál na něj rozmístíme. Účinnost rozvlhčování můžeme ještě zvýšit přikrytím materiálu další vrstvou vlhkého papíru a přikrytím víčkem misky. Ideálním rozvlhčovacím médiem je voda. Suchý materiál stačí rozvlhčovat několik hodin, starší materiál je třeba rozvlhčovat déle, eventuálně použít vody sycené oxidem uhličitým nebo s příměsí octa. Používáme preparaci na sucho, jedince lepíme vhodným, vodou rozpustným lepidlem na bílé štítky. Velikost štítků by měla být přiměřená velikosti nalepovaného jedince. Na štítku upravíme nohy, tykadla a čelistní makadla pokud možno esteticky a symetricky tak, aby byly co nejlépe vidět a umožňovaly podrobnou prohlídku pod lupou či mikroskopem při determinaci. Štítek s takto upraveným broukem propíchneme entomologickým špendlíkem (to je možné učinit i před úpravou nohou a tykadel). K úpravě nohou, tykadel a čelistních makadel používáme entomologické špendlíky, preparační jehly nebo navlhčený tenký štěteček. Nikdy tykadla a nohy nelepíme k povrchu štítku! V některých případech je k determinaci potřeba vyjmout genitálie, neboť zvláště samčí kopulační orgán (penis) je u Tenebrionidae pro většinu druhů specifický. V tomto případě před nalepením brouka na štítek oddělíme preparační jehlou zadeček a vyjmeme penis, který šetrně nalepíme na štítek s broukem. Také oddělený zadeček přilepíme na štítek vnitřní stranou nebo na samostatný menší štítek a přidáme pod štítek s nalepeným a vypreparovaným imagem. Štítek nabízí určitou ochranu pro nohy a tykadla nalepeného jedince. S imagem je možné dále pracovat téměř okamžitě po preparaci. Větší druhy, zhruba od 15 mm délky, lze také napíchnout na entomologický špendlík přímo, zhruba v jedné třetině délky pravé krovky, blíže ke středu. Dbáme na to, aby byl jedinec napíchnut rovně. Nohy a tykadla v tomto případě upravujeme na preparační podložce (polystyrén nebo poretén) přímo, v požadovaném tvaru je udržujeme a zajišťujeme v okolí zapíchutými špendlíky. Po několika dnech schnutí (záleží na velikosti jedince) dospělce šetrně odstraníme fixační špendlíky a můžeme s ním dále pracovat. Nevýhodou tohoto postupu je malá ochrana nohou a tykadel, které se mohou při neopatrném manipulování odlamovat. 37

5 Konzervace nedospělých stadií. Larvy, kukly a vajíčka uchováváme pro studijní i sbírkové účely v roztoku AGO (8 dílů 96% etanolu, 5 dílů destilované vody, 1 díl glycerinu a 1 díl kyseliny octové). Po několika dnech je vhodné materiál převádět do 75% roztoku etanolu k trvalému uložení. Preparovaný nebo konzervovaný materiál je vždy nutné opatřit štítkem s údaji o sběru, ty by měly obsahovat informace o lokalitě (místu sběru), datu sběru a nálezci. Užitečné je také uvádět bližší okolnosti sběru (metodiku sběru, druh rostliny nebo houby, čas a světelné podmínky, nadmořskou výšku, eventuálně GPS souřadnice lokality). Determinace sebraného materiálu je dalším krokem před jeho zařazením do sbírky. Jednotlivé druhy určujeme s použitím klíče. Výhodné je determinaci doplnit porovnáním s jedinci ve srovnávací sbírce. Ke zkoumání odlišovacích znaků používáme binokulární mikroskop s vhodným osvětlením nebo lupu s potřebnými parametry zvětšení. Konečným krokem určování je označení jedince determinačním štítkem. Zakládání sbírky. Vypreparované jedince, označené lokalitním a determinačním štítkem, ukládáme do sbírkových krabic. Jednotlivé druhy řadíme ve sbírkových krabicích v souladu se systémem. Důležitá je také ochrana sbírky, je nutné mít na paměti, že některé druhy hmyzu (zejména některé larvy brouků čeledi Dermestidae) se mohou vyvíjet ve sbírkách přírodnin. Nejznámějším příkladem je druh s vhodným českým názvem rušník muzejní. Proti těmto škůdcům můžeme bojovat například občasným nastříkáním tekutého přípravku Invet na vnitřní stranu víka sbírkové krabice. Sbírce brouků nesvědčí ani uložení ve vlhkém prostředí, sbírkový materiál může být v takovém případě napadený plísněmi. 38