Veřejná správa v EU. Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy
|
|
- Drahomíra Machová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Veřejná správa v EU Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy
2 Struktura studia Úvod do základních integračních tendencí v Evropě Vývojové etapy evropského integračního procesu Základní dokumenty a koncepce Instituce Evropských společenství Politiky EU (společné, koordinované) Evropa 2020 Evropský správní prostor Vybrané otázky komparace evropských správních systémů
3 Literatura Lacina, L., Ostřížek, J. a kol., Učebnice evropské integrace Barrister et Principal, Praha LACINA, Karel a Vladimír ČECHÁK. Evropské systémy veřejné správy. Praha: VŠFS, Další literatura a prameny
4 Zakončení kurzu Prezenční forma: přednášky + seminář Kombinovaná forma: závěrečný test Termíny Konzultace: trhlinova@ . cz, KH OKRUHY KE ZKOUŠCE - Hlavní vývojové etapy EU a jejich význam pro integraci - Hlavní evropské instituce (EP, EK, Soudní dvůr, ECB, Rada EU, Výbor regionů, HSV, EIB, Eurostat) - Primární a sekundární právo EU, způsob přijímání rozhodnutí - Hlavní typologie evropských politik zemědělská politika, doprava, kohezní politika, obchodní politika, vnitřní trh, politika ochrany spotřebitele ) - Základní prvky a principy evropského správního prostoru
5 Veřejná správa v EU Kombinovaní 1+2 přednáška Hlavní vývojové etapy Evropské integrace 5
6 Hlavní specifika EU jako ekonomického subjektu (1) nejvyšší míra integrace na světě 27 zemí, 496 mil. obyvatel rozsáhlý spotřebitelský trh fungující vnitřní trh liberalizace pohybu zboží, služeb, kapitálu vysoká úroveň spotřeby kvantita i kvalita zátěž životního prostředí demografická struktura
7 Hlavní specifika EU jako ekonomického subjektu (2) vysoká míra sociálního zabezpečení pokles konkurenceschopnosti (nižší míra zahraničních investic) x výnosy z rozsahu paternalismus a sociální stát rigidita trhu práce, rozsáhlé sociální zabezpečení nezaměstnanost vysoká úroveň veřejné spotřeby (vzdělání, kultura, zdravotní péče, bezpečnostní záruky, ochrana spotřebitelských práv, ) vysoká míra redistribuce důchodů vysoké daňové zatížení
8 Hlavní specifika EU jako ekonomického subjektu (3) nízká vybavenost přírodními zdroji závislost na dovozu protekcionismus nižší investice do vědy a výzkumu technologické zaostávání za USA a Japonskem
9 Hlavní specifika EU jako ekonomického subjektu (4) Provázanost Heterogenita Společné politiky EU Ekonomická výkonnost Makroekonomická stabilita Sociální politika Ochrana životního prostředí Energetické koncepce + diference politické, strategické, bezpečnostní
10 Hlavní specifika EU jako politického subjektu akcentace demokratických principů, ochrana lidských práv různý přístup k bezpečnostním aspektům nadstandardní vztahy EU k 77 rozvojovým zemím (tzv. skupina ACP)
11 Jean Monnet Robert Schuman VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE
12 Počáteční impulsy k evropské integraci 1. východisko z války: snaha o uspořádání mezinárodních vztahů po 2. sv. válce, které by předcházely případným dalším konfliktům, urychlení politických a společenských změn, zrychlení hospodářského rozvoje typické pro poválečné období několik pokusů o integraci ve 40. letech (Skandinávská unie, Benelux, Francita) 1949 RVHP překonání psychologických bariér 2. rostoucí mezinárodní propojení ekonomik vyšší efektivnost (výnosy z rozsahu), vyšší specializace, zmírňování rozdílů, vědecko-technická spolupráce 3. obrana před sílící konkurencí na světových trzích
13 Poválečná situace rekonverze ekonomik přelom v pojetí úlohy státu posílení jeho pozice v ekonomice regulace, státní intervencionismus, zestátňování rozpad světové ekonomiky studená válka, zpřetrhání tradičních (obchodních) vazeb politické aspekty evropské integrace
14 Hlavní milníky evropské integrace (1) 1952 platnost ESUO 1958 platnost Římských smluv o EHS a Euratomu 1965 dosažení pásma volného obchodu 1968 vznik Evropských společenství, celní unie rozšíření ES 1981, 1986 jižní rozšíření ES 1987 platnost Jednotného evropského aktu
15 Hlavní milníky evropské integrace (2) 1993 spuštění vnitřního trhu, vznik EU Maastrichtskou smlouvou 1994 platnost evropského hospodářského prostoru 1995 severní rozšíření EU 1997 Agenda 2000 (příprava na další rozšíření) 1999 spuštění EMU, platnost Amsterodamské smlouvy 2000 Smlouva z Nice
16 Hlavní milníky evropské integrace (3) 2003 platnost smlouvy z Nice 2004 východní rozšíření EU, politická dohoda o Ústavě pro Evropu východní rozšíření EU, podpis Lisabonské smlouvy 2009 ratifikace Lisabonské smlouvy 2012 a dále federalizace Evropy
17 Zakládající státy rozšíření: Španělsko, Portugalsko rozšíření: Spojené království, Dánsko, Irsko rozšíření: Rakousko, Finsko, Švédsko rozšíření: rozšíření: ČR, SR, Maďarsko, Polsko,
18 rozšíření: Rumunsko, Bulharsko Kandidátské země: Turecko, Makedonie Potenciální kandidátské země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo
19 zemí Členské státy Evropské unie Kandidátské a potenciální kandidátské země
20 ESUO (1951) 1952 Pařížská smlouva sektorové integrační seskupení vytvoření společného trhu s uhlím a ocelí cíle podpora hospodářského růstu racionální dělba práce vyšší produktivita udržení nepřetržité zaměstnanosti
21 Euratom (1957) 1958 cíle podpora rozvoje jaderného průmyslu rozvoj výzkumu sjednocení bezpečnostních norem pokrok v mírovém využívání jaderné energie
22 EOS Evropské obranné společenství 1952 členové ESUO umožnit vyzbrojování západního Německa v rámci tzv. evropské armády při institucionálním uspořádání podle vzoru ESUO obrana = citlivá oblast suverenity ztroskotalo na odmítnutí Francie
23 EHS (1957) 1958 Římská smlouva strategické cíle: celní unie do 12 let společný trh do 15 let další cíle zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava zavedení společných pravidel hospodářské soutěže udržení konkurence uvnitř EHS koordinace hospodářských politik v měnové i fiskální oblasti (koordinovaný postup, ne společné politiky!) vytvoření institucí: Shromáždění (později EP), Rada, Komise a Soudní dvůr sbližování legislativy v hospodářské oblasti
24 Jednotný evropský akt 1987 první reformulace Římských smluv cíle pro další integrační fázi: - posilování politické spolupráce cesta k EU - vytvoření jednotného vnitřního trhu - sbližování hospodářských a měnových politik právní zmínka o EMU - rozšíření politik ES o sociální a kohezní politiku - rozšíření koordinovaných politik o výzkum a technický rozvoj a ochranu ŽP - nové formulování úkolů zahraniční politiky znění jedním hlasem (koordinace stanovisek, pak teprve společný postoj ES)
25 Schengenské dohody spolupráce států v rámci tzv. schengenského prostoru 1985 a 1990 podepsány dohody zakládající schengenskou spolupráci Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Německo 14. června Dohoda o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích: zrušení kontrol na společných hranicích při pohybu státních příslušníků členských států Evropských společenství a usnadnění pohybu zboží a služeb 19. června Úmluva k provedení Schengenské dohody: ustanovení o konkrétních opatřeních, zrušení kontrol pohybu všech osob - nejenom státních příslušníků členských států ES Schengenský protokol - Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce EU (1. května 1999)
26 Schengenská spolupráce odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích společná sada pravidel vztahujících se na lidi přecházející vnější hranice členských států EU harmonizace podmínek vstupu a pravidel vzhledem k vízům pro krátkodobé pobyty posílená policejní spolupráce (včetně práv na přeshraniční ostrahu a bezprostřední přeshraniční pronásledování) silnější soudní spolupráce prostřednictvím rychlejšího systému vydávání a přesunu výkonu trestních soudních rozhodnutí vytvoření a rozvoj Schengenského informačního systému (SIS)
27 Státy Schengenské dohody K zakládající pětici států se dále připojily: /1995 Itálie 27. listopadu 1990 /1998 Španělsko a Portugalsko 25. června 1991 /1995 Řecko 6. listopadu 1992 /2000 Rakousko 28. dubna 1995 /1998 Dánsko, Finsko a Švédsko 19. prosince 1996 /2001 Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko 21. prosince 2007 Švýcarsko 12. prosince 2008 Lichtenštejnsko 19. prosince 2011 Norsko a Island se zapojily na základě zvláštní dohody o přidružení v roce Velká Británie (1999/2000) a Irsko (2000/2002) se k Schengenu připojily jen částečně (zejména v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, boje proti drogám a SIS). Bulharsko, Kypr a Rumunsko nejsou plnoprávnými členy schengenského prostoru.
28 Jednotný evropský akt přijat 1986, Lucemburk (platnost 1987) Reakce na eurosklerózu, ekonomické problémy Evropy Vytvoření jednotného vnitřního trhu (k r. 1992), nový impuls evropské integraci právní rámec politické spolupráce propojení Evropského parlamentu a Rady procedura spolurozhodování pro oblast vnitřního trhu hlasování na základě kvalifikované většiny hospodářská a sociální soudržnost spolupráce ve výzkumu, vědeckotechnickém rozvoji a ŽP hospodářská a měnová politika Založení Evropské Rady 28
29 Vývoj evropské integrace: 90. léta 1990: sjednocení Německa 1992: Maastrichtská dohoda Smlouva o EU 1993: Kodaňská kritéria 1994 vznik Evropského hospodářského prostoru 1995 páté rozšíření EU 1996 ČR podává žádost o členství 1997 Amsterodamská smlouva zahájení přístupových jednání 1999 zavedení Eura v bezhotovostním styku, vznik ECB 29
30 Maastrichtská smlouva , Maastricht Smlouva o EU vytvoření hospodářské a měnové unie společné občanství společná zahraniční a bezpečnostní politika Policejní a soudní spolupráce Cíle : - Podpora trvale udržitelného hospodářského a sociálního pokroku - Mezinárodní identita - Ochrana práv a zájmů občanů EU - Podpora spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí 30
31 31
32 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 1.pilíř: tři původní společenství + evropské instituce cíle: hospodářská a měnová unie; společný trh; společná průmyslová, daňová a kulturní politika; regionální a sociální fondy; výzkum a technologický rozvoj prostředky: právní akty, nařízení, směrnice, doporučení a rozhodnutí Vytvoření jednotného vnitřního trhu. S vnitřním trhem úzce souvisí vytváření hospodářské a měnové unie. Do prvního pilíře dále náleží společné politiky v oblasti zahraničního obchodu, zemědělství a dopravy a patří sem i řada dalších, koordinovaných a tzv. podpůrných politik. První pilíř má tzv. supranacionální neboli nadnárodní charakter 32
33 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 2.pilíř: společná zahraniční politika, společná obranná politika, společná bezpečnost cíle: bezpečnost; lidská práva; demokracie; právní stát; mír prostředky: společné postoje a společné akce členských zemí Od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP: zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, posilovat její bezpečnost, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod. 33
34 II. pilíř Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. Motivy pro vznik II. pilíře Amsterdamská smlouva ve snaze posílit koordinaci a prezentaci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU vytvořila funkci Vysokého představitele pro SZBP, který pomáhá Radě s koordinací SZBP a může Unii zastupovat navenek. Od roku 1999 tento post zastává bývalý generální tajemník NATO Javier Solana.
35 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 3.pilíř: justice a vnitřní politika 35 cíle: volný pohyb osob; spolupráce při udělování azylu, v imigrační politice, celní politice, právu, v boji proti drogám, mezinárodní kriminalitě a terorismu; spolupráce v občanských a trestních záležitostech prostředky: společné postoje, mezinárodní smlouvy, Europol, Evropský policejní úřad Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další.
36 III. pilíř třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada ministrů. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. Motivy pro vznik 3. pilíře
37 Nové oblasti spolupráce koordinace politiky v oblasti obchodu, cel, posilování konkurenceschopnosti, výzkumu, sociálních aspektů, turistiky, civilní obrany, energetiky, ekologie Transevropské sítě Veřejné zdraví Rozvojová spolupráce Ochrana spotřebitele vzdělávání 37
38 Maastrichtská smlouva harmonogram zavádění eura a budování měnové unie Vznik EMI ECB, ESCB Maastrichtská kriteria 38
39 Maastrichtská smlouva Posílení pozice Parlamentu právo spolurozhodovat s Radou ZVýboru regionů, posílení role Regionální politiky Subsidiarita prohloubení pojmu občanství EU: právo volit a být volen petiční právo právo odvolání k euro-ombudsmanovi Sociální charta 1993: od 1.1. začíná fungovat jednotný vnitřní trh 39
40 Kodaňská kritéria kritéria pro všechny nové země žádající o členství: stabilní demokratický systém institucí založený na úctě k lidským právům přátelské vztahy a spolupráce se sousedními státy plně rozvinuté tržní hospodářství plně začleněná legislativa EU (Acquis communautaire) do národní legislativy 40
41 Vývoj evropské integrace 1997: Amsterodamská smlouva revize Maastricht.smlouvy, zdůraznění sociální politiky, začlenění Sociální charty cíle: přiblížit se k občanům, důraz na zaměstnanost a práva jednotlivce odstranit překážky volného pohybu a posílit bezpečnost zajistit, aby hlas Evropy bylo více slyšet ve světě zajistit větší efektivitu institucí EU návrh Agendy
42 Amsterodamská smlouva koordinace postupů podporujících: zaměstnanost posílení sociální politiky, životní prostředí, veřejné zdraví, spolupráci v boji proti drogám, terorismu a kriminalitě, harmonizaci přistěhovalecké, vízové a zahraniční politiky Mechanismus konstruktivní neúčasti Posílená spolupráce 42
43 Agenda 2000 zveřejněna schválena Berlín, 1999 Agenda 2000, za silnější a širší Unii soubor reforem modernizace klíčových politik a příprava rozšíření EU reakce na žádosti o rozšíření 43
44 Agenda 2000 hlavní body: perspektivy rozvoje EU a jejích politik po roce 2000 vliv rozšíření na EU jako celek finanční rozpočet po roce 2000 beroucí v úvahu možnost budoucího rozšíření 44
45 Smlouva z Nice podepsána , Nice reforma orgánů EU v souvislosti s rozšířením základ pro vytvoření konsolidovaných znění Smlouvy o EU a Smlouvy o ES Změna počtů a hlasování E. institucí institucionální reforma příprava na rozšíření: - rozšíření principu většinového hlasování na 29 oblastí - hlasování v Radě ministrů EU: počet hlasů adekvátní podílu obyvatelstva na celkové populaci EU + 3 velké státy mohou přehlasovat ostatní - počet komisařů v EK: velké státy se vzdají 2. komisaře, celkem max. 27 komisařů; po dalším rozšíření další negociace - posílení pravomocí předsedy EK (možnost odvolávat komisaře) - počet poslanců EP 720, později 736 Eurojust 45
46 Smlouva z Nice ne zásadní posuny v hospodářské oblasti co do stupně integrace nový strategický cíl EU pro příští desetiletí: stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou + udržitelný růst + více a lepších pracovních míst + větší sociální soudržnost: - modernizace evropského sociálního modelu - informační společnost: akční plán e-europe - vytvoření evropského výzkumného prostoru - dokončení vnitřního trhu
47 Vývoj evropské integrace 2000: 2001: 2002: summit Evropské rady Nice (dohody o rozšíření EU o státy střední a východní Evropy) příprava EU na rozšíření od států zavedení eura ( ) 47
48 Smlouva o ústavě pro Evropu Evropský konvent formulace návrhu přijata v Bruselu, podepsána v Římě ztroskotal ratifikační proces (zamítnutí v referendech ve Francii a Nizozemí) ani mezinárodní smlouva, ani ústava nebyla nikdy ratifikována --- Lisabonská smlouva 48
49 Výhrady vůči Ústavní smlouvě délka, nepřehlednost zrušení principu jednomyslnosti přednost před právem členských zemí přeměna na evropský superstát demokratický deficit nedostatečná rovnováha mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní obranná politika ekonomická politika
50 Vývoj evropské integrace 2004: od rozšíření EU o 10 nových členů (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) 2007: rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko vstup Slovinska do měnové unie Německé předsednictví: zahájení diskusí o Lisabonské smlouvě 50
51 Lisabonská smlouva podepsána nutná ratifikace všemi 27 státy platnost od mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) aniž by je nahrazovala 51
52 Obsah Lisabonské smlouvy EU získá právní subjektivitu snížení počtu eurokomisařů na 2/3 počtu člen. států předseda Evropské rady volený na 2,5 roku ministr zahraničí spojení funkce úřadu vysokého představitele pro zahr. a bezp. politiku a komisaře pro zahraniční vztahy snížení počtu poslanců EP na 751 (max. 96, min. 6 na 1 zemi) hlasování kvalifikovanou většinou v radě ministrů: min. 55% MS s min. 65% obyv. EU rozšíření oblastí s hlasováním kvalifikovanou většinou (jednomyslnost zůstává: zahr. politika, daně, sociální politika, změny smluv EU)
53 Obsah Lisabonské smlouvy princip oboustranné flexibility možnost vystoupit z EU rozšíření pravomocí Evr. soudního dvora a EP v rámci spolurozhodování o přijímání nové legislativy zvýšení práva národních parlamentů požadovat u EK změnu návrhů, u kt. je pochybnost o překročení pravomocí
54 Lisabonská smlouva 1. Demokratičtější a transparentnější Evropa: posílená úloha Evropského parlamentu (spolurozhodování s Radou) větší zapojení národních parlamentů silnější hlas pro občany (1 mil.občanů předkládání návrhů) rozdělení pravomocí vystoupení z EU (poprvé v historii) 54
55 Lisabonská smlouva 2. Efektivnější Evropa: efektivní rozhodování (rozhodování kvalifikovanou většinou) stabilnější a efektivnější institucionální rámec (např.předseda Evropské rady) vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů EU (např. boj proti terorismu a trestné činnosti, bezpečnost) 55
56 Lisabonská smlouva 3. Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost: účinnější prosazování demokratických hodnot EU zakotvení Listiny základních práv posílení svobody občanů EU solidarita mezi členskými státy (např. teroristický útok, pohromy) větší bezpečnost pro všechny 56
57 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU Listina základních práv obsahuje preambuli a 54 článků seskupených do sedmi kapitol V preambuli vyjádřily členské státy své rozhodnutí spojovat se do stále užší Unie a založit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Zároveň se zde uvádí nejdůležitější inspirační zdroje, o něž se Listina Základních práv EU opírá Kapitola I: DŮSTOJNOST (Lidská důstojnost, právo na život, právo na integritu osobnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení a trestů, zákaz otroctví a nucených prací) Kapitola II: SVOBODY (Právo na svobodu a bezpečnost, respektování soukromého a rodinného života, ochrana údajů osobního charakteru, právo uzavřít sňatek a založit rodinu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a právo na informace, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda v oblasti umění a vědy, právo na vzdělání, svoboda volby povolání a právo na práci, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na azyl, ochrana v případě odsunu, vyhoštění či vydání osob)
58 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU Kapitola III: ROVNOST (rovnost před zákonem, ochrana před diskriminací, kulturní, náboženská a jazyková odlišnost, rovnost mezi muži a ženami, práva dětí, práva starších osob, integrace postižených osob) Kapitola IV: SOLIDARITA (právo pracovníků na informace a konzultace v rámci podniku, právo na kolektivní vyjednávání a akce, právo na zprostředkování práce, ochrana v případě neoprávněného propuštění ze zaměstnání, spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, zákaz zaměstnávat děti a ochrana mladistvých v práci, rodinný a profesionální život, sociální zabezpečení a sociální pomoc, ochrana zdraví, přístup ke službám obecného ekonomického zájmu, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele) Kapitola V: OBČANSTVÍ (právo volit a být volen ve volbách do EP, právo volit a být volen ve volbách do místních zastupitelstev, právo na uspokojivé správní řízení, právo na přístup k dokumentům, ombudsman, petiční právo, svoboda pohybu a pobytu, diplomatická a konzulární ochrana)
59 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EU Kapitola VI: SPRAVEDLNOST (právo na účinné odvolací řízení a na nestranný soudní proces, presumpce neviny a práva obhajoby, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestů, právo nebýt souzen či trestně stíhán dvakrát za stejný trestný čin) Kapitola VII: VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (působnost, rozsah zaručených práv, rozsah ochrany, zákaz zneužití práv)
60 VÝJIMKY Z LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE Výjimku z Listiny základních práv EU si vyžádala Velká Británie, Česká republika a Polsko Výjimky Polska a VB jsou obsaženy v Protokolu č. 30. ČR se spokojila s Deklarací č. 53 -> Prohlášení České republiky k Listině základních práv Evropské unie. Česká republika ratifikovala Lisabonskou smlouvu dne 3. listopadu 2009 Prezident republiky podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy sjednáním stejných záruk k Listině základních práv EU, jaké si vyjednalo Polsko a Velká Británie -> vláda proto vyjednala pro ČR možnost přistoupit k Protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království Cílem Protokolu č. 30 není vyloučit aplikaci Listiny základních práv EU na území těchto států, ale pouze upřesnit výklad těch ustanovení Listiny, která nejsou jednoznačná a mohla by být předmětem extenzivní interpretace Soudním dvorem EU
61 VÝJIMKY Z LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE Prezident České republiky Václav Klaus žádal výjimku k Listině z obavy z prolomení Benešových dekretů Velká Británie byla vedena obavami, aby Listina základních práv EU neovlivnila její sociální zákonodárství Polsko si Protokol vyjednalo s ohledem na úpravu rodinného práva v Polsku zejména jako pojistku, aby manželský svazek nemohly uzavírat homosexuální páry
62 Lisabonská smlouva 4. Evropa jako globální aktér: soudržnost evropské politiky vnějších vztahů funkce představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropský útvar pro vnější činnost právní subjektivita - posílení vyjednávací pozice na mezinárodní scéně posílení spolupráce i menší skupina států 62
63 Lisabonská smlouva zahrnuje Smlouvu o EU (SEU) Smlouvu o fungování EU (SFEU) Protokoly, přílohy, prohlášení Listina základních práv EU 63
64 Shrnutí evropských integračních procesů Tendence o prohlubování ekonomické i sociální integrace, reakce na ekonomické problémy a vnější ohrožení politická unie hospodářská a měnová unie jednotný vnitřní trh celní unie zóna volného obchodu Rozšiřování evropského prostoru hranice? 64
65 Nejdůležitější dokumenty EU Římské smlouvy Schengenské dohody Jednotný evropský akt Maastrichtská smlouva Kodaňská kritéria Amsterodamská smlouva Agenda 2000 Smlouva z Nice Evropská ústava Lisabonská smlouva 65
66 Současné integrační procesy a výzvy Podpora politické integrace Podpora ekonomické integrace 66
67 Politická integrace Federalizace Evropská armáda Evropské ministerstvo zahraničí Evropská víza Přímá volba prezidenta Vytvoření evropské vlády Nové způsoby hlasování Dobrovolné členství 67
68 Ekonomická integrace Fiskální smlouva (VB, ČR) Postavení ECB, vytvoření bankovní unie Evropský stabilizační mechanismus (ESM): na pomoc zemím eurozóny, které mají problémy s plněním závazků, záchranný fond Společné pojištění vkladů Evropské ministerstvo hospodářství Evropský sociální fond Centrální rozpočet eurozóny 68
69 Polemika Rychlé integrační kroky x postoje občanů, demokracie Otázka národní suverenity Dvourychlostní Evropa (vysoká míra integrace x prohlubování jednotného trhu a snižování administrativních překážek) nerovnoměrné vymáhání pravidel jednotného trhu složitost právních předpisů, kdy některé činnosti upravuje až 27 různých pravidel 69
70 Strategie Evropa zvýšení zaměstnanosti populace v aktivním věku (až k 75% úrovni); 2. zajištění investic do oblasti vědy, výzkumu a inovací ve výši 3% HDP; průmyslová politika 3. redukce emisí CO2 o 20%; 4. zvýšení zapojení mladé generace do vysokoškolského studia (až na 40%) 5. Program pro nové dovednosti a pracovní místa 6. snížení počtu Evropanů žijících pod oficiální hranicí chudoby o 20 miliónů lidí. 70
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce
VíceEvropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
VíceVeřejná správa v EU. Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy
Veřejná správa v EU Základní cíle a poslání integračních procesů Hlavní vývojové etapy Struktura studia Úvod do základních integračních tendencí v Evropě Vývojové etapy evropského integračního procesu
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Více1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VíceMezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VíceEU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci
VíceEvropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová
Evropská integrace (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Cíle semináře vznik evropské myšlenky podmínky a příčiny vzniku ES historický vývoj ES, vznik EU orientace v pojmech přechod
VíceREGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901
- 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceINTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE
INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy
Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských
VíceSmlouvy Evropské unie
Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceProces sjednocování (integrace) Evropy
Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem
VíceV průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ
Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
VíceZnaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)
Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou
VíceOtázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie
Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceEurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VícePRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.
VíceIntegrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu
Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v
VíceMezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.
Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VícePřednáška Bc. Tomáš Chalupa
Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let
VíceOd ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58
VíceEvropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceÚvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 5 Tomáš Cahlík Obsah Evropská ekonomická integrace Proces prohlubování EU Proces rozšiřování EU Základní fungování EU Ekonomická geografie a regionální politika EU Zkouškové otázky,
VícePrincipy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.
Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceSeznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceHistorie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
VíceFederalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)
Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.
VíceHISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT
HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VíceOBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13
Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí
VíceMezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky
Veřejné politiky 2 Mezinárodní a nadnárodní aspekty veřejné politiky Úvodem VEP: realizace společenského zájmu, problému (zdraví, zaměstnanost, doprava ) Tlak zájmových skupin Preference voličů Rozhodnutí
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceVeřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU
Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace
VíceVstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007
Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR
VíceZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
Vícepředmětu EVROPSKÁ INTEGRACE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.
Více1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky
Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove- Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská
VíceLisabonská smlouva Prezentace pro žáky
Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v
VícePrávní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné
Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace
VíceTrestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí. prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc.
Trestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Europeizace práva proces, v němž se v určité právní oblasti projevuje vliv evropského
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami
VíceProblémy mezinárodní politiky
Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky
VíceSchéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola
Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní
VícePROJEV PŘEDSEDY KOMISE JUNCKERA O STAVU UNIE V ROCE 2017
PROJEV PŘEDSEDY KOMISE JUNCKERA O STAVU UNIE V ROCE 2017 Návrhy pro budoucnost Evropy, které mohou být realizovány na základě Lisabonské smlouvy Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předneseném 13.
VíceHistorie EU. Politická geografie. Osnova. Historie EU. - Myšlenka společné Evropy - Evropská Integrace - Rozšiřování ES - Současnost EU
Politická geografie Evropská integrace Stručná historie PedF, katedra geografie 1 Osnova Historie EU - Myšlenka společné Evropy - Evropská Integrace - Rozšiřování ES - Současnost EU PedF, katedra geografie
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceRADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ
RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ Nečlenský stát Rady Evropy (Bělorusko) ČLENSKÉ STÁTY SÍDLO A ZASTOUPENÍ ROZPOČET Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Herzegovina, Bulharsko,
VíceEKONOMICKÁ INTEGRACE A POLITIKY EU. Prezentace k semináři č
EKONOMICKÁ INTEGRACE A POLITIKY EU Prezentace k semináři č. 1 2017 EHS A EKONOMICKÁ INTEGRACE Ekonomická integrace hlavní důvod, účel a cíl založená EHS Neproběhla naráz, ale realizovala se po etapách
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceA. Smlouva o Evropské unii
SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy
VícePŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64
PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou
VíceStav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference
VíceVývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium
Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné
VíceIns I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1
Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr
VíceKohezní politika EU po roce 2013
Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
VíceČeská republika a Evropská unie
Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
VíceLisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceLiteratura - zdroje. Kučerová, I.: Ekonomiky. Karolinum Praha ISBN80-
Ekonomiky ČZ EU v 90. letech a počátkem nového milénia VSFS Mezinárodní ekonomická integrace KSM 5. 1. 2008 1 Literatura - zdroje Čerpáno z: Kučerová, I.: Ekonomiky členských států Evropské unie. Karolinum
VícePriority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)
Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:
VíceLogistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky
Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a
Více12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití
VíceVývoj evropské integrace. Integrační tendence současného světa Historie evropské integrace
Vývoj evropské integrace Integrační tendence současného světa Historie evropské integrace Integrace Integrační tendence ve světě příklady různých integračních seskupení Evropská unie NAFTA APEC Africká
Vícehistorický vývoj evropské integrace, instucionální podoba EU, dokumenty a politiky EU
Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jana Koláčková EVROPSKÁ UNIE historický vývoj evropské integrace, instucionální podoba EU, dokumenty a politiky EU EVROPSKÁ UNIE Regionální
VíceEVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření
VíceInstitucionální uspořádání EU
Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VícePŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)
PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená
VíceEvropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony
Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské
VíceAKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571; leopold.skorusa@unob.cz
VíceVstup ČR do schengenského prostoru
Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 19.10.2006 1 Struktura prezentace! základní informace o schengenské spolupráci! příprava ČR na vstup do Schengenu konkrétní změny ve vybraných oblastech!
VícePo stopách Evropské unie
Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................
VíceROZŠIŘOVÁNÍ UNIE PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE SOUVISLOSTI
ROZŠIŘOVÁNÍ UNIE Dne 1. července 2013 se 28. členským státem Evropské unie stalo Chorvatsko. Jeho přistoupení, které následovalo po přistoupení Rumunska a Bulharska dne 1. ledna 2007, představovalo šesté
Více