Ukazatel

Transkript

1 KV TA KALIBOVÁ Rozvod p edstavuje vedle úmrtí jednoho z partner zákonný zp sob zániku manželství. Rodina a manželství, jejich vznik a existence, jsou v každé dob ovliv ovány celou adou spole enských a sociálních faktor, jako jsou kultura a tradice, stupe zachování religiozity, hodnotová orientace, r st individualismu a emancipace žen. Z dalších faktor ovliv uje rozvodovost také úrove s ate nosti, popula ní politika a p edevším existující rozvodová legislativa, resp. právní dostupnost rozvodu. Všechny tyto faktory se projevují zvlášt v obdobích velkých spole enských zm n. Vysoká úrove rozvodovosti pat í již tradi n k negativním charakteristikám demografického chování populace eské republiky. Zm ny v demografickém chování od po átku 9. let, vyvolané celkovými zm nami ve spole nosti a ozna ované jako druhý demografický p echod, se v úrovni rozvodovosti neprojevily a v dlouhodobém pohledu z stal trend vysoké intenzity rozvodovosti zachován, i když došlo k ur itým zm nám ve strukturálních charakteristikách. P i posuzování rozvodovosti je d ležité vzít v úvahu i skute nost, že po et statisticky zjišt ných rozvedených manželství je nižší než po et rozpadlých manželství, která již de facto neexistují, ale ve statistice nejsou zachycena. K získání úplných znalostí o rozpadu sou asných partnerských svazk by bylo t eba údaje o rozvodovosti doplnit též informacemi o rozpadu alternativních forem soužití, které však nejsou k dispozici. Obecn se p edpokládá, že v zemích s jejich vysokým zastoupením jsou ukazatele rozvodovosti z tohoto pohledu podhodnoceny. Úrove rozvodovosti z stává vysoká Tab. 1: Rozvodovost v letech Ukazatel Po et rozvod Hrubá míra rozvodovosti 3,9 3,1 2,89 3,9 3,11 3,22 3,24 3,6 3,6 Index rozvodovosti 35,2 56,7 53,7 6,3 6,2 67,1 64,3 6,4 59,4 Míra rozvodovosti manželství 12,4 12,4 12,2 13,1 13, ,2 13,5 13,7 Úhrnná rozvodovost 38, 38,4 41,2 44,7 45,6 47,9 49,1 47,3 48,7 Po et rozvod se od po átku 8. let trvale zvyšoval a až v posledních dvou letech se nepatrn snížil. Tento trend nebyl nijak výrazn ovlivn n ani popula ní politikou ani p ípadnými zm nami v úrovni ostatních demografických proces. Hranice 3 tis. rozvod za rok byla poprvé p ekro ena v polovin 8. let. Historické maximum ro ního po tu rozvod z roku 1996, kdy bylo poprvé v povále ném období rozvedeno více než 33 tis. manželství, souviselo s publikováním návrhu legislativc výrazn ztížit rozvod v prvních letech trvání manželství. Hranici 3 tis. se po et rozvod op t p iblížil v roce 23 a p ekonal ji v roce 24. Od po átku 9. let absolutní po et rozvod za rok klesl pod hranici 3 tis. pouze v letech a v letech 1999 a 2. Pokles absolutního po tu rozvod na po átku 9. let vedl k optimistickým úvahám o zodpov dn jším p ístupu k manželství a rodin v nových podmínkách, vývoj v dalších letech však tento trend nepotvrdil. Rozvod z ejm pouze krátkodob ustoupil do pozadí v souvislosti s výraznými zm nami ve spole nosti. P echodný pokles absolutního po tu rozvod v letech se o ekával a byl zp soben p ijetím nového zákona o rodin, který zkomplikoval a prodloužil vy izování žádostí o rozvod p edevším v p ípad manželství s nezletilými d tmi. P i hodnocení zm n absolutního po tu rozvedených manželství je t eba vzít v úvahu nejen intenzitu rozvodovosti, ale i po ty s atk, uzav ených v p edchozích letech. Ve snížení absolutního po tu rozvod v roce 25 a zachování tohoto nižšího po tu i v dalším roce ( rozvod ) by se již mohlo promítat postupné snižování intenzity s ate nosti v 9. letech, kdy se po et s atk v letech snížil o 4 %. Výrazné zm ny rozvodového chování osob žijících v manželství však podle dosavadního vývoje nelze o ekávat a také v dalších letech se budou ro ní po ty rozvod z ejm udržovat nad úrovní 3 tis. Dlouhodob z stává zachována i struktura rozvod podle po adí. Z celkového ro ního po tu rozvod se zastoupení rozvod prvního po adí pohybuje u obou pohlaví kolem 8 %, rozvody druhého po adí p edstavují 17 18% a p ibližn 2 % p ipadají na rozvody vyšších po adí. Hrubá míra rozvodovosti má pouze orienta ní charakter a pohybuje se od po átku 9. let okolo hodnoty 3 rozvody na 1 obyvatel. Výrazný nár st hodnot indexu rozvodovosti od po átku 9. let byl ovlivn n p edevším postupným snižováním ro ního po tu s atk a v roce 26 p ipadalo na 31

2 Obr. 1: Vývoj po tu s atk a rozvod v letech Po et s atk a rozvod (v tis.) 1 Rozvody 9 S atky uzav ených s atk 59 povolených rozvod. Tento ukazatel má však omezenou vypovídací schopnost, nebo po et rozvedených manželství a uzav ených s atk ve sledovaném kalendá ním roce jsou dv r znorodé veli iny, které spolu vzájemn nesouvisí. Míra rozvodovosti manželství se pohybuje okolo rozvod na 1 manželství ro n, resp. na 1 vdaných žen. Intenzitu rozvodovosti nejp esn ji vystihuje ukazatel úhrnné rozvodovosti, který bere v úvahu výchozí s atkové kohorty a délku trvání manželství a udává podíl manželství ukon ených rozvodem za p edpokladu nem nné úrovn rozvodovosti. Je však t eba vzít v úvahu, že do hodnot tohoto ukazatel se promítají i opakované rozvody. Do poloviny 5. let bylo rozvedeno p ibližn každé desáté manželství, od poloviny 6. let již rozvodem kon ila p tina p vodního po tu uzav ených manželství a od 8. let t etina. V sou asné dob se hodnota úhrnné rozvodovosti blíží již hranici 5%, což znamená, že se tém každé druhé manželství po kratší i delší dob trvání rozvádí. Dostupnost rozvodu je dána rozvodovou legislativou a obecn lze íci, že náhlé zm ny v úrovni rozvodovosti obvykle souvisí s jejími zm nami, až donedávna šlo zpravidla o další liberalizaci možnosti rozvodu. Za ur itý obrat k áste nému ztížení rozvodu lze považovat nový zákon o rodin z roku Na jeho základ m že soud manželství rozvést po hlubokém a trvalém rozvratu, jestliže manželství trvalo alespo jeden rok, manželé spolu nejmén šest m síc nežijí a k návrhu na rozvod se p ipojí i druhý manžel. Pokud však jeden z partner s rozvodem nesouhlasí a nepodílel se p evážnou m rou na rozvratu manželství, k rozvodu m že dojít pouze za p edpokladu, že manželé spolu nežijí po dobu delší než t i roky. Podle tohoto nového zákona jsou pak podmínkou rozvodu písemné smlouvy o vypo ádání vzájemných majetkoprávních vztah, práva a povinnosti spole ného bydlení, dohoda o úprav pom r nezletilých d tí a p ípadná vyživovací povinnost. Novela zákona o rodin tak p inesla ztížení rozvodu manželství s nezletilými d tmi, znemožnila rozvody v prvním roce trvání manželství a v p ípad dohody manžel zavedla tzv. nesporný rozvod se zjednodušeným projednáváním, kdy se nezjiš ují p í iny rozvratu manželství Tab. 2: Zp sob vy ízení podaných žádostí o rozvod Trvalý r st intenzity rozvodovosti v eské republice však nelze spojovat výlu n s liberalizací rozvodové legislativy. Její zm ny obvykle umožnily právn zrušit již neexistující manželství, tj. byly spíše vynuceny rostoucím po tem rozpadlých manželství, která již neplnila svoji funkci. Ani novela zákona o rodin z konce 9. let nem la o ekávaný vliv na alespo áste né trvalejší snížení úrovn rozvodovosti. Ukon ená ízení Celkem v tom (v %): povolené rozvody 77, 8,3 85, 86,1 86,6 86,8 87,1 87,6 88,1 zamítnuté rozvody 1,6,8,5,4,5,4,5,3,4 usmí ení 2,2 16,9 12,1 11,2 1,2 9,7 9,5 9, 8,6 jiné rozhodnutí 1,2 2, 2,4 2,3 2,7 3,1 2,9 3,1 2,9 celkem 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, Pom rn snadnou dostupnost rozvodu dokumentuje i zp sob vy ízení podaných žádostí o rozvod. Zastoupení povolených rozvod se od po átku 9. let pr b žn zvyšovalo a v roce 26 již bylo ukon eno rozvodem 88 % podaných žádostí. Zamítnuté žádosti o rozvod p edstavují necelé 1 % z jejich celkového po tu a ve srovnání s rokem 199 se jejich zastoupení dokonce snížilo. K pom rn výraznému posunu došlo i v p ípadném usmí ení pár, žádajících o rozvod. Na po átku 9. let se celá p tina pár žádajících o rozvod nakonec usmí ila, otázkou však je, zda natrvalo. V roce 25 vzala svoji žádost o rozvod zp t necelá desetina pár. Nový zákon sice ztížil projednávání rozvod manželství s nezletilými d tmi, ale na druhou stranu urychlil tzv. nesporné rozvody, tj. žádosti o rozvod podané na základ vzájemné domluvy partner. Trend k postupnému zjednodušení rozvodové praxe tak pokra uje i po p ijetí nového zákona. Navrhovatelkami rozvodu jsou stabiln zhruba ve dvou t etinách p ípad ženy. Tento fakt však neznamená, že práv ženy se cht jí více rozvád t, spíše se ast ji ujímají administrativního ešení vzniklé p edrozvodové situace. 32 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

3 Obr. 2a: Míry rozvodovosti manželství podle v ku a pohlaví, muži Obr. 2b: Míry rozvodovosti manželství podle v ku a pohlaví, ženy Rozvody na 1 ženatých muž Rozvody na 1 vdaných žen Intenzita rozvodovosti se m ní, podobn jako u ostatních demografických proces, v závislosti na v ku. Vypovídací schopnost intenzitních ukazatel rozvodovosti založených na v ku p i rozvodu je však áste n limitována faktem, že úrove rozvodovosti závisí p edevším na délce trvání manželství a teprve druhotn na v ku p i s atku, a tím i na v ku p i rozvodu. Rozložení rozvodovosti podle v ku se již dlouhodob výrazn nem ní a nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve v kové skupin 2 29 let u obou pohlaví. V roce 25 dosahovala specifická rozvodovost nejvyšších hodnot ve v kové skupin 2 24 let shodn pro muže i ženy a s rostoucím v kem a tím i délkou trvání manželství se intenzita rozvodovosti postupn snižovala. V porovnání s po átkem 9. let se intenzita rozvodovosti zvýšila ve všech v kových skupinách muž i žen a tento trend se nejz eteln ji projevil u osob starších 3 let, což souvisí s odkládáním s atk do vyššího v ku. Vyšší hodnoty m r rozvodovosti podle v ku pro muže ve srovnání se ženami jsou ovlivn ny nejen v kovým rozdílem manžel p i uzavírání s atk, ale i vyšším zastoupením druhých a dalších s atk u mužské ásti populace. Tab. 3: Míry rozvodovosti manželství podle v ku a pohlaví 1 Muži Ženy ,6 16,4 16,6 15,9 19, 18,2 13,6 2,7 21,4 19, , 31,7 34,9 34,5 33,1 32,3 3,7 34,8 36,7 31, , 28,9 29, 29,5 27,3 29,8 29,8 3,9 3,1 28, ,2 26, 27,3 28,3 25,9 27,5 27,9 28,2 29, 26, ,7 21,6 23,5 24,6 24,9 23,2 24,6 26,4 27,2 26, ,8 16,8 18,6 2, 2,3 18,5 19,8 21,1 22,9 23, ,7 11,3 12,3 12,3 12,2 13,8 14,5 16,2 16,5 16, ,6 6,3 6,7 7,3 7,6 8,2 8,8 9,5 1,4 1, ,4 1,6 1,7 1,9 1,8,9 2,3 2,5 2,6 2,6 Celkem 13,1 13,4 14, 14,2 13,5 13,1 13,4 14, 14,2 13,5 1 po et rozvod na 1 ženatých muž /vdaných žen p íslušné v kové skupiny Dalším z hodnotících kritérií úrovn rozvodovosti v závislosti na v ku je podíl rozvedených ze všech žijících v dané v kové skupin. Na vývoj absolutního po tu i zastoupení rozvedených osob v populaci p sobí nejen dlouhodob vysoká intenzita rozvodovosti a snižující se s ate nost rozvedených osob, ale i trend snižování intenzity s ate nosti a její posun do vyššího v ku. Zm ny v demografickém chování se tak promítají i do struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Zastoupení rozvedených osob se od po átku 21. století postupn zvyšovalo ve všech v kových skupinách. Jedinou výjimkou byli mladí muži a ženy do 35 let v ku, kde se již projevilo uzavírání s atk ve vyšším v ku a tím i posun v charakteristikách rozvodovosti podle v ku. V roce 25 bylo nejvyšší zastoupení rozvedených žen ve v kové skupin 4 44 let, kde p edstavovaly celou p tinu. U muž bylo maximální zastoupení rozvedených ve vyšším v ku (45 49) a bylo ve srovnání se ženami nepatrn nižší (18 %), což souvisí s uzavíráním s atk muž ve vyšším v ku a jejich ast jším uzavíráním s atk vyšších po adí. 33

4 Obr. 3a: Zastoupení rozvedených osob v populaci, muži (k 1.1. daného roku, v %) Obr. 3b: Zastoupení rozvedených osob v populaci, ženy (k 1.1. daného roku, v %) Podíl (%) 12 1 Podíl (%) Tab. 4: Zastoupení rozvedených osob v populaci (k 1.1. daného roku, v %) Muži Ženy ,,,,,,,,,, 2 24,5,4,4,3,3 1,3 1,3 1,1 1,, ,5 4,2 3,8 3,5 3,1 7,4 7,3 6,7 6,2 5, ,8 1,4 1,3 1, 9,6 13,7 14, 14, 14, 13, ,4 13,7 14,3 14,9 15,4 15,8 16,6 17,3 18,2 18, ,7 15,1 15,7 16,3 17,2 16,9 17,4 18,1 19, 2, ,1 15,7 16,3 17, 17,7 17,1 17,6 18,1 18,7 19, ,8 14,6 15,2 15,9 16,5 15,3 15,9 16,5 17,2 18, ,2 12,2 12,8 13,3 13,9 13, 13,7 14,3 14,8 15, ,1 9, 9,6 1,1 1,7 1, 1,6 11,1 11,8 12, , 6,9 7, 7,2 7,5 8,7 9, 9,1 9,4 9,7 7+ 3,8 4,6 4,6 4,6 4,7 6,4 6,8 7, 7,1 7,2 Celkem 15+ 8,4 8,8 9,1 9,4 9,6 1,2 1,6 1,9 11,2 11,5 Tab. 5: Rozvody podle délky trvání manželství (%) P i hodnocení intenzity rozvodovosti v jednotlivých kalendá ních letech je nutné sledovat i strukturu rozvod podle délky trvání manželství. Od po átku 9. let došlo ke snížení zastoupení rozvod po krátké dob trvání manželství ve prosp ch rozvod déletrvajících manželství. Zatímco v roce 199 p edstavovala manželství do dokon ených t í let trvání celou tvrtinu z celkového po tu rozvod, v roce 25 to bylo necelých 13 %. Zcela opa ný vývoj byl pozorován u manželství trvajících více než 2 let. Jejich zastoupení z celkového po tu rozvod se zvýšilo z 13 % v roce 199 na 23 % v roce 25. Pom rn stálé v pr b hu asu z stalo zastoupení rozvod manželství, která trvala 6 9 let. Rok Délka trvání manželství v letech Rozvody celkem 199 8,8 8,7 8,1 13,5 1,3 7,7 17,1 13,2 12,6 1, ,5 6,7 8,1 15,2 11,6 9,4 16,6 12,6 15,3 1, 2 4,3 5,5 6, 1,6 1,5 1,7 2,8 12,8 18,8 1, 21 4,1 5, 5,6 1,1 9,8 1,1 22, 14, 19,3 1, 22 4, 4,7 5,3 1,7 8,9 9,2 22,1 15, 2,1 1, 23 4,1 4,6 5,2 1,1 9,2 7,9 21,7 15,8 21,4 1, 24 3,9 4,5 4,9 1, 9,3 8, 21,2 16,4 21,8 1, 25 3,7 4,3 4,8 1,1 9,1 7,7 19,5 17,5 23,3 1, 34 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

5 Proces zániku manželství rozvodem lze analyzovat i v závislosti na dob uplynulé od s atku (tzv. kohortní analýza rozvodovosti). Soubor s atk uzav ených b hem jednoho roku, tj. s atkovou kohortu, sledujeme v pr b hu asu za ú elem zjistit, jaké je rozložení rozvod v závislosti na dob uplynulé od s atku a jaký podíl z uzav ených manželství kon í rozvodem. Rozložení rozvod vzhledem k délce trvání manželství se dlouhodob nijak výrazn nem ní a i nadále z stává zachován trend nejvyšší intenzity rozvodovosti v prvních p ti, resp. šesti letech manželství a postupný pokles v dalších letech jeho trvání. Podle nového zákona o rodin byl rozvod v prvním roce manželství zna n omezen a tyto rozvody se z v tší ásti p esunuly do druhého roku trvání manželství. Od po átku 9. let lze pozorovat trend postupného snižování intenzity rozvodovosti v prvních t ech letech trvání manželství. D vodem bylo probíhající zvyšování s atkového v ku a rozší ení moderních forem antikoncepce, což m lo za následek pokles po tu neuvážených s atk z d vodu t hotenství partnerky. Riziko rozpadu manželství ve tvrtém roce jeho trvání z stalo od po átku 9. let tém na stejné úrovni, v dalších letech trvání manželství došlo v porovnání s po átkem 9. let ke zvýšení intenzity rozvodovosti. Nejvyšší riziko rozpadu manželství bylo na po átku 9. let ve t etím roce jeho trvání, na p elomu století byl nejrizikov jší tvrtý rok a v roce 25 se toto krizové období posunulo do šestého roku trvání manželství, kdy byla rozvedena tém 3 % z p vodních po t uzav ených manželství. Intenzita rozvodovosti se zvyšovala i v dalších letech trvání manželství: v letech byla do deseti let trvání manželství rozvedena tém tvrtina (v roce 199 p tina) a do dvaceti let tém 4 % (v roce 199 t etina) z p vodního po tu uzav ených manželství. Posun rozvodovosti do vyššího v ku ovlivnil i délku trvání manželství, která se ve srovnání s rokem 199 zvýšila o tém 2 roky a v roce 25 rozvedená manželství trvala v pr m ru 12 let. Sou tem m r rozvodovosti podle délky trvání manželství (pom r rozvod v dané délce trvání manželství na výchozí po ty s atk ) získáme ukazatel úhrnné rozvodovosti, který udává, jaký podíl manželství kon í rozvodem. Od po átku 9. let se hodnota tohoto ukazatele postupn zvyšovala až do roku 24, kdy rozvodem skon ila již polovina výchozích s atk (49 %). V letech došlo k mírnému poklesu intenzity rozvodovosti a hodnota úhrnné rozvodovosti klesla na 47 %. Zda se jednalo pouze o do asný výkyv i nov nastoupený trend ukáže až vývoj v dalších letech. V roce 26 však již úhrnná rozvodovosti op t dosahovala hodnoty tém 49 %. K rozvod m dochází ve vyšším v ku a po delší dob trvání manželství Tab. 6: Rozvodovost podle délky trvání manželství (po et rozvod na 1 výchozích s atk ) Délka trvání manželství ,75,37,28,31,38,37,36 1 2,69 1,89 2,33 2,1 2,5 2,17 2,16 1,94 2 3,38 2,97 2,88 2,89 2,74 2,83 2,81 2,63 3 3,16 3,46 3,21 3,12 3,12 3,13 3,2 2,84 4 2,83 3,5 3, 2,97 3,4 3,2 3, 2,88 5 2,5 2,61 2,66 2,82 3,2 2,97 3,6 2,96 6 2,14 2,34 2,44 2,75 2,62 2,83 2,87 2,63 7 2, 2,9 2,29 2,5 2,48 2,63 2,6 2,5 8 1,66 1,86 2,14 2,38 2,27 2,24 2,49 2,29 9 1,53 1,69 1,98 2,7 2,16 2,1 2,3 2,8 4 12,8 11,75 11,42 11,36 11,26 11,53 11,36 1, ,83 1,59 11,51 12,52 12,55 12,77 13,32 12, ,8 6,52 7,45 8,4 8,65 9,12 9,38 8, ,41 4,37 4,78 5,52 5,89 6,35 6,65 6, ,89 3, 3,26 3,7 3,82 4,32 4,55 4, ,94 2,13 2,75 3,2 3,42 3,77 3,85 4,8 Úhrnná rozvodovost 37,95 38,37 41,18 44,7 45,59 47,86 49,11 47,26 Pr m rná délka trvání 1,2 1,9 12,1 11,3 11,5 11,8 11,9 12,2 K negativním d sledk m vysoké úrovn rozvodovosti pat í narušení fungování rodiny a vznik neúplných rodin, což má dopad na výchovu d tí. Zastoupení rozvod s nezletilými d tmi z celkového po tu rozvod se od po átku 9. let mírn snižovalo ve prosp ch rozvod bezd tných manželství a tento trend z stal zachován i v prvních letech 21. století. V roce 25 bylo rozvedeno 19,2 tis. manželství s nezletilými d tmi (d ti mladší 18 let), což p edstavovalo 61 % z celkového po tu rozvod a rozvodem ztratilo jednoho z rodi 28,7 tis. d tí. Trend výrazného snižování plodnosti v 9. letech se odrazil i ve struktu e rozvod podle po tu nezletilých d tí. Podíl rozvád jících se pár s jedním dít tem z úhrnu rozvod manželství s d tmi se za al zvyšovat (z 55 % v roce 199 na 58 % v roce 2) p i sou asném poklesu zastoupení rozvád jících se manželství víced tných. Vzhledem ke stabilizaci vývoje plodnosti a jejímu následnému zvýšení v prvních letech 21. století lze od roku 21 pozorovat 35

6 Tab. 7: Rozvody podle po tu nezletilých d tí vývoj opa ný. Podíl rozvád jících se manželství s jedním dít tem z úhrnu manželství s d tmi se v roce 25 snížil na necelých 57 % p i sou asném postupném r stu zastoupení rozvád jících se pár s více d tmi. Po et d tí Rozvody celkem Rozvody manželství s nezletilými d tmi (v %) 65,1 64,3 63,1 62,9 61,4 Po et nezletilých d tí v rozvedených manželstvích Pr m rný po et d tí všechny rozvody,96,95,94,94,92 Pr m rný po et d tí rodiny s nezletilými d tmi 1,48 1,48 1,49 1,49 1,5 Vysoká rozvodovost p etrvává i u manželství s nezletilými d tmi Vysoká úrove rozvodovosti v eské republice byla obvykle dávána do vztahu s vysokou úrovní s ate nosti v pom rn nízkém v ku, absencí moderních forem antikoncepce a následným vysokým zastoupením s atk uzavíraných z d vodu t hotenství partnerky. Z dalších uvád ných d vod to byly p edevším vysoká zam stnanost žen bez zabezpe ení odpovídajících služeb, nedostatek byt a v d sledku toho asté vícegenera ní bydlení a v neposlední ad i nedostate ná výchova mladých lidí k zodpov dnému manželství a rodi ovství. I když v tšina z t chto faktor se na úrovni rozvodovosti v sou asné dob již podílí v omezené mí e, p esto k o ekávanému snížení rozvodovosti nedošlo. Hlavní roli v této sfé e demografického chování z ejm hrají spíše kulturní faktory a tradice. V eské spole nosti rozvod je a vždy byl považován za p ijatelné ešení manželských problém a tomuto pojetí odpovídal i vývoj legislativy. Klí ovou roli bezesporu hraje i pom rn nízký stupe religiozity. Statisticky sledované p í iny rozvodovosti poskytují pouze orienta ní informaci, nebo zna ná ást rozvád jících se pár preferuje spole ensky p ijatelné p í iny, jakou je nap. rozdílnost povah, názor a zájm. Navíc nový zákon o rodin zjiš uje p í inu rozvratu manželství pouze u tzv. rozvodu sporného a ztíženého a nezjiš uje p í inu u tzv. nesporného rozvodu, kdy je d vodem rozvodu podle eské legislativy kvalifikovaný rozvrat vztah mezi manžely. Tato zm na se promítla i do statistiky p í in manželského rozvratu a data nejsou pln srovnatelná s p edchozím obdobím. V roce 25 již polovina manželských pár byla rozvedena z d vodu rozdílnosti povah, názor a zájm, což obvykle p edstavuje rozvod po vzájemné dohod. P edevším se od po átku 9. let výrazn zvýšilo zastoupení tzv. ostatních p í in, které nejsou blíže specifikovány a v sou asné dob jsou již uvedeny u tvrtiny rozvád jících se manželství. Zastoupení ostatních p í in se od po átku 9. let postupn snižovalo a to i u nev ry, která byla ze strany muž druhou a ze strany žen t etí nej ast jší p í inou. Kladn lze hodnotit i snížení zastoupení extrémních p í in, jako je nap. alkoholismus muž. Obdobná je i struktura p í in rozvratu manželství mladých lidí do 3 let a rozvod do 5 let trvání manželství. Tab. 8: Evidované p í iny rozvratu rozvedených manželství (v %) P í ina rozvratu Na stran muže Na stran ženy Neuvážený s atek 1,6 1,8 1,2 1,1,9 1,6 1,8 1,2 1,1,9 Alkoholismus 5,2 4,9 4,4 4,2 4,3,5,5,5,5,6 Nev ra 7,2 6,5 6,3 6,1 5,8 4,7 4, 4, 4, 3,7 Nezájem o rodinu 4,9 4, 3,6 4, 3,5 1,3 1,2 1,3 1,3 1,1 Zlé nakládání, trestný in 1,7 1,3 1,1 1,2 1,2,1,1,1,1,1 Rozdíl povah, názor a zájm 46,5 49,1 5,6 51,3 52,1 47,4 49,5 5,2 51, 5,6 Zdravotní d vody,3,2,2,2,2,2,2,2,2,2 Sexuální neshody,5,5,4,4,4,5,5,4,4,3 Ostatní p í iny 24 23,9 24,6 25,1 25,2 29,7 29,2 29,3 29,2 28,7 Soud nezjistil zavin ní 8,1 7,8 7,6 6,4 6, ,8 12,2 13,8 36 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

7 eská republika pat í v mezinárodním srovnání dlouhodob k zemím s vysokou intenzitou rozvodovosti, i když mezinárodní srovnání je vzhledem k r zné legislativ obtížné. R st rozvodovosti v evropských zemích je p edevším spojován s postupnou liberalizací rozvodové legislativy, s r stem individualismu a se zvyšující se zam stnaností žen. Pro mezinárodní srovnání je nejvhodn jší ukazatel úhrnné rozvodovosti (po et rozvod na 1 výchozích s atk ). eská republika spolu se Skandinávií, Ruskem a pobaltskými zem mi pat í k zemím s nejvyšší úrovní rozvodovosti v Evrop, nebo ve všech t chto zemích se rozvádí tém každé druhé manželství. Sou asný celoevropský trend snižování s ate nosti a její posun do vyššího v ku je provázen nižší stabilitou manželských svazk, i když je asto o ekáván vývoj opa ný. Jako p íklad m že posloužit Švédsko, kde se více než polovina d tí rodí mimo manželství, pr m rný v k žen p i uzavírání prvního s atku je již p es 3 let a p esto se zde rozvádí více než polovina manželství. Také v eské republice se o ekávalo, že snižování intenzity s ate nosti, její posun do vyššího v ku a rozší ení moderních forem antikoncepce sníží úrove s ate nosti velmi mladých osob, nep ipravených k manželskému soužití, a vzniklá manželství budou mít v tší stabilitu. Tento p edpoklad se však potvrdil pouze áste n. Obr. 4: Úhrnná rozvodovost ve vybraných evropských zemích kolem roku 24 Intenzita rozvodovosti se sice v prvních 2 3 letech trvání manželství snížila, ale v dalších letech trvání manželství nadále pokra uje její vzestup, tj. došlo pouze k ur itému odkladu podání žádostí o rozvod. Úhrnná rozvodovost (v %) Švédsko Finsko Rusko 1995 Norsko eská republika Dánsko Velkí Británie 23 N mecko Rakousko Švýcarsko Francie 23 Ma arsko Nizozemsko Slovensko Polsko Rumunsko 23 Itálie 22 Špan lsko 22 37