RODINY A DOMÁCNOSTI DAGMAR BARTO OVÁ

Transkript

1 DAGMAR BARTO OVÁ Popula ní vývoj bývá tradi n sledován prost ednictvím analýz jednotlivých demografických proces, které se opírají o soubory událostí týkajících se jednotlivých osob. Zkoumání soužití lidí v rodinách a domácnostech a jejich složení se stalo nedílnou sou ástí t chto analýz. Lidé neprožívají sv j život izolovan, životní cykly v tšiny lidí se z velké ásti odehrávají v rodinách resp. domácnostech, a zp soby soužití osob v rodinách a domácnostech mají na pr b h a úrove demografických proces podstatný vliv. Analýza vývoje po tu a složení rodin a domácností má tedy význam p edevším pro zkoumání podmín ností a p í in demografického chování. Na druhé stran velká ást analýz a úvah o vývoji po tu a složení rodin a domácností se opírá o výsledky analýz demografických proces. Datová základna pro sledování vývoje struktur rodin a domácností v pot ebné podrobnosti se na rozdíl od dat používaných pro analýzy demografických proces omezuje p edevším na údaje ze s ítání lidu a byt. V eských resp. v minulosti eskoslovenských cenzech údaje o spole ném bydlení a soužití osob v rodinách a domácnostech vycházejí od roku 1961 z jednotné metodiky, proto se zjiš ovaly ve velmi podobných strukturách. Rozlišovaly se t i typy domácností bytové (BD), hospoda ící (HD) a cenzové (CD) p i emž práv poslední typ umož uje detailní vhled do struktur soužití osob v rámci rodin, p ípadn jiných nerodinných domácností (definice jednotlivých typ jsou uvedeny v oddílu Základní ukazatele). Cenzové domácnosti se dále lení na úplné rodinné domácnosti (ÚRD), neúplné rodinné domácnosti (NRD), více lenné nerodinné domácnosti (VND) a cenzové domácnosti jednotlivc (CDJ). Zm ny po tu a složení rodin a domácností na konci 2. a po átkem 21. století zachytika data s ítání lidu v letech 1991 a 21. Tab. 1: Po ty a složení cenzových domácností v letech 1991 a 21 Typ domácnosti P ír stek Po et domácností (v tis.) Podíl z CD (v %) Pr m rný po et len v tis. v % Cenzové domácnosti celkem 4 51,6 4 27,7 219,1 5,4 1, 1, 2,53 2,38 Rodinné domácnosti 2 947,3 2 91, 37,3 1,3 72,7 68,1 x x v tom úplné rodinné 2 512, ,6 179,3 7,1 62, 54,6 3,21 3,12 se závislými d tmi 1 395,9 1 9,8 35,1 21,9 34,5 25,5 3,92 3,88 bez závislých d tí 1 117, 1 242,8 125,8 11,3 27,5 29,1 2,33 2,45 v tom neúplné rodinné 434,4 576,4 142, 32,7 1,7 13,5 2,44 2,46 se závislými d tmi 254,1 343,4 89,3 35,1 6,3 8, 2,64 2,62 bez závislých d tí 18,3 233, 52,7 29,2 4,4 5,5 2,17 2,24 Domácnosti jednotlivc 1 89, ,2 186,6 17,1 26,9 29,9 1, 1, Více lenné nerodinné 1 14,7 84,5 69,8 474,8,4 2, 2,6 2,12 1 po ty domácností nejsou zcela srovnatelné kv li metodickým zm nám v klasifikaci t chto domácností V dlouhodobém trendu po tu a složení cenzových domácností se promítají všechny tendence popula ního vývoje intenzity a asování s atk, úrovn rozvodovosti a úmrtnosti (v k dožívání a frekvence ovdov ní, v etn stárnutí), ale také kvantitativní úrovn bydlení a bytové výstavby (relace po tu byt resp. p ír stku byt k po t m bytových a cenzových domácností) a intenzity migrace. V posledním desetiletí 2. století se ve vývoji po tu a složení domácností za aly uplat ovat navíc d sledky nového režimu demografického chování, který zasáhl zejména generace mladých lidí p icházejících do reproduk ního v ku. Projevily se z eteln teprve v datech o po tech a struktu e cenzových domácností zjišt ných p i s ítání 21, a to i p esto, že zna ná setrva nost vytvá ení a dalšího vývoje domácností vliv všech zm n demografického chování zpomaluje a oslabuje. V r stu po t a zm nách struktury domácností se promítá celý propopula ní vývoj Nejvíce se ve struktu e cenzových domácností odrazil pokles celkové úrovn s ate nosti a plodnosti násobený ješt posunem nejvyšší intenzity t chto proces do vyššího v ku, což znamenalo p edevším snižování podílu úplných rodinných domácností s d tmi v mladších v kových skupinách. R st intenzity rozvodovosti, ast jší nesezdaná soužití a další zm ny sociálního chování spolu s poklesem úrovn úmrtnosti hlavn starších muž p isp ly k vzestupu zastoupení domácností jednotlivc, neúplných rodinných domácností a úplných rodinných domácností bez závislých d tí. Zm ny nastaly i ve složení více lenných nerodinných domácností (a to i když vezmeme v úvahu metodické zm ny 63

2 zpracování), které však i p es zna ný relativní p ír stek z stávají vzhledem k nízkým po t m jen marginální skupinou. Vnit ní struktura domácností se však m nila také vlivem nepravidelností ve v kovém složení dosp lé populace. S ohledem na souvislost struktury domácností a reproduk ního chování je v této analýze ur ováno v kové složení úplných rodinných domácností podle v ku ženy jako osoby v ele domácnosti. R zná po etnost generací, které b hem životního cyklu procházejí etapami vzniku, formování a rozpadu rodin a domácností, zesiluje nebo naopak zeslabuje zastoupení jednotlivých typ domácností. Relativní p ír stek po tu domácností se proto v 9. letech jen mírn zvýšil oproti p edchozímu intercenzálnímu období. V letech vzrostl po et cenzových domácností o 176 tisíc (4,5 %), v tom však o 151 tisíc domácností jednotlivc p i vzestupu jejich podílu z 24 % na tém 27 %. Již tehdy se snížil po et i podíl úplných rodinných domácností se závislými d tmi. Obr. 1a: Složení cenzových domácností podle v ku osoby v ele domácnosti, 1991 (žena v ele domácnosti) ÚRD bez závislých d tí ÚRD se závislými d tmi NRD se závislými d tmi Obr. 1b: Složení cenzových domácností podle v ku osoby v ele domácnosti, 21 (žena v ele domácnosti) ÚRD bez závislých d tí ÚRD se závislými d tmi NRD se závislými d tmi 1 VND + NRD bez závislých d tí CDJ muži CDJ ženy 1 VND + NRD bez závislých d tí CDJ muži CDJ ženy Podíl (v %) 5 4 Podíl (v %) V období p ibylo tém 22 tis. cenzových domácností, p i emž tento p ír stek p ipadal z nejv tší ásti na domácnosti jednotlivc, kterých p ibylo 187 tis. a tvo ily tak již 3 % cenzových domácností. Jejich p ír stek byl ovlivn n hlavn p ír stkem domácností jednotlivc ve v ku do 3 let, na n mž se podílely jak rostoucí po ty mladých lidí v tomto v ku, tak vyšší intenzita vytvá ení t chto domácností vycházející ze strukturáln vyšších podíl svobodných a rozvedených osob tém ve všech v kových skupinách. P i úbytku ÚRD se závislými d tmi rostou po ty NRD a domácností jednotlivc Druhou po etn nejvíce rostoucí skupinou byly neúplné rodinné domácnosti, kterých p ibylo 142 tis. M ly nejvyšší relativní p ír stky nejen v 9. letech, ale již také v p edchozím intercenzálním období (krom více lenných nerodinných). P ibývalo jich vždy zhruba o t etinu, avšak v 9. letech se p ír stek neúplných rodin se závislými d tmi zrychlil, nebo k vysoké úrovni rozvodovosti se p ipojily i rostoucí podíl d tí narozených mimo manželství a klesající intenzita opakované s ate nosti. V roce 21 bylo NRD se závislými d tmi o 35 % více než p i p edchozím cenzu a jejich podíl se zvýšil na 8 %, kdežto podíl NRD bez závislých d tí p edstavoval pouze 5,5 %. Podíl více lenných nerodinných domácností vzrostl sice nejv tším tempem, ale tvo ily pouhá 2 % cenzových domácností a k jejich p ír stku p isp la i metodická zm na v klasifikaci rodinných domácností, která zárove byla hlavní p í inou nižších p ír stk NRD bez závislých d tí. V d sledku metodické zm ny vyzna ování byla ást NRD (prarodi s vnou aty) p e azena do skupiny více lenných nerodinných domácností (p i stejném zp sobu za azení jako v roce 1991 by byl p ír stek NRD bez závislých d tí o 34,5 tis. vyšší). Relativní p ír stek neúplných rodinných domácností byl ale i p es tuto metodickou zm nu tém stejn vysoký jako v p edchozím desetiletí, nebo rychleji p ibylo NRD se závislými d tmi. V souboru více lenných nerodinných domácností je tedy v roce 21 za azeno navíc t chto 34,5 tis. NRD prarodi e s d tmi. V metodicky srovnatelném souboru ostatních více lenných domácností, v n mž jsme slou ili neúplné rodinné domácnosti bez závislých d tí a více lenné nerodinné domácnosti, p ibylo v období celkem 122 tis. domácností (63 % jejich po tu v roce 1991); p í inu p ír stku lze hledat hlavn v ast jším spole ném soužití rozvedených i ovdov lých osob bez rodinných vazeb, jednak ve zm nách zp sobu bydlení a hospoda ení mladších generací. P ír stky více lenných nerodinných 64 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

3 domácností se týkaly hlavn domácností s osobami v ele ve v ku 2 29 let a staršími 7 let, p ír stky neúplných rodinných domácností bez závislých d tí byly nejvyšší u domácností v ele s ženami ve v ku let. Vysoké po etní p ír stky uvedených typ domácností byly v celkovém po tu CD zredukovány zna ným úbytkem úplných rodinných domácností (18 tis.) V jejich struktu e se p itom zcela obrátila relace mezi rodinnými domácnostmi se závislými d tmi a bez nich. P í inou byl obrovský úbytek úplných rodinných domácností se závislými d tmi (35 tis.), za deset let se jejich po et zredukoval o více než p tinu. Úbytek byl jen áste n kompenzován vysokým p ír stkem úplných rodinných domácností bez závislých d tí, mezi n ž se b hem 9. let p esunula zna ná ást úplných rodinných domácností, v nichž d ti narozené b hem popula ní vlny 7. let p estaly být závislými nebo z rodiny dokonce již odešly. A koliv signály o rostoucím zastoupení ÚRD bez závislých d tí poskytl již cenzus 1991, teprve ve výsledcích s ítání 21 zp sobil p ír stek 126 tis. ÚRD bez závislých d tí poprvé jejich výraznou p evahu nad úplnými rodinnými domácnostmi s d tmi a sou asn zmírnil velký propad po tu úplných rodinných domácností jako celku. K výraznému zvýšení po tu i zastoupení úplných rodinných domácností bez d tí p isp lo i odkládání narození d tí v domácnostech mladých pár, a již žily v manželství nebo v nesezdaných soužitích. Podíl úplných rodinných domácností se závislými d tmi se b hem 9. let snížil tém o 1 procentních bod, takže v roce 21 p edstavovaly již jen tvrtinu cenzových domácností. P esto však úplné rodinné domácnosti jako celek z staly nejrozší en jším typem cenzových domácností, tvo ily 55 % všech domácností a stále v nich žila v tšina obyvatelstva (7,3 mil. osob, z toho v ÚRD se závislými d tmi 4,2 mil. osob). Pr m rná velikost domácností se trvale snižuje, výrazn ubývá domácností se 4 a více leny Tab. 2: Složení domácností s více leny podle po tu len Ukazatel Úplné rodinné domácnosti Neúplné rodinné domácnosti Více lenné domácnosti celkem Domácnosti s po tem len : Složení domácností v % 2 32,9 35, 65,4 62,3 38, 41,8 3 25,2 27,5 27, 3,5 25,4 27,5 4 31,9 29,9 6,1 5,9 27,9 24,5 5+ 1, 7,6 1,5 1,3 8,7 6,2 Po et domácností (v tis.) 2 512, ,6 434,4 576, , 2 994,5 Pr m rný po et len 3,21 3,12 2,44 2,46 3,9 2,97 Pr m rná velikost domácností se vlivem pokra ující atomizace soužití v 9. letech dále zmenšovala, i když u ur itých typ neúplných rodin se závislými d tmi a úplných rodinných domácností bez d tí se pr m rný po et osob v domácnostech nepatrn zvýšil. P í inou byla ast jší p ítomnost dalších spolubydlících osob, v úplných rodinách bez závislých d tí se v tom odrazilo i prodloužení doby, po kterou nezávislé d ti žily spole n s rodi i. Snížení pr m rné velikosti domácností bylo zp sobeno p edevším zvýšením po tu i zastoupení domácností jednotlivc, ale také úbytkem d tí v rodinných domácnostech se závislými d tmi. Pokud porovnáme pr m rnou velikost pouze více lenných domácností, snížil se pr m rný po et len domácnosti z 3,9 na 2,97, pr m rná velikost všech domácností klesla z 2,53 na 2,38 len. V 9. letech rostl nejrychleji podíl dvou lenných domácností (tém o ty i body) a mírn vzr stal podíl t í lenných domácností. Zastoupení v tších domácností, se ty mi a hlavn s více leny klesalo od 8. let, rozhodující byl ale pokles po tu dvoud tných ÚRD. V roce 21 žilo v rodinných domácnostech 86 % obyvatel Rodinné domácnosti Formování a zp sob m soužití v rodinných domácnostech je v demografii v nována pozornost p edevším pro jejich reproduk ní funkci, krom toho jsou ale tyto domácnosti zkoumány i pro jejich nezastupitelnost v socializaci, výchov a vzd lávání d tí a klí ový význam v pé i o další leny rodiny a jejich ochranu. Jejich po etní p evaha sice není tak vysoká jako v minulosti, stále však p edstavují v tšinu domácností. V roce 21 žilo v úplných i neúplných rodinných domácnostech dohromady 8,7 mil. osob (86 % obyvatelstva) a tvo ily více než dv t etiny cenzových domácností; ty i p tiny z nich p edstavovaly úplné rodinné domácnosti. Zastoupení úplných rodinných domácností se dlouhodob snižovalo již od roku 1961, jejich po et klesal teprve od 8. let, avšak k dramatickému úbytku úplných rodinných domácností došlo teprve v 9. letech minulého století v d sledku zm n demografického chování mladých lidí. A koliv v tomto desetiletí p icházely do plodného v ku a do v ku vysoké intenzity uzavírání prvních s atk po etné generace osob narozených v období natalitní vlny v 7. letech, ímž v roce 21 p ibylo ve v ku 2 29 let ve srovnání 65

4 s p edchozím s ítáním více než 335 tis. osob, ubylo v tomto v ku 142 tis. vdaných žen (3 %). Hloubka poklesu úrovn s ate nosti bude z eteln jší v porovnání s p ír stkem 296 tis. svobodných žen, který znamenal tém zdvojnásobení po tu svobodných žen v tomto v ku. K nejv tšímu propadu sice došlo u mladých žen do 3 let v ku, ale snížení podílu vdaných žen je patrné až do v ku 55 let. Podobný vývoj lze pozorovat také u zastoupení muž podle rodinného stavu, p i emž ale úbytky ženatých muž zasahovaly širší v kový interval (do 65 let) a v mladším v ku byly relativn vyšší. Nejenže se tedy b hem posledního desetiletí 2. století snížila intenzita s ate nosti svobodných (podíl svobodných osob vstupujících do manželství klesl o více než 2 procentních bod ) a sou asn i rozvedených a ovdov lých osob, vlivem posunu asování s atk se však nejvyšší intenzita s ate nosti posunula u svobodných žen z 21 let do v ku let (u svobodných muž z 23 na let). Teprve u osob ve v ku 6 a více let vlivem poklesu intenzity úmrtnosti starších muž klesla intenzita ovdov ní vdaných žen a podíl úplných rodinných domácností tím vzrostl. Tab. 3: Složení úplných rodinných domácností a intenzita jejich vytvá ení podle v ku žen 1 V ková skupina Ze 1 žen se zjišt ným rodinným stavem bylo vdaných Úplné rodinné domácnosti podle v ku žen na 1 žen bez rozlišení rodinného stavu vdaných Úplné rodinné domácnosti (v tis.) 2 Podíl úplných rodinných domácností se závislými d tmi (v %) ,2,8 5,5 1, 76,6 131,2 23,5 3,4 51,3 48, ,6 21,4 54, 2,5 87,8 96,4 181, 84,5 78,9 62, ,7 59,9 78,5 55, 96,1 92,4 264,6 232,7 92,6 84, ,9 74,6 83,6 71,2 99,7 96,1 279,8 239,5 96,2 94, ,5 76,5 82,9 74,6 1,6 98,1 331,8 252,4 94,1 95, ,8 76,1 81,2 75,1 1,7 99,2 341,7 251,2 74,4 75, , 74,9 79,2 74,3 1,4 99,6 273,4 293,9 41,7 41, ,7 73,7 77,1 73, 1,5 99,6 28,2 3,9 15,3 16, ,4 7,1 7,8 69,6 1,5 99,7 192,6 231,2 4,3 4, ,2 63,7 6,4 63,6 1,4 1,3 177,2 161,3 1,6, ,3 52,6 46,5 52,6 1,5 1,5 136,8 128,1 1,2, ,9 24,7 19,7 24,7 99,2 1,1 12,1 154, 1,4,1 1 úplné rodinné domácnosti podle v ku ženy jako osoby v ele domácnosti 2 bez domácností v ele se ženou nezjišt ného v ku Pokles intenzity vstupu do manželství a tím vytvá ení ÚRD se nezastavuje Pokles úrovn s ate nosti a vysoká rozvodovost vedou k úbytku ÚRD s d tmi V úplných rodinných domácnostech jsou zahrnuta i nesezdaná soužití, kterých p ibylo relativn nejvíce u žen nejmladší v kové skupiny, hlavn v d sledku úbytku vdaných žen; proto intenzita vytvá ení ÚRD v tomto v ku v roce 21 p evýšila výrazn 1 %. Nižší intenzita vytvá ení ÚRD, než by odpovídalo po tu vdaných žen, se týká více domácností žen v roce 1991 a mladšího v ku do 35 let, kdy p í inou byl hlavn zp sob vyzna ování ÚRD, nebo manželé s rozdílným trvalým bydlišt m byli klasifikováni jako dv domácnosti (neúplná rodinná domácnost nebo domácnost jednotlivce). Deklarace odd leného bydlení byla z ejm také p í inou snížení hodnot koeficient v roce 21, mohlo se také jednat o rozpadlá manželství s odd leným bydlením. Vlivem snížení úrovn s ate nosti žen ve v ku do 3 let v posledním intercenzálním období klesla intenzita vytvá ení úplných rodinných domácností v nejmladší v kové skupin na p tinu, ve v ku 2 24 na 4 % a ve v ku let na 7 % intenzity v roce V d sledku toho se snížil po et ÚRD v ele se ženami ve v ku do 3 let o 11 tis. Intenzita vytvá ení ÚRD byla však nižší až do 6 let v ku žen, k jejímu snížení p isp la ve st edním v ku vysoká úrove rozvodovosti a mén asté uzavírání opakovaných s atk. Po átek rodinného cyklu se v posledním intercenzálním období posunul do vyššího v ku, ale ani tam nedocházelo k vytvá ení ÚRD v takové mí e jako v p edchozích letech, tím mén ke zvýšené tvorb t chto domácností, která by nahradila pokles intenzity jejich vytvá ení v mladších v kových skupinách. Navíc ast ji než d íve vznikaly ve v ku let úplné rodinné domácností bez závislých d tí (d sledek odkládání narození d tí po s atku). Po ty ÚRD bez závislých d tí vzrostly ale p edevším u žen ve v ku let (p ír stek 124,4 tis.), což souviselo s dosažením nezávislosti a odchody z rodi ovských rodin d tí narozených v 7. letech po etným generacím žen. Vlivem poklesu úmrtnosti a úrovn nadúmrtnosti muž se zvýšila intenzita vytvá ení úplných rodinných domácností bez d tí u žen starších 6 let, po et t chto domácností se však zvýšil jen o 3 tisíc, protože tohoto v ku dosáhly po etn slabší generace. 66 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

5 Obr. 2a: Intenzita vytvá ení úplných rodinných domácností úplné rodinné domácnosti se závislými d tmi 9 Obr. 2b: Intenzita vytvá ení úplných rodinných domácností úplné rodinné domácnosti bez závislých d tí Z 1 žen p íslušného v ku bylo v ele CD Z 1 žen p íslušného v ku bylo v ele CD Ve struktu e úplných rodinných domácností znamenalo snížení intenzity s ate nosti spolu se snížením úrovn manželské plodnosti hlavn výrazný pokles intenzity vytvá ení ÚRD se závislými d tmi od po átku rodinného cyklu. V cenzových domácnostech s ženou ve v ku 2 24 let v ele se snížilo zastoupení úplných rodinných domácností se závislými d tmi z více než poloviny na tvrtinu, ve v ku let ze 7 % na necelou polovinu.ve v ku 3 34 a let žen v ele domácností se zastoupení ÚRD s d tmi snížilo o 15 resp. 1 procentních bod. P esto až do v ku 4 let tyto domácnosti tvo ily p es polovinu cenzových domácností. Neúplné rodinné domácnosti Klesající podíl rodinných domácností z celkového po tu domácností nezastavil ani p ír stek neúplných rodinných domácností. P es jejich rostoucí význam tvo ily jen p tinu rodinných domácností a z stávají v našich podmínkách stále po etn mén významnou skupinou cenzových domácností. V letech ale vzrostl jejich podíl z celkového po tu CD o 3 body na 13,5 %, ve v ku let dokonce na 17 % cenzových domácností. Až do 4 let v ku osob v ele domácností se tém výhradn jednalo o NRD se závislými d tmi, v jejichž ele stály do v ku 3 let ženy v 95 % p ípad (na muže v ele p ipadalo tedy jen 5 %). Ve vyšším v ku jejich podíl sice klesal, ale ve v ku let, kdy se v roce 21 vyrovnával po et NRD se závislými d tmi a bez nich, stály ženy v ele ješt tém ty p tin neúplných rodin se závislými d tmi. I když zm ny v pom ru pohlaví osob v ele NRD s d tmi b hem 9. let nebyly velké, z eteln se projevila tendence rostoucího zastoupení NRD se závislými d tmi v ele s muži s rostoucím v kem. Ve v ku let stáli muži v ele NRD se závislými d tmi v roce 21 ve tvrtin p ípad, v roce 1991 pouze v 18 % p ípad. V neúplných rodinách s nezávislými d tmi byli muži nej ast ji v ele t chto domácností ve v ku let (v necelé tvrtin p ípad ), pak rostla p evaha žen. Ve v ku 5 54 let byl po et NRD bez závislých d tí v roce 21 nejvyšší (46 tis.). Vysoké p ír stky po tu NRD ve v ku rodi e let (a z nich vyšší u NRD bez závislých d tí) v 9. letech souvisely s posunem po etn silných generací rodi s d tmi narozenými b hem 7. let, s vysokou intenzitou rozvodovosti mén asto kompenzovanou opakovanými s atky, dále s prodloužením doby závislosti vlivem prodlužování doby studia a s prodloužením soužití nezávislých d tí s rodi em vlivem odkládání založení vlastní rodiny a asto v d sledku rostoucích náklad na bydlení. P es metodickou zm nu ve vyzna ování neúplných rodinných domácností, v jejímž d sledku ubylo 34,5 tis. neúplných rodinných domácností prarodi e s vnou aty, kde 25 tis. z nich byly domácnosti s nezávislými vnou aty, bylo v roce 21 tém o 3 % NRD bez závislých d tí více než p i p edchozím cenzu. Odkládání vstupu do manželství v 9. letech se týkalo po etn silných ro ník narozených v 7. letech, takže i p es sníženou úrove plodnosti související i s odsouváním narození d tí se po et NRD se závislými d tmi osob ve v ku let zvýšil o 9 % a ve v ku 3 34 let o t i tvrtiny. Spolu s p ír stkem 15 tis. NRD s osobami v ele ve v ku let to bylo 72 tis. domácností, což bez ohledu na p ír stky i úbytky v dalších v kových skupinách p edstavovalo ty i p tiny celkového p ír stku NRD s d tmi. Po ty NRD s d tmi se tak zvyšovaly oproti roku 1991 až do 6 let v ku osob Neúplných rodinných domácností se závislými d tmi p ibývá nejrychleji 67

6 v ele. V polovin neúplných rodinných domácností žen se závislými d tmi stály v ele ženy rozvedené, jejich podíl se sice oproti roku 1991 o n co snížil, ale po et vzrostl na 148 tis. Tab. 4: Složení neúplných rodinných domácností podle typ, v ku a rodinného stavu osob v ele domácností v roce 21, vývoj v letech Index vývoje 21/1991 V ková skupina Neúplné rodinné domácnosti celkem (v tis.) z toho se závislými d tmi (v %) se závislými d tmi Podíl žen v ele neúplných rodinných domácností bez závislých d tí se závislými d tmi svobodných rozvedených vdaných neúplné rodinné domácnosti se závislými d tmi bez závislých d tí ,5 99,9 97,7 1, 83,9 1,4 14,7 55,, ,9 99,9 96,7 82,1 5,4 12, 37,1 18,6 1, ,5 99,9 95,4 77,8 24,7 35, 38,9 189,6 1, ,5 99,8 91,8 66,1 12,9 54,8 29,1 173,3 4, ,2 97, 88, 87,5 8,4 64, 21,5 129,9 36, , 77,6 82,3 84,3 6,8 63,5 18,4 19,5 88, ,2 51,3 78,3 78,6 6,1 59,4 17,2 153,9 166, , 29,5 74,9 76,7 6,8 51,6 15,1 196,7 242, ,6 14,9 67,5 77,5 7,1 42,8 12,2 137,2 18, ,5 5,6 55,4 79,7 5,9 34,1 8,5 38,7 13, ,7 1,9 34,7 82,4 3,2 22,4 3,2 1, 86, ,6,5 51,2 84,8 2,8 12,7 3,5 3,8 12,6 Celkem 576,4 59,6 87,5 8,4 16,3 49,8 26,4 132,7 129,2 Dále p ibývá NRD svobodných a rozvedených žen se závislými d tmi Oproti všem minulým cenz m zna n vzrostlo zastoupení svobodných žen v ele NRD se závislými d tmi, tvo ily již 16 % neúplných rodin (p ír stek o 7 bod ). P í inou byl již zmín ný vzestup po tu svobodných matek hlavn do 3 let v ku; z celkového po tu NRD svobodných žen tvo ily necelé dv t etiny, zatímco v roce 1991 pouhou p tinu. Neúplné rodinné domácnosti s d tmi svobodných žen p edstavovaly ve v ku 2 24 let polovinu a ve v ku let tvrtinu NRD, p i emž po et t chto domácností ve v ku 2 29 let dohromady vzrostl v 9. letech více než t ikrát a p iblížil se zastoupení NRD s d tmi vdaných žen v tomto v ku (38 %). Rostoucí intenzita rozvodovosti spolu se snížením úrovn opakované s ate nosti se odrazily v r stu po tu i zastoupení neúplných rodinných domácností hlavn žen po 3. roce v ku. Ženy v mladším v ku v 9. letech stále ast ji odsouvaly nejen s atky, ale i narození d tí (bylo tedy mén p vodn vdaných žen, a proto následn i mén neúplných rodin rozvedených žen). P esto m ly ve v ku 3 54 let rozvedené ženy v ele NRD nadpolovi ní zastoupení. Je to hlavn d sledek toho, že po rozvodu z stávají nezletilé d ti rozhodnutím soudu p evážn v pé i matek. Obr. 3a: Neúplné rodinné domácnosti se závislými d tmi žen podle jejich v ku a rodinného stavu, Obr. 3b: Neúplné rodinné domácnosti se závislými d tmi žen podle jejich v ku a rodinného stavu, 21 6 Svobodné Vdané Svobodné Vdané 5 Rozvedené Ovdov lé 5 Rozvedené Ovdov lé Po et domácností (v tis.) Po et domácností (v tis.) POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

7 Mírn se zvýšilo zastoupení vdaných žen v ele NRD se závislými d tmi a naopak klesl podíl ženatých muž v ele NRD s d tmi. Tyto neúplné rodiny jsou zvláštní skupinou, nebo to jsou domácnosti, které vznikly odd leným bydlením manžel áste n proto, že nem li vlastní byt, áste n to bylo cht né odlou ené bydlení, když šlo o rozpadlá, mrtvá manželství. V roce 21 mohlo hrát svou roli i vlastnictví více byt, kdy každý z manžel mohl být p ihlášen k trvalému pobytu v jiném byt. Z po tu NRD s d tmi v roce 21 p edstavovaly domácnosti vdaných žen 26 %. V NRD se závislými d tmi v ele s muži m li nadpolovi ní podíl rozvedení muži (v tší p evaha než u domácností žen, p ír stek 12 bod ), ženatí muži stáli v ele domácností také ast ji, v necelých 3 % p ípad. Po ty závislých d tí v rodinných domácnostech Zm ny po t rodinných domácností, jejich složení podle typ a v ku osob v ele domácností byly provázeny i zm nou jejich struktury podle po tu d tí a po tu len. Dopady poklesu s ate nosti a plodnosti lze tedy sledovat v datech o struktu e rodinných domácností podle po tu závislých d tí a dokumentovat jimi popula ní vývoj z aspektu soužití a velikosti rodin. Snížení pr m rného po tu závislých d tí v rodinných domácnostech bylo p itom pon kud tlumeno delší dobou závislosti d tí vlivem prodlužující se doby studia a p ípravy na povolání. V roce 21 však bylo o 35 tis. ÚRD se závislými d tmi mén než v roce 1991, zato p ibylo 126 tis. úplných rodinných domácností bez závislých d tí a pr m rný po et závislých d tí v úplných rodinách s d tmi se snížil z 1,73 na 1,68. V NRD se závislými d tmi, jejichž po et vzrostl tém o 9 tis., bylo v rodinách již od roku 198 v pr m ru 1,42 dít te. Pr m rná velikost ÚRD se snižuje jak nižšími po ty mladých rodi v jejich ele, tak úbytkem po t ÚRD se 2 a více d tmi Tab. 5: Složení úplných rodinných domácností podle po tu závislých d tí (v %) Po et závislých d tí Rok ženy celkem Pr m rný po et d tí v úplné rodinné domácnosti s d tmi Pr m rný po et d tí v úplné rodinné domácnosti celkem ,7 21,1 7,4 3,8 5,9 4,1 9, 44, ,1 37,4 15,8 5,1 4,8 43, 88,8 51, , 51,8 29,6 15,5 22,1 36,6 8,7 22, ,9 47,7 39,4 23,8 2,9 32,5 9,7 2, ,1 25, 53,9 62,1 55,1 19,6 1,2 26,7 21 4,6 13,7 4,2 59,3 59, 2,7 1,4 22,1 1991,2 1,9 8, 15,8 14,4 3,2,1 5,4 21,3 1, 3,9 9,8 12,7 3,2,1 3,6 1991,,2 1,1 2,8 2,5,5,,9 21,1,2,7 2, 2,6,6,, ,7 1,37 1,79 2,7 1,98 1,46 1,15 1, ,11 1,26 1,6 1,9 1,98 1,51 1,16 1, ,55 1,8 1,66 1,99 1,86,87,12,96 21,54,79 1,35 1,81 1,88,86,13,78 Strukturální zm ny ve složení úplných rodinných domácností v d sledku odkládání narození d tí a tím poklesu plodnosti vedly k dalšímu snižování podílu víced tných rodin a k r stu podílu bezd tných úplných rodin v nejmladších v kových skupinách žen v ele t chto domácností. Ješt ve v ku let žen v ele úplných rodinných domácností vzrostl podíl bezd tných domácností b hem 9. let dokonce více než dvojnásobn. Rodiny s jedním závislým dít tem m ly vyšší zastoupení než v roce 1991 teprve ve v ku let, a to p edevším na úkor dvoud tných rodin. Zastoupení rodin s dv ma d tmi bylo v roce 21 ve v ku 2 24 let polovi ní než v roce 1991, jejich podíl dosáhl 6 % teprve u domácností žen ve v ku 3 39 let. P ír stek však ve srovnání s rokem 1991 nebyl velký, nebo se jednalo o úplné rodinné domácnosti, které vznikly a v tšinou se v nich narodily i d ti ješt p ed rokem 199. Protože p ibylo bezd tných ÚRD a snížilo se zastoupení rodin s jedním závislým dít tem, byly ÚRD se dv ma d tmi stále nejvíce zastoupenou skupinou ÚRD se závislými d tmi, a koliv se i jejich podíl snížil. Výrazn klesl podíl rodin se t emi závislými d tmi, které více než desetinu tvo ily již pouze v úplných rodinách s ženou ve v ku let. Pokles podílu ÚRD s více d tmi ve všech v kových skupinách žen v ele ÚRD až do v ku 35 let se odrazil ve snížení pr m rného po tu d tí v úplných rodinných domácnostech, a už šlo pouze o rodiny se závislými d tmi nebo všechny úplné rodinné domácnosti. V p iblížení relací jedno- a dvoud tných rodin pozorovaném v roce 21 a v rostoucích podílech ÚRD s jedním dít tem lze spat ovat p echod, by zatím pozvolný, k jednod tnému modelu rodiny. Pr m rná velikost ÚRD je poklesem plodnosti žen stále nižší 69

8 Tab. 6: Složení neúplných rodinných domácností se závislými d tmi podle po tu d tí (v %) Po et závislých d tí Rok osoby v ele domácnosti celkem 1) ,6 86,1 65,3 45,8 45,4 7,6 86,6 65, ,8 86,2 71,2 52,6 45,4 68,3 86,9 64, ,8 12,8 3,4 43,5 43,8 25,3 11,7 28,9 21 6,6 12,2 25,3 39,3 44,4 27,3 11,7 29, ,6 1,1 4,3 1,7 1,8 4,1 1,7 5,8 21,6 1,6 3,5 8,1 1,2 4,4 1,4 5,6 Pr m rný po et d tí v neúplné rodinné ,6 1,15 1,39 1,65 1,66 1,34 1,16 1,42 domácnosti se závislými d tmi 21 1,8 1,15 1,33 1,56 1,66 1,37 1,15 1,42 Po et neúplných rodinných domácností ,5 25,6 32,9 36,5 5,8 74,8 14,2 254,1 se závislými d tmi (v tis.) ,5 27,8 62,5 63,4 66,2 93,6 25,4 343,4 V ele neúplné rodinné domácnosti žena nebo muž. 1 po et neúplných rodinných domácností se závislými d tmi celkem v etn domácností s osobami staršími 6 let v ele a v etn nezjišt ného v ku Neúplných rodinných domácností s d tmi p ibývá nejrychleji a jejich velikost se nem ní Podíl NRD s jedním závislým dít tem vzrostl ve srovnání s rokem 1991 ve všech v kových skupinách osob v ele do 4 let, p itom ve v ku do 25 let šlo v polovin p ípad o NRD se svobodnou ženou v ele domácnosti. Ve vyšším v ku se zvyšovalo zastoupení rozvedených žen, takže ve v ku 3 44 let byly v ele poloviny NRD s jedním dít tem. Ve srovnání s rokem 1991 se mírn zvýšilo zastoupení neúplných rodin se dv ma a více závislými d tmi u domácností s osobou v ele ve v ku 35 5 let p i vzr stajících po tech NRD již od 2 let. Také v dvoud tných NRD m ly ve v ku 3 39 let p evahu rozvedené ženy. Podíl NRD se 3 a více d tmi byl velmi nízký a s klesajícím trendem; nejv tší zastoupení, tém desetinu, m ly v domácnostech s osobou v ele ve v ku let. Zastoupení neúplných rodinných domácností bez závislých d tí bylo významn jší teprve u domácností s osobami v ele od 4 let v ku. Pr m rný po et d tí se v neúplných rodinných domácnostech se závislými d tmi se tém nezm nil, takže b hem 9. let se pr m rné po ty d tí v úplných a neúplných rodinách pon kud sblížily. V 9. letech se také zmenšil rozdíl mezi po ty jedno- a dvoud tných úplných a neúplných rodinných domácností se závislými d tmi podle v ku osob v ele domácností. Zatímco v roce 1991 p ipadalo na 1 ÚRD s jedním dít tem necelých 3 NRD s jedním dít tem, v roce 21 to bylo již 47 NRD s 1 dít tem, u domácností se dv ma závislými d tmi pom r vzrostl z 11 na 2 NRD na 1 úplných rodin. Pouze u nejmladších žen ve v ku let v roce 21 p evyšoval po et NRD s jedním dít tem po et ÚRD (o polovinu), ale jednalo se o pouhých 23 NRD, po et rodin s dv ma závislými d tmi v tomto v ku žen v ele domácností byl vyrovnaný, ale velmi nízký. Nesezdaná soužití Rozsah p iznaného nesezdaného soužití narostl, p evaha bezd tných se trochu snížila P iznaná nesezdaná soužití (NS) jsou zahrnuta v po tech úplných rodinných domácností. Zjiš ují se p i s ítáních lidu, a a koliv jsou jejich po ty vzhledem ke zp sobu zjiš ování a zpracování nepochybn podhodnocené, zdá se být pom rn v rohodný rostoucí trend tohoto soužití i vývoj jejich složení jak podle rodinného stavu osob je vytvá ejících, tak podle po tu d tí, které v t chto rodinách žily. Po et nesezdaných soužití (též tzv. faktických manželství) vzrostl v období tém o polovinu, ale p esto p edstavovala jen 5,4 % úplných rodinných domácností (o 2 body více než v roce 1991). asto se z hlediska úrovn plodnosti považuje reproduk ní režim zvlášt svobodných žen v t chto soužitích za rovnocenný reprodukci vdaných žen. Nicmén struktura nesezdaných soužití podle po tu závislých d tí svobodných žen a ani žen jiného rodinného stavu žijících v t chto soužitích tomu v R v roce 21 a ani d íve nenasv d ovala. V 9. letech 2. století nejvíce vzrostl po et soužití bez závislých d tí (o 6 %), kterých bylo zjišt no již tém 74 tis. Nesezdaná soužití s d tmi byla nej ast ji s jedním dít tem (28 tis.), p i emž tvo ila necelých 6 % z ÚRD s jedním dít tem, což byl stejný podíl, jako m la soužití bez závislých d tí. Faktická manželství byla nej ast ji bezd tná (6 %), necelá tvrtina pár byla s jedním závislým dít tem,13 % se dv ma d tmi. Pouhých 5 % tvo ila nesezdaná soužití se t emi a více d tmi. Ve srovnání s úplnými rodinnými domácnostmi byl v nesezdaných soužitích nejen mnohem vyšší podíl bezd tných pár, ale také s jedním závislým dít tem a t emi a více d tmi, kdežto podíl nesezdaných soužití s dv ma d tmi nedosahoval ani 6 % podílu dvoud tných úplných rodinných domácností. U svobodných žen p evažovaly ve v ku do 3 let bezd tné páry, do 45 let v ku m la nadpolovi ní podíl nesezdaná soužití se závislými d tmi, p i emž podíl bezd tných a jednod tných se vyrovnával ve v ku 3 39 let. Od v ku 45 let svobodných žen byla op t nej ast jší nesezdaná soužití bezd tných 7 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

9 svobodných žen. Snížení úrovn plodnosti se tedy týkalo i svobodných žen do 3 let ve faktických manželstvích. ást d tí v nesezdaných soužitích se p itom nepochybn narodila ješt p ed jejich vznikem, takže skute ná plodnost družek je ješt nižší. Týká se to p edevším rozvedených žen. Tab. 7: Nesezdaná soužití v letech 1991 a 21 Druh úplné rodinné domácnosti Nesezdaná soužití Složení nesezdaných soužití (v %) po et (v tis.) p ír stek podíl z ÚRD (v %) celkem svobodných žen Složení úplných rodinných domácností v tis. v % Bez závislých d tí 45,4 73,9 28,4 62,5 4,1 5,9 59, 57,1 53,3 Se závislými d tmi 39,5 51,4 11,9 3,2 2,8 4,7 41, 42,9 46,7 s 1 dít tem 19,2 28,2 9, 47, 3,4 5,9 22,5 26,6 2,3 s 2 d tmi 13,8 16,4 2,6 18,8 2,1 3,2 13,1 11,2 22,1 s 3+ d tmi 6,5 6,8,3 5, 4,1 6,8 5,4 5,1 4,3 Celkem 84,9 125,3 4,3 47,5 3,4 5,4 1, 1, 1, Tab. 8: Po ty a složení nesezdaných soužití podle pohlaví, v ku a rodinného stavu v roce 21 Muži Ženy V ková složení podle rodinného stavu (v %) složení podle rodinného stavu (v %) skupina celkem celkem svobodní ženatí rozvedení ovdov lí svobodné vdané rozvedené ovdov lé ,9,6 1,7, ,2 1,3 3,6, ,9 1,5 12,5, ,1 2,6 24,2 1, ,7 2,9 39,6, ,9 3,7 56,3 3, ,9 3,2 58,3 1, ,7 3,4 68,7 7, ,7 2,8 7,1 2, ,9 2,9 73,4 12, ,7 2,7 73,9 5, ,3 2, 62,7 28, ,1 2,8 63,1 18, ,7 1,4 38,2 54, ,7 2,5 39,5 45, ,8,6 21,1 73,9 Celkem ,4 2,5 49,5 5, ,2 2,4 46, 15,5 Zbytek do 1 % jsou p ípady nezjišt ného rodinného stavu. Rozvedené ženy ve v ku do 3 let žily naopak nej ast ji v nesezdaných soužitích s jedním dít tem; tato soužití dokonce tvo ila více než polovinu soužití rozvedených žen. Na rozdíl od svobodných žen nesezdaná soužití rozvedených žen s dv ma, ale i se t emi závislými d tmi byla mnohem ast jší, a to již od nejmladších skupin až do 45 let v ku, nebo tyto rozvedené ženy v tšinou již m ly d ti z p edchozího manželství. Rozvedené ženy bez závislých d tí p evažovaly od v ku 45 let. Zvýšení po tu faktických manželství lze pozorovat ve všech v kových skupinách. Nejvíce se zvýšil po et t chto soužití u mladších osob obou pohlaví do 35 let, o více než t i tvrtiny vzrostl jejich po et ve v ku 5 59 let. Po et nesezdaných soužití v nejvíce zastoupené v kové skupin 4 49 let u obou pohlaví vzrostl o p tinu. Zm nila se tak relace ve prosp ch mladších osob žijících v nesezdaných soužitích: ženy do 35 let tvo ily již 42 % nesezdaných soužití, zatímco zastoupení ve st edním v ku (35 59 let) kleslo na 46 %; zastoupení muž do 35 let sice vzrostlo na 35 %, ale muži st edního v ku tvo ili v nesezdaných soužitích více než polovinu. U obou pohlaví se také snížilo zastoupení osob starších 6 let (muži 17 %, ženy 15 %). V d sledku toho se zm nilo i zastoupení podle rodinného stavu osob ve faktických manželstvích. Absolutní p evahu m li svobodní muži i ženy do 3 let, p evaha rozvedených žen za ínala již od 3 let, zatímco u muž o p t let pozd ji, ale zato p etrvávala až do 7 let. Ovdov lé ženy si p es pokles zastoupení udržely p evahu od v ku 6 let. Podíl svobodných osob celkov vzrostl, p i emž svobodní muži m li vždy vyšší podíl než ženy v roce 21 p ekro il dv p tiny a p iblížil se tak zastoupení rozvedených muž, kterých již nebyla ani polovina. Zastoupení svobodných žen se sice tém zdvojnásobilo, ale p esto tvo ily jen 35 % úhrnu. V d sledku toho klesl podíl rozvedených žen na 46 % (snížení o 9 bod ), a podíl ovdov lých žen na 15 %. Ve zvýšeném zastoupení svobodných osob do 3 let se odráží odkládání nebo odmítání s atku, což ostatn platí i pro rozvedené osoby ve vyšším v ku. Složení osob v nesezdaných soužitích podle v ku i rodinného stavu záviselo p edevším na po tech osob v jednotlivých kategoriích. Obraz intenzity vytvá ení nesezdaných soužití o išt né od vliv v kové struktury poskytují teprve výpo ty intenzity tvorby nesezdaných soužití pro jednotlivé v kové skupiny odd len za ob pohlaví a ješt p esn ji i podle rodinného stavu. Z grafu je patrný zdánliv Nesezdaná soužití vytvá ejí nejvíce rozvedení ve st edním v ku 71

10 p ekvapivý pokles intenzity vytvá ení nesezdaných soužití v 9. letech u nevdaných žen ve v ku od 25 do 4 let a u neženatých muž od 3 do 6 let. Teprve ve vyšším v ku intenzita vytvá ení nesezdaných soužití u obou pohlaví vzrostla. P ír stek po tu nesezdaných soužití je tedy p edevším výsledkem p ír stk po tu nevdaných a neženatých osob v mladším v ku. Obr. 4: Intenzita tvorby nesezdaných soužití podle v ku a pohlaví Obr. 5: Intenzita vytvá ení nesezdaných soužití žen podle v ku a rodinného stavu 2 3 Nesezdaná soužití na 1 nevdaných žen (neženatých muž ) Ženy 1991 Muži 1991 Ženy 21 Muži 21 Nesezdaná soužití na 1 žen p íslušného v ku a rodinného stavu Svobodné 1991 Svobodné 21 Rozvedené 1991 Rozvedené 21 Ovdov lé 1991 Ovdov lé Ješt z eteln ji to vyplývá z grafu intenzity vytvá ení nesezdaných soužití žen podle rodinného stavu v letech 1991 a 21 a dokládá to i porovnání složení osob podle rodinného stavu. Na r stu po tu nesezdaných soužití mladších žen se podílely jak vyšší intenzita vytvá ení t chto soužití svobodnými ženami (a to dokonce až do 5 let v ku), tak jejich vyšší po ty (ve srovnání s rokem 1991 až do 6 let v ku); u rozvedených a ovdov lých žen byl zaznamenán ve v ku 2 44 let pokles intenzity vytvá ení nesezdaných soužití, také p i vyšších po tech rozvedených žen. U muž se intenzita tvorby nesezdaných soužití podle rodinného stavu vyvíjela podobn (vzrostla u svobodných do 4 let, u rozvedených muž klesala až do 6 let; výsledky pro ovdov lé muže do 3 let nejsou pro malé po ty p ípad v rohodné). Rozhodující pro zvýšení po tu muž ve faktických manželstvích byly stejn jako u žen vyšší po ty svobodných muž do 6 let a rozvedených muž starších 45 let. Po ty nesezdaných soužití tedy vzrostly nejvíce vlivem rostoucího zastoupení svobodných osob, které tato soužití vytvá ely ast ji než bylo zjišt no p i cenzu Domácnosti jednotlivc Domácnosti jednotlivc p edstavují již tém t etinu úhrnu CD Domácnosti jednotlivc se v roce 21 staly druhou nejpo etn jší skupinou cenzových domácností po úplných rodinách, jejich podíl vzrostl na 3 %. Tempo r stu jejich po tu v 9. letech bylo srovnatelné s p edchozím desetiletím, ale v absolutních po tech jich p ibylo nejvíce ze všech typ cenzových domácností, tém 187 tis. R st po tu domácností jednotlivc v 9. letech byl zp soben nástupem silných popula ních ro ník 7. let do v ku, ve kterém domácnosti jednotlivc mají nejv tší zastoupení (do 3 let), a zvýšenými podíly osob svobodných a rozvedených tém ve všech v kových skupinách v d sledku zm n reproduk ního chování. V roce 21 se podíl domácností jednotlivc z po tu cenzových domácností zvýšil až do 65 let v ku; nejvíce však vzrostl ve v ku do 25 let, kde domácnosti jednotlivc p edstavovaly více než polovinu všech cenzových domácností. U obyvatelstva staršího 65 let byl podíl domácností jednotlivc nižší než v roce 1991 v d sledku nižšího zastoupení žen jednotlivc, ale p esto se blížil polovin. U 7letých a starších osob tvo ily domácnosti jednotlivc již jen 53 % všech cenzových domácností (snížení o 5 bod ), p i emž ty i p tiny z nich tvo ily osam lé ženy; mezi nimi bylo 85 % ovdov lých. P evaha žen se oproti roku 1991 v tomto v ku o n co snížila, proto kleslo také jejich zastoupení v celkovém po tu cenzových domácností jednotlivc. Zm nilo se však p edevším složení domácností jednotlivc podle pohlaví i v ku. Vlivem v tších p ír stk domácností muž než žen se jejich po ty sblížily, takže na 1 domácností jednotlivc -žen p ipadalo již 8 domácností osam lých muž (v roce 1991 jen 63 domácností). Vyšší podíl žen v t chto domácnostech byl vždy zp soben velkou p evahou ovdov lých žen hlavn od 65 let v ku. K vyrovnávání rozdílu v zastoupení domácností jednotlivc podle pohlaví p isp li nejvíce rozvedení 72 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26

11 muži ve v ku 4 59 let, kte í tvo ili v roce 21 více než polovinu domácností jednotlivc -muž. P í inou vysokého p ír stku domácností rozvedených muž byl pokles intenzity jejich s ate nosti p i vysokých po tech rozvedených muž (v roce 1991 tvo ili rozvedení 9,7 % muž v tomto v ku, v roce 21 již 14 %). U domácností jednotlivc do 25 let se b hem 9. let pom r pohlaví tém vyrovnal, ale ve st edním v ku do 55 let p evažovaly domácnosti muž, došlo k posunu p evahy domácností jednotlivc -muž do vyššího v ku. Intenzita vytvá ení domácností jednotlivc neženatými muži se v roce 21 ve srovnání s rokem 1991 mírn snížila ve všech v kových kategoriích krom nejmladší. Rozvedení a ovdov lí muži v celém v kovém profilu totiž vytvá eli domácnosti jednotlivc mén asto než v roce 1991, takže velmi mírné zvýšení intenzity tvorby domácností jednotlivc u svobodných muž ve v ku 2 39 let se v úhrnu neprojevilo. P esto i v roce 21 platilo, že neženatí muži ve v ku 25 6 let vytvá eli domácnosti jednotlivc mnohem ast ji než ženy (ve v ku let tém t ikrát). Byli to p evážn rozvedení muži bez d tí, zatímco jejich d ív jší manželky byly v ele neúplných rodinných Obr. 6: Po ty cenzových domácností jednotlivc podle v ku a pohlaví domácností s d tmi. U nejmladších osob do 25 let a u osob starších 6 let byla intenzita tvorby domácností jednotlivc podle pohlaví vyrovnan jší než v roce Intenzita vytvá ení domácností jednotlivc nevdanými ženami se od intenzity tvorby domácností jednotlivc -muž z eteln odlišovala. Až do 3 let v ku intenzita vytvá ení CDJ žen rostla, p i emž asn jší nástup ekonomické nezávislosti žen se projevoval ve v ku 2 24 let ast jším vytvá ením domácností žen než muž. Od 3 let v ku nevdaných žen se intenzita vytvá ení domácností jednotlivc již snižovala, což souviselo s ast jší tvorbou neúplných rodinných domácností se závislými d tmi, resp. s vyšší intenzitou vytvá ení nesezdaných soužití. Teprve od 4 let v ku intenzita vytvá ení domácností jednotlivc -žen op t vzr stala, i když stále voln jším tempem až do v ku 7 let. V tomto v ku totiž postupn docházelo k osamostat ování d tí a odchodu z neúplných rodinných domácností, rostla rozvodovost manželství, z nichž dosp lé d ti odešly, a ve vyšším v ku bylo ast jší ovdov ní MUŽI ŽENY Po et cenzových domácností jednotlivc (v tis.) Obr. 7: Intenzita vytvá ení domácností jednotlivc podle v ku a rodinného stavu Zm ny struktury domácností jednotlivc podle rodinného stavu 1 závisely mnohem více na zm nách složení populace podle rodinného stavu a v ku tedy na úrovni a asování s ate nosti a rozvodovosti, resp. úrovni úmrtnosti starších osob a na posunech r zn po etných v kových skupin v ase, než na samotné intenzit utvá ení domácností jednotlivc. Ve struktu e domácností jednotlivc podle rodinného stavu p evládaly ve všech obdobích osoby ovdov lé, a to díky vysokým po t m ovdov lých žen ve vyšším v ku. Celkové zastoupení ovdov lých osob v úhrnu CDJ sice kleslo v roce 21 až na 36 %, ale ve v ku nad 6 let tvo ili ovdov lí i v roce 21 tém t i tvrtiny domácností jednotlivc (73 %). Mezi domácnostmi jednotlivc -žen p edstavovaly ovdov lé ženy stále více než polovinu, p i emž ve v ku 7 a více let tvo ily tém 85 % domácností. Snižování jejich zastoupení bylo vyrovnáváno r stem podílu domácností rozvedených žen starších 3 let; jejich podíl rostl jak vlivem stoupajícího zastoupení v populaci, tak také v d sledku zvýšené intenzity vytvá ení domácností rozvedených žen ve v ku 2 45 let (v roce 21 již p tina CDJ žen). Vzrostlo i zastoupení svobodných žen (na 17 %), p i emž ve v ku do 3 let tvo ily t i tvrtiny domácností jednotlivc -žen; jejich po et vzrostl v tomto v ku totiž o dv t etiny na úkor p edevším zastoupení domácností vdaných žen. Složení domácností jednotlivc -muž podle rodinného stavu bylo vyrovnan jší. Dlouhodob vzr stalo zastoupení domácností rozvedených muž, takže v roce 21 již tém dosahovali zastoupení domácností svobodných muž dohromady tvo ili 7 % CDJ muž ; podíl domácností rozvedených jednotlivc stoupal hlavn ve st edním v ku (4 59 let), zatímco zastoupení svobodných vzrostlo v 9. letech vlivem p ír stk mladých muž do 3 let op t v d sledku nižší úrovn s ate nosti v tomto Na 1 nevdaných (neženatých) p ipadalo CDJ nevdané 1991 neženatí 21 nevdané 21 neženatí Osam le bydlí nejvíce ovdov lé starší ženy 73

12 v ku. Intenzita vytvá ení CDJ rozvedenými muži se sice v posledním desetiletí snížila, ale stále byla mnohem vyšší než tvorba domácností jednotlivc svobodnými muži. Rozhodující pro podíl domácností jednotlivc rozvedených ale bylo, podobn jako u žen, zvyšování zastoupení rozvedených muž v populaci vlivem rostoucí úrovn rozvodovosti již od 3 let v ku. Zastoupení domácností jednotlivc rozvedených osob ve v ku 3 59 let tak bylo v roce 21 u obou pohlaví mnohem vyrovnan jší než v roce Tab. 9: Složení domácností jednotlivc podle pohlaví, v ku a rodinného stavu Celkem (v tis.) Muži podíl ve v kové skupin (v %) Celkem podíl ve v kové skupin (v %) svobodní ženatí rozvedení ovdov lí (v tis.) svobodné vdané rozvedené ovdov lé ,4 54,8 33, 11,2,1 49,3 53,6 37,9 7,5, ,9 36,4 18,8 43,1,4 21,1 48, 18,6 3,3 1, ,6 28,3 13,8 55,1 1,4 42, 23,7 12,7 48,5 14, ,2 27, 13,1 47,8 11,3 84,8 9,9 6,3 34,1 49, ,7 22,1 1,2 29,4 37,7 198,1 6,8 2,3 16,3 74,4 7+, nezjišt no 63,8 1,7 4,1 1,3 74,1 272,8 5,7,8 5,7 87,6 Celkem 421,6 31,5 16,6 32,6 18,3 668,1 12,6 6, 16,1 65, ,5 76,3 13,4 7,1, 83,1 76,2 14,5 6,3, ,3 39,4 2,7 35,5,2 34, 43,7 19,1 32,2, ,9 27,9 15,6 51,9,9 45,7 2,9 16,7 52,2 7, ,4 23,2 15,4 52,6 5,8 13, 11, 11,3 44,1 32, ,9 19,1 14,2 36,8 28, 141,7 5,8 4,1 21,7 67,8 7+, nezjišt no 73,3 11, 6,5 14,4 66,1 32,4 4,3 1, 9, 84,7 Celkem 566,3 36,3 14,8 33,1 12,6 79,9 17, 6,6 2,2 54,8 Ve struktu e podle rodinného stavu p edstavují zbytek do 1 % p ípady nezjišt ného rodinného stavu. Ženy V domácnostech jednotlivc samostatn bydlí a hospoda í více než desetina dosp lého obyvatelstva V cenzových domácnostech jednotlivc žilo v roce 21 více než 14 % obyvatel eska starších 15 let (13,3 % muž a 15,6 % žen), z toho samostatn bydlelo i hospoda ilo 11 % obyvatel (9,4 % muž a 12,6 % žen). Byly to t i tvrtiny domácností jednotlivc, a i když to bylo o dva procentní body mén než v roce 1991, vzrostl jejich po et o necelých 14 tis. a dosáhl tak 957 tis. osob. V jejich složení podle rodinného stavu p evažovaly ve v ku do 4 let svobodné osoby (hlavn ženy), ve st edním v ku to byly nej ast ji rozvedené osoby (necelá polovina bydlících samostatn ), od 6 let pak ovdov lé osoby, které u žen tvo ily ty i p tiny samostatn bydlících, u muž polovinu. Tab. 1: Složení samostatn bydlících domácností jednotlivc podle pohlaví, v ku a rodinného stavu v roce 21 v tis. Muži Ženy celkem podíl ve v kové skupin (%) celkem podíl ve v kové skupin (%) z úhrnu CDJ (%) svobodní ženatí rozvedení ovdov lí v tis. z úhrnu CDJ (%) svobodné vdané rozvedené ovdov lé , 56,2 81,1 9,1 6,4, 47,8 57,5 8,9 11,4 4,5, ,3 63,5 45,2 18,1 32,3,2 2,7 6,8 57, 18,5 19, 1, ,4 69,5 32,5 14,8 48,3,9 3,2 66, 27,9 17,7 43,1 8, ,5 76,2 26,3 15,2 49,7 6, 82,6 8,2 12,5 11,2 41,7 33, ,1 84,2 2,3 14, 35,2 28,7 125,5 88,6 6, 4, 21,3 68,1 7+, nezjišt no 64,2 87,6 11,3 6,2 14,1 66,4 266,4 88,1 4,5 1, 9,1 84,6 Celkem 399,5 7,5 36,7 13,1 31,7 15,4 573,2 8,7 15,5 5,5 18,2 59,5 Ve struktu e podle rodinného stavu p edstavují zbytek do 1 % p ípady nezjišt ného rodinného stavu. Odd lování samostatného hospoda ení a bydlení jednotlivc je na jedné stran jist p íznivým jevem, vyjad ujícím r st životní úrovn, lepší možnost seberealizace a vytvá ení si samostatného životního zp sobu. R st po tu a d íve i podílu samostatn bydlících jednotlivc byl umožn n p edevším snazšími možnostmi získat resp. udržet vlastní byt bez nuceného spole ného bydlení: platí to hlavn pro starší, již samostatn bydlící osoby, ale v 9. letech se také zvýšil podíl mladých lidí s vysokými p íjmy, odkládajících nebo odmítajících s atek, kte í preferují zp sob života jako singles. Na druhé stran rostoucí vysoké po ty samostatn bydlících jednotlivc staršího v ku, zvlášt ovdov lých žen, 74 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 21 26