METODY HODNOCENÍ VÝKONNOSTI KLASTRŮ SE ZAMĚŘENÍM NA CZECH STONE CLUSTER

Transkript

1 METODY HODNOCENÍ VÝKONNOSTI KLASTRŮ SE ZAMĚŘENÍM NA CZECH STONE CLUSTER Petra MAREŠOVÁ Katedra ekonomie Univerzita Hradec Králové Abstrakt Cílem příspěvku je seznámení s obsahem výzkumného záměru realizovaného na Univerzitě Hradec Králové, zaměřeného na hodnocení výkonnosti klastrů, odpovídající současným potřebám a stavu v dané problematice. Hodnocena bude zejména schopnost klastru vytvářet podmínky pro nastartování ekonomického růstu celého odvětví i firem vytvářející podpůrnou infrastrukturu, a tím napomáhat růstu zaměstnanosti a socio-ekonomickému rozvoji regionu. Analyzován bude Czech Stone Cluster ve vazbě na rozvoj turistických destinací Podzvičinsko, Kladsko, Orlické hory o Podorlicko, Střední Čechy západ. Tento klastr byl zvolen vzhledem k tomu, že rozvoj jeho činnosti může výrazně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu. V kladném v případě stimulací společenské poptávky po opravách hmotných památek. Negativním dopadem jeho aktivit může být ohrožení atraktivit destinace, např. krajinného rázu, biologické a geologické diverzity. Klíčová slova: klastr, výkonnost, měření, Czech stone cluster 1 ÚVOD V plánovacím období 2007 až 2013 je jedním ze základních cílů Evropské unie zvýšit konkurenceschopnost všech členských států a regionů. Jedním z možných nástrojů v podnikatelském prostředí je budování tzv. klastrů. I v České republice vznikla v posledních letech celá řada seskupení, která sama sebe nazývá klastry. Ovšem s ohledem na skutečnost, že tento fenomén je v podmínkách České republiky stále poněkud nový, je nutné věnovat zvýšenou pozornost různým metodám a měřením výkonnosti klastrů, resp. zda tato seskupení mají skutečně pozitivní vliv na konkurenceschopnost daného regionu, ve kterém se nachází. Na Univerzitě Hradec Králové probíhá výzkumný záměr, zaměřený na tuto problematiku. Jedná se o specifický výzkum s názvem Metody hodnocení výkonnosti klastrů se zaměřením na Czech Stone Cluster. Problematika hodnocení výkonnosti klastrů byla řešena na UHK FIM v letech v rámci projektu GAČR Měření a řízení výkonnosti klastrů r.č. 402/06/1526. Pro specifický výzkum budou využity i poznatky získané v tomto období. V návaznosti na výsledky grantového projektu bude posouzena výkonnost Czech stone cluster ve vazbě na rozvoj turistických destinací Podzvičinsko, Orlické hory o Podorlicko, Kladsko, Střední Čechy západ. 2 AKTUÁLNÍ SITUACE KLASTRŮ V ČESKÉ REPUBLICE Jedním z problémů českého podnikatelského prostředí je přetrvávající izolace firem. Podpora z evropských fondů se proto zaměřuje na zakládání a rozvoj klastrů. Úspěšné klastry ve světě dokazují, že i malé regiony si dokázaly vytvořit a udržet světové prvenství v klíčových sektorech navzdory rostoucí globální konkurenci. Takovéto regiony jsou efektivními tvůrci bohatství a nabízejí svým občanům lepší pracovní místa a budoucí vyhlídky. V rámci programu OPPP (Operační program Průmysl a podnikání) v letech agentrura Czechinvest zaměřena na podporu podnikání vyplatila ve dvou fázích určité částky na podporu této aktivity. V rámci první fáze programu: vyhledávání a mapování klastrů Czechinvest podpořil 42 žádostí a vyplatil 27,7 milionu korun. V rámci druhé fáze: založení a rozvoj klastru dvanáct

2 METODY HODNOCENÍ VÝKONNOSTI KLASTRŮ SE ZAMĚŘENÍM NA CZECH STONE CLUSTER sdružení získalo necelých 200 milionů korun. Původně bylo podpořeno čtrnáct uskupení, dvě posléze odstoupila [6]. V následujících letech až do současnosti ( ) probíhá program Spolupráce-Klastry OPPI (Operační program Podnikání a inovace), kde v rámci první výzvy schválil CzechInvest 20 žádostí. Celková finanční podpora má být přibližně 709,5 milionu korun. Tuto podporu budou klastry čerpat v průběhu následujících tří let. S podporou Programu Spolupráce OPPI se v ČR úspěšně rozvíjejí klastry ve zpracovatelském průmyslu a IT, 20 klastrových organizací získalo v první výzvě přes 700 mil. Kč na společné rozvojové projekty. Nicméně není lehké najít počáteční podporu pro klastrové iniciativy v jiných odvětvích, jako je cestovní ruch, lázeňství, doprava, zdraví či kreativní a vzdělávací obory. Širší zaměření klastrové politiky je proto výzvou pro vládu České republiky. K tomu by měla být i nápomocná vznikající Národní klastrová asociace (NCA), která sdružuje 17 zakládajících členských klastrových organizací. Národní klastrová asociace (NCA) spojí klastrové organizace z celé země s univerzitami a dalšími partnery k posílení znalostní a inovační konkurenceschopnosti ČR [7]. 3 CHARAKTERISTIKA CZECH STONE CLUSTER Členové kamenického klastru se zabývají především těžbou a zpracováním unikátních pískovců. V současnosti má klastr 25 členů. Cílem sdružení založeného v roce 2006 je získání větších zakázek na rekonstrukce historických staveb, budování dopravní infrastruktury nebo uměleckého zpracování kamene. Czech stone cluster si klade za cíl spojení vědy, školství a praxe za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení počtu inovací při racionálním využití nerostného bohatství země. Spoluprací jednotlivých členů bude dosahováno zvyšování příjmů při současném snižování nákladů. Naším krédem je vytvářet výrobky z unikátních materiálů, které se jinde v Evropě nenacházejí, zachovávat hodnoty stavovské cti a nezapomínat na kořeny, které nám dala naše alma mater. (František Žoček) Dále je cílem klastru: pozvednout celé odvětví zpracování kamene na poli inovací, vědy a výzkumu, společné reklamy a marketingu, rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání, vytvoření silného seskupení spolupracujících firem z různých oborů výroby, dodavatelů a výzkumných a vzdělávacích organizací a optimalizace dodavatelských řetězců, propojování vzájemně kooperujících projekčních, inženýrských, výrobních a montážních firem, vytvoření silného domácího konkurenčního uskupení kamenických firem schopného uspět v globální ekonomice, propagace klastru a jeho členů na národní a mezinárodní úrovni, navázaní mezinárodní spolupráce, společný postup v oblasti lidských zdrojů pro obor zpracování kamene, společná věda, výzkum, inovace v rámci dotačních titulů a grantů ČR i EU. Těžba a zpracování kamene však přímo ohrožuje řadu atraktivit destinace. Jedná se o negativním ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary neupotřebitelných hornin, vysokou prašností, hlučností, vibracemi apod. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců [1]. Na druhou stranu pozitivním efektem může být v případě laterální kooperace s destinačními manažery tvorba nových turistických produktů. Cestovní ruch a pořádání kulturních akcí je i v globálním měřítku nejperspektivnější cestou ekonomizace kulturních památek a jejich záchrany [2]. Což může mít zpětně významný ekonomický přínos pro kamenický klastr. Je zřejmé, že v rámci kamenického klastru připadají v úvahu jak pozitivní, tak negativní důsledky této kooperace. Proto je vhodným objektem k podrobnější analýze v rámci daného výzkumného záměru a k aplikaci zvolené metody na hodnocení klastrů. Při analýze stavu klastrů budou využity stávající kontakty řešitelů výzkumného týmu na členy klastru a představitele managementu cestovního ruchu.

3 4 VÝKONNOSTNÍ MODEL KLASTROVÝCH INICIATIV Úspěšné klastry nabízejí zúčastněným společnostem mnoho konkrétních přínosů. Tyto přínosy se odráží především v růstu efektivity, produktivity, inovačních aktivit, a tím do zvyšování konkurenceschopnosti. Klastr ovlivňuje konkurenceschopnost tím, že vytváří podmínky pro lepší využití vstupů, mobilizuje firmy k náročnější strategii, spoluvytváří podnikatelské prostředí a ovlivňuje hospodářskou politiku. Členové klastru sdílejí chápání konkurenceschopnosti jako výsledku produktivity a inovací. Mezi konkrétní přínosy členství v klastru patří například následující [5]: úspory z rozsahu a snížení nákladů, zisk nových zákazníků a otevření trhů, lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly zvýšení specializace, lepší dostupnost vstupů a subdodavatelů, lepší přístup k informacím a vyšší rychlost jejich přenosu, zvýšení inovačního potenciálu, zvýšení image firmy a lepší možnosti propagace, získaní nových investorů, větší moc a hlas menších firem, vliv na vládu v oblasti investic do specializované infrastruktury. To jakých přínosů klastr dosáhl a jak je zapojení firem do klastrů efektivní pro každou z nich, jsou významné informace poskytující zpětnou vazbu realizovaných aktivit. Za tímto účelem existuje poměrně velké množství metod hodnocení výkonnosti klastrů. Doposud nebyla doporučená žádná z nich jako nejvhodnější. Vznikají různé modely v rámci klastrů, či národních politik. Problematika hodnocení výkonnosti klastrů byla řešena na UHK FIM v letech v rámci projektu GAČR Měření a řízení výkonnosti klastrů r.č. 402/06/1526. Pro tento navazující specifický výzkum budou využity poznatky získané v tomto období, zejména navržený výkonnostní model klastrových iniciativ. Má-li být hodnocena výkonnost klastrů, je třeba mít k dispozici potřebná data. K analýze výkonnosti nám mohou posloužit oficiální statistiky, kvalitativní interview s jednotlivými subjekty klastru a rovněž účelově vytvořené dotazníky. Při vytváření modelu výkonnosti klastrových iniciativ je nutné se zaměřit na (Obr.č.1): l. hodnoceni výkonnosti jednotlivých subjektů zapojených do činnosti klastru (zejména členských firem); 2. hodnoceni efektivnosti jednotlivých činností realizovaných v klastru; 3. hodnoceni výkonnosti klastru jako celku; 4. hodnoceni účinnosti řízeni klastru (klastrové iniciativy); 5. hodnoceni klastrové politiky regionu/státu (a jeho,,výkonnosti ).

4 METODY HODNOCENÍ VÝKONNOSTI KLASTRŮ SE ZAMĚŘENÍM NA CZECH STONE CLUSTER Obr.č.1 Výkonnostní model klastrových iniciativ Zdroj: [3] Královéhradecký region a jeho vize a strategie Královéhradecký kraj bude regionem systematicky rozvíjejícím svoji konkurenceschopnost v rámci České republiky i Evropské unie. Současně se stane ještě výrazněji regionem nesoucím image zdraví a podpory vyrovnané kvality života pro všechny generace, regionem sociální stability a zmenšujících se mikroregionálních disparit [4]. Dílčím cílem je využití regionálních specifických výhod, rozvojových možností a ekonomických aktivit k oživení hospodářství a stabilizaci nových investorů. Zároveň si představitelé Královéhradeckého kraje uvědomují, že výrazným a rychle rostoucím odvětvím regionálního hospodářství je cestovní ruch. Proto budou podporovat využití regionálního potenciálu a přírodně-historických památek ke zvýšení celkové úrovně cestovního ruchu. Neméně významným cílem je zlepšovat podmínky pro život obyvatel na venkově, zvyšovat atraktivitu regionu zlepšováním životního prostředí a ochranou přírodních území včetně optimálního využití funkce zemědělské výroby. Czech stone cluster a jeho vize a strategie Strategií klastru je být silné společenství spolupracujících i vzájemně si konkurujících firem z oblasti zpracování kamene, organizací zajišťujících podpůrnou infrastrukturu, výzkumných a vzdělávacích institucí a podporovat a koordinovat jejich spolupráci. V maximální možné míře podporovat výrobce přírodního kamene z České republiky. Posláním klastru je podpora a rozvoj školství a průmyslu zpracování kamene posilováním konkurenceschopnosti a inovačních aktivit. Realizace projektů s vysokou přidanou hodnotou. Vizí klastru je vytvořit podmínky pro nastartování ekonomického růstu celého odvětví i firem vytvářející podpůrnou infrastrukturu, a tím napomáhat růstu zaměstnanosti a bohatství regionu Vize, strategie jednotlivých firem a jejich naplňování nejsou v současné době dostupné na jejich webových stránkách. Na podzim roku 2010 bude realizováno dotazníkové šetření doplněné o interview mezi manažery jednotlivých firem v klastru, kde budou tyto a ještě další informace zjišťovány.

5 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A INTERWIEV MEZI MANAŽERY KLASTRŮ V létě roku 2010 je realizováno dotazníkové šetření doplněné o interview mezi manažery jednotlivých firem v klastru. Cílem toho průzkumu je získat potřebná data k hodnocení výkonnosti Czech stone cluster pomocí modelu výkonnosti klastrových iniciativ. Mezi otázky, které jsou do výzkumu zařazeny, patří následující. Je naplňování jednotlivých cílů klastru hodnoceno? Jaké aktivity a služby nabízí v současné době klastr? Realizujete spolupráci s dalšími klastry? Realizujete spolupráci s univerzitami? Sledujete výkonnost členů klastru? Jaká je výše rozpočtu klastru a členských příspěvků? Jakým způsobem je klastr řízen? 6 ZÁVĚR Cílem příspěvku bylo seznámení s obsahem probíhajícího výzkumného záměru realizovaného na Univerzitě Hradec Králové, zaměřeného na hodnocení výkonnosti klastrů. V případě správného fungování klastry přispívají ke zvýšení rozvoje firem v regionu a přeneseně napomáhají k podpoře ekonomického růstu dané země. Stejně tak mohou mít kladny vliv na podporu inovaci. Jestliže chtějí byt opravdu úspěšně, zúčastněné subjekty by se měly ztotožnit s posláním klastru a vystupovat jako jeden celek. Cílem tohoto výzkumu je analyzovat funkčnost Czech stone clastru a to i ve vazbě na rozvoj turistických destinací Podzvičinsko, Kladsko, Orlické hory o Podorlicko. V současné době probíhá sběr dat potřebných k naplnění modelu výkonnosti klastrových iniciativ. Získaná data budou poskytnuta i zpětně členům klastru, jako zdroj informací o fungování klastru a jeho případných nedostatcích. Při jejich správném využití mohou sloužit ke zlepšení spolupráce v rámci klastru a tím zvýšit ziskovost a postaveni na trhu jednotlivých členů. LITERATURA [1] EKOTOXA s.r.o. Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj[online], [cit ]. Dostupné z: <up.kr-kralovehradecky.cz/uap/ruru/htm/_up/text_05_01.pdf>. [2] PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice, Praha: ASPI, a.s., s.148. ISBN [3] PAVELKOVÁ, D. a kol.: Klastry a jejich vliv na výkonnost firem, Grada, 2009, s. 272, [4] Aktualizovaná Strategická vize Královéhradeckého kraje a cíle Programu rozvoje kraje. 2008, [online], [cit ]. Dostupné z: [5] CzechInvest :Průvodce klastrem. 2009, [online], [cit ]. Dostupné z: e/pruvodce%20klastrem.pdf [6] Klastry. 2007, [online], [cit ]. Dostupné z: [7] Vyspělé ekonomiky podporují klastry. 2010, [online], [cit ]. Dostupné z: "Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektu specifického výzkumu s názvem Metody hodnocení výkonnosti klastrů se zaměřením na Czech Stone Cluster, který navazuje na projekt GAČR s názvem Měření a řízení výkonnosti klastrů, realizační číslo 402/06/1526."