VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH SBÍRKA PŘÍKLADŮ. Ivica Linderová. Petr Scholz

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH SBÍRKA PŘÍKLADŮ Ivica Linderová Petr Scholz 2014

2 Ing. Ivica Linderová, PhD. Ing. Petr Scholz, DiS. 1., 2., 3., 6., 7., 8., 9. kapitola 3., 4., 5. kapitola CESTOVNÍ RUCH Sbírka příkladů 1. vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, Schválila ediční komise Vysoké školy polytechnické v Jihlavě jako učební text. Rukopis neprošel jazykovou úpravou. ISBN Ivica Linderová, Petr Scholz, 2014

3 OBSAH PŘEDMLUVA 4 PRVNÍ ČÁST KALKULACE ZÁJEZDŮ 1. Tvorba zájezdu Kalkulace zájezdu Nepřímé náklady Náklady na dopravu Náklady na průvodce Ostatní nepřímé náklady Přímé náklady Tuzemský zájezd Zahraniční zájezd 35 DRUHÁ ČÁST KALKULACE UBYTOVÁNÍ 4. Tvorba produktu ubytovacího zařízení Kalkulace ceny pokoje 62 TŘETÍ ČÁST KALKULACE JÍDEL A NÁPOJŮ 6. Tvorba produktu pohostinského zařízení Kalkulace ceny jídel Kalkulace ceny nápojů Kalkulace ceny menu 95 ŘEŠENÍ 108 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 112 3

4 PŘEDMLUVA Cestovní ruch je významným interdisciplinárním jevem, který provází současnou společnost. Kromě jeho geografických, sociálních či psychologických aspektů, nemůžeme opomíjet ani ty ekonomické. Ve vyspělých světových ekonomikách patří cestovní ruch k nejvýznamnějším odvětvím. Na světovém HDP se podílí 9 % a k roku 2013 připadá 1 pracovní místo v cestovním ruchu na každých 11 pracovních míst vytvořených ve světě v jiných odvětvích. Od roku 1950 do roku 2013 stoupl počet příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu z 25 mil. na mil. Neodmyslitelnou součástí cestovního ruchu je hotelnictví, pohostinství, cestovní kanceláře a cestovní agentury a organizace destinačního managementu. Všechny tyto složky se podílí na růstu významu cestovního ruchu v regionálních ekonomikách. Na úrovni podniků cestovního ruchu je kromě počtu návštěvníků či hostů důležitým měřítkem objem tržeb a objem vytvořeného zisku. Pro úspěšné fungování podniku po ekonomické stránce je potřeba znát problematiku kalkulací ceny. Jednotlivé podniky mohou přispívat k regionálnímu rozvoji prostřednictvím odvedených daní a poplatků do místních rozpočtů, tvorbou pracovních míst apod. pouze za předpokladu, že jsou ekonomicky zdravé. Důležitá je proto znalost cenové politiky. Kalkulace cen se různí od typu podniků. Cílem této knihy je přiblížit čitateli teoretická východiska tvorby cen vybraných produktů cestovního ruchu. Zároveň umožní čitateli prakticky si procvičit získané poznatky. Text věnuje pozornost problematice kalkulací tuzemských a zahraničních zájezdů v cestovních kancelářích v souladu s platnou legislativou. Zaobírá se také kalkulacemi cen pokojů v ubytovacích zařízeních pomocí hodnotového faktoru a pomocí neúplných (fixních a variabilních) nákladů. Pohostinské služby jsou také součástí balíku služeb cestovního ruchu. Text věnuje pozornost tvorbě cen jídel, nápojů a slavnostních menu v pohostinských zařízeních a pohostinských odbytových střediskách. Publikace poskytuje základní teoretický i praktický pohled na problematiku tvorby ceny produktů cestovním ruchu. 4 a u t o ř i

5 PRVNÍ ČÁST KALKULACE ZÁJEZDU objasnění pojmu zájezd a jeho součástí rozdíl mezi standardním produktem cestovní kanceláře a produktem na objednávku objasnění tvorby ceny produktu cestovní kanceláře vysvětlení problematiky přímých a nepřímých nákladů při kalkulaci zájezdu Klíčová slova Nepřímé náklady. Přímé náklady. Standardní zájezd. Zájezd. Zájezd na objednávku. 5

6 1. TVORBA ZÁJEZDU Produkt je základním marketingovým nástrojem podniku. Rozumíme jím vše, co cestovní kancelář nabízí na trhu konečným zákazníkům na získání a spotřebu, jakož i zprostředkovatelům na další použití (prodej za provizi). Obecně jsou produktem cestovní kanceláře různorodé služby, které lze podle Oriešky (2010) členit na: (1) poskytování informací, (2) zprostředkování zboží a služeb jiných producentů; jedná se tedy o služby ubytovací, stravovací, dopravní, sportovně-rekreační, kulturně-společenské, služby lázeňských podniků, cestovních kanceláří, producentů upomínkových předmětů, prodej cestovatelské literatury apod., (3) organizování souborů (balíků) služeb cestovního ruchu. Rozlišujeme tedy nabídku produktů jiných podniků, které cestovní kancelář dále prodává, a to zprostředkování dopravních cenin, ubytování, pořízení pojištění, směnárenských služeb, prodej cestovatelské literatury. A vlastní produkt, který cestovní kancelář tvoří tak, že kombinuje heterogenní služby od různých producentů do komplexního souboru zážitků v cestovním ruchu s jistou časovou hodnotou. Podle 1 zákona č. 159/1999 Sb. zájezdem rozumíme předem sestavenou kombinaci alespoň dvou služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc. Jedná se o kombinaci služeb doprava, ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu (obrázek 1). Oddělené účtování za jednotlivé položky téhož zájezdu nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle zákona. Zájezdem podle tohoto zákona není kombinace služeb cestovního ruchu (1) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání nebo (2) jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání (Linderová, 2013). Musí se tedy jednat o činnost soustavnou, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Za zájezdy nepovažujeme školní výlety, pobyty organizované sportovními organizacemi apod. 6

7 Obrázek 1: Zájezd doprava a výjimečně/nebo a/nebo ZÁJEZD pojištění ubytování a/nebo a/nebo průvodce stravování ostatní služby Pramen: Linderová, a) Předem sestavená kombinace služeb. Vymezení, kdy kombinaci služeb považujeme za zájezd a kdy nikoliv, je z hlediska praxe nesmírně důležité. Podle výkladu Evropského soudního dvoru podmínka, že zájezd je předem sestavená kombinace služeb, znamená, že se jedná o kombinaci sestavenou kdykoliv před čerpáním první služby. Jedná se tedy tak o balík služeb, který je předem sestavený a nabízený v tištěném katalogu, elektronickém katalogu nebo na letáku, jako i o kombinaci sestavenou na základě individuální objednávky zákazníka dříve, než spotřebitel začne čerpat první službu (Linderová, 2013). Zájezdem tedy je kombinace služeb na základě přání klienta, ale není jím dokoupení fakultativního výletu, oběda, či večeře v cílové destinaci [1]. b) Kombinace služeb přesahující 24 hodin. Podle 1 zákona č. 159/1999 Sb. je další podmínkou klasifikace zájezdu poskytování kombinace služeb po dobu přesahující 24 hodin nebo zahrnutí ubytování přes noc. Za zájezd tedy považujeme kombinaci dopravy a programu, kterého cena tvoří min. 20 % ceny zájezdu, případně program, který je pro účastníka zájezdu významný v případě, že celek přesáhne 24 hodin. c) Kombinace min. dvou služeb. Zájezdem je i kombinace dopravy a ubytování, pokud ubytování není doplňkem dopravy. Za zájezd ale nepovažujeme ubytování v dopravním prostředku jako součást přepravy na základě přepravní ceniny, tj. lůžko ve vlaku, kajuta 7

8 na lodní lince. Na druhé straně je zájezdem ubytování ve vlaku, autokaru nebo výletní lodi tzv. cruise, pokud je nabízené speciálně jako turistická poznávací trasa nebo plavba. Tedy kombinace služeb, kde účelem cesty není dopravit se z výchozího do koncového místa, ale projet trasu resp. místa na ní včetně případného programu. Kombinace dopravy a ubytování není zájezdem, pokud doprava je jen doplňkem ubytování např. transfer z a do ubytovacího zařízení z obvyklého dopravního uzlu, doprava zavazadel ubytovaných hostů apod. [1]. d) Souhrnná cena kombinace služeb. Termín za souhrnnou cenu je v zákoně doplněn dovětkem o tom, že oddělené účtování za jednotlivé položky téhož zájezdu nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle zákona. Souhrnná cena tedy neznamená, že cena zájezdu musí být nutně uvedena v jedné částce, resp. součtem. Rozhodující není, kolik účtenek bude vystaveno, ale že budou vystaveny stejným subjektem, stejnému zákazníkovi a na služby vztahující se ke stejné akci [1] Kalkulace zájezdu Pokud stanovujeme cenu zájezdu, hovoříme o kalkulaci ceny. Kalkulace zájezdu vychází z časového harmonogramu zájezdu, způsobu dopravy, z ostatních služeb a jejich smluvního zabezpečení. Kalkulací rozumíme stanovení vlastních nákladů a ceny na kalkulační jednotku, tj. na jednoho účastníka zájezdu. Rozlišujeme tzv. předběžnou a výslednou kalkulaci. V předběžné kalkulaci se stanoví předpokládané náklady a cena zájezdu před jeho zařazením do nabídky cestovní kanceláře. Nabízená cena je uvedena v katalogu cestovní kanceláře a zájezd se za ni prodává zákazníkovi. Ve výsledné kalkulaci, která se stanoví po uskutečnění zájezdu, se zjišťují skutečné náklady a příčiny jejich překročení nebo snížení oproti předběžné kalkulaci (Kunešová, Farková 2004). Při tvorbě ceny na bázi nákladů je směrodatný charakter produktu, tj. zda se jedná o standardní produkt připravený pro neznámý počet zákazníků nebo o produkt připravený na objednávku pro konkrétní počet zákazníků. V prvním případě je třeba počítat s rizikem z neobsazení (maximálně 20 %), resp. s faktorem využití kontrahované kapacity, v druhém případě dané riziko neexistuje. Kalkulace ceny produktu na objednávku je tedy jednodušší a vychází ze součtu pořizovacích cen nakupovaných služeb. Při nakupování služeb v cizí měně je nutné počítat i s kurzovým rizikem, obvykle ve výši 10 % z nákladů hrazených v dané měně (Pompurová, 2011). 8

9 Schéma 1: Kalkulace výsledné ceny produktu cestovní kanceláře součet pořizovacích cen služeb tvořících produkt (přímé a nepřímé náklady) + přirážka cestovní kanceláře (15 30 %) + plánovaná provize pro prodejce/zprostředkovatele produktu (8 15 %) + plánované slevy (10 20 %) + DPH (vypočítaná z přirážky cestovní kanceláře, provize, plánovaných ale zatím neposkytnutých slev) = hrubá cena zájezdu Pramen: Vlastní zpracování, Základem kalkulace je nákladová cena, která se stanoví tak, že se k pořizovacím cenám nakupovaných služeb v rámci souboru služeb (např. letecké přepravy, transferů, ubytování s polopenzí, službám delegáta) přičte přirážka cestovní kanceláře (Pompurová, 2011). V praxi se obchodní přirážka pohybuje okolo % z pořizovací ceny. Během sezóny se přitom přirážka cestovní kanceláře může různit. Při stejném produktu může na začátku a na konci sezóny představovat např. 15 %, v hlavní sezóně např. 30 %. Je zdrojem krytí nákladů cestovní kanceláře např. mzdových, na propagaci, nájemné prostor apod. a tvorby zisku. Součástí nákladů započítaných v přirážce by mělo být i pojištění cestovní kanceláře proti insolventnosti. Obvykle tvoří maximálně 2 % z ceny balíčku služeb. Některé cestovní kanceláře však pojištění proti insolventnosti nezapočítávají do realizační ceny produktu, ale účtují ho zákazníkovi jako povinný příplatek. Stejně tak činí i při letištních a palivových poplatcích, pobytových taxách apod. V zemích jako Česká republika, Rakousko, Německo, Dánsko se zákazníkovi předkládá cena, která obsahuje všechny povinné příplatky, tedy konečná cena (Pompurová, 2011). V případě prodeje produktu prostřednictvím zprostředkovatelů jiných cestovních kanceláří nebo cestovních agentur je třeba do výsledné ceny balíčku služeb započítat i provizi pro prodejce. Její výška závisí na podílu prodeje ve vlastní síti, resp. přes síť prodejců. Obvykle představuje 10 % ze základní ceny produktu, tedy balíku služeb bez příplatků. Provize pro prodejce se může měnit v závislosti na množství prodaných produktů či jiných kritériích. Důvodem je především snaha podnítit prodejce k vyššímu obratu produktů dané 9

10 cestovní kanceláře. Někdy bývá provize pro prodejce součástí přirážky cestovní kanceláře (Pompurová, 2011). Obyčejně se při kalkulaci ceny produktu berou v úvahu i možné slevy poskytované zákazníkům. K pořizovací ceně jednotlivých služeb se proto kromě obchodní přirážky a provize prodejci připočítává i plánovaná sleva ve výši většinou % (Pompurová, 2011). Výšku slev stanovuje cestovní kancelář. Cestovní agentura prodává zájezdy za ceny stanovené cestovní kanceláři, nesmí je prodávat levněji. Prodejní cena požadovaná od zákazníka obsahuje i daň z přidané hodnoty (DPH), kterou se zdaňuje obchodní přirážka cestovní kanceláře, provize pro zprostředkovatele a částka, kterou cestovní kanceláře plánuje použít za určitých podmínek na slevy (Pompurová, 2011). Výši DPH stanovuje zákon. V roce 2014 představovala základní sazba DPH v České republice 21 % a snížená sazba DPH byla 15 %. Po vstupu České republiky do Evropské unie musí čeští autobusoví dopravci dodržovat i platný systém DPH v jednotlivých státech Unie. V současnosti platí, že ve státech jako Německo, Rakousko, Belgie a Dánsko se autokarové společnosti musí registrovat u příslušných finančních úřadů k DPH a podávat daňová hlášení na předepsaném formuláři. V případě neodvedení DPH hrozí finanční postih pro subjekt, který daň neodvedl Nepřímé náklady Nepřímé náklady jsou společné náklady, které je nutné vynaložit na zájezd bez ohledu na skutečný počet účastníků. Na jednoho účastníka se rozpočítají dělením. Jedná se především o náklady na dopravu (autokar, mimořádný let, vlak nebo loď), průvodce, náklady na akce za pevné ceny a kurzové riziko. Nepřímé náklady je třeba uhradit v plné výši i v případě, že se někdo ze zákazníků zájezdu nezúčastní (Kunešová, Farková 2004, s. 19). K nepřímým nákladům patří (1) náklady na dopravu, (2) poplatky za použití silnic, (3) rozdíl spotřeby nafty při zájezdech do zahraničí, (4) náhradu mzdy druhého řidiče, (5) poplatky za vjezd do nízkoemisní zóny, (6) poplatky za parkování, (7) náklady na průvodce, (8) akce za pevné ceny (divadla, koncerty, sportovní akce) a (9) daň z přidané hodnoty. 10

11 Náklady na dopravu Kalkulace cen dopravy se vypracovává podle jednotlivých dopravních prostředků, které je nutné při zájezdu použít. U zájezdů z katalogu je nutno počítat s rizikem z neobsazení zájezdu, které by mělo být max. 20 % objednané kapacity. Před vypsáním zájezdu je nutné znát podmínky dodavatele pro případné stornování zájezdu nebo jeho části a uvážit, zda poskytnuté slevy pro účastníky umožní pokrýt nezbytné náklady. Při kalkulaci dopravy se berou v úvahu všechny druhy dopravy, které jsou v ceně zájezdu zahrnuty, tj. transfery, trajekty, lanovky, lodě apod. (Kunešová, Farková 2004). Je potřeba poznamenat, že v praxi je cena dopravy vždy výsledkem jednání smluvních stran. U letecké dopravy se kalkulují letištní poplatky (taxy), u lodní dopravy poplatky za vjezd do přístavu, při sportovních zájezdech poplatky za přepravu jízdních kol a ostatního sportovního vybavení. Při autokarové dopravě se počítá s náklady na parkovné, mýtem (silniční poplatky) a poplatky na nákup pohonných hmot v zahraničí (Kunešová, Farková 2004). Při kalkulaci autokarové dopravy se vychází z počtu ujetých kilometrů zvýšených o přístavní kilometry z garáže a zpět. Nejméně 5 % z ujetých km se kalkuluje na objížďky. Čekací doba se stanoví v čtvrthodinách a započítává se každá započatá čtvrthodina čekání. Při vícedenních zájezdech se nepočítá čekací doba od 18. hodiny večerní do 6. hodiny ranní, pokud nebyl autokar v tomto čase použit. Sazbu za 1 km a čekací dobu je nutné smluvně dohodnout s dopravcem. V kalkulaci se musí počítat s náklady na ubytování a s cestovními náhradami pro řidiče. Při dlouhých zahraničních cestách se počítá i s druhým příp. třetím řidičem (Kunešová, Farková 2004). Ceny letecké dopravy vycházejí ze smlouvy a způsobu jejího zajištění. Cestovní kancelář si může objednat charter, tedy mimořádný let nebo pravidelný let. Záleží na počtu účastníků a na možnostech letecké společnosti. Letecká společnost obvykle poskytuje slevy pro skupiny, slevy při přepravě v noci apod. Sjednaná cena záleží do značné míry na práci managementu cestovní kanceláře při výběru a uzavírání smluv s leteckými dopravci (Kunešová, Farková 2004). Kalkulace vnitrostátních vlakových zájezdů vycházejí z cen a slev, které poskytují České dráhy. Ceny zahraničních jízdenek se stanovují podle mezinárodních tarifů TCV. Dráhy zúčastněné na přepravě podle tarifů TCV (Tarif Commun pour Voyageurs, mezinárodní tarif pro železniční přepravu cestujících a zavazadel) mají přesně stanovené druhy slev a podmínky 11

12 pro poskytování slev pro skupiny. Z tarifů vyplývají ceny lůžkových a lehátkových lístků a podmínky pro stanovení cen za mimořádně vlaky (Kunešová, Farková 2004). Součástí ceny dopravy jsou poplatky za použití dálnic. Ty se liší a v různých zemích platí různé předpisy. V České republice, Rakousku, Maďarsku jsou při individuální dopravě osobním automobilem potřebné dálniční známky, v některých státech se vybírají poplatky přímo v hotovosti nebo formou platebních karet např. Chorvatsko. Autokary platí mýtné většinou elektronicky (Kunešová, Farková 2004). Sazby mýtného jsou pro jednotlivé země odlišné. V některých státech platí autokary mýtné podle počtu ujetých kilometrů např. Česká republika, Slovensko, Rakousko, Polsko, v dalších zemích je stanovená sazba pro konkrétní silniční úseky např. Francie, Norsko. V Dánsku, Švédsku a zemích Beneluxu platí systém Eurovignette, podle kterého se mýtné platí jako jednodenní, týdenní nebo měsíční oprávnění nezávisle od počtu ujetých kilometrů. Některé státy mají stanoveny osobitné poplatky za průjezd tunelů např. Španělsko. V Německu jsou autokary osvobozeny od placení mýtného. V České republice se k placení mýtného pro autokary a nákladní automobily využívá systém premid.cz. V některých městech jsou zavedeny tzv. nízkoemisní nebo ekologické zóny. Vjezd do těchto zón je povolen automobilovým vozidlům jen za určitých podmínek (poplatek, známka). V Německu musí např. autokary disponovat známkami, které jsou barevně odlišeny (EURO I žádná známka, EURO II červená, EURO III žlutá, EURO IV zelená). Cena známky je cca 5 EUR. V případě vstupu do označené zóny bez vlastnictví známky hrozí pokuta cca 40 EUR. V Itálii funguje např. Ecopass při vjezdu do Milána (autobus EURO IV 5 EUR/den), Busspass pro Florencii (např. Busspass B 120 EUR/den, každý další den 90 EUR) a speciální povolení pro Řím. Nízkoemisní zóny má také Švédsko (Stockholm, Göteborg, Lund, Malmö), Dánsko (Kodaň, Frederiksberg, Odense, Aarhus, Aalborg), Nizozemsko (Amsterdam, Eindhoven, Utrecht, Tilburg, Breda, Rotterdam, Maastricht, Den Haag), Velká Británie (Londýn). Praha plánuje zavést nízkoemisní zóny od roku V kalkulaci autokarové dopravy je potřeba počítat také s poplatky za parkování. Většinou se vychází z různých informací, které cestovní kancelář o těchto cenách postupně získává. Vždy je třeba počítat s tím, že parkovné v centru města je vyšší než na odstavných parkovištích a liší se od atraktivnosti jednotlivých cílových míst (Kunešová, Farková 2004). Osobitně u zahraničních zájezdů tvoří významnou část nákladů poplatky na nákup pohonných hmot (rozdíl v ceně nafty). Spotřeba nafty je v průměru 25 litrů na 100 km (příp. 22 litrů), když předkládáme objem nádrže autokaru cca. 400 litrů. Je nutné propočítat, jaké 12

13 množství pohonných hmot je třeba tankovat v zahraničí a jaký je cenový rozdíl oproti nákupu stejného množství v České republice (Kunešová, Farková 2004). U tuzemských zájezdů se rozdíl v ceně nafty nepočítá. Vzorový příklad Kalkulujte náklady na pohonné hmoty u 8-denního zájezdu Plzeň Mnichov Verona Florencie Montepulciano Portoferraio Volterra Modena Plzeň, pokud víte, že cesta z Plzně do Portoferraio (Elba) je dlouhá km, cesta zpátky km. Celkové přístavné kilometry, tedy trasa autokaru z garáží dopravce na nástupní místo, jsou 16 km. Přejezdy jsou následovné: Česká republika: 75 km (1 cesta) Německo: 290 km (1 cesta) Rakousko: 107 km (1 cesta, A12, A13) Itálie: 654 km (tam), 650 km (zpět) K dopravě je použit autokar se 2 nápravami v emisní třídě EURO V+. Objem palivové nádrže je 400 l a spotřeba autokaru je 25 l/100 km. Cena nafty v České republice je 33,5 CZK/l, v Itálii 1,6 EUR/l. Kurz měny je přitom 1 EUR = 25 CZK. Postup řešení Pokud chceme zjistit rozdíl v ceně nafty, je potřeba prvně zjistit délku trasy. Cesta z Plzně do Portoferraio je dlouhá km, cesta zpět km. celkové kilometry = 2 248,00 km objížďky x 0,05 = 112,4 km přístavné kilometry 16 = 16,00 km 2 376,4 km Celkové kilometry ujeté v rámci zájezdu jsou 2 376,4 km. Dále je potřeba si uvědomit, že autokar je cestovní kanceláři k dispozici s plnou nádrží. Rozdíl v ceně nafty v zahraničí a v České republice tedy vyčíslíme jenom na pohonné hmoty tankované po spotřebování plné nádrže autokaru. 13

14 Objem nádrže autokaru je v našem případě 400 l a jeho spotřeba je 25 l na 100 km. Na plnou nádrž tedy autokar ujede: 25 l km 400 l... x km x = (400/25) x 100 = km 2 376, = 776,4 km celkové km zájezdu km ujeté na plnou nádrž km, na které je potřeba dotankovat V zahraničí je tedy potřeba tankovat: 25 l km x l ,4 km x = 7,764 x 25 = 194,1 l Cesta do destinace má délku km. Na plnou nádrž ujedeme km. Po příjezdu do Portoferraio zůstává v nádrži nafta na 474 km, protože: km km = 474 km Úsek v Itálii cestou zpět je dlouhý 650 km. V nádrži zůstala nafta na 474 km. Je tedy potřeba tankovat v Itálii. Cena nafty v České republice je 33,5 CZK za litr. V Itálii je to 1,6 EUR za litr, tedy: 1,6 x 25 = 40 CZK kurz EUR k CZK Rozdíl v ceně nafty je: nafta v ČR: 33,5 CZK < nafta v I: 40 CZK 40 33,5 = 6,5 CZK/l V zahraničí je potřeba tankovat na 776,4 km, což odpovídá 194,1 l. Náklady na nákup pohonných hmot v zahraničí jsou: 194,1 x 6,5 = 1 261,5 CZK rozdíl v ceně nafty kalkulován v nákladech Součástí nákladů na dopravu jsou i náklady na řidiče. Cestovní kancelář si od dopravce pronajímá autokar společně s řidičem. Mzda řidiče je takovém případě započítána v ceně dopravy (sazba za kilometr). K nákladům na řidiče ale patří poskytnuté ubytování a strava. V některých případech se do nákladů na řidiče promítá i stravné. Zejména v případě, kdy je řidič zaměstnancem cestovní kanceláře. 14

15 U delších zájezdů, kdy přeprava z nástupního do cílového místa trvá více než 9 hodin jízdy v průběhu jednoho dne, je nutno využít také druhého řidiče. Je to z důvodu dodržování Evropské dohody o práci osádek v mezinárodní silniční přepravě (AETR, Accord européen sûr les transports routiers). Podle této domluvy může řidič vést motorové vozidlo max. 9 hodin denně. Přitom po 4,5 hodinách musí být zařazena bezpečnostní přestávka (45 minut; rozdělena na 15ti minutovou přestávku v první části a 30ti minutovou v druhé části, přestávky jsou zařazeny do doby řízení). Pokud je cesta do destinace delší než 9 hodin jízdy, účastní se zájezdu dva řidiči. Doba jízdy v případě využití dvou řidičů je dvounásobná. Náklady na druhého řidiče se pak kalkulují s ubytováním, stravováním a náhradou mzdy. Přitom první a poslední den se někdy počítá alikvotně (poměrně), ve většině případů má však řidič stanovenou denní sazbu. Náhrada mzdy druhého řidiče při cestách do zahraničí vychází ze smluvních podmínek mezi ním a dopravní společností, příp. cestovní kanceláří Náklady na průvodce Kalkulace nákladů na průvodce vychází ze smluvní odměny, která mu za daný zájezd přináleží. Do odměny pro průvodce se započítává i čas na přípravu a vyúčtování akce. Při vícedenních zájezdech je odměna obvykle stanovena paušálně denním paušálem, u jednotlivých zájezdů může vycházet z hodinové sazby. Pokud mají účastníci zájezdu zabezpečenou plnou penzi, má i průvodce nárok na plnou penzi ve stejném rozsahu (Kunešová, Farková 2004). Pokud je průvodce zaměstnancem cestovní kanceláře má zároveň nárok na stravné podle zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce. V případě, že průvodcovské služby jsou zajišťovány externě, stravné je součástí odměny průvodce. Výšku, způsob výpočtu a podmínky vzniku nároku na stravné upravují osobitné vyhlášky. Stravné u tuzemských zájezdů upravuje každoročně vydávaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Na stravné při doprovázení zahraničního zájezdu se vztahuje každoročně aktualizována vyhláška Ministerstva financí České republiky. Průvodci (zaměstnanci) přísluší za každý kalendářní den zájezdu (pracovní cesty) stravné minimálně ve výši stanovené prováděcími právními předpisy. Výše stravného se mění v závislosti na aktuálním vývoji cen podle 189 Zákoníku práce. Ke změnám ve výši stravného dochází pravidelně k 1. lednu. V případě, že se v době účinnosti vyhlášky zvýší 15

16 nebo sníží ceny alespoň o 20 %, dochází ke změnám ve výši stravného v mimořádném termínu. Stravné se stanovuje paušální částkou závislou na délce trvání cesty. Nepožaduje se tedy žádné prokazování výdajů spojených se stravováním v průběhu pracovní cesty. V případě tuzemského zájezdu vzniká průvodci zákonný nárok na stravné po pěti hodinách trvání. Prováděcí předpis stanovuje minimální výšku stravného, na kterou má průvodce nárok (tabulka 1). Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním průvodce na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí. Tabulka 1: Nárok na stravné tuzemská pracovní cesta Tuzemské stravné sazba stravného krácení od 5 do 12 hodin CZK 70 % krácení za každé jídlo od 12 do 18 hodin CZK 35 % krácení za každé jídlo nad 18 hodin CZK 25 % krácení za každé jídlo Pramen: Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2013 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Pokud bylo průvodci během zájezdu (pracovní cesty) poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá tzv. bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo (krácení). Povinnost krácení stravného platí i v případě, kdy je snídaně již zahrnuta v ceně ubytování. Na stravné nemá průvodce vůbec nárok, pokud mu během pracovní cesty, která trvala (1) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta dvě bezplatná jídla, (2) 12 až 18 hodin, byla poskytnuta tři bezplatná jídla. Při zájezdech do zahraničí se průvodci poskytuje zahraniční stravné. Stravné v zahraničí upravuje 170 Zákoníku práce. Stravné se poskytuje v plné výši, pokud doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Pokud je doba strávená v zahraničí kratší, přináleží průvodci snížená sazba stravného (tabulka 2). Tabulka 2: Nárok na stravné zahraniční pracovní cesta Zahraniční stravné sazba stravného krácení od 1 do 12 hodin 1/3 70 % krácení za každé jídlo od 12 do 18 hodin 2/3 35 % krácení za každé jídlo nad 18 hodin 100% 25 % krácení za každé jídlo Pramen: Vyhláška Ministerstva financí č. 354/2013 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok

17 Nárok na zahraniční stravné vzniká v případě, že doba strávená v zahraničí je delší než jedna hodina. Jestliže je doba strávená v zahraničí kratší než 1 hodina, zahraniční stravné se neposkytuje. Zahraniční stravné se řídí v rámci jednotlivých zemí světa vyhláškou Ministerstva financí České republiky o stanovení základní sazby zahraničního stravného pro daný rok (tabulka 3). Jednotlivé země jsou uvedeny v abecedním pořadí. Tabulka 3: Sazby zahraničního stravného v letech ve vybraných zemích Krajina Měna Belgie EUR Bělorusko EUR Bulharsko EUR Černá Hora EUR Dánsko EUR Finsko EUR Francie EUR Chorvatsko EUR Itálie (San Marino, Vatikán) EUR Kuba EUR Lichtenštejnsko EUR Litva EUR Lotyšsko EUR Lucembursko EUR Maďarsko EUR Maroko EUR Monako EUR Německo EUR Nizozemsko EUR Norsko EUR Polsko EUR Portugalsko a Azory EUR Rakousko EUR Rumunsko EUR Rusko EUR Řecko EUR Slovensko EUR Slovinsko EUR Spojené státy americké USD Srbsko EUR Španělsko EUR Švédsko EUR Švýcarsko CHF Ukrajina EUR Velká Británie GBP Pramen: Vyhlášky Ministerstva financí č. 379/2011 Sb., č. 392/2012 Sb., č. 354/2013 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok Doby strávené mimo území České republiky, které trvají 1 hodinu a déle při zájezdu, kde průvodce v jednom kalendářním dni navštíví více zemí, se pro účely zahraničního stravného 17

18 sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného. Pro určení výše zahraničního stravného, tj. stravného v cizí měně, je rozhodující celková doba strávená v kalendářním dni v zahraničí a základní (denní) sazba zahraničního stravného platná pro stát, ve kterém byl průvodce v kalendářním dni nejdéle. Výjimkou jsou pracovní cesty trvající v kalendářním dni v zahraničí méně než jednu hodinu, protože tato doba se u příslušné zahraniční pracovní cesty přičítá k její tuzemské části uskutečněné v tomtéž kalendářním dni. Zahraniční stravné se nestanoví v kalendářním dni za každou pracovní cestu samostatně, jak je tomu u tuzemského stravného, ale v případě, že v jednom dni uskutečnil průvodce více zahraničních pracovních cest, přísluší mu za všechny tyto cesty v kalendářním dni celkové zahraniční stravné stanovené podle doby strávené v tento den v zahraničí celkem. Výjimkou jsou pracovní cesty trvající v kalendářním dni v zahraničí méně než jednu hodinu, protože tato doba se u příslušné zahraniční pracovní cesty přičítá k její tuzemské části uskutečněné v tomtéž kalendářním dni (Fetter, 2014). Při použití letecké dopravy je dobou přechodu státní hranice doba odletu (příletu) letadla z letiště do (ze) zahraničí. Doba letu mezi letišti v tuzemsku je součástí tuzemské části pracovní cesty (Fetter, 2014). Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje (Fetter, 2014). Pokud je průvodci (zaměstnanci) během zahraniční pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn zahraniční stravné ve výši základní sazby krátit. Když zaměstnavatel míru krácení zahraničního stravného nesjedná, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné podle uvedeného. Zahraniční zájezd je pro průvodce pracovní cestou a má zpravidla svou tuzemskou a zahraniční část. Za tuzemskou část pracovní cesty průvodci přísluší stravné jako při tuzemské pracovní cestě, přičemž doby před výjezdem z České republiky a po návratu do České republiky v tomtéž kalendářním dni se sčítají. Na zahraniční stravné má průvodce nárok ve výši (celé) základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel průvodci zahraniční stravné ve výši 2/3 této sazby, a ve výši 1/3 této sazby, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 18

19 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud vznikne za cestu na území České republiky právo na tuzemské stravné (Fetter, 2014). Pro nárok na stravné v cizí měně není určující jen délka trvání pracovní cesty mimo území České republiky, ale i to, zda průvodci vznikne za pracovní cestu nebo za část cesty na území České republiky právo na tuzemské stravné či nikoliv (Fetter, 2014). Vzorový příklad Kalkulujte náklady na průvodce u 8-denního zájezdu Plzeň Mnichov Verona Florencie Montepulciano Portoferraio Volterra Modena Plzeň, pokud znáte harmonogram zájezdu a víte, že sazba stravného v Německu, Itálii i Rakousku je 45 EUR na den. Mzda průvodce: 990 CZK/den Harmonogram: odjezd z příjezd do 1. den 06:30 Plzeň 10:00 Mnichov 16:00 Mnichov 20:30 Verona 2. den 15:00 Verona 18:00 Florencie 3. den Florencie 4. den 13:00 Florencie 14:30 Montepulciano 5. den 08:00 Montepulciano 12:30 Portoferraio 6. den Portoferraio 7. den 10:00 Portoferraio 13:30 Volterra 18:00 Volterra 21:00 Modena 8. den 13:00 Modena 23:00 Plzeň Přejezdy: 1. den CZ/D 07:30 D/A 17:15 A/I 18:30 8. den I/A 17:15 A/D 18:30 D/CZ 21:15 Ubytování: Verona 28 EUR/os./noc; snídaně v ceně Florencie 37 EUR/os./noc; polopenze v ceně ubytování Montepulciano 25 EUR/os./noc; snídaně 10 EUR/os. Portoferraio 40 EUR/os./noc; all inclusive Modena 22 EUR/os./noc; snídaně 6 EUR/os. Místní průvodce: Florencie 95 EUR/den (služby průvodce pouze 3. den zájezdu) Italský večer (gastronomie, folklór): 360 EUR/skupina Vstupy: nejsou zahrnuty v ceně zájezdu 19

20 Postup řešení Pokud chceme zjistit výšku nákladů na průvodce, je potřeba spočítat náklady na ubytování, stravu, stravné, vstupy a mzdu průvodce. délku pobytu v jednotlivých státech zjistíme podle přejezdů hranic nárok na 2/3, protože 1. den zájezdu trval jen 16,5 hodiny nárok mínus krácení za jídlo Den Sazba Nárok na... Ubytování Krácení za jídlo Celkem (délka trvání) 1. (16,5h) 45 D: 9,75h A: 1,25h 2/3, tj. 30 Verona I: 5,5h 2. (24h, I) %, tj. 45 Florencie S, V 25%,tj. 45 x 0,50 = 22,50 22,50 3. (24h, I) %, tj. 45 Florencie S, V 25%,tj. 45 x 0,50 = 22,50 22,50 4. (24h, I) %, tj. 45 Montepulciano S 25%,tj. 45 x 0,25 = 11,25 33,75 5. (24h, I) %, tj. 45 Portoferraio S, O, V 25%,tj. 45 x 0,75 = 33,75 11,25 6. (24h, I) %, tj. 45 Portoferraio S, O, V 25%,tj. 45 x 0,75 = 33,75 11,25 7. (24h, I) %, tj. 45 Modena S 25%,tj. 45 x 0,25 = 11,25 33,75 8.(21,25h) I: 17,25h A: 1,25h D: 2,75h %, tj S 25%,tj. 45 x 0,25 = 11,25 33,75 Vysvětlivky: D = Německo, A = Rakousko, I = Itálie, CZ = Česká republika S = snídaně, O = oběd, V = večeře 198,75 EUR 4 968,75 CZK Pokud ubytovatel neposkytuje gratuitu, je potřeba započítat k nepřímým nákladům i náklady na ubytování průvodce. V našem případě stráví průvodce jednu noc ve Veroně, dvě noci ve Florencii a Portoferraio a po jedné noci v Montepulcianu a Modeně. Náklady na ubytování průvodce jsou tedy: 28 + (2 x 37) (2 x 40) + 22 = 229 EUR, tj CZK kurz 1 EUR = 25 CZK Pokud není strava zahrnuta v ceně ubytování, kalkulujeme k nákladům na průvodce i náklady na stravování, které je součástí ceny zájezdu. V našem případě se jedná o stravu, kterou je potřeba hradit navíc k ceně ubytování, tedy snídaně v Montepulcianu a v Modeně, tj.: = 16 EUR, tj. 400 CZK 20