Osmany Laffita: České korálky ožívají 20

Transkript

1 Posudek na letadla Casa kvůli Parkanové si policie nechala udělat u komunistického rozvědčíka 36 Manažeři ČEZ házejí zpátečku. Nadšení státu pro dostavbu Temelína vyprchalo 52 Tlustí cukrovkáři ruinují zdravotní systémy po celé Evropě. Stojí 90 miliard eur ročně 56 Letní DVOJČÍSLO Osmany Laffita: České korálky ožívají 20

2

3 3 český bižuterní průmysl focus Byznys se skleněnou parádou Sklářství trvalo mnoho set let, než se dostalo na úroveň srovnatelnou s vrcholnou antikou Česká bižuterie je jedním z tradičních vývozních oborů, který se snaží znovu postavit na nohy, a jak se zdá, docela se mu to začíná dařit. Málokteré zboží je tak těsně spojeno s historií mezinárodního obchodu jako právě bižuterie a skleněné korále zvlášť. Nejstarší spolehlivě datované nálezy šperků v podobě provrtaných schránek mořských plžů Nassarius gibbosulus se našly před několika lety v jeskyni v marockém Taforaltu asi čtyřicet kilometrů od pobřeží Středozemního moře. Výroba skleněných korálků je podstatně mladšího data, v Egyptě ji znali asi tak před třemi a půl tisíci lety. První boom skleněná bižuterie zažila v egyptské Alexandrii, zvlášť po jejím ovládnutí Římany, odkud se výrobní technologie rozšířily po celém impériu. Skvělý obchodní artikl byl na světě univerzálně líbivý, velmi trvanlivý, snadno skladovatelný a přepravitelný kamkoli, kde byla poptávka. Římské skleněné korále se našly ve Skandinávii, v Číně i ve střední Africe. Tak jako ve spoustě jiných oborů i sklářství trvalo mnoho set let, než se dostalo na úroveň srovnatelnou s vrcholnou antikou, natožpak aby ji překonalo. V Benátkách, kde se to podařilo, však nastal druhý velký boom. Výrobou sklářského zboží se tu živily stovky firem a týdenní objem produkce skleněných korálů dosahoval v 18. století přes dvacet tun. Ceněny byly nejen všude v Evropě, ale hlavně se uplatnily jako kvazipeníze v zámořském obchodu. Platilo se jimi severoamerickým Indiánům za kožešiny, v Africe se za ně nakupovali otroci, slonovina, cokoli. Příslušníky pasteveckých východoafrických kmenů si bez drobných skleněných perliček, z nichž vyrábějí složitě vzorované ozdoby oděvů, náhrdelníky, náramky i náušnice, dnes nikdo nedovede představit. Zelené korálky symbolizují pastviny, modré oblohu a boha, červené krev býků a bílé mléko krav. Natolik se drobné skleněné perličky benátské a později české provenience staly pevnou součástí jejich materiální kultury. Pro jabloneckou Preciosu představuje subsaharská Afrika zajímavé odbytiště dodnes. Jestliže se Češi zlobí, že se bižuterské know-how vyvezlo do Číny, nezbývá než konstatovat, že tak to v oboru koneckonců chodí a že zdaleka nebyli jediní, a už vůbec ne první, kdo o svoje tajemství přišel. Ostatně sklářský technologický monopol Benátek byl pár set let zdrojem fenomenálních zisků a jako takový byl střežen hrdelními tresty za vyzrazení výrobních postupů konkurenci. Ani Benátčané si nedokázali know-how udržet, a nové centrum bižuterního průmyslu vzniklo v severních Čechách. Mimochodem to byl taky svým způsobem vrácený úder, neboť benátské skleněné granáty předtím zničily trh pravých českých granátů přírodního původu. Dnes bychom hovořili o sklářském a bižuterním klastru, který byl od konce 19. století nejdůležitějším na světě. Ačkoli výroba polotovarů skleněných válečků nebo tyčí byla tovární, vlastní produkce bižuterie byla záležitostí rodinných mikrofirem a poznamenala i architekturu zdejších stavení s typickými vysokými komíny a dýmníky (odvětráváním na střeše). Tenhle flexibilní obchodní model zajistil, že světovou dominanci si podrželi na Jablonecku i za první republiky. Už v roce 1895 ovšem z regionu do tyrolského Wattensu přestěhoval výrobu rodák z Jiřetína pod Bukovou Daniel Swarovski, vynálezce strojní elektrické brusky skleněných křišťálů. Hlavní důvod? Snaha najít levný zdroj elektřiny z vodních elektráren za tím určitě nestála. Hádáte dobře: ochrana know-how. Poválečný odsun Němců zasadil jabloneckému bižuternímu klastru těžkou ránu jich skončilo v areálu bývalé továrny na výbušniny severně od bavorského Kaufbeu renu, kde založili Neu Gablonz. Doteď tady působí asi stovka firem. Další jablonečtí Němci se usadili v braniborském Neuheimu v sovětské okupační zóně, kde vznikla pozdější východoněmecká bižuterka Gablona. Konec historického exkurzu. Že Číňané neuvěřitelně rychle kopírují? Pche. V téhle disciplíně uměli Jablonečáci hrát první housle už před nejméně sto dvaceti lety. Podle některých pramenů až dva tisíce obchodních zástupců tehdy objíždělo celý svět. Nejenže nabízeli zboží, ale také sbírali vzorky toho, co se kde líbí, a vozili je zpátky do Jablonce a okolí. Zpětná vazba fungovala dokonale. Už příští cesta byla s novým sortimentem. Museli se strašně činit, východoafrické kmeny by mohly vyprávět. Pořád je to o nápadu, perfektní znalosti trhu, neuvěřitelně rychlé reakci na poptávku, o kvalitě a technologickém náskoku. Od té doby se změnilo skoro všechno. Jen ten recept na úspěch v tvrdé konkurenci se ani trochu nezměnil.

4 4 Euro července 2012 euro obsah ČASOPIS ROKU 2011 V KATEGORII LAUNCH NEBO RELAUNCH cover story 20 TRADIČNÍ ARTIKL. V Jablonci nad Nisou se dnes výrobě bižuterie věnuje přibližně stovka subjektů. Většina z nich jsou rodinné firmy. 70 CHMURNÉ VYHLÍDKY. Celé odvětví leteckého byznysu žije na dluh a musí docházet k postupné konsolidaci, říká Miroslav Dvořák. monitor 8 MAKROEKONOMIKA 14 BEZ ZÁRUKY, EVROPSKÁ UNIE 16 POZITIVNÍ ZPRÁVY 18 LIDÉ A PODNIKY cover story 20 ČESKÝ BIŽUTERNÍ PRŮMYSL Výrobci bižuterie, kteří ustáli krizi, sázejí na kvalitu. A o poctivě vyrobené české korálky začíná být opět zájem report 28 DOPRAVA Očekávání, že nové mýto bude transparentní a stát si dokáže spočítat, kolik za něj zaplatí a kolik vydělá, je iluzorní 33 DAVID BERAN Byznysmen, který v Česku přišel o miliardy, chce zemi hnát i k arbitráži 34 KAUZA BUŠTĚHRAD S rozplétáním korupční aféry okolo Davida Ratha a jeho kompliců budou mít policisté ještě hodně práce 36 LETOUNY CASA Pobočku americké firmy, která má na svědomí klíčový posudek, vede někdejší důstojník socialistické špionáže 38 JAROSLAV KLÍMA Fenomén oktavie nám hodně pomohl, říká ředitel firmy Tescan a Technologický podnikatel roku EVROPSKÉ FONDY Kvůli skandálům s dotacemi může mít Česko příště méně peněz. Reforma chce sebrat pravomoc krajům 46 SILNIČNÍ STAVITELSTVÍ Vláda bude muset rozhodnout, zda vyplatit stavebním firmám 1,3 miliardy korun bez smluv 50 TELEVIZE Prémiové kanály typu HBO, Discovery nebo Disney Channel by mohly začít vysílat přes pozemní antény 52 TEMELÍN Část manažerů ČEZ chce údajně odložit výstavbu nových jaderných bloků do doby, než se zlepší situace na trhu 56 ZDRAVOTNICTVÍ Jen v Evropě žije s diabetem na 35 milionů lidí. Lékařská péče o ně si ročně vyžádá bezmála devadesát miliard eur 62 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Dvě třetiny Čechů třídí odpad. Ale svoz komunálního odpadu se stejně prodražuje 68 NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskovky si v Česku vydobyly slušné renomé, ale také čelí hrozbám tržního prostředí jako komerční subjekty 70 MIROSLAV DVOŘÁK Jen letos má být dodáno přes 1500 nových letadel. Kde asi tak budou létat, ptá se šéf Českého aeroholdingu global 74 EGYPT Země na Nilu by po sedmnácti měsících od svržení Husního Mubaraka konečně potřebovala efektivní vládní instituce, postavené na ústavě. Armáda ale drží moc pevně v rukou 79 ČÍNA Rostoucí počet firem zvažuje odchod z Číny. Vadí jim rostoucí cena práce, byrokracie i chatrný právní systém 80 IZRAEL Investice do softwaru a telekomunikací jsou v Izraeli na ústupu. Novým hitem je biomedicína 82 VENEZUELA Hugo Chávez by v říjnu za normálních okolností pravděpodobně znovu vyhrál prezidentské volby. Jeho vážná choroba ale víří nervozitu, a to nejen v Caracasu 84 KOSMONAUTIKA Květnový úspěšný let zcela soukromé kosmické lodi Dragon ukázal, že výpravy do vesmíru zvládnou i firmy. Ve výhledu mají i mimozemskou těžbu surovin hyde park 88 POLITIKA Komentátoři jako by zapomněli na to, jak obratně dokázal exministr Pospíšil měnit svá rozhodnutí kvůli žebříčku popularity 90 ŠVARCSYSTÉM Boj proti švarcsystému pomocí vysokých sankcí je spíše zoufalým administrativním opatřením. Skutečné řešení na zákonodárce teprve čeká 92 DANĚ Jak má začínající podnikatel nastavit základní rámec svého právního a daňového fungování, když se daňový systém neustále mění? 94 PRÁVO A BYZNYS Předávání osobních údajů zaměstnanců zahraničním mateřským společnostem podléhá v Česku zvlášť striktní a pro běžného člověka nepředvídatelné právní úpravě 95 MANAŽERSKÝ PANEL Přenos know-how mezi neziskovým a komerčním světem bude stále běžnější. Je to totiž výhodné pro všechny strany light 96 FILMOVÍ PRODUCENTI & BYZNYS 3 Najít nejúspěšnějšího producenta v Česku lze těžko. Velký projekt hollywoodského ražení vyžaduje vyšší investice a jejich návratnost je zde prakticky nemožná 100 RESTAURACE: MAGICKÁ ZAHRADA Kdysi přitahovala většinu pražských labužníků a nepříliš utěšenou čtvrť povyšovala do gastronomické extraligy. Platí to i dnes? 102 VÍNO: VINSELEKT MICHLOVSKÝ Díky mimořádným viničním polohám a za pomoci progresivních technologií se sortiment firmy rozrostl na nespočet položek ze všech kategorií a druhů vín

5 DAR CASU Ocelové hodinky «Cape Cod» náramek

6 6 Euro července 2012 monitor 6 VĚDA A VÝZKUM Už druhý tendr na vědecký projekt ELI za sedm miliard korun, který zahrnuje halu s nejvýkonnějším laserem na světě, skončil u antimonopolního úřadu 10 MÉDIA Majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš, jeden z nejbohatších a nejvlivnějších podnikatelů v Česku, hodlá své impérium rozšířit o televizní kanál. Podle několika nezávislých zdrojů týdeníku Euro vyjednává Babiš o koupi televize Metropol 12 USA Americký prezident Barack Obama dokázal prosadit slib, který dal Američanům v minulých volbách zavést v zemi od roku 2014 zdravotnickou reformu, která by zajistila důstojný život zejména pro 50 milionů lidí bez jakékoli pojistky 13 PRŮMYSL Lihovar v Trmicích u Ústí nad Labem od předloňského prosince stojí. Kdo oživí nezkolaudovanou chemičku na výrobu bioetanolu, zavřenou po třech letech problematického provozu, se má rozhodnout v těchto dnech Superlaser ve skluzu Už druhý tendr na vědecký projekt za sedm miliard korun skončil u antimonopolního úřadu Zdálo se, že to bude hvězdná hodinka české vědy. Letos v létě se do Dolních Břežan, kde má do tří let vyrůst projekt ELI, hala s nejvýkonnějším laserem na světě, měly sjet politické i vědecké špičky, aby tu provedly slavnostní výkop mezinárodní badatelské instituce za bezmála sedm mi liard korun. Jenže místo poklepávání základního kamene a nájezdu reportérů zeje staveniště prázdnotou a jen tu a tam se po areálu projdou archeologové s lopatou v ruce. Zahájení první etapy stavby se možná až o několik měsíců protáhne. Neúspěšný uchazeč o tendr na terénní práce se totiž odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prý o zakázku na výkop obří stavební jámy o velikosti stovky závodních plaveckých bazénů neprávem přišel. Vlastimil Růžička, výkonný ředitel ELI, je ovšem jiného názoru. Došlo ke sloučení několika položek fakturací. Jinými slovy uchazeč manipuloval s cenou, vysvětluje. Dokud antimonopolní úřad nerozhodne, budou v lokalitě dál pracovat archeologové. Pro manažery ELI je to malé déjà vu. Jedná se již o druhý tendr v projektu superlaseru, který skončil na stolech strážců transparentnosti veřejných zakázek. Letos v únoru ÚOHS po pěti měsících řízení vrátil na začátek dvacetimilionový tendr na poskytování právněporadenských služeb na projekt ELI. Dal za pravdu třem neúspěšným právním kancelářím s tím, že zakázka nebyla vždy přesně specifikována a jednotlivá kritéria je nutné znovu přezkoumat. DOBŘE PLACENÝ BROWNFIELD Právníci a stavaři nejsou jediní, kdo hladký průběh projektu ELI zkomplikoval. Ač je superlaser unikátním projektem nejen na české úrovni, příliš unikátního přístupu se mu nedostalo ani při získávání pozemků. Superlaser, jehož intenzita bude asi stokrát vyšší než u srovnatelných zařízení v Evropě a USA, bude stát v areálu bývalého jednotného zemědělského družstva. Ačkoli jinde majitelé podobné brownfieldy nabízejí hluboko pod cenou, Fyzikální ústav AV ČR, který ELI z české strany zaštiťuje, zaplatil za osm hektarů půdy celkově 250 milionů korun. Metr čtvereční tak přišel vědce na 3100 korun. Jinými slovy Arcibiskupství pražské si jako většinový majitel pozemků nechal zaplatit, jako kdyby ELI nebyl špičkový vědecký záměr, ale výnosný developerský projekt. Se spekulacemi kolem nadhodnocení pozemků ředitel Růžička rezolutně nesouhlasí a zdůrazňuje, že vztahy s pražskou arcidiecézí byly vždy korektní. Je to samostatný, scelený pozemek v intravilánu obce, namítá. Pro mě je důležité, že je prodej úspěšně uzavřen, a to za standardní cenu vyplývající ze znaleckého posudku, uzavírá. Připomeňme však, že jen posudků bylo celkem sedm (k tomu ještě revize zpracovaná v Deloitte Advisory) a odhady kolísaly mezi zhruba tisícovkou a 3800 korunami za metr čtvereční. Pokud by koupě pozemku patřila v plné výši mezi uznatelné náklady, bylo by handrkování o cenu jen bouří ve sklenici vody.

7 7 věda a výzkum monitor KDE JE VELKÝ BRATR. Z celkového rozpočtu ELI ve výši 6,8 miliardy zaplatí Evropská unie 85 procent, zbytek jde z národních zdrojů. Jenže výsledná čtvrtmiliarda za pozemky nakonec převýšila limity ministerstva školství, které unijní finance na ELI spravuje, a tak na nákup celkem 25 parcel a devíti hospodářských budov určených k demolici musela Akademie věd oproti původním plánům ze svého přihodit zhruba padesát milionů. A to v situaci, kdy se musí vyrovnávat s každoročním propadem příjmů ze státního rozpočtu v řádu stovek milionů korun. Posudková tahanice kolem pozemků a výkopové práce ve skluzu jsou přitom jen zahřívacím kolem. Zásadní tendry Fyzikální ústav AV ČR ještě čekají. Především je třeba dořešit stavbu hlavní třípodlažní laserové haly. Projektová dokumentace, kterou vypracovalo britské architektonické studio BFLS, si nakonec kvůli vícepracím vyžádala další dva tendry, z nichž poslední byl uzavřen před dvěma týdny. Veřejná soutěž na generálního dodavatele je ve fázi vyhodnocování nabídek, které potrvá celé léto. Vědeckou komisi, jež ELI řídí, čeká také technologicky nejsložitější tendr na dodávku samotného superlaseru v hodnotě jedné miliardy korun. Zařízení, které by mimo jiné mělo dodávat levné zdroje protonů pro léčbu rakoviny, je samo o sobě pokusem. Nikde totiž nestojí, a tak bude nutné prototyp otestovat přímo v Dolních Břežanech. Ideálně hned po posledním únoru 2015, kdy by stavaři měli předat hotovou laserovou halu odzkoušenou proti jakýmkoli záchvěvům. ČEKÁNÍ NA KOLAUDACI Stavbu laserového centra v Dolních Břežanech je nutné stihnout do konce roku 2015 nejen kvůli dodávce zařízení a evropským dotacím, které je třeba dočerpat. V Praze již nyní pracuje intenzivně zhruba padesát vědců včetně deseti zahraničních. Další ale čekají na to, až ELI projde kolaudací a lasery se rozběhnou pro vědecké pokusy. Jejich projekty naplánované pro Dolní Břežany prozatím stojí, což může znamenat i brzdu ve vědecké dráze. Vědci nyní zaměstnaní v ELI obětují dva tři roky své kariéry, kdy budou mít díru v produkci vědeckých publikací, říká Vlastimil Růžička. Rozpočtem 1,8 miliardy korun na výstavbu je ELI s výjimkou liniových staveb v Česku vůbec největší podobnou akcí financovanou z veřejnoprávních peněz. A krok drží i s velkými, čistě komerčními developerskými projekty. Neskončí nakonec ELI v pasti víceprací a předražování jako v případě dálnic a silnic? Vlastimil Růžička se toho neobává. Zakázek ve stavební branži je málo a firmy nabízejí nejnižší možnou cenu. Myslím si, že i čeští stavaři jsou si vědomi, že v zakázce placené převážně z peněz EU není možné předražovat, uzavírá optimisticky někdejší náměstek ministryně školství Miroslavy Kopicové. Kdo ví, možná bude česká stavební branže jednou hrdá na to, že postavila výkladní skříň tuzemské špičkové vědy. Dosavadní peripetie tomu ale příliš nenasvědčují. CHRÁM MODERNÍ FYZIKY Rozpočet ELI (v mld. Kč) pramen: Fyzikální ústav AV ČR Stavba 1,8 Ostatní 0,9 Podpůrné technologie 0,2 5,8 STRUKTURÁLNÍ FONDY EU Experimenty 0,3 6,8 CELKEM 3,6 Lasery 1,0 STÁTNÍ ROZPOČET

8 8 Euro července 2012 monitor makroekonomika Zmenšené hřiště Rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby na absolutní historické minimum bylo sice bezprecedentní, ale ani v nejmenším překvapivé. Trhy tento krok očekávaly a centrální bankéři na něj všechny připravili. Navíc dává smysl ekonomika je znovu v recesi, klesají investice i domácí spotřebitelská poptávka, zkrátka všechno kromě starého dobrého exportu. Obavy z inflace v tuto chvíli nejsou namístě, ostatně ukázaly se být liché i v uplynulých letech od začátku krize. Otázkou je, co bude ČNB dělat dál. S postupným snižováním sazeb se zužuje i její manévrovací prostor. Až se dostane na nulu, k podpoře ekonomiky jí zbudou jen nestandardní nástroje typu tištění peněz, což je silně proti gustu současných členů bankovní rady. Dokázalo by snad vedení centrální banky překročit tuto hranici, jak to úspěšně udělal například americký Fed? Nebo přemýšlí o tom alespoň někdo z nich? (plh) ZMĚNA PO DVOU LETECH Vývoj dvoutýdenní repo sazby ČNB pramen: ČNB MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR A JEJÍCH VYBRANÝCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ (v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak) HDP Průmyslová výroba (1.Q 2012) (IV/2012) Dovoz (IV/2012) Vývoz (IV/2012) Běžný účet platební bilance* (v % HDP, 4.Q 2011) Inflace (V/2012) Míra nezaměstnanosti (V/2012) Hlavní burzovní index (22. až ) Výnos desetiletých vládních dluhopisů (ø za posledních 30 dnů) ČR -0,7 2,2 4,8 8,4-1,7 3,2 8,2-2,1 3,17 Německo 1,7-0,7-0,9 3,8 7,3 2,0 červen 6,7-1,8 1,41 Slovensko 3,0 10,9 2,3 11,4 1,0 3,4 13,2-3,1 3,56 Čína 8,1 9,6 květen 12,7 květen 15,3 květen 5,2 2011, odhad 3,0 4,1 březen -2,9 3,38 Polsko 3,5 4,6 květen -3,9 0,9-5,1 3,6 12,6-0,1 5,28 Francie 0,3 0,9 3,4 7,4-2,1 2,0 10,0 březen -1,3 2,55 Rusko 4,9 3,7 květen -0,9 0,2 7,1 odhad 3,6 5,4-0,3 8,13 Itálie -1,4-11,9-9,3-1,7-1,5 3,3 červen 10,2 duben -2,0 5,93 Rakousko 2,0 0,4 2,8 březen 0,1 březen 2,8 2,1 3,9 duben -1,3 2,26 Velká Británie -0,2-1,0 5,6-1,5-1,9 2,8 8,2 duben -0,4 1,66 Maďarsko -0,7-3,1-3,7-3,9 0,6 5,3 11,2-2,6 8,35 USA 1,9 4,7 květen 6,3 4,1-3,2 1,7 8,2-0,3 1,60 Brazílie 0,8-2,9 2,9 květen 0,0 květen -2, ,0 5,8-5,0 3,39 Indie 5,3 0,1 3,8 3,2-2,8 2011, odhad 10,2 duben 9,8** 0,1 8,21 Japonsko 4,7 6,2 květen 9,3 květen 10,0 květen 1,5 1.Q ,2 4,4 0,9 0,84 *u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF / **odhad CIA za celý rok 2011 pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD PROGNÓZA INFLACE ČNB Meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen % 50 % 70 % 90 % Obrázek ekonomiky nenaznačuje výraznější inflační tlaky. Miroslav Singer, guvernér ČNB Inflační cíl pozn.: Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. pramen: Prognóza ČNB z 3. května 2012

9 9 makroekonomika monitor To už tady jednou bylo Co radí Čechům Evropská rada a co jí radil NERV Není nadto přečíst si, jak vidí české reformní úsilí lidé zvenčí. V rámci těsnější koordinace hospodářských politik členských zemí vydala Evropská rada svoje doporučení k Národnímu reformnímu programu na letošní rok a Konvergenčnímu programu na období , předloženému českou vládou. Všechny dokumenty lze vřele doporučit k pečlivému studiu. Týdeník Euro přidává k doporučením Rady pouze vlastní vysvětlující komentář a porovnává je s tím, co vládě ČR v minulosti doporučoval NERV (testujeme jen shodu, NERV se zabýval i jinými oblastmi). Shoda v doporučeních je 85,7 procenta. Co dodat? Asi nic. miroslav.zamecnik@euro.cz CO DOPORUČUJE VLÁDĚ ČR EVROPSKÁ RADA A CO JÍ DOPORUČOVAL NERV? NERV doporučil v minulosti 18 z 21 opatření, jež nyní doporučuje Evropská rada, tedy 85,7 % FISKÁLNÍ KONSOLIDACE 1 Příliš velká váha dočasných opatření 2 Nekonkrétnost opatření pro následující roky 3 Neškrtat plošně 4 Zajistit prorůstové výdaje 5 Zlepšit efektivitu veřejných výdajů 6 Zmenšit rozdíly v daňové zátěži mezi OSVČ a zaměstnanci 7 Snížit vysokou úroveň zdanění práce a kompenzovat vyšším zdaněním v oblasti bydlení a životního prostředí 8 Zlepšit výběr daní DŮCHODOVÁ REFORMA 9 Veřejný důchodový systém pořád není dlouhodobě udržitelný nutná další opatření 10 Přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce 11 Zajistit širokou účast mladých lidí v II. dobrovolném pilíři RODINNÁ POLITIKA 12 Podstatně zvýšit dostupnost cenově přístupných a kvalitních předškolních zařízení péče o dítě POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 13 Kritika outsourcingu služeb v českém provedení 14 Přetížení úřadů práce VEŘEJNÁ SPRÁVA 15 Stále neexistuje funkční zákon o státní službě 16 Stále existují anonymní akcie 17 Veřejné zakázky důraz na implementaci a dodržování zákona 18 Posílit boj proti korupci a správnou administraci evropských fondů e komentář týdeníku Euro Není co dodat, vše je oprávněné. e komentář týdeníku Euro Zajistit širokou účast mladých lidí v pilíři jsme mohli automatickým zařazením do druhého pilíře, teď už může být pozdě. e komentář týdeníku Euro Bez komunitních zařízení se podíl dětí do tří let věku v předškolních zařízeních ani nepřiblíží evropskému průměru. e komentář týdeníku Euro Kritika nastavení odměn pro soukromé agentury, hledající uplatnění pro uchazeče o práci, je zcela oprávněná. e komentář týdeníku Euro Kritika je naprosto oprávněná, bez zlepšení v této oblasti se země nehne dopředu. VZDĚLÁNÍ A INOVACE 19 Vytvořit transparentní systém hodnocení kvality vysokých škol a výzkumných ústavů 20 Zavést udržitelné financování vázané na výsledky hodnocení kvality 21 Vytvořit rámec pro hodnocení zaměřený na zlepšení v oblasti povinné školní docházky Vyznačenými opatřeními se NERV nezabýval anebo je nedoporučoval

10 10 Euro července 2012 monitor SLÍVA MÉDIA Babiš vyjednává o koupi Metropol TV ŠÍŘENÍ SIGNÁLU. Majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš, jeden z nejbohatších a nejvlivnějších podnikatelů v Česku, hodlá své impérium rozšířit o televizní kanál. Podle několika nezávislých zdrojů týdeníku Euro Babiš vyjednává o koupi televize Metropol, kterou majoritně ovládá bývalý uhlobaron Luboš Měkota. Metropol TV by se Babišovi hodila do konceptu s týdeníkem 5+2 dny, jejich propojení nabízí zajímavé synergie. 5+2 dny vyprodukuje spoustu informací, které by se mohly stát základem zpravodajského obsahu televize. Televize navíc může Babišovi pomoci s podporou jeho politického hnutí ANO 2011, řekl týdeníku Euro jeden ze zdrojů. Sám Andrej Babiš však tuto informaci popírá. Není to pravda, napsal v SMS zprávě. Zmiňovaný týdeník 5+2 dny vydává společnost AGF Media, dceřiná firma holdingu Agrofert, od letošního března. Bezplatný regionální týdeník je momentálně distribuovaný v 57 regionech České republiky s celkovým nákladem 650 tisíc kusů. Během prázdnin chce AGF Media s týdeníkem vstoupit i do zbývajících okresů Česka včetně Prahy a pokrýt tak celou zemi. Cílový náklad počítá s milionem distribuovaných časopisů, odhadované náklady jen pro letošní rok překračují hranici 200 milionů korun. Kromě toho Babiš podporuje zpravodajský server Česká pozice, který v roce 2010 založil bývalý šéfredaktor týdeníku Euro István Léko. Miliardář slovenského původu také chtěl před časem koupit televizi Barrandov, ale nedohodl se s jejím majitelem Tomášem Chrenkem na ceně transakce. (oh) OBCHODNÍ SPORY Česku hrozí další arbitráž Minimálně 25 milionů eur požaduje po státu na základě dohody Česka a Kanady o podpoře a ochraně investic Peter Pechan, držitel českého i kanadského občanství. Svou žádost opírá o jakýsi příslib spolupráce ministra školství na přípravě vědeckého parku. Šest měsíců jsme jednali a nedospěli jsme ke shodě, říká Radek Šnábl, který má jako poradce ministra financí Miroslava Kalouska arbitráže na starost. Pokud podá Pechan arbitrážní žalobu a jmenuje svého rozhodce, bude ustanoven rozhodčí tribunál a harmonogram rozhodčího řízení. Týdeníku Euro se nepodařilo Petera Pechana kontaktovat. Ví se o něm jen, že kdysi pracoval jako poradce náměstka ministra školství. Z obchodního rejstříku vyplývá, že Pechan založil v roce 1991 spolu s ministerstvem školství sdružení The Prague Institut of Advanced Studies, jehož účelem byla podpora výzkumu. Sdružení figuruje jako zakladatel obecně prospěšné společnosti Český fond pro evropský rozvoj, který měl podporovat výstavbu Pražského vědeckého parku a sítě regionálních center. Česká republika vede v tuto chvíli jediný spor, který je ve fázi arbitrážního řízení a u něhož se očekává vydání rozhodčího nálezu. Německá realitní společnost ECE Group požaduje po České republice 1,8 miliardy za to, že neochránila její investici. Developer se chystal vybudovat v Liberci nákupní centrum, o půl kilometru dál pracovala na projektu nákupního centra nizozemská firma Multi Development. Ministerstvo pro místní rozvoj zrušilo územní rozhodnutí pro výstavbu centra ECE poté, co uznalo námitky firmy Multi Development, že se nestala účastníkem stavebního řízení. Šnábl očekává verdikt na jaře příštího roku. Dalších potenciálních arbitrážních sporů je několik, investoři ale zatím po uplynutí šestiměsíční lhůty na uzavření smíru nepodali žaloby. Typickým příkladem jsou investoři do solárních elektráren. (bor) EVROPSKÝ SUMMIT Vzhůru k bankovní unii Německá odhodlanost a zatvrzelost se minulý týden snesla k zemi jako Hindenburg. Nejde jen o porážku v semifinále fotbalového Eura. Kancléřka Merkelová musela na posledním záchranném summitu opustit velkou část německých pozic, které naši západní sousedé poslední roky hájili stůj co stůj. Číst výsledek nočního několikahodinového jednání jako porážku nejsilnější ekonomiky Evropy by ale byla chyba. Pravda, Itálie a Španělsko si svou vyděračskou taktikou vybojovaly velkou část toho, co chtěly. Především jde o úpravu fungování záchranných evropských fondů, dosavadního EFSF a nově vznikajícího EMS. Ty budou moci přímo rekapitalizovat bankovní sektor, černou díru oněch zadlužených jihoevropských států (a Irska), a to aniž by vzrostlo zadlužení daných vlád. Strohý a velmi nekonkrétní dvoustránkový výstup z jednání také hovoří o tom, že záchranné fondy budou moci flexibilním a efektivním způsobem stabilizovat trhy pro členské státy, což může znamenat skoro cokoliv. Ovšem hlavní podmínkou, kterou si Němci vydupali, bylo zavedení centrálního dohledového orgánu. Zatím není jasné, zda se jen rozšíří pravomoci Evropské centrální banky, či vznikne nová instituce. Jde však o první krok k bankovní unii, o niž Německo stálo. A dává to smysl. Nemůžete chtít rekapitalizovat banky ze společných zdrojů a zároveň se bránit tomu, aby vás ostatní mohli alespoň trochu hlídat. Dalším výstupem, který ovšem v tomto smyslu interpretují spíše novináři, je konec pro donucovací úsporná opatření. Pokud Itálie nebo Španělsko zažádají o pomoc, nebudou muset drasticky škrtat po vzoru Řecka nebo Irska. Zajímavé bude sledovat, jak se k tomu právě vlády pod dohledem trojky postaví. (plh)

11

12 12 Euro července 2012 monitor USA Obamovo trpké vítězství Americký prezident Barack Obama dokázal prosadit slib, který dal Američanům v minulých volbách zavést v zemi od roku 2014 zdravotnickou reformu, která by zajistila důstojný život zejména pro 50 milionů lidí bez jakékoli pojistky. Nejvyšší soud minulý čtvrtek těsnou většinou schválil klíčový bod reforem. Tou je možnost sankcí pro ty, kteří si s poukazem na volný trh odmítnou zdravotní pojištění koupit jako produkt. Ve svém verdiktu přirovnali soudci povinné placení pojištění k federálnímu výběru daní, které je dáno ústavou. Obamův zákon o ochraně pacientů a dostupné péči (PPACA), jak se balík zdravotnických zákonů nazývá, prošel s jedinou výhradou. Jednotlivé státy mohou odmítnout rozšířit program Medicaid, z něhož se platí základní pojistka pro sociálně potřebné. Na první pohled by se mohlo zdát, že vzkaz pro voliče, kteří 6. listopadu rozhodují o Obamově znovuzvolení do čela Bílého domu, je jasný. Až 250 milionů z nich zaplatí za pojistku méně než nyní, uleví se také 100 milionům Američanů, kterým pojišťovny vzhledem k předchozím nemocem nebo úrazům odmítaly proplácet některé úkony lékařů. Zelená pro reformu, kterou Obama v kongresu prosadil před dvěma lety, však mobilizovala republikánského protikandidáta Mitta Romneyho, kterého by podle průzkumů volilo zhruba 45 procent Američanů stejně jako Obamu. Zasadím se o to, aby byl takzvaný Obamacare zrušen, slíbil voličům republikánský vyzyvatel. (bh) ARMÁDA BEZ ZAJIŠTĚNÍ Počet občanů USA bez jakékoli zdravotní pojistky (v mil. obyvatel) ,6 46,3 43,6 43,6 43,1 43,8 41,3 41,5 42,5 40,2 41, pramen: National Center for Health Statistics LOKÁLNÍ POLITIKA Opozičníci se vysokých postů v Praze 10 neštítí Pozoruhodný přesun proběhl minulý týden na radnici Prahy 10, které dosud vládla koalice ODS a ČSSD. Na posledním zasedání zastupitelstva na své posty rezignovali místostarosta Vladislav Lipovský (ODS) a radní Antonín Weinert (ČSSD). Nahradili je překvapivě zástupci dvou opozičních stran Ivana Cabrnochová (SZ) a Petr Vozobule (Desítka pro domácí). Důvodem rošády je prý kauza Key Investments. Praha 10 podobně jako Praha 6 a Praha 13 poslala v roce 2009 do neprůhledné investiční společnosti volné prostředky. Z více než 200 milionů korun, které městská část investorovi svěřila, dosud neviděla nic. Namísto výhodného zúročení tak musí radnice hledat rezervy jinde nyní například chystá další kolo privatizace bytového fondu. Lipovský byl v roce 2009 starostou, Weinert místostarostou. Ve svých rezignačních dopisech sice politickou zodpovědnost přijali, zároveň ale dodali, že jednali podle svého nejlepšího svědomí. K výměně radních došlo velmi nečekaně a bez předchozího upozornění. Jednání začalo půlhodinovou přestávkou, následně jsme dostali materiály, které nás o této výměně informovaly, a za další dvě minuty už probíhalo na to téma hlasování, popisuje Michal Narovec, tamní šéf zastupitelů TOP 09. Akce byla překvapením i pro hlavní aktéry. Zelení a,desítkáři dostali závaznou nabídku na účast v radě krátce před konáním pondělního zastupitelstva, přiznala Cabrnochová, která v radě bude mít na starost územní rozvoj. Pozoruhodný fakt, že dvě opoziční strany obsadily křesla radních, ale podle Cabrnochové neznamená, že by přistoupili ke koaliční smlouvě uzavřené ODS a ČSSD. Přizváni do rady měli být na základě programové shody. Pokud nechceme jen kritizovat, ale je naší ambicí vývoj v Praze 10 aktivně ovlivňovat, pak funkce místostarostky pro územní rozvoj nabízí široký prostor pro uplatnění našich vizí, dodává. (kre) CZECHTOURISM Turisté s novým logem GLOSA Cirkusový kousek z Bruselu Česko coby turistickou destinaci bude propagovat nové logo, které minulý týden představila agentura CzechTourism. Vizuální styl bude určovat grafické studio Marvil, které zvítězilo v tendru nad jedenácti konkurenty. Návrhy hodnotila komise složená ze zástupců grafických designerů, partnerů a zadavatele. Koncept like navíc nabízí široké možnosti pro další využití zejména v on-line marketingu, kterému se chceme podle naší marketingové strategie věnovat stále více, uvedl generální ředitel agentury Czech Tourism Rostislav Vondruška. (red) Elektrárenská firma ČEZ omezovala konkurenci na českém trhu. K takovému závěru dospěla Evropská komise v rámci několikaletého vyšetřování. Za zmíněný prohřešek hrozí české firmě až několikamiliardová pokuta. ČEZ se jí ale bát nemusí, pro udobření Bruselu stačí, když prodá jednu ze svých uhelných elektráren, respektive zdroj o výkonu 800 megawattů. Nezávislému pozorovateli nezbývá nic jiného než konstatovat, že trest je vskutku exemplární a krutý. Přípustné jsou i slzy soucitu. Mnohem oprávněnější je ale smích a klepání na čelo. Pokud se ČEZ skutečně provinil proti soutěžním pravidlům a Brusel chtěl firmu pokárat, vybral potrestání se zcela nulovým dopadem. ČEZ se totiž rozhodl prodat některé ze svých elektráren dávno před verdiktem Evropské komise. Tedy konkrétně Chvaletice a Počerady, elektrárny pro něž stejně kvůli sporům s těžařskou firmou Czech Coal nemá do budoucna zajištěn dostatek uhlí. Současně s tím se energetická firma chystá dostavět dva bloky v Temelíně, které minimálně dvojnásobně nahradí prodávaný zdroj. Pod vlivem těchto událostí tak nezbývá než se ptát, co že to ten Brusel déle než dva roky zkoumal? Skutečně bylo nutné představení při prohledávání kanceláří ČEZ? Nebo snad nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že bruselští úředníci, jichž můžou být až dvě třetiny, si musejí sami vymýšlet pracovní úkoly, jen aby prokázali svoji nepostradatelnost? vadim.fojtik@euro.cz

13 13 monitor PRŮMYSL Kdo rozchodí zkrachovalý lihovar Průmyslový lihovar v Trmicích u Ústí nad Labem od předloňského prosince stojí. Kdo oživí nezkolaudovanou chemičku na výrobu bioetanolu zavřenou po třech letech problematického provozu, se má rozhodnout v těchto dnech. Do konce června budeme mít jasno, komu lihovar prodáme, uvedl minulý týden konkurzní správce lihovaru PLP v Trmicích Aleš Klaudy. Kupce spolu s věřitelským výborem vybírá ze dvou možností. Jde o významnou českou investiční skupinu a zahraniční společnost z oboru, říká bez dalších podrobností Klaudy. Do podpisu kupní smlouvy nechce jméno vítěze prozradit. Odmítl také upřesnit, kdo jsou nejvážnější zájemci. Podle informací týdeníku Euro se o trmický lihovar uchází uhlobaron Pavel Tykač. Stejné zdroje uvádějí, že zahraniční uchazeč je z Ruska. Česká společnost se o lihovar zajímá už dlouho. Zahraniční firma se ozvala později, má vážný zájem, ale požaduje ještě další informace, podotýká konkurzní správce. Prodeje zadluženého lihovaru se ujal poté, co se o to loni neúspěšně snažila společnost PricewaterhouseCoopers. Nabídky neodpovídaly představám věřitelů. Proto jsme prodejní proces ukončili, vysvětluje partner poradenské CENA JDE DOLŮ. Před rokem měl lihovar v Trmicích hodnotu asi 700 milionů korun. Nyní cena dosahuje sotva půl miliardy. firmy Petr Smutný. Nejvíce peněz dluží chemička ČSOB a České spořitelně. Ještě před rokem insolvenční správce tipoval, že chemička by se mohla prodat za cenu kolem 700 milionů korun. A současné nabídky? Údajně převyšují tři sta milionů korun a obě nabídky jsou srovnatelné. Zdroje týdeníku Euro přesto hovoří o tom, že zahraniční kupec je za lihovar ochoten zaplatit přes půl miliardy. Kromě ceny zvažujeme i jistotu nabídky, tedy že vítěz dotáhne transakci v termínu, podotýká k tomu Klaudy. Kolem zkrachovalého lihovaru kroužilo více hráčů, postupně se ale stahovali. Správce potvrzuje, že mezi nimi byla americká společnost ADM. Na trmickou fabriku si v jednu chvíli myslela také společnost Tereos TTD, největší tuzemský producent biolihu. Vyrábí ho z cukrovky, zatímco v Trmicích je surovinou obilí. Situaci kolem lihovaru sledoval také Agrofert. Správce Klaudy tvrdí, že oba investoři, kteří jsou v nejužším výběru, chtějí výrobu biolihu obnovit letos na podzim. Do fabriky ovšem bude nutné investovat desítky, možná až sto milionů korun. Navíc ceny obilí nejsou pro zpracovatele vůbec příznivé. Aktuální nabídky na výkup krmného obilí přímo od kombajnu se pohybují kolem 4600 až 4800 korun za tunu. V době, kdy se trmický lihovar začal stavět, stálo obilí zhruba polovinu. (krl) REAKCE (Jednička v cash & carry posiluje, Euro 25/2012) V týdeníku Euro byla zveřejněna informace o tom, že se schyluje k prodeji šumperské firmy CBA Nuget. Uvedené informace Družstvo CBA i Nuget popírají. Jejich smyslem je pouze poškodit nadstandardně dobré vztahy Nugetu s obchodními partnery. INZERCE

14 14 Euro července 2012 monitor PALUBNÍ DENÍK Miliardový detail EUROGLOSA Hugh Grant v Bruselu MOBILNÍ UCHO Ta informace se šíří v politických kruzích jako blesk. Policie prý použila při odposlouchávání partičky kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha žhavou novinku. Část nahrávek byla podle informací Palubního deníku pořízena díky mobilním telefonům. Nešlo ale podle všeho o klasické napíchnutí přes ústřednu, které monitoruje pouze telekomunikační provoz. Do mobilu se pošle esemeska, která se tváří například jako firemní zpráva od operátora. Jejím převzetím se ale aplikuje mikrofon telefonu, který začne fungovat jako prostorový odposlech. Policie si tím ušetří práci expertů, kteří musejí do kanceláří, bytů, skříní či květináčů složitě instalovat uši a v krátkém čase je dokonale zamaskovat (vyvrtat díru do zdi, zaštukovat a přetřít naprosto identickou barvou, kterou musejí vyfénovat, aby co nejrychleji vyschla a prostředí nejevilo známky zásahu). Navíc musí být v takových případech nasazena sledka, která monitoruje pohyb zájmové osoby, zdali právě nemíří na místo, kde je štěnice instalována. Mobilní telefon si při jednání často vyndáváme z kapsy, kde nás při sezení tlačí. Takový mobil na stole je ideálním médiem pro monitoring hovoru, který právě vedeme. Dříve se kvůli nebezpečí takového odposlechu vyndavaly baterie, ale mobily mají stejně záložní zdroj, aby udržely v chodu například hodiny. Palubní deník nechce dělat nikomu reklamu, ale vůči těmto novým technologiím je zcela imunní telefon jednoho severského výrobce, přezdívaný familiárně pádlo. Jeden takový užívá například prezident Václav Klaus. Ani bývalý šéf ČEZ Martin Roman u sebe nenosí nejnovější výkřiky techniky, byť by si mohl dovolit smartphone posetý diamanty. Pokud je informace o odposlouchávání pravdivá, vrací se v Česku čas pádel (repasovaných jsou jich v bazarech tisíce) a vychytané smartphony zůstanou při citlivých jednáních zavřené ve firemních trezorech. FOTO NA PŘÁNÍ V resortu spravedlnosti se dějí věci. Například se kradou a prodávají fotografie z vězeňského informačního systému. A když se to stane s fotografiemi exhejtmana Ratha, je z toho skandál. Ten odskákali dva lidé. Ředitelka odboru informatiky Lenka Stupková a náměstek ředitele Vězeňské služby Lukáš Sobotka. Zvláštní je, že jde o lidi, kteří stojí za vyhlášením tendru na modernizaci a správu informačního systému, který dodal před lety a dosud spravuje Microsoft. Jedním z klíčových požadavků na nový systém byla jeho bezpečnost, a tedy i to, aby se případy podobné tomu Rathovu neopakovaly. Tendr byl ukončen s výsledky, které ukazují, že potřebnou službu lze nakupovat o desítky procent levněji. Pozoruhodné je, že Microsoft se tendru nezúčastnil a podává proti němu jednu námitku za druhou. Ono přijít o takový kšeft jistě zamrzí. MINISTR BEZ NÁSOBILKY Ve veřejném vychvalování odvolaného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila tak trochu zaniká drobný detail o rozměru jedné miliardy korun českých. Tenhle detail chyběl oblíbenému ministrovi v kasičce po půl roce hospodaření s resortním rozpočtem o výši bratru dvaceti miliard korun. Pan ministr tento rozpočet odmával a odsouhlasil a dnes se tváří, že nejde o rozpočet, ale jakési nezávazné doporučení. To neumí násobilku? Manažerské selhání je z tohoto pohledu jenom eufemistickým překladem termínu nekompetentní diletant. Jakkoli je pravděpodobné, že skutečný důvod Pospíšilova pádu byl jiný, jen za toto by vyhazov dle Palubního deníku zasloužil jakýkoli ministr. (red) - - Evropa našich snů by měla pomoci omezit počet některých médií, které společnosti mohou vlastnit, Jinak tyto velké korporace diktují podmínky veřejného života,

15 sleva až 46 % na Poukázka na odběr zboží od společnosti Profimed profesionální péče o ústní hygienu platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1790 Kč cena ročního studentského předplatného 1590 Kč Oproti koupi na stánku cena ročního předplatného 1350 Kč Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Objednávky pište na predplatneeuro@mf.cz Předplatit si můžete také online na našich stránkách Volejte na číslo Pošlete SMS na číslo ve tvaru: EURO PODMÍNKY

16 16 Euro července 2012 monitor pozitivní zprávy LIDL Čeští fotbalisti vystříleli ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, UNIPETROL RPA Dobrovolníci pracovali pro neziskovky Celkem 51 zaměstnanců společností Unipetrol RPA a Česká rafinérská v Litvínově svou prací podpořilo neziskové organizace v regionu. Jeden pracovní den strávili v rámci Oblastní charity Most, občanského sdružení Arkadie nebo nadačního fondu Obnova Krušnohoří. Zaměstnanci Unipetrolu RPA měli možnost účasti na dobrovolnickém dni vůbec poprvé, v České rafinérské je tato pomoc pravidelně organizována od roku Do budoucna bychom rádi regionální pomoc formou dobrovolnického dne rozšířili i na další společnosti ve skupině Unipetrol. Další možnost pomoci budou mít naši zaměstnanci na podzim, říká generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu Piotr Chełmiński. ZUNO Banka přivítala stotisícího klienta Po prohře českých fotbalistů s Portugalskem ve čtvrtfinále Eura 2012 skončila česká účast na mistrovství Evropy ve fotbale. Pro vážně nemocné děti však jejich snažení představuje velké vítězství. Před zahájením šampionátu se společnost Lidl zavázala darovat částku za každý gól, který dají čeští reprezentanti. Čtyři vstřelené góly představují částku korun, kterou Lidl předá občanskému sdružení Život dětem. Vybrané peníze pomohou těm dětem, které naši pomoc nejvíce potřebují, říká Maria Křepelková, předsedkyně občanského sdružení Život dětem. Na snímku s jednatelem společnosti Lidl Michalem Farníkem. ŠKODA POWER Dar psychiatrické léčebně Škoda Power, člen skupiny Doosan, darovala dětskému oddělení Psychiatrické léčebny v Dobřanech sponzorský dar ve výši 150 tisíc korun. Peníze budou použity na zlepšení terapeutických možností pro dětské pacienty a zpříjemnění jejich pobytu v léčebně. Stejnou částku firma věnovala léčebně i v loňském roce. I díky tomuto příspěvku zde mohli pro své malé pacienty vybudovat plavecký bazén, který slouží dětem nejen pro zábavu, ale také jako rehabilitační a léčebné zařízení. Velmi mě těší, že naše společnost přispěje k rozšíření možností léčby dětských pacientů a pomůže jim alespoň tímto způsobem překonávat těžkosti pobytu v léčebně, dodal Jiří Šmondrk, generální ředitel firmy Škoda Power. NADACE OKD Ubytovna pro lidi v tíživé situaci V kopci nad beskydskou vesnicí Hrádek mezi Třincem a Jablunkovem vyrostla stavba, která se stala dominantou celého údolí. Přístavba původní fary nabídne ubytování 80 lidem, kteří se dostali do špatné sociální situace. Přednost mají matky s dětmi a senioři. Na počátku výstavby pětipatrové ubytovny byl grant Nadace OKD, který místní Diakonie Církve bratrské použila na zpracování podkladů pro Státní fond rozvoje bydlení. V Česku ojedinělý program Nadace OKD s názvem Pro Evropu podporuje neziskové organizace a obce při přípravě projektů pro EU nebo jiné instituce. Nadace přispěla jednotlivým organizacím přes pět milionů korun. On-line banka Zuno překročila hranici 100 tisíc klientů v Česku a na Slovensku. Šťastné číslo připadlo Mileně Zíbarové z Prahy, kte - rá z rukou ředitele Zuno pro Česko a Slovensko Tomáše Kuny převzala dárkový šek na 10 tisíc korun. Překvapení bylo veliké a příjemné, přiznala stotisící klientka. ZÁTIŠÍ GROUP První firma členem Klubu TI Společnost Zátiší Group, provozující v Praze několik restaurací a cateringové služby, se stala jako první firma členem klubu podporujícího boj proti korupci. Cílem Klubu Transparency International, určeného původně pouze jednotlivcům, je zapojit aktivně do boje proti korupci veřejnost. Zátiší Group věnovalo na činnost Transparency International ČR částku 100 tisíc korun. NADAČNÍ FOND VEOLIA Jedenáct milionů za pět let Výsledky hlavního nadačního programu Minigranty Veolia ukazují, že Nadační fond Veolia vykročil v roce 2008 správným směrem. Za pět let program finančně podpořil více než jedenácti miliony korun 425 veřejně prospěšných projektů, prospívajících prostředí a komunitě, z toho přes čtyři miliony korun věnoval letos. ROP JIHOZÁPAD Příspěvek na divadlo Regionální operační program Jihozápad bude financovat část nákladů, které jsou spojeny s vybudováním nového Divadla Jízdecká v Plzni. Stavba začala v červnu, dokončení je plánováno na rok 2014, odkdy by divadlo mělo začít sloužit veřejnosti. Z prostředků ROP Jihozápad na projekt poputuje téměř 200 milionů korun, investiční náklady činí necelou miliardu korun.

17 ...nejsilnější ekonomické zpravodajství

18 18 Euro července 2012 monitor lidé a podniky 1 Karel Matějka Profit Booster 2 Roman Macháček Raben Logistics CR a SR 3 Michal Hardyn Skrz.cz 4 Filip Otruba VGD Corporate Finance 5 František Pazderka Westcreek 5 Karel Filip Westcreek 6 Erika Lindauerová Hewlett- -Packard 7 Martin Petřík Linde Material Handling ČR 8 Maria Kuhn Kempinski Hotels 1 PROFIT BOOSTER partner Po více než sedmnácti letech strávených v nadnárodní společnosti Procter & Gamble nastoupil Karel Matějka do konzultantské firmy Profit Booster. Jeho úkolem v roli partnera je rozvinout a systematizovat divizi Profit Booster Sales, která poskytuje outsourcing řešení v oblasti obchodních aktivit firem. Matějka je absolventem VŠCHT v Praze. V P&G se věnoval zejména budování distribučních systémů. Své zkušenosti uplatnil při vytvoření B2B divize P&G Profesional ve východní Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Hovoří anglicky, rusky a německy, ve volném čase se věnuje cyklistice, lyžování a rodině. 2 RABEN LOGISTICS CR A SR generální ředitel Novým generálním ředitelem společnosti Raben Group pro Českou a Slovenskou republiku se stal Roman Macháček (48). Do nové pozice nastoupil po dokončení fúze tří logistických společností, kterou koordinoval a řídil z pozice projektového manažera. Po studiu na VŠE v Praze působil Roman Macháček dlouhá léta v řadě nadnárodních společností v oboru logistiky a distribuce. Svou kariéru zahájil jako logistický manažer společnosti Pepsi-Cola. Deset let pak působil jako ředitel logistiky Rieber & Son a následně jako generální ředitel Hödlmayr Logistics ČR. Je ženatý, má dva syny a k jeho zálibám patří sport, auta, motorky a cestování spojené s potápěním za žraloky. 3 SKRZ.CZ manažer Michal Hardyn (27) nastoupil do společnosti Skrz.cz, která provozuje největší vyhledávač slev Skrz.cz a affiliate platformu Rival.cz. Pod jeho taktovkou spouští Skrz.cz službu akční zboží, jeho úkolem bude zejména její rozvoj. Kromě této mise bude mít na starost rozvoj další nové služby sledování akčních letáků kamenných prodejen. Michal Hardyn nastoupil do Skrz.cz z pozice bývalého jednatele konkurenčního slevového vyhledávače Slevydnes.cz. Své zkušenosti již dříve získal například ve společnosti Elephant Orchestra, kde působil jako account director. Mezi jeho zájmy patří cestování a četba. 4 VGD CORPORATE FINANCE partner Ředitelem oddělení fůzí a akvizic ve společnosti VGD Corporate Finance se stal Filip Otruba (43). Své působení zahájil v Živnostenské bance, kde zodpovídal za vedení projektů fúzí a akvizic. Od března 2003 byl předsedou představenstva CA IB Corporate Finance (pozdější UniCredit MIB) a členem vedení pražské kanceláře. V letech 2007 až 2011 pracoval v manažerských pozicích logistické skupiny CS Cargo na postu finančního ředitele a ředitele interního oddělení fúzí a akvizic. Otruba absolvoval ČVUT v Praze a postgraduální studium při Francouzském ropném institutu v Paříži. Mluví plynně anglicky, francouzsky a španělsky, mezi jeho koníčky patří kromě rodiny volejbal, létání, potápění a film. 5 WESTCREEK generální ředitel prokurista Novým generálním ředitelem společnosti Westcreek se stal František Pazderka. Je zodpovědný za řízení firmy a rozvoj jak divize 4EU Consulting, která poskytuje konzultační služby v oblasti čerpání přímých dotací z Evropské unie, evropský lobbing, tak divize Global, která se zabývá zprostředkováním a rozvojem obchodních kontaktů mezi podniky zemí BRICK plus five (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Korea, Kazachstán, Ukrajina, Turecko, Vietnam, Mexiko a Evropská unie). Pazderka v minulosti působil v Curichu a v San Franciscu, kde zastával pozice ve vysokém managementu, například jako CEO ve společnosti Golden Gate Food Service. Je ženatý a má tři děti. Do pozice prokuristy společnosti Westcreek nastoupil Karel Filip. Na starost dostal právní oddělení společnosti a rozvoj nově vznikající nadace. Filip se pohybuje v řídicích orgánech různých společností a v advokacii více než 20 let. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho koníčky patří moderní umění. 6 HEWLETT-PACKARD ředitelka divize Ředitelkou nové divize PPS (Personal and Printing Systems výpočetní a tisková řešení) pro Českou republiku a Slovensko společnosti HP byla jmenována Erika Lindauerová. Nová organizace vznikla sloučením divizí PSG (osobní počítače a notebooky) a IPG (tiskárny a zobrazovací zařízení). KRÁTCE DELOITTE - - Alastair Teare Lukáš Ševčík Petr Karel - Martina Lundstedta - - Leifa Östlinga Barbora Půlpánová Jakub Lukas - - -

19 19 lidé a podniky monitor TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC David Melcon finanční ředitel INZERCE Erika Lindauerová, která je absolventkou Univerzity Komenského v Bratislavě, dosud zastávala pozici ředitelky IPG pro Českou republiku a Slovensko. V HP působí již od roku 1997 a předchozí zkušenosti získala ve společnosti CHS Slovakia. 7 LINDE MATERIAL HANDLING ČR vedoucí oddělení Martin Petřík (47) se stal novým vedoucím oddělení marketingu společnosti Linde Material Handling ČR. Ve firmě nyní zodpovídá jak za podporu prodeje nových vysokozdvižných vozíků značky Linde, tak za podporu dalších produktů a služeb, které společnost nabízí. V Linde Material Handling pracuje od roku 2002, předtím působil ve společnosti Sanoma Magazines. Martin Petřík vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V letech 1992 až 1997 pracoval ve společnosti Economia, kde postupně působil v několika pozicích, v posledních dvou letech ve funkci obchodního ředitele. Následně pracoval v konzultantské společnosti Galileo Management Consultants coby ředitel prodeje projektu JobOnLine.cz. Petřík má jednoho syna, hovoří anglicky a ve volném čase se věnuje mimo jiné volejbalu, horské turistice a geocachingu. 8 KEMPINSKI HOTELS viceprezidentka Skupina Kempinski Hotels jmenovala do funkce PR viceprezidentky Marii Kuhn. Z Ženevy bude dohlížet na celosvětové řízení vztahů s veřejností hotelů Kempinski a bude řídit a koordinovat globální, regionální a hotelové PR týmy. Maria Kuhn má díky dlouholetým zkušenostem v zahraničí a rozsáhlým sítím v oblasti hotelnictví v Asii, Americe a Evropě vynikající profesní zázemí. Do skupiny Kempinski přišla ze společnosti Shangri-La International Hotel Management se sídlem v Hongkongu, kde zastávala pozici ředitelky firemní komunikace a byla zodpovědná za celosvětovou firemní komunikační strategii.

20 20 Euro července 2012 cover story Deprese z Václaváku Zdejší lidé nežijí módou jako například v Miláně, kde i trafikant vypadá jako manekýn, říká návrhář»

21 21 český bižuterní průmysl cover story FOTO

22 22 Euro července 2012 cover story český bižuterní průmysl MŮŽE SI VYMYSLET COKOLIV.» Čeští výrobci bižuterie musejí více myslet na světového zákazníka, ne se stále ohlížet do minulosti, míní světový módní návrhář žijící v Česku již 25 let. Má i další radu na úspěch. Stačí mít dobrý marketing a pak už se to rozkřikne. Zeptejte se Ježíše Krista anebo firmy Swarovski. Ten druhý neudělal nic jiného, než zkomercionalizoval české know-how, říká Osmany Laffita. Kdy jste se poprvé setkal s českou bižuterií? Když jsem přijel před 25 lety do tehdejšího Československa, Jablonex byl na výsluní. Po revoluci následované rychlým a krátkým vzestupem se společnosti začaly vytrácet, slučovat, měnit jména. Výsledkem byl typický postkomunistický scénář české ekonomiky. Kráva se dojila, dokud měla mléko, a pak ji vyhodili na smetiště. Manažeři si vzali, co mohli, a odešli. Zbylo však know-how. Jen pár lidí si uvědomilo, že to je možná to nejdůležitější. Šéfové utíkali z pole, ale nechali tam semínka. Jsou Češky nápadité, co se týče módy a nošení šperků? Hahahaha, možná za sto let. Zdejší lidé nežijí módou jako například v Miláně, kde i trafikant vypadá jako manekýn. Češi, když mají peníze, tak první, co si koupí, je auto. Strašně rád jezdím do Barcelony. Sednu si na hlavní třídě Gran Via do kavárny a pozoruji tamní lidi, jak chodí, jak se oblékají. Miluji to, vždy mě to inspiruje. Dostávám tam spoustu nápadů. Tady si sednu na Václavák a po chvíli musím jít domů, protože mě to stresuje a vždy z toho dostanu depresi. Jaký je tedy český zákazník? Dnes je typický český zákazník konzervativní a velice nudný. Mám pocit, že zdejší lidé mají zafixovaný jeden konkrétní styl a nechtějí zkoušet nové věci. Po revoluci bylo jasné, že to chvíli potrvá, než se tu začnou nosit veselejší barvy. Socialismus však již skončil před 23 lety a mně připadá, že se lidi pořád oblékají skoro stejně. Nastala sice změna, zejména u mladší generace, ale v rámci celé společnosti není výrazná. Říká se, že za tento fakt může bývalý režim. OSMANY RODRIGUEZ LAFFITA (47) Momentálním trendem je, že co se třpytí, to se prodává Není to pravda. Já pocházím z komunistické země a Kubánci jsou veselí, smějí se, oblékají se barevně a nenechají si to zkazit ani politikou. Je však pravdou, že náladu lidí na Kubě ovlivňuje prostředí. Máme moře, pláže. Tady za mojí špatnou náladou často stojí počasí. Čím je bižuterie pro módní průmysl? Samozřejmě záleží na módních domech, ale momentálním trendem je, co se třpytí, to se prodává. Ne všichni zákazníci si mohou dovolit diamanty. Křišťálové šperky však ano. Doplňky představují podstatnou část obratu v módě. A šperky jsou jejich součástí. Zajímají vás trendy v moderní bižuterii? Samozřejmě, to je jako ptát se doktora, zda sleduje vývoj léků. Jsou čeští výrobci v tomto směru in? Výrobu máte skvělou, máte dobrou pracovní sílu, ale nemáte dostatek nápadů. A to se netýká pouze bižuterie, ale i dalších odvětví. Je přirozené, že se to řada firem teprve učí. Tuzemští producenti by však měli zapomenout na českého zákazníka a zaměřit se na toho světového. V dnešním světě globalizace je to nutnost. Američan z New Yorku chce jiný šperk než Rus v Moskvě, a to přesto, že oba výrobky mohou být z křišťálových komponentů. Ani jeden z nich však nebude vyhledávat vzory a styly československé éry roku Když jsem začal jezdit před lety do Jablonce nad Nisou a tehdejší výrobci mi představili produkty, tak mi to připomnělo dobu komunismu. Tenkrát to bylo super, dnes to již lidi nevyhledávají. Já si bižuterii navrhuji sám. Ke každé módní kolekci vymýšlím vždy i vlastní šperky. Spolupracuje se vám s našimi výrobci dobře? Výborně. Zadám jim, co potřebuji, a oni to vyrobí. Z tohoto pohledu je to sen žít v České republice. Můžu si vymyslet v podstatě cokoliv. Po prvním náznaku myšlenky kdo to bude nosit od nich dostanu, co jsem chtěl... a prodám to. Ti, kteří se pohybují v módním průmyslu, chápou, že móda je také o rychlosti a okamžité reakci na požadavky trhu. Má naše bižuterie šanci na návrat na světové trhy? Stačí mít dobrý marketing a pak už se to rozkřikne. Zeptejte se Ježíše Krista anebo firmy Swarovski. Ten druhý neudělal nic jiného, než zkomercionalizoval české know- -how. Nosíte vy sám bižuterii? Jasně, jsem známý tím, že se mi líbí vše, co se třpytí, a tyto výrobky jsou vyrobeny zde, v České republice. V bižuterii je nejdůležitější efekt. Tento druh doplňku bude zákazníkem rychle vyměněn. Nová sezona, nové šperky.

23 23 český bižuterní průmysl cover story Ohněm stvořená krása Výrobci bižuterie, kteří ustáli krizi, sázejí na kvalitu. A o naše poctivě vyrobené korálky začíná být opět zájem OVĚŘENÉ POSTUPY A TRADICE. FOTO Boj za ryze české potraviny, jež mají být zárukou kvality a chuti, je dnes módou. Bezpečnost toho, co jíme, je tématem novin a dalších médií bezmála denně. Kontrolní orgány státu nás zásobují varováními, co nekupovat, a dietologové zase, na co si dát při čtení seznamu ingrediencí pozor. Stejné upozornění by si zasloužily i šperky, které sem naváží zejména asijská konkurence českých výrobců bižuterie. Na rozdíl od tuzemských korálků obsahují často nadměrné množství kadmia, niklu či olova, tedy prvků, jež mohou škodit lidskému zdraví. Svou cenou ale českou konkurenci, podobně jako v jiných oborech, drtí. Ty tam jsou časy, kdy brány bižuterních podniků v Jablonci nad Nisou opouštěly kamiony naložené zbožím. A kdy platilo heslo zdobíme ženy celého světa. Zatímco ještě v roce 2005 vyvezla Česká republika bižuterii v podobě skleněných korálků, napodobenin perel a drahokamů v hodnotě více než jedenácti miliard korun a o rok později se to udrželo na deseti miliardách korun, v loňském roce hodnota vývozu představovala přibližně pět miliard korun. Bižuterní průmysl v Čechách však žije. Odbyt našich bižuterních polotovarů, především skleněných perliček značky Preciosa Traditional Czech Beads má již třetím rokem rostoucí tendenci, říká Petr Puš, obchodní a marketingový ředitel společnosti Preciosa Ornela, a. s. Zárukou oživení dalších, ve srovnání s Preciosou mnohem menších výrobců mají být zkušenosti navazující na více než 150letou tradici a návrat k rodinným firmám, jež v kraji fungovaly za první republiky a krátce po skončení druhé světové války. NEKVALITNÍ DOVOZ Máme svoji novou značku Made in Jablonec. A začíná se již prosazovat na evropských trzích i mimo EU, uvedl Jaroslav Hlubůček, předseda představenstva Svazu výrobců skla a bižuterie (SVSB) sídlícího v Jablonci nad Nisou. Jsme na ni hrdí, protože je zárukou krásné a dokonalé bižuterie vyráběné zde, v regionu. Naše výrobky navíc odpovídají všem hygienickým a ekologickým normám, na rozdíl od importu z Dálného a Středního Východu, zdůrazňuje šéf Svazu, kterému je 83 let a je považován za nestora českého bižuterního průmyslu. Dovoz nekvalitní a zdraví škodlivé bižuterie do České republiky je prostě fakt, o němž»

24 24 Euro července 2012 cover story český bižuterní průmysl MADE IN JABLONEC.» se ví. Nám to vadí. Ale přece nebudu chodit po obchodech a vyzvídat od prodejců, odkud to mají, popisuje situaci Hlubůček. Dodává, že dovozce by měl garantovat, že výrobek, který přiváží levně ze světa, je také nezávadný. Normy jsou dány. Problém je v tom, že kontroly státu jsou nahodilé, upřesňuje. Je to podobné jako u potravin. Ovšem s tím rozdílem, že bižuterie nemá na rozdíl od jídla záruční lhůtu, a tak na sebe nemůže sama upozornit. V případě nošení závadné bižuterie mohou nastat nepředvídané alergické reakce, nebo dokonce i závažnější kožní komplikace. Alergii na nikl má dnes spousta žen, potvrzuje Milan Kohout, jednatel společnosti JBX Promotion a místopředseda představenstva SVSB. Procento lidí, kteří kvůli závadné bižuterii onemocní, není vysoké, nicméně podle odborníků dlouhodobé nošení výrobků obsahujících zakázané kovy kůži škodí a přispívá ke vzniku rakoviny. Jen v loňském roce k nám bylo dovezeno 1082 tun bižuterie, z toho 841 tun pocházelo z Číny a dalších 13 tun z Hongkongu. Import z Německa představoval 54 tun, z Itálie 30 tun a 23 tun k nám připlulo z Velké Británie. Avšak mnohé, na první pohled evropské produkty prodávané přes nadnárodní řetězce a drobné prodejce mohou opět pocházet z Číny. Pravděpodobnost je velká. Dnes se tam vyrábí 80 procent světové produkce bižuterie. BEZ NIKLU A KADMIA Kvalita tuzemské produkce se hlídá. Naše výrobky nesmějí obsahovat nikl a ani kadmium. Na to zde máme všichni certifikáty. A nejnovější normy se týkají olova, vysvětluje Bohumil Bělský, jednatel společnosti Fa- BOS zabývající se výrobou bižuterie a kovových polotovarů. Firmu založil v Jablonci nad Nisou před pěti lety. Daří se mu, dnes má patnáct zaměstnanců a náhrdelníky, náramky, náušnice, prsteny, čelenky, přívěsky na řetízky, brože, kravatové spony a manžetové knoflíky vyváží například do Francie, Spojených států, Velké Británie a do Japonska. Samozřejmě zásobuje i tuzemský trh, a navíc realizuje i speciální zakázky. Tady to například dokončujeme pro Osmanyho Laffitu, ukazuje na řetězy a přívěsky nesoucí jméno známého módního návrháře vyrobené na základě jeho vlastního designu. Výrobci v Čechách si nedovolí normy nedodržovat. Nově je povolený podíl olova v bižuterii daný přesnými tabulkami. A protože spousta materiálů, s nimiž až donedávna pracovali, olovo obsahuje, byl to docela problém. Například při měkkém pájení se letuje pájkou, která se skládá z olova, říká Bělský. I jeho firma musela řešit náhrady olovnaté pájky za bezolovnatou. Zajímalo by mne, zda u nás někdo dělá rozbor na čínské zboží. Moc tomu nevěřím, kroutí hlavou. V Číně mají sice skoro všechny výrobky nálepku, že jsou certifikované pro vývoz do EU, nemusí to však nic znamenat. Tamní podniky si s označováním hlavu nelámou. A s kopírováním taky ne. Před časem nakoupil u nás v podnikové prodejně zboží jeden Číňan za 30 tisíc a za tři měsíce se ty samé výrobky objevily zde, v Čechách, popisuje vlastní zkušenost. Tomu se neubráníte. Klidně mohl poslat do obchodu naši holku a čekat na ni venku, dodává. Pro vlastní potřeby si firma FaBOS vyrábí značnou část komponentů sama, něco nakupuje od jabloneckých firem a některé mechanické části dováží z Thajska, Číny a z Indie. Prostě ze zemí, kde se nabízí nejlepší kvalita za rozumnou cenu. Třeba náušnicový háček za 30 haléřů dnes v Čechách nikdo nevyrobí. Musí se dovážet. Před šesti lety, když jsem odcházel z bývalého podniku, jsme je vyráběli kus za tři koruny, vzpomíná Bělský. PRO KRÁLOVNY KRÁSY Mezi další prosperující podnikatele v jabloneckém regionu patří i rodinný podnik Šenýr Bijoux, s. r. o., založený v roce Spolumajitelkou je Olina Kopalová, designérka korunek pro Českou Miss. Firmu založili její rodiče, ovšem tradice šperkařství v rodině existovala již v roce 1900, kdy byl praděd paní Kopalové vyhledávaným zlatníkem. Jeho nejstarší syn řemeslo převzal. Díky tomu mohou dnes čerpat inspiraci z populárních dvacátých let, protože vzory se doma zachovaly. Jméno rodiny šperkařů bylo Ryneš a odtud i název firmy. Před čtyřmi lety nás oslovili pořadatelé české soutěže krásy. Byli nešťastní z toho, jak jim z korunek vypadávaly kameny. A tak jsme nastoupili my, popisuje designérka Kopalová. Spolupráce pokračuje i po prodeji soutěže. Její nová majitelka Michaela Maláčová je to-

25 25 český bižuterní průmysl cover story PAMATUJE I LEPŠÍ ČASY. ČEŠI CERTIFIKÁTY MAJÍ. Naši výrobci si nedovolí normy týkající se ochrany zdraví a životního prostředí nedodržovat, O ČEM SNÍ. Kdyby se podařilo obsadit všechny zbylé volné stroje a mít pro ně práci, to by byla radost, FOTO tiž z práce firmy Šenýr nadšená. Jde o prestižní záležitost, i když veškeré náklady na výrobu bere firma na svá bedra. Cenu korunky nelze přesně určit, je to unikátní kus. Pokud by šlo o komerční zakázku, její hodnota by se lehce přiblížila k statisícům korun kvůli náročnému ručnímu zpracování. Tým designérů a šperkařů pracuje na její finální podobě stovky hodin. Klientelu firmy Šenýr však představují zahraniční zákazníci pocházející ze zemí EU, ale i z Ruska a Asie. V Čechách dodává podnik zboží například do svatebních salonů, vybraných obchodů a také do řetězce Zvěrokruh, kde je k dostání jejich kolekce luxusní bižuterie pro psy a kočky. Naším mottem je: Krásná každý den, vysvětluje Kopalová. Podle ní lze totiž každou ženu zdobit, ať ve všední den anebo při speciální příležitosti. VYZRAZENÉ KNOW-HOW Ne vždy se však bižuterie u nás rodila v dobré atmosféře. Prošla si složitým vývojem. V padesátých letech se objevily narážky, že je to okrajový a zbytečný průmysl. Tehdy málem všechny stroje skončily ve šrotu. Naštěstí se tak nestalo. Soudruzi si totiž spočítali, kolik jim korálky vlastně vynášejí deviz. Výroba perel ve formě skleněných válečků, sekaných barevných tyčí, začala kolem roku 1500 v italských Benátkách. Odtud se dostala do severních Čech. První sklářská huť vznikla v Jizerských horách v roce 1548, v roce 1848 byla v Jablonci nad Nisou otevřena první uměleckoprůmyslová bižuterní škola, o pár desítek let později vznikla další v Železném Brodě. Česká bižuterie se pak obchodními cestami dostala na nejrůznější kontinenty včetně Latinské Ameriky a Afriky. Příslušníci tamních domorodých kmenů si od nepaměti vyráběli vlastní korálky z dostupných materiálů. Ty skleněné dovezené z Čech jim natolik učarovaly, že je začali nakupovat ve velkém. A jejich potomci v tom pokračují dodnes. Zdobí si jimi oblečení, obuv, amulety i tradiční suvenýry, které poté nabízejí nic netušícím turistům. Díky tomuto fenoménu představuje například subsaharská Afrika v nynější době jedno z největších odbytišť korálků nesoucích název Preciosa Traditional Czech Beads. Za první republiky se výrobcům dařilo. V samotném Jablonci nad Nisou působilo přibližně 600 tzv. obchodních domů zajišťujících prodej výrobků do zahraničí. Společnost Železnobrodské sklo byla založena po znárodnění v roce 1948 a Jablonex vznikl o čtyři roky později. S dvoumiliardovým ročním obratem se ještě pár let před zánikem (2009) řadil k největším světovým výrobcům bižuterie. Podnik měl svého času rozesety obchodní zástupce po celém světě. Nicméně výroba v socialistickém systému hospodaření nebyla moc pružná. Dodací lhůty trvaly někdy i půl roku, což je podobně jako v módním průmyslu nepřípustné. I při výrobě bižuterie je třeba reagovat na nejrůznější trendy mnohem rychleji. Po roce 1989 se velké podniky transformovaly na akciové společnosti a ne všichni úspěšní privatizátoři se ukázali úspěšnými manažery. Vývoj porevolučních událostí přivedl toto odvětví postupně do krize, která vyvrcholila v roce 2009 rozpadem společnosti Jablonex Group. Dalším faktorem byl ohromný nárůst výroby v Číně a její expanze na světové trhy. Paradoxem je, že Čína rozjela výrobu ve velkém i díky strojům vyvezeným počátkem 90. let právě z Česka. Před 30 lety existovali pouze dva výrobci skleněné imitace drahokamů, tzv. šatonů rakouská firma Swarovski a česká Preciosa. Nikdo jiný to nedokázal. O světový trh se dělili přibližně v poměru 60 ku 40 ve prospěch Rakušanů, upřesňuje Milan Kohout. VÝVOZ ZA DESET LET PODLE ZEMÍ pramen: Český statistický úřad Sklo ve tvaru koulí, tyčí, trubek, nezpracované (v mil. Kč) Co se týče výroby šatonů v Číně, tak o to se bohužel hodně zasloužil soudruh inženýr František Pešek, bývalý technický náměstek Jabloneckých skláren, který se řadu věcí naučil od Preciosy. V Číně pak zajišťoval zprovoznění vyvezené techniky, zaučoval lidi přímo na místě, doplňuje Hlubůček. Upozorňuje, že na podobný průšvih jsme si zaseli mnohem dříve. I za první republiky k nám jezdili Japonci, ovšem naši dědové a otcové dokázali know-how výroby bižuterie uchránit. Když však proběhlo znárodnění a za socialismu zažíval bižuterní průmysl boom, pustili jsme si do výroby pracovníky z Kuby, Vietnamu a Polska. Místo toho, abychom je dosadili na méně kvalifikovaná místa, tak jsme je rovnou zaučovali v broušení, galvanizaci a podobně. Prostě jsme jim ukázali všechny postupy, které si naši otcové léta chránili, dodává Hlubůček. Právě díky těmto studentům dostaly některé bývalé socialistické země chuť vyrábět vlastní bižuterii. AŽ NA SAMÉ DNO Jablonex nezanikl ani tak kvůli nedostatku zakázek, jako spíše kvůli neschopnosti vedení společnosti dohodnout se na řešení finanční krize. K pádu výrazně přispělo tehdejší chování bank, které přestaly podniku poskytovat potřebné provozní úvěry, a naopak žádaly urychlené splácení závazků. Navíc po rozpadu kolosu Jablonex Skleněné korálky, napodobeniny perel, drahokamů apod., bižuterie (v mil. Kč)»

26 26 Euro července 2012 cover story český bižuterní průmysl» Group reálně hrozilo, že z Čech zmizí výroba zásadních kovových komponentů, bez nichž se značná část výroby bižuterie neobejde. Dnes je vyrábí firma Lucid. Velký podíl na tom měla podle Luďka Černého, výrobního ředitele firmy Glass Motive Beads (GMB), Jaroslava Slabá, dřívější ředitelka muzea, a také nejvyšší představitelé SVSB. Vypadalo to, že ty kovové díly z Čech zmizí. A přitom byly mezi těmito nástroji i historické věci. Hrozilo, že by se to vyvezlo podobně jako stroje z Železného Brodu do Číny anebo do Indie. Prostě by to tady nebylo a museli bychom to objednávat ze zahraničí, popisuje tehdejší situaci Černý. Firma, pro kterou působí, si kvůli rozpadu Jablonexu sáhla na úplné dno. Ještě v roce 2003 jsme měli měsíční obrat kolem sedmi milionů korun, dnes se pohybujeme kolem jednoho milionu, říká Černý. V minulosti šlo totiž 90 až 95 procent výroby podniku přímo pro Jablonex Group, který zboží odebíral a poté vyvážel. Naše nevýhoda byla, že jsme byli tak silně závislí na Jablonexu. Neměli jsme vychované vlastní obchodní zástupce. Ocitli jsme se ve zcela nové situaci a museli jsme si začít shánět zákazníky sami, vzpomíná na nejkrušnější chvíle. Zlaté časy skončily, zakázek výrazně ubylo, nicméně zaměstnanci zůstali. A nastal problém v podobě dluhů vůči státu. Nedokázali již hradit zdravotní a sociální pojištění, a i když začali propouštět, loni v listopadu museli vyhlásit konkurz. Přišli téměř o všechno. Nakonec však přežili. Nyní se nadechují a doufají, že teď budou stoupat jedině výš. Mají vlastní výrobu, nápady a také opětovně zaměstnali zkušené lidi, kteří mají k tomuto odvětví osobní vztah. Karta se oproti minulosti obrátila. Dnes GMB z 95 procent dělá zakázky do zahraničí. Největším trhem, co se týče volných perel, jsou pro ně Spojené státy, dále Itálie a Francie. Kompletní hotovou bižuterii vyváží firma do Itálie, Francie a do Německa. PROCES VÝROBY SKLENĚNÝCH KORÁLKŮ Dlouhá cesta z pece na pult Půl roku nestačí, aby se z někoho stal dobrý mačkář. A ne každý má pro tuto práci cit a talent, - - A také musí vědět, kdy má stroj zmáčknout a poté jej odtáhnout, aby vyrobil dokonalý korálek a neprodukoval přitom hodně odpadu, CO JE KOPALOVO MAČKADLO

27 27 český bižuterní průmysl cover story ZRUČNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ. Každá FOTO NÁSLEDKY AGONIE JABLONEXU Pád Jablonexu vyděsil drobné výrobce i z dalšího důvodu. Právě z jeho skláren v Desné odebírali sklo v tyčích, které představuje hlavní surovinu při výrobě skleněných perel. Příležitosti se chopila Preciosa, zmiňovaný závod koupila a v Jablonci si všichni oddechli, že strategická výroba zůstává v českých rukou a že ji nekoupil někdo ze zahraničí. Převzetí dvou bývalých divizí JBXG rozhodně nebylo bezproblémové. Dlouhá agonie Jablonex Group měla devastující vliv na zahraniční klientelu. Utrpělo zejména dobré jméno českých perliček a perel a pověst českých výrobců jako spolehlivého zdroje těchto unikátních produktů, říká Petr Pruš, obchodní a marketingový ředitel firmy Preciosa Ornela. Podle něj si řada zahraničních zákazníků právě kvůli obavě z ukončení výroby v Čechách hledala, a postupně také našla, dodavatelskou alternativu, a to především v Číně. Vstup skupiny Preciosa do této oblasti sklářské produkce měl pozitivní vliv a nastartoval nárůst výroby i prodeje sklářské suroviny. Dobře známá značka, zaregistrovaná poprvé v Čechách v roce 1915, zapůsobila na klienty jako záruka stability. Za oficiální datum vzniku podniku Preciosa je pokládán 10. duben 1948, po sametové revoluci se někdejší státní podnik dostal do soukromých rukou. Pruš přiznává, že z pohledu hlavního artiklu, skleněných perliček a perel, Čína svojí masovou produkcí konkurenčního zboží nesporně přispěla k poklesu odbytu českých bižuterních komponentů. Čínské podniky však zároveň svojí cenovou politikou tyto perličky a perle zpřístupnily nejširším vrstvám spotřebitelů, čímž se světový trh několikanásobně zvětšil. Naše kvalita a sortiment jsou natolik odlišné, že čínské výrobky nejsou pro produkty Preciosa Ornela skutečnou konkurencí. Pro jistá užití, jako například k výrobě kvalitních nášivek a modelů, nelze pracovat s čínskými nebo indickými komponenty. Je třeba použít české nebo japonské, vysvětluje Pruš. Zatímco Čína se zaměřuje na nejprodávanější barvy a velikosti, český výrobce dominuje v nabídce specialit. V neposlední řadě stále více zabírá obecná spotřebitelská nechuť k čínským výrobkům. Naší konkurencí je proto jednoznačně Japonsko, nikoli Čína, upřesňuje Pruš. SWAROVSKI ZAČAL NA SEVERU ČECH V oblasti křišťálové bižuterie u nás Preciosa představuje absolutní špičku, nicméně na světovém trhu v tomto směru dominuje Swarovski. Co do velkých tvarů má větší škálu a drobní čeští výrobci přiznávají, že v případě nákupu malých křišťálových komponentů jim Swarovski nabízí širší výběr a mnohdy i příznivější ceny. Swarovského milují i čeští zákazníci. Za loňský rok se k nám dovezlo z Rakouska 619 tun zboží kategorie skleněné perly, imitace perel a imitace drahokamů, kam spadají i výrobky této společnosti. Daniel Swarovski začal s výrobou šatonů jako jeden z prvních na světě právě u nás. Narodil se v roce 1862 nedaleko Jablonce nad Nisou v Jiřetíně pod Bukovou. Vyučil se u albrechtické firmy Gebrüder Feix a v duchu tehdejší tradice byl vyslán do Vídně, kde se výrobou bižuterie zabývalo několik mistrů. V roce 1892 si nechal patentovat stroj na broušení šatonů poháněný elektrickou energií. Později se však přestěhoval do tyrolského městečka Wattens ležícího nedaleko Insbrucku, kde je výroba i dnes. Kvůli socialistickým poměrům u nás měla úspěšná rakouská firma před Preciosou náskok i v marketingu. V Číně začaly ekonomické reformy mnohem později a čeští výrobci špičkové bižuterie tamní šance co do exportu prozatím nevyužili. Zatímco Swarovski nabízí zboží ve vlastních exkluzivních obchodech nacházejících se na lukrativních místech, Preciosa má v Číně prozatím pouze jeden podobný, a sice v Šanghaji. K plánovanému otevření druhé značkové prodejny v Pekingu ještě nedošlo. Nicméně se o ní podle Ivety Burkoňové, vedoucí marketingu Preciosa Figurky, stále uvažuje. Firma totiž vyhodnocuje potenciál Číny a tamních klientů jako ne zcela využitý. Podle statistiky vyvezla Česká republika v loňském roce do Číny bižuterii v hodnotě korun. Díky vlastním prodejnám má však Swarovski absolutní kontrolu nad distribucí a marketingem, a tedy i nad budováním vlastního brandu. Nemůže se tak třeba stát, že se bižuterie Swarovski válí zaprášená roky ve vitrínách v nějakém pochybném obchodě. Jak je tomu často v případě českého skla a mnohdy i naší bižuterie v Číně, říká Jan Hebnar, zástupce vedoucího obchodně ekonomického úseku českého velvyslanectví v Pekingu. Jak ale dodává, Preciosa měla jako jediná z českých výrobců bižuterie na území Číny v poslední době marketingové aktivity. MARKETING V PLENKÁCH V Jablonci se dnes výrobě bižuterie věnuje přibližně stovka subjektů, z nichž většina jsou již zmiňované rodinné firmy. Kolem šedesáti z nich se stalo také členy Svazu výrobců skla a bižuterie. Jednou z výhod členství je asistence SVSB v oblasti marketingu. Svaz zřídil v samotném Jablonci velkou prodejnu Palace, kde lze koupit bižuterii a perly od nejrůznějších firem pod již zmiňovanou značkou Made in Jablonec. SVSB také navrhuje ve spolupráci s Hospodářskou komorou vybrané zahraniční i tuzemské veletrhy s možností státních dotací. Šéf Svazu Hlubůček se domnívá, že konečný úspěch záleží především na firmách samotných. Dokud si výrobci neuvědomí, že konkurovat mohou pouze designem, kvalitou a rychlostí dodávek, a nikoli výhradně cenou, do té doby budou šance k většímu růstu bižuterního průmyslu podle něj malé. Je to na lidech, dodává. V loňském roce dosáhl export bižuterie z České republiky kilogramů, a vývoz polotovarů určených k její výrobě dokonce 4606 tun. Výrobci se shodují, že zájem o tradiční kvalitní českou bižuterii v poslední době narůstá. Zákazníci opět požadují zboží, které je vyrobeno u nás, kvalitně, a hlavně tradičně. Horší je, že v Čechách dorůstá nová generace, která toho o jablonecké bižuterii moc neví. V Jablonci nad Nisou a jeho okolí je přitom stále spousta lidí, kteří mají doma v garáži výrobní stroje a čekají, kdyby se výroba opět více rozjela. Rádi by se ke svému původnímu řemeslu, jež perfektně ovládají, ale které museli kvůli krizi opustit, vrátili.

28 28 Euro července 2012 report 28 DOPRAVA Očekávání, že nové mýto bude transparentní a stát si dokáže spočítat, kolik za něj zaplatí a kolik vydělá, je iluzorní 33 DAVID BERAN Byznysmen, který v Česku přišel o miliardy, chce zemi hnát i k arbitráži 34 KAUZA BUŠTĚHRAD S rozplétáním korupční aféry okolo Davida Ratha a jeho kompliců budou mít policisté ještě hodně práce 36 LETOUNY CASA Pobočku americké firmy, která má na svědomí klíčový posudek, vede někdejší důstojník socialistické špionáže 38 JAROSLAV KLÍMA Fenomén oktavie nám hodně pomohl, říká ředitel firmy Tescan a Technologický podnikatel roku EVROPSKÉ FONDY Kvůli skandálům s dotacemi může mít Česko příště méně peněz. Reforma chce sebrat pravomoc krajům 46 SILNIČNÍ STAVITELSTVÍ Vláda bude muset rozhodnout, zda vyplatit firmám 1,3 miliardy korun bez smluv 50 TELEVIZE Prémiové kanály typu HBO, Discovery nebo Disney Channel by mohly začít vysílat přes pozemní antény 52 TEMELÍN Část manažerů ČEZ chce údajně odložit výstavbu nových jaderných bloků 56 ZDRAVOTNICTVÍ Lékařská péče o lidi s diabetem si v Evropě ročně vyžádá bezmála devadesát miliard eur 62 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Dvě třetiny Čechů třídí odpad. Ale svoz komunálního odpadu se stejně prodražuje 68 NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskovky čelí hrozbám tržního prostředí jako komerční subjekty 70 MIROSLAV DVOŘÁK Letos má být dodáno přes 1500 letadel. Kde budou létat, ptá se šéf Českého aeroholdingu Nejdražší věšák na světě Mýtné brány za třicet miliard míří do šrotu. Ministerstvo dopravy zvažuje, že se jich zbaví Kolik stojí robustní věšák? Ikea prodává model Grundtal za 599 korun, pánský sluha od Sconta je o tři stovky dražší. Když si ale budete chtít na kovovou konstrukci navěsit směrové cedule nad dálnicí, je třeba sáhnout pořádně hluboko do kapsy. Posvařovaný trubkový model Ředitelství silnic a dálnic zavěšený nad autostrádou vyjde v Česku na korun. Jistě, redukovat systém výběru mýta, za nějž si rakouská firma Kapsch aktuálně podle Nejvyššího kontrolního úřadu účtuje celkem korun, pouze na 255 mýtných bran, by bylo chybou. Jenže plány ministerstva dopravy počítají s variantou, že až smlouva s Kapschem v roce 2016 skončí, drahý mikrovlnný systém už nikdo nebude chtít. Z mýtných bran tak zbude jen kovová konstrukce. Zkrátka takový lepší věšák. Kapsch doposud sázel na to, že se mu podaří smlouvu z roku 2006 prodloužit a vyšperkovat pokud možno tak, aby poskytovala pohodlný výdělek i po roce 2016, kdy oficiálně vyprší. Pokud by šlo pouze o rozšíření mikrovlny ze současných tras na další úseky silnic I. třídy, Kapsch by měl velké šance. Koneckonců šest let stará smlouva s jedničkami počítala, i když z toho nakonec prakticky sešlo. Ani další extra tendr jen pro silnice nižších tříd není pro Rakušany problém. Letos v březnu Kapsch představil hybridní systém, který kombinuje mikrovlnu a satelit. Jenže ministerstvo dopravy teď chystá jediný supertendr, který by nabízel jedno univerzální řešení pro všechny silnice v Česku. Stavět další kovová monstra na zapadlých okreskách je technologický nesmysl, nemluvě o výkupu pozemků a stavebních povoleních. Tendr tak nepřímo favorizuje satelitní systémy, a jelikož se mýtné brány stanou za čtyři roky majetkem českého státu, bude Kapsch je odhodlán do nového tendru jít. Nijak ale nezastírá, že mýtných bran a mikrovlny se vzdát nehodlá. Plány ministerstva dopravy počítají s variantou, že až smlouva s Kapschem v roce 2016 skončí, drahý mikrovlnný systém už nikdo nebude chtít. záležet jen na vítězi tendru, zda je zahrne do svého projektu. nebo se obejde úplně bez nich. Což ovšem znamená, že mikrovlna dodaná firmou Kapsch může jako nepotřebná skončit ve šrotu. Jednou z variant je i to, že se stávající technologie zkrátka rozšroubuje»

29 29 mýto report

30 30 Euro července 2012 report mýto» ZLATÉ VÝCHODOEVROPSKÉ TELE 42,2 143,8 161,9 5 % 17 % 20 % a odveze, potvrdil týdeníku Euro Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). 829,9 27 % 31 % 260,5 221,6 MÝTNÁ DESETILETKA 1,9 3,2 5,1 Náklady na mýto Čistý výnos 3,4 2,6 6,0 Příjmy z mýta 4,7 0,7 5,4 3,8 2,4 6,2 2,3 5,8 8,1 3,1 6,2 9,7 3,0 6,1 9,1 3,0 6,3 9,3 1,4 8,1 9,5 1,4 8,3 9,7 *rozpočet SFDI, **střednědobý odhad SFDI, příjmy odhad Kapsch, ***dopočet podle aktuální celkové ceny zakázky v rámci smlouvy s firmou Kapsch zjištěné NKÚ, příjmy odhad Kapsch pramen: SFDI, ŘSD, Kapsch MILIARDOVÝ HYBRID Snaha vyšachovat Kapsch ze hry a postavit vše na nové smlouvě, která by už nebyla pro stát tolik nevýhodná, ale nakonec nemusí vyjít. O nový supertendr je velký zájem, Rakušané ale mají v ruce pádný argument pro spořivou vládu. Vývoj hybridu si totiž nechali zaplatit od českých daňových poplatníků, a pokud o tuto technologii ministerstvo dopravy neprojeví zájem, budou s ní prostřednictvím licenčních smluv obchodovat všude po světě. Zatímco konkurenti musejí svá technologická řešení odzkoušet za své, stát za projekt propojení mikrovlnného systému se satelity zaplatil firmě Kapsch téměř miliardu korun. Dodatek skrývající se pod kryptickým názvem implementace rozhraní pro budoucí propojení stávajícího systému výběru mýtného s připravovaným systémem výkonového zpoplatnění silnic I., II. a III. třídy v hodnotě 962 milionů korun umožnil Rakušanům odzkoušet si na pěti tisících vozidlech krabičku, která zvládá oba systémy v jednom a vykazuje v testech vysokou spolehlivost. Kapsch je odhodlán do nového tendru jít. Nijak ale nezastírá, že mýtných bran a mikrovlny se vzdát nehodlá. Český mýtný systém prokázal spolehlivost a bezporuchovost, státu se zaplatil již za sedm měsíců výběru mýta a může už jen s provozními náklady fungovat další desetiletí, říká Karel Feix, generální ředitel Kapsche v ČR. A vytahuje další argument nač něco rušit, když to u sousedů funguje. Stejný systém mají v Rakousku a loni tamní provozovatel Asfinag prodloužil smlouvu na jeho spravování do roku V Polsku spustili mikrovlnné mýto v polovině loňského roku a bude tam fungovat dalších deset let, podotýká. Ani argumentování zahraničím firmě Kapsch nepomůže v tom, že stále nemá na stole konkrétní referenci pro hybridní systém, který by politici mohli odkoukat v cizině a následně si nechat postavit doma. Kombinace mikrovlny a satelitu v Evropě fungují jenže z úplně jiných důvodů. Třeba německo- -rakouský Toll2Go je manželstvím z rozumu, které v jedné palubní jednotce propojuje odlišné systémy obou sousedů. Francouzi zase začínají k satelitnímu sledování mýta stavět i klasické mýtné brány. Ecotaxe, jenž by měl fungovat od léta 2013, je ale doplňkový systém pro výběr ekologické daně, nikoli klasické mýto. Lobbistům z Kapsche tak nezbývá nic jiného než hájit mýtné brány, které i v případě vítězství hybridního systému zůstanou jádrem byznysu v Česku. Počínají si přitom komicky. Zatímco Rakušané ve sporu s NKÚ o finální cenu zakázky sveřepě argumentují tím, že telematika nemá s mýtem nic společného, protože jde o jinou službu, mýtné brány jedním dechem propagují právě jako zá-

31 31 mýto report NIC PRO ŘIDIČE. klad pro varovné systémy na dálnicích. Loni v listopadu třeba Kapsch protlačil do téměř všech médií nový projekt mýtné brány dokážou zaznamenat auto jedoucí v protisměru a dát o tom hlášku řidičům. Selský rozum šel tentokrát stranou. Auta v protisměru si všimne opravdu každý a ceduli na to nepotřebuje. Problém je, jak takový přízrak dálnice odchytit. MALÁ NÁSOBILKA S KAPSCHEM Asi tam není započítáno DPH, OKRESKY NEVYDĚLÁVAJÍ Podstatnější, než kdo, jak a za kolik bude výběr mýta po roce 2016 spravovat, je otázka, zda vůbec mýto na silnicích nižšího řádu a tím pádem i nový státní supertendr potřebujeme. Čistě na papíře to vypadá příznivě. Společnost Deloitte (ta byla mimochodem projektovým manažerem současného mýta v režii Kapsche) a dopravní fakulta ČVUT loni spočítaly, že nový systém pro silnice I., II. a III. třídy by do roku 2023 přišel na 17,5 miliardy korun bez DPH. Za stejnou dobu by kumulativně vydělal mezi 35 až 42 miliardami korun, přičemž roční vý běry z mýta by stoupaly až k 4,3 miliardám. Jenže dvojky a trojky z toho tvoří pouhých 14 procent. Vydělávají tak jen komunikace I. třídy. Pro mýto na okreskách nejsou ani někteří ekologové. Nejde prý ani tak o peníze pro kraje, které by s nimi záplatovaly své rozbité silnice, jako o odstrašující element, jenž by dostal kamiony tam, kam patří na velké tahy mimo obytné zóny. Úplně by stačilo, kdyby bylo mýto nastavené tak, aby těžká kamionová doprava nevyužívala nejrůznější objezdové trasy, což současný systém umožňuje, říká Aleš Kuták z Dopravní federace. SKRYTÁ HROZBA BRUSELU Navíc v kalkulacích s náklady a výnosy rozšíření mýta nikdo nepočítá se skrytou hrozbou v podobě vracení unijních dotací. S těmi až na výjimky není možné provozovat výdělečnou činnost. Například vybírat mýto. A pokud ano, je nutné výši podpory spočítat nikoli podle investičních nákladů, ale podle tzv. finanční mezery. Jinými slovy od vlastních nákladů odečíst odhad příjmů. Jak se ale ukázalo na příkladu Pražského okruhu, ministerstvo dopravy se již jednou přepočítalo a výběr mýtného podhodnotilo. Z celkové dotace EU ve výši devíti miliard korun musí stát dvě miliardy vracet. A to SFDI ještě včas střízlivě neprostavěl až 85 procent z unijních dota - cí, ale poměr bruselských peněz stáhl na 70 procent. Je lepší být trochu pesimistou, protože pak vás na konci nečeká nepříjemné překvapení, říká ke správné kalkulaci mýta šéf SFDI Tomáš Čoček. V případě okresek, které byly financovány z regionálních operačních programů, ale nikdo s mýtem nepočítal a přilepšení do krajských kas tak zároveň vyvolává obavy, kolik peněz se bude muset do Bruselu vracet. I když slovo vrátit na ministerstvu dopravy nikdo neslyší rád. Ty peníze můžeme spotřebovat na jiné, náhradní projekty. Rozhodnutí, co dál s mýtem, ale musí padnout co nejrychleji, protože čím více se s ním bude otálet, tím hůře můžeme kalkulovat se skutečnou výší podpory z fondů EU, argumentuje Čoček. KOPNOUT JEŠTĚ LETOS Ujišťování o náhradních projektech je ale iluzorní. Doposud existuje jediná investiční akce, kam lze bez potíží přelít bruselské peníze, které je třeba jinde seškrtat oprava dálnice D1. Další náhradník v pořadí dva úseky jihočeské D3 za tři miliardy korun je zatím stále ve stadiu tendru, který se uzavírá v polovině července. Přitom platí, že pokud se nekopne ještě letos, přesunuté peníze se do roku 2015 nestačí vyčerpat a další náhradu nám z Bruselu nikdo nedá. Vzhledem k celkovému objemu 41 odsunutých miliard tvoří riziko přestřeleného mýtného sotva desetinu. Horší než špatná kalkulace je ale fakt, že tahanice kolem mýta jsou vlastně zbytečné. Po pěti letech s Kapschem stát nakonec přichází na to, že by bohatě stačilo, aby Rakušané i ministerstvo dopravy dodrželi to, co mají ve smlouvě. Z původního rozsahu 2581 kilometrů je zpoplatněno necelých 1400 kilometrů. A za každé další zprovozněné úseky Kapsch cenu zakázky průběžně navyšuje. Očekávat, že nové mýto bude transparentní a stát si dokáže spočítat, kolik za něj zaplatí a kolik vydělá, je iluzorní a použitá technologie na tom sotva něco změní. Rozhodování, jak dál s mýtem, je čistě politickým řešením asi jako dostavba Temelína. Mnohem víc závisí na lobbistech a politicích než na kvalitě technologického řešení. A cena je úplně to poslední, protože ji beztak vyšroubují desítky tajných dodatků ke smlouvě. Rýsuje se ale ještě jedno řešení, které by přineslo možná až miliardu korun ročně a obešlo by se bez složitých smluv a utajování dat. Vrátit se ke starým papírovým dálničním známkám, které by pokryly mýto mimo monitorované úseky. Oproti elegantním databázím z mikrovlnného, satelitního či hybridního systému je to sice předpotopní řešení a jeho účinnost na rozdíl od téměř neomylných technologií stále záleží na bystrém oku policisty v hledáčku dalekohledu, na druhou stranu za prsty při něm zůstane leda tak lepidlo. A to se oproti podezření z další zmanipulované zakázky na obzoru smývá docela snadno.

32 32 Euro července 2012 report mýto Česko-slovenská partie Příprava na mýtný tendr už začala, přestože zatím není aktuální Dosud se mohlo zdát, že soutěž na rozšíření mýta bude především ostrým rakousko-slovenským duelem. Poté, co v květnu liberecký podnikatel Petr Syrovátko mimo jiné zakladatel velké stavební firmy Syner koupil 90procentní podíl ve společnosti Ibertax provozující slovenské mýto, je zřejmé, že do tendru promluví i domácí byznys. Přestože výběrové řízení na rozšíření mýta není na pořadu dne a zřejmě bude spojeno s koncem smlouvy Kapsche na provozování stávajícího systému v roce 2016, partie o další mýto je rozehraná. PŘES SLOVENSKO DOMŮ. Mýto na Slovensku provozuje společ- od května vlastní z 90 procent liberecký podnikatel Petr Syrovátko. Zřejmě se proto bude snažit proniknout s novou akvizicí i na český trh. VIZIONÁŘSKÝ NÁKUP Syrovátko, který je spojován s bývalým primátorem Liberce Jiřím Kittnerem a je majitelem tamního hokejového klubu Bílí Tygři, svým nákupem konečně učinil akcionářskou strukturu společnosti Ibertax průhlednou, jak sám poznamenal. Dosud totiž nebyla nikdy kompletně zveřejněna. Od koho Syrovátko podíl koupil, však odmítl uvést. Ví se, že desetiprocentní podíl ve společnosti SkyToll vítěz mýtného tendru drží francouzská společnost SanToll, jejímž vlastníkem je francouzská firma Sanef. O vlastnících samotného Ibertaxu s devadesátiprocentním podílem se spekulovalo ve spojitosti s finanční skupinou J&T, která budování mýta financovala. Ta následně přiznala desetiprocentní podíl, který údajně stále vlastní. Slovenští finančníci letos vyjednávali o vstupu do tuzemské společnosti Eltodo, která se spolu s Kapschem podílí na tuzemském mýtu a do svého portfolia před třemi lety zařadila společnost Vegacom zaměřenou na služby informačních a komunikačních technologií. J&T však z obchodu nakonec z neznámých důvodů vycouvala. Na nákup majority ve firmě SkyToll použil Syrovátko vlastní peníze a zdroje od PPF banky nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. J&T je v Česku spojena s Kellnerem v rámci Energetického průmyslového holdingu. Slovenský mýtný systém je technicky úspěšný projekt s jasným byznys modelem. Je to z mého pohledu stabilní investice s rozvojovým potenciálem do budoucnosti, řekl k obchodu Syrovátko. Možná tím měl na mysli i ten český. Soutěž na firmu, která vybuduje slovenské mýto, provázely před třemi lety emoce podobně jako u nás před sedmi lety. Měla i podobný průběh. Ze čtyř uchazečů byli tři vyřazeni a zvítězila nejdražší nabídka. V Česku zůstala v soutěži jen společnost Kapsch s mikrovlnnou technologií a s druhou nejvyšší cenou vyhrála. Kromě průběhu samotného tendru tehdy kritici poukazovali především na to, že mikrovlna se stovkami ocelových bran byla už tehdy zastaralá a pro regionální trasy nepoužitelná. Rakouská firma získala kontrakt na deset let, jehož součástí bylo i to, že odzkoušela na státní náklady hybridní systém mýta, který kombinuje mikrovlnnou technologii se satelitní. SkyToll na Slovensku zvítězila se satelitem a podepsala smlouvu na čtrnáct let. MIKROVLNA, NEBO SATELIT Je výhodné vsadit na mikrovlnu, satelit nebo preferovat hybridní systém? Bohužel, u nás se vždy začíná mluvit prvně o technologii, a ne o účelu, proč se má systém zavádět. Technologie je prostředek, nikoli cíl, říká Pavel Přibyl, vedoucí ústavu Dopravní systémy Fakulty dopravní ČVUT. Stát se podle něho musí rozhodnout, který princip bude preferovat. Základní je princip fiskální, kdy vybrané peníze proudí do komunikací. Druhý cíl může být regulační, kdy se pomocí proporcionálního mýta mění poplatky například v denní době (časový princip). Ten se snaží zavést Holandsko pro osobní vozidla, kdy by se v ranní a odpolední špičce platilo násobně více a lidé by zvolili jinou dobu nebo veřejnou dopravu, říká Přibyl. Další princip, teritoriální, zpoplatňuje násobně více pro nákladní vozidla silnice nižších tříd a tím je odtamtud vytěsňuje. Dopravní průzkumy ale ukazují, že se na těchto silnicích žádná významná přeprava nekoná. Pokud by byl zaveden satelitní systém, pak by se cíleně dalo zavést mýto na několika silnicích nižších tříd, které jsou prokazatelně využívány jako objízdné trasy, soudí Přibyl. Třetí princip je využíván hlavně ve městech, kde se mýtem omezuje vjezd do jistých lokalit. Mikrovlny se osvědčily na komunikacích liniových s malým počtem vjezdů a výjezdů. Pro komplikovanou dopravní síť v ČR jsou ale nevyužitelné, například mezi Benešovem a Táborem na R3 je asi dvanáct exitů, soudí Přibyl. Pokud chce vláda mýto v budoucnosti jakkoli variovat rozšiřovat, zavádět progresivní tarify nebo využívat zpoplatněná vozidla pro dopravní telematiku bude asi vhodnější přejít na satelity. MÁME SE NA CO TĚŠIT Ministerstvo dopravy mluví o tendru na rozšíření mýta pro komunikace první třídy a silnice druhé a třetí třídy už několik let. Na konci roku 2010 dokonce úředníci oslovili čtrnáct společností, aby otestovali, co jsou schopny nabídnout. Nabídek se sešlo deset. SkyToll tehdy vyrukoval s tvrzením, že je schopen zpoplatnit až devět tisíc kilometrů silnic za 3,6 miliardy korun, čemuž Kapsch nemohl konkurovat a označil takovou nabídku za nereálnou. Zaplatil si také celostránkové inzeráty v novinách, které obsahovaly výběr článků ze slovenských médií kritických k firmě SkyToll. Následně SkyToll spolu se Siemensem představily pilotní test satelitního mýta na českých silnicích. hana.borikova@euro.cz

33 33 David Beran report Miliardářova křížová výprava Byznysmen, který v Česku přišel o miliardy, chce zemi hnát k evropským soudům i k arbitráži Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš, zpívá v jedné ze svých nejslavnějších písní slovenský bard Richard Müller. Očividně to platí i obráceně. Podnikatel a miliardář David Beran by mohl vyprávět. Právě se schyluje k jeho další soudní prohře. Nejvyšší soud totiž brzy rozhodne jeho spor se šéfem a vlastníkem strojírenského gigantu Vítkovice Holding Janem Světlíkem o akcie této firmy. A pro Berana to nevypadá nijak dobře. O co ve sporu jde? Jak už to mezi bohatými podnikateli bývá, o miliardy. Společně privatizovali společnost Vítkovice lahvárny a následně také strojírenské Vítkovice. Pak se ale jejich záměry začaly rozcházet a v roce 2005 se definitivně rozhádali poté, co Světlík získal v představenstvu převahu tři ku jedné, což bylo podle jeho dosavadního partnera porušením akcionářské smlouvy. Beran, který do té doby držel 45 procent vítkovického holdingu, se rozhodl spor přehrát na jiného svého obchodního partnera Karla Komárka mladšího a akcie mu prodal. To si ale nenechal líbit Světlík, protože měl na podíl předkupní právo. Mašinerie soudů a arbitráží mezi všemi třemi mocnými muži byznysu se rozjela. Mezitím se navíc Světlíkovi podařilo navýšit základní kapitál firmy, takže původní podíl se smrskl na necelých dvanáct procent. Akcie jsou již pět let v soudní úschově. LOUPEŽ ZA BÍLÉHO DNE? Aktuální platná rozhodnutí soudů říkají, že Beran, respektive Komárek, musí akcie Světlíkovi vydat. Komárkova KKCG chce toto rozhodnutí napadnout u Nejvyššího soudu. Ten ale bude nejdříve rozhodovat jinou související kauzu. Soudy totiž také řekly, že za akcie, jež mají dle Berana hodnotu pěti miliard korun, má Světlík zaplatit 60 milionů plus úroky. Vrchní soud v Olomouci však verdikt loni zvrátil a naopak Beran má platit desítky milionů Světlíkovi. A to Beran napadá. Pikantní na tom je, že žádný verdikt soudu pro něj vlastně není příznivý. Když soud řekne, že akcie Světlíkovi předávat nemusel, bude vítězem Karel Komárek. Když posvětí cenu 60 milionů, bude to Beran nazývat loupeží za bílého dne. A pak se obrátí na Ústavní soud a následně zamíří s žalobou kvůli porušení svých práv k některému z evropských soudů, jak avizují jeho spolupracovníci. BRITSKÁ ESKAPÁDA Tam chce podle zjištění týdeníku Euro argumentovat také jiným svým vleklým sporem, který vypadá podobně, ale britská justice rozhodla v Beranův prospěch. Jde o letitou kauzu DB Invest, což byla na přelomu tisíciletí Beranova klíčová firma. Tu ovládli její manažeři Petr Novotný a Radim Šimara. Společnost se později přejmenovala na GBI Investments CZ a její akcie byly vloženy do zahraniční matky GBI UK. Majetek pocházející z operací těchto firem především se jednalo o zažalovanou miliardovou pohledávku za tehdy ještě státním Transgasem měl podle dohod skončit v Beranově nadaci Lacontha v Lichtenštejnsku. Řetěz se ovšem zadrhl. V roce 2007 vyvedli manažeři akcie GBI CZ z britské matky a převedli je slovenským podnikatelům Borisi Jakešovi a Juraji Nestarcovi, stojícím za společností General Factoring, která se živí vymáháním pohledávek. Ano, je to přesně ta firma, jež se snažila kvůli pádu IPB vymoci na ČSOB 40 miliard korun v mezinárodní arbitráži, kde ovšem pohořela. Česká GBI pak v roce 2007 vstoupila do likvidace a jen při snižování základního jmění si Nestarec s Jakešem přišli na více než 100 milionů korun. Lacontha vyšla naprázdno. Britská matka, jíž nezůstal žádný majetek, pak spadla do konkurzu v roce 2010 a konkurzní správci se začali domáhat majetku, který byl podle nich z GBI vyveden neoprávněně. Britské soudy jim daly za pravdu. Slovenským podnikatelům nařídily vrátit finanční prostředky britské GBI, která by je předala Laconthě. Dokonce následně, protože tohoto příkazu neuposlechli, udělil britský soud Nestarcovi s Jakešem za pohrdání tamní justicí nepodmíněné tresty a oba čelí exekuci majetku. Konkurzní správci zároveň podali žaloby i na Šimaru s Novotným a na základě žádosti pak české soudy obstavily jejich majetek. Loni pak na oba přišla na českou policii nová trestní oznámení. A právě zde se kruh uzavírá. Anglický konkurzní správce má totiž pocit, že česká úřední moc vůbec nekoná. Státu proto hrozí mezinárodní arbitráží na náhradu škody. PŘÍZNIVÉ ZAHRANIČÍ.

34 34 Euro července 2012 report kauza Buštěhrad Dvě verze jedné story S rozplétáním korupční aféry okolo Davida Ratha a jeho kompliců budou mít policisté ještě hodně práce Kauza údajně předražené rekonstrukce buštěhradského zámku prochází divokým vývojem. Šéf odboru regionálního rozvoje středočeského krajského úřadu Oldřich Vytiska zpochybnil, že by šlo o korupci. ARIA A ARCIA Oldřich Vytiska na policii vypovídal před několika dny a vyšetřovatelka Jana Šebková se nestačila divit. Detektivové totiž dosud pracovali s tezí, že firma Aria nejprve vyprojektovala cenově odpovídající rekonstrukci za 168 milionů korun a žádost údajných korupčníků o její navýšení o 50 milionů aby bylo možné z čeho generovat úplatky už nechtěla vyslyšet. Jenže Vytiska popsal výše zmíněnou operaci zcela jinak. Vytiska při výslechu prohlásil, že společnost Aria nejprve loni na konci září odevzdala studii, podle níž by rekonstrukce buštěhradského zámku vyšla na 218 milionů korun. Jenže úřad tehdy podle Vytisky nebyl s prací spokojen, vrátil proto projekt k přepracování. Koncem listopadu pak přišla Aria s předělaným projektem a cenou sníženou o 50 milionů na 168 milionů korun. Jediný jednatel společnosti Aria Vladislav Procházka s médii nekomunikuje. Mezitím do plánované rekonstrukce podle Vytisky vstoupila společnost s podobným názvem Arcia. Ta měla na starost vyprojektování interiérů. Na rekonstrukci Buštěhradu bylo vyčleněno z dotačního programu 200 milionů korun, a protože cena dramaticky klesla, úřad se prý rozhodl nechat opravit i část interiérů za 30 milionů. Projekt kontrolovali lidé z Regionálního operačního programu (ROP). Jelikož žádné problémy nehlásili, není vyloučeno, že do korupční aféry mohli být zapojeni. To vše budou muset policisté ještě prověřit. Z ČEHO POLICIE RATHA A SPOL. VINÍ ní, došlo v minulých dnech ke změně rozpočtu na částku zhruba 220 milionů korun plus DPH, stojí v Gregorově trestním oznámení. Operaci měl řídit bývalý poslanec Petr Kott. Jednání mezi údajnými korupčníky, společností Konstruktiva Branko a projektantem se podle něj odehrávala v kladenské nemocnici. Je tam mezi nimi rozpor, protože ten projektant navýšený rozpočet nechce podepsat. Jedná se o nějakou firmu z Ústí nad Labem (pravděpodobně Real Garant pozn. red.). Písemné podklady jsem schopen dodatečně zajistit a předložit, nabízí se Gregor coby pomocník vyšetřovatelů v trestním oznámení. Stavební společnost by měla podle něj vydávat každý měsíc faktury s devadesátidenní splatností, které schválí hejtman, posléze projde Regionálním operačním programem pro střední Čechy. Po ukončení výběrového řízení (ve kterém měla zvítězit Konstruktiva Branko) má být vydáno stavební povolení stavebním úřadem v Kladně. Je dojednáno, že do třiceti dnů od vydání povolení odešle Konstruktiva Branko 35 milionů korun plus DPH firmě paní Salačové, dále na účty pana Pohla, jeho postavení neznám. Z účtů Salačové a Pohla půjdou peníze jako vklad do některých akciových společností, jejichž názvy neznám, část peněz má být vybírána v hotovosti buď Salačovou, nebo její zaměstnankyní. Peníze se vyperou vydáním fiktivních faktur za poradenskou činnost vůči Konstruktivě Branko. Peníze jsou určeny pro Kotta, Pancovou, Salačovou, Pohla (podle všeho je do případu zapleten i Petr Pohl, šéf představenstva firmy Pohl CZ, jehož společnost se angažovala v jedné ze zakázek na rekonstrukci gymnázia Hostivice. pozn. red.) a Ratha. Nemůžu vyloučit, že část peněz je určena i na financování ČSSD, ale osobně se domnívám, že se jedná o osobní profit. Pokud bude zahájeno trestní řízení, osobně předložím i písemné podklady, které budou obsahovat konkrétní jména, data, čísla a další údaje, dodává v oznámení Gregor. O nezákonném jednání se prý dozvěděl od svého klienta, jehož totožnost neprozradí. Mohlo by jít o jednatele společnosti Aria Vladislava Procházku. Jeho firma vyhrála vý pramen: týdeník Euro JAK SE PŘEDPOVÍDÁ KORUPCE Není od věci si připomenout dosavadní vývoj takzvané Rathovy kauzy. Spouštěcím mechanismem bylo trestní oznámení někdejšího policisty Libora Gregora, bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a protikorupční policie. Ten mimochodem v letech 1980 až 1986 sloužil u Státní bezpečnosti. Ze služebního poměru VI. odboru 5. správy StB byl dle zjištění týdeníku Euro propuštěn 30. září Připravuje se rekonstrukce za cca 145 milionů korun plus DPH. Vzhledem k tomu, že níže uvedené osoby hodlají vyvést část finančních prostředků pro své soukromé obohace-

35 35 kauza Buštěhrad report RATHOVA ZHOUBA. běrové řízení za 4,8 milionu korun, projekt ale fakticky nezpracovávala, to měla na starost jiná společnost z Ústí nad Labem. Krajský úřad jí navíc nějaký čas zadržoval desetinu z částky za realizaci projektu. Procházka však v deníku Právo popřel, že by on anebo jeho firma iniciovali trestní oznámení. Tak dokonale sepsané trestní oznámení je snem každého policisty i dozorujícího státního zástupce. Oznamovatel popsal do detailu trestnou činnost, její aktéry, jakým způsobem bude závadové jednání probíhat, kdy a jakým způsobem se budou prát peníze a tak dále. Navíc slibuje dodání kompletních materiálů, které bude možné využít při dokazování této trestné činnosti. Nebudu s vámi mluvit, všechno už jsem řekl Lidovým novinám a v České televizi v otázkách Václava Moravce, sdělil týdeníku Euro Gregor. Gregor nestandardní podání trestního oznámení na Nejvyšším státním zastupitelství vysvětlil tak, že se obával zametení kauzy pod koberec. Rath podle něj má dobré kontakty u policie, když byl na padesátých narozeninách středočeského policejního šéfa Václava Kučery. Podezření z nestandardních kroků však budí postup vyšetřujících policistů. Ti 3. listopadu sepsali úřední záznam, ve kterém byli přesně pojmenováni aktéři, údajné trestné činy i skutky chystané. Včetně toho, že se 8. listopadu odehraje u Davida Ratha klíčová schůzka. Mimochodem takzvané číslo jednací, které se standardně generuje automaticky, je v tomto případě dopsané rukou. O den později vyšetřovatel Pavel Ševcovic podepisuje záznam o zahájení úkonů v trestním řízení, podle něhož totožnost pachatelů zatím nebyla ustanovena... ČÍ PENÍZE Pokud by výpověď Oldřicha Vytisky byla pravdivá, znamenalo by to výrazné trhliny v obvinění Davida Ratha a jeho suity. Podle zjištění týdeníku Euro se David Rath o rekonstrukci buštěhradského zámku intenzivně zajímal a neustále se na ni vyptával. Jestliže by se on a jeho podezřelí kumpáni nicméně skutečně snažili navýšit cenu, museli by se součástí korupční skupiny stát i úředníci ROP, kteří o přiklepnutí dvousetmilionové dotace rozhodovali. Týdeník Euro chtěl s Vytiskou hovořit, ten to ale kvůli probíhajícímu vyšetřování odmítl. V této souvislosti se proto nabízejí dvě zásadní otázky. Kde měly být vygenerovány peníze na úplatky, když celková cena za rekonstrukci poklesla podle Vytiskovy výpovědi o 50 milionů korun, na potenciálním staveništi se ani nekoplo a dodavatelům neodešly žádné peníze? A byla zakázka nadále natolik výhodná, aby dodavatelé poskytli exponentům zadavatele miliony korun všimného? Odpověď by mohla znít následovně: Mohly by to být peníze z některých předchozích projektů. Jenže ani Konstruktiva Branko, ani společnost FISA, jejichž majitelé dlí ve vazbě, pro kraj podle dostupných informačních zdrojů nikdy nic nedělaly. Navíc jen hlupák by zaplatil ze svého za něco, co nedrží pevně v rukou. DOBŘE INFORMOVANÝ PROSTŘEDNÍK.

36 36 Euro července 2012 report kauza letounů Casa Přespříliš ochotný svědek Pobočku americké firmy, která má na svědomí klíčový posudek, vede někdejší důstojník socialistické špionáže Policie se v případu nákupu vojenských letadel Casa připravuje pravděpodobně na další kroky, které by mohly vzbudit velký mediální ohlas. Mezi vyslechnutými figurují ministr financí Miroslav Kalousek nebo bývalý ministr obrany Martin Barták, dosud ale policie překvapivě nezpovídala další dvě klíčové osoby náměstky ministryně obrany pro vyzbrojování Jaroslava Kopřivu a pro legislativu Radka Šmerdu. Proč nebyli tito přímí účastníci nákupu předvoláni k výslechu? Policejní vyčkávání vyvolává dojem, že jim hrozí obvinění podobně jako někdejší ministryni Vlastě Parkanové a bývalému šéfovi sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiřímu Staňkovi. MEDVĚD VZPOMÍNÁ Mezi dosud vyslechnutými zaujme především jméno Barryho Alana Beara Midkiffa bývalého amerického vojenského pilota, později obchodního atašé americké ambasády v Praze a později lobbisty společnosti, která chtěla české armádě prodat konkurenční letoun C-27J Spartan. Přestože stroj vyrábí italská společnost Alenia, je sestaven z amerických komponentů, takže vláda USA vyvinula velkou snahu, aby česká armáda nakoupila právě tato letadla. ZASTÍRACÍ MANÉVR. Předvolávat při vyšetřování případu nákupu vojenské techniky zástupce konkurenční firmy není standardním postupem. Bear Midkiff nakonec svolil, že na otázky týdeníku Euro odpoví, vymínil si však otištění nezkrácených reakcí a pohrozil případnou žalobou při jejich neodcitování. Letouny C-27J Spartan byly podle Midkiffa na základě technických parametrů vyhodnoceny jako nejlepší volba pro českou armádu. Společnost Alenia nebyla požádána o předložení finální nabídky ve výběrovém řízení, vybrány a pořízeny byly letouny Casa. Rozhodla se proto podle Midkiffa vznést protest, jak jí to zákony umožňují (k Evropskému soudnímu dvoru), a rozhodnutí soudu znělo ve prospěch společnosti Alenia. Veškeré záznamy o tom jsou veřejně dostupné. Jelikož Alenia již v České republice žádné obchodní zájmy nemá, nejsem již s touto společností ve smluvním vztahu, nicméně můj původní smluvní závazek mlčenlivosti zůstává nadále v platnosti. Jakékoli oficiální prohlášení společnosti tedy musí pocházet od oficiálních zástupců společnosti, uvedl americký lobbista, který policii například popsal kontakt s tehdejším náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem. Na otázky, zda byl vyslechnut a co policii sdělil, reagoval následovně: Jsem občan s trvalým pobytem v České republice. Mám za to a jsem si jistý, že to tak funguje ve většině civilizovaných zemí že pokud vás policie požádá, abyste přišel podat vysvětlení, měl byste přijít a vysvětlení podat. Není snad toto správný a zákonný postup? Navíc jelikož nemám čas tuto otázku konzultovat s někým, kdo je dobře obeznámen s českým právním systémem (např. s právníkem), nevím, zda vůbec mohu odpovědět na otázku, zda mě policie pozvala k podání vysvětlení, či nikoli. Takže alespoň prozatím se dohodněme na tom, že odpověď na tuto otázku zní: bez odpovědi. A svoji výpověď jako střet zájmů nevnímá, přestože lobboval za konkurenční produkt: Podobně jako čeští vysocí důstojníci odloží své uniformy a stanou se z nich konzultanti nebo začnou pracovat pro zbrojařské firmy, i my si můžeme po ukončení vojenské služby najít práci. I váš bývalý náčelník generálního štábu Šedivý dnes zastupuje americké společnosti, například General Dynamics. Stejně tak v tomto oboru působí generálové Štefka a Prokš. Pomozte mi proto, prosím, pochopit, jaký problém v tom vidíte, když pro americkou armádu nepracuji již od roku 2000? ANALYZOVÁNO Slova Beara Midkiffa o nadřazenosti letounů Spartan nicméně nepotvrzuje analýza parametrů, kterou si nechala vypracovat 24. základna dopravního letectva ve Kbelích v říjnu roku Podle ní jsou parametry letadel Casa i Spartan podobné, v některých ohledech mají dokonce první jmenovaná navrch. Casa například uveze o tři cestující nebo výsadkáře víc, životnost draku letadla je prý u Casy v letových hodinách dvojnásobná. Zvýšenou cenu španělských letadel zavinily specifické požadavky vojáků. Jde například o pasivní a aktivní ochranu proti řízeným střelám takzvané vymětače klamavých cílů. Na případu nadále zaráží, že si na stanovení ceny leteckých speciálů policie vybrala českou pobočku americké firmy American Appraisal, která nemá prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Mnohé informace o speciálech jsou totiž kvůli národní bezpečnosti v utajovaném režimu.

37 37 kauza letounů Casa report KDO JE TU NEJLEPŠÍ? (nahoře) Ani naše firma, ani já nemáme prověrku NBÚ a dosud jsme ji nepotřebovali. Pro případ Casa nám policie uvolňovala pouze neklasifikované informace, sdělil týdeníku Euro šéf české pobočky American Appraisal Jiří Krch. Krch by tak jako tak měl možná problém bezpečnostní prověrku získat. Současný ředitel byl totiž před rokem 1989 důstojníkem komunistické špionáže konkrétně vědecko technické rozvědky. Po ukončení civilní vysoké školy (ČVUT) a roční práci v Aero Vodochody jsem absolvoval od podzimu 1987 do podzimu 1989 dvouleté denní studium na škole ministerstva vnitra, odešel jsem počátkem roku 1990, aktivní službu jsem nikdy nevykonával, prohlašuje. Jenže podle zjištění týdeníku Euro si Krcha po roce 1989 přebrala nástupnická organizace socialistické špionáže, která jej ve svých evidencích vedla do února Jeho kolegy na rozvědce byli pozdější šéf Union banky Roman Mentlík nebo předseda představenstva evropského Microsoftu Jan Mülfeit. Krch se v rozvědce vypracoval do pozice staršího referenta s platem 3300 korun a šestisetkorunovým příplatkem. Policie sama oslovila společnost American Appraisal v první polovině roku 2011, neprošla tedy výběrovým řízením. Podle neoficiálních informací vyšel posudek na necelých 800 tisíc korun. Minulost u komunistické rozvědky přitom lze považovat za určité riziko, například nebezpečí vydíratelnosti, což Národní bezpečnostní úřad u prověrek často přezkoumává. Jiří Krch ovšem míní, že tato skutečnost posudek nezpochybňuje a není ve střetu zájmů. Předpokládám, že příslušným orgánům jsou při výběru konzultantů k dispozici minimálně stejné informace jako vám. Z mého pohledu neshledávám žádné skutečnosti, které by zavdávaly důvod konfliktu zájmů nebo neobjektivního přístupu při oceňování majetku. Navíc každý posudek v naší společnosti je práce týmu, nikoli jednotlivce, dodává Krch. PŘINUŤTE JI MLUVIT Policie žádostí o vydání Vlasty Parkanové míří nejspíš k jedinému cíli: že se při výslechu rozmluví o tom, zda na ni tlačili někteří kolegové z vlády Mirka Topolánka, aby nákup letounů podpořila. Nasvědčuje tomu výzva Bearu Midkiffovi k podání vysvětlení stejně jako způsob, jakým oslovili v Česku nepříliš známou firmu kvůli vypracování klíčového posudku o ceně. Přinejmenším by policie měla vyšetřování doplnit o další studii, nejlépe od renomované společnosti, která bude mít přístup ke všem materiálům souvisejícím s nákupem letounů Casa. Případ je na státním zastupitelství veden v chráněném režimu. Původní žalobce Boris Havel už tuto záležitost nedozoruje a jeho nástupce Jan Kořán dostal zákaz o průběhu vyšetřování informovat svého nadřízeného z pražského Vrchního státního zastupitelství. Prý nyní poslouchá příkazy Nejvyššího státního zastupitelství z Brna. INZERCE oddaná a so stikovaná obhajoba práv klient všemi dostupnými právními prost edky trp livá práce s otev enými informa ními zdroji spolu s inovativním a kreativním p ístupem k ešení problém detailní znalost eského podnikatelského a právního prost edí ejné moci a zahrani ními partnerskými právními kancelá emi

38 38 Euro července 2012 report Jaroslav Klíma Doma v nanosvětě Fenomén oktavie nám hodně pomohl, říká ředitel firmy Tescan a Technologický podnikatel roku 2011 Pěkná konžská tetra, zkouším si vzpomenout na své akvaristické mládí v prosklené pracovně generálního ředitele brněnské společnosti Tescan. Je to taková druhová melanž od Amazonie přes Kongo až do jihovýchodní Asie, ti skaláři jsou už ve výslužbě, ale to Labeo bicolor vypadá dobře, prozrazuje celoživotní koníček Jaroslav Klíma, který před jednadvaceti lety spolu se čtyřmi společníky Tescan založil s kapitálem sto tisíc korun. Vývojáři a technici žili ze substrátu, který po sobě zanechala Tesla Brno, vylepšováním původních tesláckých analogových elektronových mikroskopů o digitizéry, dodávali programovatelné řídicí jednotky a vyráběli drobné příslušenství. Postupně začali s vývojem vlastních přístrojů, a co vydělali, dali do výzkumu, vývoje a investic do technologií. V hi-tech byznysu nejde jen o to investování, ale také o trefení se do trhu, tedy přetavit výdaje do výzkumu a vývoje do výrobků a aplikací v nových oborech, které se dobře chytnou a generují nejen tržby, ale také zisk. Čísla potvrzují, že právě tohle se My jsme byli do roku 2008 v podstatě nižší třída a říkám, že naší záchranou byly naše ambice posunout se výš V roce 2007 měl Tescan tržby 273 milionů korun, ale loni už skoro 660 milionů, a letos by mohla firma dosáhnout miliardové hranice Tescanu daří, v posledních letech se firma rozvíjí skokově. V roce 2007 měl Tescan tržby nějakých 273 mi lionů korun, ale loni už skoro 660 milionů, a letos, pokud všechno vyjde tak, jak Tescan plánuje, by firma mohla dosáhnout miliardové hranice. Přitom se jí daří držet pěkné ziskové marže, které loni rostly rychleji než obrat i výdaje na výzkum a vývoj (viz tabulka). Takhle se organickým růstem rodí hráči, s nimiž je třeba počítat. Tescan dnes patří mezi pět celosvětově nejvýznamnějších výrobců přístrojů s fokusovaným svazkem nabitých částic, což o sobě neříká sám, ale uvádějí to i jeho konkurenti (třeba americký FEI, který musí zveřejňovat hodně podrobností, protože jeho akcie jsou kotované v USA). Takových firem by Česko potřebovalo stovky. Takže s jejím generálním ředitelem se nebudete bavit o akvarijních rybičkách, jakkoli by taková konverzace mohla být oboustranně příjemná. Jak na tom ve srovnání s konkurencí byly elektronové mikroskopy z Tesly za starého režimu? Tesla sice měla v bývalém RVHP v elektronové mikroskopii výsadní postavení a v 50. a 60. letech, dokud to bylo o přesné mechanice, byla skutečně na špičkové světové úrovni. S rostoucím podílem elektroniky a programového vybavení ovšem začala Tesla zaostávat. Na Západ nevyvážela. Kromě Sovětského svazu, který poptával 70 procent objemu, šel export hlavně do někdejší NDR, Polska a Rumunska, kde tehdy byla největší vědkyní Elena Ceausescová. Předtím, než jsem šel do vývoje, jsem dělal servisního technika, takže kontakt s klienty a s obchodem jsem měl už v minulosti. To se pak v Tescanu hodilo. Jenže po revoluci Česko východní trhy ztratilo Nebo je to tak, jak se dneska říká, že jsme trhy ke své vlastní škodě sami vyklidili? To je mýtus. Nic se nevyklízelo, pamatuji si dobře, jak mi v Rusku ti, kteří měli v chaosu počátku 90. let náhodou nějaké peníze, říkali, že od nás už brát nebudou, když si teď mohou za dolar koupit, od koho chtějí. Tahle móda západních technologií byla na Východě hodně silná, zatímco na Západě zas byla nedůvěra vůči nějaké malé české firmě z Brna. Podařilo se tuhle bariéru prolomit? Zní to trošku paradoxně, ale v Německu nám hodně pomohla Škoda Octavia první generace, která byla opravdový kvalitativní průlom a zlepšila v očích Němců reputaci českých dodavatelů. Třeba Bosch byl ochoten s námi udělat byznys a teď jsou pro nás výrobci příslušenství i samotné automobilky důležitými klienty, používají naše mikroskopy v materiálovém výzkumu, defektoskopii a kontrole kvality. Dnes tu máme zrovna německé techniky od VW, ti od nás také kupují. Samozřejmě bychom se nechytili bez podstatného zvednutí kvality a velmi konkurenceschopných cen, ale ten fenomén oktávky v Německu zabral. My jsme dostali klíčovou referenci, protože german technology je ve světě pojem, a kdo prodává technologicky náročný výrobek Němcům, už musí něco umět. Na tržbách Tescanu jako by nebyla vidět krize, dynamicky právě od roku 2009 rostete? My jsme byli do roku 2008 v podstatě nižší třída a říkám, že naší záchranou byly naše ambice posunout se výš. Investujeme do výzkumu a vývoje 40 procent čistého zisku a s novými výrobky a aplikacemi jsme se posunuli do vyšší kategorie, pronikáme do dalších oborů. Kdo nemá produkt a vlastní agresivní obchodní strategii expanze na nové trhy, tomu žádná vládní proexportní politika nepomůže. Drajv musí mít firma samotná. Dneska dodáváme korejským firmám, což jsou globální jména jako Samsung, Hyun dai nebo LG, do jejich závodů mikroskopy pro defektoskopii. Berou od nás korejské univerzity, je to dnes 22 procent našeho odbytu. Pro nás je Jižní Korea stejně významný trh jako USA. V Americe i v Číně máme dceřiné společnosti, dodáváme od NASA přes průmyslové podniky až po americké policejní laboratoře a čínské univerzity. Polovina našich prodejů je pro instituce ve veřejném sektoru. Abychom utekli rozpočtovým

39 39 rozhovor report JAROSLAV KLÍMA (63) - škrtům, geograficky diverzifikujeme. Začali jsme prodávat do Brazílie, do Peru. Už znovu máme dobré prodeje v Rusku, třeba pro defektoskopii od nás odebírá výrobce nákladních aut Kamaz. Těžařům nabízíme analyzátory vzorků z jejich vrtů, což jim umožňuje rychle poznat, jak je daný vrt nadějný, a šetří tím náklady. Důležitý je pro nás biologický a materiálový výzkum. Rozhodně jsou naše výrobky důležité pro nanotechnologie. V čem vidíte budoucnost českého průmyslu a aplikovaného výzkumu? Není pravda, že se do výzkumu ze strany vlády neinvestuje, na přístrojové vybavení je prostředků opravdu dost, do budování výzkumných center proudí obrovské peníze z unie. Prodáváme do celého světa, ale uchytit se v ústavech Akademie věd, to nám nějak nejde. Taky si kladu otázku, proč jsou u nás tak vysoké ceny vědeckých přístrojů a proč využití strojového času draze nakoupených mašin docela pokulhává. Že by nějaký doktorand čekal, až na něj třeba ve dvě ráno vyjde čas a mohl na zařízení za miliony korun něco zkoumat, to uvidíte v USA, v Číně, ale ne v Česku. Není to o tom, že by tady chyběli dobří vědci, ale chybějí ambice, raději si udělají malý tým, tak sedm až osm lidí, než aby dráždili ostatní. Mají pak docela solidní výsledky, dostávají granty, publikují i v zahraničí, ale na díru do světa to nestačí. My s výzkumem intenzivně spo-»

40 40 Euro července 2012 report Jaroslav Klíma PŘÍBĚH FIRMY Číně naproti PŘÍSNÉ LABORATORNÍ PROSTŘEDÍ. Výrobky společnosti Tescan směřují od Spojených států po Jižní Koreu.» lupracujeme, ale nepřeceňoval bych tu linku mezi univerzitním výzkumem a průmyslem, protože firma musí mít klíčové inovační kompetence doma. Také proto u nás zaměstnáváme lidi s Ph.D., máme v kmenovém stavu i jednoho profesora. Třiapadesát procent ze sto sedmdesáti našich zaměstnanců jsou vysokoškoláci. Kam chcete směřovat společnost dál: organický růst, nebo už je čas na akvizice? Nebo snad zvažujete exit? Nyní se začínáme ohlížet po akvizičních cílech, protože jenom organickým růstem se k velké nadnárodní firmě nepropracujete. Rozhodli jsme se pro to, co nám posloužilo v uplynulých letech, tedy pro vysoké ambice: chceme postavit nadnárodní firmu se sídlem v Brně, která bude mít dceřiné společnosti na klíčových trzích. Brno bylo vždy průmyslové město a patrioty si zaslouží. Navíc tady je solidní zázemí ve školství i ve výzkumu. Třiapadesát procent ze sto sedmdesáti našich zaměstnanců jsou vysokoškoláci Tescan se prosadil především díky vývoji a produkci rastrovacích elektronových mikroskopů a jejich aplikací pro nejrůznější účely, ale dnes nabídku tvoří i sestavy a přídavná zařízení pro mikroskopy, zařízení pro digitální zpracování obrazu z optických zařízení, zakázková výroba a vývoj vakuových komor, detekční systémy a vývoj hardwaru a softwaru pro měřicí zařízení. Před dvěma lety se Tescan transformoval na akciovou společnost a uskutečnil další změny ve své struktuře. Mezi nejvýznamnější patřilo založení dceřiné společnosti Tescan China v Šanghaji a ovládnutí majoritního podílu Tescan USA Inc. Mikroskopy značky Tescan používají společnosti a vědecké instituce zabývající se například nanotechnologiemi či materiálovým inženýrstvím téměř po celém světě. Mezi největší odběratele patří firmy ve Spojených státech, Rusku, Německu a v posledních letech také v Číně. Tescanu se v loňském roce zároveň podařilo proniknout na další perspektivní trhy, například do Latinské KAM TESCAN PRODÁVÁ Podle tržeb 2011 (v %) Ameriky, kde zaznamenal úspěšné prodeje především v Brazílii a Peru. Současně se také povedlo obnovit prodej přístrojů do Austrálie. RIVALOVÉ Společnosti, které konkurují Tescanu JEOL, Ltd. (Japonsko) Carl Zeiss SMT AG (Německo) Hitachi High Technologies Corp. (Japonsko) FEI Co.(USA) U FEI se zastavme. Ačkoli má sídlo ve státě Oregon, v Brně působí od roku 1998 a zaměstnává tam 500 lidí, tedy téměř čtvrtinu celosvětového personálu. Začátkem června 2012 FEI ohlásila investici za 35 milionů dolarů do přesunu a rozšíření svého výrobního a výzkumného centra v Brně. V moravské metropoli tak najdete vedle sebe dva světové hráče, kteří expandují, a město je tak fakticky globálně důležitým klastrem elektronové mikroskopie. Nebudu zacházet do detailů, ale vidíme potenciál akvizic v německy mluvících zemích. Alternativou by bylo prodat, nabídek je dost, ale k čemu by to bylo, dokud je chuť, ambice i potenciál dalšího růstu? Přejít do rukou private equity investora? Jaká by byla jeho přidaná hodnota, s financováním rozvoje nemáme problém. Jednak dovedeme financovat růst z vnitřních zdrojů, jednak máme dobrou spolupráci s bankami. V případě, že by nás převzal nějaký investiční fond, po pěti sedmi letech bychom skončili stejně v rukou velkého koncernu, protože to je jejich typický investiční horizont. A se samostatným rozvojem značky by byl konec. miroslav.zamecnik@euro.cz Spojené státy pramen: Společnost Tescan TESCAN V ČÍSLECH Náklady na vědu a výzkum vs. zisk Rok VaV (tis. Kč) Růst VaV Tržby (tis. Kč) VaV/Tržby Růst tržeb VaV/Zisk po zdanění Zisk po zdanění (tis. Kč) Růst zisku % 40 % % % 4 % 54 % % % % 8 % 38 % % % % 22 % 39 % % % % 75 % 33 % % pramen: společnost Tescan Jižní Korea Čína Rusko Německy mluvící země Ostatní EU Česko Izrael Střední východ Indie 1 Jižní Afrika 1 Latinská Amerika 1

41

42 42 Euro července 2012 report evropské fondy Na cestě z dotační džungle Kvůli skandálům s dotacemi může mít Česko příště méně peněz. Reforma chce sebrat pravomoc krajům KONEC PLÝTVÁNÍ. Pokud máte rádi černý humor, přečtěte si zprávy o korupci v oblasti evropských dotací. Například farmáři na Sicílii získali v minulých letech miliony eur na pěstování pomerančů a citronů, přestože v tamních zeměpisných podmínkách uvedené plody vůbec nerostou. Na Slovensku zase jistý zemědělec získal velmi slušnou dotaci na chov dobytka, který vůbec neexistuje jeho jméno bylo smyšlené. Podobných perliček se dá v uvedeném odvětví nalézt více než dost. Rozkrádání evropských strukturálních fondů je zkrátka disciplína velmi oblíbená napříč Evropou. Není divu, že Češi za pár let udělali všechno možné, aby se v ní zdokonalili. Z PERIFERIE DO CENTRA Pověst země, kde se bruselské peníze ztrácejí jako v černé díře, se s Českou republikou skutečně táhne jako protivný zápach. Lidé pohybující se v kruzích evropských institucí to v neoficiálních rozhovorech ostatně potvrdí s velkou dávkou jistoty, a při čtení palcových titulků o problémech v jednotlivých operačních programech možná ani není třeba se jich ptát. Potíž je v tom, že pomalu končí sedmileté programové období, v rámci kterého Česko získalo rekordní objem peněz. Z celé unie vůbec nejvíc, pokud počítáme objem na osobu. Nyní startuje příprava dalšího programového období pro roky 2014 až Už nyní je jasné, že Brusel tak štědrý nebude. Navíc reálně hrozí, že díky nelichotivé pověsti České republiky bude unijní kapesné ještě mnohem skromnější. Ano, může to mít dopad. Problémy v čerpání tu jsou a všechny ty aféry určitě nepomáhají. Až se začne vyjednávat o konkrétních programech, komise může být mnohem přísnější, tvrdí náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Ten byl jedním z hlavních aktérů společných jednání mezi Českem a komisí v uplynulých měsících, takže velmi dobře ví, co se o tuzemsku na chodbách v Bruselu šeptá. Zároveň je jedním z hlavních architektů změn, které by měly

43 43 evropské fondy report VÁŠ DOBRÝ POCIT JE DŮLEŽITÝ KOLIK DOSTÁVÁME ,7 pramen: NKÚ KOLIK MÁME PROBLÉMŮ pramen: NKÚ ,9 103,1 764,4 793, , být v českém systému čerpání dotací zavedeny. A ty rozhodně nejsou malé. Co víc, v oněch sedmi letech by měly zajistit méně korupce, méně chyb a zároveň jednodušší čerpání. Týdeník Euro má k dispozici stručný návrh opatření, která by měla nynější dotační chaos v budoucnu napravit. Pravděpodobně nejrevolučnější změnou je absolutní zrušení regionálních operačních programů, takzvaných ROP. Podle všeho to neznamená, že by do krajů mělo proudit méně peněz, struktura rozhodování by se ale měla podstatně zjednodušit a zcentralizovat. To dává do velké míry smysl. Nejen proto, že právě re gionů se týkají některé v médiích propírané skandály. VÍC HLAV MÍŇ VÍ První podstatné potíže s dotacemi totiž Česko zažilo už v roce 2009, kdy se muselo zastavit čerpání fondů z programu ROP Jihozápad. Kvůli podezření z korupce byly přebodovány projekty v hodnotě přibližně čtyř miliard a dodnes se čeká na výsledky soudu s manažery ROP. Peníze sem znovu proudí teprve od minulého září. Následovala známá kauza ROP Severozápad, kde byl šéf regionálního úřadu Petr Kušnierz obžalován z pobírání úplatků a snahy o ovlivňování dotací. Poslední epizodu s exhejtmanem Rathem v hlavní roli snad ani nemá cenu popisovat, ROP Střední Čechy doplnil řadu zdiskreditovaných regionů velmi solidně. Ještě důležitější než výše popsaná korupční šetření je samotná architektura nynějšího systému. V Česku vzniklo v současném programovém období dohromady 18 operačních programů, tedy 18 byrokratických aparátů, které samostatně rozhodují o udílení dotací. Ty pak není možné důsledně kontrolovat, i kdyby náhodou někdo chtěl. Na tak malou zemi je tak velký počet programů skutečně neobvyklý. Samozřejmě čím víc hlav celá ta struktura má, tím těžší je pro ni dotace řádně řídit, říká náměstek Braun. U regionálních programů navíc vzbuzuje pochyby to, že je řídí krajští politici, a aniž bychom hned hovořili o korupci nebo plýtvání, rozdělení peněz do některých projektů vzbuzuje otázky ohledně jejich smysluplnosti. Z monitorovacích zpráv vyplývá, že dotační politika přispěla v Česku k vytvoření celkově více než 50 tisíc pracovních míst. Regionální operační programy, kterých je šest, jich ale vytvořily jen zhruba Pro nic za nic se určitě o ROP neříká, že rozdělují peníze pro hotely a golfová hřiště, jakkoli jde o zjednodušující bonmot. Ministerstvo financí snížení počtu operačních programů vítá, ostatně jejich nižší počet jsme prosazovali již při vyjednávání současného programového období, říká Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí. Souhlas Kalouskova úřadu bude» INZERCE EVENTY Realizace eventů všech typů: M. I. P. Advertising, Hollarovo nám. 11 Praha 3 Kontakt: Marie Martínková martinkova@mip.cz 0 společenské akce 0 státní události 0 sportovní šampionáty 0 konference 0 semináře 0 výstavní expozice 0 teambuilding 0 soukromé oslavy a mnoho dalších

44 44 Euro července 2012 report evropské fondy KORUPČNÍ HENDIKEP. Všechny ty aféry» přitom pro úpravu systému klíčový, v otázce dotací je totiž důležitým uzlem. Kromě auditů má také na starost žádosti o certifikaci výdajů do Bruselu. Praxe ukázala, že vysoký počet operačních programů je velmi těžce řiditelný, neboť při takovém počtu nebylo možné zajistit účinné sjednocení nebo alespoň přiblížení jednotlivých procesů. Vysoký počet programů je náročný jak pro audit, tak pro certifikaci, potvrzuje Haas. SYSTEMATICKÁ KORUPCE Evropské dotace by kromě toho měly být podstatně transparentnější, informace by měly být snadno dostupné a dohledatelné, což zajistí i plánovaná stoprocentní elektronizace celého systému. Žadatelé o dotace pak snad již nebudou muset pracovat s často několikasetstránkovými šanony a administrativa se podstatně zjednoduší. Preferovány by měly být projekty, které jsou udržitelné, a to v těch oblastech, kde trh neplní všechny funkce. Zní to celé skoro jako z pohádky, jako by to snad ani nemohla být pravda. Zádrhel je pochopitelně v tom, co bylo předneseno v úvodu. Česká republika má za sebou v čerpání dotací tolik afér a potíží, že to značně ztěžuje její vyjednávací pozici. Může se proto snadno stát, že budeme mít velmi dobře fungující systém, který bude rozdělovat jen pár drobných. Zatím se na evropské úrovni začaly řešit jen technické a legislativní procedury týkající se příští sedmiletky. Po nich však bude následovat tvrdá politická bitva o to, kolik peněz si který stát ukrojí. Kaňka na naší pověsti má skutečně velké rozměry. V poslední době problémy gradovaly natolik, že Evropská komise v březnu zaslala do Prahy výhružný dopis a vynutila si pozastavení dotací. Z Bruselu v té době létala tvrdá slova hovořící o systematické korupci, která se v srdci Evropy podle všeho odehrává. Delegace českých zástupců se jala žehlit potíže tváří v tvář zástupcům komise a vznikl akční plán, na jehož splnění měla česká strana čas do konce června. Češi museli zlepšit audit dotací a zavést změny v personální politice, jinak Brusel neobnoví proplácení. Pokud by se tak nestalo, Česko by se ocitlo před vážným problémem. Peníze na projekty totiž proudí nejprve ze státního rozpočtu a až poté jsou propláceny unií. Pokud se kohoutek znovu neotevře, promítne se to na deficitu veřejných financí. Z monitorovacích zpráv vyplývá, že dotační politika celkově přispěla v Česku k vytvoření více než 50 tisíc pracovních míst SPRÁVNÝM SMĚREM Akční plán plníme, pracujeme na tom. Nyní dáváme dohromady uzavírací dopis a v tuto chvíli je všechno splněno, tvrdí Braun s tím, že snad už v průběhu prázdnin požádá Česko o obnovení financování. Potom však ještě bude následovat složitý byrokratický proces a zatím si nikdo netroufá s určitostí říct, že se celá procedura stihne provést včas tak, aby se rozpočtu nedotkla. Server Aktuál ně.cz nedávno přišel s nepotvrzenou zprávou, podle níž by evropské peníze měly začít proudit až v říjnu, tedy v kritickém termínu. O dopadu na státní rozpočet bychom v tomto okamžiku neradi spekulovali. Podle Evropské komise jsme udělali skutečně obrovský kus práce a ubíráme se správným směrem, říká zase Jakub Haas z ministerstva financí. Zarážející je už to, že jedním z hlavních bodů akčního plánu, onoho domácího úkolu, který Česko za trest dostalo, je i centralizace auditu. Stručně řečeno, dosud fungoval systém tak, že každé ministerstvo, které spravuje operační program fondů, si audit provádělo samo. Odtud pochopitelně pramenila řada dřívějších potíží pokud například ministerstvo dopravy rozdalo peníze a zároveň samo kontrolovalo, že tak učinilo správně, nemohla být tendence odhalovat chyby zrovna velká. Po výprasku byly všechny audity přesunuty dle dohodnutého plánu pod ministerstvo financí. Přibližně před měsícem však vyšly na povrch výsledky předběžné zprávy Evropského účetního dvora, hlavního kontrolního orgánu unie srovnatelného s českým Nejvyšším kontrolním úřadem. Závěr nepřímo naznačoval, že auditoři z ministerstva financí upravovali výsledky tak, aby Česká republika vykazovala méně chyb. SKANDÁLNÍ OČISTEC Ministerstvo samozřejmě tvrdí, že to tak nebylo. Navíc šlo o předběžné výsledky, které se ve finální zprávě mohou podstatně lišit. Jenže problém je už v samotných pochybách. Obnova proplácení dotací se tím může zadrhnout a čas hraje proti nám. Nemluvě o tom, že i kdybychom vše splnili na jedničku a Brusel opět začal posílat peníze, zůstanou problémy ještě v konkrétních operačních programech. V současnosti je vyhlášen stop-stav na regionální programy Severozápad a Střední Čechy, zastavena byla také certifikace u programů Životní prostředí a Vzdělání a konkurenceschopnost. U posledně jmenovaného hrozí v příštím roce výpadek 1,4 miliardy korun. Problematický je také operační program Doprava, kde existuje riziko nevyčerpání patnácti miliard korun. Jisté je, že i přes uvedené problémy se Češi jako správci fondů poučili a směřují k velmi rozumné reformě celého dotačního chaosu. Fakt, že skandály s dotacemi se staly hned v několika případech mezinárodní aférou, pomohl mnoha lidem otevřít oči. Dnes už si nikdo netroufne říct, že nemáme problém, což byla ještě před rokem donekonečna opakovaná mantra všech zainteresovaných osob. Není to sice důvod k nějak velkému optimismu, ale fakt, že onen puchýř plný hnisu praskl v tak krátké době, směřuje k mnoha protikorupčním a efektivním opatřením. Jen doufejme, že ještě k něčemu budou. tomas.plhon@euro.cz

45

46 46 Euro července 2012 report silniční stavitelství Pepo, stav, papíry doděláme potom Vláda bude muset rozhodnout, zda vyplatit stavebním firmám 1,3 miliardy korun bez smluv Nejvyšší kontrolní úřad už roky chrlí alarmující zprávy o výstavbě tuzemských silnic. Minimálně tu poslední o Pražském okruhu by vláda neměla ignorovat. Brzy jí ostatně přistane na stole společný materiál ministerstva dopravy a ministerstva financí projednávaný v režimu vyhrazený. Na jeho základě zvednou ministři ruku pro to, aby mohly být stavebním firmám proplaceny faktury za 1,3 miliardy korun, ke kterým chybějí právní podklady především dodatky ke smlouvám. Pokud tak kabinet neučiní, vystaví stát hrozbě arbitráží. Jakkoli je Pražský okruh po stavební stránce monstrózní dílo a je s podivem, že za současného stavu legislativy jej ŘSD dostavělo téměř v termínu, z pohledu dodržení zákona o veřejných zakázkách jde o pořádně zpackanou akci. Právě tento měsíc přijíždějí z Bruselu úředníci ověřit si kvalitu kontrol financování projektů s evropskou účastí. U silnic si sami vybrali několik akcí, na které se zaměří. Pražský okruh tam naštěstí chybí. Přestože evropští účetní jsou už z Česka zvyklí na ledacos, z části prstence kolem metropole by se jim přece jen mohly protočit panenky. Důkladnou kontrolu úseku 514 a 513 ale zadal Státní fond dopravní infrastruktury samotnému VELKÝ PRŮŠVIH. ŘSD. Na části mezi Slivencem a Lahovicemi (514) už skončila, na úseku Lahovice Vestec (513) bude hotova do konce měsíce. SÁM SI NACENÍM Už v loňském roce doputoval mezi poslance materiál v režimu tajné, ve kterém se dočetli, že vícepráce na části Pražského okruhu 513 překročily 80 procent. Zákonem povolená hranice je přitom dvacet procent. Těžko uvěřitelné číslo nedávno potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad, který už nic netajil. Podle jeho nálezu dosáhly vícepráce na úseku 513 4,1 miliardy korun a méněpráce (tedy levnější či zrušené části projektu) tří miliard korun. Vícepráce tak překročily devadesát procent smluvní ceny projektu a konečná cena zakázky se zvýšila o více než miliardu korun. Dodavatel provedl během výstavby 468 změn. Kontroloři upozornili ještě na jednu věc: změny a jejich ocenění byly oprávněným zaměstnancem ŘSD schváleny až po jejich realizaci. Smluvně však nebyly upraveny a smluvní cena stavby nebyla změněna. Na vedlejší stavbě 514, jejíž cena dodatečně narostla o miliardu korun, bylo změn, které nebyly zasmluvněny, jenom 325. U této stavby činily vícepráce 21 procent smluvní ceny. Všechny vícepráce musejí být podle zákona o veřejných zakázkách zadány v zadávacím řízení a na základě písemné smlouvy. Tolik prohřešek proti právu. Z hlediska ceny jde především o to, že si místo zadavatele diktuje dodavatel a v případě takového množství změn je vlastně původní soutěž zbytečné divadýlko. Pokud nejsou práce zadány najednou, tlak trhu na cenu vícepráce prakticky nepůsobí, protože takové práce a dodávky jsou obvykle oceňovány zhotovitelem tzv. individuální kalkulací v rámci režimu víceprací. Zaklínadlo, kdy je zhotovitel povinen nabídnout vícepráce za,ceny obvyklé v místě plnění, je spíše proklamací než vyžadovanou a obvyklou praxí, říká Milan Oleríny, expert na smluvní podmínky ve stavebnictví. NIKDO TO NEPODEPSAL Faktury stavebních firem za 1,3 miliardy korun, na které chybí dodatky ke smlouvám, nechtěl parafovat žádný z posledních tří ředitelů ŘSD Alfred Brunclík, Jiří Švorc ani René Poruba. Pražský okruh se otevíral v září roku 2010, ale po dvou letech zřejmě už došla dodavatelům (úsek 514 sdružení Strabag, Hochtief, Bögl a Krýsl, úsek 513 Skanska, Skanska SK, Alpine Bau) trpělivost. Dědictví Pražského okruhu je tak jedním z prvních U faktur za takzvané nezpůsobilé změny neexistuje cesta, jak jejich proplacení alespoň ex post zlegalizovat kostlivců, který vypadl na čerstvého ředitele organizace se špatnou pověstí. Nezaplacené faktury jsou naprosto zásadní věc, se kterou se musíme vypořádat. Roky to tu létalo éterem. Stavební firmy jsou pod tlakem matek, už jsou nachystané se soudit nebo jít do arbitráží. Pokud bychom dál nic nedělali, byla by to otázka týdnů, maximálně měsíců, říká David Čer-

47 47 silniční stavitelství report CESTA K RADOTÍNU. mák. Na vícepráce ve stavební terminologii změny během výstavby za zhruba 600 milionů korun vyhlásí ŘSD podle důvěryhodného zdroje týdeníku Euro dodatečně jednací řízení bez uveřejnění. U faktur za tzv. nezpůsobilé změny ovšem neexistuje cesta, jak jejich proplacení alespoň ex post zlegalizovat. Pokud bychom odmítli dát ŘSD peníze na úhradu faktur, vystavili bychom státní rozpočet nebezpečí žalob ze strany firem. Firmy mají doklady, že si ŘSD práci objednalo, i když v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a firmy prokazatelně práci odvedly. Naší podmínkou ale je, že se ŘSD zaváže, že samo sebe udá na finančním úřadě, vysvětluje Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, na jakém základě pošle ŘSD stamiliony bez papírů. Přestože seznam viníků současné situace by byl v tomto případě hodně dlouhý, žádný s největší pravděpodobností nevznikne. Postihnout konkrétní osoby by bylo těžké. Každý, počínaje projektantem a konče generálním ředitelem, přispěl svou troškou tím, že něco udělal, nebo naopak neudělal, soudí Čoček. I čerstvý ředitel Čermák se kloní k přístupu pojďme se primárně poučit, ať už se to neopakuje. MILIARDY PRO UNII, I PRO FINANČÁK Chybějící smlouvy na dodatečné práce jsou sice specifickým jevem Pražského okruhu, ovšem vysoká chybovost, která tady dosáhla extrémních hodnot, je obecným problémem valné většiny silničních staveb. Vícepráce u nás mohou dosáhnout podle regulí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pouze dvaceti procent v Evropě to bývá i padesát procent musejí být ale nepředvídatelné a zadavatel nesmí k jejich vzniku přispět svým jednáním. Evropě vadí více než množství víceprací jejich předvídatelnost, a tedy i zbytečnost. Typickým příkladem nepředvídatelné vícepráce mohou být například změny v podloží, pokud zadavatel prokáže, že udělal všechno pro to, aby je zmapoval. Pokud jsou vícepráce předvídatelné, jsou pro Evropskou unii neproplatitelné, a měly by být i pro nás. A těch bývá většina. Obecně zavinění z důvo-»

48 48 Euro července 2012 report silniční stavitelství VYVLASTŇOVÁNÍ Další trestní oznámení na benzinku Ne, neděláme to často, Těžko mohu pranýřovat bývalého ředitele ŘSD, který stál před rozhodnutím odvolat se proti rozhodnutí říčanského vyvlastňovacího úřadu nebo platit stavební firmě za zakonzervování nedostavěného úseku 512 a riskovat, že soudy vyhoví jedné z 20 žalob, které podal Greyhound, a zastaví tam dopravu, - se mu celá záležitost s benzinkou vůbec nelíbila a měla řadu nesrovnalostí - CENA FUNKČNÍ TOVÁRNY » Evropě vadí více než množství víceprací jejich předvídatelnost, a tedy i zbytečnost du vyšší moci a případně geologie se na vícepracích podílí nejméně. Největší podíl na nich obvykle představují pochybení projektanta, má zkušenost Oleríny. Jenomže stavby nemohou být dobře připravené, když se soutěží ještě v době, kdy chybí i některá hlavní stavební povolení, jako se to stalo v případě Pražského okruhu. Například úsek 513 se tendroval a zasmluvňoval v době, kdy na 60 procent trasy nemělo ŘSD stavební povolení. Na druhé straně například rozšíření cholupických tunelů by nebylo podle některých dopravních expertů nutné dělat dodatečně, kdyby se projektant zamyslel nad tím, že je dobré umožnit obousměrný čtyřproudý provoz v jedné troubě v případě, že se druhá bude muset zavřít. To, že se ŘSD nedokázalo s těmito zásadami popasovat, u Pražského okruhu vyjde draho nejen z pohledu navýšení ceny stavby. U části 514 bude nutné do Bruselu fyzicky poslat zpět stamiliony z evropské podpory 1,9 miliardy korun. Ta je ale již vyčerpána, jelikož tento úsek byl financován ještě ze starého kohezního fondu. Tady už nejde o hru na náhradní projekty, kam se dají převést peníze z akcí, které Brusel nezkousne. Navíc není jistý ani osud miliard, které si Česko na tento úsek půjčilo od Evropské investiční banky. ŘSD bude muset také najít peníze na tzv. vratku a penále, které velmi pravděpodobně nařídí finanční úřad u prostředků, jež nebyly využity v souladu se zákonem. Kolik to bude, nechce zatím Čoček ani Čermák odhadovat. Už to za ně udělal Nejvyšší kontrolní úřad podle něho půjde o více než 5,7 miliardy korun a kontroloři se už sami obrátili na Finanční úřad Praha 1. BUDE DOST ČASU? David Čermák je další z ředitelů ŘSD, který si vytyčil jako prioritu to, že zatočí s vícepracemi. Jestli budu mít dost času, dodává. Křeslo ředitele ŘSD se dá označit za horké. Třiatřicetiletý Čermák ovšem působí jako nadstranický kariérní úředník. Ve službách státu pohybuje se v nich od svých 22 let už přežil několik ministrů dopravy. Zákon o financování politických stran nenapíše, pokud by se mu ale podařilo zavést některé principy, které by Česko přibližovaly k západním zemím, má silniční stavitelství šanci alespoň částečně vybřednout ze současného marasmu. Už nebude možné, aby jedna firma pracovala v té samé pozici zároveň pro nás a zároveň pro zhotovitele. Zavedeme konkurenční doložky, říká Čermák. Typickým příkladem je podle něho křižovatka na Pražském okruhu, kde tatáž firma vytvořila pro ŘSD zadávací dokumentaci, zároveň ovšem dělala realizační dokumentaci pro zhotovitele, ve které křižovatku překreslila tak, aby byla jednodušší a levnější. V celé kráse se problém dvojího

49 49 silniční stavitelství report PROBLEMATICKÉ ÚSEKY Co se nejvíce prodražilo Slivenec 514 Lahovice 513 Vestec 100 mil. Kč 206 mil. Kč 314 mil. Kč 417 mil. Kč 78 mil. Kč 24 mil. Kč 133 mil. Kč angažmá ukazuje u dálnice D47, kde jich bylo hned několik. Zamezit tomu, aby jednotlivé firmy zároveň neprojektovaly, nevytvářely zadávací a realizační dokumentaci, nefungovaly jako technický dozor či správce stavby a na druhém konci republiky nepracovaly pro zhotovitelskou stavební firmu, ale nebude jednoduché. Český trh je prostě příliš malý. Částečným řešením by mohlo být vytvoření nového odboru úrovně kvality samotného ŘSD, který bude stavbu sledovat ve všech jejích fázích od přípravy projektu, během výstavby, kontroly kvality až po její přebírání. Už nechceme být závislí na externistech, kteří jsou živeni odjinud. Snad bude možné pro tyto lidi uzavřít manažerské smlouvy, říká Čermák. Je si vědom, že za třicet tisíc čistého by těžko získával esa v oboru. Už nyní funguje při ministerstvu dopravy komise, která posuzuje všechny větší akce. Zadává oponentské posudky, které mají ověřit smysluplnost samotné investice a ohlídat, aby si projektanti nestavěli pomníky a stavby nebyly zbytečně předimenzované. Dalším opatřením, které už běží, je, že se zakázky striktně soutěží až v době, kdy už má ŘSD alespoň hlavní stavební povolení, což je předpokladem toho, aby projektanti předkládali kvalitní projekty. Pokud se projekt nepovede, už jej nebudeme vracet k přepracování s tím, že projektantovi ještě zaplatíme vícepráce, avizuje Čermák. Budou se měnit smlouvy, nyní i všeobecné podmínky, které dosud nereflektovaly to, že ŘSD je největším investorem v zemi a měl by to být on, kdo si bude diktovat. Nikoli stavební firmy. INZERCE

50 50 Euro července 2012 report televize Digitalizace éteru, část II. Prémiové kanály typu HBO, Discovery nebo Disney Channel by mohly začít vysílat přes pozemní antény Český televizní éter zažil minulý týden dvě důležité změny v nabídce programů. Nejprve začala v pondělí celoplošně vysílat hudební stanice Óčko a o pár hodin později se k ní přidala zbrusu nová TV Pohoda, projekt rockera Radima Pařízka a bývalého europoslance Vladimíra Železného. Ve čtyřech terestrických (pozemních) sítích DVB-T, takzvaných multiplexech, nyní v současnosti vysílá dvanáct kanálů. V některých částech Česka, obsazených malými regionálními televizemi, i víc. Ještě zásadnější rozšíření programové nabídky čeká Čechy a Moravany během následujících několika let. České Radiokomunikace, dominantní subjekt na tuzemském trhu šíření televizního a rozhlasového signálu, totiž chtějí přejít na nový standard terestrického vysílání označovaný jako DVB-T2. Ten vychází ze současného formátu DVB-T (Digital Video Broadcasting Terrestrial), ale nabízí téměř dvojnásobnou kapacitu kanálu. Nový standard zároveň díky efektivnějšímu komprimování televizního vysílání umožní navýšení kapacity v sítích. Česky řečeno: do jednoho multiplexu se namísto současných pěti televizních stanic vejde šestnáct až dvacet kanálů ve standardní kvalitě vysílání. VÍCE STANIC I PLACENÉ TV Radiokomunikace slibují, že díky tomu velmi razantně klesne i poplatek za šíření signálu, který vybírají od televizí (viz DVB-T2 více muziky, nebo méně peněz). V konečném důsledku by se v éteru mohlo objevit více menších a specializovaných stanic, nejenom plnoformátové kanály typu Novy, Primy či TV Barrandov. Standard DVB-T2 také umožní vytvořit speciální multiplex pro placené televize, které diváci znají z jiných platforem, jako je satelit či kabelové sítě. Zároveň bude možné v pozemním vysílání šířit více kanálů ve vysokém rozlišení HD, vysvětluje generální ředitel Českých Radiokomunikací (ČRa) Kamil Levinský. Jenže jak to u moderních technologií bývá, zavádění nového standardu má své ale. Jednak diváci budou muset znovu měnit své televizory či set-top boxy za nové, které podporují formát DVB-T2. S přístroji, které v sobě mají zabudován DVB-T tuner, totiž signál v novém standardu nepřijmete; obráceně to možné bude. A především bude muset stát, v daném případě reprezentovaný Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), udělat pro DVB-T2 místo v éteru, respektive přeorganizovat využití kmitočtů pro různé technologie. Po vypnutí analogového televizního vysílání, které bylo formálně ukončeno minulý týden, totiž stát disponuje několika sadami volných kmitočtů. Část z nich ČTÚ využije pro plánovanou aukci licencí na vybudování mobilních sítí LTE, umožňující rychlé připojení k internetu přes mobil; pro zbytek kmitočtů pak musí vytvořit plán na budoucí využití. Vedle digitální televize totiž musí být v éteru místo pro digitalizaci rozhlasového vysílání a jiné již fungující technologie, jako jsou například sítě mobilních operátorů, navigace, satelitní vysílání, vojenské systémy DVB-T2 VÍCE MUZIKY, NEBO MÉNĚ PENĚZ či vysílačky. Ať už amatérské či profesionální pro záchranáře a policii. Momentálně na ČTÚ zpracováváme strategii správy kmitočtového spektra, kterou brzy dáme k dispozici vládě i všem zúčastněným subjektům. Co se týká DVB-T2, předpokládáme, že do budoucna budeme moci sestavit tři, možná čtyři sítě v tomto standardu, říká předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. ABY NEUJEL VLAK Šéf regulátora trhu zároveň předpokládá, že výběrové řízení na prodej volných kmitočtů, umožňujících vybudování plnohodnotných sítí v DVB-T2, vypíše ČTÚ nejdříve v roce Nyní je primárním cílem co nejdříve přijmout dokument s názvem D-Book, což je souhrn doporučení, jaké technické specifikace by měly mít nově prodávané televizní přijímače či set-top boxy, aby podporovaly standard DVB-T2 a bez problémů zvládaly přijímat novou formu televizního vysílání, dodává Dvořák. Mezi ČTÚ a ČRa se v poslední době strhla slovní přestřelka kvůli zapůjčení kmitočtů pro testovací vysílání DVB-T2, které mělo být třetím pilotem nové technologie v Česku. Radiokomunikace chtěly vysílat v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, aby otestovaly technické parametry a zároveň nalákaly diváky na nový formát vysílání, podepřený především HD vysíláním přenosů z nadcházející londýnské olympiády. Na zařazení do zkušebního multiplexu DVB-T2 jsme domluveni s Primou, Barrandovem pro HD vysílání a s Óčkem a zpravodajskou televizí Euronews ve standardní kvalitě. Tahákem pak během olympijských her bude ČT1 a ČT4 ve vysokém rozlišení, řekl týdeníku Euro Levinský. Musíme divákům ukázat výhody nového standardu, aby pochopili, že přes pozemní vysílače mohou přijímat stejně kvalitní obsah jako přes kabelovku nebo satelit, a aby měli zájem si pořizovat nové přístroje s DVB-T2 tunerem. Zatím jen sledujeme, jak nám ujíždí vlak, doplňuje šéf Radiokomunikací. Z DIVÁKŮ RUKOJMÍ? ČTÚ firmě oznámil, že jí testovací kmitočty zapůjčí, ale s několika omezujícími podmín-

51 51 televize report ABYCHOM NEZASPALI. standard připraveni. Připomíná v této souvislosti Velkou Británii, kde byl ostrý provoz prvního DVB-T2 multiplexu spuštěn před třemi lety a dnes cena set-top boxu již spadla na zhruba tisícikorunovou hranici a více než polovina prodaných televizorů má zabudovaný DVB-T2 tuner. PRÉMIOVÉ KANÁLY ZE VZDUCHU Hlavním diváckým tahákem pro DVB-T2 by podle Levinského měly být prémiové kanály, kvůli kterým si dnes diváci pořizují satelitní parabolu nebo kabelovou televizi. Výhodou je jednoduchost, a především rychlost zprovoznění: v ideálním případě si divák v kterémkoli supermarketu či trafice koupí speciál ní kartu s předplaceným kreditem, kterou vloží do televizoru nebo set- -top boxu a může sledovat prémiový obsah. Placená televize je technologicky možná i v současném DVB-T, ale pro provozovatele kanálů je to drahá varianta, zájem o placenou televizi v DVB-T2 registrujeme od velkých zahraničních mediálních skupin, které stále bohužel neumíme uspokojit, říká Levinský. Divácká základna v pozemním vysí- S přístroji, které v sobě mají zabudován DVB-T tuner, signál v novém standardu nepřijmete kami: vysílat může jen ze dvou lokalit a jen v pracovní dobu, tedy ve všední dny od osmi do 17 hodin. Navíc vyžaduje souhlas televizních stanic, které budou v DVB-T2 vysílány. Je to technický experiment, proto stačí omezené území. Především pak nechceme nekonečné testování, kde bude divákům slibováno, že za rok nebo za dva začne pravidelné vysílání v tomto standardu. Domácnosti si pořídí set-top box nebo televizor s DVB-T2 tunerem, a pak se stanou rukojmím komerční firmy při vyjednávání se státem, který bude tlačen do předčasného vypsání tendru, oponuje Dvořák s tím, že vlak Česku v DVB-T2 rozhodně ne ujíždí. Na trhu je nyní maximálně pět typů přijímačů podporujících tento nový formát, v roce 2015 bude penetrace zařízení kolem 15 procent, odhaduje. To je právě ten problém. Výrobci televizorů do Česka nedovážejí přístroje s DVB-T2, protože v době klesajících marží šetří každou korunu, když se na daném trhu v tomto standardu nevysílá, tvrdí Levinský. Doba obměny televizorů v českých domácnostech se prý neustále zkracuje, v současnosti činí zhruba pět až šest let, proto je podle něj potřeba začít s výchovou diváků na DVB-T2 co nejdříve, aby byli po roce 2015 na nový lání (podíl DVB-T dnes dosahuje asi 60 procent domácností) navíc umožní vytváření unikátní nabídky, jako je například internetový filmový kanál Voyo Cinema ze skupiny CET 21, která provozuje i televizi Nova. V současné době pro nás takové řešení není na pořadu dne, ale rozhodně to nevylučujeme, říká šéf CET 21 Jan Andruško. ondrej.hergesell@euro.cz

52 52 Euro července 2012 report jaderná energetika Stát chce Temelín stavět, ČEZ váhá Neshoda v ČEZ? Část manažerů energetické firmy chce údajně odložit výstavbu nových jaderných bloků do doby, než se zlepší situace na trhu Má cenu vůbec stavět? Otázka, která v posledních měsících zaměstnává manažery firmy ČEZ v souvislosti s plánovanou dostavbou dvou bloků Temelína. Ve vedení firmy se de facto pracuje se třemi verzemi, potvrdil týdeníku Euro dobře informovaný zdroj. První verze, o které se nahlas moc nemluví, počítá se zastavením tendru na dostavbu Temelína a odložením plánované výstavby dvou nových bloků o několik let. Tedy na dobu, kdy bude na trzích příhodnější situace. K této variantě se kloní poměrně velká část manažerů, dodal zdroj. Oficiálně ale ČEZ prostřednictvím mluvčího Ladislava Kříže uvádí: Pracujeme v současnosti se dvěma variantami, ta o odložení tendru mezi nimi není. Které varianty to tedy jsou? Zda se má ČEZ do budování bloků pustit sám, nebo si do projektu přizve finančně silného partnera. Ve vedení ČEZ převládá názor, že by bylo lepší s budováním počkat, naopak výstavbu nového zdroje prosazuje majoritní vlastník ČEZ, tím je stát. Z ekonomické roviny se celá záležitost dostává do politicko- -strategické. Tedy: jak zmírnit závislost Česka na dovozu energií a jak zajistit co největší energetickou soběstačnost země, říká zdroj z vedení firmy. NĚMECKÁ HROZBA Týdeník Euro se proto rozhodl jednotlivé varianty porovnat. Ta první, tedy žádné dva nové bloky Temelína nestavět, by potěšila především zelené umanutce z Horních Rakous. Důvodů pro toto řešení je několik. Cena elektřiny na burzách, až na menší výkyvy, již několik měsíců po sobě klesá. Zatímco loni v červenci se na pražské energetické burze prodávala megawatthodina elektřiny u kontraktu na rok 2013 za 55 eur, minulý týden se cena stejného kontraktu pohybovala kolem 47,5 eura za megawatthodinu. Důvodů pro tak výrazný pokles je několik. Patrně tím nejpodstatnějším je vývoj výroby energie z obnovitelných zdrojů v Německu. S poměrně drahou elektřinou vyrobenou ze slunečníků a větrníků se v Německu, respektive na lipské burze, obchoduje přednostně. Jinými slovy, dokud se neprodá, nesmí se na burzovním parketu nabízet proud vyrobený v jiných zdrojích, jako jsou uhelné, plynové či jaderné elektrárny. Denní cena elektřiny na celé burze se přitom odvíjí od poslední nabídky elektrárny, která má pokrýt aktuální poptávku. Což znamená, že pokud po obnovitelných zdrojích přijde na řadu elektřina z jaderné elektrárny, je výsledná cena na velmi nízké úrovni. Stav na německé burze přímo ovlivňuje cenovou hladinu obchodů i na té české. Jak již bylo řečeno, tady se prodává megawatthodina elektřiny za necelých padesát eur. Tak nízká cena pak ohrožuje samotnou návratnost investice, jako je výstavba nové jaderné elektrárny. Cena dvou nových bloků v Temelíně se odhaduje zhruba na dvě Velká část projektů výstavby jaderných elektráren se oproti původním plánům zpožďuje až o několik let, a tím pádem i výrazně prodražuje stě miliard korun. Pokud se mají prostředky investované do elektrárny vrátit, musí se cena megawatthodiny na burze pohybovat nad úrovní 57 eur. Hrozí, že Němci potáhnou přes dotace obnovitelné zdroje nahoru, tím potáhnou vzhůru ceny pro spotřebitele, ale samotná silová elektřina bude levnější, což výrazně ovlivňuje investice do jiných zdrojů. Pro ostatní typy energie to bude spíše nevýhodné, konstatoval v polovině května šéf ČEZ Daniel Beneš na jednání hospodářského výboru sněmovny. ZPOŽDĚNÍ, ZDRAŽENÍ Jenže je tu i další strašák, ze kterého se může v kombinaci s nízkými cenami elektřiny pro návratnost investice ČEZ do Temelína namixovat smrtící koktejl. Velká část projektů výstavby jaderných elektráren se totiž oproti původním plánům zpožďuje až o několik let, a tím pádem i výrazně prodražuje. Všichni tři zájemci o dobudování Temelína sice shodně tvrdí, že jsou schopni dodržet objednavatelem stanovené termíny, zkušenosti ale hovoří o něčem jiném. Pokud pomineme těžkosti a zdražení, které provázela výstavba prvních dvou bloků v Temelíně, je tu i několik čerstvějších příkladů. Třeba budování finského reaktoru Olkiluoto 3. Dokončení zařízení se odkládá z roku 2009 až na rok Navíc s tím, že původní cena vzroste téměř dvojnásobně, z 3,5 až na 6,5 miliardy eur. Skluz je i ve výstavbě francouzské elektrárny Flamaville, namísto roku 2012 bude hotova o čtyři roky později. Oproti původnímu rozpočtu vzroste i konečná cena projektu. Navíc je tu i další reálná hrozba, že Evropská komise prosadí přísnější pravidla pro provoz jaderných elektráren. Což neznamená nic jiného než další zdražení projektu, a tím i prodloužení návratnosti vložených investic. Podobná opatření prosazují v Evropském parlamentu již pár měsíců především někteří poslanci z Rakouska a Německa. Věcné argumenty jdou v tuto chvíli stranou. Převládá hysterie, jejíž vznik se datuje k událostem v japonské Fukušimě. Část poslanců navíc vidí v jaderné energetice možnost, jak se zviditelnit a získat hlasy voličů, konstatoval jeden z českých europoslanců. PŮLKA Z JÁDRA ČEZ přitom bez nového velkého zdroje v následujících letech jen stěží obhájí svoji dominantní pozici ve výrobě elektřiny v Česku. Nutně jej potřebuje. Řada tepelných uhelných elektráren na severu Čech dosluhuje a bude zapotřebí je něčím nahradit. Moc možností, jak to udělat, přitom není. Nahradit natolik masivní množství elektřiny z obnovitelných zdrojů není možné. Dalším řešením je výstavba a modernizace tepelných elektráren. Jenže zásoby hnědého uhlí v Česku jsou omezené a pomalu docházejí. S jedním z klíčových dodavatelů této energetické suroviny, společností Czech Coal, navíc vede ČEZ ostré spory.

53 53 jaderná energetika report DEN D. Přístupu k dalším milionům tun hnědého uhlí, jež by naplnily takřka bezedné kotle elektráren, brání stále platné územní limity, které udávají hranice, kam až se může těžit. Jejich prolomení je politicky takřka neprůchodné. V úvahu nepřichází ani masivní výstavba tepelných elektráren na zemní plyn. Alespoň zatím, vzhledem k cenám plynu, investičním nákladům a aktuálně nízkým cenám elektřiny, jsou takové zdroje nerentabilní. Jedinou možností, ať se to někomu líbí nebo ne, je proto jaderná energetika. Ostatně její rozvoj doporučují v připravované aktualizované Státní energetické koncepci i odborníci v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem. V chystaném dokumentu vládě doporučují, aby v roce 2030 pocházela polovina v Česku vyrobené elektřiny z jádra. Materiál, který bude mít zásadní vliv na dění v České energetice v následujících desítkách let, naopak doporučuje skončit se štědrými dotacemi pro obnovitelné zdroje, jakmile jejich podíl na celkové výrobě dosáhne patnácti procent, a zvýšit tlak na efektivnější využívání tuzemských zásob uhlí. Definitivní podobu návrhu aktualizované Státní energetické koncepce by měl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba obdržet do konce letošního srpna. VARIANTA SÁM SE STÁTEM Ale zpět k dostavbě Temelína. I z výše uvedeného je patrné, že stát, jakožto majoritní vlastník firmy, bude nutit ČEZ k tomu, aby dostavěl dva nové bloky v Temelíně, a jak se zdá, i k rozšíření nejstarší české jaderné elektrárny v Dukovanech o jeden blok. V této souvislosti připadá v úvahu varianta číslo dvě. Tedy vystavět jaderné bloky ve vlastní režii. Bez pomoci státu to ale nebude jednoduché. Návratnost projektů typu dostavby Temelína je za současné situace na trhu značně nejistá. A tak manažeři ČEZ již dlouhé měsíce vyjednávají se státem o tom, aby energetické firmě pomohl nést alespoň část rizik spojených s výstavbou nového zdroje. Vláda přitom možnou podporu pro výstavbu Temelína již několikrát připustila. Třeba ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba prohlásil, že dostavba dvou nových bloků v Temelíně není ryze komerční projekt. Samotný šéf ČEZ Daniel Beneš dle svého dří-»

54 54 Euro července 2012 report jaderná energetika STROJE PRO TEMELÍN? DVACET DOPISŮ Další variantou, která zajistí dostatek finančních prostředků na výstavbu Temelína a rozloží možná rizika na více subjektů, je výstavba nových jaderných bloků ve spolupráci s nějakým silným partnerem. S tímto řešením by za dodržení některých podmínek souhlasil i stát. ČEZ již rozeslal zhruba dvacet dopisů potenciálním partnerům s nabídkou na spolufinancování stavby. Pokud se česká firma s někým na spolupráci dohodne, získá nový partner na projektu minoritní, ale významný podíl, který by se měl pohybovat od deseti do čtyřiceti procent. ČEZ ale o partnerovi nerozhodne do doby, než vyhodnotí nabídky jednotlivých uchazečů o výstavbu dvou bloků temelínské elektrárny. Hodnota kontraktu se má pohybovat kolem dvou set miliard korun. O dostavbu Temelína se uchází trojice zájemců, americko-japonský Westinghouse, francouzská Are- - Málem jsem poprvé v životě použil pytlík na zvracení, » vějšího vyjádření preferuje model, který k podpoře výstavby jaderných elektráren zvolila Velká Británie. Stát tam garantuje výkupní cenu elektřiny vyrobenou z jádra. Pokud cena na burze klesne pod stanovenou úroveň, stát majiteli elektrárny rozdíl dorovná ze svého. Pokud je naopak vyšší, zisk jde do vládní kasy. Proti takovému řešení je ale část české odborné veřejnosti, jež takovou podporu přirovnává k dotacím, kterými stát podporoval rozvoj solární energie v Česku. Jak to v tomto případě dopadlo, není třeba připomínat. Jsou ale i další možnosti, jak by stát na sebe mohl převzít část rizik spojených s výstavbou jaderné elektrárny. Mimo jiné i tím, že by se zaručil bankám za část úvěru, který si ČEZ na výstavbu Temelína vezme. Dalším modelem financování, běžným ČEZ bez nového velkého zdroje v následujících letech jen stěží obhájí svoji dominantní pozici ve výrobě elektřiny v Česku ve Francii, je participace budoucích velkých odběratelů elektřiny na samotném budování jaderné elektrárny. Firmy zaplatí za odběr proudu dopředu, investor tak získá část potřebných financí a plátci jistotu, že se jim po několik let nebudou měnit ceny elektřiny.

55 55 jaderná energetika report ZÁJEM O JÁDRO OPĚT ROSTE Fukušima? Zapomeňte VÝVOJ CEN SILOVÉ ELEKTŘINY PRO ROK pramen: PXE va a rusko-české konsorcium MIR Tvoří jej společnosti Atomstrojexport, Gidropress a česká firma Škoda JS. Zájemci museli do 2. července předložit své nabídky. Tendr doposud nemá žádného favorita. Vedení ČEZ sice tvrdí, že rozhodne kvalita předložené nabídky, tedy především cena, technické řešení a podobně. Již nyní je ale zřejmé, že rozhodování o dodavateli bude hlavně politickou záležitostí. Vláda ale zatím v této souvislosti není jednotná. Někteří ministři dávají s odkazem na klíčové vztahy s USA přednost Westinghousu a současně s tím tvrdí, že ruské konsorcium je potenciální hrozba pro českou energetickou soběstačnost do budoucna. Jiní zase upozorňují na slib Rusů zajistit až sedmdesát procent výstavby dvou bloků v Temelíně od tuzemských dodavatelů. Další členové vlády pro změnu poukazují na to, že si Česko nemůže rozhodit dobré vztahy s Bruselem, kde je hybnou silou Francie. Na její vládu má své páky další uchazeč o dostavbu Temelína, francouzská Areva. Kvalita předložené nabídky bude rozhodující tak z padesáti procent. Dalším významným kritériem bude, které dva zbývající účastníky tendru bude výhodnější vyřadit. Jinými slovy, bude výhodnější naštvat, tvrdí vysoký vládní úředník. Události v japonské Fukušimě, kde radiace uniklá z elektrárny zamořila desítky kilometrů čtverečních v jejím okolí, měla nadlouho ukončit celosvětovou jadernou renesanci. Jak se zdá, stačilo jen několik měsíců a vše je zase jinak. Zaznamenali jsme jen krátkodobý, několikaměsíční útlum objednávek. Jejich objem aktuálně opět roste bez ohledu na události ve Fukušimě, tvrdí generální ředitel společnosti Rosatom Sergej Kirijenko. V této souvislosti tvrdí, že firma registruje jednu zásadní změnu. Rostou požadavky investorů na bezpečnostní vybavení jaderných elektráren. Firma aktuálně staví jedenáct jaderných elektráren, na dalších dvanáct má objednávky. Mezi zeměmi, které se nově rozhodly začlenit do jaderné rodiny, v nejbližších letech přibude například Bangladéš nebo africká Nigérie. Odborníci navíc upozorňují, že s výjimkou Německa plánuje další rozvoj jaderné energetiky i většina dalších zemí, které ji využívají již dlouhá desetiletí. Například USA, které se po více než třicetileté pauze rozhodly stavět další jaderné zdroje. Firma Westinghouse získala letos v únoru povolení vystavět dva reaktory v elektrárně Vogtle ve státě Georgia, další dva bloky pak bude společnost budovat v Jižní Karolíně. Vědci se shodují, že jaderná energetika je jediná, která je oproti jiným zdrojům schopna pokrýt rychle rostoucí celosvětovou poptávku po elektřině. Navíc za ekologicky přijatelných podmínek, tedy bez produkce emisí skleníkových plynů. Na druhé straně je ale nutné vyřešit problém, jak naložit s vyhořelým palivem. Mezi investory není zájem jen o klasické velké jaderné zdroje. V budoucích letech se má projevit i další trend, a to budovaní menších reaktorů, které budou svojí produkcí schopny zajistit dodávky elektřiny pro menší města nebo průmyslové zóny. Zařízení, jehož sestavování bude připomínat spíše stavebnici, má mít proti svým velkým bratrům několik výhod. Na jeho pořízení nebude nutné vynaložit investice v řádu desítek miliard korun. Navíc s ohledem na stavebnicový systém bude jeho montáž mnohem jednodušší, a tudíž nebudou hrozit tak velká zpoždění jako v případě větších celků. Ne vždy je navíc nutné takové zařízení stavět na pevné zemi. Ruské Baltské závody jako první na světě dokončily výstavbu plovoucí jaderné elektrárny. Zařízení pojmenované Akademik Lomonosov s kapacitou reaktoru 70 megawattů je schopné zajistit elektřinu nejen pro středně velké město, současně s tím ale může proudem zásobit i odsolovací zařízení mořské vody v místech, kde je nedostatek pitné vody. Rusové chtějí do roku 2015 postavit dalších sedm takových elektráren. DOČASNÝ ÚTLUM. Podobná technologie ale není žádnou novinkou. V šedesátých letech zásobovala plovoucí jaderná elektrárna americké prove nience elektřinou Panamský průplav. Koncem sedmdesátých let ale Američané plovoucí elektrárnu kvůli neklidné situaci v Latinské Americe povolali zpět do vlasti. Toliko oficiální důvod. Ten neoficiální hovoří o tom, že po zpřísnění bezpečnostních podmínek pro provoz jaderných elektráren se jim plovoucí jaderka přestala vyplácet. Stále více se hovoří i o dalších možnostech využití jaderné energie. Jednou z nich jsou i vizionářské plány, dle kterých by mohla za několik let vlastnit svoji jadernou elektrárnu takřka každá domácnost, která disponuje potřebným místem k její výstavbě, například zahradou. Většímu rozvoji ale brání kromě technologických možností i doposud nevyřešená otázka, kdo bude hlídat domácí reaktory před možnými nájezdy teroristů, či způsob financování takových projektů. Logicky se vývoj technologií dotkne i velkých jaderných elektráren. Vědci již několik let bádají nad vývojem reaktorů, kterým říkají Generace IV. Ty by měly být mnohem spolehlivější a bezpečnější než současné jaderné bloky. Ve hře jsou tři vývojové větve reaktorů, které se označují technickým názvem množivé. Rozdíl je ve využití média při chlazení zařízení, tedy buď olova, helia nebo sodíku. První taková zařízení již testují Francouzi a Rusové. Základní vlastností zmíněného chlazení je, že se v nich tvoří více štěpného materiálu, než zařízení potřebuje k výrobě elektřiny. V reaktoru se uran 238 mění v plutonium, které lze využít jako palivo i v jiných reaktorech. Směrů výzkumu je v této souvislosti několik, jedním z nich jsou i reaktory, které jsou chlazeny tzv. tavenými solemi. Tento zcela nový koncept, kdy je palivo v tekutém stavu, umožňuje spalovat i použité palivo ze současných jaderných elektráren. Tato technologie prý ale bude připravena ke komerčnímu využití zhruba za pětadvacet let.

56 56 Euro července 2012 report zdravotnictví Naše drahá cukrovka Jen v Evropě žije s diabetem na 35 milionů lidí. Lékařská péče o ně si ročně vyžádá bezmála devadesát miliard eur Plíživě zahlcuje svět již od starověku. Nyní se ale začíná mluvit o epidemii. Dokonce o pandemii. Řeč je o jedné z nejrozšířenějších chorob lidově zvané cukrovka. Během jedné generace se její výskyt zešestinásobil. Po celé zeměkouli žije s touto diagnózou na tři sta milionů lidí. Například syndromem selhání imunity (AIDS), jemuž se věnuje daleko větší pozornost, trpí 40 milionů lidí, z toho tři čtvrtiny žijí v subsaharské Africe. Na Evropském diabetologickém fóru v Kodani, které zorganizovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), odborníci varovali, že v brzké době se může počet pacientů vyšplhat až k půl miliardě. Pokud se nezmění přístup k léčbě diabetu. Jen v Evropě žije s touto diagnózou na 35 milionů lidí a péče o ně si ročně vyžádá bezmála devadesát miliard eur. Cukrovka tedy není jen závažným zdravotnickým problémem, ale také ekonomickým. Snížení nákladů na léčbu cukrovky je nemyslitelné bez fungující prevence, včasné diagnostiky a následné efektivní léčby, zdůrazňuje poslanec TOP 09 Jiří Skalický, který se konference také zúčastnil. V České republice je diagnostikováno na osm set tisíc cukrovkářů, sedm a půl procenta populace, jejichž léčba přijde na dvacet miliard korun ročně. Tedy podobně jako ve vyspělých zemích na zhruba desetinu ročního zdravotnického rozpočtu. To není zanedbatelná částka. Počet nemocných se navíc rychle zvětšuje. Za posledních pětadvacet let se jejich objem takřka zdvojnásobil. Každoročně přibývá 55 tisíc nových pacientů (viz Rychlý růst pacientů) a okolo 22 tisíc jich zemře. Odborníci odhadují, že za dvě desítky let by mohl cukrovkou trpět každý desátý obyvatel Česka. Pokud se něco nezmění, tak péči o cukrovkáře neufinancujeme, varuje farmakoekonom Tomáš Doležal. AMPUTACE ZA MILION Zásadní potíž s cukrovkou je, že postiženého nebolí. Alespoň v rané fázi diabetu druhého stupně, který vzniká až v průběhu života často v důsledku nezřízeného životního stylu. Může se stát, že dlouhá léta o chorobě nemocný vůbec neví. Přijde se na ni třeba až po deseti letech, když pacient skončí v nemocnici s infarktem, upozorňuje profesor Milan Kvapil, prezident Diabetické asociace ČR. Experti odhadují, že v tuzemsku žije dalších dvě stě až tři sta tisíc skrytých pacientů, kteří zatím o své diagnóze netuší. Největším nebezpečím cukrovky, a to jak pro život nemocných, tak i pro zdravotnický rozpočet, je rozvoj přidružených komplikací. Kvalita života dramaticky klesá, naopak náklady na léčbu prudce stoupají. Z celkového počtu léčených diabetiků trpí v souvislosti s cukrovkou 28 procent pacientů vážnějšími zdravotními problémy (viz Chronické komplikace diabetu). Poškození ledvin se nevyhne více než desetina cukrovkářů, třetina z nich přitom čelí jejich selhávání. Hemodialýza pro jednoho pacienta stojí osm set tisíc korun ročně. Diabetická retinopatie, tj. poškození oční sítnice, je mezi sledovanými komplikacemi cukrovky zaznamenána u osminy pacientů. Z nich čtvrtina se potýká s velmi nebezpečnou proliferativní formou, která má za následek novotvorbu cév, sklivcovou hemoragii, riziko odchlípnutí sítnice a poruchu zraku. Z celkového počtu pacientů s diabetickou retinopatií 2,6 procenta oslepne. U zhruba šesti procent léčených se vyskytuje tzv. diabetická noha. Nejtěžším důsledkem této komplikace je amputace dolní končetiny. Jen v roce 2010 o ni přišlo osm a půl tisíce cukrovkářů. Pro stát představuje jediná amputace roční náklad milion korun, nejen na léčbu, ale i na invalidní důchod, sociální dávky, a na druhé straně erár přichází o výnos daní, odvody apod., upřesňuje profesor Kvapil. Opět zásadní položky. A to přestože se podařilo během posledních deseti let udržet počet těchto komplikací na uzdě díky vzniku sítě podiatrických ambulancí. Pacienti s diabetem také dvakrát častěji než ostatní trpí ischemickou chorobou srdeční. ZATÍŽENÝ ROZPOČET Z uvedených dvaceti miliard korun ročních zdravotnických výdajů jdou až dvě třetiny právě na léčbu těchto komplikací. A tato část výdajů se s rostoucím podílem pacientů s dalšími potížemi stále zvyšuje. Třeba selhání ledvin je dvakrát častější než před deseti lety. Nejenže stále roste počet nemocných, ale na vině je i pozdní diagnostika a leckdy i omezený přístup k léčbě, vysvětluje farmakoekonom Doležal. Na druhé straně ambulantní péče o cukrovkáře stojí pouze pět procent těchto nákladů a na antidiabetické léky se vynakládá jejich pětina. Důležité je především, aby byli pacienti s diabetem diagnostikováni včas. Lidé nebezpečí cukrovky hodně podceňují, a to je může stát i život. Každý by si měl preventivně hlídat hladinu cukru v krvi, nabádá Milan Kvapil. V průměru cukrovkáři umírají o deset let dříve než zbytek populace. Při správné léčbě ale mají naději život si prodloužit. Nemoc lze v jejích raných stadiích často dobře V České republice je diagnostikováno na osm set tisíc cukrovkářů, sedm a půl procenta populace. Jejich léčba přijde na dvacet miliard korun ročně. krotit, a eliminovat tak vysoké náklady na její léčbu. Jenže zároveň diabetici patří mezi nejneukázněnější pacienty, upozorňuje Skalický. Čím dříve a intenzivněji se cukrovkáři začnou léčit, tím spíše se daří oddalovat komplikace a někdy se jim zcela vyhnout. V Česku naprosto selhává prevence, lidé se o cukrovku vůbec nezajímají. Přitom u nás každých deset vteřin umírá jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou. Proto je důležité začít s léčbou co nejdříve. Ale tady selhává systém. Nemáme kvalitně podchycené všechny pacienty, zdůrazňuje profesorka Terezie Pelikánová, předsedkyně výboru České diabetologické společnosti.

57 57 zdravotnictví report PŘICHÁZÍME S NABÍDKOU. KRÁL DO BOJE TÁHL Podobně jako celý svět musí i Česká republika začít s chorobou aktivně pracovat. Jinak náklady na její léčbu tak neřízeně nabobtnají, že na ni už nebude. Nebo nezbude na péči o jiné typy pacientů. Prevence a léčba cukrovky, včetně souvisejících komplikací, stojí v Evropě ročně na 90 miliard eur. Národní zdravotnické rozpočty jsou přitom již nyní velmi napjaté. V zájmu zdraví obyvatel a ekonomik musíme najít způsoby, jak účinně zvýšit prevenci a zvládat diabetes ekonomicky efektivním způsobem, uvedl na kodaňském fóru náměstek generálního ředitele OECD Yves Leterme. Velkou zátěž pro státní rozpočty totiž nesou i nepřímé náklady související s cukrovkou. Jde hlavně o časté absence diabetiků v zaměstnání, pokles produktivity jejich práce nebo předčasný odchod do důchodu. Studie sponzorovaná dánským farmaceutickým producentem Novo Nordisk spočítala, že například průměrná ztráta produktivity způsobená noční hypoglykemií vedla k patnácti hodinám nepřítomnosti v práci. Na osobu a rok to znamená 2294 ztracených dolarů. Mezi symptomy hypoglykemie, kdy významně klesne hladina cukru v krvi, patří bušení srdce, třes, hlad, pocení, potíže s koncentrací nebo zmatenost. Pacienti léčení inzulinem mohou přitom prodělat až tři tyto stavy měsíčně. Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní diabetologická federace a další instituce a experti připravují tzv. Diabetes Road Map. Cílem tohoto dokumentu je sjednotit globální boj proti diabetu, zvýšit povědomí o nebezpečí cukrovky u veřejnosti, podchytit celosvětová data o této nemoci a využít je pro ekonomicky efektivnější řešení tohoto problému a motivaci národních vlád k jednotnému postupu vůči této pandemii. Problém se totiž už zdaleka netýká jen Evropanů či Američanů v důsledku jejich konzumního stylu života.»

58 58 Euro července 2012 report zdravotnictví RYCHLÝ RŮST PACIENTŮ Počet léčených pacientů celkem Počet léčených pacientů na 1000 obyvatel Počet nově zjištěných onemocnění Počet úmrtí za období pramen: ÚZIS ČETNĚJŠÍ KOMPLIKACE 100 Diabetická retinopatie (onemocnění oční sítnice) Diabetická nefropatie Diabetická noha pramen: ÚZIS POHODA, CIGÁRKO.» S diagnózou se stále častěji potýká i lidnatá Indie. Jak doplnil profesor Michal Anděl z 3. lékařské fakulty UK, během následujících třinácti let se počet cukrovkářů zdvojnásobí v Africe, ve východním Středomoří, na Středním východě a v jihovýchodní Asii a stoupne o pětinu v Evropě, o polovinu v Severní Americe, o 85 procent v Jižní a Střední Americe a o 75 procent v západním Tichomoří. V arabských zemích byla ještě nedávno chorobou postižena jen dvě procenta populace. Ovšem v důsledku stále se rozšiřujícího,amerického způsobu života její výskyt roste. Tamní odborníci odhadují, že za dvě desítky let vzroste počet nemocných až na pětinu. Proto se například ve Spojených arabských emirátech do boje s chorobou zapojila i královská rodina, uvádí příklad poslanec Skalický. JAK USPOŘIT Stejně tak nechce stát opodál Česko. Alespoň odborná veřejnost. Proto připravila Národní diabetologický program na roky 2012 až 2022 (viz Otěže pro cukrovku). Nabízíme státu program, který umožní vylepšit zdravotní stav obyvatelstva, a v budoucnu tak uspořit výdaje na jejich léčení, zdůrazňuje profesor Kvapil. K přesvědčování má jednoduchý argument: zvýší-li se investice do léčby například o tři miliardy korun, uspoří se dvojnásobek této sumy. Program přitom klade důraz na osvětu, prevenci a aktivní vyhledávání nových pacientů.

59 59 zdravotnictví report DIABETICI A JEJICH LÉČBA (v %) pramen: ÚZIS KOMBINACE INZULINU A PAD 11,8 21,2 POUZE DIETOU INZULIN 16,3 50,7 PAD (perorální antidiabetika) Je dokázáno, že omezení spotřeby palmového oleje o jedno procento vede ke snížení počtu nových pacientů o dvě až tři procenta Lidé by se měli více pohybovat, méně kouřit, méně se přejídat a více se starat o složení stravy. V době levných potravin a v době, kdy vymizela svalová práce, je primární prevence diabetu složitá a přesahuje rámec zdravotnictví. Dovoz nebezpečných levných rostlinných tuků z rozvojového světa v situaci, kdy EU utlumuje výrobu mléka, hovězího a vepřového, je bizarní, zdůrazňuje Michal Anděl. Je kupříkladu dokázáno, že omezení spotřeby palmového oleje o jedno procento vede ke snížení počtu nových pacientů o dvě až tři procenta. Jenže taková a další opatření, například zavedení daně na tučné a přeslazené potraviny, jako to udělali Dánové, Finové, Francouzi či Maďaři, nejsou v silách skupiny odborníků. Boj s diabetem či, chcete-li, obecněji s obezitou by měl být jedním z vládních úkolů. Lékaři mohou jen radit, systémové kroky a nástroje musí zavést stát, upozorňuje Kvapil. Diabetologický program by mělo letos v létě vydat ve svém věstníku ministerstvo zdravotnictví a po diskusi politiků a úředníků s odborníky alespoň některé jeho body přetavit v Národní akční plán, který již bude obsahovat konkrétní závazné kroky. Civilizované země mají spočítáno, kolik konkrétní nástroj stojí a co přinese. Proto je prosazují. Ministr financí Kalousek často připomíná, jak dobře umí počítat, tak by to neměl být problém ani u nás, doufá Kvapil. Například kampaň pro lidi nad 40 let, aby si jednou za dva roky nechali u praktického lékaře změřit tlak či cukr v krvi, by neměla stát více než dvacet milionů korun. V Kanadě se přesvědčili, jak moc se jim vyplatí plošný screening prediabetu a diabetu jednou za tři roky u populace starší 40 let. Ne všechny preventivní programy jsou výhodné, ale zrovna tento velmi. Pokud se náklady na tento projekt porovnají s tím, kolika úmrtím zabrání a kolik se získá tzv. jednotek QALY, což je získaný rok života v plné kvalitě, patří k tomu nejefektivnějšímu, co se ve zdravotnictví aplikuje, zdůrazňuje farmakoekonom Doležal. Podobně vstupní náklady na rozšíření sítě edukačních pracovišť dosáhnou čtyřiceti až padesáti milionů korun. Je spočítáno, že kvalitní edukace o nemoci vrátí čtyřnásobek vložených investic. Takže už druhým rokem rozpočet uspoří 160 milionů korun na komplikacích, upřesňuje Kvapil. PODPORA POJIŠŤOVEN NUTNÁ Zapojit by se do projektu měly i zdravotní pojišťovny. K účinnější léčbě by je měly motivovat nejen výdaje, které ušetří v budoucnu, ale také změny v systému přerozdělování pojistného nejen dle věku a pohlaví jejich klientů, ale právě také dle chronických diagnóz. Například v Holandsku se pak některé pojišťovny soustředily výhradně na diabetiky» INZERCE GABRIELA MONTERO LIBOR PEŠEK splňte si svůj sen

60 60 Euro července 2012 report zdravotnictví» a efektivní péči o ně. Tito pacienti pro ně totiž začali být ekonomicky zajímaví. U nás by musely změnit přístup a začít bonifikovat lékaře za to, že léčí kvalitně. Problém je ale v nastavení systému, motivací a nízké odpovědnosti právě za kvalitu léčby, vysvětluje Doležal. Přesto si například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR v pilotním projektu u praktických lékařů ověřila, že se jí zvýšený zájem o chronické pacienty vyplatí již za současných podmínek. Lékaře za kvalitní řízení pacientů s vysokým tlakem, cukrovkou a vysokou hladinou cholesterolu bonifikuje. Výsledky prokázaly, že soustředěná, intenzivní péče praktického lékaře vede k rychlejšímu zlepšení zdravotního stavu pacientů, a navíc k nemalé úspoře financí. V komparaci se srovnatelnými pacienty, kteří do léčebných plánů zařazeni nebyli, bylo u sledovaných nemocných dosaženo v daném referenčním období v průměru těchto úspor nákladů: u hypertenze 55 procent, u diabetu třetiny a u dyslipidemie poloviny, představuje první výsledky na vzorku 180 pacientů mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Letos už bylo do programu zařazeno 1000 chroniků a spolupracuje na něm 60 lékařů. Jak ale připomíná farmakoekonom Doležal, pokud program nevezmou za své vedle pojišťoven i státní instituce, tedy především ministerstvo zdravotnictví, zůstane cárem papíru. I tito aktéři ale chápou, že situace je vyhrocená a nelze dělat, jako by se nechumelilo. VZP má kladný postoj ke každému projektu, který zefektivní péči o její pojištěnce. Podporuje tedy i Národní diabetologický program. Z našeho pohledu nám jde o zlepšení spolupráce lékařů pečujících o diabetiky a rovněž o zvýšení odpovědnosti pacientů, kteří již mají onemocnění diagnostikované, v přístupu k němu v souladu s nutnými režimovými opatřeními. Stejně tak je důležité zlepšení přístupu ostatní populace k účasti na pravidelných preventivních prohlídkách, uvádí mluvčí pojišťovny Jiří Rod. VČASNÉ INFORMACE Program zpracovaný diabetology považuje za přínosný i resort zdravotnictví. Dokument pojmenovává hlavní problémy, především DIABETES MELLITUS I. TYPU II. TYPU NEBEZPEČNÁ TLOUŠŤKA. OTĚŽE PRO CUKROVKU - (cílené včasné vyhledávání pozn. red.)

61 61 zdravotnictví report 300 milionů fakt, že část lidí je pozdně diagnostikována a další část lidí není léčena, jak by měla být. I s navrženými opatřeními z velké části souhlasíme. Chtěli bychom program dopracovat, něco změnit a připravit podmínky pro to, aby mohl fungovat, říká náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák. Resort se nebrání osvětě veřejnosti, jež by mohla být zaplacena z dotačních programů, ať už ministerských či evropských. Více by se chtěl zaměřit na podporu vzdělávání a převod kompetencí mezi praktickými lékaři, diabetology a nelékařskými odborníky. Navrhovaný model řešení není úplně nejlepší. Odborné společnosti kladou velký důraz na poskytování péče u diabetologů, na praktických lékařích chtějí ponechat jen včasné odhalování pacientů a prevenci vzniku cukrovky. Naopak my bychom chtěli získat větší pole péče právě u praktiků, samozřejmě po dohodě se zdravotními pojišťovnami, které by jim musely změnit pravidla pro preskripci léků a další podmínky, vysvětluje Polák. To by asi neměl být problém. Zapojení praktických lékařů, již by měli pečovat o nekomplikované diabetiky druhého typu tak, aby se uvolnily kapacity specialistů pro složitější případy, podporujeme. Zavedli jsme systém signálních kódů, které jsou praktičtí lékaři povinni vykazovat, a dle nich sledujeme kvalitu jimi poskytované péče o tyto nemocné, doplňuje mluvčí VZP. Náměstek ministra dále není přesvědčen o vzniku sítě edukačních center. Tuto kompetenci by přesunul do rukou diabetických sestřiček, které působí ve specializovaných ambulancích a v případě nejasností mají vedle v ordinaci k dispozici radu erudovaného diabetologa. To jsou věci k plodné diskusi. Nikdo z aktérů není ale rigidní, myslím, že se nakonec shodneme na konečné podobě programu, dodává náměstek ministra. Ještě během léta, nejpozději na podzim by tak prý měl dostat jasné kontury. Nakonec obligátní rada: o naše zdraví se nikdo jiný starat nebude než my sami. Tak co, neskočíte ke svému lékaři na preventivní prohlídku? INZERCE

62 62 Euro července 2012 report odpadové hospodářství Doba plastová Dvě třetiny Čechů třídí odpad. Ale svoz komunálního odpadu se stejně prodražuje SIMONA A PETRA (46 a 29 let), Praha Náš život ovlivňuje jako málokterý výrobek. Říká se mu plast. Donutil nás vedle jednoho koše na komunální odpad přidat další nádobu, kam ho odkládáme. Hned vedle toho na papíry. V naší společnosti je totiž už téměř nepsaným pravidlem, že se plasty třídí. Odpovědné ale dokáže třídění plastu dostat do úzkých. Některé výrobky prostě i přes dobrou vůli třídit nelze. Patří do sekce nebezpečné nebo prostě nejdou rozebrat, a končí tak ve spalovnách. Anebo hůře na skládkách, kde se budou další staletí rozpadat. LEPŠÍME SE Čísla o tom, jak poctivě Češi odpad třídí, zveřejňuje pravidelně například obalová společnost Eko-Kom. Za firmou stojí podniky vyrábějící balené zboží. V loňském roce podle statistik firmy každý Čech vytřídil průměrně 38,9 kilogramu odpadů, což bylo o 6,3 procenta více než v roce předcházejícím. Aktivně třídí podle nejnovějších údajů 68 procent obyvatel země a na recyklaci putovalo 72 procent obalů. Zde se ovšem údaje rozcházejí s oficiální statistikou ministerstva životního prostředí. Podle údajů Eko-Komu firmy loni zrecyklovaly celkem tun obalového odpadu, meziročně více než tři procenta. V roce 2011 Eko-Kom zajistil recyklaci pro 72 procent nevratných obalů, uvádí společnost na svých stránkách. Podle odpadového experta Hnutí Duha Ivo Kropáčka má ale Česká republika stále v třídění odpadu a recyklaci rezervy. Oproti zahraničním sousedům například recyklujeme jen zlomek komunálního odpadu, přibližně čtvrtinu, zatímco Německo a Rakousko posílá k opětovnému zpracování přes 50 procent, a belgické Vlámsko dokonce přes 70 procent odpadu. Ve velkých evropských městech, například Berlíně, jsou obyvatelé zvyklí třídit i organický odpad, který se, zatím v pilotním projektu, odváží v pytlích z biologicky odbouratelného plastu. Vláda Petra Nečase by měla svůj odklon od recyklace zcela určitě přehodnotit, neboť o tom doposud neinformovala veřejnost. Ani ji neinformovala o tom, kolik nás to bude stát, uvedl Kropáček. Za plastové výrobky, které uvádějí na trh, jsou zodpovědní podle Kropáčka především jejich výrobci. Určitě by měl každý vyrá-

63 63 odpadové hospodářství report DVANÁCTKRÁT VĚTŠÍ PETRA, KAREL, ZDENĚK A PETRA (17, 12, 62, 37 let), bět pouze recyklovatelné výrobky, protože jinak je vyrábí s tím, že půjdou na skládku nebo do spalovny, což je špatně, konstatoval. ZELENÁ FRČÍ To si začínají uvědomovat i velké nadnárodní firmy, in je totiž být zelený. Ve společnosti P&G máme dlouhodobou vizi budoucnosti, k níž patří produkce všech našich výrobků ze stoprocentně obnovitelných materiálů nebo z recyklovaných materiálů. V současné době pracujeme na cíli, který máme stanovený k roku 2020, a to nahradit 25 procent materiálů vyráběných z ropy udržitelnými zdroji, sdělil týdeníku Euro mluvčí Procter & Gamble Czech Republic Juraj Králik. Dodal, že začátkem léta spolu se společnostmi Coca-Cola, Ford, Heinz a Nike vytvořili PET Collaborative. Zasazují se o to, aby umělé hmoty byly stoprocentně vyrobené z rostlinných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí prozatím žádnou regulaci, která by výrobce k zelenější politice popostrčila, nepřipravuje jde prý o výrobkovou politiku ministerstva průmyslu a obchodu. Plnění povinností vyplývajících ze zákona o obalech kontroluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). V tomto ohledu je nyní například v připravované novele zákona o obalech navrhováno zvýšení kompetencí pro celní úřady, neboť v poslední době se dle informací ČIŽP rozmáhají opakované dovozy baleného zboží do České republiky (zejména z asijských oblastí), aniž by byly dodržovány povinnosti vyplývající ze zákona o obalech, upozornil mluvčí resortu Matyáš Vitík. Do výrobkové politiky nechce vstupovat ani ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle názoru ministerstva průmyslu a obchodu není žádoucí, aby Česká republika zaváděla vlastní restriktivní opatření vůči výrobcům určitých výrobků, informoval mluvčí úřadu Tomáš Paták. V Evropské unii jsou dle resortu stanoveny podmínky pro fungování vnitřního trhu, které musejí všechny členské státy respektovat. Pokud některý z členských států potřebuje provést určitá opatření, která jdou nad rámec legislativy EU, musí svůj záměr řádně odůvodnit a projít procesem notifikace. UTAJOVANÉ INFORMACE Ministerstvo životního prostředí na základě zákona samostatně eviduje pouze plastové obaly. Mapuje, kolik jich bylo v Čes-»

64 64 Euro července 2012 report odpadové hospodářství JAROSLAVA A JAROSLAV (69 a 65 let), Sedlčany MARCEL (48 let), Praha» ké republice vyrobeno, uvedeno na trh nebo dovezeno z jiných států. Sleduje i to, jakým způsobem byly následně zpracovány. Velká neznámá se také vznáší nad tím, jaký objem plastového odpadu vyjíždí ke zpracování ven za hranice a které firmy jej vozí. Získat informace z ministerstva životního prostředí je nemožné: Ministerstvo jako úřad státní správy jména soukromých firem nesděluje, je neprůstřelný další z mluvčích úřadu Petr Kučera. Na dotaz, jak si ministerstvo hlídá, že firmy skutečně v zahraničí odpad zpracují a naloží s ním v souladu se zákonem, odpovídá: Ověřování probíhá průběžně. Pokud oznámení podléhá povinnosti oznámení a předchozího souhlasu, je zahraniční příjemce povinen zasílat písemné potvrzení o přijetí odpadu zařízením a také potvrzení o dokončení zpracování odpadu. Tato potvrzení se MŽP zasílají pomocí standardního průvodního dokladu a agentura CENIA údaje z průvodních dokladů průběžně zaznamenává do speciální databáze, sdělil na opakované dotazy týdeníku Euro mluvčí. Konkrétnější informace nelze z úřadu získat. Iniciativu společnosti Eko-Kom a Svazu měst a obcí, které chtějí, aby nový zákon o odpadech požadoval zveřejňování informací o tom, kde odpady z měst a obcí konkrétně končí, okomentoval Kučera slovy, že se jedná o legislativní návrhy související s platbou občana obci, aby věděl kam za jeho peníze jdou odpady, platba a služba. Zatím ale nezbývá než se spokojit s nepřesnými tabulkami. NA SKLÁDKY A DO SPALOVEN Čísla, kolik plastových obalů se v České republice ročně vyrobí a zpracuje, za poslední roky zůstávají alespoň podle tabulek MŽP přibližně stejná. V roce 2008, 2009 a 2010 z továren vyšlo lehce přes 200 tisíc tun syntetických obalů. K recyklaci putoval rok od roku větší objem, předloni se opětovně zpracovalo podle údajů MŽP 54 procent plastového odpadu, v roce 2009 to bylo 52,5 procenta. Výrazněji ale také stoupl počet plastových obalů, které skončily ve spalovnách s energetickým využitím. A zde ale pečlivý pozorovatel narazí. Tabulky nesedí. Odpady z obalů, které nejsou recyklovány, se stávají součástí odpadu, který je buď energeticky využíván v zařízeních pro energetické využití odpadu, nebo je odstraňo-

65 65 odpadové hospodářství report PETR, LUCIE, PETR A MAGDA JAK RECYKLUJEME Materiál Vzniklé obalové odpady Materiálová recyklace Recyklace celkem Energetické využití Spalování ve spalovnách odpadů s energetickým využitím Celkové využití a spal. ve spal. odpadů s energetickým využitím Recyklace (v %) Celkové využití a spalování ve spal. odpadů s energetický využitím (v %) Sklo Plasty Papír/lepenka Kovy Hliník Ocel Kovy celkem Dřevo Jiné Celkem»

66 66 Euro července 2012 report odpadové hospodářství PRAŽSKÉ STAMILIONY Rok Odměna od AOS Eko-Kom, a. s. Úhrady z rozpočtu HMP Náklady celkem pramen: Magistrát hl. m. Praha RADVANA A JIŘÍ» ván ve smyslu zákona o odpadech, to znamená například skládkován. Do statistik se ale zařazují i obaly, jejichž původci nesplnili zákonné povinnosti, to znamená podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka, že uvedli dané obaly na trh, aniž by je řádně evidovali. Reálně se nicméně tyto obaly dostaly buď do systému využití (evidovaného autorizovanou obalovou společností), nebo skončily ve spalovnách odpadů či na skládkách, poznamenal. Kropáček navíc upozornil na to, že Česká republika používá dvě různé statistiky mapující zpracování odpadu, které se od sebe liší. Jednu dodává Integrovaný systém odpadového hospodářství (ISOH) při MŽP a druhou Český statistický úřad, od kterého přebírá data Eurostat. Ministerstvo životního prostředí toho kreativně využilo. A vybírá si vždy tu statistiku, která pro něj v tu chvíli vychází lépe, míní Kropáček z Hnutí Duha. STÁT PŘEŠLAPUJE Mezery má stát podle odpadového experta například v následném využití recyklovaných plastů. Například firma Mosev Nová Hradečná přestala zpracovávat vytříděné plasty a recyklovat z nich protihlukové zábrany, neboť stát je od firmy neodebíral a raději dal zakázku firmám, co dělají protihlukové zábrany z betonu, uvedl Kropáček. A vedení firmy mu dává za pravdu. Zatímco v roce 2008 společnost zpracovala 1459 tun plastového odpadu, v roce 2011 to bylo o více než 50 procent méně, celkem 692 tun. Hlavní propad zpracování plastového odpadu je způsoben poklesem dodávek protihlukových stěn, plastová stěna je přitom levnější než betonová, sdělil týdeníku Euro ekonomický ředitel firmy Martin Holý. Za poklesem dodávek stojí podle jeho šéfa Bedřicha Stuchlého celkové omezení penězotoků do stavebnictví a zároveň vliv betonové lobby. Plastové protihlukové stěny jsou přitom podle něj výhodnější než betonové, ušetří se při jejich přepravě i montáži. Kvalitou jsou ale srovnatelné s betonovými protějšky. MĚSTA NIC NEVĚDÍ Přesný přehled o tom, kolik odpadu se recykluje a kolik putuje do spaloven, nemají ani jednotlivá oslovená města, o odpad se místo nich starají smluvní svozové společnosti. Příkladem může být Plzeň, která nemá stanovený systém nakládání s odpady, vyhlášku o systému

67 67 odpadové hospodářství report STELLA, SOFIE, ZDENĚK A KAMILA (4, 7, 39 a 40 let), Praha PETR, MARTIN A LÍDA (33, 26 a 22 let), Praha ani vyhlášku za platbu za komunální odpad. Vzhledem k uvedené skutečnosti nemá přehled, jakým způsobem, kde a za kolik se provádí recyklace tříděného odpadu jako suroviny. Toto je záležitostí svozových společností, které provedou svoz tříděného odpadu na základě smluv s městskými obvody a dále ho prodávají jako surovinu k recyklaci a dalšímu zpracování, uvedla Jana Dolanská z kanceláře ředitele Technického úřadu magistrátu města Plzeň. Na svoz tříděného odpadu v loňském roce město prostřednictvím svých obvodů vynaložilo 29 milionů korun, v roce 2010 to bylo 25 milionů korun a v roce 2009 částka činila 20 milionů korun. Nynější plzeňské odpadové bezvládí by mělo ale brzy skončit. Plzeň podle Dolanské vypsala výběrové řízení na subdodavatele služeb společnosti Plzeňské komunální služby, která má zajistit a organizovat systém nakládání s komunálním odpadem na území města. Po ukončení soutěže a podepsání smlouvy bude vydána vyhláška o systému nakládání s komunálním odpadem a vyhláška o poplatku za komunální odpad, uvedla. Starosti s odpadem na svozovou obalovou společnost přenesla i Praha. Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu, které zahrnují papír, plasty, sklo a nápojový karton, je hrazeno z rozpočtu hlavního města. Část těchto nákladů je pokryta z odměny od autorizované obalové společnosti Eko-Kom, kterou hlavní město Praha dostává čtvrtletně, informoval magistrát. Recyklaci odpadů hradí z prostředků, které dostává na základě smlouvy od společnosti Eko-Kom i město Olomouc. Tyto jsou využívány výhradně k rozvoji odpadového hospodářství, zejména k podpoře třídění odpadů, konstatoval náměstek primátora Jan Holpuch. Změnu odpadové politiky zatím nemá podle něj Olomouc v plánu. Mohu pouze podot knout, že náklady na odpadové hospodářství jsou dlouhodobě vyšší než příjmy od občanů města a z prodeje druhotných surovin, takže měs to musí tyto rozdíly dotovat ze svého rozpočtu (cca 1/3 celkových nákladů), dodal Holpuch. DRAŽŠÍ SVOZ Poctivější třídění plastového odpadu by mohlo zařídit i nedávné rozhodnutí vlády zvýšit poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky. Zřejmě nakonec podraží až trojnásobně. Ze současných 500 korun za tunu vzroste až na 1300 korun v roce Návrh již připravuje ministerstvo životního prostředí. To povede k dalšímu zdražení svozu odpadu. Zatím poslanci schválili zdražení odvozu popelnic až na tisíc korun ročně za obyvatele, nyní je to pět set korun. Zvýšíme poplatky za ukládání odpadů na skládkách tak, aby se energetické využití odpadů městům vyplatilo, uvedl již dříve náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek. To, že budou lidé platit více za naplněnou popelnici, by je ke kontejnerům s tříděným odpadem samozřejmě vyhnat mohlo, ruku v ruce by s tím ale měli jít právě i další změny v odpadovém hospodářství, například nádob na bioodpad je jako šafránu, a právě bioodpad tvoří po vytřídění běžného odpadu v domácnosti poměrně velkou položku. Každopádně to ale stále neřeší situaci, kdy se v podstatě cokoli balí do plastu, který ne vždy končí u opětovného zpracování. Podle posledních vědeckých výzkumů si s ním navíc neumí planeta moc dobře poradit, poločas rozpadu se počítá na stovky let. Plast se navíc nerozkládá, ale štěpí na stále drobnější kousky, které pomalu zaplavují zemi i vodu. INZERCE Města, která spotřebují o 30 % méně energie? Samozřejmě.

68 68 Euro července 2012 report neziskové organizace Reklama na nouzi Neziskové organizace si v Česku vydobyly slušné renomé, ale také čelí hrozbám tržního prostředí jako komerční subjekty KOZÍ PŘÍBĚH. Češi si stále více uvědomují, že se mají dobře a že existují lidé, kterým by mohli pomoci. Charitativní projekty si našly cestu do jejich peněženek. Nicméně stále přispívá necelých dvacet procent lidí, zatímco průměr Evropy šplhá až na 36 procent. Češi loni na charitu věnovali skoro miliardu a půl, firmy pak další 2,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které má k dispozici ministerstvo financí. Přestože je číslo ve skutečnosti o něco vyšší (ve vládních statistikách jsou totiž pouze částky, které si lidé odepisují z daní, a zcela chybějí sumy vybrané z pouličních sbírek nebo z dárcovských SMS zpráv), ve srovnání se zahraničím Češi moc štědří nejsou. Důvod? Podle průzkumu GfK Czech Republic si mnoho Čechů charitu prostě nemůže dovolit. Uvádí to 33 procent respondentů. Lidé i firmy pečlivěji vybírají, komu své příspěvky svěří. Zajímají se také více o to, jak konkrétně bude jejich dar využit a kolik se skutečně dostane k potřebným. Ačkoli nám přibylo 1200 nových dárců, podporu ukončilo téměř 500 lidí. Důvody jsou různé, k nejčastějším patří ekonomické těžkosti spojené se ztrátou práce, říká Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni. Podobně to vidí i další tuzemská organizace ADRA: Krize je samozřejmě znát, zvláště při oslovování velkých firemních dárců. Jsou více opatrní, více zvažují každé vydání. Častěji u nich narážíme na odpovědi typu:,teď si to nemůžeme dovolit. Vyčíslitelné jsou dopady recese zatím pouze v našem programu adresného sponzorování vzdělání dětí v Bangladéši. Počet sponzorovaných dětí v loňském roce klesl z 1752 na 1718, říká Martina Šmídtová, PR manažerka organizace ADRA. PR manažerka jiné velké tuzemské organizace Charita ČR Jitka Kozubková ale kontruje: Je sice pravda, že prostředků na humanitární a rozvojovou pomoc ubývá a jejich získávání je náročnější, naši činnost to ale prozatím žádným dramatickým způsobem neovlivnilo. I nadále se snažíme zachovat kontinuitu a dlouhodobou udržitelnost našich projektů, aniž by to mělo dopad na jejich kvalitu. Pro účely přehledných a transparentních projektů byl nedávno dokonce zřízen server Darujsprávně.cz, jenž se angažuje ve zpřehlednění veřejných sbírek BOJ O ZÁKAZNÍKA Ochotu jednotlivců i podniků věnovat finanční částky na humanitární i rozvojovou pomoc nesnižuje však jen ekonomická krize. Situaci organizacím stěžuje také skutečnost, že v malém českém rybníku operuje hned několik subjektů zabývajících se charitativní prací, mnohé z nich navíc narušují důvěru donorů vyděračskými kampaněmi na ulicích, které se v posledních letech rozšířily.

69 69 neziskové organizace report KOZY ZA DEVĚT MILIONŮ. Aby v tomto prostředí velké organizace prosadily své projekty, je třeba nejen rozšiřovat vlastní strukturu o oddělení PR, ale je také třeba investovat do reklamy, která je účinným prostředkem masové komunikace s potencionálními dárci. Ta však ale pochopitelně stojí peníze. Dnes je konkurence mnohonásobně větší, organizací je daleko více i kritéria pro přidělování peněz z veřejných zdrojů jsou mnohem přísnější. S možností žádat o prostředky z EU se konkurence ještě zvýšila. To vše vede k potřebě větší profesionalizace. Na psaní a realizaci projektů dnes potřebujeme specializované vzdělané odborníky se zkušenostmi, stejně jako v oblasti PR a fundraisingu, tvrdí Martina Šmídtová z organizace ADRA. Posilujeme oblast public relations tak, abychom se více zviditelnili. Chceme se nyní zaměřit na získávání drobných dárců, kteří mohou věnovat menší částky, které tolik nezatíží jejich domácí rozpočet. V procesu je také inovace některých našich fundrasingových nástrojů, dodává. PR položka je součástí rozpočtu pro každý dílčí projekt organizace: Cílem je vždy získat maximum možného zdarma, darem nebo se slevou. Uvést jednu sumu za náklady na PR za celou organizaci je však obtížné část prostředků vynakládají i naše partnerské kanceláře přímo v zemích, kde se projekt realizuje, neboť i tam se snažíme zviditelňovat. VYUŽÍT EMOCE Mediální oddělení Člověka v tísni má dva zaměstnance, vedle toho ale existují osvětové kampaně, na jejichž zviditelnění pracují další lidé. Investovat do PR a mediálního zviditelnění se snažíme minimálně. Vidět jsme ale především díky naší činnosti. Když pomáháme v Kongu, je součástí naší práce lidi v ČR o situaci v téhle zemi informovat, protože i to může napomoci řešení problému, říká šéf humanitárních a rozvojových projektů Člověka v tísni Jan Mrkvička. A jak přesvědčit dárce, že právě projekty Člověka v tísni jsou ty nejvíce potřebné? Snažíme se jít vlastní cestou. Mít dárce, kteří o smyslu naší práce přemýšlejí a kteří reagují jen na emotivně vypjaté kampaně. Také se snažíme, aby naše náklady na získávání nových dárců byly uměřené, dodává. I investice do reklamy je stále častěji efektivním řešením. Kampaň Člověka v tísni Skutečný dárek přinesla devět milionů korun na pomoc chudým rodinám, samotná reklamní kampaň stála necelých 300 tisíc korun. To je samozřejmě možné jen díky nezištné podpoře reklamních agentur a médií, prozradil Mrkvička. Díky tomuto netypickému humanitárnímu projektu rozdal Člověk v tísni 634 koz, 6422 kuřat, sazenic ovocných stromů a mnoho dalších darů pro obyvatele nejchudších zemí planety. DŮVĚŘUJ, ALE NE BEZMEZNĚ Váhu ale také má renomé a tradice konkrétní organizace: Možným způsobem, jak čelit narůstajícímu počtu žádajících, je kvalita projektů a jejich transparentnost, vysvětluje Jitka Kozubková z organizace Charita ČR. Pro účely přehledných a transparentních projektů byl nedávno dokonce zřízen server Darujsprávně.cz, jenž se angažuje ve zpřehlednění veřejných sbírek. Mnoho z dárců bylo v posledních letech oklamáno. Jejich peníze nešly tam, kam je poslali. Není proto divu, že nyní potřebují mít jistotu, že dary putují opravdu na dobrou věc a nebudou zneužity, říká Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Chystají se i legislativní změny. V Parlamentu je novela zákona o veřejných sbírkách. Má posílit průhlednost bude nutné evidovat sbírkové předměty, odstraní se zbytečná administrativa a jasně se stanoví sankce za porušení zákona. Úkolem organizací je často veřejnosti dokázat, že právě jejich investice našly dobré uplatnění. Našim dárcům poskytujeme pravidelnou zpětnou vazbu a zprávy z podpořených projektů. Významní donoři dokonce dostávají možnost se za vlastní prostředky na místa, kde pracujeme, osobně podívat. Širokou veřejnost se snažíme informovat prostřednictvím článků v médiích, ale také přehlednými výročními zprávami nebo Kampaň Člověka v tísni Skutečný dárek přinesla devět milionů korun na pomoc chudým rodinám, samotná reklamní kampaň stála necelých 300 tisíc korun přes webové stránky, upozorňuje Jan Mrkvička a podotýká: Důležité také je, že nám svěřují nemalé finanční prostředky institucionální dárci od ministerstva zahraničních věcí po Evropskou komisi, jejichž kontrolní mechanismy jsou přísné. Podobnou strategii mají i další dvě velké tuzemské organizace Charita ČR a ADRA. Jak přesvědčit veřejnost? Na to platí jen jedno: vysvětlovat, informovat, být maximálně transparentní a otevření. Stále je nutné lidem ukazovat, jak se jejich dar proměnil v konkrétní pomoc, seznamovat je s příběhy těch, kterým dar změnil život, více je propojovat s příjemci pomoci. Nejvíce působí, když se lidé mohou přesvědčit na vlastní oči. Turisté, kteří navštívili naše zdravotnické středisko v Keni, dárci, kteří se setkali se sponzorovanými dětmi v Bangladéši, lidé, kteří se mohli potkat s beneficienty našich projektů zde v Česku ti pochybnosti nemají, prozrazuje Šmídtová. Každá veřejná sbírka musí být realizována v souladu se zákonem o veřejných sbírkách a uzavření každé sbírky je provázeno předkládáním podrobného vyúčtování tomu, kdo sbírku dle zákona osvědčil v případě organizace ADRA tedy Magistrátu hlavního města Praha. Ten také musí schválit vyúčtování, protože bez toho nelze otevřít další sbírku. Odborná i laická veřejnost může ověřit nejen výši vybraných peněz, ale i konkrétní investice v jednotlivých projektech ve výročních zprávách, které na svém webu dává k dispozici jak ADRA a Charita, tak i Člověk v tísni. Naši dárci mají k dispozici detailní rozpočty podpořených projektů a jejich vyúčtování. Účetnictví zachycující veškeré finan ční prostředky prochází důkladnými kontrolami a audity, říká Mrkvička.

70 70 Euro července 2012 report Miroslav Dvořák Nebe je letadly přecpané Jen letos má být dodáno přes 1500 nových letadel. Kde asi tak budou létat, ptá se šéf Českého aeroholdingu Celé odvětví leteckého byznysu žije na dluh a musí docházet k postupné konsolidaci, míní Miroslav Dvořák. Ten má pod sebou Letiště Praha a také České aerolinie a jejich bývalé dcery. Vše se v této chvíli propojilo v Českém aeroholdingu. V souvislosti s ČSA se stále mluví o tom, jak jsou na tom špatně. Můžete říct, jak si stojí celý letecký sektor? Je pravda, že vyhlídky jsou spíše chmurné pro celé odvětví. Před pár týdny v Pekingu na zasedání IATA (Mezinárodní asociace leteckých společností pozn. red.) snad nikdo nehýřil optimismem a otázka po zdraví firmy byla spíše: Tak jak moc proděláváš? Proč je odvětví pod takovým tlakem, má několik důvodů. Jedním z nich je neustále opakované zvyšování ceny leteckého benzinu. Ještě v roce 2010 byla cena tuny kerosinu v průměru těsně pod čtrnácti tisíci korunami, letos je to už lehce přes dvacet. A od vývoje ceny odvozuje IATA scénáře, jak letos aerolinky dopadnou. Základní pro Evropu za situace, že nepřijdou velké výkyvy, znamená stejně prodělek místních dopravců zhruba v řádu miliardy eur. Když se skokově zvýší cena paliva, pak už to bude minus více než dvě miliardy, a když nastane krize eurozóny, tak jen evropské aerolinky prodělají výrazně přes čtyři miliardy eur. Přitom v loňském roce Evropa měla celkem mírné plus. Druhá potíž je v nadkapacitě. Že aerolinie mají příliš mnoho letadel. Jen letos má být dodáno přes 1500 nových letadel. Kde asi tak budou létat? Cestující mohou přibývat tam, kde skutečně roste poptávka, nebo ve chvíli, kdy výrazně zlevní letenka. Jenže tím jsme se dostali do situace, že lety po Evropě stojí méně, než na kolik vyjde taxík z letiště do centra města. Tím si aerolinie kanibalizují mezi sebou, protože to není nárůst cestujících, ale jejich přetahování na nižší cenu. A tak se vytváří vnitřní dluh odvětví, což je strukturální problém. K tomu je pak třeba říct, že to nijak nenabudí ani turistický ruch, protože pakliže přibude člověk, který by normálně neletěl, protože na to nemá, tak na místě pak rozhodně nechce masivně utrácet. Celé odvětví leteckého byznysu žije na dluh a musí docházet k postupné konsolidaci, což je vidět na příkladu velkých hráčů. My jsme moc malí, než abychom udávali směr. Ale vezměte si Air France, které se propojilo s KLM, a k tomu vlastní akcie Alitalie, nebo konglomerát Lufthansa, Swiss Air a Austrian Airlines. Ale ani tito velcí hráči na tom nejsou nejlépe. Air France je ve ztrátě bezmála 600 milionů eur za první čtvrtletí, což je propad o 200 mi lionů, podobně Lufthansa je v minusu skoro 400 milionů při propadu o 150 milionů Tady se jedná o problém v dálkových letech, což se ČSA přímo netýká, ale souvisí to. Donedávna velcí evropští lídři úspěšně kompenzovali ztráty z evropského trhu dálkovými lety, a už se tím dokonce ani netají. Dnes jim ale vyrostla konkurence v Perském zálivu, Víme, že je tu záměr ŘLP vybudovat školicí centrum a že mají velký zájem o naše výcvikové středisko, ale nic není uzavřené tedy čtyři velké aerolinky Etihad, Emirates, Qatar Airways a Gulf Air, které jsou nyní vůdčími firmami při nákupu letadel. Mají na cestě snad stovky dvojuličkových letadel. Ty pak samozřejmě umisťují na linky, kde dosud dominovaly evropské velké aerolinie. K tomu je třeba připočítat rostoucí asijskou konkurenci, která v zásadě dělá totéž. A najednou to kompenzování ztrát z evropského trhu nefunguje. Takže teď čtete zprávy typu, že Lufthansa propustí v rámci tříletého programu až 3,5 tisíce zaměstnanců, Air France zase chce zvyšovat efektivitu o 20 procent tím, že piloti budou létat víc a jednotlivá letadla také nalétají víc hodin. Pojďme nyní na domácí půdu. Krokem, který má zachránit ztrátové ČSA, je vytvoření aeroholdingu. Závěrečnou akcí v tomto směru bylo nedávné ano vlády, aby se aerolinky staly dcerou nového uskupení. Nechci to bagatelizovat, ale to schválení vlády bylo vlastně formálním krokem. Završením toho, co nám svým rozhodnutím uložila v listopadu My plnili jakýsi letový řád, jak vybudovat aeroholding, a bylo v zásadě předem dané, kdy která společnost do něj vstoupí. My jsme rádi, že se vše stihlo v relativně krátké době dokončit, protože byly zapotřebí velmi náročné úkony. Navíc, protože šlo o spřízněné právnické osoby, tak vše podléhá přísné kontrole antimonopolního úřadu a také Evropské komise. Dá se říct řádově, na kolik vás začleňování ČSA a Letiště Praha do jednoho celku stálo? Vzhledem k tomu, že jsme nepoužívali specializované poradce nebo právní firmy, vše kromě několika posudků se dělalo tady, tak jde o jednotky milionů korun. Tedy pokud nepočítáte platy lidí, kteří na tom pracovali v rámci svých dalších povinností a museli tu strávit nějakou tu pracovní sobotu či neděli. Kdyby se to dělalo s externími právníky a poradci, mohly to být desítky i stovky milionů. Co vás čeká teď? To vyplývá z celého procesu. Vše začalo v roce 2009, kdy se České aerolinie dostaly do velkých potíží a řešení bylo relativně málo. Jedno bylo právě holdingové uspořádání, ale nejprve malé na úrovni ČSA. Bylo třeba si vyjasnit ekonomické souvztažnosti mezi jednotlivými ekonomickými činnostmi. Největším problémem byla neprůhlednost. Nikdo ve skutečnosti nevěděl, co způsobuje některé náklady, kam správně alokovat výnosy. Takže nebylo zřejmé, kde vzniká ta obrovská ztráta. A to bylo třeba vyjasnit. Pak přišla myšlenka na vytvoření širšího aeroholdingu včetně Letiště Praha, protože se dá ušetřit na sdílených službách, právní, IT, personální agenda a tak dále. Všechno to přitom směřovalo k jediné věci, a to zajistit vyrovnané hospodaření národního přepravce. Tím se dostávám k tomu, co je dalšími plánovanými kroky. Samotná restrukturalizace ČSA, která již samozřejmě začala. Vytvořením aeroholdingu byly nastaveny podmínky pro to, aby mohla být úspěšná, a teď je třeba ji dokončit.

71 71 rozhovor report MIROSLAV DVOŘÁK (41) Můžete restrukturalizaci aerolinek popsat podrobněji? Jasně jsme si nadefinovali obchodní strategii, tedy trhy, které jsou pro nás zajímavé a které chceme rozvíjet. A naopak jsme určili ty, kde nejsme konkurenceschopní a kde provozujeme takzvaný transferový byznys, který tu vznikl z nadbytku kapacity. První úkol byl dobře si nastavit poměr mezi transferem a lokálním cestováním, lety z bodu A do bodu B. Aerolinka má dělat transferový byznys, tj. umožnit cestujícímu v Praze přestoupit na další let, ale nesmí to být dominantní v celém byznys plánu. Správný poměr je někde okolo 70 procent lokálních cestujících a zbytek transfer, který vám vlastně doprodává kapacitu. Protože když někdo letí z bodu A přes bod B do bodu C, nechce platit takovou prémii, jako kdyby letěl napřímo. Takže to pro dopravce není tak výhodné, pokud se na to nedívá jen jako na doprodej míst, které by lokálními cestujícími neobsadil. To jsme už víceméně naplnili, protože nyní nám lokální cestující tvoří asi 65 procent. Druhým úkolem je, aby transfer, který provozujete, byl smysluplný. To znamená volit takovou kombinaci linky z bodu A přes bod B do bodu C tam, kde nemá cestující alternativu přímého letu. To pak může být zajímavý byznys. Pro nás je to orientace na země bývalého Sovětského svazu. Nově nyní létáme třeba z Ufy nebo Nižného Novgorodu a nabízíme tamním klientům navazující spoj, dejme tomu do Barcelony, Madridu nebo Říma, kam se napřímo nedostanou. A pak jsou ochotni zaplatit zajímavou cenu. Třetí úkol je stabilizace obchodní sítě. To je pro nás páteřní síť mezi východem a západem. Znamenalo to přesun kapacit, kdy jsme výrazně redukovali směrem na západ. Nyní máme sedačkovou kapacitu rozdělenou zhruba půl na půl mezi linky na tyto světové strany. Takový otřes v síti vyvolal emoce, ale vyhodnotili jsme si, že je lepší udělat jednu velkou změnu než to třeba postupně zavádět ve více krocích, protože to je pak samozřejmě dražší. Je to definitivní změna, nebo mají cestující čekat další otřesy? Můžu garantovat, že velké změny se určitě konat nebudou. Mohou být drobné úpravy, ale to je vše. Pro nás to má další výhody. Rozdíl mezi oznamovaným letním a zimním letovým řádem bude minimální, a to i do budoucna. Jde mimo jiné i o stabilizaci obsazenosti letadel, která bude mnohem rovnoměrnější. Dříve to bylo tak, že první dva měsíce byly velmi slabé, pak to v březnu začalo strmě stoupat a někdy v září to zase pomalu klesalo. Což je ekonomicky velmi náročné, protože celou dobu udržujete letadla, platíte lidi, ale cash flow přichází nárazově. My jsme tímto krokem chtěli jako by uříznout ten hrb na grafu v půlce roku a více jej rozložit i do dalších měsíců. Teď je třeba tuto novou obchodní síť stabilizovat a doladit tak, abychom v příštím roce mohli říct, že jde skutečně o finální podobu, a mohli jsme začít hledat strategického partnera pro ČSA.»

72 72 Euro července 2012 report Miroslav Dvořák 400 milionů Kč o Největším problémem ČSA byla neprůhlednost. Nikdo ve skutečnosti nevěděl, co způsobuje některé náklady, kam správně alokovat výnosy. Jednoduchou rovnicí v této chvíli je, že musíme projít úspěšnou restrukturalizací, a pak máme šanci najít partnera v nějaké silné aerolince, tak jak jsou konglomeráty, které jsem popsal předtím. Když se budeme tvářit jako nereformovatelní, rozhodně nepřijde nějaký princ na bílém koni a nezachrání nás. Takto to nefunguje. Příkladem budiž zkrachovalý maďarský Malév, který se pomoci nedočkal, nebo polský LOT, kterého nepřispěchaly zachránit Turkish Airlines. Musíme zkrátka mít alespoň blízko k vyrovnanému hospodaření a byznys model musí být predikovatelný a udržitelný. A pak můžeme být zajímaví třeba díky synergiím s novým partnerem, kterými si vykryje případnou mírnou ztrátu. Lze říci, z jakého regionu se potenciální zájemci o spolupráci s ČSA rekrutují? Prakticky ze všech kontinentů. Samozřejmě se na trhu říká, že ideálním partnerem by byl asijský nebo arabský dopravce. Rozhovory» Je v situaci, kterou jsme nastínili na počátku rozhovoru, vůbec možné najít potenciálního zájemce o ČSA? Přece jen to asi nebude akce z jedné vody načisto, takže nějaké rozhovory už musíte vést. Jistě už se nebude opakovat situace, že bychom dali na vývěsku, že prodáváme ČSA. Dnes je to o vysvětlování potenciálním partnerům, co se společností děláme, kam ji směrujeme. A to už dnes probíhá. Takže už na neoficiálních platformách vedeme rozhovory s některými společnostmi. Hlavní podmínka je jasná. Musí se jednat o strategického partnera, který chce Prahu rozvíjet jako svůj alternativní nebo lokální hub v Evropě. Prostě nejedná se o žádné finanční investory, ale vždy o letecké společnosti, které mohou tímto krokem Letišti Ruzyně přinést přidanou hodnotu. ovšem vedeme skutečně se všemi možnými uchazeči, i když vzhledem k situaci v odvětví je apetit na nějaké akvizice malý. Je to nesourodá skupina od Evropy přes několik asijských společností až po firmy z Arábie. Ale žádný závazek nikde nepadl. Pro nás to tedy znamená, že v první řadě musíme přežít. V druhé řadě se snažit najít partnera, a když se to nepovede, vrátit se k bodu jedna. Který model partnerství upřednostňujete? Je tu možnost například vstupu investora do ČSA, joint venture či úplný odprodej To přímo souvisí s tím, odkud investor bude. V případě neevropského partnera je zde omezení Evropské komise. Já už použil výraz národní dopravce, ale správně je to evropský dopravce, který smí zavádět linky z jakéhokoli letiště v unii, když má zájem. A ten musí být více než z 50 procent vlastněn subjektem z Evropské unie. Přičemž nemůže jít jen o nějakou zástěrku přes nastrčenou firmu. Takže joint venture či podobný systém přichází v úvahu zejména v případě neevropského investora. U evropského hráče je to jedno. Mohl by získat i celý státní podíl v ČSA. Atraktivita ČSA se pro zájemce zvedne tím více, čím úspěšnější bude restrukturalizace. Za minulý rok vykázaly ztrátu 241 milionů korun. Kdy bude ať už černá či červená nula? Loňská ztráta je v souladu s tím, co jsme avizovali, že to bude do tři sta milionů. Důležité je ale říct, že jde o účetní ztrátu, tedy že se do ní promítá i jednorázový prodej majetku z ČSA do aeroholdingu. Pro mě jsou ale důležitá především provozní čísla, očištěná o mimořádné prodeje. Tato čísla se daří zlepšovat. Meziročně klesla provozní ztráta o více než 400 milionů korun. A pokračuje to i letos, kdy za první čtvrtletí máme v ČSA o milio ny eur nižší ztrátu než loni. Bohužel, většinu úspor umazává skokový nárůst cen paliva. Ačkoli jsme jej spotřebovali v tomto období řádově méně, tak jsme za něj zaplatili ve výsledku o téměř 40 procent víc. Nicméně na konci restrukturalizačního období, tedy na konci roku 2013, bychom se měli přiblížit vyrovnanému hospodaření. Ovšem vzhledem k situaci v Evropě, kdy nevíte, jestli padne Španělsko, se těžko něco předpovídá. Pro letošek je to zatím snižování té provozní ztráty. Jaký je plán zisků za celý aeroholding se všemi dcerami? Konsolidovaný výsledek bude kladný. Ten za minulý rok ještě není zcela reprezentativní, protože součástí holdingu nebyly všechny dcery. Nicméně i po začlenění všech společností vyjde kladně. Samo letiště za minulý rok mělo zisk skoro jednu miliardu. A to přesto, že ubylo cestujících zejména kvůli omezení transferových pasažérů u ČSA. Ale ten příjmový dopad na letiště je výrazně menší než samotný pokles počtu cestujících. To je dáno tím, že taxa za cestujícího z bodu A do bodu B je 525 korun, za transfer jen 190, takže jeden lokální klient, jejichž počet meziročně roste, vám nahradí skoro tři transferové. Ostatní dcery přešlé od ČSA hospodařily víceméně vyrovnaně. Nově vzniká od července ještě jedna dcera aeroholdingu, a to výcvikové středisko, které je prozatím součástí ČSA. Jeho hodnota je určitě ve stovkách milionů, přitom samotné ČSA byly oceněny jen na 150 milionů korun při vkladu do holdingu. Ocenění ČSA bylo složitou věcí. U ziskové firmy postupujete nějakým násobkem zisku před zdaněním a odpisy, což při ztrátové aerolince nebylo možné. Takže se hodnotí to, co by vám zbylo při nuceném ukončení činnosti. A v ČSA máte například smlouvy s výrobcem letadel, kdy máme závazně objednáno sedm nových airbusů a jejich výrobce by se v případě krachu přihlásil o své pohledávky, podobně firmy, jež nám zajišťují operativní leasing letadel, mají závazné smlouvy, pak

73 73 PŘÍBĚH MANAŽERA Bankéř, který přistál se musíte vypořádat se zaměstnanci a podobně. Toto všechno se pak od hodnoty majetku společnosti odečítá. Tudíž cena 150 milio nů říká, kolik by ještě po vypořádání všech závazků zbylo. Jaký osud výcvik čeká? Mluví se o prodeji státnímu podniku Řízení letového provozu (ŘLP) První krok je vyčlenit výcvikové středisko jako dceru ČSA a poté z ní případně vytvořit dceru aeroholdingu. My víme, že je tu záměr ŘLP vybudovat školicí centrum a že mají velký zájem o výcvikové středisko, ale nic není uzavřené, tudíž to nemohu nijak obšírněji komentovat. Je to ale samozřejmě jedna z alternativ. Budete vytvářet nějaké další dcery v aeroholdingu? Dříve byl například záměr vyčlenit opravy podvozků. Tam bylo rozhodnuto, že zůstane součástí celé servisní firmy Czech Airlines Technics, protože by podvozky byly tak malá společnost, že by to nedávalo úplně smysl mít ji samostatně. Co se týče dalších dcer, nechci říct rezolutní ne, ale v této chvíli o ničem dalším neuvažujeme. Ještě se zastavme u samotného Letiště Praha. Tam je dlouhodobě velkým tématem výstavba paralelní přistávací dráhy. Plány se neustále měnily. Jaký je aktuální časový harmonogram? V letošním třetím čtvrtletí bude dokončen výběr projektanta. Na počátku roku 2014 plánujeme získat územní rozhodnutí a o rok později pak stavební povolení. Tím pádem dokončení stavby a začátek provozu je možný zhruba v roce Ještě při studiu na škole jsem začal pracovat a obchodovat na burze. Všichni jsme se to vlastně učili sami, protože tady nebyl nikdo, kdo by nám to uměl objasňo- vat, - - Tehdejší doba byla plná příležitostí. Západní firmy tady cítily velký potenciál, a tak si zvaly na stáže spousty lidí, Byla to doba, kdy jsme si mysleli, že jsme mistři světa. Všechno se dařilo. A podle toho jsme se také chovali. Mírně řečeno trochu nabubřele. Ale vytrestalo mě to. Zažil jsem takové trochu tvrdé přistání, Jednou k nám přišel pán, který byl sice úhledný, ale na našeho potenciálního klienta rozhodně nevypadal. Navíc nepřišel na žádné doporučení, což je v privátním bankovnictví obvyklé. A že prý potřebuje uložit peníze. Dost arogantně jsme jej začali posílat na klasickou pobočku. A on s děsem v očích začal říkat, že nesmí domů, dokud někde neuloží těch sto milionů. Ukázalo se, že je to pracovník Českých drah někde z Pardubic, který restituoval velký majetek, a že ho žena poslala do Prahy s tím, že se nesmí vrátit, dokud peníze nebudou v bance. Pochopili jsme, že musíme slézt z těch našich výšin a nedat jen na první dojem, Potřebuje letiště ještě paralelní dráhu, když se ČSA zredukovaly? Určitě ano. Některé pozice, které ČSA vyklidily, nahrazují jiní dopravci. Nejdůležitějším problémem ovšem je, že v nejžádanějších časech máme naprosto plno. Jediné, co jsme schopni nabízet, jsou takzvané sedlové časy, kdy je provoz nižší. Takže pro růst a rozvoj pražského aeroportu je nová dráha nezbytná. A v rámci plánu nalezení partnera pro ČSA předpokládáme, že bude rozvíjet Prahu jako svou bránu minimálně do středoevropského prostoru, a tudíž je nutné kapacitu navyšovat. Čeká vás také přejmenování na Letiště Václava Havla Praha. Co to pro vás znamená? My si velmi vážíme vstřícnosti paní Dagmar Havlové a celé rodiny a chceme tuto příležitost maximálně využít, a to především v zahraničí, protože všichni v Česku vědí, kde je letiště. Za našimi hranicemi ovšem může jméno respektovaného muže, jakým Václav Havel byl, významně pomoci podpořit dobré jméno našeho letiště. adam.junek@euro.cz

74 74 Euro července 2012 global 74 EGYPT Země na Nilu by po sedmnácti měsících od svržení Husního Mubaraka konečně potřebovala efektivní vládní instituce, postavené na ústavě. Armáda ale drží moc pevně v rukou 79 ČÍNA Zvyšující se počet firem zvažuje odchod z Číny. Vadí jim rostoucí cena práce, byrokracie i chatrný právní systém 80 IZRAEL Investice do softwaru a telekomunikací jsou v Izraeli na ústupu. Novým hitem je biomedicína 82 VENEZUELA Hugo Chávez by v říjnu za normálních okolností pravděpodobně znovu vyhrál prezidentské volby. Jeho vážná choroba ale víří nervozitu, a to nejen v Caracasu 84 KOSMONAUTIKA Květnový úspěšný let zcela soukromé kosmické lodi Dragon ukázal, že výpravy do vesmíru zvládnou i firmy. Ve výhledu mají i mimozemskou těžbu surovin V začarovaném kruhu Vojenský režim je větší překážkou jakéhokoli pokroku Egypta než strašidelně vykreslovaná vláda islamistických stran Muhammad Mursí, šedesátiletý inženýr metalurgie a dlouholetý člen Muslimského bratrstva, se stal v prvních svobodných prezidentských volbách po roce 1952 prvním civilním prezidentem Egypta. Ještě před rokem a půl by bylo něco takového představitelné jen s velmi bujnou fantazií. Původní obavy z propuknutí hněvu a násilí v případě, že by vyhrál Mursího soupeř Ahmad Šafík, se s vyhlášením výsledků rozplynuly. Mursí není politický nováček. V egyptském parlamentu zasedal v letech 2000 až 2005 jako nezávislý poslanec. Ve skutečnosti ale hájil barvy Muslimského bratrstva, které tehdy nesmělo oficiálně politicky působit. Zkušenosti má i z mubarakovského vězení. Zná také západní svět, sedm let působil na univerzitě ve Spojených státech. Mursího egyptští odpůrci, stejně jako mnoho lidí v Evropě, poukazují na politické směřování nového prezidenta a spojují s ním obavy z přísného uplatňování islámských pravidel v této dosud relativně liberální zemi. Jenže pro reálné uplatňování čehokoli nejprve potřebuje reálnou moc. Oproti předchozímu Mubarakovu statusu je současné postavení hlavy státu nesrovnatelně slabší. BEZ PRAVOMOCÍ Jako pátý prezident v historii Egypta je Mursí zároveň prvním, který není příslušníkem armádního důstojnického sboru. A to je první velký problém, kterému bude čelit. Armáda vládne zemi od Násirova převratu v roce 1952 a bylo by naivní si myslet, že po šedesáti letech nyní ochotně předá moc do rukou civilního prezidenta. Egypťané během protestů počátkem loňského roku volali po svržení režimu. Ve skutečnosti v něm ale došlo jen k vnitřnímu převratu, kdy se klika armádních generálů zbavila konkurenční party Mubarakových technokratů. Generálové následně vytvořili Nejvyšší vojenskou radu (známou pod anglickou zkratkou SCAF) v čele s maršálem Tantávím a slíbili demonstrantům, že budou dohlížet na proces přechodu k demokracii. Na jeho konci měl být demokraticky zvolený parlament, nová ústava a nakonec i demokraticky zvolený prezident, jemuž měli vojáci k letošnímu prvnímu červenci předat moc. Kdo o slibech vojenské rady pochyboval, nemýlil se. Ke stanovenému termínu nemají Egypťané ani parlament (ten byl sice zvolen, ale poté opět rozpuštěn), ani ústavu. Mají jen prezidenta, kterému SCAF zcela zásadně omezila pravomoci. A především mají nadále samotnou Nejvyšší vojenskou radu, která naopak výrazně posílila vlastní pravomoci, a stala se tak juntou s prakticky neomezenou mocí. Ať padne režim! Odejdi! skandovaly statisícové davy na adresu Mubaraka během loňských lednových a únorových revolučních dnů. Ať padne vojenská vláda! Předejte moc! pak byla hesla, která se rozléhala během demonstrací na náměstí Tahrír těsně po červnovém finále letošních prezidentských voleb. I těm, kdo s rolí armády v přechodném ob-»

75 75 Egypt global

76 76 Euro července 2012 global Egypt NEOBLÍBENÍ VOJÁCI. OSLAVY VÍTĚZSTVÍ.» dobí původně souhlasili, dochází trpělivost. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu, jehož soudci jsou neodvolatelní a jmenovaní ještě za Husního Mubaraka, SCAF rozpustila před rozhodujícím kolem voleb demokraticky zvolený parlament kvůli chybám ve volebním zákoně. Armáda tím převzala legislativní moc. Zanikne zřejmě zároveň i parlamentem sestavená ústavodárná rada a novou sestaví opět vládnoucí generálové. Když začátkem června po 31 letech skončil výjimečný stav, využívaný Mubarakovým režimem proti politickým odpůrcům, byl to obecně vítaný krok. Ale jen do doby, než o 14 dní později udělilo ministerstvo spravedlnosti vojenské policii a vojenské kontrarozvědce nové pravomoci zatýkat civilisty za civilní přestupky. A jelikož dosud neexistuje ústava, nýbrž jen provizorium schválené loni vojenskou radou, nebyly těsně před zvolením nového prezidenta známé ani jeho pravomoci. Generálové ale přispěchali těsně po uzavření volebních místností s řešením: k ústavnímu provizoriu přilepili dodatek, který prezidentské pravomoci stanovuje. A jsou velmi omezené. Prezident například nemá žádnou moc ani nad armádou, ani nad policií, tedy silovými prostředky. Proto také mohly prezidentské volby proběhnout svobodně a regulérně. I když vyhrál kandidát Muslimského bratrstva, největšího mocenského soka armády, zajistila se junta dostatečně. Předání moci do civilních rukou nového prezidenta pak bude jen formalitou. Jaké ale jsou skutečné cíle armádního velení, ukryté za hesly o dohledu nad demokratizačním procesem? STÁT NAD STÁTEM Egyptská armáda si od uchopení moci v roce 1952 budovala paralelní ekonomiku, nezávislou na civilním hospodářství. Postupně se z ní stal stát ve státě, s nedávným upevněním mocenských pozic armádního velení se o ní někteří egyptští politici vyjadřují jako o státu nad státem. Nikdo dnes neví, jakým procentem se vojenské hospodářství podílí na celkovém výkonu egyptské ekonomiky. Kvůli tajení těchto informací se odhady značně liší, od pěti až do třiceti procent. Armáda i jednotliví generálové vlastní roz-

77 77 Egypt global lehlá letoviska u moře i luxusní obytné vily. Stovky armádních podniků mají jak vojenskou, tak i civilní produkci, která zahrnuje pekárny, stáčírny balených vod, výrobu domácích spotřebičů, ale také například montovny terénních aut Jeep či jiných značek. Vojsku patří i rozsáhlé zemědělské plochy. Počet lidí, které armáda ve své výrobě zaměstnává, se odhaduje na statisíce až miliony. Důležité je, že tento byznys je zcela nezávislý na státní správě a kontrolu nad ním má jen armádní velení. Vojenští důstojníci mají nadstandardní zdravotní péči, vzdělání či sociální zabezpečení, vojenské závody ale zároveň neplatí daně a o jejich hospodaření nemá civilní správa ponětí. Nezávislost armády se projevuje i tím, že vojáci nemají volební právo. Hlavním cílem vládnoucí junty je uchovat si tuto nedotknutelnost, ochránit své generálské majetky a ochránit sebe před stíháním pro korupci, která v celém vojenském impériu bezpochyby kvetla a kvete podobně jako v civilní části země. Vždyť sám maršál Tantáví by pravděpodobně mohl být stíhán pro stejné činy jako Mubarak, kterého sesadil. A to včetně odpovědnosti za násilné zásahy proti demonstrantům během roku 2011 a začátkem roku Proto se vojenské velení tak usilovně drží a bude držet moci. Nejbezpečnějším řešením pro něj bude zakotvit nezávislost a nedotknutelnost armády do nové egyptské ústavy. Postavení hlavy státu je nesrovnatelně slabší než za Mubaraka INZERCE TŘI SCÉNÁŘE Nový prezident Muhammad Mursí tak sice mohl oficiálně převezít moc, alespoň v nejbližší době s ní ale mnoho nezmůže. Nový parlament zasedne nejdříve za půl roku. Do té doby Mursí zřejmě vytvoří novou vládu, nahrazující současný úřednický kabinet sestavený SCAF. Kdo ale vládu schválí a kdo bude o jejích rozhodnutích hlasovat? Při neexistenci parlamentu opět vojenská rada. Jaké může mít tato patová politická situace rozuzlení? Nabízí se tři hlavní scénáře, ve všech se věci odvíjejí od osudu nové egyptské ústavy. Nejpravděpodobnější je možnost, že se vojenské radě podaří bez větších protestů veřejnosti prosadit do ústavy takové uspořádání, které armádě zaručí civilní beztrestnost a nezávislost na civilní vládě. Vojáci pak budou mít potenciálně obrovskou moc, vedle toho by ale mohl dost dobře fungovat i demokratický politický život. Muslimské bratrstvo už několikrát naznačilo, že by s dohodou se SCAF v tomto smyslu souhlasilo. Teprve velmi postupně se pak může politickými tlaky podařit roli armády v politice snižovat. Takový vývoj by byl nenásilný a pro většinu Egypťanů, kterým jde především o stabilitu a práci, v zásadě přijatelný. Pro revoluční mládež, která rozpoutala loňské nepokoje, by to ale znamenalo velké zklamání, protože hlavní cíl protestů, pád režimu, by zůstal nesplněn. Méně pravděpodobný je scénář nesmiřitelného sporu mezi armádou a politickými silami kvůli ústavě. Konfrontace mezi Muslimským bratrstvem a armádou by mohla v horším případě přerůst v násilné nepokoje až ozbrojený boj s nejasným výsledkem. A nakonec je tu spíše jen hypotetická možnost převratu uvnitř armády proti stávající juntě. Kdo z velitelů by ale chtěl stát u akce, která by armádu připravila o její dosavadní výsady? RENESANCE TRHEM Po nedávném rozpuštění parlamentu se volby v příštích měsících zopakují. V Egyptě jsou slyšet názory, že SCAF vlastně velmi sofistikovaně podkopává popularitu Muslimského bratrstva: nejdříve tím, že parlament s téměř polovinou křesel obsazených bratrstvem neměl možnost do politického rozhodování příliš zasáhnout, a později obdobně tím, že prezidentovi za Muslimské bratrstvo nedala příliš pravomocí. Lidé jsou pak slabým výkonem zástupců bratrstva otrá vení. Faktem je, že popularita hnutí klesá, a zřejmě se tak v příštích volbách nezopakuje jeho hvězdný výsledek z podzimu loňského roku. Přesto bude ve formování» Kniha obsahuje DVD Londýn Olympijský průvodce 2012 Eva Lustigová: Tvoje slza, můj déšť nemělo by chybět ve vaší letní knihovně... s filmem

78 78 Euro července 2012 global Egypt POMALU VZHŮRU ZÁSOBY SE ZTENČILY / / / / / / / /2013 Pozn.: Poslední dva fiskální roky odhad pramen: MMF Pozn.: Poslední dva fiskální roky odhad pramen: MMF» egyptské politiky v následujících letech hrát významnou roli. Evropská média se většinou spokojí s klasifikací egyptských politických stran na základě toho, jak moc jsou islamistické nebo liberální. To je sice čtenářsky poutavé, pro serióz ní odhad je ale toto škatulkování trochu neužitečné. Na egyptskou politickou scénu se dá nahlížet podobně jako na evropské strany, především z pohledu jejich hospodářských programů. A o ekonomiku půjde v Egyptě, stejně jako kdekoli jinde, především. V tomto světle se Strana svobody a spravedlnosti (FJP, politická strana Muslimského bratrstva) jeví jako strana pravicová a konzervativní, jednoznačně prosazující hospodářství založené na silném soukromém sektoru a hájící konzervativní společenské hodnoty. Ty jsou v egyptském kontextu, na rozdíl od české reality, založené do značné míry na náboženství. TURECKÝ VZOR Politici Muslimského bratrstva, potažmo FJP, se netají tím, že jejich vzorem je turecká vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). To naznačuje už podobnost názvů. Do voleb šla FJP s nejpropracovanějším programem ze všech politických stran. Svůj projekt obnovy Egypta nazývá Nahda (renesance) a pojímá ho velkoryse, od reformy státních institucí či bezpečnostního aparátu až po podporu občanským aktivitám a nevládním nadacím. Výrazně se v něm zasazuje o snížení role státu v ekonomice na minimum a spolupráci bank ve prospěch malých a středních egyptských podniků. Chajrat Šátir, muž číslo dvě Muslimského bratrstva, úspěšný podnikatel a mozek jeho ekonomické politiky, předpovídá, že v následujícím období bude egyptský stát velmi chudý, a bude proto třeba spoléhat na soukromý sektor. Hospodářské vize Muslimského bratrstva jsou ale v rozporu s ekonomickým statusem armády. S takto pravicovým programem si navíc strana mohla trochu podřezávat větev i u voličů (i když jich nakonec získala dostatek). Na rozdíl od naší situace po roce 1989 jsou totiž v Egyptě výrazy jako privatizace nebo liberalizace ekonomiky zdiskreditovány Mubarakovým režimem, který je označoval za cestu k prosperitě, zároveň se ale v očích lidí nevyhnutelně vytvářelo rovnítko mezi těmito pojmy a mezi rozkrádáním státního majetku vládnoucí elitou a snižující se životní úrovní. I z tohoto důvodu je dnes v Egyptě cítit nostalgie za Násirovým socialismem šedesátých let jakožto dobou hojnosti. Levicové strany, odvolávající se v Egyptě často právě na Násira a prosazující výrazně etatistický model ekonomiky, byly v nedávno rozpuštěném parlamentu také zastoupené, oproti FJP ale mnohem slaběji. TURISTÉ JAKO NÁPLAST Do začátku realizace volebního programu FJP, případně jiných stran, je ale zřejmě ještě dlouhá cesta. I když se Mursímu podaří novou vládu sestavit, bude její rozhodování výrazně omezené již hotovým státním rozpočtem, platným od 1. července. Ten sestavila úřednická vláda a schválila vojenská rada a může jej upravovat jedině parlament, který tu ale zřejmě ještě půl roku nebude. Schválený rozpočet je indikátorem vývoje Egypta v následujícím období a zároveň poodhaluje záměry vojenského velení. Zvyšuje například státní výdaje o 15 procent. Je cítit nostalgie za Násirovým socialismem šedesátých let V rozpočtu se plánuje úspora na dotacích, především u cen pohonných hmot. Oříškem pro budoucí vlády bude také dotování cen některých potravin. Zajímavá je v rozpočtu položka třináct milionů liber, určených pro volební komisi. Výše částky naznačuje, že ještě před rozpuštěním parlamentu počítala SCAF s novými parlamentními, ale i prezidentskými volbami, a to zřejmě po schválení nové ústavy. Čeká se i na půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF), který ale zase čeká na vytvoření nové vlády. Ekonomové označují egyptské hospodářství i nyní za poměrně zdravé. Faktem ovšem zůstává, že od protestů v lednu 2011 se propadly především příjmy zahraniční měny, z důvodu poklesu cestovního ruchu a z důvodu stagnace zahraničních investic. Rok a půl trvající nerozhodné přechodné období plné politických zvratů tak vysálo velkou část devizových rezerv a výrazně zvýšilo deficit státního rozpočtu. Před převratem v roce 2010 představovala turistika asi deset procent egyptského HDP a zaměstnávala asi dvanáct procent egyptské pracovní síly. To je přece jen dost vysoké číslo na to, aby jakákoli vláda podnikala kroky směřující k poklesu v tomto odvětví. A přestože ve výrazně turistických regionech, jako je jižní Sinaj, pobřeží Rudého moře nebo město Luxor, Mursí podlehl svému rivalovi Šafíkovi, většina podnikatelů v oboru se vlády islamistů neobává. Po loňském propadu cestovního ruchu asi o jednu třetinu vláda optimisticky předpokládá, že letošní čísla se přiblíží předrevolučnímu stavu. FJP se nicméně netají tím, že chce snížit závislost egyptské ekonomiky na turistickém sektoru. Spíše než ideologické důvody ale za tímto plánem stojí důvody strategické: potřeba větší diverzifikace egyptské ekonomiky. DLOUHÁ PERSPEKTIVA Egypt by po sedmnácti měsících od svržení Husního Mubaraka už konečně potřeboval efektivní vládní instituce, postavené na nové konsenzuální ústavě. Doslova jako sůl by země potřebovala hlavně vládu, jež by nahradila udržovací úřednický kabinet, sestavený převážně z lidí spojených s Mubarakovým režimem, a zastavila hospodářskou stagnaci a nejistotu. Vytvoření nových institucí ale bude ještě několik měsíců trvat. Nový prezident a jeho neúplné pravomoci jsou jen dalším polovičatým krokem. Několikeré volby v posledních měsících nicméně ukázaly, že tento základní prostředek parlamentní demokracie v Egyptě funguje, a vyvrátily tak oblíbený západní mýtus, že Arabové nejsou na demokracii zralí. Tím, že ani vládnoucí junta nepřistoupila k pokusům o falšování voleb, získali Egypťané v instituci voleb důvěru.

79 79 Čína global Útěk od Velké zdi Až třetina malých a středních firem zvažuje odchod z Číny. Za své problémy si ale často mohou samy Začít podnikat v Číně vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti, a především peněz. Nedávný průzkum Hospodářské komory EU a společnosti Roland Berger přesto ukázal, že téměř třetina všech firem, které v zemi působí méně než pět let, zvažuje odchod z čínského trhu. Nejčastějším důvodem je nejen postupně rostoucí cena práce, ale především zklamání z nadměrné byrokracie, chatrný právní systém a pocit, že se věci nehýbají kupředu. Jako slibné nové lokality vidí tito potenciální útěkáři Indii, Rusko, Koreu nebo Jižní Ameriku. Zpráva naznačuje, že se proud přímých zahraničních investic může podstatným způsobem zpomalit, komentoval průzkum Davide Cucino, šéf evropské hospodářské komory. Statistika názorů firem na vývoj v Číně není nijak příznivá. Jenže možná to nejdůležitější anketa neodhalila evropské firmy si za své problémy často mohou samy, což si málokdo dovede přiznat. Za skepsí může stát nepochopitelné podcenění přípravy. Firmy nevěnují dostatečnou pozornost shromažďování informací o trhu, právních podmínkách nebo prozkoumání kvality obchodního partnera, říká Ludmila Hyklová, manažerka pekingského Centra EU pro malé a střední podniky (EU SME). Právě firmy s méně než 250 zaměstnanci tvoří polovinu z celkového objemu unijního vývozu do Číny, který loni dosáhl 161 miliard eur, a tak jim EU již rok a půl poskytuje podpůrný servis. Unijní centrum operuje s tříletým rozpočtem ve výši pěti milionů eur a zdaleka nefunguje jen pro malé státy sedmadvacítky, které v Číně nemají své silné obchodní zastoupení. Mezi klienty EU SME jsou třeba také Němci nebo Britové. Centrum může nabídnout svůj hot desk, poskytnout kancelář pro jednání nebo zajistit externího poradce třeba v oblasti cleantechu nebo biotechnologií. BAREVNĚJŠÍ ČÍNA. PRYČ Z ČÍNY ) Méně než 5 let Více než 5 let 29 % 71 % 19 % 81 % ANO NE pramen: EU Chamber of Commerce China RADĚJI OBEZŘETNĚ Každopádně ale platí, že evropští podnikatelé by si měli v Číně naordinovat dávku obezřetnosti. Tamní trh může nabídnout obrovskou dynamiku, na druhé straně není třeba nechat se tlačit do nejistých a nevýhodných situací. Zamezit rozčarování je přitom jednoduché kromě referencí by si zájemci o byznys s čínským partnerem měli nechat předložit jinak fádní dokumenty, které v Evropě nikoho nezajímají například výpisy z obchodního rejstříku. Čínské společnosti to dělají mezi sebou navzájem běžně a nebudou udiveny či uraženy, když totéž udělá zahraniční partner, doplňuje Hyklová. Právě základní informace včetně kontaktů, které je v Evropě možné během chvilky vygooglovat, na čínském trhu chybějí. EU SME proto razí heslo think small first začátek čínské expanze je opravdu ve znamení malých věcí, mezi něž patří zejména trpělivé sbírání kontaktů a obcházení potenciálních obchodních partnerů. Během přípravné fáze firmy také často podceňují patentovou ochranu. Čína je velmocí v kopírování a falšování evropských značek a technologických postupů. Což ovšem neznamená, že by v samotné Číně nebylo možné se dovolat práva. Má to jediný háček je třeba mít patentovou ochranu i pro místní trh. Pokud máte v ruce dokument o registraci duševního vlastnictví v Číně, pak vás soud či arbitráž ochrání, zdůrazňuje Hyklová. NÁLEPKA EU POMÁHÁ Mezi zažité názory patří i představa, že čínští nenechavci okopírují úplně všechno. To ovšem zdaleka neplatí pro produkty s puncem luxusu. V Číně totiž roste střední třída, která si nálepky Made in EU cení jako loga kvality a jedinečnosti. Takoví lidé si neváhají připlatit i za zboží, o němž mají dojem, že je zdravější a kvalitnější než to čínské nebo jim dodá lesku či jen dobrý pocit, že mají něco extra, uzavírá Hyklová. Týká se to zejména jídla, nápojů, kosmetiky a vlastně úplně všeho, co se točí kolem dětí. Třeba práškové mléko z Hongkongu má v kontinentální Číně stejné renomé jako tuzexové zboží v bývalém Československu. Paradoxně je tak možné na obrovském čínském trhu dělat dobré obchody i s okrajovým produktem. A logo EU jako záruka kvality v tom stále častěji pomáhá.

80 80 Euro července 2012 global Izrael Postrčený trh Peníze vkládané do softwaru a telekomunikací jsou v Izraeli na ústupu. Investorským hitem se stává biomedicína ZÁZRAČNÁ PILULKA. HEJBLÁTKA JDOU NA ODBYT Obor, který si dává za cíl usnadnit lékařům práci a zásobovat je stále převratnějšími technologiemi a postupy léčby, se v Izraeli stal zlatým dolem, který postupně nahrazuje svět softwaru a komunikací. Studie KPMG spočítala, že jen loni dokázaly izraelské společnosti působící v hi-tech byznysu přilákat 2,1 miliardy dolarů rizikového kapitálu. Největší balík celkem 28 procent připadá právě na biomedicínské obory. Polovodiče, které dlouhá léta patřily mezi špičku, se naopak propadají. V posledním čtvrtletí mířila do firem podílejících se mikroskopickými součástkami se závratným výkonem na boomu chytrých telefonů již jen dvě procenta rizikového kapitálu. V roce 2008 byly naopak polovodiče třetí nejoblíbenější investicí vůbec hned po komunikacích a softwaru. Z celé oblasti life sciences jsou v kurzu především lékařské a operační technologie. Izraelci mají zájem o nejrůznější hejblátka. Jak Loni dokázaly izraelské společnosti působící v hi- -tech byznysu přilákat 2,1 miliardy dolarů Gal Peleg má ze své kanceláře krásný výhled a dobré sousedy. Z terasy jsou vidět písčité pláže izraelské Haify i bílá krychle vývojového centra firmy Intel. V komplexu budov industriálního parku Matam, kde ředitel Haifa Economic Corporation (HEC) pracuje, sídlí také Google nebo Yahoo, své kanceláře tu má Microsoft i NetApp. Přesto mu tato dobrá společnost už pomalu začíná zevšedňovat a bývalý vysoký manažer Kenvela, který několik let žil a podnikal v Praze, má s okolím jiné plány. Rozestavěný multifunkční stadion Sammyho Ofera, haifská obdoba pražské O2 areny, dostane nový protipól. Fotbalisté Maccabi Haifa, které kdysi trénoval i Dušan Uhrin, budou již příští rok sousedit s vědci. Město Haifa, které vlastní HEC jako svou stoprocentní dceřinou firmu, tu buduje Life Sciences Park. Do projektu město vloží 250 milionů šekelů (1,25 miliardy korun), stejnou částku pak zaplatí soukromí investoři. Na 85 tisících metrech čtverečních by tu noví nájemníci měli v celkem pěti propojených modulech získat špičkové prostory pro výzkum a byznys v oblasti biomedicíny. V blízkosti jsou špičkové nemocnice a univerzity, je odsud skvělé dopravní spojení, jsou tu pláže a dostupné bydlení. A především má Haifa právě díky firmám jako Intel pověst dynamického technologického centra, vysvětluje Peleg, proč se městu investice do biomedicíny vyplatí. má někdo nápad, hned po něm jdou a dotahují ho do konce, říká Dan Holešínský, technický ředitel ostravské firmy DAP Services, který strávil několik měsíců v byznys akcelerátoru Misgav, jenž se zaměřuje téměř výhradně na biomedicínu. Některé odchovance akcelerátoru investoři skutečně vytáhli strmě vzhůru. Letos v dubnu například americký medicínský gigant Covidien koupil izraelskou společnost PolyTouch, která vyvinula metodu přesného zavádění výztužné síťky při laparoskopických operacích. Letos již přitom Covidien v Izraeli utratil 700 milionů dolarů. Mezi jeho další akvizice patří superdimension rozvíjející plicní endoskopii a firma Oridion Systems, která má patent na monitoring dýchání. KONZERVATIVNÍ OBOR Tři čtvrtiny rizikového kapitálu pocházejí ze zahraničních fondů, a tak se na oblast life scien ce zaměřují i nové investorské žebříčky. Loni v červenci Bloomberg rozjel nový index, v jehož koši je 25 převážně biomedicínských firem se sídlem v Izraeli, které se ovšem obchodují na newyorské burze. Patří mezi ně třeba Given Imaging, společnost, která dobývá svět s mikrokamerami PillCam zabudovanými do kapsle, jež po polknutí prochá-

81 81 Izrael global zí trávicím traktem pacienta a vysílá odsud obrázky. Za touto společností stojí OrbiMed, globální fond rizikového kapitálu zaměřující se na zdravotnictví. Sílící zájem o izraelské dovednosti ho letos v dubnu přiměl k tomu, aby založil zvláštní investiční fond určený právě biomedicíně v Izraeli. I když většina investorů přednostně vkládá peníze do hotových firem, neklesá ani podpora raných stadií rozjezdů společností. Velké šance vidíme v biofarmaceutikách v klinické fázi vývoje, říká Jonathan Silverstein, partner skupiny OrbiMed. Investice do biomedicíny se ovšem na rozdíl třeba od IT nebo softwaru řídí zcela jinými zákonitostmi. Kvalitní počítačový program může vznikat na koleně a úspěch garážových firem, jejichž produkt vznikl s výbavou za pár set dolarů, to dokládá. Biomedicína oproti tomu vyžaduje velké vstupní investice do vybavení laboratoří a mnohaletou péči o vývoj produktu, jehož uchycení na trhu je nejisté. Trh je velmi konzervativní a přesvědčit doktory, aby změnili naučené postupy, je někdy oříšek. Do hry také vstupuje více faktorů klíčový je třeba přístup zdravotních pojišťoven, protože každá nemocnice chce samozřejmě vědět, jestli někdo bude supermoderní přístroje spolufinancovat, říká o investicích do biomedicíny Boaz Dinte, partner skupiny Evergreen, jednoho z vůbec prvních izraelských fondů rizikového kapitálu. HVĚZDA HI-TECH ZASE STOUPÁ Částka Počet firem pramen: IVC Research Center Tento muž, který stojí za prodejem izraelského výrobce flash disků M-Systems konkurenčnímu Sandisku za 1,5 miliardy dolarů, investuje do různých oblastí hi-tech průmyslu již od roku 1996, a má tak dobrý přehled o situaci na trhu. Evergreen má dnes ve svém portfoliu šest firem z biomedicínských oborů, což je více než ve skupině digitálních médií. Nejde o žádné rychlé peníze mezi investicí do klinických testů přístroje nebo metody a prodejem rozjeté firmy často uběhne i deset let. A i když Evergreen investuje rizikový kapitál, biomedicína z hlediska rychlosti výnosů zůstává spíše konzervativním oborem. Boaz Dinte si ale pochvaluje, že cíl je v biomedicíně předem jasný. Lékaři sami nejlépe vědí, kde je třeba co vylepšit, takže je tenhle obor dobře zmapovaný, říká známý izraelský investor. DO ČEHO INVESTUJÍ BYZNYS ANDĚLÉ Cleantech 6 Ostatní 4 Software 12 Polovodiče 13 pramen: IVC Research Center Biomedicína 28 Internet 18 Komunikace 19 DRUHÝ SVATOSTÁNEK. DO CELÉHO SVĚTA Na biomedicíně je lákavá také skutečnost, že finální produkt se může uplatnit v celém světě. Zatímco programy se musejí přizpůsobovat jazyku a zelené technologie se vyplatí jen tam, kde je stát podporuje, zdraví je jen jedno. Stejně tak jako snaha špičkových nemocnic nabídnout pacientům tu nejlepší péči. Neznamená to ale, že by biomedicína fungovala na čistě tržních principech a opírala se jen o ochotu soukromých investorů vložit peníze do nejistého podniku. I ostřílený investor Boaz Dinte, který spravuje privátní peníze, souhlasí s tím, že trh je třeba ke správné věci občas postrčit. A stejně jako vlády investují do zelené energie, měl by podle něj stát dávat peníze do akademického prostředí, kde se většina nápadů rodí. S tím souhlasí i Mina Goldiaková, která má na starost mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje v organizaci Matimop, obdobě našeho CzechInvestu. I ona má za cíl lákat zahraniční investory na izraelské nápady a přesvědčovat je o výhodách nových technologií. Víc než konkrétní podpora a barevné propagační brožurky na křídovém papíře podle ní však pomůže pocit, že vkládat peníze do nových nápadů má smysl. Nejprve je třeba vytvořit atmosféru, že jde o dobře uložené peníze. Od toho se odvíjí vše ostatní, vysvětluje. Vzhledem k tomu, že na dveře Gala Pelega již klepou první nájemci Life Sciences Parku, zdá se být biomedicínská vlna v Izraeli minimálně tak slibná, jako byla éra IT. BLAHOSLAV HRUŠKA, Izrael

82 82 Euro července 2012 global Venezuela Král bez konrunního prince Vydrží Hugo Chávez do podzimních prezidentských voleb? Pokud ne, volby možná ani nebudou V PLNÉ SÍLE. Za zhruba tři měsíce, 7. října, půjdou Venezuelané k urnám, aby zvolili prezidenta na dalších šest let. V únoru příštího roku vyprší mandát kontroverzního Huga Cháveze. Ten má ve většině průzkumů veřejného mínění pohodlný náskok, takže žádná říjnová revoluce by se za normálních okolností neměla v Caracasu konat. Přesto vládne velká nejistota. Důvodem je Chávezova těžká nemoc, která vyvolává řadu otázek. Jeho případné vyřazení ze hry by nepochybně mělo vážné důsledky pro Venezuelu a mohlo by ovlivnit i celkový obraz latinskoamerického regionu. Sedmapadesátiletý Hugo Chávez Frías vládne ve Venezuele od roku Už o několik let předtím se neúspěšně pokusil dostat k moci vojenským pučem. Nakonec se k ní dostal cestou voleb a volební vítězství si ještě dvakrát zopakoval. Mezitím si dal v parlamentu schválit dvě ústavní reformy, z nichž druhá odstranila omezení počtu prezidentských mandátů. Teoreticky tedy může vládnout neomezeně dlouho, sám svého času prohlásil, že je rozhodnut dojít do roku Chávezova dosavadní úspěšnost je hlavně důsledkem hospodářských a sociálních reforem, které zlepšily situaci chudé většiny obyvatelstva a získaly mu její přízeň. Své sehrává také jeho populistický styl a bezuzdná rétorika, které v místních podmínkách hodně zabírají. Jeho proklamovaným cílem je vybudování bolívarké společnosti, jakési místní odrůdy socialismu 21. století. Za prioritní, opět s odkazem na Simóna Bolívara, považuje také nezávislost na Spojených státech a snaží se vytvořit pod svým vedením protiamerický blok v Latinské Americe. Spojené státy, které Chávez halasně kritizuje, přitom zůstávají největším kupcem venezuelské ropy, jež zajišťuje asi třetinu venezuelského hrubého domácího produktu a 85 procent příjmů z vývozu. Loni dostala Venezuela podle argentinského listu La Nación za svou ropu 88 miliard dolarů, což jí umožnilo opět stabilizovat své hospodářství, zasažené v předchozích letech důsledky světové hospodářské a finanční krize. Ropný průmysl byl ovšem v minulých letech zestátněn, většinový podíl v těžebních projektech nyní kontroluje venezuelská státní společnost PDVSA. Za Cháveze byla zestátněna i další klíčová odvětví jako telekomunikace a výroba elektřiny a byla vyvlastněna řada majetků. SLABÝ PROTIKANDIDÁT Opozice zatím marně hledá způsob, jak razantního Cháveze zastavit. Poukazy na jeho údajně diktátorské manýry, na to, že populi-

83 83 Venezuela global MÁLO VÝRAZNÝ. Chávezova dosavadní úspěšnost je hlavně důsledkem hospodářských a sociálních reforem sticky a bez ohledu na dlouhodobé důsledky rozhazuje peníze za ropu, aby si koupil přízeň mas, na zglajchšaltování médií, na přizpůsobování ústavy svým potřebám, na šikanování opozičních sil zatím nevedly k cíli. Stejně tak se míjí účinkem tvrzení, že chce v zemi nastolit režim kubánského typu a zavést komunismus. A na většinové podpoře pro Cháveze zatím nic nemění ani víc než dvacetiprocentní inflace, dvojí devalvace měny v posledních letech, pokles devizových rezerv, vysoká zločinnost nebo to, že Venezuela se počínaje rokem 2009 dostala, pokud jde o hospodářský růst, pod průměr Latinské Ameriky a karibské oblasti. Teď opozici dávají určitou naději dva nové prvky její sjednocení za jedním kandidátem, a hlavně už zmíněná Chávezova vážná nemoc. Je to ale naděje značně mlhavá. Chávezovým vyzyvatelem bude devětatřicetiletý Henrique Capriles Radonski, dosavadní guvernér státu Miranda. Zahraniční tisk ho označuje za představitele umírněného levého středu a on sám se o sobě vyjadřuje v podobném duchu. Prý se mu zamlouvá brazilský model, který se snaží skloubit respektování potřeb podnikatelů se sociálními ohledy. Jeho pozice však vypadá velmi obtížně. Z mnoha průzkumů, které byly v zemi od začátku roku uskutečněny, mu jen dva dávají naději na vítězství a v průměru zaostává za Chávezem o více než patnáct procent. Část opozice už také navrhovala stažení jeho kandidatury, protože ten kluk se neodlepuje od země, napsal uruguaysko-venezuelský novinář Aram Aharonian. Někteří se utěšují tím, že lidé se v průzkumech bojí projevit své pravé mínění z obav, že by se jim to mohlo nevyplatit. V kaž dém případě se neobjevila žádná osobnost, která by mohla Caprilese na poslední chvíli jako kandidáta nahradit. UTAJENÁ DIAGNÓZA Mnohem větší pozornost ale vzbuzují Chávezovy zdravotní problémy. Je známo, že trpí rakovinou, podstoupil na Kubě dvě operace a jezdí tam na chemoterapii a ozařování a že po první operaci, při níž mu byl vyňat nádor z pánevní oblasti, se nemoc přihlásila znovu. Přesná diagnóza ale zůstává tajemstvím. Americký onkolog Steve Hahn z Pensylvánské univerzity s odvoláním na údaje o Chávezově léčbě odhadl, že venezuelský prezident by mohl trpět sarkomem měkkých tkání. Někteří ho už pohřbívají. Prezident Světové banky Robert Zoelick začátkem června prohlásil, že Chávezovy dny jsou sečteny a že brzy bude díky tomu možné přeměnit západní polokouli v polokouli demokracie. Chávez však vzápětí opáčil, že jeho poslední zdravotní vyšetření dopadlo skvěle a že sečteny jsou dny kapitalismu, a 11. června se oficiálně zapsal jako kandidát do voleb. Nejistota je ale velká a sám Chávez ji občas přiživuje, jako třeba když na jaře v kostele prosil Boha, aby mu dopřál ještě trochu času, aby mohl dokončit svůj úkol. Hlavní otázky, které si pozorovatelé a analytici kladou, jsou, zda Chávez vydrží do voleb, zda v případě, že vydrží a bude zvolen, bude schopen vládnout až do konce šestiletého mandátu, kdo by mohl přijít na jeho místo a zda se vůbec volby budou konat, pokud se jich nedožije nebo bude ve velmi špatném stavu. Bude-li Chávez schopen se voleb zúčastnit, pravděpodobně vyhraje. Jeho blok pak bude mít dost času na to, aby se zabýval případným náhradníkem. Zatím je tato otázka tabu. Chávez po celou dobu své vlády nepřipustil, aby se objevil nějaký korunní princ. Pokud jde o schopnost případný další mandát dokončit, je možné vše. Ústava stanoví, že pokud prezident není schopen dokončit první dva roky svého mandátu, musejí se vypsat nové volby. Kdyby taková situace nastala později, zasedá do prezidentského křesla dosavadní viceprezident, po něm je v nástupnické řadě předseda Národního shromáždění. Za nynější situace dohady o možných nástupcích jen kvetou. Mezi nejčastěji tipovanými jsou předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello, ministr obrany Henry Rangel Silva, ministr zahraničí Nicolás Maduro a Chávezův starší bratr Adán, za kterého údajně lobbují někteří Kubánci. Mezi potenciální uchazeče o převzetí vedení Chávezova tábora se objevují i viceprezident Elías Jaua, a dokonce i prezidentovy dvě dcery a jeden z jeho zeťů. Skutečností ale zůstává, že nikdo z těchto lidí nemá ani zdaleka takové charisma jako Hugo Chávez. Pokud by se do popředí dostal kdokoli z nich, šance opozice by se zvětšily. MĚSÍCE NAPĚTÍ Období do prezidentských voleb bude podle pozorovatelů velmi rizikové. Řada skupin a osobností nechce, aby se volby uskutečnily, a snaží se vyvolat ještě před nimi nějaký zlom a přinutit vládu, aby přijala mimořádná opatření, napsal latinskoamerický server Urgente.24. Americký časopis Time zase spekuloval, že v případě Chávezovy neschopnosti se voleb zúčastnit by jeho blok mohl vyhlásit svého druhu nouzový stav a volby odložit, pokud ne zrušit. Adán Chávez podle listu Time naznačil, že pokud by byla jejich vláda ohrožena, mohli by se chávezovci chopit zbraní, a ministr obrany Rangel Silva dokonce prohlásil, že pokud by ve volbách zvítězil kandidát opozice, nemuseli by vojáci jeho vítězství uznat. Vývoj ve Venezuele pozorně sledují v zahraničí včetně Spojených států, kterým se nelíbí jak Chávezův vnitropolitický kurz, tak jeho sbližování s Ruskem a Čínou a přátelení se s Kubou, Íránem nebo donedávna s Kaddáfího Libyí. Zvlášť pečlivě ale vše sleduje Havana, pro kterou Chávezova Venezuela znamená doslova záchranný pás. Venezuelský prezident, který Fidela Castra považuje za svůj vzor, posílá totiž na Kubu denně 115 tisíc barelů ropy a zajišťuje tak krytí více než 60 procent kubánské spotřeby. Jeho odchod by pro Kubu znamenal pohromu, byť třeba ne takového rozsahu jako rozpad Sovětského svazu a zastavení sovětské pomoci před dvaceti lety. spolupracovník redakce

84 84 Euro července 2012 global kosmonautika Nekonečný byznys Vesmír vyklouzl ze státních zájmů. Otevírá se i soukromému kapitálu Doposud byl vesmír hájemstvím států a jejich často polovojensky zaměřených institucí. Květnový desetidenní úspěšný let zcela soukromé kosmické lodi Dragon však ukázal, že výpravy do něj zvládnou i firmy. Očekává se, že privátní společnosti se nejdříve soustředí na pravidelnou přepravu nákladů, později přijdou na řadu astronauti. A nakonec by se firmy chtěly pustit do těžby mimozemských surovin. Americká kosmická agentura NASA si už troufla na lecjaká rizika. Když se v šedesátých letech připravoval kosmický program Apollo, který vynesl lidi na Měsíc, odhadovala se pravděpodobnost bezpečného návratu kosmické lodě na třicet až padesát procent. Astronauti proto měli kromě usilovného tréninku ještě další významný úkol, jak zajistit úspěch své mise i svou bezpečnost. NEZABIJTE SI SVÉHO HRDINU Na programu Apollo pracovalo 60 tisíc vědců a techniků z NASA a dále zaměstnanci celkem 20 tisíc soukromých společností, které fungovaly jako dodavatelé a subdodavatelé. Dohromady nějakých 400 tisíc lidí. Pravděpodobnost, že udělají chybu, byla obrovská. Astronauti proto povinně chodili do továren, kde se vyráběly součástky pro rakety i kosmické lodě, a povídali si tam s dělníky. Lidé z výroby si pak jasně uvědomovali, že když něco udělají špatně, zabijí toho sympaťáka, kterého osobně poznali. I když však NASA zkoušela různé finty pro zajištění kosmických výprav, jedno bylo v tu chvíli nemyslitelné: pustit celou složitou mašinerii velkých kosmických letů ze svých rukou a ponechat to zcela soukromému kapitálu. Tento postoj vydržel až do doby před šesti lety. V roce 2006 NASA oznámila, že by chtěla, aby zásobování Mezinárodní vesmírné stanice ISS převzal soukromý sektor. Agentuře se tím měly uvolnit ruce na opravdový výzkum, a navíc potřebovala ušetřit: příliv státních peněz do kosmonautiky vysychá. Sázka na soukromníky přišla společně s omezováním i úplným rušením plánovaných programů. Nastupující éra se vyznačuje tím, že všechno, jak raketu, tak kosmickou loď, kterou raketa vynese do vesmíru, vyvinou soukromé firmy EVROPSKÝ TRUMF. VEZMĚTE RIZIKO NA SEBE Ne snad že by si NASA v minulosti stavěla vesmírnou techniku sama. Využívala a využívá velké společnosti, jako je například Boeing nebo Lockheed Martin, které navrhují i konstruují kosmická zařízení. V čem je tedy změna? Kosmická agentura dosud platila veškeré náklady, na které vývoj a výroba celkově vyšly, a navíc ještě zaplatila dohodnutý zisk. Oproti tomu společnost SpaceX, která loď Dragon vyvinula a postavila, je placena přesně stanovenou částkou. Veškeré riziko, že náklady přesáhnou předpokládanou sumu (což je ve státní kosmonautice zcela běžná věc), dopadá na výrobce, NASA nic nepřidá. Tento postup by měl radikálně snížit náklady, protože místo byrokratického rozhodování přijde ke slovu soukromá podnikatelská iniciativa. V zájmu spravedlnosti je třeba dodat, že kolem Země už dávno obíhají soukromé družice, obvykle telekomunikační. Jenže ty se do vesmíru dostaly jen díky tomu, že je tam vynesly rakety zkonstruované státními či polostátními institucemi. Například komerčně velmi úspěšnou raketu Ariane 5, která mimo jiné vynáší soukromé družice z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, vyvinuli v Evropské kosmické agentuře hlavně za peníze evropských daňových poplatníků. Hodně privátních družic z celého světa vynášejí na oběžnou dráhu ruské rakety kontrolované ruskými úřady. Nově nastupující éra se vyznačuje tím, že všechno, jak raketu, tak kosmickou loď, kterou raketa vynese do vesmíru, vyvinou soukromé firmy.

85 85 kosmonautika global Potřebujete platinu? Dodá ji asteroid ILUSTRACE RUSKÁ LETENKA PRO AMERIČANY V loňském roce skončily lety amerických raketoplánů veřejnost i odborníci je už začali považovat za příliš nespolehlivé. První z nich vzlétl do vesmíru v roce 1981, celý program vyšel na 200 miliard dolarů. Nahradit je mělo kosmické plavidlo nazvané Orion, jehož vývoj však v roce 2010 zastavil novými škrty v rozpočtu NASA americký prezident Barack Obama. O rok později sice souhlasil s tím, že jakási levnější verze Orionu se bude vyvíjet dál, nicméně projekt je poznamenán velkou nejistotou a tomu odpovídajícími zmatky. Do velkých potíží se tím vším dostala Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ta by měla až do roku 2020 obíhat Zemi ve výšce téměř 400 kilometrů. Střídají se na ní kosmonauti z různých států, včetně evropských, kteří tu uskutečňují vědecké experimenty. Ukončení letů raketoplánů způsobilo, že Spojené státy už nemají čím na ISS létat. Astronauti se tam a zpět dostávají na ruských lodích Sojuz. Američané za dopravu svých lidí platí Rusům 450 milionů dolarů ročně. Zásoby tam pak vozí bezpilotní, automatické lodě ruské, japonské a také evropské. Tato nákladní plavidla však nejsou z technických a ekonomických důvodů vybavena ochrannými tepelnými štíty, nedokážou se tedy vrátit na Zemi. Jejich údělem je nechat do sebe naložit odpadky z kosmické stanice a pak s nimi shořet v atmosféře. MÉNĚ ELEGANTNÍ, ALE FUNKČNÍ V roce 2008 podepsala NASA kontrakt se dvěma soukromými firmami, SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Jeho celková výše dosahuje 3,5 miliardy dolarů a podstatou je, že tyto společnosti nezávisle na sobě vyřeší technické problémy a uskuteční dvacet zásobovacích misí ke stanici ISS. Společnost SpaceX je o něco dál. Vyvinula raketu Falcon 9, která vynáší do vesmíru automatickou loď Dragon. Po první ukázkové úspěšné misi v prosinci 2010, kdy Dragon jen párkrát obletěl Zemi a bezpečně se vrátil, došla letos řada na pokus naostro. Dragon naplněný zásobami se ve vesmíru připojil ke kosmické stanici ISS. Tam jej» PLANETKY NA DOSAH ŽLUTÝ DALEKOHLED. EKONOMICKY NEBEZPEČNÉ ZÁSOBY Pak by klesly ceny defibrilátorů, kapesních elektronických zařízení, automobilových katalyzátorů,

86 86 Euro července 2012 global kosmonautika TĚŽKO NAHRADITELNÉ REKETOPLÁNY Kolik nákladu kdo přepraví na stanici ISS ve vesmíru (v tunách)* Americký raketoplán (dokud létal) Evropská automatická loď ATV Japonská automatická loď HTV Ruská loď Progress Soukromá americká loď Dragon 14 7,5 6 2,5 6 * astronauty na stanici nyní dopravují pouze ruské lodě Sojuz, od nichž byl odvozen i nákladní Progress pramen: kosmické agentury VELKÝ OKAMŽIK. Raketa Dragon společnosti Space X se letos v květnu úspěšně připojila ke kosmické stanici ISS. ZKOSTNATĚLÉ ÚŘADY. Zkoušení nových technologií nečekejte od státních úřadů, tvrdí zakladatel společnosti Elon Musk.» museli astronauti ze stanice zachytit a přitáhnout robotickým ramenem. Není to tak sofistikované jako třeba přílet evropské automatické lodě ATV, která se na přistání sama navede pomocí laserových zaměřovačů. Dragon však ukázal, že se na rozdíl od ostatních zásobovacích plavidel dokáže vrátit i s nákladem, kterým mohou být třeba vzorky z pokusů probíhajících ve stavu beztíže. Modul přistává na padácích do vln Tichého oceánu, což je posun zpět oproti raketoplánu, který elegantně dosedl na ranvej kosmodromu. Ale co je hlavní: funguje to. A to za cenu, do jaké by se NASA se svými stroji nikdy nevešla. SpaceX hlásí, že na vývoj raket, lodí Dragon i startovacích zařízení (odlétá se ovšem ze základny NASA na floridském mysu Canaveral) vynaložila sto milionů dolarů. Přitom však už má objednávky za celkem čtyři miliardy dolarů na dalších čtyřicet letů. Zčásti pro NASA se zásobami na ISS, ale hlavně na vypouštění telekomunikačních a meteorologických družic a satelitů určených k pozorování jevů na Zemi. A to není všechno. Společnost SpaceX předpokládá, že do roku 2017 bude loď Dragon přestavěna natolik, aby byla schopna Společnost Bigelow chce koupit rakety k tomu, aby díky nim mohla pravidelně vynášet zřejmě v příštím desetiletí snadno přestavitelná kosmická obydlí přepravovat na ISS a zpět lidi, takže už NASA nebude muset kupovat pro své astronauty sedadla u Rusů. Konstruktéři evropských kosmických lodí o tom, že budou jednou vysílat do vesmíru také lidi, zatím jenom marně sní evropští kosmonauti jsou členy posádek ruských vesmírných plavidel a dříve také posádek amerických raketoplánů. STÁTNÍ ÚŘADY NEUMĚJÍ INOVACE Tradiční vládní přístup nevede k inovacím ve vesmíru, pohrdavě říká zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk, miliardář, který ke svému majetku přišel jako jeden ze zakladatelů systému placení a převodu peněz přes internet PayPal. Když vývoj řídí úřad, lidé se stále bojí vyzkoušet nové technologie, protože kdyby něco nevyšlo, jejich kariéra by byla ztracena. Nejjistější pro ně je, aby pokračovali v tom, co už se minule osvědčilo, citoval jeho slova časopis New Scientist. Jak to chodí u Muska, vysvětlil Mike Gold ze společnosti Bigelow Aerospace, která chce od SpaceX koupit jejich rakety Falcon 9. SpaceX nabízí rakety za šedesát milionů dolarů. To je asi třetina obvyklé ceny tradičních vládních dodavatelů. Je to možné jen proto, že SpaceX si pečlivě drží výlučnou kontrolu nad konstrukcí. Mimochodem společnost Bigelow chce koupit rakety k tomu, aby díky nim mohla pravidelně vynášet zřejmě v příštím desetiletí snadno přestavitelná kosmická obydlí s pružnými stěnami z několikavrstevného veltranu materiálu dvakrát pevnějšího, než je kevlar pro výrobu neprůstřelných vest. Moduly by měly sloužit jako orbitální stanice, případně i jako hotely pro movité turisty. Tím by se do vesmíru dostalo další soukromé podnikání. MF Dnes

87 ESTABLISHED IN 1900 TRADE MARK LMC s.r.o. e-plast s.r.o.

88 88 Euro července 2012 hyde park 88 POLITIKA Komentátoři jako by zapomněli na to, jak obratně dokázal exministr Pospíšil měnit svá rozhodnutí kvůli žebříčku popularity 90 ŠVARCSYSTÉM Boj proti švarcsystému pomocí vysokých sankcí je spíše zoufalým administrativním opatřením. Skutečné řešení na zákonodárce teprve čeká 92 DANĚ Jak má začínající podnikatel nastavit základní rámec svého právního a daňového fungování, když se daňový systém neustále mění? 94 PRÁVO A BYZNYS Předávání osobních údajů zaměstnanců zahraničním mateřským společnostem podléhá v Česku zvlášť striktní a pro běžného člověka nepředvídatelné právní úpravě 95 MANAŽERSKÝ PANEL Přenos know-how mezi neziskovým a komerčním světem bude stále běžnější. Je to totiž výhodné pro všechny strany Příliš přehnaná adorace Za Jiřím Pospíšilem jsou vidět výsledky. Rozhodnutí ale často podřizoval tomu, kolik mu vynesou kladných bodů u veřejnosti Vláda ztrácí jednoho z mála pracovitých členů. Jiří Pospíšil rozpohyboval justici k tomu, aby konečně začala odhalovat korupci. Spravedlnost je slepá. Česká média i mnozí političtí činitelé se tímto způsobem minulou středu po odvolání ministra spravedlnosti předháněli v glorifikaci jeho osoby. Je ovšem taková adorace Jiřího Pospíšila namístě? Komentátoři a analytici jako by zapomněli na to, jak obratně dokázal Pospíšil měnit svá rozhodnutí kvůli žebříčku popularity. Na to, jak snadno zavírá oči a dělá mrtvého brouka, když se mu to mediálně hodí. Stačí si vzpomenout například na kauzu Čunek. Největším ohrožením právního státu je populista v křesle ministra spravedlnosti. Celý život žije ve lži, napsal autorovi tohoto článku jeden z jeho někdejších vládních kolegů v reakci na Pospíšilův komentář ke svému nenadálému nucenému odchodu z vlády. Nepřál si být jmenován. JAK PROTANČIT MEZI PROBLÉMY Působení Jiřího Pospíšila na tuzemské politické scéně je zapotřebí hodnotit striktně střízlivým pohledem. Prosadil sice novelu trestního řádu, občanského zákoníku a dotáhl téměř ke konci novelu zákona o státním zastupitelství. Naprosto se mu ovšem vymkly z rukou půtky ve státním zastupitelství, pod rukama mu bytněly problémy vězeňství, uskutečňují se podivné nákupy, například zchátralé nemovitosti na Vidnavě pro detenční ústav. Věznice jsou přeplněné, a to kvůli soudům, které nedokážou vy užívat instrumentů alternativních trestů nebo jejich odklonů. Pod Pospíšilovou vstřícnou taktovkou navíc doslova zvlčili exekutoři a za zády má mezi našeptavači plzeňského kmotra Romana Jurečka. Přesto bývalému ministru spravedlnosti díky dobře vedené komunikaci jeho přehmaty v očích médií a potenciálních voličů neuškodily. Dokázal se šikovně vymluvit i ze svého výletu na italský poloostrov Monte Argentario, kde se mimo jiné setkal se šéfem ČEZ Martinem Romanem a plzeňským podnikatelem Petrem Šikošem, majitelem společnosti Neutrics, která získala státní zakázku na vybudování registru dlužníků. Navzdory větším či menším skvrnám na pověsti tak Jiří Pospíšil jako jeden z mála vládních politiků umí překlopit veřejné mínění na svou stranu. Nezvládnuté ekonomické řízení resortu je bezesporu jen zástupným důvodem pro jeho odvolání. Přestože se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci minulý týden vehementně snažil, aby odchod místopředsedy ODS z vlády uspokojivě vysvětlil manažerským selháním, nikdo Nečasovi nevěří. Jako skutečné důvody k odvolání se skloňují spíše razance při vyšetřování trestných činů s návazností do politiky a plánované jmenování Lenky Bradáčové šéfkou pražského Vrchního státního zastupitelství. A zejména volná ruka, kterou od něj žalobci dostali při zkoumání možných přehmatů představitelů vládní koalice. Kritici Pospíšila naopak spekulují, že příčinou Nečasova kroku může být kauza Vidna-

89 89 politika hyde park va, ve které by mohl Pospíšil stanout po boku obviněných svého někdejšího ekonomického náměstka Františka Steinera a bývalého šéfa Vězeňské služby Luďka Kuly. Objevila se i konstrukce, že premiér Jiřího Pospíšila odvolal kvůli údajné loňské zahraniční cestě na Maledivy s lobbistou Romanem Jurečkem. V životě jsem na Maledivách nebyl a s Jurečkem jsem na dovolené také nikdy nebyl. Ani nevím, kde Maledivy leží. Je to úplný nesmysl. Mohu prokázat, že minulý rok jsem byl na dovolené v Itálii, v malém penzionku s náměstkem Melzerem a dalšími lidmi z resortu. Lze prokázat, že jsem si to platil. Na Maledivy bych v životě neletěl, nemám rád tropy, reagoval na dotaz týdeníku Euro Jiří Pospíšil. Poznamenat k tomu lze pouze tolik, že na člověka, který neví, kde zmíněné souostroví leží, má velmi zřejmé ponětí, že se nacházejí v tropech. ODCHÁZÍM NEODCHÁZÍM Pospíšil oficiální důvody svého odvolání pojmenovávat nechce. Nečasovo rozhodnutí podle svých slov respektuje a nechce působit jako zhrzený člověk, který křičí, protože přišel o funkci. Jen dodám, že ekonomické důvody nemohu úplně přijmout. My jsme v průběhu minulého roku upozorňovali, že ministerstvo není schopno financovat vězeňství z peněz, které jsme dostali. A celou dobu jsme upozorňovali, že v průběhu roku přijdeme s novou žádostí. Náš postup nebyl překvapivý. Mě překvapuje, že jsem byl odvolán teď, možná jsem měl být proto odvolán před tím, než jsem dal tu žádost na stůl, řekl Jiří Pospíšil týdeníku Euro krátce po svém odvolání. I jeho zatím poslední vystoupení před veřejností však naznačuje, že Jiří Pospíšil až moc dobře ví, co chtějí média i voliči slyšet. V první fázi po odvolání se tvářil, že pro něj politické působení končí a bude se věnovat bohulibé práci pro Nadaci Jana a Medy Mládkoých. Nechci působit ukřivděně. Udělal jsem kus dobré práce. Odcházím se věnovat jiným věcem mimo politiku a nebudu na to vzpomínat nějak špatně, řekl týdeníku Euro pár desítek minut po zveřejnění zprávy o svém konci ve vládě. Pár hodin poté, kdy se snesla na Petra Nečase vlna kritiky kvůli odvolání jeho populárního ministra, už bylo všechno jinak: V každém případě budu dál podporovat reformní vládní kroky, zůstanu členem ODS, chci se dál věnovat justici na úrovni Parlamentu. Zda zůstanu místopředsedou, pravděpodobně ano, ale beru si pár dní na rozmyšlenou. Neuvažuji o tom, že bych odešel z ODS, odcházel z politiky. Chci se více věnovat regionální politice, jsem poslancem za Plzeňský kraj a v této oblasti se chci angažovat. Podobných politiků, kteří v horizontu minut měnili svá zásadní rozhodnutí, jsme v Česku měli spoustu. Jednomu z nich se přezdívalo Luftjarda a také kdysi býval miláčkem médií. Dnes po něm neštěkne ani pes. JAN HRBÁČEK

90 90 Euro července 2012 NADSAZENÉ PLÁNY KONTROLORŮ Počátkem tohoto roku oznámilo MPSV, že v roce 2012 proběhne 200 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání. V prvních pěti měsíhyde park švarcsystém Změna systému nutná Po dvaceti letech vytáhl stát proti švarcystému s tvrdými tresty. Jediným řešením je ale reforma nastavení OSVČ Od ledna 2012 je švarcsystém považován za nelegální a je trestán vysokými pokutami. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mu spolu s podřízenými orgány (zejména inspektoráty práce) vyhlásily válku. Silná prohlášení reprezentantů příslušných státních institucí ze začátku roku však začala již po několika měsících ubírat na hlasitosti a oznámený počet kontrol ztratil na četnosti. Začněme malou retrospektivou. Švarcsystém není nikde formálně definován, ale je za něj považována praxe, kdy fyzické osoby vykonávají práci pro jinou osobu mimo pracovněprávní vztahy jako osoby samostatně výdělečně činné, a to na základě obchodněprávních nebo občanskoprávních smluv, kdy činnost OSVČ vykazuje znaky závislé práce. Poprvé byl švarcsystém ve větším rozsahu uplatněn podnikatelem Miroslavem Švarcem v 90. letech s cílem úspory nákladů. V minulých letech švarcsystém prošel několika vlnami vzestupů a pádů, až na nejkřiklavější případy byl ale v podstatě tolerován. Příkladem snahy o vymýcení švarcsystému byla aktivita finančních úřadů na přelomu tisíciletí, které se velmi razantně pustily do boje, ale po řadě prohraných sporů již daň ze závislé činnosti v případě překlasifikace činnosti OSVČ na závislou činnost doměřují pouze u zcela jednoznačných případů švarcsystému. Druhý extrém nastal roku 2009, kdy tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zvažoval legalizaci švarcsystému jako jednoho z protikrizových opatření. Deklaroval, že švarcsystém je účinným prostředkem proti nezaměstnanosti v době počínající ekonomické recese, a navíc je obtížně kontrolovatelný. FENOMÉN, KTERÝ SE ZAŽIL Po téměř dvaceti letech tolerance švarcsystému a prosazování obecného trendu směřujícího k větší flexibilitě a volnosti pracovní síly prorostl systém najímání práce OSVČ do života mnoha firem, a hlavně do jejich cenových kalkulací. Práce OSVČ se stala součástí české ekonomické reality a řada fyzických osob tuto formu spolupráce již přímo vyžaduje. Samozřejmě tímto nelze obhajovat praktiky, kdy společnosti nutí fyzické osoby ke spolupráci formou nelegálního švarcsystému. Loni s ohledem na neutěšený stav veřejných financí převládl u politiků názor, že potíráním švarcsystému by bylo možné významně zvýšit výběry daní a pojistného. Od 1. ledna 2012 tak nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která posunula švarcsystém za hranice výkonu legální práce a významně zpřísnila postihy za jeho vy užití. Naši zákonodárci se však nikterak nesnažili řešit kořeny švarcsystému, které spočívají v jeho využití jako velmi výhodného systému odměňování spolupracujících fyzických osob, a to na straně zaměstnavatele, který není povinen hradit pojistné na veřejnoprávní pojištění, tak i na straně fyzické osoby, která jako OSVČ hradí při aplikaci výdajového paušálu nižší daň z příjmů, a tím hradí i nižší pojistné na veřejnoprávní pojištění. Válka proti švarcsystému se měla odehrát pouze formou hrozby vysokých sankcí a exemplárních příkladů potrestání velkých hříšníků.

91 91 švarcsystém hyde park ILUSTRACE cích však inspektoráty práce provedly méně než deset procent z avizovaného celoročního počtu. Potvrdilo se, že halasný masivní nástup kontrolorů bude ztlumen obtížným dokazováním porušení zákonných předpisů spolu s náročným procesem uhájení pozic inspektorátů práce proti bránícím se obviněným firmám. MPSV již teď přiznává, že z počtu 200 tisíc kontrol bude muset významně slevit. Inspektoráty práce totiž zjistily, že je velký rozdíl mezi identifikovaným latentním švarcsystémem, hraničními případy (kdy se ještě nejedná o závislou práci) a prokázanou nelegální prací, mezi kterou je zařazen i švarcsystém. Plamenné zahájení boje proti švarcsystému ztlumila rovněž nutnost brát ohled i na existující judikaturu, která stanoví, že rozhodnutí o správním deliktu je tzv. trestním obviněním ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, přičemž tento článek každému zaručuje právo na spravedlivý proces. Judikatura uvádí, že je třeba ctít zásadu presumpce neviny a případnou vinu jednoznačně a nade všechny pochyby prokázat a v případě existence pochybností o vině rozhodnout ve prospěch obviněného. Ochrana presumpce neviny dle Úmluvy dopadá i na právnické osoby (tj. nejen na fyzické osoby jako občany a primární nositele základních práv a svobod), a to ať již jde o jejich práva nebo povinnosti, tak i, a to zejména, o trestní obvinění proti nim vznesená. Očekávání úřadů naopak předčil počet obdržených udání. Od začátku roku počet podnětů zaslaných inspektorátům práce několikanásobně stoupl a velká část kontrol je zahájena právě na základě těchto podnětů. Po několika měsících boje proti švarcystému jsou tak výsledky trochu rozpačité. U drtivé většiny kontrolovaných společností nebyl švarcsystém identifikován, u hraničních případů nebyla vina nade všechnu pochybnost prokázána a zjištěné a pokutované případy švarcsystému končí často soudními spory. Zvolený způsob boje proti švarcsystému se tedy ukázal jako nepříliš šťastný. Místo anebo vedle represe by zřejmě bylo účinější zvážit implementaci systémových změn, které by vedly k odstranění důvodů, proč je švarcsystém využíván. JAK DÁL S PAUŠÁLY Základním kamenem takových změn by měla být revize výdajových paušálů OSVČ. Asi nikdo nezpochybňuje, že výdajové paušály mají své místo v daňové legislativě a jejich použití při stanovení zdanitelného základu daně snižuje administrativní zátěž OSVČ a usnadňuje práci berní správě. Během posledních let však výdajové paušály (zejména zvýšené paušály od roku 2006) začaly být vnímány spíše jako forma daňové úlevy pro OSVČ. Tato situace je zdrojem nerovností ve zdanění fyzických osob, zejména OSVČ a zaměstnanců, a podhoubím jevů, jako je švarcsystém. Švarcsystém se u nás historicky toleruje, kořeny jeho existence se neřeší V rámci diskuse o nastavení správné výše výdajových paušálů by tak měly být brány za základ reálné náklady OSVČ. Ve vládním návrhu zákona o daních z příjmů se zavádí strop na výdajové paušály v případě příjmů OSVČ vyšších než dva miliony korun ročně. Bohužel těchto příjmů dosahuje pouze menší část OSVČ, a tak tento legislativní krok v podstatě mnoho neřeší. Vládní návrh neobsahuje koncepční řešení výše výdajových paušálů a zatím neexistuje ani prokazatelný odhad průměrné výše výdajů OSVČ. Chybné by bylo také zjednodušené snížení paušálů na úroveň z let 1993 až Je třeba si uvědomit, že základ daně OSVČ nebyl do konce roku 2007 stanoven jenom rozdílem zdanitelného příjmu a použitého výdajového paušálu, ale zohledňoval i pojistné na veřejnoprávní pojištění hrazené touto fyzickou osobou základ daně OSVČ se tedy stanovil v případě využití výdajového paušálu jako rozdíl zdanitelného příjmu a výdajového paušálu a pojistného na veřejnoprávní pojištění. Od roku 2008 se pojistné na veřejnoprávní pojištění při stanovení základu daně OSVČ při použití výdajového paušálu již nezohledňuje. Ani už schválená novela zákona o daních z příjmů, která by měla platit od roku 2015, nepředpokládá, že by OSVČ a zaměstnanci mohli snižovat svůj základ daně o pojistné na veřejnoprávní pojištění hrazené fyzickou osobou. Pokud ovšem dochází ke srovnávání současné a v minulosti stanovené výše výdajových paušálů, měla by být srovnávána nejenom procentní výše výdajových paušálů, ale i skutečnost možnosti či nemožnosti snížit základ daně nebo daně o další položky, zejména pojistné na veřejnoprávní pojištění. Druhou velkou systémovou změnou by mělo být sbližování výše plateb pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a OSVČ. Současné vysoké pojistné hrazené zaměstnavateli a zaměstnanci zvyšuje náklady na pracovní sílu a neúměrně zatěžuje zaměstnavatele. Schválená zákonná úprava, která by měla platit od roku 2015, přitom ještě více snižuje pojistné zatížení OSVČ s tím, že OSVČ budou pobírat nižší důchodové dávky v budoucnosti. Jelikož příspěvky do státního systému sociálního zabezpečení jsou obecně považovány za jednu z nejhorších investic (a čím vyšší příjmy, tím méně výhodná je tato investice), je v podstatě pro OSVČ tento budoucí systém pojistných odvodů další výhodou. Bohužel platí, že švarcsystém se u nás historicky toleruje, kořeny jeho existence se neřeší a možná se paradoxně dočkáme dalšího zvýhodňování práce OSVČ oproti zaměstnancům. Boj proti švarcsystému pouze formou hrozby vysokých sankcí je v této situaci spíše zoufalým administrativním opatřením. Řešení na zákonodárce teprve čeká. DANA TREZZIOVÁ

92 92 Euro července 2012 hyde park daně Nejistota místo zjednodušení Už léta slýcháme z úst politiků, že by se měla zjednodušit daňová soustava. Opak je pravdou Nejpodstatnějšími znaky dobře fungující daňové soustavy jsou její jednoduchost, stabilita a předvídatelnost. Jednou z mála věcí, které jsou však v ČR stabilní a předvídatelné, jsou sliby politických představitelů, že systém zjednoduší, ale většinou s opačným výsledkem. Za patnáct let mé praxe v oboru je to stále stejná písnička. To, že se daňové předpisy mění velmi často, je již evergreen. Samozřejmě ideální by bylo co nejméně změn, a pokud budou, tak je schválit s dostatečným předstihem, aby se na ně mohli poplatníci připravit. Opak je však pravdou, úbytek změn nenastává, navíc tyto změny jsou většinou schvalovány na poslední chvíli. Existují však i výjimky některé změny jsou oznámeny a schváleny rok i více dopředu. Toto by bylo velmi pozitivní, jelikož by docházelo k předvídatelnosti systému a možnosti se na něj připravit, upravit plány, nastavit systémy apod. Bohužel se tyto předem ohlášené změny, na které se (dnes můžeme říct naivní) poplatníci připraví, velmi často na poslední chvíli před jejich účinností opět změní, popřípadě zruší. Vzpomínáte si, že jsme měli například v zákoně o daních z příjmů rovnou daň ve výši 12,5 procenta (která nikdy nevešla v život)? Sjednocení sazby DPH na 17,5 procenta, které je již platné a bude účinné od příštího roku podle současného znění zákona o DPH, rovněž věří málokdo. Jak se tedy připravit na tolik diskutované změny DPH, když máme nyní sníženou sazbu 14 procent, od příštího roku v zákoně 17,5 procenta, politici stále disku - tují o dalších úpravách (poslední návrh byl 15 procent), a navíc nikdo neví, zda současná vláda vůbec stihne nějakou změnu prosadit? A co velká novelizace zavádějící jednotné inkasní místo zahrnující i další významné změny jako zrušení zdanění dividend vyplácených fyzickým osobám? Její účinnost byla odložena až na rok Jak má tedy například začínající podnikatel nastavit základní rámec svého právního a daňového fungování? Má založit společnost s ručením omezeným, nebo podnikat jako fyzická osoba? Být plátce DPH, nebo neplátce? Využívat paušální náklady, daňovou evidenci či podvojné účetnictví? Podle současného stavu? Stavu, který je platný, ale bude účinný až za rok či dva, nebo zohlednit i diskutované změny DPH, omezení paušálních nákladů, zavedení solidární daně, zrušení stropů na zdravotní pojištění a podobně? Ať se rozhodne, jak chce, stejně nakonec může svého rozhodnutí kvůli politickému chaosu litovat. NACHYTAT POPLATNÍKA Dalším rysem našeho daňového systému a přístupu kontrolních úřadů je trestání chyb vyplývajících z nejasností či komplikovanosti daňové legislativy (a to v dobrém úmyslu) spíše než zaměření se na úmyslné daňové úniky. Například daňové odpisy jsou v České republice jedny z nejkomplikovanějších v Evropě. I společnosti, u kterých odpisy majetku (zejména nehmotného) hrají zanedbatelnou roli z hlediska nákladů, často evidují v důsledku neustálých změn neuvěřitelné množství různých typů odpisování. V mnoha případech musejí po řešení sahat do zákonů až z devadesátých let. Podobných příkladů je spousta. Co je zvláštní, je, že trend změn legislativy směřuje čím dál více k penalizaci situací, kdy evidentně nedochází ke krácení daňových příjmů státního rozpočtu. Například nedávná změna zákona o DPH zavedla odpovědnost za správnost uplatnění odpočtu u přijatých plnění u subjektu, který si nárokuje odpočet. Do té doby platilo, že pokud není například zřejmá sazba daně a je odvedena daň vyšší, nemohl být nárok na odpočet příjemce zpochybněn. Tento přístup měl logiku v případě nejasného řešení plátce odvedl státu vyšší daň a příjemce plnění si ji zase nárokoval (pokud měl tuto možnost). Stát na tom nic netratil. V podobném duchu se nese změna daňové legislativy provedená před několika lety, která zavedla penalizaci nesprávně vyšší deklarované daňové ztráty. Tímto se rozšířila řada situací, kdy je poplatník penalizován, aniž by došlo k újmě státního rozpočtu. Skutečnou pomocí ve spleti nejasných zákonů je služba závazného posouzení problematických situací ze strany státních úřadů. Ta odstraní nejistotu na straně poplatníka a současně i zjednoduší následnou kontrolu ze strany finančních úřadů. Pokud se správně nastaví poplatek za toto posouzení, bude i zvýšená administrativa ze strany státu tímto profinancována, dokonce je možné i na ní vydělat. Služba je v západní Evropě poměrně běžná a stále více se prosazuje i ve střední a východní Evropě (například v Polsku). U nás sice tato možnost také je, ale bohužel pouze u několika málo situací, z nichž má jistý význam pouze posouzení transferových cen sjednaných mezi spřízněnými subjekty. Zbývající situace jsou pouze okrajové. Drtivou část problémů s interpretací tak stále není možné tímto způsobem vyřešit.

93 93 daně hyde park DVAKRÁT MĚŘIT Politici či úředníci jistě nekomplikují život poplatníkům záměrně. Primárním důvodem neustálých změn je politická nestabilita a s tím související neustálé změny představ o správném nastavení daňového systému. Další příčinou komplikovanosti daňového systému je velmi formalistický přístup státní správy k interpretaci zákonů. Smysl zákona a jeho ustanovení se nahrazují slovíčkařením. Případné formální nedostatky zákona se pak řeší dalšími změnami a doplněními, zákon se rozrůstá a mění. A tak se asi nelze ani divit, že se státním úředníkům nechce vydávat závazná posouzení týkající se takto komplikované legislativy. Ale hlavně důležitý je respekt státu k poctivému daňovému poplatníkovi, díky jehož daním může stát fungovat. U nás tento respekt neexistuje a je evidentní, že politici při změnách zákonů a úředníci při jejich výkladu a daňových kontrolách vůbec takto daňové poplatníky nevnímají. Ministerstvo financí před několika lety přišlo se zajímavým konceptem připravit daňové zákony tak, aby jejich logika, struktura a ošetření transakcí byly stabilní. Se změnami vlád, respektive z hlediska státní kasy by se tak měnily pouze sazby a některé další parametry. Tímto by došlo ke stabilnější interpretaci zákonů a k mnohem větší jistotě poplatníků. Tento záměr, podobně jako většina dalších prezentovaných záměrů o zjednodušení daňových předpisů, však bohužel skončil bez výsledku. Ke zlepšení současné situace by přispělo, pokud by si zákonodárci uvědomili, že stát funguje díky daňovým poplatníkům. A ti potřebují právní stabilitu a předvídatelnost, což jsou základní atributy právního státu. A proto doporučuji politikům řídit se příslovím Dvakrát měř a jednou řež! a při každé změně zákonů dvakrát zvážit, zda je tato změna opravdu nutná a nezpůsobí více škody než užitku. PETR NEŠKRÁBAL INZERCE RUNTOUR ČESKÉ POJIŠŤOVNY ZABĚHEJ SI S NAŠIMI OLYMPIONIKY! PLZEŇ (19. 5.)/BRNO (17. 6.)/LIBEREC (14. 7.)/OLOMOUC (11. 8.) HRADEC KRÁLOVÉ (22. 9.)/ČESKÉ BUDĚJOVICE (7. 10.) generální partner hlavní partneři mediální parneři

94 94 Euro července 2012 hyde park právo a byznys Osobním údajům neuniknete Transfery zaměstnaneckých údajů v rámci koncernů aneb jak nasytit vlka a zůstat přitom (téměř) celý Jsou termíny matrix management, cloud computing nebo whistleblowing scheme vaší společnosti blízké? Pak zapomeňte na pohodlí stoprocentně právně čistého řešení. Alespoň z pohledu ochrany osobních údajů. Tyto instituty jsou totiž neznámé nejen českému jazyku, ale i českému zákonodárci. Vhodnou cestou však určitě není rezignace ať už na využívání těchto postupů nebo na dodržování práva ale nalezení modelu, který se požadavkům zákona přibližuje co nejvíc. Probíhající hon evropských úřadů na společnost Google kvůli jejím novým zásadám ochrany soukromí uživatelů opět zvýšil povědomí veřejnosti o tom, že nakládání s osobními údaji podléhá přísné právní regulaci. Internetové aplikace ovšem tvoří pouze zlomek případů takového nakládání. Ať už jde o údaje o zaměstnancích, klientech nebo obchodních partnerech, s osobními údaji nakládá denně každá společnost. Mnohokrát bez toho, aby si byla vědoma povinností a omezení, které ji v této souvislosti zákonodárce nadělil (a to navzdory dvanáctileté existenci zákona o ochraně osobních údajů). Osobním údajem je totiž v podstatě jakákoli informace o určitém člověku. S předáváním osobních údajů zaměstnanců zahraničním mateřským společnostem se v českém prostředí setkáváme běžně. Tento postup však podléhá zvlášť striktní a pro běžného člověka ne právě předvídatelné právní úpravě. České dceřiné společnosti tak často balancují na hranici zákona, nebo dokonce právní rozměr ignorují zcela, čímž se vystavují zbytečnému riziku. Jak tedy správně postupovat a na co určitě nezapomenout? ZA JAKÝM ÚČELEM V první řadě si vyjasněte, proč mateřské společnosti údaje o svých zaměstnancích dáváte. Bude pro vás vykonávat pouze dílčí operace podle vašich pokynů? Nebo s údaji naloží podle vlastních potřeb, například pro centrální řízení lidských zdrojů, a vy nad nimi zcela ztratíte kontrolu? Tak dokážete určit, zda bude mateřská společnost samostatným správcem osobních údajů nebo pouhým DANICA ŠEBESTOVÁ partner, Squire Sanders LENKA KOLÁRIKOVÁ advokátní koncipient, Squire Sanders zpracovatelem pro vás jako správce. Toto posouzení je pro stanovení vašich povinností zásadní, neboť předání správci a předání zpracovateli podléhají značně odlišným pravidlům. DO JAKÉ CÍLOVÉ ZEMĚ Zatímco předání osobních údajů v rámci EU se řídí stejným režimem jako předání vnitrostátní, předání do třetích zemí je obecně složitější, jelikož jen minimum třetích zemí má stejně vysoký standard ochrany osobních údajů jako státy Evropské unie. Obecně je nejpraktičtějším řešením uzavření smlouvy o předání osobních údajů mezi českým správcem a příjemcem ze země mimo EU s použitím tzv. standardních smluvních doložek vydaných Evropskou komisí. Dejte ovšem pozor, v platnosti jsou tři sady doložek, z toho jedna pro smlouvy mezi správcem a zpracovatelem a dvě pro smlouvy mezi dvěma správci. Sídlí-li však vaše mateřská společnost v USA, tedy v nejčastějším cíli českých osobních údajů, máte možnost předat jí osobní údaje za podmínek pro vnitrostátní předání, pokud je registrována v seznamu subjektů, které se zavázaly dodržovat zásady tzv. bezpečného přístavu, a tyto zásady dodržuje. Pro předání v rámci skupiny je možností také implementace tzv. závazných podnikových pravidel, avšak vzhledem k velké náročnosti procesu jejich schvalování příslušnými orgány se pro tuto možnost rozhodují pouze největší nadnárodní společnosti. Kupříkladu britský orgán pro ochranu osobních údajů schválil v listopadu 2011 závazná podniková pravidla teprve jedenácté společnosti a český úřad ještě podobnou zkušenost ani neměl. SE SOUHLASEM, ČI BEZ Nezapomeňte, že i předání osobních údajů je jejich zpracováním! Přitom platí, že pokud se neuplatní některá zákonná výjimka (například pro zpracování nezbytné pro plnění pracovní smlouvy nebo zákonných povinností zaměstnavatele, resp. pro ochranu jeho práv), musíte před zpracováním osobních údajů zaměstnance obdržet jeho informovaný souhlas pro tento účel zpracování. V některých případech se také vyžaduje registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů, která se však provádí jednoduše přes internet za použití elektronického formuláře. NEVZDEJTE TO I když se stoprocentní vyhovění zákonu jeví být téměř nemožné, rozumná snaha o jeho dodržení se vyplatí. Kdyby k vám pak přišla kontrola z Úřadu pro ochranu osobních údajů, vaše snaha bude zohledněna při stanovení sankce která může být až do výše pěti milionů korun, a v některých případech dokonce deset milionů korun! Úřad má totiž poměrně velkou diskreční pravomoc ohledně výše pokuty za porušení, přičemž je povinen přihlížet ke všem okolnostem daného případu.

95 95 manažerský panel hyde park Co opravdu potřebují neziskovky Know-how může často pomoci víc než peníze MURIEL ANTON Dobrá zpráva je, že se společenská odpovědnost v České republice čím dál častěji stává nedílnou součástí podnikání, a to nejen velkých nadnárodních firem. Je ale škoda, že se pomoc většinou soustředí hlavně na peníze. Ty sice pomohou jednorázově, pro neziskové organizace však může být daleko cennější dlouhodobý přenos know-how a zkušeností mezi neziskovou sférou a světem byznysu. Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak do neziskového sektoru přenést know-how, díky němuž pak může s vlastními zdroji fungovat efektivněji, je dobrovolnictví. Je to forma pomoci, která je pro neziskové organizace prospěšná a pro zaměstnance přitom většinou atraktivní. I lidé z byznysu občas chtějí vykročit ze zaběhnutého prostředí a zkusit si něco nového. I přes to, že se firmy do dobrovolnictví aktivně zapojují, je počet dobrovolníků v Čechách zatím velmi nízký. Podle výsledků průzkumu, který si nechal Vodafone zpracovat, pracuje pro neziskový sektor pravidelně bez nároku na odměnu jen dvanáct procent Čechů, tedy zhruba každý osmý. Zatímco v celé Evropě je to každý třetí. Průzkum také ukázal, že pouze dvě třetiny z Čechů, kteří dobrovolničí, tak činí z čistého altruismu, ostatní v tom hledají nové zážitky a narušení pracovního stereotypu. Češi se totiž při pomáhání chtějí bavit, a nejčastěji se proto věnují činnostem v přírodě, ačkoli sami uznávají, že nejvíce pomoc potřebují senioři a hendikepovaní. Nemyslím si, že by Češi chtěli pomáhat méně než ostatní Evropané. Z průzkumu vyplývá, že část lidí má dobrovolnictví spojeno s brigádami za socialismu. Je dobré, že i firmy tento názor pomáhají měnit, a nejlépe to mohou dělat právě tím, když část pracovní doby zaměstnancům umožní pracovat pro neziskový sektor. V Nadaci Vodafone se nám velmi osvědčil program Rok jinak, který napomáhá již čtyři roky přenášet know-how ze světa byznysu do neziskové sféry. V programu odborníci z komerční sféry pomáhají profesionalizovat neziskový sektor v oblastech, jako je fundraising, PR a komunikace či vytváření dlouhodobých strategií HR a rozvoje. Od Nadace po celý rok získávají mzdu ve stejné výši, kterou pobírali v komerčním sektoru. Mohou tak pomáhat neziskové organizaci, aniž by se museli obávat poklesu životní úrovně. Věřím, že přenos know-how mezi neziskovým a komerčním světem bude stále běžnější. Je to totiž výhodné pro všechny strany. Neziskovým organizacím pomáhá získat cenné znalosti, stejně tak je to obohacení i pro zaměstnance z komerčního sektoru. Firmy zase díky tomu mohou pomáhat s dlouhodobým efektem, který není závislý na jednorázové finanční pomoci. INZERCE Virtuální aplikace v dokonalých křivkách Novell ZENworks Application Virtualization Představujeme vám řešení umožňující převod aplikací kompatibilních s MS Windows na samostatné virtuální aplikace, které lze spustit z jakéhokoli místa v síti či z přenosného disku. Používání virtuálních aplikací nevyžaduje instalaci, restart systému ani zvýšená uživatelská oprávnění. Získáte také účinný nástroj na upgrade vašeho softwaru a detailní přehled o jeho nasazení zaručující dodržení licenčních podmínek. S minimálním úsilím, náklady a snadněji než kdy předtím tak budete moci nabídnout uživatelům kompletní portfolio vašich klíčových aplikací kdekoli a kdykoli.

96 96 Euro července 2012 light 96 FILMOVÍ PRODUCENTI & BYZNYS 3 I když se pokusíme omezit na objektivní řeč čísel zahrnujících počty diváků a výsledky tržeb, najít nejúspěšnějšího producenta v Česku lze těžko. Velký projekt hollywoodského ražení vyžaduje vyšší investice a jejich návratnost je v Čechách prakticky nemožná 100 RESTAURACE: MAGICKÁ ZAHRADA Kdysi přitahovala většinu pražských labužníků a nepříliš utěšenou čtvrť povyšovala do gastronomické extraligy. Platí to i dnes? 102 VÍNO: VINSELEKT MICHLOVSKÝ Díky mimořádným viničním polohám na žírné Pálavě a za pomoci progresivních technologií se sortiment firmy rozrostl od jejího vzniku v roce 1993 na nespočetně položek ze všech kategorií a druhů vín Vítězství velkorysosti Otázka, kdo z producentů je v českém filmu nejvlivnější, má mnoho různých odpovědí. Jedna z nich je spojena s racionální řečí čísel Lidé, kteří se u nás po roce 1989 rozhodli věnovat producentské profesi, byli nuceni si sami pro sebe formulovat podstatu a náplň své práce a otestovat je v praxi. Museli přitom vzdorovat zmenšení trhu vinou rozdělení republiky v prosinci 1992, které prakticky zlikvidovalo slovenskou kinematografii. A čelili také potížím přicházejícím ze západní Evropy drastickému úbytku kin i diváků a nárůstu cen vstupenek. O tom, kdo a jak vlastně nakonec uspěl a patří mezi nejmocnější osobnosti českého filmu, se dá diskutovat z různých pozic. Jsou to ti, kteří se věnují produkci filmů dlouhodobě a soustředěně a mají na svém kontě nejvíce titulů? Ti, kteří vydupali ze země originální umělecké snímky, které si nacházejí cestu do zahraničí? Nebo jsou to producenti, kteří umějí přitáhnout do kin nejvíce diváků? Odpovědi jsou složité i proto, že v českém filmovém prostoru může existovat málo producentských osobností, které by se profilovaly výhradním směrem. Některé silové pozice jsou navíc obtížně hodnotitelné. To platí třeba v případě Petra Vachlera, který prostřednictvím své společnosti Vachler Art Company v roce 1993 založil a dodnes všestranně zaštiťuje domácí obdobu Oscarů České lvy. Vachler ovšem není jen producentem, který si nedávno na své konto připsal ambiciózní televizní cyklus mapující novodobou historii domácí kinematografie Rozmarná léta českého filmu. Do formátu celovečerního filmu, kterým se zabývá tento seriál, pronikl i jako režisér, scenárista, výtvarník (a samozřejmě producent) díky umělecky i komerčně sporné tragikomedii Doblba! (2005). UŽITKOVÁ ZÁBAVA VEDE I když se pokusíme omezit vlastní hledisko na objektivní řeč čísel zahrnujících počty diváků a výsledky tržeb, projasní se situace jen částečně. Velký projekt hollywoodského ražení vyžaduje vyšší investice, v Čechách však existuje jasné rozpočtové omezení a návratnost investic je na našem malém a uzavřeném trhu prakticky nemožná. Tmavomodrý svět bych měl považovat za svůj producentský neúspěch: sice vydělal 160 milionů korun, ale stál 240, připomíná režisér a producent Jan Svěrák osudy svého válečného velkofilmu z roku Český divácký hit se tak nerodí jako nákladný projekt hollywoodského typu, ale jako snímek s relativně nízkými či průměrnými náklady, který výrazně osloví většinové publikum. Takové jsou snímky 2Bobule (2009) producenta Adama Dvořáka, Líbáš jako Bůh (2009) a Líbáš jako ďábel (2012) producentů Jana Bradáče a Svatky Peškové (společnost Falcon) nebo Ženy v pokušení (2010) a Muži v naději (2011) Tomáše Hoffmana (společnost Infinity). Spojuje je žánr komedie i podobný ležérní pohled na svět, jejich význam rozhodně není umělecký. Jde o žánrové filmy významné z dlouhodobějšího pohledu jen komerčně či jako materiál pro sociologický průzkum.»

97 97 filmoví producenti & byznys light NA CESTĚ K MILIONŮM.

98 98 Euro července 2012 light filmoví producenti & byznys» Dříve byla ovšem situace trochu jiná NESMĚLÝ POKUS. a bodovali producenti, jejichž vize přesahovaly prvoplánové zadání lidové zábavy : Ondřej Trojan ze společnosti Total HelpArt (T. H. A.) či Jan Svěrák. Tragikomedie Pupendo (hit roku 2003), originální sci-fi Akumu- látor 1 (jednička roku 1994), oscarové melodrama Kolja (v čele žebříčku návštěvnosti v letech 1996 a 1997) a válečné drama Tmavomodrý svět (favorit roku 2001) udržují v rovnováze svou komerční a uměleckou hodnotu. Kultivovanou zábavu nabídla publiku venkoncem také Svěrákova tragikomedie Vratné lahve, která byla nejnavštěvovanějším titulem českých kin v roce Představuje současný příklon k užitkové zábavě bez uměleckých ambicí dlouhodobý trend? Na to je těžké odpovědět zvlášť proto, že ani profesní osudy dvou nejosobitějších českých hitmakerů se nepodřizují jednoznačnému zadání. ZAČALO TO ŠULÍKEM (RUDOLF BIERMANN) Jeden z nejzkušenějších producentů, kteří se rozmyslně pohybují na české scéně, je rodákem z Trenčína. Zkušenosti začal sbírat už v osmdesátých letech na Slovensku, když u rodinného snímku Juraje Jakubiska Pehavý Max a strašidlá fungoval v roce 1987 nejen jako zástupce vedoucího produkce, ale i jako druhý režisér. Do Česka se Rudolf Biermann přesunul ze skomírající slovenské scény, jejíž podobu svými aktivitami ovlivnil v devadesátých letech. Tehdy se nejprestižnějšími tituly Biermannovy producentské filmografie stala vysoce ceněná díla jeho krajana Martina Šulíka. Jako nezávislý producent se Biermann uvedl Šulíkovým snímkem Všetko, čo mám rád (1992). Spolupracoval i na režisérových filmech Orbis pictus, Záhrada (která mu vynesla producentského Českého lva za nejlepší film roku) a Krajinka. Loni Biermann se Šulíkem společně realizovali (a koprodukovali) romské drama Cigán. Jinou, ryze českou Biermannovou aktivitou, vázanou na jeho společnost In Film, byla adaptace Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) v režii Jiřího Menzela. Biermann svou práci vždycky dělal s přesvědčením, že natáčení prvoplánově komerčních titulů se nevyplatí. Málokterý z filmů, na nichž se podílel, tak nese pečeť pomíjivosti. Přesto to byl právě Biermann, kdo se stal výkonným producentem romantické komedie Román pro ženy, inspirované stejnojmenným knižním bestsellerem Michala Viewegha. Projekt, na němž se podílela i televize Nova, se v roce 2005 stal divácky nej úspěšnějším titulem českých kin. A položil základy formátu populární vztahové komedie. Se vztahovými komediemi je přesto dnes spojován hlavně Biermannův spolupracovník a mladší kolega Tomáš Hoffman. Biermann má blíže k artovější sféře. Dokonce se mu to stalo málem osudným v souvislosti s dramatem jeho krajana Ivana Fíly Král zlodějů (2004), které ve fázi natáčení zachránil před krachem. Zaplatil za to těžkými finančními problémy, které ohrozily realizaci jeho vlastního projektu Jánošík: Pravdivý příběh. Koprodukční snímek o legendárním zbojníkovi nakonec v roce 2009 přece jen vstoupil do kin. Natočila ho se svou dcerou Kasiou Adamikovou polská režisérka Agnieszka Hollandová, s níž Biermann spolupracoval už v roce 1999 na Slovensku na americkém dramatu Třetí zázrak (na produkci snímku se tehdy podílel i legendární Francis Ford Coppola). Do dlouho odkládané premiéry Jánošíka ovšem Biermann mnohonásobně osvědčil své kvality. Jako producent měl za sebou (ve spolupráci s Hoffmanem) Biermannova příchylnost k artovější sféře se mu stala málem osudnou, když zachránil natáčení dramatu Král zlodějů. Zaplatil za to totiž těžkými finančními problémy. úspěšné komedie Účastníci zájezdu (2006) a Roming (2007), obě v režii Jiřího Vejdělka. Dalším úspěšným autorem v Biermannově a Hoffmanově stáji je Jan Hřebejk, kterého producenti podporují v nové, vážnější a experimentálnější linii jeho tvorby. Výsledkem

99 99 filmoví producenti & byznys light UMĚNÍ VÁŽNÉHO PŘÍBĚHU. Rudolf Biermann začínal u filmu koncem osmdesátých let jako zástupce vedoucího produkce u snímku Juraje Jakubiska. Později produkoval první českou porevoluční romantickou komedii Román pro ženy a s uznávanou režisérkou Agnieszkou Hollandovou vytvořil snímek Jánošík: Pravdivý příběh. BYZNYS JAKO ŘEMEN. Tomáš Hoffman je v tuzemsku komerční producentskou jedničkou. Na vrchol ho dostaly především komedie Ženy v pokušení a Muži v naději. Přesto má za sebou i filmy aspirující na více než lidovou zábavu, jako byly Příběhy obyčejného šílenství režiséra Petra Zelenky. jsou ceněná dramata Kawasakiho růže (2009) a Nevinnost (2011). Letos v srpnu má mít premiéru další Biermannův a Hřebejkův projekt Svatá čtveřice, natočená podle původního Vieweghova scénáře. Populární český spisovatel inspiroval i Případ nevěrné Kláry (2009), který Biermann realizoval v italské koprodukci, a hořkou tragikomedii Román pro muže (2010) režiséra Tomáše Bařiny. Jako producent stál Rudolf Biermann i u divácky úspěšné tragikomedie Alice Nellis Perfect Days I ženy mají své dny (2011). ČESKÝ LUC BESSON? (TOMÁŠ HOFFMAN) Úspěchy Románu pro ženy, Účastníků zájezdu, Žen v pokušení a Mužů v naději ho proměnily v komerční producentskou jedničku posledního desetiletí. K tomu, aby se dokázal strefit do nálady většinového českého publika, hybatel vlastní produkční společnosti Infinity skládal zkušenosti jako filmový novinář, tiskový mluvčí a hlavně šéf distribuční společnosti Bioscop. Jejím prostřednictvím Tomáš Hoffman v polovině minulého desetiletí rozjel filmové aktivity TV Nova. Protože Bioscop jako nezávislá distribuční společnost nezastupoval žádné velké americké studio a jen obtížně získával české divácké tituly, nedostal se nikdy nad pět či šest procent podílu na trhu. Hoffmanovo rozhodnutí natáčet vlastní české filmy se v této situaci ukázalo být logickým rozhodnutím. Do praxe Hoffmanovi pomohla úspěšně vstoupit obchodní a finanční zkušenost získaná v Bioscopu i důvěrná znalost českého trhu. Především v otázce práce s hotovým filmem se ukázal být znamenitým doplňkem praktika Rudolfa Biermanna. Coby koproducent se Hoffman podílel na filmech Duše jako kaviár (2004) Milana Cieslara a Příběhy obyčejného šílenství (2005) Petra Zelenky. Na svém kontě má i thriller Filipa Renče Na vlastní nebezpečí (2007), který ovšem nebyl tak úspěšný jako zmíněný režisérův hit Román pro ženy. Hoffmanovi nevyšla ani sázka na nostalgii komedie inspirovaná klasickým normalizačním seriálem Fan Vavřincové Taková normální rodinka (2008) ani zatím poslední projekt, tragikomedie režiséra Tomáše Řehořka Signál. Při natáčení Účastníků zájezdu se ovšem Hoffman poprvé sešel s Jiřím Vejdělkem a v průběhu následujících let vytvořili velmi funkční producentsko-režisérskou dvojici: po Romingu po dva roky společně ovládali žebříčky návštěvnosti dvojicí komedií Ženy v pokušení a Muži v naději. Stejně jako u Románu pro ženy jde o vícegenerační komedie o partnerských vztazích, v nichž nesmí chybět populární herecké celebrity, pikantní zápletka a půvabná mladá herečka ochotná předvádět své půvaby. S morálkou si tyto filmy hlavu nelámou: nabízejí divákům líbivý svět, ve kterém je hlavní užívat si za každou cenu. V tom připomínají díla režisérské veteránky Marie Poledňákové (na niž v poslední době úspěšně vsadila jiná distribuční společnost, která se po vzoru Bioscopu začala zabývat produkcí Falcon). Hoffman ovšem jen stěží může aspirovat na malou, českou verzi Luca Bessona francouzského velkovýrobce pokleslé zábavy, který je dlouhodobě na válečné stezce s filmovou kritikou. Průběžně totiž podléhá ambici podpořit něco vážnějšího, jako jsou nové Hřebejkovy aktivity. Hoffmanovým dlouhodobým snem bývalo i filmové ztvárnění příběhu bratrů Mašínových. Třeba se ho diváci ještě dočkají. spolupracovnice redakce

100 100 Euro července 2012 light Restaurant a Café Magická zahrada Kouzlo zkoušené časem Kdysi přitahovala většinu pražských labužníků a nepříliš utěšenou čtvrť povyšovala do gastronomické extraligy. Platí to i dnes? OMagické zahradě lze říci, že jde vlastně o restauraci dvoudílnou. První místnost hned za vchodem a potom prostor, kvůli němuž se podniku přiznává přídomek magická. Tentokrát byla ona zadní část s výhledem do zeleně stromů a květů ve vnitrobloku mezi činžáky uzavřena pro soukromou akci, musíme se proto spokojit s předním lokálem. Prostora je řešena nápaditě a v rámci možností efektně. Po délce ji dělí zděná přepážka, výzdoba stěn zahrnuje pár zvláštních obrázků a dvě rozporuplné výstavky. Nad obloukem baru při vstupních dveřích jsou to čtyři patra prázdných i plných lahví, protistěnu okupují police s korbely, sklenicemi a nějakými tretkami. Ze stropu na sprchových hadicích visí barevná ježatá svítidla připomínající plody liči v různém stadiu vyzrání. Obsažný popis tu má své místo, protože původní vzhled měl kdysi své kouzlo. Jenže HODNOCENÍ přes ospalou atmosféru poctivě odvedená práce personálu nepříliš obsažná, ale slušně poskládaná nabídka vín, zvlášť v segmentu moravských absence hudby jakékoli, která by mohla náladě pomoci ceny mírné jen zdánlivě, poměr cena výkon v přední části neuspokojující neurovnané, většinou nepříliš zvládnuté výstupy z kuchyně ošlý vzhled prostoru s patrným vlivem zubu času týká se předního lokálu tvrdě zapracoval čas, pestrost barev se vytratila, sál zesmutněl a sešel. Prostor kdysi zajímavý nyní působí jako hospoda, jakých je na každém rohu tucet. Zdaleka nemá atmosféru podmanivé zimní či letní zahrady, neoslovuje, uspává. Snad kuchyně dokáže strhnout svými výkony, dobré jídlo bývá hojivou náplastí. Tedy když je opravdu znamenité, jako tomu bývalo zde. NEŠŤASTNÝ PTÁK Hovězí vývar s masem, zeleninou, nudlemi a játrovými knedlíčky byl takovou první malou průbou, jak se to s kuchyní michelského podniku má, a nedopadla valně. Maso postrádalo jakoukoli chuť zřejmě ji všechnu předalo jiným pokrmům či šťávám vývar ponuře tmavý jako zdejší nálada definovala zmermomocňující převaha chuti zeleniny, zejména mrkve. Na lžíci se tak praly sladké vstupy karotky s polévkovým kořením, další ingredience nechci domýšlet. Nic nezachránily ani knedlíčky. Do tvrdosti golfového míčku jim chybělo málo, co do výrazu nepůsobi-

101 101 restaurace light RESTAURANT A CAFÉ MAGICKÁ ZAHRADA Otevírací doba VEPŘOVÝ T-BONE STEAK a Kuchyně Země původu nabízených vín ly o mnoho lépe. Po tradičním projevu jater a stopovém důrazu česneku ani stopa, pokud mělo něco navrch, byla to strouhanka. Start se moc nepovedl a mezi předkrmy mě žádný neupoutal. Nakonec úkol vylepšit matný dojem z prvního jednání dostaly linguine s kuřecím masem, sušenými rajčaty, papričkami jalapeños, česnekem a strouhaným parmazánem. Když pokrm doputoval, už na pohled se zablýsklo na lepší časy. Zlatavé těstoviny jejich identifikaci coby linguine bych asi nepodepsal se příjemně živě leskly a z jejich zcuchaného drdolu zamrkalo tu temně rudé sušené rajče, tu kapara a ohnivý kroužek papričky. Bělostných krychliček kuřecího masa bylo také v kompozici hojně. Umně uvařené těstoviny daly pokrmu díky filmu slušného oleje na povrchu základní osnovu italské krmě. Intenzivní rajčata rozvinula chuť do hloubky, kterou ještě více zdůraznily razantní kapary. Ouvertura pro vstup masa byla tedy zinscenována, jak náleží. Chtělo to jediné, trochu slušné kuřecí maso, které by do hry vneslo něco radosti pro nás masožravce. Bohužel charakter krmě se odvíjel podle zcela jiného scénáře. Nemusím drůbež, přiznávám, přesto jsem byl připraven na maximální míru tolerance. Už jen pro solidní výkon ostatních surovin. Ovšem ani při tisíci jednotkách smířlivosti jsem se s kuřetem nesešel. Polystyrenová deska má bezpochyby více chuti, než nabídl ten nešťastný pták. Maso bylo suché, vláknité a nepřekousnutelné. Úplně by mi byla bývala stačila varianta receptury, v níž by ostatním vstupům neasistovalo. SITUACE SE PROJASŇUJE Nahlodán mimořádně špatně upraveným kuřecím, zalitoval jsem v tu chvíli své další volby, jíž byly biftečky z vepřové panenky na argentinském koření Pampa, zapečené švýcarským sýrem raclette. Nevím proč, ale panenka jako by vzdorovala snahám mnoha kuchařů připravit ji vnímavě a s citem. V převážné většině je podávána propečená přes míru, bez života, tuhá. Proč by ji měli zvládat zrovna v Magické zahradě?! Na omluvu šéfkuchaři a k velké radosti jsem se mýlil. Biftečky byly optimálně propečené, maso od okraje ke středu postupně URUGUAYSKÝ RUMPSTEAK s růžovělo a bylo plné šťáv, křehké a chutné. Povrch se pyšnil opalizujícím, smetanově krémovým polorozpuštěným sýrovým pláštěm, přičemž kombinace raclette s panenkou mi přišla zvláště povedená. Nebyl to ten raclette, který znám: sebevědomý, jenž v chuti před sebe nic nepustí a odérem je na několik dní schopen vyřadit jídelnu z provozu. Velice citlivě se masa jen letmo dotkl, jako by chtěl sdělit: Jsem tu také, ale prosím, račte první! Chvilku se mi zdálo, že tak umně přichystanou panenku není třeba ničím vylepšovat. To ale jen do chvíle, kdy jsem okusil první sousto masa i se sýrem. Šťouchané brambory byly v tomto případě nenápadným doprovodem. Nezaujaly tak, aby je člověk výrazněji registroval, a to ani v jednom směru. Dezert už neměl takovou brizanci, i když teplé višně macerované v portském víně, podávané s kopečkem oříškové zmrzliny nechutnaly špatně. Nešlo zjevně o zmrzlinu vlastní výroby, na to byl projev příliš průmyslový. Nicméně trpkost ovoce, okleštěná a nazdobená stopovým dotekem portského, se spojila s bohatou chutí ořechů a společně napsaly zdařilou poslední kapitolu romaneta na téma kuchyně v Magické zahradě. Navzdory zbytečným a málo pochopitelným lapsům kuchyně má Magická zahrada co říci. Pokud se usadíte u auslágu s pohledem na ptačí klece ve větvích stromů na zahradě, plné podivných obyvatel, a budete mít šťastnější ruku ve volbě menu, potom se vám i cena bude zdát přívětivá. V ponurém představení na předscéně se mi to však nestalo. spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU dres Kč semínky 49 Kč a 189 Kč 179 Kč Kč a 149 Kč semínky Kč s Kč 189 Kč 89 Kč VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU 1900 Kč Kč Kč Kč 890 Kč 999 Kč Kč 498 Kč Gayan 1599 Kč Kč

102 102 Euro července 2012 light víno Taveno pálavským sluncem Vína firmy Vinselekt Michlovský spojuje původ hroznů z katastrů cejchovaných výrazným otiskem terroiru Brno Pálava Neexistuje snad vinařský trend, který by tým vedený zakladatelem společnosti Milošem Michlovským neprozkoumal. A shledal-li jej v našich podmínkách životaschopným, nerealizoval. Díky mimořádným viničním polohám na žírné Pálavě a za pomoci progresivních technologií se sortiment firmy Vinselekt Michlovský rozrostl od jejího vzniku v roce 1993 na nespočetně položek ze všech kategorií a druhů vín. LÉTO PO ITALSKU Na počátku byla stěžejním programem vinařství příprava vín coby základní suroviny pro produkci sektů. Po krátké epizodě, kdy se Michlovského vína stejně jako téměř všech ostatních vinařů objevovala ve stejném kabátě na prodejních místech od trafik po interhotely, se situace začala obracet. Po dvou letech, kdy Michlovský začal svá vína lahvovat pod vlastními etiketami, se v portfoliu sklepa objevila vína rozdělená do řad podle úrovně a cíle určení. Ať už to byla řada Standard, k níž se postupně přidávaly známky jako Vinum Palaviense, Château Dowina, Harmony či Latitude 49, všechny spojuje původ hroznů z nejlepších poloh Pálavy, hlavně z katastrů obcí Perná a Horní Věstonice cejchovaných výrazným otiskem terroiru. Ač je nabídka společnosti Vinselekt Michlovský v současné době více než široká, nepřestává její zakladatel sledovat dění v celém vinařském světě. Chytá vše, co by tuzemský trh mohlo obohatit, a posléze to posadí do našich podmínek, odrůdy upraví způsobem co nejbližším vkusu českého konzumenta. Posledním počinem v tomto směru je víno Semi Sparkling. Přírodní cestou zpracované šumivé víno, ovšem odlehčené, dá se říci. S omezeným tlakem do 2,5 baru a alkoholem nepřekračujícím jedenáct procent vznikl produkt nastavený pro horké letní klima. Produkt, který v nabídce tuzemské provenience chyběl a v sortimentu byl zastoupen lehkými víny, především italskými frizzante nebo frizzantino. V současné chvíli produkce společnosti dosahuje 25 tisíc lahví, hranicí pro letošní rok je sto tisíc. prvního kontaktu se senzory. Ač je víno deklarováno jako polosuché, onen první drobný výpad cukru je jediným projevem nasládlosti. Vzápětí jej totiž potlačí uměřený, živoucí part kyselin, kterým se nese celé, poměrně bohaté odeznívání doušku na patře. V samém závěru odkudsi zamává sotva patrná přítomnost hořčinky a celý dojem vyzní v ryze svěžím, přívětivém tónu. Stálé, velmi jemné perlení vínu potom vtiskává dlouho dobíhající efekt mimořádné živoucnosti. spolupracovník redakce TERRASSO CUVÉE MÜLLER THURGAU SEMI SPARKLING 2011, POLOSUCHÉ, VINSELEKT MICHLOVSKÝ, A. S. Použité odrůdy 100 % Müller Thurgau různé partie z různých tratí podle charakteristických vlastností hroznů Školení primární kvašení v nerezu, druhotné v autoklávu metodou charmat cca 14 dnů; poté ihned lahvování a prodej Alkohol 11 % Vývojový potenciál víno k okamžité spotřebě především pro letní osvěžení Producent PERLIČKY NESOU ŽIVOT Terrasso Cuvée Müller Thurgau Semi Sparkling 2011 ukazuje, jak chutná lehce perlivé víno z typických moravských odrůd, připravené klasickou metodou. Víno lehké, plné chuti, šťavnaté a mimořádně osvěžující. Na pohled nabízí lehký odstín světlého zlata, jiskrnou hladinou prostupuje éterický závojíček drobných perliček. Po zapojení čichu se představí svěží kytka, v níž se objevuje mírný muškátový nádech, ovoce hroznu a bublinkami vzhůru vynesený dotek kyselinek jen s nepatrnou, kdesi v poslední řadě přítomnou stopou cukru. Mimořádně živá chuť akcentovaná perlením se v prvním plánu prezentuje svěží ovocitostí. Muškátový valér trochu ustoupí ataku cukru, ten se však prosadí jen v momentě

103 103 káva s... Pavlem Doležalem light IT jako puzzle Hlavním přesvědčovacím argumentem pro komplexní reorganizaci IT je návratnost investice, říká manažer divize konzultačních služeb HP Český trh IT služeb představuje roční obrat blížící se podle odhadů agentury Gartner hranici 40 miliard korun. Nejrychleji rostoucím typem služeb je cloud computing, který letos vyskočí až o třetinu, zatímco celý trh vzroste zhruba o pět procent. Pavel Doležal, manažer divize konzultačních služeb společnosti Hewlett-Packard (HP), ale soudí, že cloud computing sám o sobě není jedinou spásou ve firemních IT prostředích. Klíč k úsporám a efektivitě využívání výpočetní techniky má být i jinde. Dříve nebo později dojde každá společnost, korporace nebo úřad do bodu, kdy vynakládá více peněz na údržbu existujícího IT než do nových systémů či počítačů. Globálně je poměr investičních a provozních IT nákladů 30 : 70, tedy že valnou většinu dáváme na udržení něčeho, co běží. Přitom většina firem by potřebovala poměr otočit a investovat do inovací a třeba i do cloudu, říká Doležal. Vaši konzultanti se tedy snaží klientům vysvětlit, že musejí změnit pohled na IT a pustit se do přestavby nebo nějaké komplexní reorganizace? Naši analytici klientovi radí, jak by měl reagovat na nějaký problém nebo situaci, navrhneme mu řešení, které jsme schopni i implementovat. Ale kýženým efektem všeho snažení je otočit poměr vynakládaných prostředků do údržby a investic do nového zařízení. Aby to všechno mělo smysl a vyšší efektivitu. My sami v HP jsme tímto procesem transformace nedávno prošli. Například namísto 85 izolovaných datových center po celém světě jich nyní máme jen šest a ze šesti tisíc různorodých aplikací a programů je jich dnes jen Sami na sobě jsme si otestovali, že taková změna funguje. Jsou takového zásadního říznutí do IT schopni manažeři českých firem? V poslední době i v českých společnostech roste pozice CIO, tedy ředitele informatiky. Jedním z jeho primárních cílů, jejichž splněním je hodnocen a měřen, je efektivita využívání moderních technologií vyjádřená penězi. Takže i v českých firmách se od šéfa informatiky očekává, že řekne, jakým způsobem má být investováno do IT, aby byl výsledek pro firmu přínosný. KUDY DÁL. V kterých oblastech dokážete najít největší úspory ve firemních IT systémech? Například v něčem, čemu se říká šedé IT. To je obrat pro různé systémy, počítače nebo třeba servery, které používá jen pár jedinců, ale na to, kolik stojí prostředků, jsou pro podnik neefektivní. Většinou za pořízením takového systému stojí potřeba vyřešit nějaký dílčí problém v určitý moment, ale pokud ten systém šéf informatiky nezapracuje do konceptu celofiremního IT, a takové případy se pak množí, ve finále to firmu zatěžuje nejvíce. Když přijdete do firmy provést analýzu IT a doporučit nějaké řešení, je ekonomická úspora tou hlavní pákou, která přesvědčí klienta? Naší základní výhodou je znalost IT, víme, jak by prostředí v určité firmě mělo fungovat, jsme schopni analyzovat, v jakém stavu je dnes, a zároveň navrhnout cestu z bodu A do bodu B. Přiznávám ale, že hlavním přesvědčovacím argumentem je návratnost investice. V jakém časovém horizontu se obecně návratnost do takové IT transformace pohybuje? Odvíjí se to od odvětví, a především od stavu IT dané firmy, nicméně délka návratnosti se pohybuje od několika měsíců do několika málo let. Návratnost pět let už není v investicích do IT atraktivní, protože logicky vyvstává otázka, zda se vyplatí vynaložit velké peníze, když vůbec nevím, jaké požadavky na informatiku firmy budu mít za takovou dobu. Co dnes české firmy v IT nejvíc pálí, kromě velkých nákladů? Náklady jsou zcela jednoznačně klíčovým parametrem. Zároveň ale manažeři vnímají, že nepružné IT je často tím prvkem ve firmě, který prodlužuje uvedení nové služby na trh. Parametr time-to-market je v konkurenčním prostředí poměrně důležitým a změny v IT jsou vedeny snahou, aby firma mohla pružněji reagovat na své interní potřeby. Jak jsou manažeři firem nakloněni službám na bázi cloud computingu, nebo dokonce plnému outsourcingu IT? Outsourcing je rozhodně trendem, který na lokální trh již dorazil a bude se dále masivněji uchytávat v českých firmách. Samozřejmě existují výjimky, například pro banky je IT klíčovou částí celého byznysu nebál bych se použít slovo srdce když zpracovávají ohromné množství dat. Stejně tak se nedá očekávat, že všechny podnikatelské subjekty budou pracovat v cloud computingu. Budou dominovat hybridní modely cloudu, kdy bude část IT stále interně ve firmách, část venku. A jednoznačný důraz bude kladen na koncepčnost. Firma si nalinkuje svou IT architekturu a do ní bude podle potřeby jednotlivé komponenty, programy zakládat jako dílky puzzle.

104 104 Euro července 2012 light společnost VINAŘSTVÍ LAHOFER Mějte svoji hlavu Vinařství Lahofer ve Znojmě uvedlo v život nevšední program Mějte svoji hlavu, jehož prostřednictvím se kdokoli může stát symbolickým vlastníkem vinného keře. Milovníci vína si mohou vybrat ve vinici společnosti u zámečku Lampelberg konkrétní hlavu vinné révy, přihlásit se o ni ve vinařství a pomocí GPS souřadnic potom sledovat její vegetační vývoj. Hlava bude opatřena visačkou se jménem vlastníka, jenž bude pravidelně informován o tom, kterak se jeho keři daří. Patrony projektu jsou moderátor Marek Eben a návrhářka Beata Rajská (na snímku). PROLOGIS Party U Prince Pražská restaurace U Prince hostila koktejlovou party společnosti Prologis. Zúčastnilo se jí okolo stovky hostů z realit, logistiky, přepravy, bankovnictví, advokacie i dalších odvětví. S výhledem na starou Prahu si všichni užili koktejlů a výborného jídla až do pozdních nočních hodin. Na snímku zleva Marta Tęsiorowska, viceprezidentka pro marketing a komunikaci společnosti Prologis pro střední a východní Evropu, a Zita Horešovská ze společnosti Rossy Service. BOHEMIA MACHINE Nová sklárna na zelené louce Česká sklářská firma Bohemia Machine ze Světlé nad Sázavou otevřela novou sklárnu, jedinou v Česku, která byla v posledních deseti letech postavena na zelené louce. Slavnostního otevření se zúčastnili nejen hosté ze sklářského odvětví, ale i přední čeští designéři, umělci a mnozí zástupci z řad municipalit. Pásku slavnostně přestřihli zleva starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek, ředitel a spolumajitel sklárny Bohemia Machine Jiří Trtík, art director značky Bomma Michal Froněk, vedoucí týmu firemních bankéřů GE Money Ladislav Kytler a senátor Jaromír Strnad. DELOITTE Setkání na bicyklech Firemní setkání, netradičně pojaté formou cyklojízdy, uspořádala pro své klienty poradenská a auditorská společnost Deloitte. Desítky cyklistů, mezi kterými byli i zaměstnanci daňového oddělení Deloitte, vyrazili z pražského Karlína na celodenní cyklojízdu kolem Prahy. Na snímku partner v daňovém oddělení Deloitte Marek Romancov. AIMTEC Kulturní večer před konferencí V předvečer konference Trendy automobilové logistiky, kterou v Brně již potřinácté uspořádala společnost Aimtec, se v prostorách Starého pivovaru v bývalém kartuziánském klášteře odehrálo společenské setkání. Po přednášce na téma výroby a logistiky v dynamicky se měnící společnosti následovala volná diskuse a večer s kapelou a občerstvením. Návštěvníci mohli také navštívit galerii se sbírkou českého současného umění, která se nachází ve stejné budově. Možnosti využili i Keiji Fujii, ředitel německé společnosti Asprova, a Roman Žák, předseda představenstva Aimtec. ČESKÁ FILHARMONIE Loučení se šéfdirigentem Elijahu Inbal odřídil svůj poslední koncert v roli šéfdirigenta České filharmonie. Po skončení koncertu se filharmonici za účasti významných hostů s Inbalem oficiálně rozloučili a poděkovali mu za spolupráci a kvalitní vedení orchestru. V nové sezoně převezme symbolickou taktovku Jiří Bělohlávek. Na koncertě nechyběli ani izraelský velvyslanec Jaakov Levy a ředitel České filharmonie David Mareček (zleva).

105 105 společnost light KOMERČNÍ BANKA Svátek hudby Na Příkopě Komerční banka dlouhodobě podporuje kvalitní umělecké projekty. Tradičně se mezi ně řadí i Svátek hudby, který byl ve Francii poprvé uspořádán ministerstvem kultury již v roce V Komerční bance v Praze v ulici Na Příkopě se sešli hudebníci různých stylů, kupříkladu v prostoru podloubí před centrálou KB si návštěvníci mohli užít vystoupení devítičlenného souboru Larika (na snímku). CHANNEL CROSSINGS V divadle s klienty Jazyková agentura Channel Crossings uspořádala pro své klienty v Divadle pod Palmovkou již šestý společenský večer s divadelním představením. Tentokrát šlo o drama Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha, které mělo nedávno premiéru. Na snímku majitelka Channel Crossings Lenka Doležalová Pavilková vítá Michaelu Škaloudovou z Amcico pojišťovny. NAROZENINY 2. ČERVENCE Roger James Gascoigne (45) Martin Polák (47) 3. ČERVENCE Martin Friedrich Herrmann (45) Tomáš Chalupa (38) Hana Pavlištová 4. ČERVENCE Gernot Daumann (52) - Michal Drozd (33) - Tomáš Pospíšil (46) Petr Pražský (48) - 5. ČERVENCE Richard Brabec (46) Daniel Křetínský (37) Václav Vachta (36) 10. ČERVENCE Václav Berka (56) Jaroslav Čechura (59) ČERVENCE David Dvořák (37) Libor Hájek (68) Vladimír Koudelka (63) Vlastimil Palata (48) 12. ČERVENCE Leona Bláhová Soňa Vladařová CLIFFORD CHANCE Seminář o veřejných zakázkách Mezinárodní advokátní kancelář Clifford Chance uspořádala ve svých prostorách v centru Prahy seminář týkající se aktuálního vývoje v úpravě zadávání veřejných zakázek, prevence korupce a související compliance. Pozvání na akci přijaly tři desítky klientů kanceláře. Seminář vedl counsel Tomáš Doležil a seniorní advokát Petr Zákoucký (na snímku zleva). Daniel Model (52) 6. ČERVENCE Martina Antenová Henri Bonnet (63) - 7. ČERVENCE Hannu Juhani Kristian Kasi (50) 8. ČERVENCE Petr Ryska (37) 9. ČERVENCE Tapas Rajderkar (49) ČERVENCE Ondřej Fuchs (39) ČERVENCE Jiří Korta (47) - Eva Kropová - Miloslav Martinek (40) 15. ČERVENCE Miroslav Hájek (35) Zdeněk Rataj (71)

106 106 Euro července 2012 light pozvánky/společnost OD 30. ČERVNA Film a kniha Tvoje slza, můj déšť Na 47. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech má premiéru dokumentární film Tvoje slza, můj déšť. Je to filmový debut scenáristky a režisérky Evy Lustigové, který natáčela se svým otcem spisovatelem Arnoštem Lustigem ( ) v období od oslavy jeho osmdesátin v prosinci 2006 až do úmrtí v únoru Společně s premiérou filmu bude mít křest stejnojmenná kniha rozhovorů, které s Lustigem vedla jeho dcera Eva a mnozí přátelé Miloš Forman, Květa Fialová, Ivan Passer, Václav Havel a další známé osobnosti. Kniha, která zároveň vychází v nakladatelství Mladá fronta, obsahuje i DVD zmíněného filmu. DO 31. ČERVENCE Zrozeno v ohni V Praze na Hradčanech je od 21. června zpřístupněna výstava fotografií prací sklářských výtvarníků. Expozice velkoformátových snímků představí díla vytvořená na deseti ročnících Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru, doprovázejí je fotografie ze sklářské výroby. Prezentovaná díla pocházejí ze společné práce českých sklářů a světových designérů, architektů a umělců, jako jsou například Bořek Šípek, René Roubíček, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Vladimír Kopecký, Charles Parriot, Peter Layton či Lino Tagliapietra. Návštěvníci si budou v některé dny moci vyrobit skleněnou drobnost v mobilní sklářské peci. Exteriérová výstava v parku na Hradčanském náměstí je volně přístupná 24 hodin denně. OD 3. DO 6. ČERVENCE Rock for People Rock for People začne v úterý tradičním večírkem pro nedočkavé. V první festivalový den ve středu 4. července zahrají například The Prodigy, o den později ve Festivalparku u Hradce Králové vystoupí Faith No More a v závěrečný den zpěvák Pete Doherty. I díky divadelním produkcím nebo dýdžejským setům čítá program více než 280 položek. Další hlavní jména letošního programu Franz Ferdinand, Crystal Castles, Refused nebo The Subways ilustrují letošní žánrový rozptyl: od indie rocku přes post hard core a vkusný pop až po progresivní electro. V případě tuzemských formací stojí na jedné straně hudební pardálové v podobě Laca Decziho nebo Radima Hladíka, na druhé české a slovenské mladičké kapely. Speciální sety chystají Aneta Langerová, Cocotte Minute nebo Meky Žbirka. Exkluzivní budou dýdžejská vystoupení kapel Tata Bojs, Horkýže Slíže nebo Support Lesbiens. 5. A 6. ČERVENCE XV. všesokolský slet Hromadnými vystoupeními vyvrcholí letošní oslavy 150 let od založení tělovýchovné jednoty Sokol. Očekává se účast 15 tisíc cvičenců z České republiky, Slovenska a Dánska, kteří se veřejnosti představí v sedmnácti pohybových skladbách pro různé věkové kategorie. Na programu je třeba cvičení seniorek na píseň Jen pro ten dnešní den, starší žactvo předvede pohybovou skladbu Dávej, ber, rodiče s dětmi zacvičí na hit z filmu Ať žijí duchové. Poprvé v historii se sokolský slet koná ve vršovické Synot Tip Aréně v pražském Edenu. OD 12. DO 15. ČERVENCE Festival Colours of Ostrava Mezinárodní hudební festival se letos přestěhoval do industriálních prostor technické památky Dolní oblasti Vítkovice. Nabídne čtyři venkovní a osm krytých scén. Jako hlavní hvězdy vystoupí Alanis Morissett, Bobby McFerrin nebo Zaz. Dohromady se představí na 150 kapel z celého světa, chybět nebudou filmy, divadla, workshopy a besedy. Doprovodnou událostí bude v pátek a v sobotu v centru Ostravy Festival v ulicích, který zahrnuje hudbu, divadlo či tanec, zdarma vystoupení Tomáše Kluse nebo Banjo Bandu Ivana Mládka. Cestu z Masarykova náměstí budou lemovat jamující muzikanti, pouliční divadla či stánky a happeningy neziskových organizací. Program bude i v Divadle loutek, na Smetanově náměstí vznikne Ostrawsky Hyde Park. V areálu Nové Karoliny se připravuje program pro děti nebo originální hudební ulička se stánky s nástroji z celého světa. lenka.michalkova@euro.cz VYDÁVÁ Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 T: (sekretariát) F: SÍDLO REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 Košíře T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŠÉFREDAKTOR Pavel Páral ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Jan Hrbáček Adam Junek HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK Miroslav Zámečník EDITOŘI Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka REPORTÉŘI Marcela Alföldi Šperkerová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň DESIGN Studio Marvil ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Hana Adamcová (produkční) Hynek Glos Martin Pinkas Tomáš Turek (vedoucí oddělení) JAZYKOVÁ REDAKCE Pavlína Kuderová Rostislav Taud SEKRETARIÁT REDAKCE Lenka Michálková asistentka T: F: REDAKCE EURO ONLINE Tereza Čapková Jana Křížová Miroslav Tryner David Vagaday Jan Zeman Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek INZERCE Lucie Hirschlerová obchodní manažerka T: Mona Janovská obchodní manažerka T: Dagmar Wyborski asistentka inzerce T: E: podkladyeuro@mf.cz EURO SETKÁNÍ Růžena Rousková ředitelka T: Monika Chalašová koordinátorka T: Hana Partyková koordinátorka T: Marcela Foglová koordinátorka T: Kateřina Kuncová koordinátorka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Monika Matějková manažerka T: Barbora Basíková koordinátorka předplatného T: E: predplatneeuro@mf.cz Gabriela Knížová asistentka distribuce T: ŘEDITEL IT Jiří Pálek T: WEBMASTER Alex André SPRÁVCE SÍTĚ Ladislav Daněk T: REPRODUKCE, LITOGRAFIE Flukeatelier TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3 T: (02) , F: (02) E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

107

108 BusiNess ROAD MAP pro jednodušší cestu Mobile Device Management Mobilizujte se chytře a bezpečně Smartphony, tablety, počítače můžete být 24/7 online. Ale co náklady, správa mobilní komunikace a hlavně bezpečnost firemních dat? Ness Technologies je lídrem na trhu v ČR a SR pro Mobile Device Management. Využijte naše služby a konzultace pro: Mobilní strategie a mobilizace firemních systémů a procesů Bezpečnost a správu firemních mobilních zařízení Vývoj mobilních aplikací Začněte jednoduše... interaktivní online webinář (ZDARMA, rychle, efektivně) Jak udržet firemní mobilní data pod kontrolou Záznam webináře najdete na