Historie oprav a souãasná údrïba mozaiky s Posledním soudem na Zlaté bránû katedrály sv. Víta

Transkript

1 Historie oprav a souãasná údrïba mozaiky s Posledním soudem Ivana KYZOUROVÁ A NOTACE: âlánek informuje o péãi o mozaiku Posledního soudu. Bûhem restaurování v letech byl na mozaiku nanesen ochrann systém nátûrû, kter ji chrání jiï více neï deset let. Z v sledkû pravidelného monitoringu mozaiky nicménû vypl vá, Ïe se v nátûrovém systému zaãínají objevovat lokální defekty, jeï je tfieba zaãít opravovat. ZároveÀ je potfieba zahájit pfiípravu v mûny celého ochranného systému. Obr. 1. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, , celkov pohled. Na stfiedním poli Kristus v mandorle, po jeho pravici vyvolení, po levici zavrïení pfii Posledním soudu. (Foto Jan Gloc, 2010) 1 Mozaice dominuje Kristus v mandorle; pod ním jsou zobrazeni svatí patroni Zemí koruny ãeské a je tû níïe Karel IV. a jeho manïelka AlÏbûta Pomofianská. Zcela nahofie je do ornamentálního, jen fragmentárnû zachovaného pásu zasazen Veraikon tváfi Kristova. V levém poli mozaiky jsou znázornûni vyvolení, v pravém zavrïení o Posledním soudu. Nad nimi kleãí Panna Marie a sv. Jan Kfititel, doprovázení apo toly. Antonín Matûjãek povaïoval mozaiku za dílo benátsk ch mozaicistû (pfiiãemï poãítal se spoluprací místních umûlcû) Mozaika s Posledním soudem je jednou z nejpozoruhodnûj ích památek z doby Karla IV. Byla provedena technikou na sever od Alp znaãnû neobvyklou je sloïena pfieváïnû z mal ch barevn ch sklenûn ch kostiãek, obdobn ch, z jak ch se skládaly obrazy ve Stfiedomofií. I v na ich klimatick ch podmínkách platí, Ïe mozaikov obraz je mnohem trvanlivûj í neï nástûnná malba, neboè sklo patfií k tûm nejodolnûj ím materiálûm. Sklo pouïívané ve stfiední Evropû mûlo ale odli né sloïení (pfii jeho v robû se totiï místo sody, obvyklé v Itálii, pou- Ïívala pota ) a to bylo pfiíãinou znaãn ch problémû mozaiky, které se do samého sklonku 20. století nedafiilo fie it. Sklenûné tesery na povrchu soustavnû korodovaly a pokr valy se ed m zákalem, kter mozaiku znejasàoval do té míry, Ïe byly zfietelné sotva její základní kontury. Teprve restaurátorsk zásah proveden v letech ve spolupráci Kanceláfie prezidenta republiky a Getty Conservation Institute v Los Angeles (za ãeskou stranu byla garantem akce Eli ka Fuãíková) zajistil mozaice ochranu speciálním nátûrov m systémem, kter ji dokázal konzervovat na více neï deset let (po minul ch restaurátorsk ch zákrocích mozaika znovu korodovala v fiádu nanejv nûkolika let a ãasto i v fiádu t dnû). Nyní stojíme pfied úkolem prodlouïit co nejdéle Ïivotnost naneseného ochranného systému a pfiipravit jeho budoucí v mûnu. Historie mozaiky a její umûleckohistorické hodnocení Pozoruhodn mozaikov obraz Posledního soudu nechal v letech zhotovit a na prûãelí Zlaté brány, tedy na monumentální jiïní vstup do katedrály sv. Víta, osadit Karel IV. Zlatá brána byla dokonãena krátce pfied tím, roku 1367, jejím architektem byl Petr Parléfi. Rozhodnutí o pofiízení mozaikového obrazu bylo uãinûno zfiejmû dodateãnû, pro coï svûdãí fakt, Ïe bylo zazdûno stfiední okno, aby bylo pro hlavní v jev mozaiky dostatek místa. 1 1 PODLAHA, Antonín. Mosaikov obraz na chrámu Svatovítském. Památky archeologické a místopisné , ã. 21, s , zejména s ISSN Dále srovnej MATùJâEK, Antonín. Das Mosaikbild des Jüngsten Gerichtes am Prager Dome. In Jahrbuch des Kunsthistorischen Institutes der k. k. Zentralkommission für Denkmalpflege. 1915, ã. 1 4, s Z novûj í literatury srovnej KRÁSA, Josef; NùMEC, Josef. Svatovítská mozaika. K restauraci obrazu Posledního soudu na jiïním portálu katedrály. Umûní, 1960, ã. 8, s ISSN ; STEJSKAL, Karel. Klá ter Na Slovanech, praïská katedrála a dvorská malba doby Karlovy. In CHADRABA, Rudolf (ed.). Dûjiny ãeského v tvarného umûní I. Praha : Academia, 1984, sv. 1, s ; V ETEâKOVÁ, Zuzana. The Iconography of the Last Judgment Mosaic and Its Medieval Context. In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, s. ISBN

2 3 2 4 Obr. 2. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, levá ãást s vyvolen mi o Posledním soudu. (Foto Jan Gloc, 2010) Obr. 3. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, , detail horního dekorativního pásu s Veraikonem a s nápisem informujícím o sejmutí a osazení mozaiky. (Foto Jan Gloc, 2010) Obr. 4. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, Stále aktivní trhlina v levé ãásti mozaiky vyplnûná pruïn m tmelem je pravidelnû monitorována. (Foto Milena Neãásková, 2009) a téï materiál pro mozaiku pokládal za import. 2 Matûjãkova hypotéza o pûvodu díla v Benátkách, v mlad í vrstvû v zdoby kostela S. Marco, byla akceptována prakticky po celé 20. století. Teprve Carlo Bertelli jednoznaãnû konstatoval, Ïe praïská mozaika je odli ná od benátsk ch pfiíkladû. 3 Li í se technicky (praïské kostky jsou odli ného tvaru i velikosti) i stylovû (benátské mozaiky bezprostfiednûji navazují na byzantskou tradici). Bertelli také poukázal na to, Ïe v dobû, kdy praïská mozaika vznikala, bylo benátské mozaikáfiství v takovém úpadku, Ïe v roce 1382 se tam nena- el umûlec, kter by vytvofiil mozaiku pro tumbu dóïete Michela Morosiniho v kostele Ss. Giovanni e Paolo, a tak musel b t pro tento úkol povolán mozaicista z Florencie. V chodiska pro praïskou mozaiku hledal Bertelli spí e neï v Benátkách ve stfiední Itálii, za nejbliï í povaïoval mozaiky z fasády katedrály v Orvietu. Bertelli (i dal í autofii) rovnûï poukázal na nápadné umístûní Veraikonu v dekorativním pásu nad trûnícím Kristem. Karel IV. buì v roce 1355, nebo spí e v roce 1368 pfiivezl do Prahy vûrnou kopii fiímské Veroniky a obraz Kristovy tváfie ve vrcholu mozaiky bude jedním z ohlasû na toto dílo. Ve Svatovítském pokladu jsou pak chovány dal í tfii repliky navazující na t Ï fiímsk vzor. Nepotvrdil se ani druh MatûjãkÛv pfiedpoklad, Ïe by mozaika byla vyrobena z importovaného materiálu. UÏ v 50. letech 20. století dospûl Karel Hette porovnáním sloïení skla mozaiky se sklem stfiedovûk ch vitráïí z âech i ze zahraniãí k závûru, Ïe sklenûné kostky nejsou dovezené, ale Ïe jsou domácí provenience. 4 Hette ovy závûry, zaloïené na anal zách v zkumn ch ústavû skláfisk ch v Hradci Králové a v Teplicích z roku 1954, potvrdily dal í laboratorní rozbory, provedené v letech Jifiím Rathousk m. 5 PrÛzkumy zjistily vysok obsah draslíku a vápníku, 2 MATùJâEK, A., cit. v pozn BERTELLI, Carlo. The Last Judgment Mosaic : Bohemian Originality and the Italian Example. In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN HETTE, Karel. O pûvodu skla svatovítské mozaiky v Praze. Zprávy památkové péãe. 1958, roã. 18, ã. 1, s ISBN

3 coï svûdãí pro domácí pûvod skla: vysok obsah tûchto alkalick ch kovû je dûkazem skuteãnosti, Ïe jako tavidlo pfii v robû skla byla pouïita pota obsaïená v bukovém popelu místo sody, která byla bûïná v Itálii, ale ve stfiední Evropû byla nedostupná. SloÏení skla bylo uï v tûchto prûzkumech oznaãeno jako hlavní pfiíãina koroze. Draselné sklo je totiï velmi málo odolné proti pûsobení vody, pfiípadnû proti dal ím koincidujícím negativním vlivûm, jako jsou prûmyslové exhalace v ovzdu í. Sodná skla pouïívaná v Itálii jsou v tomto ohledu mnohem odolnûj í. Historie oprav mozaiky Mozaika byla poprvé opravována uï v 15. století, pak znovu po poïáru PraÏského hradu v roce Informace o dal ích opravách mozaiky chybûjí víceménû aï do století devatenáctého. Pfii opravû mozaiky v roce 1837 byly její celé kusy, odpadané z dûvodu zatékání, nahrazeny omítkou s nástûnnou malbou. Roku 1865 byla mozaika na pokyn Jednoty pro dostavbu hlavního chrámu sv. Víta znovu prohlédnuta a zjistilo se, Ïe není v dobrém stavu; dal í kontrolou pro la v roce Tehdy bylo doporuãeno sejmutí mozaiky a její nahrazení kopií, ale k sejmutí hned nedo lo. V letech byla dokumentována v kopii, provedené na kartonech v mûfiítku 1 : 1 (dnes uloïen ch v Archivu PraÏského hradu). Antonín Podlaha oznaãil kopii na kartonech za vûrnou, jisté ale je, Ïe sled barevn ch kostek není v ude zachycen zcela pfiesnû. Pro ovûfiování pûvodní podoby mozaiky je v ak i tak nesmírnû cenn m dokumentem. Teprve v roce 1890 byla mozaika po kusech sejmuta (tehdy bylo zji tûno zazdûné okno ve stfiedním poli) a bylo rozhodnuto nahradit ji kopií. V roce 1909 mozaiku restauroval Viktor Foerster, zakladatel první mozaikáfiské dílny v Praze; jednotlivé díly snesené mozaiky oãistil, uvolnûné kamínky upevnil a chybûjící ãásti doplnil. V roce 1910 byla oproti pûvodnímu zámûru mozaika osazena na pûvodní místo. 6 LÛÏko pro mozaiku bylo zasekáno hloubûji, aby lícovala s okolním zdivem, ãímï byla úãinnû ochránûna proti zatékání sráïkové vody. Mozaika byla osazena do malty nastavené cementem, byè pûvodnû byla pojena hydraulickou vápennou maltou. Tato opatfiení na dlouhou dobu vyfie ila stabilitu kostek mozaiky. Poruchy se vyskytují dodnes pouze v okolí trhlin, které stále mírnû pracují a které jsou právû z tohoto dûvodu pfiedmûtem pravidelného sledování. Restaurování mozaiky v 90. letech 20. století I pfies opakované restaurování ve druhé polovinû 20. století ( , 1967, 1978, 1980) podléhala mozaika korozivním procesûm. 7 Postup restaurování provedeného v letech stanovil Jifií Rathousk ; uï tehdy navrhl vícevrstevn ochrann systém. Ov em v roce 1967 shledal, Ïe vrchní butylmetakrylátová vrstva se oddûlila od vrstvy epoxidové pryskyfiice, která, stejnû jako bûhem této opravy ãásteãnû rekonstruované zlacení, byla je tû intaktní. Degradovaná vrchní vrstva metakrylátu byla proto sejmuta a nahrazena novou, nicménû mozaika zaãala opût velmi rychle slepnout. Následovaly dal í v zkumy a restaurátorská údrïba. Pfietrvávající problémy s korozí a s barevností skla se ale podafiilo vyfie it aï v 90. letech 20. století. Getty Conservation Institute v Los Angeles zajistil zpracování technologického postupu ochrany pfied pûsobením vody, kter korozi skel zastavil (autorem tohoto postupu byl Eric Bescher z University of California v Los Angeles). 8 Restaurování mozaiky se skládalo ze dvou etap. Nejprve byla oãi tûna abrazivní metodou od korozních produktû, poté byla o etfiena ochrann m systémem nátûrû. Tento ochrann systém musel splnit fiadu poïadavkû, proto byl sloïen ze ãtyfi vrstev. Spodní vrstva (sol-gel vrstva na bázi organokfiemiãitanû) zajistila pfiilnutí následn ch vrstev fluoropolymeru, dal í dvû vrstvy fluoropolymeru (ãásteãnû sesíèovan Lumiflon LF 200) odolnost proti vodû a poslední vrstva (nesesíèovan Lumiflon LF 200) ochranu tfií pfiedchozích vrstev a uzavfiení celého systému. Nanesení systému nátûrû bylo technicky a ãasovû pomûrnû nároãné, neboè jeho jednotlivé vrstvy byly vysou eny pomocí v hfievn ch panelû. Mezi druhou a tfietí vrstvu byla vkládána nová ãásteãná rekonstrukce zlacení. V sledek aplikace tohoto ochranného systému, na rozdíl od systému navrïeného ãesk mi odborníky ve druhé polovinû 20. století, byl vynikající. Nestalo by se tak bez prudkého v voje chemického v zkumu a chemického prûmyslu, kter dospûl k nov m materiálûm vykazujícím potfiebné vlastnosti. Odborníci z Getty Conservation Institute je tû pfied dokonãením vlastního restaurování mozaiky zpracovali technologii její údrïby. 9 Mûla probíhat v pravideln ch pûtilet ch a dvacetilet ch cyklech, pfiiãemï kaïd ch pût let mûla b t vymûnûna poslední vrstva nátûru a kaïd ch dvacet let nátûrov systém cel (vyjma nejspodnûj í sol-gelovou vrstvu). Základní pfiedpoklad zam leného postupu, totiï Ïe jednotlivé vrstvy Lumiflonu budou od sebe oddûlitelné, je ale chybn, coï potvrdila zkou ka rozpustnosti provedená na nûkolika sklenûn ch kostkách v roce Prokázala, Ïe vrstvy sesí- Èovaného i nesesíèovaného Lumiflonu jsou dobfie odstranitelné, ale jejich separace je v praxi nemoïná. Tyto pochybnosti existovaly jiï v roce 2004, kdy podle pfiedepsaného cyklického systému údrïby mûla b t po pûti letech fungování provedena takzvaná malá údrïba spoãívající v sejmutí poslední ochranné vrstvy Lumiflonu a jejím 5 RATHOUSK, Jifií. Souhrnná zpráva z v zkumu provedeného v souvislosti s ochranou mosaikového díla Poslední soud na chrámu sv. Víta v Praze v letech Praha, Archiv PraÏského hradu. Dal í rozsáhl prûzkum provedly Státní restaurátorské ateliéry: Mozaika JiÏní brány katedrály sv. Víta zpráva o dosud provedeném prûzkumu. Praha, 1986, archiv Odboru památkové péãe Kanceláfie prezidenta republiky (OPP KPR). V echny prûzkumy byly doprovázeny návrhy na restaurování. 6 KOSTÍLKOVÁ, Marie. Katedrála sv. Víta II, Dostavba. Praha : Správa PraÏského hradu, 1994, s NEâÁSKOVÁ, Milena; RATHOUSK, Jifií. The History of the Conservation and Restoration Treatments on the Last Judgment Mosaic in Prague. Praha, Archiv OPP KPR; FUâÍKOVÁ, Eli ka. Conservation of the Last Judgment Mosaic, In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN ; MARTAN, Alois. Research and Intervention on the Last Judgment Mosaic, In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN BESCHER, Eric; MACKENZIE, John D. The Last Judgment Mosaic : Development of Coating Technologies. In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN K prûbûhu restaurování mozaiky srovnej NEâÁSKOVÁ, Milena. Conservation Treatment of the Last Judgment Mosaic. In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN BESCHER, Eric; MACKENZIE, John D. Long Term Protection of the Last Judgment Mosaic on St. Vitus Cathedral. Praha, Archiv OPP KPR; MARTAN, Martin; PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan. Monitoring and Maintenance of the Last Judgment Mosaic. In PIQUÉ, Francesca; STULIK, Dusan (eds). Conservation of the Last Judgment Mosaic, St. Vitus Cathedral, Prague. Los Angeles : Getty Conservation Institute, 2004, s ISBN

4 Obr. 5. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, Makrofotografie jednoho z kaïdoroãnû monitorovan ch míst (B1) dokládají stabilní stav ochrann ch vrstev i skla od doby dokonãení restaurování. Snímek z roku 2001 zaznamenal lesk tfii roky starého nátûru. (Foto Milena Neãásková, 2001) Obr. 6. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá téhoï monitorovaného místa (B1) z roku 2009 prokazuje urãitou ztrátu lesku povrchu mozaiky, funkãnost nátûru tím ale ohroïena není. (Foto Milena Neãásková, 2009) Obr. 7. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, , zvrásnûní nátûru. Zfiejmû následek údrïby v roce 2004, kdy byla mozaika pfietfiena pátou vrstvou fiedûného Lumiflonu. (Foto Milena Neãásková, 2009) Obr. 8. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá nepravidelného jevu bublinek v nátûru. Vznikly krátce po dokonãení nátûru zfiejmû v souvislosti s jeho vysycháním. (Foto Milena Neãásková, 2009) Obr. 9. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá po kození nátûru. Kostky postiïené ztrátou adheze vrstev ochranného nátûru byly lokálnû opraveny v roce 2010 a zaznamenány do plánu mozaiky. (Foto Milena Neãásková, 2009) Obr. 10. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá bílého zákalu v nátûru na zelen ch kostkách. Pravdûpodobnû jde o novou korozi skla v místû s velmi slab m ochrann m nátûrem. (Foto Milena Neãásková, 2009) nahrazení novou. Snímání poslední vrstvy právû kvûli obavám z naru ení celého lakového systému provedeno nebylo; ostatnû bylo zfiejmé, Ïe ochrann systém je tû po pûti letech od nanesení funguje v bornû a není tfieba do nûj nijak zasahovat. Také laboratorní anal za prokázala, Ïe Lumiflon nezmûnil svou chemickou strukturu a Ïe nedo lo k oslabení jeho funkãnosti. Pfiesto, snad v zájmu obnovení lesku mozaiky, byl cel povrch pfietfien dal í vrstvou Lumiflonu, coï ale zfiejmû nebyl zcela Èastn krok. 10 Pfiidání páté vrstvy pravdûpodobnû pûsobí vrásnûní ochranného systému a urychluje tak proces delaminace (ztráty adheze) nátûrov ch vrstev. Monitoring a údrïba mozaiky Souãástí trvalé péãe o mozaiku Posledního soudu jsou pravidelné kontroly, jejichï cílem je provûfiit pfiedev ím stav mozaikov ch skel a stav lakového systému. Jsou zaloïeny na dûkladné prohlídce celého povrchu mozaiky a na sledování stále stejn ch míst na ní jak vizuální prohlídkou, tak makrofotografií, pfiiãemï je porovnáván aktuální stav sledovaného místa se star í fotodokumentací. V loàském roce bylo roz ífieno vyhodnocování v sledkû pozorování o zpracování standardizované tabulky, která pfiehlednû zaznamenává zmûny oproti minul m stavûm. KaÏdá zmûna stavu pozorovaného místa je totiï ukazatelem poãínajícího problému, a proto je dûleïité ji vãas a pfiesnû zachytit. 11 V roce 2009 byl také zpracován katalog druhû po kození a nepravideln ch jevû viditeln ch na mozaice, kter umoïàuje popsat a odli it od sebe rûzné druhy po kození jak skel mozaiky, tak ochranného systému nátûrû. Pro kaïd zaznamenan jev byla pfiipravena jednoduchá tabulka s podrobnûj ím popisem jevu a vyhodnocením mnoïství a míry rizika jeho v skytu. Z pozorovan ch vad nátûru jsou nejãetnûj í bublinky v nûm, které se objevily krátce po dokonãení restaurování, ale jeï zûstávají prakticky beze zmûny. K nejproblematiãtûj ím poruchám nátûru patfií jeho puch fiování (delaminace), které je zpûsobeno ztrátou adheze vrstev Lumiflonu. ZávaÏn m jevem se zdá b t bíl zákal na nûkter ch, zejména zelen ch kostkách, jenï byl zaznamenán uï v roce 2007 a jehoï po vaha je zatím nejasná. V souãasné dobû se laboratornû ovûfiuje hypotéza, Ïe by mohlo jít o novou korozi skla na kostkách, jeï byly opatfieny jen velmi slab m ochrann m nátûrem. 12 V roce BESCHER, Eric. Condition of the Coating on the Last Judgment Mosaic. Recommendations for Monitoring, Maintenance and Research. Praha, Archiv OPP KPR; MARTAN, Martin. Zpráva o provedené údrïbû mozaiky Poslední soud. Praha, Registratura Sbírek PraÏského hradu. 11 NEâÁSKOVÁ, Milena. Mozaika Posledního soudu. Kontrola stavu díla restaurátorská zpráva, 1. díl Nátûry, 2. díl Trhliny a doplàky. Praha, 1998, 2007, 2009, Archiv OPP KPR. 12 NEâÁSKOVÁ, Milena. Mozaika Posledního soudu. Katalog druhû po kození a nepravideln ch jevû. Praha, 2009, Archiv OPP KPR. Restaurátorka Milena Neãásková, která se v 90. letech 20. století podílela na restaurování mozaiky, ji sleduje dlouhodobû. V posledních letech získává monitoring velmi systematickou podobu a spolu se stanovisky chemika-technologa je klíãov m podkladem k rozhodování o souãasné i budoucí údrïbû mozaiky. 329

5 Obr. 11. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mapov plán. Mozaika byla rozdûlena na pole A, B, C, D a dále na ãtverce 100 x 100 cm. (Fotoplán Jifií indeláfi, 2010) Obr. 12. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mapov plán mozaiky. âtverce o velikosti 100 x 100 cm byly rozdûleny na dokumentaãní pole 25 x 25 cm s rozli ením na jednotlivé kostky. Do tûchto polí jsou vyznaãovány opravené kostky. (Fotoplán Jifií indeláfi, 2010) Obr. 13. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Zlatá brána, mozaika s Posledním soudem, V roce 2009 byly zpracovány standardy pro mûfiení zmûn barevnosti ochranného laku. Irena Kuãerová pfiikládá pfiístroj do obrysu na ablonû. (Foto Milena Neãásková, 2009) byla zahájena kolorometrická mûfiení devíti vybran ch teser rûzn ch barev. Zmûny barevnosti nátûrov ch vrstev by byly v znamn m ukazatelem jejich degradace. Mûfiení ukazují, Ïe nátûry jsou vesmûs barevnû stálé, a pokud vykazují barevnou zmûnu, pak nepatrnou. 13 Schéma cyklické údrïby (srovnej pozn. 9) bylo na základû stanovisek chemikû Petra Kotlíka a Ireny Kuãerové definitivnû opu tûno v roce Místo plo ného zásahu navrhla Milena Neãásková lokální opravu tûch kostek, které vykazují delaminaci ochrann ch nátûrû; první oprava po kozen ch míst probûhla v roce Kostiãky byly nejprve chemicky oãi tûny od delaminovan ch vrstev a poté opatfieny dvûma nátûry fiedûného Lumiflonu. Opravy probíhaly pfii venkovní teplotû mezi 18 aï 25 C a vlhkosti do 75 %. 15 Provedené opravy restaurátofii zaznamenali do plánu mozaiky s rozli ením na jednotlivé kostky, aby mohly b t statisticky vyhodnocovány. 16 V roce 2010 byly také zahájeny laboratorní a polní zkou - ky, a to vyrobením replik historického skla, spolu se vzorky skla novodobého osazen ch do testovacích panelû. Po nanesení zvolen ch chemick ch ochrann ch prostfiedkû budou panely osazeny do exteriéru, na balkon nad mozaiku. Nebude ov em pozorováno jen pfiirozené, ale také urychlené stárnutí ochrann ch vrstev v klimatické komofie. Dále budou studovány zmûny jednotliv ch vrstev a moïnosti jejich separace. Ochrann systém nátûrû, kter byl na mozaiku nanesen v letech , funguje více neï deset let, tedy mnohem déle, neï se pûvodnû pfiedpokládalo. Nicménû dnes, kdy se uï objevují jeho dílãí po kození, je potfieba poãítat se situací, Ïe za nûkolik let bude nutné pfiistoupit ke kompletní v mûnû celého ochranného systému. Je potfieba vãas pfiipravit technologii budoucího restaurování mozaiky, kterou nelze zaãít hledat aï v momentû, kdy uï bude aktuální provedení nového zásahu. A nelze ani spoléhat na to, Ïe znovu naneseme jiï osvûdãen systém, aplikovan v 90. letech 20. století, neboè ten je zaloïen na vyuïití komerãních materiálû, které v budoucnu nemusejí b t vyrábûny. Lokální údrïbou bude Ïivotnost stávajícího ochranného nátûrového systému prodlouïena urãitû o roky (snad o dal í desetiletí), ale je jisté, Ïe za urãitou dobu bude potfieba ochrann systém vymûnit. Pfiíli rozsáhlé dílãí opravy nátûrû by nebyly dostateãnû funkãní a s jejich narûstajícím rozsahem také pfiestane b t princip lokálních oprav ekonomick ; i proto bude v hodnûj í aplikace nového souvislého ochranného systému. 13 KUâEROVÁ, Irena. V sledky mûfiení standardû pro studium zmûny barevnosti ochrann ch vrstev mozaiky Posledního soudu. Praha, Archiv OPP KPR; TáÏ. V sledky mûfiení zmûny barevnosti ochrann ch vrstev mozaiky Posledního soudu. Praha, Archiv OPP KPR. 14 KOTLÍK, Petr; KUâEROVÁ, Irena. Vyjádfiení k separaci vrstev a lokálním opravám vrstev Lumiflonu. Praha, Archiv OPP KPR. 15 KUâEROVÁ, Irena. Postup lokálních oprav po kozen ch vrstev Lumiflonu. Praha, Archiv OPP KPR. 16 Mapov systém mozaiky pro zanesení lokálních oprav zpracovali Jifií indeláfi a Eva Talaroviãová (Geo-cz). 330