TIP ÚČETNÍ 4/2009 VERLAG DASHÖFER. Aktuální informace. dotazy a odpovědi, komentáře a příklady z praxe. obsah

Transkript

1 ÚČETNÍ TIP dotazy a odpovědi, komentáře a příklady z praxe VERLAG DASHÖFER Praha 25. února 2009 Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury 4/2009 Aktuální informace Urãení sazby danû pfii sbûru, svozu a likvidaci komunálního odpadu dle novely zákona ã. 235/2004 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen ZDPH ), úãinné od S úãinností od je zákonem ã. 302/2008 Sb., o dani z pfiidané hodnoty, roz ífiena pfiíloha ã. 2 k ZDPH o poloïku SKP sbûr a pfieprava komunálního odpadu. Pfiíloha ã. 2 k ZDPH umoïàuje uplatnit ze v ech sluïeb spadajících pod ãíseln kód SKP sníïenou sazbu danû jen u SKP , tj. sluïeb t kajících se pouze sbûru a pfiepravy komunálního odpadu. SníÏenou sazbu danû nelze pouïít pfii skladování a likvidaci komunálního odpadu (SKP , , ). Pro úãely DPH se komunálním odpadem rozumí odpad definovan v 4 písm. b) zákona ã. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znûní. Z uvedeného vypl vá, Ïe za komunální odpad nelze povaïovat odpad podobn komunálnímu odpadu, kter vzniká pfii nev robní ãinnosti právnick ch osob nebo fyzick ch osob oprávnûn ch k podnikání. Pokud plátce poskytuje sluïby podléhající jak sníïené, tak základní sazbû danû a úplata je stanovena jednou ãástkou, je povinen pro úãely stanovení základu danû tuto ãástku rozdûlit podle jednotliv ch plnûní podléhajících platné sazbû danû. âeská daàová správa První novela zákona o daních z pfiíjmû zmûny pro zamûstnance v r Zákon ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, kter pfiinesl i novelu zákona o daních z pfiíjmû, stanovil sazbu danû z pfiíjmû fyzick ch osob pro r ve v i 15 % a pro r jiï 12,5 % s tím, Ïe pro r sníïil slevy na dani pro poplatníka, manïelku (man- Ïela) bez pfiíjmû a slevu na dûti tak, Ïe vr by daàová povinnost poplatníkû fyzick ch osob byla v mnoha pfiípadech neodûvodnûnû vy í, neï kolik ãiní za r Z tohoto dûvodu novela ã. 2/2009 Sb., zákona o daních z pfiíjmû ponechává daà z pfiíjmû fyzick ch osob ve v i 15 % i pro r Souãasnû novela ã. 2/2009 Sb. ponechává ve stejné v i i slevy na dani. V dûsledku této skuteãnosti zálohy na daà z pfiíjmû zamûstnancû nebudou zmûnûny. Dal í zmûny, které novela ã. 2/2009 Sb. pfiinesla, jsou pfieváïnû legislativnû technické, tj. zpfiesàují stávající zákonné úpra- obsah VáÏení a milí ãtenáfii, Ing. Eva Sedláková z Ministerstva financí Vás provede novelou zákona o daních z pfiíjmû se zamûfiením se na zamûstnance. Jaké jsou zmûny od a na co si dát pozor? Jak správnû zaúãtovat nákup valut, poskytnutí zálohy, vyúãtování cestovních náhrad, doplatek ãi pfieplatek zamûstnance a vzniklé kursové rozdíly? Problémy ov em vznikají také pfii vzájemném pfiepoãtu cizích mûn i pfii hrazení cestovních v dajû prostfiednictvím platebních karet. V e podstatné pro úãtování tûchto úãetních pfiípadû se dozvíte od správkynû danû Jaroslavy Pfeilerové. V praxi se vyskytují pfiípady, kdy pfiedkládané pfiedvahy obsahují k rozvahovému dni zûstatky na úãtech vnitfiního zúãtování. Je to v pofiádku? Více informací naleznete v rubrice Zku enosti z kontrol. Hezké ãtení! RNDr. Petra Pientková odborná redaktorka Urãení sazby danû pfii sbûru, svozu a likvidaci komunálního odpadu dle novely ZDPH od První novela zákona o daních z pfiíjmû zmûny pro zamûstnance vr Úãtování v souvislosti s poskytováním cestovních náhrad zamûstnancûm...4 ZÛstatky na úãtech vnitfiního zúãtování krozvahovému dni...9 Uplatnûní daàového bonusu...10 Pfieplatek zdravotního poji tûní...10 Formuláfi na Ïádost o poukázání daàov ch bonusû...10 Mûnové rozhodnutí bankovní rady...10

2 vy a odstraàují nûkteré nepfiesnosti a nejasnosti. Zmûna v oblasti vzdûlávání Podle 6 odst. 9 písm. a) zákona jsou od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti osvobozeny ãástky vynaloïené zamûstnavatelem na úhradu v dajû spojen ch s odborn m rozvojem zamûstnancû a související s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele, pokud se podle zvlá tního právního pfiedpisu, tj. zákoníku práce, vzdûlávání zamûstnance povaïuje za v kon práce, anebo vynaloïené na rekvalifikaci zamûstnancû podle zvlá tního právního pfiedpisu upravujícího zamûstnanost, tj. zákona o zamûstnanosti; toto osvobození se nevztahuje na pfiíjmy plynoucí zamûstnancûm v této souvislosti jako mzda, plat, odmûna nebo jako náhrada za u l pfiíjem. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe pfii aplikaci v e uvedeného 6 odst. 9 písm. a) zákona byly problémy se stanovením, co je prohlubováním kvalifikace a co je zv ením kvalifikace, novela zákona pro právní jistotu zamûstnancû i zamûstnavatelû stanoví, Ïe rozhodujícím kritériem je skuteãnost, zda pfiíslu né studium, vzdûlávání, kolení nebo jiná forma pfiípravy je zamûstnavatelem v souladu se zákoníkem práce povaïována za v kon práce. Pro úãely danû z pfiíjmû nebude nadále zji Èováno, zda se jedná o zvy ování kvalifikace nebo prohlubování kvalifikace, ale podmínky, za nichï je vzdûlávání dosahováno. Na základû ãetn ch dotazû k aplikaci 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona o daních z pfiíjmû, podle kterého mûïe zamûstnavatel uplatnit v základu danû z pfiíjmû v daje (náklady) na provoz vlastních vzdûlávacích zafiízení nebo v daje spojené s odborn m rozvojem zamûstnancû související s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele, pokud se podle zákoníku práce povaïuje za v kon práce, anebo v daje na rekvalifikaci zamûstnancû podle zákona o zamûstnanosti, vydalo v r Ministerstvo financí sdûlení, ve kterém uvádí mimo jiné, Ïe pro uplatnûní v dajû (nákladû) spojen ch s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikací zamûstnancû zabezpeãované jin mi subjekty je rozhodné, zda se v konkrétním pfiípadû nejedná o zvy ování kvalifikace. Pojmy odborn rozvoj a zv ení kvalifikace jsou pfievzaty ze zákoníku práce. Prohlubování kvalifikace se v souladu s 230 odst. 3 zákoníku práce pova- Ïuje za v kon práce, za kter pfiíslu í zamûstnanci mzda nebo plat. Naproti tomu ãas vûnovan zvy ování kvalifikace je povaïován za pfiekáïku v práci na stranû zamûstnance v tomto pfiípadû je zamûstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pouze v pfiípadech vymezen ch v 232 zákoníku práce; pfiitom náhrada mzdy podle tohoto ustanovení je uznateln m daàov m v dajem podle 24 odst. 2 písm. p) zákona. NepenûÏní plnûní na zvy ování kvalifikace nelze na stranû zamûstnavatele uplatnit do v dajû (nákladû) daàov ch ani podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona z dûvodu, Ïe tento zákon vyluãuje nepenûïní plnûní na zvy ování kvalifikace v 25 odst. 1 písm. h) z v dajû (nákladû) daàov ch. PenûÏní plnûní na zvy ování kvalifikace je za podmínek dan ch 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona v dajem daàov m. U zamûstnance jsou ãástky vynalo- Ïené zamûstnavatelem na vzdûlávání, které je v konem sjednané práce, osvobozeny od danû podle 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z pfiíjmû. NepenûÏní plnûní poskytovaná za úãelem zvy ování kvalifikace zamûstnancû, která jsou pro zamûstnavatele nedaàov m v dajem (nákladem) podle 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 zákona, jsou u zamûstnance od danû osvobozena podle 6 odst. 9 písm. d) zákona. Zdaniteln m pfiíjmem zamûstnance, kter se rovnûï zahrnuje do vymûfiovacích základû pro pojistné na sociální zabezpeãení a na v eobecné zdravotní poji tûní, je napfi. mzda, plat nebo odmûna za práci pfii vzdûlávání, které je v konem sjednané práce, a penûïní plnûní vãetnû náhrady mzdy poskytnuté zamûstnavatelem zamûstnanci pfii zvy- ování kvalifikace. Základ danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti daàového rezidenta Podle 6 odst. 13 zákona základem danû (dílãím základem danû) jsou pfiíjmy ze závislé ãinnosti nebo funkãní po- Ïitky, s v jimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zv ené o ãástku odpovídající pojistnému na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti a pojistnému na v eobecné zdravotní poji tûní, které je z tûchto pfiíjmû podle zvlá tních právních pfiedpisû povinen platit zamûstnavatel (dále jen povinné pojistné ); ãástka odpovídající povinnému pojistnému se pfii v poãtu základu danû pfiipoãte k pfiíjmu ze závislé ãinnosti nebo funkãnímu poïitku i u zamûstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zamûstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny smûrem nahoru. Pro úãely stanovení tzv. superhrubé mzdy zákon od r stanoví, Ïe sociální a zdravotní poji tûní se zaokrouhluje na celé koruny smûrem nahoru. Do konce r se pro daàové úãely postupovalo podle 46a zákona o správû daní a poplatkû, tzn. povinné pojistné se zaokrouhlovalo na dvû desetinná místa. V dûsledku zmûny 6 odst. 13 byl zpfiesnûn i 38h. Pokud jde o pfiíjmy na základû dohody o provedení práce, pojistné na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti a pojistné na v eobecné zdravotní poji tûní se z tûchto pfiíjmû podle zvlá tních právních pfiedpisû neplatí. Z tohoto dûvodu nebude ani v r základ danû u pfiíjmû plynoucích poplatníkûm z dohody oprovedení práce o uvedené pojistné zvy ován. Zákon v 6 odst. 14 stanoví, Ïe jedná-li se o pfiíjem plynoucí ze zdrojû v zahraniãí, je u poplatníka uvedeného v 2 odst. 2, tj. daàového rezidenta, základem danû jeho pfiíjem ze závislé ãinnosti nebo za v kon funkce vykonávané ve státû, s nímï âeská republika neuzavfiela smlouvu o zamezení dvojího zdanûní, zv en o povinné pojistné podle odstavce 13 a sníïen o daà zaplacenou z tohoto pfiíjmu v zahraniãí. Je-li závislá ãinnost nebo funkce vykonávaná ve státû, s nímï âeská republika uzavfiela smlouvu o zamezení dvojího zdanûní, je u poplatníka uvedeného v 2 odst. 2 základem danû jeho pfiíjem ze závislé ãinnosti nebo za v kon funkce vykonávané v tomto státû, zv - en o povinné pojistné podle odstavce 13; tento pfiíjem lze sníïit o daà zaplacenou z tohoto pfiíjmu ve státû, s nímï âeská republika uzavfiela smlouvu o zamezení dvojího zdanûní, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla zapoãtena na daàovou povinnost v tuzemsku podle 38f v bezprostfiednû pfiedchozím zdaàovacím období. Pfiitom se musí jednat o nezapoãtenou daà z pfiíjmû, které se zahrnují do základu danû. U poplatníkû s pfiíjmy ze závislé ãinnosti, na které se vztahují povinné za- Aktuality Pfiehled legislativních zmûn Vzory Kvalitní informace v pfiedstihu! Právní pfiedpisy Tiskopisy Praktické informace ÚČETNÍ TIP 4/2009 vy lo 25. února

3 Jste si vïdy jisti správn m fie ením? VyuÏijte bezplatn poradensk servis. Autofii auditofii, daàoví poradci, správce danû jsou pfiipraveni vyfie it jak koliv úãetní a daàov problém. Dotazy zadávejte pfies hraniãní pfiedpisy o sociálním a zdravotním poji tûní stejného druhu jako v âr, ãiní stanovení ãástky odpovídající pojistnému zamûstnavatele velké problémy (ãasto v e zahraniãního pojistného není tuzemskému zamûstnavateli bûïnû známá, je jiná neï u tuzemského poji tûní). Z uvedeného dûvodu zákon stanoví, Ïe u zamûstnance, na kterého se nevztahují tuzemské právní pfiedpisy o poji tûní, se postupuje pfii stanovení základu danû tak, jako kdyby se na takového zamûstnance tyto tuzemské právní pfiedpisy o poji tûní vztahovaly. Pfiíjmy takového poplatníka se budou navy ovat pfii stanovení základu danû vïdy o ãástku, která bude odpovídat tuzemskému poji tûní placenému zamûstnavatelem, jehoï v e je bûïnû známá, a to vãetnû horního limitu pro placení pojistného. DaÀové zatíïení zamûstnance, na kterého se nevztahují na e pfiedpisy o poji tûní, bude odpovídat daàovému zatíïení tuzemsk ch zamûstnancû a navíc nebude tfieba sloïitû zji Èovat zpûsob placení zahraniãního povinného pojistného. Základ danû ze závislé ãinnosti daàového nerezidenta Zákon v 6 odst. 15 stanoví, Ïe jedná-li se o pfiíjem ze závislé ãinnosti nebo o funkãní poïitek plynoucí poplatníkovi uvedenému v 2 odst. 3, tj. daàovému nerezidentovi, ze zdrojû na území âeské republiky ( 22), z nûhoï se daà vybírá sráïkovou sazbou danû podle 36, postupuje se pfii stanovení samostatného základu danû podle odstavce 13. Pro právní jistotu poplatníkû zákon zpfiesàuje zpûsob stanovení samostatného základu danû u poplatníkû da- Àov ch nerezidentû s pfiíjmy ze závislé ãinnosti plynoucími ze zdrojû na území âr a zdaàovan mi daní vybíranou sráïkou podle 36 zákona. Jedná-li se napfi. o odmûny plynoucí za v kon funkce ãlenû statutárních orgánû a dal ích kolektivních orgánû právnick ch osob plynoucích od tuzemsk ch obchodních spoleãností, je tfieba vycházet v tûchto pfiípadech z definice základu danû stanovené pro daà vybíranou zvlá tní sazbou danû z 6 odst. 13 zákona, a nikoli z 36 odst. 3. Vyplacené dluïné pfiíjmy ze závislé ãinnosti Zákon v 6 odst. 16 stanoví, Ïe pfiíjmy ze závislé ãinnosti a nebo funkãní poïitky zúãtované zamûstnavatelem ve prospûch zamûstnance ve zdaàovacím období a vyplacené zamûstnanci nebo jím obdrïené aï po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaàovacího období se pfii zahrnutí do základu danû podle 5 odst. 4 zvy ují o povinné pojistné, které byl z tûchto pfiíjmû v dobû jejich zúãtování povinen platit zamûstnavatel. Pfii dodateãném vyplacení pfiíjmû po uplynutí pfiíslu ného zdaàovacího období se uvedené dluïné pfiíjmy musí nav it o povinné pojistné, které byl z nich v dobû jejich zúãtování povinen platit zamûstnavatel. V této souvislosti je tfieba pamatovat, Ïe pfiechodné ustanovení novely ã. 2/2009 Sb., stanoví, Ïe pfiíjmy ze závislé ãinnosti a nebo funkãní poïitky zúãtované plátcem danû ve prospûch poplatníka v letech 2005 aï 2007 a vyplacené poplatníkovi nebo jím obdrïené aï po 31. lednu 2008 se pfii zahrnutí do základu danû nezvy ují o pojistné uvedené v 6 odst. 13 nebo 38h odst. 1 písm. b) zákona o daních z pfiíjmû, ve znûní úãinném od 1. ledna 2008, které v dobû zúãtování z nich byl plátce danû povinen platit. Tyto pfiíjmy se pfii zahrnutí do základu danû nesniïují ale ani o ãástky povinného pojistného na sociální zabezpeãení a státní politiku zamûstnanosti a na vefiejné zdravotní poji tûní nebo o pojistné pfiíspûvky na zahraniãní poji tûní stejného druhu, které v dobû zúãtování tûchto pfiíjmû poplatník uhradil nebo mu je plátce danû srazil. Odeãet hodnoty darû od základu danû Poãínaje r zákon stanoví, Ïe ustanovení 15 odst. 1 se pouïije i pro hodnotu darû poskytnut ch právnick m nebo fyzick m osobám se sídlem nebo bydli tûm na území jiného ãlenského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu; je-li pfiíjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydli tûm na území tûchto státû, posuzuje se splnûní podmínek, které se t kají úãelu daru nebo pfiíjemce daru, podle právních pfiedpisû pfiíslu ného státu, není-li takové úpravy, musí b t splnûny podmínky stanovené právními pfiedpisy âeské republiky. V e uvedené sníïení základu danû z titulu darû do zahraniãí mûïe zamûstnanec uplatnit pouze v daàovém pfiiznání. Zákon v 38g odst. 2 stanoví mimo jiné, Ïe daàové pfiiznání je povinen podat poplatník s pfiíjmy ze závislé ãinnosti a nebo s funkãními poïitky, kter uplatàuje pro sníïení základu danû hodnotu darû poskytnut ch do zahraniãí. Na stranû zamûstnavatelû by ovûfiení podmínek pro uplatnûní takov ch darû bylo problematické, proto musí zamûstnanec podat daàové pfiiznání. Slevy na dani Jak jiï bylo v úvodu uvedeno, podle 35ba odst. 1 písm. a) zákona se poplatníkûm fyzick m osobám daà sniïuje o24840 Kã na poplatníka, a to i v roce Dále se podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona poplatníkûm fyzick m osobám daà sniïuje o Kã na manïelku (manïela) Ïijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní pfiíjem pfiesahující za zdaàovací období Kã; je-li manïelka (manïel) drïitelkou prûkazu mimofiádn ch v hod III. stupnû (zvlá È tûïké postiïení s potfiebou prûvodce) prûkaz ZTP/P (dále jen prûkaz ZTP/P), zvy uje se ãástka Kã na dvojnásobek. Do vlastního pfiíjmu man- Ïelky (manïela) se nezahrnuje: zv ení dûchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a sluïby sociální péãe, státní pfiíspûvky na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, státní pfiíspûvky podle zákona o stavebním spofiení a o státní podpofie stavebního spofiení, stipendium poskytované studujícím soustavnû se pfiipravujícím na budoucí povolání a pfiíjem plynoucí z dûvodu péãe o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok napfiíspûvek na péãi podle zákona o sociálních sluïbách, kter je od danû osvobozen podle 4. Novela ã. 2/2009 Sb., jiï od r zvy uje vlastní pfiíjem manïelky (manïela) z Kã na Kã, a to z dûvodu znev hodnûní osob, které pobírají penûïitou pomoc v matefiství. Ta je sice od danû osvobozena, ale do pfiíjmu manïelky (manïela) pro úãely slevy na dani se zapoãítává. Pfiitom tato dávka velmi ãasto pfiev í Kã. Dále zákon stanoví, Ïe do pfiíjmû manïela (manïelky) se nezahrnují pfiíjmy plynoucí v souvislosti s pfiíspûvky na péãi, a to pokud jsou od danû osvobozeny podle 4 zákona. Zastropování pojistného Zákon umoïàuje uplatnit odpoãet hodnoty darû od základu danû i v situacích, kdy je dar poskytován do jiného ãlenského státu EU, Norska a Islandu. Zákon v 38h odst. 13 stanoví, Ïe dojde-li u poplatníka ke vzniku samostatného základu danû pro zdanûní podle 6 odst. 4 a souãasnû ke vzniku základu pro v poãet zálohy na daà, zv í se 3 4/2009 vy lo 25. února 2009 ÚČETNÍ TIP

4 pfii dosaïení maximálního vymûfiovacího základu pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, nebo zákona o pojistném na v eobecné zdravotní poji tûní, o povinné pojistné nejdfiíve základ pro v poãet! zálohy na daà. Zákon upfiesàuje zpûsob stanovení superhrubé mzdy v pfiípadû, kdy u zamûstnance dojde k tzv. zastropování pojistného a souãasnû ke vzniku dvou vymûfiovacích da- Àov ch základû. Napfi. poplatník, kter nepodepsal prohlá ení k dani, má pfiíjmy za práci jednatele, ze kter ch se vybírá záloha na daà a souãasnû má pfiíjmy podléhající dani vybírané podle 36 zvlá tní sazbou danû (napfi. na základû dohody o pracovní ãinnosti za jinou ãinnost do limitu Kã podle 6 odst. 4). V tûchto pfiípadech (tj. pfii placení pojistného jen z ãásti zúãtovan ch mûsíãních pfiíjmû vstupujících je tû do vymûfiovacího pojistného základu) se bude nejprve navy ovat o ãástku povinného pojistného základ pro v poãet zálohy na daà. Vyúãtování elektronickou cestou Zákon v 38j odst. 4 stanoví, Ïe plátce danû nebo plátcova pokladna podle zvlá tního právního pfiedpisu o správû daní a poplatkû, kde je v prûbûhu vykazovaného zdaàovacího období vybírána nebo sráïena daà nebo záloha na daà z pfiíjmû poplatníkûm uveden m v 2 odst. 3, tj. daàov m nerezidentûm, podávají vyúãtování danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû podle zvlá tního právního pfiedpisu o správû daní a poplatkû, vãetnû pfiíloh uveden ch v odstavci 6, pouze elektronicky prostfiednictvím datové zprávy na spoleãném technickém zafiízení správcû danû ve struktufie a tvaru zvefiejnûném zpûsobem umoïàujícím dálkov pfiístup Ministerstvem financí. Tuto povinnost nemá plátce danû, kter je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkov poãet poplatníkû Potfiebujete rychle vyhledat zmûny, které pfiinesla velká novela ZDPH? Bonus Pfiehled zmûn v zákonû o DPH ve formátu pdf Vás seznámí se zmûnami fiazen mi dle jednotliv ch oblastí. Naleznete na Zákaznickém portálu 24. podle 2 odst. 3, kter m vyplácí pfiíjem ze závislé ãinnosti a funkãní poïitky, neãiní v prûbûhu zdaàovacího období více neï 10. V e uvedené vyúãtování podávají plátci danû nebo plátcovy pokladny nejpozdûji do 20. bfiezna po uplynutí vykazovaného zdaàovacího období. Zákon pro plátce danû zamûstnávající daàové nerezidenty stanoví povinnost podávat vyúãtování danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti azfunkãních poïitkû vãetnû pfiíloh elektronicky ve tvaru stanoveném pro tento úãel Ministerstvem financí. Tato úprava s úãinností poprvé za zdaàovací období 2010 mûní formu písemného podání na podání elektronické. Povinnost se net ká plátcû danû fyzick ch osob zamûstnávajících 10 a ménû zamûstnancû nerezidentû. V pfiípadû elektronického podání se lhûta pro podání stanoví do po skonãení zdaàovacího období. Obsah mzdového listu Podle 38j odst. 2 mzdov list musí pro úãely danû obsahovat za kaïd kalendáfiní mûsíc povinné pojistné z úhrnu zúãtovan ch mezd zamûstnance. Dále 38j odst. 8 stanoví, Ïe plátci danû nebo plátcovy pokladny jsou povinni na mzdovém listû dále uvést ãástky pojistného sraïené nebo uhrazené na sociální zabezpeãení a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti a na v eobecné zdravotní poji tûní, které je podle zvlá tních právních pfiedpisû ze sv ch pfiíjmû ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniãní poji tûní stejného druhu, pfiíspûvky poplatníka na toto zahraniãní poji tûní, a to za kaïd kalendáfiní mûsíc a v úhrnu za celé zdaàovací období. V e uvedené ustanovení se pouïije jiï za r Jde o údaj, kter je potfiebn pro v poãet ãisté mzdy slouïící pro stanovení rozhodného pfiíjmu u Ïádostí o dávky státní sociální podpory. Prokazování nároku na úhradu za zkou ku Podle 38l odst. 1 písm. k) zákona odeãet podle 15 odst. 8, tj. úhradu za zkou ky ovûfiující v sledky dal ího vzdûlávání podle zákona o ovûfiování a uznávání v sledkû dal ího vzdûlávání (zákon ã. 197/2006 Sb.) poplatník prokazuje potvrzením o v i zaplacené úhrady za tyto zkou ky; a jedná-li se o osobu s tûï ím zdravotním postiïením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpeãení, Ïe byla uznána plnû invalidní, a jedná-li se o osobu se zdravotním postiïením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpeãení, Ïe byla uznána ãásteãnû invalidní a nebo rozhodnutím úfiadu práce, Ïe byla uznána zdravotnû znev hodnûnou. V daném pfiípadû dochází ke zpfiesnûní stávajícího ustanovení. Ing. Eva Sedláková, MFâR Pfii poskytování cestovních náhrad zamûstnancûm vzniká celá fiada úãetních pfiípadû. V této souvislosti úãetní musí správnû zaúãtovat nákup valut, doplnûní pokladny, poskytnutí zálohy, vyúãtování cestovních náhrad, doplatek ãi pfieplatek zamûstnance a vzniklé kursové rozdíly. Problémy vznikají také pfii vzájemném pfiepoãtu cizích mûn, pfii hrazení cestovních v dajû prostfiednictvím platebních karet, ale i pfii poskytování cestovních náhrad organizaãní sloïkou (stálou provozovnou), kterou má tuzemská firma zfiízenu v zahraniãí. V dal ím textu se budeme touto problematikou zab vat a navrïená fie ení Úãtování v souvislosti s poskytováním cestovních náhrad zamûstnancûm jednotliv ch problémû si ukáïeme na pfiíkladech. Nákup valut Jeden z prvních pfiípadû, kter vznikne pfii úãtování v souvislosti s poskytováním cestovních náhrad, je nákup cizí mûny. Pfii nákupu valut jsou pro jejich ocenûní pouïívány kursy stanovené zákonem o úãetnictví. Ustanovení 24 zákona o úãetnictví umoïàují pouïít denní kurs ânb platn ke dni uskuteãnûní úãetního pfiípadu nebo pevn kurs podle 24 odst. 7. Pfii ocenûní nakoupen ch valut je moïné pouïít i kurs, za kter byly valuty nakoupeny ( 24 odst. 6). nákupu valut Ve vnitfiní smûrnici je urãeno, Ïe pro pfiepoãet nakoupené cizí mûny bude pouïíván denní kurs vyhlá en ânb, úãetní jednotka nakoupila od banky EUR, kurs, kter m banka smûnila Kã na EUR, ãinil 25,220 Kã/EUR, poplatek bance za transakci ãinil 20 EUR (20 x 25,220 = 504,4), denní kurs ânb ke dni uskuteãnûní úãetního pfiípadu ãinil 25,110 Kã/EUR (5 000 x 25,110 = ), ÚČETNÍ TIP 4/2009 vy lo 25. února

5 Úãetní pfiípad Kã MD DAL Nákup valuty od banky (5 000 x 25,220 = ) A 261 Úhrada z úãtu Poplatek bance 504, Kursov rozdíl = nebo x 0, Ve druhém pfiípadû úãetní jednotka vyuïila jednodu í postup a pfii ocenûní pouïila kurs, za kter byla cizí mûna nakoupena. Úãetní pfiípad Kã MD DAL Nákup valuty od banky A 261 Úhrada z úãtu Poplatek bance 504, Záloha na pracovní cestu V e zálohy by mûla b t pfiimûfiená podmínkám pracovní cesty, které zamûstnavatel urãil, pfiedev ím délce pracovní cesty, urãenému dopravnímu prostfiedku a ubytování. Zejména u zahraniãních pracovních cest je tfieba dbát na to, aby zamûstnanec mûl u sebe prostfiedky i pro nepfiedvídané pfiípady. V i zahraniãního stravného stanoví v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhlá kou, kde je podle jednotliv ch státû uvedena sazba stravného ve stanovené cizí mûnû. Tato sazba zahraniãního stravného v ak pfiedstavuje pouze finanãní ekvivalent, neboè zamûstnavatel se mûïe se zamûstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy v ãeské mûnû nebo v jiné cizí mûnû, neï stanoví provádûcí právní pfiedpis. Pfii tûchto v poãtech v ak musí b t respektován zpûsob pfiepoãtu stanoven v ust. 183 odst. 2 zákoníku práce: Pfii urãení v e zahraniãního stravného v dohodnuté mûnû se nejprve zjistí korunová hodnota zahraniãního stravného a tato ãástka se následnû pfiepoãítá na dohodnutou mûnu kursem vyhlá en m ânb platn m v den vyplacení zálohy. y oceàování zálohy poskytnuté na zahraniãní stravné Na pfiíkladu si znázorníme nûkteré moïnosti pfii poskytování zálohy. Zamûstnanec byl vyslán na desetidenní pracovní cestu do Dánska, podle Vyhlá ky MF ãiní základní sazba stravného v cizí mûnû 50 EUR, kursy ânb v den vyplacení zálohy: 25,110 Kã/EUR, 19,677 Kã/USD. Jsme vïdy tam, kde se v úãetním i daàové svûtû cokoliv ustne. I. Záloha na stravné je 10 dní x 50 = 500 EUR poskytnuta v mûnû stanovené Vyhlá kou MF. II. Záloha na stravné je po vzájemné (10 dní x 50) x 25,110 = Kã dohodû poskytnuta v Kã III. Záloha na stravné je po vzájemné (10 dní x 50) x 25,110 : 19,677 dohodû poskytnuta v USD = 638,05 USD Kursy pro pfiepoãet cizí mûny Jak jiï bylo uvedeno, v souvislosti s poskytováním cestovních náhrad budeme zachycovat celou fiadu úãetních pfiípadû. V pfiípadû nûkter ch pfiepoãtû na ãeskou mûnu budeme pouïívat úãetní kurs, v jin ch pfiípadech budeme úãtovat kursem stanoven m zákoníkem práce. 1. Úãetní kurs (aktuální kurs ânb, pevn kurs nebo kurs, za kter byla cizí mûna nakoupena), vyuïijeme napfi. pfii nákupu cizí mûny, pfievodu finanãních prostfiedkû mezi pokladnou a bankovním úãtem apod. 2. Kursy stanovené v ust. 183 a 184 zákoníku práce. Pro zji tûní v e ãástek, které budou se zamûstnancem vypofiádány v ãeské mûnû nebo v dohodnuté cizí mûnû aokter ch bude následnû úãtováno, se pouïijí následující kursy stanovené zákoníkem práce: v pfiípadû, Ïe zamûstnanci byla poskytnuta záloha na cestovní náhrady, kursy vyhlá ené ânb a platné v den vyplacení zálohy, kurs doloïen zamûstnancem, kter m byla poskytnutá záloha v zahraniãí smûnûna na jinou mûnu (dokladem o smûnû v bance nebo smûnárnû). v pfiípadû, Ïe zamûstnanci nebyla poskytnuta záloha na cestovní náhrady, bude pouïit kurs ânb platn v den nástupu na zahraniãní pracovní cestu. Zamûstnanci je poskytnuta záloha na zahraniãní stravné v mûnû stanovené vyhlá kou MF. Pfii ocenûní a úãtování o poskytnuté záloze úãetní jednotka pouïije úãetní kurs. Zamûstnanec je vyslán na pracovní cestu do Nûmecka. Ve vyhlá ce MF je stanovena základní sazba stravného v EUR. Zamûstnanec poïádá o poskytnutí zálohy na zahraniãní stravné USD (nebo v Kã). Pfiepoãet zálohy na stravné v dohodnuté mûnû nelze provádût úãetním kursem, ale kursem stanoven m zákoníkem práce. V poãet v e pfieplatku nebo nedoplatku z vyúãtování pracovní cesty zamûstnance je vypofiádán v Kã nebo v dohodnuté cizí mûnû. Tento propoãet nelze provádût úãetním kursem, ale kursem stanoven m zákoníkem práce. Zúãtování zálohy a její finanãní vypofiádání Zamûstnanec je povinen pfiedloïit v echny doklady potfiebné k vyúãtování pracovní cesty a vrátit nevyúãtované prostfiedky do deseti dnû po ukonãení pracovní cesty. Zákoník práce v ak umoïàuje dohodnout se na jiné lhûtû. Zamûstnavatel pravdûpodobnû sjedná del í lhûtu v pfiípadech poskytování zálohy zapûjãením platební karty zamûstnavatele, neboè pro správné vyúãtování bude nutné vyãkat na zaslání v pisu z úãtu dokládajícího ãerpání prostfiedkû. Úãetní jednotky mnohdy fie í problém, kdy zamûstnanec bez váïn ch dûvodû nedodrïuje lhûty pro vyúãtování. V jimeãnû se mûïeme setkat i s pfiípadem, kdy zamûstnavatel nevyplatil cestovní náhrady zamûstnanci, kter ve stanovené lhûtû nepfiedloïil potfiebné doklady. NedodrÏení zákonem stanoven ch nebo sjednan ch lhût v ak nemá za následek ztrátu práva, protoïe 5 4/2009 vy lo 25. února 2009 ÚČETNÍ TIP

6 stanovená desetidenní lhûta je pouze pofiádková a promlãecí doba je tfiíletá. Zamûstnavatel v ak zme kání lhûty bez závaïn ch dûvodû mûïe posuzovat jako poru ení povinností vypl vajících z pracovního závazku zamûstnance, protoïe byly poru eny právní pfiedpisy vztahující se k vykonávané práci. Pokud zamûstnanec nevyúãtuje cestovní náhrady a nevrátí nevyúãtovanou zálohu do deseti pracovních dnû po ukonãení pracovní cesty (nebo v jinak dohodnuté dobû), je zamûstnavatel oprávnûn nevyúãtovanou zálohu na cestovní náhrady srazit zamûstnanci ze mzdy. Popis úãetního pfiípadu MD DAL Vrácení zálohy na cestovné sráïkou ze mzdy Mûna, ve které je zamûstnavateli vrácena nevyãerpaná ãást zálohy nebo proveden doplatek zamûstnanci. âástku, o kterou byla poskytnutá záloha pfii zahraniãní pracovní cestû vy í, neï ãiní právo zamûstnance, vrátí zamûstnanec zamûstnavateli v mûnû, kterou mu zamûstnavatel poskytl, nebo v mûnû, na kterou zamûstnanec tuto mûnu v zahraniãí smûnil, anebo v ãeské mûnû. âástku, o kterou byla poskytnutá záloha pfii zahraniãní pracovní cestû niï í, neï ãiní nároky zamûstnance, doplácí zamûstnavatel zamûstnanci v ãeské mûnû, pokud se nedohodnou jinak. Zamûstnavatel tedy mûïe zamûstnanci doplatit pfiíslu nou ãástku i ve sjednané cizí mûnû. Znázorníme si pfiípad, kdy je zamûstnavatelem vyplacena ãástka, o kterou byla poskytnutá záloha niï í, neï ãiní nároky zamûstnance, v rûzn ch mûnách, a ukáïeme si také moïné zpûsoby úãtování. Zamûstnanec si vykonal pracovní cestu do Turecka. Poskytnutá záloha ãinila 550 EUR, kursy ânb ke dni poskytnutí zálohy: 25,152 Kã/EUR + 12,687 Kã/TRY, nároky zamûstnance na cestovní v daje (stravné, nocleïné, jízdní v daje, vedlej í v daje) byly vyãísleny ãásteãnû v mûnû, ve které byla záloha poskytnuta, a ãásteãnû v tureck ch nov ch lirách (TRY). Jedná se o prokázané v daje ve v i: 450 EUR a 300 TRY, zamûstnanec nepfiedloïil doklad osmûnû poskytnuté mûny v zahraniãí. Zákoník práce úãinn od umoïàuje, aby zamûstnavatel ãástku, o kterou byla poskytnutá záloha niï í, neï ãiní nárok zamûstnance (v na em pfiípadû 51,324 EUR), proplatil zamûstnanci v ãeské mûnû i ve sjednané zahraniãní mûnû. Zamûstnavatel tedy mûïe zamûstnanci doplatit rozdíl: 1. v mûnû, ve které byla záloha poskytnuta, tj. 51,324 EUR, 2. v ãeské mûnû. Pfii pfiepoãtu bude pouïit kurs dle ust. 183 zákoníku práce kurs ânb ke dni vyplacení zálohy: 51,324 x 25,152 = 1 290,901; zaokrouhleno na Kã, 3. v pfiípadû dohody mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem mûïe dojít ke kombinaci obou metod napfi. z ãástky, která má b t zamûstnanci zamûstnavatelem doplacena, tj. 51,324 EUR, bude zamûstnanci vyplaceno 30 EUR a zbytek v ãeské mûnû, tj. 537 Kã (21,324 x 25,152). Na pfiíkladu si znázorníme zaúãtování tûchto tfií moïn ch variant doplatku zamûstnanci v pfiípadû, kdy úãetní jednotka úãtuje denním kursem. Ke dni uskuteãnûní úãetního pfiípadu byly v kursovém lístku ânb uvedeny následující kursy: Den vyplacení zálohy...25,152 Kã/EUR, Den vyúãtování pracovní cesty... 25,252 Kã/EUR, Den doplacení nároku zamûstnance... 25,352 Kã/EUR. Zamûstnanec byl vyslán na zahraniãní pracovní cestu do Turecka. Poskytnutá záloha EUR Úãetní kurs (pevn kurs)... 25,111 Kã/EUR Kurs ânb v den poskytnutí zálohy... 25,222 Kã/EUR Nárok na stravné a kapesné 250 EUR V daje za ubytování a ostatní nutné vedlej í v daje v místní mûnû TRY Z dokladu o smûnû z EUR na TRY je prokázán kurs 1,98 TRY/EUR Pro správné vyúãtování zálohy zamûstnavatel pfiepoãítal mûnu, na kterou zamûstnanec v zahraniãí smûnil (TRY), na mûnu, ve které byla poskytnuta záloha (EUR). Pfiepoãet v dajû v TRY na mûnu, ve které byla poskytnuta záloha : 1,98 = 479,80 EUR, Cestovní náhrady v EUR celkem (stravné + jízdné + ostatní v daje) ,80 = 729,80 EUR. Rozdíl mezi zálohou a celkov m nárokem zamûstnance ,80 = 129,80 EUR. Doplatek zamûstnanci v Kã ,80 x 25,222 =3274Kã V pfií tích ãíslech naleznete: PomÛcku na vyplàování daàového pfiiznání fyzick ch osob PomÛcku na vyplàování daàového pfiiznání právnick ch osob DPH u leasingu Minisluneãní elektrárny Ekologické danû a dal í zajímavá témata â. Úãetní pfiípad Kã MD DAL 1. Vyplacení zálohy (550 x 25,152) A 2. Nárok zamûstnance na cestovní náhrady (601,324 x 25,252) Zúãtování zálohy Zamûstnanci je celá ãástka doplacena v EUR A Pfiepoãet (51,324 x 25,352) Kursov rozdíl 5. Zamûstnanci je celá ãástka doplacena v Kã A Pfiepoãet (51,324 x 25,152) Kursov rozdíl 6. Zamûstnanci je doplatek proveden ãásteãnû v EUR a ãásteãnû v Kã âástka v EUR (30 x 25,352) A âástka v Kã (21,324 x 25,152) A Kursov rozdíl Text Pfiepoãet cestovních náhrad vyjádfien ch v turecké mûnû (TRY) na mûnu, ve které byla záloha poskytnuta (EUR) Cestovní náhrady celkem Vyúãtování zálohy V poãet (300 x 12,687) : 25,152 = 151,324 EUR 151, = 601,324 EUR ,324 = 51,324 EUR ÚČETNÍ TIP 4/2009 vy lo 25. února

7 â. Úãetní pfiípad Kã MD DAL 1. Poskytnutí zálohy zamûstnanci (600 x 25,111) , Vyúãtování pracovní cesty (729,80 x 25,111) Zúãtování zálohy , Doplatek zamûstnanci Kursová ztráta 13, Cestovní náhrady poskytované v rámci organizaãní sloïky se sídlem v zahraniãí V praxi se nûkdy setkáváme s tím, Ïe úãetní jednotka nerozli uje pfiípad, kdy jsou cestovní náhrady poskytovány organizaãní sloïkou umístûnou v zahraniãí (tedy v rámci jedné spoleãnosti), od pfiípadu, kdy jsou cestovní náhrady poskytnuty v rámci spolupráce s kapitálovû spojenou zahraniãní spoleãností. Organizaãní sloïka nemá samostatnou právní subjektivitu a je souãástí tuzemské spoleãnosti. Je-li tedy zamûstnanci poskytnuta náhrada za pracovní cestu v rámci ãinnosti organizaãní sloïky projeví se tento v daj v rámci celé spoleãnosti. Zahraniãní organizaãní sloïka a její tuzemsk zfiizovatel by mezi sebou nemûli fakturovat, ale úãtovat prostfiednictvím interních dokladû (v praxi je nejãastûji úãtováno prostfiednictvím úãtu 395 Vnitfiní úãtování). Zahraniãní kapitálovû spojená spoleãnost není souãástí tuzemské firmy, ale jedná se o samostatnou spoleãnost s vlastní právní subjektivitou. Pracovní cesta zamûstnance tuzemské spoleãnosti se projeví v nákladech této spoleãnosti, a pokud jsou související náklady s ohledem na dûvod cesty zahraniãní firmû pfiefakturovány, je vystavená faktura zaúãtována do v nosû. Poskytnutí zálohy zapûjãením platební karty zamûstnavatele a platby uskuteãnûné prostfiednictvím této karty V poslední dobû je stále ãastûji poskytována zamûstnanci záloha ve formû zapûjãení platební karty zamûstnavatele. Tento postup pfiiná í celou fiadu v hod, napfi. zamûstnavatel nemusí odhadovat v i zálohy a zamûstnanec má celou dobu k dispozici dostatek finanãních prostfiedkû, nemusí pfieváïet v hotovosti velkou ãástku penûz a pfiípadnû fie it jejich ztrátu nebo zcizení. Úhrada v dajû prostfiednictvím platební karty není pokladní operací, proto není pou- Ïíván úãet 211 Pokladna. O nákupu placeném prostfiednictvím platební karty se bûïnû úãtuje podle v pisu z bankovního úãtu: MD 5xx (1xx) DAL 221. Úãetní jednotky mají pomûrnû ãasto s bankou sjednáno pfiedávání v pisû v del ím ãasovém intervalu (vût inou jednou mûsíãnû) a v tomto mezidobí úãtují prostfiednictvím úãtu 261 Peníze na cestû. V jin ch pfiípadech namísto úãtu 261 Peníze na cestû úãetní pou- Ïívají úãet 335 Pohledávky za zamûstnanci nebo 395 Vnitfiní zúãtování. Jiné úãetní jednotky zase úãtují pomocí závazkového úãtu, kter si speciálnû zfiídí v hradnû pro úãely úãtování prostfiednictvím platební karty, napfi. 329 Závazky vzniklé pfii platbû platební kartou. Postup úãtování plateb prostfiednictvím platební karty není v Ïádném právním pfiedpisu nijak závaznû upraven. Proto je moïné pouïít pfii úãtování nûkolik variant. Podle mého názoru se v praxi nejlépe osvûdãil následující postup, kter je rozdûlen do tfií krokû uveden ch v pfiíkladu: platba prostfiednictvím platební karty Spoleãnost poskytuje sv m zamûstnancûm zálohy na pracovní cesty tím zpûsobem, Ïe zamûstnanci mají k dispozici platební karty zamûstnavatele. Kursy pouïívané úãetní jednotkou pro pfiepoãet cizí mûny na Kã: Platební karta je vystavena ke korunovému úãtu a jednotlivé platby provedené kartou v EUR jsou úãtovány kursem smûny s bankou (kurs uveden na v pisu). Pfiípadné nedoplatky nebo doplatky zamûstnanci v ãeské mûnû jsou pfiepoãteny kursem vyhlá en m ânb platn m v den nástupu zamûstnance na pracovní cestu. Zaúãtování nákladû spojen ch s pracovní cestou, které byly zamûstnancem hrazeny prostfiednictvím platební karty zamûstnavatele: Kurs na v pisu z úãtu... 25,00 Kã/EUR Kurs ânb platn v den nástupu zamûstnance na pracovní cestu... 25,50 Kã/EUR Kurs ânb ke dni vyúãtování... 25,30 Kã/EUR Nárok zamûstnance na stravné a kapesné EUR I. Úhrady platební kartou âástka v EUR âástka v Kã Nákup PHM do sluïebního vozidla Ubytování âásteãné vyãerpání stravného Nákup dárku pro obchodního partnera II. Zaúãtování na základû interních dokladû, faktur nebo v dajov ch dokladû Kã MD DAL PHM do sluïebního vozidla Nákup dárku pro obchodního partnera Ubytování âásteãné vyãerpání stravného III. Nákupy kartou po obdrïení v pisu Kã MD DAL PHM do sluïebního vozidla Úhrada ubytování âásteãné vyãerpání stravného Nákup dárku pro obchodního partnera DaÀov a pracovní kalendáfi 2009 zkontrolujte si termíny splnûní zákonn ch povinností! 7 4/2009 vy lo 25. února 2009 ÚČETNÍ TIP

8 Vzhledem k tomu, Ïe zamûstnanec nevyãerpal z platební karty celé stravné, na které má nárok, doplatí mu zamûstnavatel zb vající ãást v hotovosti (120 EUR 90 EUR). Po dohodû bylo stravné doplaceno v ãeské mûnû, pfii pfiepoãtu byl pouïit kurs ânb platn v den nástupu na pracovní cestu. Doúãtování cestovních náhrad âástka v Kã MD DAL Zb vající ãást stravného a kapesného (30 x 25,3) Doplatek zamûstnanci z pokladny (30 x 25,5) Kursov rozdíl Vyúãtování soubûhu zálohy na cestovní náhrady a zálohy na ostatní v daje hrazené vprûbûhu pracovní cesty Pfii úãtování o nákladech úãetní jednotky musíme odli it cestovní náhrady (úãtováno vût inou na úãet 512 Cestovní náhrady) od ostatních nákladû vynaloïen ch v souvislosti s pracovní cestou, napfi. od nákupu PHM do sluïebního automobilu (úãet skupiny 50 Spotfieba materiálu), od nákladû na reprezentaci (napfi. na úãet 513) apod. Pfii úãtování je také správné rozli it zálohu na cestovní náhrady a zálohu na jiné v daje, napfi. nákupy, které mají b t provedeny jménem zamûstnavatele (náhradních dílû, hmotného majetku, materiálu apod.). 2 Zamûstnavatel rozhodl o okamïitém odjezdu zamûstnance na sluïební cestu do Rakouska. Zamûstnanec souhlasil s tím, Ïe mu zamûstnavatel neposkytne zálohu a Ïe související v daje bude hradit ze sv ch prostfiedkû. Nárok na cestovní náhrady vyãíslen zamûstnancem na základû vyúãtování ãinil 550 EUR. Zamûstnanec poïádal o proplacení nároku na náhrady v Kã. Kurs ânb platn v první den pracovní cesty ãiní 25,450 Kã/EUR, pevn kurs 25,590 Kã/EUR. (viz tabulka dole) 1 Zamûstnavatel vyslal zamûstnance na pracovní cestu do Nûmecka za úãelem nákupu náhradních dílû. Záloha celkem EUR, z toho: na pracovní cestu EUR na nákup ventilû EUR Úãetní kurs (pevn kurs) 25,220 Kã/EUR Kurs ke dni poskytnutí zálohy 25,110 Kã/EUR Nárok zamûstnance na cestovní náhrady podle vyúãtování EUR Nákup náhradních dílû celkem EUR Úãetní pfiípad âástka v EUR Kurs Kã MD DAL Záloha na pracovní cestu Na cestovní v daje , Na nákup ventilû , Vyúãtování zálohy na nákup náhradních dílû Nákup dílû , Vrácení rozdílu , Vyúãtování zálohy na cestovní náhrady Vyúãtování náhrad , Pfieúãtování zálohy Doplatek zamûstnanci v Kã , Kursov rozdíl Úãtování cestovních náhrad v pfiípadû, Ïe záloha nebyla poskytnuta Zejména v pfiípadû náhl ch pracovních cest v praxi neb vá zamûstnanci pfiedem poskytnuta záloha. Zákoník práce tuto v jimeãnou moïnost pfiipou tí. Samozfiejmû je nutné, aby zamûstnanec s tímto postupem souhlasil. Pro v poãet nároku zamûstnance na cestovní náhrady v ãeské nebo dohodnuté cizí mûnû je nutné vycházet z kursu ânb platného v první den pracovní cesty. O témata, která Vás zajímají, si pi te na pientkova@dashofer.cz a získejte ãasopis u it na míru va im potfiebám! viz 2 Úãetní pfiípad âástka v EUR Kurs Kã MD DAL Vyúãtování pracovní cesty , Vyplacení cestovních náhrad , Kursov rozdíl ÚČETNÍ TIP 4/2009 vy lo 25. února

9 Pracovní cesta probíhá pfies konec úãetního období a záloha nebyla k rozvahovému dni vyúãtovaná. 1. Pokud pracovní cesta probíhá koncem jednoho a zaãátkem druhého roku (napfi. od do ), je nutné související náklady odhadnout a do nákladû roku 2008 promítnout pomocí dohadn ch úãtû pasivních. Úãetní pfiípad Odhadnutá MD DAL ãástka v Kã Zúãtování nevyúãtovan ch cestovních v dajû za rok Podle 24 zákona o úãetnictví jsou úãetní jednotky povinny pfiepoãítat majetek a závazky vyjádfiené k rozvahovému dni v cizí mûnû na ãeskou mûnu. Pfiepoãet se provádí kursem ânb vyhlá en m k Povinnost pfiepoãtu se vztahuje i na zûstatek pohledávky z cestovních náhrad vyjádfiené v cizí mûnû. Zamûstnanci byla dne poskytnuta záloha na zahraniãní pracovní cestu ve v i EUR, která byla vyúãtována aï v následujícím roce. poskytnutá záloha EUR kurs ke dni poskytnutí zálohy... 25,220 Kã/EUR kurs ânb k ,110 Kã/EUR v poãet kursového rozdílu... (2 500 x 25,220) (2 500 x 25,110) = = 275 Kã nebo... (2 500 x 0,11) = 275 Kã Úãetní pfiípad âástka v EUR Kurs Kã MD DAL Poskytnutí zálohy , Kursov rozdíl Na závûr je tû pro rekapitulaci uvádím základní pfiehled souvztaïností pouïívan ch pfii úãtování o cestovních náhradách: â. Úãetní pfiípad MD DAL 1. a) Nákup valut pfiíjmov pokladní doklad 211 AÚ 261 b) Nákup valut v pis z úãtu nebo v dajov pokladní doklad AÚ, Poskytnutí zálohy zamûstnanci AÚ 3. Vyúãtování pracovní cesty zamûstnancem Zúãtování zálohy vïdy niï í ãástka Doplatek rozdílu z vyúãtování záloha byla vy í neï nárok zamûstnance na náhrady záloha byla niï í neï nárok zamûstnance na náhrady Kursové rozdíly vzniklé pfii vyúãtování zálohy kursov zisk 333, kursová ztráta , Nevyúãtované zálohy ke konci rozvahového dne pfiepoãet kursem ânb kursov zisk kursová ztráta Jaroslava Pfeilerová, správkynû danû Zku enosti z kontrol ZÛstatky na úãtech vnitfiního zúãtování k rozvahovému dni V praxi se vyskytují mnohé pfiípady, kdy pfiedkládané pfiedvahy obsahují krozvahovému dni zûstatky na úãtech vnitfiního zúãtování, aãkoliv tomu tak b t nesmí. Nejedná se sice o zásadní úãetní chybu, ale zpûsobuje komplikace zejména pfii sestavování rozvahy. Úãty vnitfiního zúãtování pfiíslu í do úãetní skupiny 39 Opravná poloïka k zúãtovacím vztahûm a vnitfiní zúãtování. Úãty vnitfiního zúãtování jsou urãeny pro zobrazení vztahû mezi vnitfiními organizaãními útvary úãetní jednotky s ohledem na organizaci úãetnictví. Úãty vnitfiního zúãtování (napfi. v praxi nejbûïnûji pouïívan úãet 395 Vnitfiní zúãtování) nemohou mít pfii uzavírání úãetních knih zûstatek, neboè se jedná o úãty, na nichï nejsou zachyceny externí vztahy úãetní jednotky, ale pouze interní, jak plyne z úãelu pouïití tûchto úãtû (s v jimkou úãtû oprávek k pohledávkám). Pfiedmûtné úãty tedy nepfiedstavují pohledávky nebo závazky, které úãetní jednotce vznikly z obchodních nebo obdobn ch vztahû s jejím okolím. Na tyto úãty se nejãastûji úãtují pfievody mezi úãastníky sdruïení bez právní subjektivity, popfi. mezi spoleãníky osobních spoleãností nebo se prostfiednictvím nich pfieúãtovávají rozvahové a v sledkové úãty, pokud dochází k rozdûlení úãetní jednotky, jeï má povinnost vést oddûlenû úãetnictví rozdûlovan ch ãástí, a to od rozhodného dne. ZÛstatek na úãtech vnitfiního zúãtování k rozvahovému dni tedy znamená nesrovnalosti pfii pfieúãtování v rámci úãetní jednotky, které v ak musí b t vyfie eny, neboè tyto zûstatky se nemohou promítnout v Ïádné rozvahové poloïce. Úãty vnitfiního zúãtování také nelze zamûàovat se vzájemn m zúãtováním (tzv. zápoãty) podle obchodního zákoníku. Aãkoliv lze za tyto úãetní nesrovnalosti uloïit pokutu ve v i 3 % brutto hodnoty aktiv celkem, domnívám se, Ïe je to s ohledem na zanedbatelné dûsledky bezpfiedmûtné, navíc kdyï toto bûïn uïivatel úãetních v kazû nemûïe ani zjistit. Pfiípadn zûstatek úãtû vnitfiního zúãtování musí b t stejnû pfieúãtován na odpovídající úãet pohledávek nebo závazkû a vykázán v rozvaze. Ing. Petr Pí a 9 4/2009 vy lo 25. února 2009 ÚČETNÍ TIP

10 Dotaz ã. 1 Uplatnûní daàového bonusu Za jak ch podmínek mohu uplatit da- Àov bonus? DaÀov bonus mûïe v roce 2009 tak jako v roce 2008 uplatnit poplatník, kter ve zdaàovacím období mûl pfiíjem podle 6, 7, 8 nebo 9 alespoà ve v i estinásobku minimální mzdy (tj. 6 x Kã). Dotaz ã. 2 âeská daàová správa Pfieplatek zdravotního poji tûní Rád bych se zeptal na pfieplatek zdravotního poji tûní, kter mi byl vrácen v dubnu Jedná o pfiíjem, kter ovlivàuje daàové hlá ení roku 2008? Pokud platby pojistného nejsou uznatelné jako v dej v roce 2008, tak by nemûl b t ani pfiíjem v tomto roce. Pfieplatek ze záloh uhrazen ch v roce 2007 je zdaniteln m pfiíjmem roku Je tomu tak proto, Ïe v roce 2007 pfiedstavovaly placené zálohy na pojistné daàovû uznateln v daj. Pro úplnost dodejme, Ïe pfieplatek ze záloh hrazen ch bûhem roku 2008 poukázan ve zdaàovacím období 2009 zdaniteln m pfiíjmem nebude, jelikoï hrazené zálohy na pojistné nebylo moïné jako daàov v daj uznat. Ing. Martin pád, daàov poradce Dotaz ã. 3 Formuláfi na Ïádost o poukázání daàov ch bonusû Jsem plátce danû z pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû a zamûstnávám pouze dva zamûstnance, kter m vyplácím mûsíãní daàové bonusy z vlastních finanãních prostfiedkû. Jak formuláfi mám pouïít, pokud Ïádám správce danû o poukázání tûchto daàov ch bonusû? PouÏijte tiskopis s názvem Îádost podle 35 odst. 5 zákona o daních z pfiíjmû o poukázání chybûjící ãástky vyplacené plátcem danû poplatníkûm na mûsíãních daàov ch bonusech. UpozorÀujeme, Ïe o mûsíãní daàové bonusy musí plátce danû poïádat o kaïd mûsíc na samostatné Ïádosti. Pokud budete Ïádat o doplatky na daàovém bonusu z roãního zúãtování záloh a daàového zv hodnûní pouïijte tiskopis ã MFin 5246 vzor 3. Na Ïádostech neopomeàte oznaãit, zda se jedná o Ïádost bûïnou ãi dodateãnou. âeská daàová správa Měnové rozhodnutí bankovní rady Bankovní rada ânb se na jednání rozhodla sníïit 2T repo sazbu na 1,75 %, diskontní sazbu na 0,75 % a lombardní sazbu na 2,75 %. Novû stanovené úrokové sazby jsou platné od MÁTE V ECHNY TRUMFY V RUCE! Zmûny v nemocenském poji tûní ã. 19/2008 Novela zákona o dani silniãní ã /2008 Aktuální informace o novele zákona o DPH úãinné od roku 2009 ã. 23/2008 Informace k novému pfiiznání k dani z pfiidané hodnoty od ã. 24/2009 Základní sazby stravného v cizí mûnû ã. 1/2009 Sazby cestovních náhrad v tuzemsku ã. 2/2009 Rekapitulace zmûn v zákoníku práce 2008 ã. 2/2009 Zmûny úãetních pfiedpisû od ã. 3/2009 Registrace plátcû DPH v roce 2009 ã. 3/2009 KVALITNÍ INFORMACE STÁLE PO RUCE! Úãetní TIP newsletter dotazû, odpovûdí a úãetních aktualit. Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, Praha 1 / Iâ: / tel.: , fax: / pientkova@dashofer.cz / Vedoucí redaktor Ing. Marek Bûhal, odborná redaktorka: RNDr. Petra Pientková / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+. s. r. o., Praha / Vychází 2x mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580, Kã + DPH, balné a po tovné / Pfiedplatné na dal í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouïeno na dal ích 12 mûsícû. Pfiedplatné je moïné zru it písemnû, nejpozdûji 6 t dnû pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluïuje o dal í rok. / V echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prûmyslová ochranná práva jsou ve v hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk m zákonem. / V echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoïování, ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin m zpûsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouïitím elektronick ch off-line nebo on-line systémû ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ífiena. / Informace obsaïené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep ích poznatkû v okamïiku zvefiejnûní, kvûli neucelen m v sledkûm ve v zkumu a jurisdikci v ak není moïno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkû ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn ch dotazû pfiedplatitelû zaslan ch pouze pfies formuláfi na Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, ãj. E 8101 / Redakãní uzávûrka ã. 4/2009: 13. února ISSN: Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., je certifikováno spoleãností TÜV Rheinland Industrie Service GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu jakosti DIN EN ISO 9001:2000, reg. ã