ALTERNATIVNÍ UKAZATELE NA TRHU PRÁCE Z POHLEDU JEDNOTLIVCE I DOMÁCNOSTI 1
|
|
- Petra Sára Švecová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ALTERNATIVNÍ UKAZATELE NA TRHU PRÁCE Z POHLEDU JEDNOTLIVCE I DOMÁCNOSTI 1 Alternative indicators on the Labour Market from the individual and household perspective Ondřej Nývlt, Dagmar Bartoňová Abstract The contribution is devoted to the alternative indicators of economic activity or inactivity of the population. The analysis is based on the results of the Labour Force Survey. The first part of the analysis focuses on a different approach to the economic activity or inactivity not only in its basic structure, i.e. employed, unemployed and economically inactive persons. For the purpose of looking more closely at the Labour Market, it is necessary to focus in more details on the indicators methodologically created differently. Moreover, it is also possible to analyse the simultaneous existence of both economic activity and inactivity in relation to the selected indicators (e.g. working pensioners, students). The second part of the analysis is dedicated to the basic economic indicators in combination with the household indicators. Households primarily based on the economic relations seem to be the most suitable for the purpose of this analysis. Key words economic status, economic activity, economic inactivity, households Klíčová slova ekonomický status, ekonomická aktivita, ekonomická neaktivita, domácnosti Úvod Základním ukazatelem sledujícím ekonomickou aktivitu obyvatelstva je ekonomický status, jeţ určen definicí ILO (Mezinárodní úřad práce) vychází ze splnění určitých kritérií, které umoţňují klasifikovat osobu jako osobu zaměstnanou, nezaměstnanou či ekonomicky neaktivní. Ekonomický status dle definice ILO: Zaměstnaní osoby, které v referenčním týdnu vykonávaly placenou práci. Nezaměstnaní osoby bez zaměstnání, které si aktivně hledaly práci a byly připraveny k nástupu během následujících dvou týdnů. Ekonomicky neaktivní osoby, které nesplňují definici osoby zaměstnané či nezaměstnané. Samozřejmě tento přístup umoţňuje pouze získání základních informací o struktuře osob na trhu práce. Pro detailnější analýzu trhu práce je však nutné získat další informace o 1 Zpracováno s podporou Výzkumného záměru MSM "Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace". 1
2 osobách zaměstnaných, nezaměstnaných či ekonomicky neaktivních. K tomu slouţí další, jinak metodicky definované ukazatele popisující ekonomickou aktivitu či neaktivitu obyvatelstva. Ačkoliv pozice jednotlivce na trhu práce zůstává stále základním kritériem, vyuţívá se pro analýzy trhu práce stále častěji i takových ukazatelů, jeţ umoţňují posuzovat vývoj trhu práce také z pohledu sociálních kolektivit, v nichţ lidé ţijí, tedy domácností. Pozice osob v domácnosti, tedy konkrétně především rozdělení rolí dospělých osob v rodině se stává, zvláště s rostoucím zapojením mladých matek na trhu práce, stěţejním tématem pochopení základních tendencí na trhu práce. Ekonomická aktivita, ale i ekonomické rozdělení role muţe a ţeny v domácnosti zcela jistě ovlivňuje demografické chování (např. Easterlin 1980, Becker 1993, Hakim 2003). Změna politického a ekonomického systému po roce 1989 radikálním způsobem zasáhla do demografického vývoje v České republice a změny se promítly i do formování rodinných domácností z hlediska časování zaloţení rodiny, rození dětí a struktury rodin. Nové ekonomické podmínky vyzdvihují vliv vzdělání na získání kvalifikované a dobře placené práce. Obecně růst vzdělanosti zvláště ţen ve spojení s růstem jejich ekonomické aktivity nepochybně ovlivňuje sladění rodinného a pracovního ţivota (např. Rychtaříková 2004, Hamplová 2003, Šalamounová, Nývlt 2006). Obtíţe spojené s optimálním skloubením pracovní aktivity a péče o děti zejména matek malých dětí vzrostly v průběhu devadesátých let a na začátku nového tisíciletí, kdy růst nájemného a nedostupnost pořízení levného bydlení zvyšovaly finanční zatíţení rodinných domácností a především neúplných rodin s dětmi (Sunega 2003). Neochota mladých lidí zakládat rodinu resp. odkládání zaloţení rodiny můţe do značné míry souviset právě s růstem celkových nákladů na bydlení, v tom i nájemného. Zdroje dat Základní zdrojem pro tuto analýzu je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Je to šetření zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé České republiky, jeho rozsah i ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce a metodickým doporučením Eurostatu. Provádí se od roku 1993, v příspěvku jsou analyzovány především první tři čtvrtletí roku 2010, údaje o domácnostech jsou zpracovány za období Výběrový soubor tvoří osoby v soukromých domácnostech, jeţ obvykle bydlí a společně hospodaří v bytě, ve vzorku je přibliţně 25 tis. bytů, coţ odpovídá zhruba 51 tis. osob starších 15 let. Šetření se provádí ve čtvrtletní periodě, domácnost zůstává ve výběru 5 čtvrtletí. Výsledky jsou publikovány podle bydliště respondentů. Data o domácnostech, která je moţné z tohoto šetření o struktuře domácností od roku 2002 čerpat, jsou svým způsobem jedinečná, neboť umoţňují analyzovat vývoj struktury domácností ve spojitosti se sociální a ekonomickou situací osob v nich ţijících. Alternativní ukazatele ekonomického statusu z pohledu jednotlivce Dotazník VŠPS kromě otázek, z kterých je konstruován ekonomický status dle definice ILO, obsahuje i otázku na Obvyklé ekonomické postavení (ObvPost). Tento ukazatel zohledňuje pohled samotného respondenta. Ukazatel ekonomického statusu dle ILO vychází z předpokladu, ţe jakýkoliv formální vztah k práci má přednost, proto je například důchodce či student povaţován za osobu zaměstnanou, pokud má právě jakýkoliv formální vztah k práci. Samotný respondent sám sebe však v otázce ObvPost deklaruje jako studenta či důchodce. Další ukazatele je moţno konstruovat z odpovědí na otázky, které se týkají těch aspektů, které mohou ovlivnit participaci na trhu práce. Od roku 2010 je v dotazníku nová otázka Byl respondentovi přiznán status osoby v důchodu (starobní, invalidní 2
3 atd.)?.ukazatel, který vychází z odpovědi na tuto otázku, umoţňuje získat informace i o počtu osob v předčasném starobním důchodu či v částečném invalidním důchodu. Po stránce metodické je zde potřeba připomenout, ţe osoba nemůţe pobírat starobní a zároveň invalidní důchod. Zároveň je ale moţné, aby osoba ve starobním důchodu měla status osoby se zdravotním postiţením. Dotazník VŠPS totiţ také zjišťuje, zda-li byl respondentovi přiznán status osoby se zdravotním postiţením a v jakém rozsahu (otázka ZdrPost). V rámci otázky se ještě rozlišuje, zda-li jde o osobu částečně invalidní (vč. osob zdravotně znevýhodněných), nebo osobu s těţším poškozením. Další informace se týká participace ve vzdělávacím procesu; je moţné získat ji z dotazu, zda-li osoba byla v posledních 4 týdnech studentem nebo učněm v rámci systému formálního vzdělávání (otázka VzdForm). Vybrané otázky ze standardního dotazníku VŠPS za rok 2010 Filtr Označení otázky Otázka a odpověď Kód Jaké je obvyklé ekonomické postavení respondenta? 15+ ObvPost 15+ a ObvPost<>6,7,8,9 15+ a Duchod<>4,5 Duchod ZdrPost Pracuje (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) 1 Na mateřské dovolené 2 Na rodičovské dovolené 3 Je nezaměstnaný/á 4 Vzdělává se (učení, studium, jiné) 5 Důchodce v předčasném starobním důchodu 6 Důchodce v řádném starobním důchodu 7 Plně invalidní důchodce 8 Částečně invalidní důchodce 9 Trvale práce neschopen ze zdravotních důvodů 10 V domácnosti 11 Byl respondentovi přiznán status osoby v důchodu (starobní, invalidní atd.)? Jiné 12 Ne 1 Ano, důchodce v předčasném starobním důchodu 2 Ano, důchodce v řádném starobním důchodu 3 Ano, plně invalidní důchodce 4 Ano, částečně invalidní důchodce 5 Ano, jiný důchod (např. vdovský, vdovecký) 6 Byl respondentovi přiznán status osoby se zdravotním postižením? Ano, částečně invalidní nebo osoba zdravotně znevýhodněná Ne 1 Ano, s těžším poškozením (plně invalidní) 3 2 Je (byl/a) studentem nebo učněm v rámci systému formálního vzdělávání (v posledních 4 týdnech)? VzdForm Ano, v ref. období byla výuka 1 Ano, v ref. období byly prázdniny 2 Ano, studuje dálkově 3 Ne 4 Přesné vymezení alternativních ukazatelů zjišťovaných ve VŠPS a pouţitých v analýze poskytuje následující přehled: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího statusu Osoba můţe plně participovat na trhu práce, neboť zde nejsou další aktivity, které by bránily v plné participaci na trhu práce. 3
4 Pracující starobní důchodce Osoba dle definice ILO splňuje kritérium pro zařazení mezi zaměstnané. V otázce ObvPost se zařadila jako osoba v zaměstnání, ale v otázce Duchod uvedla, ţe je ve starobním či předčasném starobním důchodu. Přivydělávající si starobní důchodce Zaměstnané osoba dle definice ILO uvedla v otázce ObvPost, ţe se povaţuje za osobu v předčasném či starobním důchodu. Pracující s těžším zdravotním postižením Osoba je dle definice ILO zaměstnaná a v otázce ObvPost uvedla, ţe se povaţuje za osobu zaměstnanou. V otázce ZdrPost uvedla, ţe má status osoby s těţším zdravotním poškozením (plně invalidní). Přivydělávající si osoba plně invalidní Zaměstnaná osoba vidí sama sebe jako plně invalidního důchodce (ObvPost). Zaměstnaná osoba částečně invalidní Osoba je dle definice ILO zaměstnaná, ale v otázce ZdrPost uvedla, ţe je osobou částečně invalidní, nebo osobou zdravotně znevýhodněnou. Pracující student Osoba je povaţována dle definice ILO za zaměstnanou, ale v posledních čtyřech týdnech byla studentem či učněm (VzdForm). Údaj za pracující studenty nezahrnuje osoby studující dálkově, neboť zde se předpokládá, ţe pracovní aktivita je hlavní ekonomickou aktivitou respondenta. Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené Osoba splňuje kritérium zaměstnané osoby (ILO), ale v otázce ObvPost uvedla, ţe je osobou na rodičovské dovolené. Zaměstnaná osoba na mateřské dovolené Ţena na mateřské dovolené je povaţována za osobu zaměstnanou (muţ můţe být pouze na rodičovské dovolené). Pokud má ţena dítě mladší neţ 6 měsíců, ale nemá formální vztah k práci, nemůţe být v kontextu definice ILO povaţována za osobu zaměstnanou, ale za osobu v domácnosti. Základní údaje o struktuře zaměstnanosti s využitím alternativních ukazatelů z VŠPS V České republice za první tři čtvrtletí roku 2010 bylo v průměru 4874 tis. zaměstnaných osob, z toho bez jakéhokoliv dalšího statusu vzhledem k participaci na trhu práce jich bylo 4421 tis. osob, coţ činí 90,7 % právě z celkového počtu zaměstnaných osob. Z hlediska kombinací s dalším postavením byly nejčetnější skupinou zaměstnané osoby částečně invalidní (2,1 % z celkového počtu zaměstnaných osob). Pokud bychom ovšem brali starobní důchodce v zaměstnání jako celek, byli by nejpočetnější skupinou, neboť z celkového podílu zaměstnaných osob činí podíl starobních důchodců v zaměstnání 3,2 %. Počet zaměstnaných starobních důchodců, kteří se povaţují za starobní důchodce a těch, kteří deklarují svůj status jako osoba v zaměstnání, byl víceméně shodný. Třetí nejpočetnější skupinou osob ve skupině osob s dalším statusem byli pracující studenti, kteří se podíleli na struktuře zaměstnanosti 1,1 % (absolutně 53 tis. osob). Zaměstnanost starobních důchodců, ale i pracujících studentů má tedy významný vliv na ekonomickou aktivitu obyvatelstva jako celku. Zapojení plně invalidních důchodců v rámci trhu práce je logicky nízké a jejich celkový počet, bez ohledu na jejich obvyklé postavení, činil necelých 14 tis. osob. Velmi nízký byl také počet pracujících osob na rodičovské dovolené (necelých 9 tis.), a to i vzhledem k celkovému počtu ţen na rodičovské dovolené. 4
5 Tab. 1: Možnosti participace na trhu práce podle pohlaví v prvních třech čtvrtletích roku 2010 v České republice Participace na trhu práce Celkem Muži Ženy v tis. osob Celková zaměstnanost 4873,9 2792,7 2081,2 Z toho: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího Statusu 4421,1 2592,7 1828,4 Pracující důchodce 74,3 38,2 36,1 Přivydělávající si důchodce 80,6 36,4 44,2 Pracující s těžším zdravotním postižením 8,3 5,4 3,0 Přivydělávající si osoba plně invalidní 5,4 2,9 2,4 Zaměstnaná osoba částečně invalidní 100,6 52,9 47,7 Pracující student 53,1 26,2 26,8 Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené 8,8 0,2 8,6 v % Celková zaměstnanost 100,0 100,0 100,0 Z toho: Zaměstnaná osoba bez jakéhokoliv dalšího statusu 90,7 92,8 87,9 Pracující důchodce 1,5 1,4 1,7 Přivydělávající si důchodce 1,7 1,3 2,1 Pracující s těžším zdravotním postižením 0,2 0,2 0,1 Přivydělávající si osoba plně invalidní 0,1 0,1 0,1 Zaměstnaná osoba částečně invalidní 2,1 1,9 2,3 Pracující student 1,1 0,9 1,3 Zaměstnaná osoba na rodičovské dovolené 0,2 0,0 0,4 Zdroj: VŠPS, ĆSÚ Zaměstnávání starších osob přispívá k zvyšování úrovně ekonomické aktivity a tím ve zdravé ekonomice i k růstu celkové produkce, z pohledu jednotlivce umoţňuje zachování stávající ţivotní úrovně i po odchodu do důchodu. S postupným poklesem zastoupení osob v produktivním věku, k němuţ v současné době začíná docházet s nástupem početně slabých generací osob narozených v 90. letech do věku ekonomické aktivity a s posunem početně silných poválečných generací do poproduktivního věku, můţe být zaměstnávání starobních důchodců ekonomicky i společensky prospěšné. Z tohoto aspektu by bylo ţádoucí rozšiřovat moţnosti zaměstnání na částečné pracovní úvazky. Ekonomická aktivita partnerů dle věku nejmladšího dítěte v domácnosti VŠPS umoţňuje analyzovat trh práce nejenom z pohledu jednotlivce, ale i dle rodinných vazeb v domácnosti. Příspěvek vychází z analýzy údajů za tzv. hospodařící domácnosti, jeţ jsou pro účely analýzy osob v domácnostech ve vztahu k trhu práce nejvhodnější. Ekonomická aktivita osob v rámci rodiny do značné míry závisí na věku nejmladšího dítěte, který je rozhodujícím ukazatelem při jejím hodnocení. Nejmladšímu dítěti je věnována vţdy největší péče v rámci domácnosti a proto zejména jeho věk ovlivňuje ekonomické zapojení jednotlivých členů domácnosti. V tomto příspěvku jsou analyzovány především úplné rodinné domácnosti, které jsou definované partnerskou vazbou. Nezáleţí přitom na tom, zda jde o partnerské domácnosti s dětmi či bez dětí, manţele nebo spolu 5
6 v % ţijícího druha a druţku. Pokud jde o děti, jsou definovány přímou vazbou rodič-dítě. V takto vymezených rodinných domácnostech tedy nejsou zahrnuty případy souţití prarodičů s vnoučaty. Vzhledem k snadnější interpretaci je věk nejmladšího dítěte v domácnosti rozdělen na 3 základní kategorie (0-2 roky, 3-5 let, 6-14 let). Obr. 1: Zaměstnanost v úplných rodinách podle věku nejmladšího dítěte v ČR ( ) Oba zaměstnáni Partner zaměstnán, partnerka ne Partnerka zaměstnaná, partner ne Oba bez zaměstnání 0 věk dítěte 0-2 roky věk dítěte 3-5 let věk dítěte 6-14 let Zdroj: ČSÚ, VŠPS Výsledky VŠPS skutečně potvrzují v České republice významnou závislost ekonomické aktivity rodičů na věku nejmladšího dítěte v rodině. Do věku 2 let nejmladšího dítěte převaţuje tradiční model, kdy otec pracuje a matka je bez zaměstnání, kdyţ v průměru za roky 2002 aţ 2009 činil tento podíl 78,8 %. Ve věku 3-5 let nejmladšího dítěte jsou téměř v rovnováze modely, kdy oba partneři pracují (53,7 %), nebo kdy pracuje pouze otec a matka zůstává nadále bez zaměstnání (41 %). Ve věku 6-14 let nejmladšího dítěte jednoznačně převaţuje model, kdy oba rodiče jiţ pracují, tento podíl v období mezi roky činil 81,4 %. Málo významná je kategorie, kdy oba rodiče nepracují a zcela marginální je varianta, kdy matka pracuje, ale otec je bez zaměstnání. Plný versus částečný úvazek Předmětem diskusí v oblasti rodinné politikÿ se stále častěji stává problematika optimálního Slaďování rodinného a pracovního ţivota. Česko můţe v tomto směru čerpat z bohatých zkušeností řady západoevropských zemí, jejichţ politika zaměstnanosti se snaţí tento fenoménu jiţ dlouho akceptovat. Volba délky úvazku zcela jednoznačně zlepšuje moţnost sladění rodinných a pracovních povinností. Obvykle se k tomuto účelu pouţívá členění na úvazky plné a částečné. Při definování délky úvazku záleţí ve VŠPS na samotném pohledu respondenta s přihlédnutím k obvykle odpracované době respondenta. Obecně na trhu práce nedošlo k významnému nárůstu počtu částečných úvazku během posledních 10 let. Jestliţe v roce 2000 pracovalo z celkového počtu zaměstnaných osob na částečný úvazek 5,6 % zaměstnaných osob, v roce 2009 jen nepatrně více (5,9 %). Podobně to vypadá i v detailním pohledu podle délky úvazků partnerů ţijících s nejmladším dítětem do věku 15 let v průměru za celé sledované období Zcela jednoznačně převaţuje model, kdy oba dva partneři pracují na plný úvazek jedná se přibliţně o polovinu případů (v období měl tento model klesající trend z 52 % na 48 %). Podle tradičního modelu, kdy otec pracuje na plný úvazek a matka je bez zaměstnání, participovalo na trhu práce 36,6 %. Podíl 6
7 kategorie, kdy otec pracuje na plný úvazek a ţena na částečný úvazek, byl pouze 6,8 %, přičemţ se prakticky nezměnil. Podíl úplných rodinných domácností, kdy alespoň jeden rodič pracoval na částečný úvazek, činil pouze 7,6 %, coţ je zcela nesrovnatelné s podílem rodičů pracujících na částečné úvazky v zemích severní a západní Evropy. Například dle mezinárodně srovnatelné metodiky VŠPS napříč EU v Nizozemí pracuje na částečný úvazek přibliţně 75 % ţen, v severských zemích, ale i v Rakousku a Německu přibliţně 40 %, přičemţ lze předpokládat, ţe u mladých matek s dětmi bude tento podíl ještě vyšší. Tab. 2: Participace rodin s nejmladším dítětem ve věku 0-14 let na trhu práce v ČR (průměr let ) Možnosti participace na trhu práce v % Celkem 100,0 Oba na plný úvazek 50,3 Otec na plný úvazek, matka na částečný 6,8 Otec na plný úvazek, matka bez zaměstnání 36,6 Otec na částečný úvazek, matka na plný 0,3 Otec na částečný úvazek, matka na částečný 0,1 Otec na částečný úvazek, matka bez zaměstnání 0,2 Otec bez zaměstnání, matka na plný 2,2 Otec bez zaměstnání, matka na částečný 0,2 Oba bez zaměstnání 3,3 Zdroj: ČSÚ, VŠPS Závěr Základním ukazatelem sledujícím zapojení obyvatel na trhu práce je míra zaměstnanosti, která obecně charakterizuje úroveň zaměstnanosti v ČR, doplňujícím ukazatelem pak můţe být míra ekonomické aktivity. Pro pochopení situace osob participujících na trhu práce jen omezeně je třeba analyzovat zaměstnanost na základě detailnějších dat. Data VŠPS skutečně umoţňují metodicky vymezit i jednotlivé skupiny zaměstnaných z hlediska struktury a délky úvazků. V příspěvku tak bylo moţno poukázat na další moţnosti analýzy zaměstnanosti z hlediska tzv. alternativních ukazatelů, které se týkají určitých skupin obyvatelstva. Obecně prospěšné se jeví zapojení co nejvyššího počtu osob na trhu práce. Z pohledu ČR se ukazuje dlouhodobé zaostávání zaměstnanosti na částečné úvazky oproti západní či severní Evropě. Ve srovnání se severskými státy či Nizozemím se Česká republika vyznačuje relativně nízkým počtem zaměstnaných osob na rodičovské dovolené, z pohledu domácnostních ukazatelů především matek s nejmladším dítětem do věku 5 let v domácnosti. Nízká je i zaměstnanost studentů, ale také starobních důchodců. Podle posledních dostupných údajů Eurostatu patří naše republika stále mezi země s niţší věkovou hranicí ukončení aktivního zaměstnání. V EU 27 činil průměrný věk definitivního odchodu z pracovního ţivota v roce 2008 průměrně 61,4 roku. V naší republice to bylo 60,6 roku. Pro porovnání v Nizozemsku činil tento věk 63,2 a ve Švédsku dokonce 63,8 roku. Literatura BARTOŇOVÁ, D Rodiny a domácnosti. In: Populační vývoj České republiky Praha. DemoArt, PřF UK, s BECKER, G. A A Treasure on the Family. Harvard University Press, London. 7
8 EASTERLIN, R. A Birth and Fortune. The impact of numbers of personal welfare. The University of Chicago Press, Chicago. HAKIM, C A new Approach to Explaining Fertility Patterns: Preference Theory. Population and Development Review 8(3), s HAMPLOVÁ, D Vstup do manţelství a nesezdaného souţití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním. Sociologický ústav AV České republiky, Praha. NÝVLT, O Formování a rozpad domácností z dat SLDB a VŠPS se zaměřením na osoby ve věku let. Disertační práce. Praha, PřF UK. RYCHTAŘÍKOVÁ, J Změny generační plodnosti v České republice se zaměřením na vzdělání ţen. Demografie 46(2), s SUNEGA, P Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90 let. Sociologický ústav AV České republiky, Praha. ŠALAMOUNOVÁ, P. - NÝVLT, O Mimomanţelská plodnost současné trendy v Evropě a v České republice. Ţivotní cyklus. Sociologické a demografické perspektivy, s
5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE
5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme
VícePERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY
PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření
Více1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY
1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY Ve sledovaném období mezi lety 2002 až 2009 se plynule zvyšoval celkový počet obyvatel v České republice. Početní růst může být způsoben jednak rozdílem mezi počtem narozených
VíceVÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým
VíceGraf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03
3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VíceSladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014
Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VícePRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
VíceSTÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VíceGenderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
VícePOTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST
POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST Ondřej Nývlt, Ivana Vitoulová Abstrakt Článek poukazuje na potenciál trhu práce v České republice. Ukazuje možné rezervy, kdy některé skupiny obyvatel velmi
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě
VíceČeská rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů
Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu
Více2016 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceUplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz
Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)
VíceMíra (ne)zaměstnanosti
1 of 12 22.2.213 23:15 Míra (ne)zaměstnanosti (Zdroj: ČSÚ) 6 Počet nezaměstnaných podle vzdělání 539136 561551 Celkem Neúplné základní vzdělání a bez vzdělání 5 58451 Základní vzdělání Nižší střední a
VíceMěření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze
Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob
VíceDC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných
VíceMěření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená
VíceVLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE
VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto
Více4. Osoby bydlící v zařízeních
4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne..08 C(08) 58 final ANNEX PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../..., kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 77/00 o statistice Společenství v oblasti příjmů
VíceZákladní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27
Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR
Více2011 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 10.10.2016 Rychle roste počet domácností jednotlivců Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203682
VíceMěsto Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.
Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo
VíceMLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE
MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Abstrakt Uplatnění mladých lidí na trhu práce se v současné době stává zásadním tématem v celé Evropě. Nárůst mladých nezaměstnaných je jedním z hlavních důsledků
VíceMODELY PŘEDPOKLÁDANÉHO VÝVOJE TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2050
15. 11. 2012 MODELY PŘEDPOKLÁDANÉHO VÝVOJE TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE DO ROKU 2050 V současné době je fenomén stárnutí obyvatel silně dáván do souvislosti s budoucím vývojem na trhu práce. Je však nutné
Více5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)
5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém
VíceRada Evropské unie Brusel 3. října 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel. října 07 (OR. en) 89/7 ADD STATIS 58 SOC 65 EMPL 7 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Evropská komise Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise: D0568/0 ANNEX I Předmět:
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,
VíceAnalýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceIII. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005
III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceAktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí
Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční
VíceVÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY A STÁRNUTÍ POPULACE 1
VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY A STÁRNUTÍ POPULACE 1 Martina Šimková, Ludmila Petkovová Abstrakt Stárnutí populace je v dnešní době velmi aktuální problém. Alarmující čísla předpovídají prudké zvýšení závislosti
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2017/220436-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Vícez toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci
4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci
VíceGraf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VíceTRH PRÁCE v Pardubickém kraji. Kód:
TRH PRÁCE 2011 v Pardubickém kraji Kód: 533125-12 Dostala se Vám do rukou publikace, která obsahuje statistická data z Výběrového šetření pracovních sil. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti,
Více4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji
4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly
VíceMLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE
MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE Gabriela Strašilová Ondřej Nývlt Tisková konference, 27. listopadu 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat, práce s daty
VíceDOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY
DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE
ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2017/89389-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti II.
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/76321-411/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
VíceZaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE
Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE 21.9.2012 22.9.2012 Institut řízení lidských zdrojů PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA 1 Prodlužování věku odchodu do důchodu a narůstání počtu předčasných důchodů Z
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/225554-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceAnalýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost...
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2013 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost... 8 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 8 2. Struktura zaměstnanosti
VíceDlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
VíceRODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha
RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání
VíceZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ
Příloha č. 1 ZJIŠŤOVÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘI SČÍTÁNÍ LIDU VE SVĚTĚ Sčítání většiny států obsahují v souladu s mezinárodními doporučeními základní ukazatele ekonomické aktivity jako jsou: - typ současné
Více1. Míra ekonomické aktivity
Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční
VíceJaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala
Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
VíceVymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize
Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování
VíceSrovnání postavení mužů a žen na trhu práce
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce
VíceČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?
VíceÚdaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).
tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.
VícePříloha 1.8. Výrobci záměrně neregistrovaní (N 1)
Příloha 1.8. Výrobci záměrně neregistrovaní (N 1) 1.8.1. Drobné podnikání bez registrace (fušky) je častým jevem. Je ovlivněno řadou faktorů. Důvodem záměrné neregistrace je zejména obava ze ztráty sociálních
VíceVyšla publikace Demografická situace České republiky
Vyšla publikace Demografická situace České republiky Vyšla publikace Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993 2008. 29. 6. 2011; autor: Ludmila Fialová; rubrika: Právě vyšlo Demografická
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceSpokojenost se životem červen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem červen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceAKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ
AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D. TEMATICKÉ OBLASTI Právo na rodinu Manţelství, rozvody, registrované partnerství Ochrana práv dítěte (sanace
VíceRozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)
tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2017
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2018/80062-401/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2017 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceNástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Jana Vobecká, Tomáš Kostelecký jana.vobecka@soc.cas.cz tomas.kostelecky@soc.cas.cz Struktura
VíceŽivotní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz
Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living
VíceSpokojenost se životem březen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceF Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází
Více1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY
1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR Radim Boháček NHÚ AV ČR Demografické stárnutí Projekce podílu osob 65+ v populaci ČR 16,2 % 23,9
VíceAKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ
AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo
Více