Bariéry rozvoje lidského faktoru v periferních oblastech regionu. Igor Pleskot

Transkript

1 Bariéry rozvoje lidského faktoru v periferních oblastech regionu Igor Pleskot

2 Úvodem bych chtěl poděkovat za možnost účasti na této konferenci velmi mne zaujaly zvláště příspěvky zahraničních účastníků Svědčí o tom, že otázky lidského potenciálu si zasluhují pozornost nejen jako objekt pozorování a analýzy změn a nároků, ale též jako subjektu realizátora těchto změn - jak enviromentálního prostředí - tak i socioekonomickckého postavení lidí a života v regionu

3 Impulz k tomuto příspěvku vychází ze tří zdrojů: - z analýz a hodnocení výsledků studia posluchačů FSE UJEP - z rozborů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v posledních letech - z poznatků výzkumného projektu Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

4 Nositel výzkumu tým tvoří členové katedry sociální práce Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n.l. pod vedením prof.ing. Františka Zicha DrSc. ve spolupráci s externími spolupracovníky Informace o projektu výzkumu na webu

5 Cíle výzkumu pohraničí ČR Analýza změn života v pohraničním pásmu v posledních dvou desetiletích Působení přeshraničních vlivů na život a postoje obyvatel Reflexe těchto vlivů v chování a názorech obyvatel Komparace přeshraničního vlivu z hlediska sousední země

6 Dosavadní výstupy výzkumu: - výsledky expert.šetření - Sb.2005, UJEP - sb. Člověk v pohraničí 2006, UJEP - V tomto roce je zpracovávána závěrečná zpráva celého výzkumu Výzk.kolektiv se nyní uchází o grant k problematice sociálního a kulturního kapitálu jako potenciálu rozvoje severočeského regionu

7 K následujícímu příspěvku několik poznámek Termín periferní v názvu příspěvku charakterizuje skutečnost prostorové vzdálenosti a obtížného spojení s centry, nemá tedy negativní emocionální akcent. Objektem našeho výzkumu jsou totiž pohraniční oblasti ČR. (Komparace přitom ukazují, že je funkční i pro vnitrozemí) Jak dobře vědí němečtí i polští kolegové, enviromentální problém tzv. starých průmyslových oblastí je i společným přeshraničním problémem našich regionů

8 Téma příspěvku = sociální potenciál regionu a jeho rozvoj = rozvoj sociálního, kulturního a lidského kapitálu regionu a jeho populace Příspěvek operuje především vzdělanostní úrovní na terciárním stupni vzdělávacího systému. Problematika však zasahuje celý systém vzdělání v celé populaci i v místních elitách

9 Lidský faktor jako rozhodující část potenciálu rozvoje regionů Efekt využití potenciálu lidského faktoru závisí na jeho kulturním a sociálním kapitálu O jeho úrovni rozhoduje nejen kapacita a dispozice celé populace daného regionu Jeho využití závisí na synergickém efektu postupů místních elit daného regionu (z celospolečenského hlediska je nepominutelná úroveň a role politických elit dané země)

10 Dispozice k dosažení vyššího vzdělání v populaci a jejich rozložení Racionální odhady = 60-70% příslušných populačních ročníků je sto dosáhnout terciárního stupně vzdělání Lze předpokládat, že tyto dispozice jsou rovnoměrně rozloženy v celé společnosti Přesto rozhodující podíl studentů VŠ tvoří studenti ze středních a vyšších vrstev

11 Potencionální a okamžité dispozice ke studiu 1 Rozvoj potencionálních schopností závisí na sociálním prostředí a jeho stimulační kapacitě Rozhodující vliv rodiny především v raném a předškolním věku: - komunikace a dialog - rozvoj aktivit = motivace poznání - vytváření návyků - modelování vzorů - osvojování technik (teprve u druhé skupiny větší role sociálního rozvrstvení)

12 Potencionální a okamžité dispozice ke studiu - 2 Věk školy a dospívání: Rodina = hodnotová stupnice + aspirace Škola = vzdělávací proces + techniky studia + vědomosti Členské širší sociální skupiny dospívajících = vzory chování, modely, hodnoty Působení medií = demokratizace a současně nivelizace hodnot, návyky a představy virtuální existence, snížení úrovně slova

13 Potencionální a okamžité dispozice ke studiu - 3 = čerpání Podíl okamžitě disponovaných je limitován S růstem podílu studujících v populaci dochází ke zvýšenému vyčerpávání zdroje okamžitě disponovaných uchazečů Vznikají nové kapacitní problémy Na straně uchazečů = méně rozvinuté dispozice Na straně vzdělávacího systému = růst - obsahových a metodických nároků - personálních,věcných a finančních nároků

14 analýza výsledků prvých ročníků studentů FSE UJEP Příliš vysoké % studentů se domnívá: Studovat = memorovat Chybí jim dobrodiní pochybnosti Nízká úroveň logického myšlení (závěry tvrzení popírají vlastní tézi, protimluvy Nízká uroveň ústní i písemné komunikace Nepřesnost ve vyjadřování = neúcta ke slovu i k mateřskému jazyku Chybějící kontrola výstupů

15 Kapacitní problémy vysokých škol Přes svou závažnost hlavní nejsou problémy vybavení a věcných nákladů, nýbrž personální = nepoměr mezi rostoucím počtem studentů a počtem vyučujících násobený ještě již uvedeným nižším studijním potenciálem velké části příchozích studentů. Kombinované, případně distanční studium, ale i studium denní, vysokým, často převažujícím podílem přednášek je formálním řešením

16 Před 130 lety napsal jeden z profesorů tehdejší Karlo- Ferdinandovy univerzity v Praze, že výuka při které student pasivně sedí a poslouchá je chybná a zaostalá. Student má studovat, číst literaturu a dotazovat se svých učitelů Napsal pozdější prezident ČSR TGM v knize Jak pracovat? Dnes je situace často horší

17 Překonání kapacitní bariéry VŠ cestou finanční účasti studentů Podíl všech účastníků (státu + absolventa + firmy, u které pracuje)má ekonomickou logiku ve smyslu podílíš se na ziscích-nes také náklady U soukromých škol je tento princip zčásti uplatňován a tedy umožňuje přístup většímu počtu uchazečů Při generálním uplatnění lze však spíše předpokládat snížení kapacitní bariéry cestou snížení vstupního toku uchazečů

18 Rovné a nerovné šance přístupu ke vzdělání Nerovnost reálných šancí přístupu ke vzdělání školným, či úvěrem na studium se nezmenšuje, ale zvyšuje Problém není pouze v sociálněekonomické bariéře příjmově slabších skupin, ten lze částečně mírnit velkorysou stipendijní politikou, založenou i na principu sociální solidarity

19 Provázání sociálně-ekonomické a sociálně-psychologické bariéry Nejde jen o vyšší podíl nákladů na vzdělání v rozpočtech domácností Existence školného bude působit i na hodnocení cíle Rozdílné hodnotové orientace, především v rodinách manuálně pracujících a v nízkopříjmových vrstvách negativně ovlivní motivace a aspirace ke studiu

20 Bariéry periferních oblastí regionů Jde o bariéru prostoru, vzdálenosti, případně spojení s centrem, větší či menší nabídkou růstu vzdělání na jedné straně Na straně druhé s menším výběrem, s nižší možností uplatnění získaného vzdělání Projevuje se též ve větších časových ztrátách a nárocích a nákladech cesty do/z

21 Význam velikosti a umístění lokality Evropská i naše šetření potvrzují vyšší tempa rozvoje metropolních oblastí oproti oblastem periferním Větší nabídka pracovních i vzdělávacích příležitostí, vyšší mzdová i životní úroveň zvyšuje atraktivitu a přitažlivost metropolitních, především městských celků oproti oblastem periferním

22 Hranice a pohraniční oblasti Hranice - v tomto případě rozuměj státní hranice - funguje jako předěl, místo "přetržení", ale současně jako místo setkávání, místo spojení a kontaktu. Ve svých počátcích, při svém vzniku hranice "geneticky" existovala nejprve jako ohraničení "mé" moci a vlivu, tedy byla "mým" vymezením oproti vnějšku. Obvykle se záhy stává spojením - oboustranným mostem. Jestliže na straně onoho oddělení hrála především úlohu moc, tak na straně tohoto spojení dominantní roli hraje - oboustranně zajisté - vliv. Samozřejmě z hlediska moci může být hranice nejen vytýčením a vymezením moci, ale i bariérou proti cizímu vlivu a že vliv může být pro moc prostředkem k posunutí hranice s cílem rozšíření vlastního prostoru. Každá územní hranice - tím spíše státní hranice - je jedním z vnějších určujících faktorů, limitů lidských aktivit - tedy i práce.

23 Hranice a pohraniční území českých zemí Do doby, kdy industrializační procesy XIX. století učinily z českých zemí rozhodující průmyslovou oblast Rakousko-Uherska, byla hranice především projevem onoho mocenského aspektu. Začleněním do rakouské monarchie je posilován i její správní aspekt. Tak nejen geografická charakteristika pohorských a podhorských regionů, ale i hledisko ochrany českého území tyto rysy našich hranic tradičně posilovaly. Industrializace zasáhla naše území v poměrně širokém pásu po ose západ a severozápad směr východ, zahrnující v podstatě západní, střední a severní Čechy, východní Čechy, severní Moravu a brněnskou oblast Moravy. Vznikem světové bipartitní polarity po 2.sv.válce a tzv. "železné opony" došlo k recidivě dominance tohoto hlediska - hlediska moci - při naplňování osudu velké části našeho pohraničí..především šlo v tomto ohledu o západní a jihozápadní části našich pohraničních území.

24 Hranice a pohraničí ČR Odtržení pohraničních území zde znamenalo rychlou změnu zaměstnanosti začleněním ekonomiky těchto území do systému válečné produkce Říše. Prakticky stejný osud očekává české země vytvořením protektorátu a podřízením celé ekonomiky válečným cílům. Skončení 2.světové války a obnovení Československé republiky ovlivňuje bezprostředně pohraničí dvěma rozhodujícími akty :znárodněním (především těžkého průmyslu a dále veškerého průmyslu s počtem zaměstnanců přes 500) a odsunem Němců spojeným s konfiskací jejich majetku.

25 Hranice a pohraničí ČR Převzetí moci komunistickou stranou a akceptování sovětského modelu industrializace se v části pohraničních území (severní Čechy a severní Morava) promítlo ve zvýšené zaměstnanosti v oblasti důlního,hutního a železářského a také energetického průmyslu. Rozvoj infrastruktury zde byl diktován potřebami těchto odvětví. Rozvoj, či správněji regresi bezprostředního pohraničí, ještě výrazněji ovlivnila politická opatření ve směru "hranice jako vymezení moci" a jako bariéra proti "nežádoucím vlivům". Politika zvláštní zakázané zóny s omezeným přístupem a omezeným pohybem, přerušení dopravní infrastruktury, budování reálných i ideologických bariér - to vše podporovalo retardaci pohraničního pásma, sousedícího se západním Německem a Rakouskem a brzdilo a deformovalo zaměstnanost těchto území. Rozpad sovětského bloku a vytvoření postkomunistických režimů vedoucí k obnově tržních vztahů podporuje vzájemné ekonomické aktivity, přímé vzájemné styky i zahraniční investice.

26 Charakteristické rysy českého pohraničního pásma (dosavadní výsledky výzkumu = území obcí s rozšířenou pravomocí ) území je součástí útlumové, či "podvivynuté" oblasti pásma a vykazuje vyšší míry nezaměstnanosti - Dominantní vliv útlumové oblasti - mezi prvními 5,10,15 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mají rozhodující zastoupení útlumové oblasti - při tom jde minimálně ze tří čtvrtin o pohraniční okresy, zbytek tvoří okresy jim přileh převážně zemědělské regiony neskýtají dostatek pracovních příležitostí poloha na ose východ-západ a tradice "rozvíjejících se území " (pás SZ-JV) podíl větších sídelních celků a hustota osídlení regionu - problém působení administrativních center a podílu služeb) historický faktor odsunu Němců a jeho důsledky pro ekonomiku a pocit "lokální příslušnosti" poloha obce v dopravní síti a síti mezinárodních spojů + hustota dopravního spojení turistická atraktivnost oblasti akceptovaná domácí i zahraniční veřejností kvalifikační a vzdělanostní struktura regionu a její úroveň + možnosti potencionálního zlepšení.

27 Vliv bezprostředního příhraničí (sousedního státu přilehlé oblasti) Značný vliv stupně rozvoje a úrovně příhraničního souseda Výrazný vliv bavorského, případně rakouského, sousedství se projevuje vyšší ekonomickou aktivitou a nižšími mírami nezaměstnanosti Rozdíly saského a bavorského příhraničí potvrzují podstatný vliv ekonomického rozvoje a úrovně sousedního území a výše nezaměstnanosti u "sousedů".

28 Diference mezi působením přeshraničního vlivu sousedních území jsou limitovány útlumem a reorganizací ekonomiky v území severních Čech a severní Moravy celkovou sociálně-ekonomickou úrovní a situací daného českého pohraničního území menším podílem průmyslu v ekonomice regionu ( okresy Znojmo, Břeclav, Hodonín a okresy Šumperk, Bruntál, Jeseník) celkovou úrovní a tradicí tržních vztahů a ekonomiky sousedního státu obecně - vyšší aktivity přilehlých území k Spolkové Republice Německo a k Rakousku, i územními rozdíly těchto úrovní především mezi Saskem a Bavorskem vzdáleností lokality od hranic a hraničních přechodů (především pro automobilovou dopravu) významné rozdíly v pásmu do 10km a dále do 40-50km snadným dopravním spojením se zahraničím projevujícím se v přímém spojení veřejnou dopravou a bezprostřední vazbou lokality na hlavní tahy spojující zahraničí s Prahou a některými většími městy (-příklad jižních Čech) různou mírou aktivity místní elity či místní reprezentace především ve správních a veřejných funkcích projevující se v aktivitách starostů v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti ve vytváření pracovních příležitostí, dále např. v rozdílech Euroregionů při přímém i nepřímém ovlivňování pracovního trhu různou úrovní turistické atraktivnosti našich jednotlivých území i historickou tradicí v tomto ohledu.

29 Vliv bezprostředního sousedství na pracovní postoje Příhraniční vlivy na poli pracovního chování, pracovních postojů a míry ochoty k podnikání jsou v podstatě ovlivňovány stejnými faktory, větší roli tu však hraje subjektivní ochota riskovat spojená s nižším věkovým průměrem (zájem o práci za hranicemi), dále profesní orientace a v neposlední řadě ekonomická struktura sousedního zahraničního území ovlivňující jak investiční možnosti, tak nabídku pracovních míst zde i za hranicemi. Jejich struktura ovlivňuje i charakter zájmu o konkrétní práce.

30 Projev příhraničních vlivů, diferencovaný podle sousedních území ve vlivu zahraničních investic na zaměstnanost a míru nezaměstnanosti v růstu počtu pracovních míst v zahraničních firmách v pohraničním území, ve vlivu turistiky na existenci drobného podnikání v našem pohraničí a k tvorbě pracovních míst v tomto sektoru, v diferencovaném počtu našich pracovníků pracujících především jako pendleři, či v max.. několikaměsíčním pracovním pobytu za hranicemi a diferencovaném podílu jejich práce podle územního sousedství, v rozdílech zájmu o práci za hranicemi z naší strany podle územního sousedství, v rozdílné nabídce pracovních míst a stupni zájmu o naše pracovníky v zahraničí.

31 Charakteristiky severočeského regionu z hledisek růstu a využití lidského potenciálu - geograficky horská a podhorská oblast - pohraniční region typu tzv. staré průmyslové oblasti - těžební oblast v útlumu = silná strukturální nezaměstnanost - oblast značných přesunů obyvatelstva odsun a osidlování poválečné - proces změn struktury populace pokračoval: 2. vlnou industrializace dle sovětského modelu pohybem horizontální migrace, vyvolané těžbou současným útlumem těžby

32 Sociální důsledky Obrazně převracená země = přeoraní lidé = problematika kořenů a tzv. náplavy Silně jednostranná kvalifikační struktura Vysoká nezaměstnanost dlouhodobá Nízký podíl sekundárního a terciárního vzdělání Příznivější věková struktura ohrožení nezaměstn.+ migrace mladších věk.skupin

33 Otázky pro komparaci a případnou kooperaci Kvalifikační a vzdělanostní struktura před a po revitalizaci Vývoj míry nezaměstnanosti a zaměstnanosti a jejich struktura Vývoj migrace populace v-z-do regionu Problematika mobilizace místních elit Problematika sociální koheze, sociálního partnerství a sociálního dialogu v regionu

34 Děkuji za pozornost KONEC