Vladimír Kopecký Jr. DNA. Protein RNA
|
|
- Danuše Jarošová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 d stavebních bloků k polymerům života aneb prebiotická evoluce Vladimír Kopecký Jr. Fyzikální ústav Univerzity Karlovy v Praze ddělení fyziky biomolekul kopecky@karlov.mff.cuni.cz Evoluce jak ji známe Centrální dogma molekulární biologie 1865 Gregor Mendel postuluje zákony genetiky 1940 jeden gen jeden enzym (George Beadle & Edward Tatum) 1958 Francis Crick formuluje ústřední dogma molekulární biologie 1961 aminokyseliny specifikovány třípísmennými kodony (Sidney Brener & Francis Crick & George Gamow) 1961 rozluštění prvního kódu UUU (M. irenberg & H. Matthaei) 1966 finální rozluštění genetického kódu DA RA Replikace Translace Protein Počátky života Scénáře vzniku života Proteiny, nikoli nukleové kyseliny koacerváty semipermeabilní membrány, parin (1924) mikrosféry protenoidy (shluky aminokyselin), Fox ukleové kyseliny, nikoli proteiny genová hypotéza ribozymy, koenzymy, možná afinita k protenoidům (1986) Koexistence proteinů a nukleových kyselin hypercykly teoretický model autoreplikujících se systémů, Eigen (1960) Úplně jiný základ anorganické jíly silikátové shluky, možnost katalýzy, Cairns-Smith (1980) K translace Enzym K Enzym K Enzym translace K Enzym 1
2 Proteiny při vzniku života Vznik proteinů v živých organismech Proteiny při vzniku života Existuje jiná volba u proteinů? Možné formy skládání v H 2. A) opakující se dipól u polyamidu (v proteinech) je ideální, B) polyester se naopak nikdy nesbalí, C) polysulfonamid a D) fosfonamid jsou však možnou volbou. S. A. Benner et al., Current pinion in Chemical Biology 8 (2004) Proteiny při vzniku života Vznik peptidů Aminokyseliny mohou začít vytvářet peptidy za aktivace C v podmínkách horkých vodných roztoků za přítomnosti koloidního (Fe,i)S (Fe,i)S hydrolýza močoviny může být evolučním předchůdcem enzymu iureázy Podporuje chemoautotrofní vznik života s primitivním (Fe,i)S metabolismem Schéma C-řízeného peptidového cyklu. A) aminokyselina, B) anhydrid - carboxy amonokyseliny, C) série -carboamoyl peptidů, D) série aminokyselin, tj. peptid, E) racemické deriváty hydantoinu, F) deriváty močoviny C. Huber et al., Science 301 (2003)
3 Proteiny při vzniku života Vznik peptidů Karbonyl sulfid (CS), jednoduchý sopečný plyn, katalyzuje reakce vedoucí ke vzniku polypeptidů ve vodných roztocích Reakce probíhá za pokojové teploty s výtěžností 80 % v řádu minut až hodin Přítomnost kovových iontů (ve formě metlosulfidů), oxidačních ( 2 ) a alkylačních (K 3 Fe(C) 6 ) činidel dramaticky urychluje reakci a zvyšuje její účinnost L. Leman et al., Science 306 (2004) Proteiny při vzniku života První proteinové struktury β-skládaný list se spontálně tvoří v polypeptidech s alternujícími hydrofobními a hydrofilními AA Jsou 10 rezistentnější proti hydrolytickému štěpení než α- helix nebo klubko β-list (8 10 AA) z poly-arg nebo poly-lys účinně (150 ) hydrolyticky štěpí polynukleotidy (fragmenty RA) β-list pravděpodobně katalyzoval formování RA Větší stabilita β-listů je činí favority při vzniku života A. Brack & L. rgel, ature 256 (1975) A. Brack, Pure & Appl. Chem. 65 (1993) Proteiny při vzniku života Samosereplikující peptid 32-mer α-helix (coiled-coil) podobný leucinovému zipu autokatalyzuje ve vodném prostředí vznik svého obrazu složením 15- (nukleofilní fragment) a 17-meru (elektrofilní fragment) D. H. Lee et al., ature 382 (1996)
4 Proteiny při vzniku života Samosereplikující peptid Elektrofilní fragment atakuje prostřednictvím thiobenzyl esteru CSBn terminální SH amino skupinu nukleofilního fragmentu Vznikne cystein thioester intermediát, který se přemění na termodynamicky favorizovanou peptidovou vazbu a spojí oba fragmenty Katalytická cesta může probíhat: A) prostřednictvím ternárního komplexu B), C) za vzniku binárních komplexů (nízká výtěžnost, problémy s agregací) D) přímou interakcí obou fragmentů, což je v porovnání s autokatalýzu proces s malou výtěžností D. H. Lee et al., ature 382 (1996) Proteiny při vzniku života Chirální selektivita Schématické znázornění chiroselektivních replikačních cyklů Homochirální peptidy T DD a T LL jsou produkovány autokatalýzou Heterochirální (T DL at LD )peptidy vznikají nekatalyzovanou kondenzací nukleofilního () a elektrofilního (E) peptidu Teplátem řízená ligace homochirálních fragmentů vede k aplifikaci homochirální produktů obecně A. Sagatelian et al., ature 409 (2001) Proteiny při vzniku života Chirální selektivita Stupeň formování produktu v závislosti na čase Produkce homochirálních produktů (T LL a T DD ), a heterochirálních produktů (T LD a T DL ), je ukázána jako funkce času pro roztok obsahující 100 µm koncentraci L, D, E D a E L Spodní křivka (,, resp.) je kontrola v přítomnosti 3M GndHCl A. Sagatelian et al., ature 409 (2001)
5 Proteiny při vzniku života Chirální selektivita Formování coiled-coil struktury a odpovídající HPLC retenční časy Příkrá disproporce ukazuje, že vznik coiledcoil helikální struktury je přísně chiroselektivní Stejné mechanismy vedly ke vzniku homochirálního života na Zemi A. Sagatelian et al., ature 409 (2001) Proteiny při vzniku života Peptidové nukleové kyseliny (PA) Kostra PA je tvořena polymerem -(2- aminoethyl)gylcinem (AEG) AEG může snadno nahradit nestabilní cukry PA se váží na DA formujíce dvoj- či trojšroubovice příbuzné Watson-Crickově helixu PA mohou být prekurzorem světa RA PA mají terapeutické využití v antisense strategii a genetické diagnostice K.. Ganesh and P. E. ielsen, Current rg. Chem. 4 (2000) Proteiny při vzniku života Peptidové nukleové kyseliny (PA) V PA je oproti RA nahrazena kostra z ribózy a fosfátu -(2- aminoethyl) glycinem (AEG) Báze nukleových kyselin jsou připojeny k AEG pomocí karboxylové skupiny Syntéza PA musí probíhat odlišně od proteinů a nukleových kyselin (ale s podobnými stupni reakcí) K. E. elson at al., Proc. atl. Acad. Sci. USA 97 (2000)
6 Proteiny při vzniku života Peptidové nukleové kyseliny (PA) Reakce vedoucí ke vzniku kostry PA, tj. k AEG V prvním kroku vzniká z HC a H 4 C kyselina 2,3- diaminopropionová p a ethylendiamin (probíhá za teplot C, v řádech desítek hod.). Jako boční produkt vzniká kyanogen. Ethylendiamin může dále reagovat standardní Steckerovou reakcí za vzniku AEG K. E. elson at al., Proc. atl. Acad. Sci. USA 97 (2000) Proteiny při vzniku života Peptidové nukleové kyseliny (PA) Vznik pyrimidin- 1 -karboxylové kyseliny z kyseliny hydantoinové a kyanoacetaldehydu Vznik purin- 9 -karboxylové kyseliny z HC a glycinu K. E. elson at al., Proc. atl. Acad. Sci. USA 97 (2000) Proteiny při vzniku života Předcházely proteiny vznik DA? RA obsahuje ribonukleotidy, DA deoxyribonukleotidy potřeba tvorby deoxyribonukleotidů Tvorby se neúčastní RA, ale pouze enzym ribonukleotid reduktáza (RR) Ukazuje se, že RR je ve všech organizmech vysoce konzervována (podařilo se prokázat pro vzdálené třídy A) RR I a B) RR III) Proteiny musely být minimálně součástí světa RA a předcházet vzniku DA S. J. Freeland at al., Science 286 (1999)
7 ukleové kyseliny Struktura nukleových kyselin 1953 objev struktury DA (J. Watson, F. Crick obelova cena spolu s M. Wilkinsnem 1962, podíl patří i R. Franklinové) 1958 semikonzervativní replikace DA (Messelson, Stahl) DA a RA jsou polymorfní molekuly Pravotočivá A, B Levotočivá Z Vlásenková Triplex G-kvadruplex H 2 A 5'-konec syn H CH 2 U H H H - 2 P CH 2 C H - P CH 2 G H Směr řetězce H H 2 - P CH 2 anti H - P - 3'-konec ukleové kyseliny Replikace DA Biochemické epochy světa Časová škála událostí na ranné Zemi. Udáno v Gy před současností. Vyznačení událostí je přibližné a RA svět je třeba posunout hlouběji do minulosti. G. F. Joyce, ature 418 (2002)
8 Pra-RA svět RA je příliš složitá aby byla počáteční molekulou Monomery by měly být spojeny pyrofosfátovou vazbou, vznikající snadno za prebiotických podmínek Favoritem je analog obsahující kyselinu barbiturovou, která je achirální, tj. nepodléhá enantiomerní inhibici V přítomnosti Mn 2+ reakce monomerů vyústí v 15-mery při 0 C za 14 týdnů, při 37 C za 3 dny H H H H P Konverze navrženého pre-ra monomeru do polymeru jehož monomery jsou spojeny pyrofosfátovými skupinami M. J. Van Vilet et al., J. Mol. Evol. 41 (1995) P P P n Biochemické epochy RA světa M. P. Robertson and A. D. Ellington, ature 395 (1998) Alternativní systémy k RA Změť molekul jež byly k dispozici pro tvorbu RA světa. Rozdílné barvy udávají čtyři základní komponenty potřebné pro tvorbu RA. Seznam možných analogů je udán pod základní složkou. Analogy lze prakticky libovolně kombinovat do funkčních celků, sic! G. F. Joyce, ature 418 (2002)
9 Alternativní systémy k RA Možní kandidáti na předchůdce RA v ranné historii Země. a) threosová nukleová kyselina, b) peptidová nukleová kyselina, c) analog nukleové kyseliny odvozený od glycerolu, d) pyranosyl RA. B značí nukleotidovou bázi. G. F. Joyce, ature 418 (2002) Alternativní systémy k RA Vzhledem k nestabilitě ribosy je vhodné nahradit cukr za jiný, např. pyranosu (6) či furanosu (5) TA a jiné cukerné modifikace vykazují podobné hybridizační vlastnosti jako RA či DA a vytváří s nimi i heteroduplexy (viz. teploty tání udané v tabulce), většinou mají větší strukturní flexibilitu K.-U. Schöning et al., Science 290 (2000) Alternativní systémy k RA neschůdnost pakující se náboje na kostře posilují interakce na vnitřní straně vláken mimo kostru Důsledkem je vznik párování bází Bez polyanionické vnější kostry může docházet ke kontaktům libovolně bez uspořádání S. A. Benner et al., Curr. pin. Chem. Biol. 8 (2004)
10 První kroky k replikaci minerálně katalyzovaná polymerizace přímé kopírování oddělení vláken vlákna se oddělují a opakovaně se kopírují katalytická RA kopíruje vlákna L. E. rgel, Sci. Am., o. 10 (1994) Kdo je ribozym? RA molekula má klíčové postavení v centrálním dogmatu molekulární biologie RA s katalytickou funkcí se nazývá ribozym Ribozymy vytvářely primitivní svět života Existovaly RA organismy, ale evoluční stopy byly již zahlazeny vzpomínka na RA svět ale zůstala Struktura vlásenkového ribozymu. Důležité nukleotidy účastnící se sestřihu jsou zvýrazněny. (Protein je kokrystalizován.) J. A. Doudna & T. R. Czech, ature 418 (2002) Co všechno umí RA? RA má stále informační, autokatalytickou a katalytickou funkci (na rozdíl od DA) Syntézy telomer telomerová RA Přenosu genetické informace mra Přenosu aminokyselin tra Syntézy bílkovin rra Hydrolýzy prekurzorů RA Rase P Samosestřihu intronů J. A. Doudna & T. R. Czech, ature 418 (2002)
11 Jak vlastně RA vypadá? & & H. F. oller, Science 309 (2005) Viděl někdo ribozym? Thomas Cech (obelova cena 1989) objevil samosestřižnost intronů u prvoka Tetrahymena termophyla v roce 1982 UskupinyIjesestřih sestřih katalyzován GTP U skupiny II je sestřih veden přes A 2 - hydroxylovou skupinu RA katalyzovaný samosestřih skupiny II provádí např tzv. hammerhead ribozym J. A. Doudna & T. R. Czech, ature 418 (2002) Evoluce ribozymů polymeráz In vitro evoluce ribozymu RA polymerázy. a) ribozym katalyzuje templátem řízené připojení 3 -konce RA primeru k 5 -konci ribozymu, b) katalyzuje připojení ppp na 3 -konec RA primeru (urychlení ~10 9 ), c) katalyzuje připojení 14 TP k externímu RA templátu. G. F. Joyce, ature 418 (2002)
12 Evoluce ribozymů polymeráz Ribozymy lze vyvíjet uměle in vitro Předchozí fáze jsou známy pro ribozym ligázu třídy I Fáze a) je ~120-mer, pracující rychlostí 100 reakcí/min Fáze c) je ~200-mer, který připojí 14 nukleotidů za 24 hod., s přesností 97 % Přesnost kopírování musí být lepší než 1/délka sekvence, tj. pro 100-mer 99%, pro 40-mer 97,5% - takové ribozymi nejsou dosud známy Pouze malá část variant RA má katalytickou funkci! Pro RA o délce 100 nukleotidů vychází možných sekvencí seskupení všech takových RA má hmotnost ca větší než Země Pro RA o délce 40 nukleotidů vychází hmotnost ca. 40 kg G. F. Joyce, ature 418 (2002) Hypercykly RA v praxi Primordiální replikátor (R) zesiluje vlastní sestavu z molekul substrátu (S) Vzniká síť replikátorů podporujících se navzájem Hypercykly se specializují část může skončit opět jako sobecký gen J. Attwatter, P. Holliger, ature 491 (2012) Hypercykly RA v praxi ~200 nukleotidový Azoarcus ribozym ze skupiny intronů I Katalyzuje rekombinantní sebeposkládání ze 2 až 4 fragmentů Fragmenty se váží skrze párování a terciární strukturu ekovalentní komplexy ribozymů katalyzují série rekombinantních reakcí na dalších fragmentech, včetně formování kovalentních ribozymů. Vaidya et al., ature 491 (2012)
13 Hypercykly RA v praxi A) Azoarcus ribozym lze rozštěpit na 4 fragmenty s cílovou rozpoznávací sekvencí na 3 - konci B) Kooperativní systém zahrnuje 3 subsystémy vytvořené dělením rybozymu do dvou částí na různých spojkách C) elektroforetické výtěžky skládání D) výtěžky v čase. Vaidya et al., ature 491 (2012) Metabolické funkce Hypotetická cesta RAkatalyzované syntézy RA a) aldolová kondenzace glyceraldehydu a glykolaldehydu vedoucí k riose b) přenos karbamoylu z karbamoyl fosfátu na aspartát a cyklizace formující pyrimidin c) pentamerizace HC za vniku purinu d) vytvoření nukleosidu e) fosforylace (minerální zdroj) nukleosidu na nukleotid f) aktivace nukleotidu TP g) připojení nukleotidu na 3 -konec RA primeru h) prodlužování RA (DP je recyklováno v kroku e) G. F. Joyce, ature 418 (2002) Metabolické funkce Hypotetická cesta RA-katalyzované syntézy proteinů a) aktivace aminokyseliny formování aminoacyl-nukleotid anhydridu b) přenos aktivované aminokyseliny na 2 (3 )-konec tra (aminokyselina může snadno migrovat mezi oběma pozicemi) c) přenospeptidu vedoucí k formování dipeptidu. Dvě aminoacyl-tra jsou blízko u sebe vázány na komplementárním tmplátu d) postupné opakovaní cyklu vede k formování polypeptidu G. F. Joyce, ature 418 (2002)
14 Genetický kód je když Jak se staví protein Protein o velikosti 40 kda je syntetizován za ca. 10 sekund Pravděpodobnost inkorporace chybné aminokyseliny je 10-4 na kodon Genetický kód je když K čemu je dobrá tra Genetický kód je když Standardní sada 20 aminokyselin? 21 aminokyselinou je selenocystein (přítomna od Archae po savce) 22 aminokyselinou je pyrrolysine (z r výskyt v Archae a Eubacteria) polární hydrofobní nabité aromatické 14
15 Genetický kód je když Kódovací tabulka První pozice U C A G U C A G Fenylalanin Tyrosin Serin STP Leucin Histidin Prolin Glutamin Asparagin Izoleucin Treonin Lysin Metionin Kys. asparag. Valin Alanin Kys. glutam. Cystein STP Tryptofan Arginin Serin Arginin Glycin U C A G U C A G U C A G U C A G Třetí pozice Genetický kód je když Je genetický kód univerzální? Standardní kód je velmi rozšířený, ale ne zcela univerzální! Genetický kód mitochondrií a některých nálevníků se liší (objev na základě sekvenačních studií DA v roce 1981) V nálevnících specifikují kodony UAA a UAG kyselinu glutamovou a nikoliv Stop Mitochondrie UGA AUA CU AGA CGG Standardní kód Savčí Pekařské kvasinky eurospora crassa Drosophila Prvoci Rostliny Stop Ile Leu Arg Arg Trp Met Stop Trp Met Thr? Trp? Trp Met Ser Trp Trp Genetický kód je když Vznik a vývoj genetického kódu Znázornění biochemických drah syntéz aminokyselin Aminoacyl-tRA synthetasy (aarss) se podílí na připojení aminokyselin na tra (dělí se na I bíle a II třídu - šedě) Vývoj kódu je závislý na Biosyntetické dráze aminokyseliny Relativním obsahu GC v kodonu Příslušnosti k třídě aarss První kód obsahoval Ala, Gly, Ser, Asp, Glu, (Val) důležité při tvorbě β-sheetu L. Klipcan and M. Safro, J. Theor. Biol. 228 (2004)
16 Genetický kód je když Vznik a vývoj genetického kódu Aminkys. Třída G,C kodon G,C,A kodon G,C,A,U kodon o. reakcí Gly II GGC, GGG 1 Ala II GCC, GCG 1 Prům. 3,2 Pro II CCC, CCG 3 Arg I CGC, CGG 8 Asp II GAC 1 Asn II AAC 1 Thr II ACC, ACR 5 Ser II AGC 3 Prům. ů 38 3,8 His II CAC 10 Lys II+I AAR 9 Glu I GAR 1 Gln I CAR 2 Phe II UUY 10 Tyr I UAY 10 Trp I UGG 13 Ile I AUA, AUY 5 Prům. 7,3 Leu I UUR, CU 8 Val I GU 4 Met I AUG 7 Cys I UGY 2 L. Klipcan and M. Safro, J. Theor. Biol. 228 (2004) Genetický kód je když Vývoj genetického kódu Prvotní kód obsahoval pouze A sekvenci a aminokyseliny důležité při fixaci amoniaku Šipky označují biosyntetické dráhy ΔF T značí průměrnou přenosovou energii, tj. míru hydrofobicity B. K. Davis, Prog. Biophys. Mol. Biol. 72 (1999) Genetický kód je když Vývoj genetického kódu B. K. Davis, Prog. Biophys. Mol. Biol. 72 (1999)
17 Genetický kód je když Vývoj genetického kódu B. K. Davis, Prog. Biophys. Mol. Biol. 72 (1999) Genetický kód je když Vývoj genetického kódu Prvotní kód byl postupně doplňován v závislosti na složitosti syntézy a potřebných vlastnostech Přibyly basické aminokyseliny Jako poslední byly doplněny aminokyseliny s aromatickým postranním řetězcem Šipky označují biosyntetické dráhy ΔF T značí průměrnou přenosovou energii, tj. míru hydrofobicity B. K. Davis, Prog. Biophys. Mol. Biol. 72 (1999) Genetický kód je když Vývoj genetického kódu B. K. Davis, Prog. Biophys. Mol. Biol. 72 (1999)
18 Genetický kód je když Vývoj genetického kódu není zdaleka ukončen! I. K. Jordan et al., ature 433 (2005) Expanse proteinového vesmíru Míří do nekonečna? Existují jistá omezení mutací daná funkčností proteinů jsou ale globální? Pradávné sekvence proteinů od sebe neustále divergují Za 3, let nebylo dosaženo divergenčního limitu proteinů! I. S. Povolotskaya & F. A. Kondrashov, ature 465 (2010) Expanse proteinového vesmíru Míří do nekonečna? ízká rychlost divergence je dána řídkostí funkčních proteinových sekvencí a nerovnoměrností zdatností hyperplochy Sekvenční prostor dvou nukleotidů zahrnuje nejkratší mutační kroky (šipky) s vysokou a nízkou zdatností od AT ke GC ~98 % míst neumožňuje libovolnou AA substituci Umožní ale evoluci pokud se uskuteční kompenzační záměny! LUCA obsahovala mnohem více proteinů než je zřejmé z běžné analýzy homologních proteinů I. S. Povolotskaya & F. A. Kondrashov, ature 465 (2010)
19 DA jak ji neznáme Modifikace genetického kódu a aminokyselin Expandovaný genetický kód tra kódující jistou sekvenci je přiřazena nová aminokyselina Inkorporují se modifikace pro biotechnologie v bakteriích i eukaryotech (např. o-methyl-tyr, p- benzoyl-phe, p-iodo-tyr) Modifikovaný genetický kód Ke kódu jsou přiřazeny nové vzájemně komplementární báze Počet písmen se tak rozšíří a dále je možno pokračovat via expandovaný genetický kód epřirozené párování x-y a x-s, a v důsledku stérického bránění nerozpoznávaná spojení x-t a s-t. I. Hirao et al. ature Biotech. 20 (2002) J. W. Chin et al. Science 301 (2003) DA jak ji neznáme Modifikace genetického kódu a aminokyselin S. A. Benner et al., Curr. pin. Chem. Biol. 8 (2004) DA jak ji známe Jsou báze zvoleny optimálně? H 2 H a základě teorie informace (donor = 1, akceptor = 0, purin = 0, pyrimidin = 1) lze ukázat, že volba A T a G C je optimální s ohledem na informační šum áhrada U za T je v DA nezbytná C přechází v U deaminací, tato změna je nerozlišitelná Tedy RA musela předcházet DA? H cytosine H uracil D. Bradley, Science 297 (2002)
20 DA jak ji známe Jsou báze zvoleny optimálně? V excitovaném stavu mohou proběhnout fotochemické reakce poškozující DA Báze se musí během pikosekund navrátit do základních stavů Báze DA to opravdu dělají Adenin (6-aminopurin) za s vs. 2-aminopurin za 10 8 s A. Abo-Ruiz et al., PAS 102 (2005) D. achtigallová a P. Hobza. Vesmír 86 (2007) DA jak ji známe Je párování zvoleno optimálně? Počítáno 27 uspořádáni G C párů Watson- Crickovské párování široké pásy, krátká doba života excit. Stavu (10 až 100 kratší než ) on Watson- Crickovské párování čárové spektrum, dlouhé doby života excitovaného stavu Další pojistka proti poškození UVzářením Hoogsteenovo Watson-Crickovo Inverzní Watson-Crickovo Inverzní Hoogsteenovo A. Abo-Ruiz et al., PAS 102 (2005) D. achtigallová a P. Hobza. Vesmír 86 (2007) DA jak ji neznáme Expandovaná DA Modifikované báze vznikají přidáním jednoho aromatického kruhu navíc Báze si zachovávají své vlastnosti Expandovaná DA je mnohem stabilnější než DA klasická Hybrid i čistá forma expandované DA je plně funkční eexistuje žádné známé omezení na užití expandované DA H. Liu et al. Science 302 (2003)
21 DA jak ji neznáme Jak skladovat DA? DA (1700 bp) o určité sekvenci je schopna spontánního složení do oktameru s průměrem 22 nm W. Shih et al. ature 427 (2004) Život jak ho neznáme Je život opravdu tak jednoduchý fenomén? Průměrný protein má 200 aminokyselin Počet všech kombinací aminokyselin je , tj. zhruba Vesmír má částic Rychlá chemický reakce trvá 1 femtosekundu (10-15 s) Počet všech myslitelných párových srážek od velkého třesku je = Vesmír by potřeboval životů aby stvořil všechny kombinace tohoto proteinu Vesmír se neopakuje je nergodický Doporučená literatura D. Deamer, J. W. Szostak (eds.): The origins of life. Cold Spring Harbor Laboratory Press, ew York {ejlepší současný soubor vědeckých prací na téma vzniku života} M. Gargaud, B. Barbier, H. Martin, J. Reisse (eds.): Lectures in astrobiology (Vol 1: From prebiotic chemistry to the origin of life on Earth). Springer, Berlin Heidelberg {Učebnice astrobiologie vyžadující hlubší znalosti} J. I. Lunine: Astrobiology (A multidisciplinary approach). Pearson Education & Addison Wesley, ew York {První a skutečně základní učebnice astrobiologie} J. W. Schopf (ed.): Life s origin (The beginnings of biological evolution). University of California Press, Berkeley Los Angeles London {Skvělá kniha shrnující veškeré poznatky z prebiotické evoluce} G. Zubay: rigins of life on earth and in the cosmos. Wm. C. Brown Publishers, Bosoton, {Velmi hezká učebnice o vzniku života} 21
Od stavebních bloků k polymerům života aneb prebiotická evoluce
d stavebních bloků k polymerům života aneb prebiotická evoluce Vladimír Kopecký Jr. Fyzikální ústav niverzity Karlovy v Praze ddělení fyziky biomolekul http:// //atrey.karlin.mff.cuni.cz/~ofb/kopecky.html
Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) 0 Gen - historie 1909 Johanssen
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Struktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
Translace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Struktura nukleové kyseliny Cukerná pentóza: 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza Fosfátový zbytek: PO 4 3- Purin Pyrimidin Dusíkatá báze Adenin Guanin Tymin
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
Bílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
Chemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Obecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
Biosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi
Cvičení Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi ) 1)( ( ) ( H m z H m z M k j j j m z z zh M Molekula o hmotnosti M se nabije z-krát protonem, pík iontu ve spektru je na m z : ) ( H m z M z Pro dva
Molekulární genetika IV zimní semestr 6. výukový týden ( )
Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha Molekulární genetika IV zimní semestr 6. výukový týden (5.11. 9.11.2007) Nondisjunkce u Downova syndromu 2 Tři rodokmeny rodin s dětmi postiženými
Virtuální svět genetiky 1. Translace
(překlad) je druhým krokem exprese genetické informace a ukončuje dráhu DNA > RNA > protein. probíhá mimo jádro, v cytoplazmě na ribozómech. Výchozími látkami pro translaci je 21 standardních aminokyselin,
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
Struktura biomakromolekul
Struktura biomakromolekul ejvýznamnější biomolekuly proteiny nukleové kyseliny polysacharidy lipidy... měli bychom znát stavební kameny života Proteiny Aminokyseliny tvořeny aminokyselinami L-α-aminokyselinami
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
REPLIKACE A REPARACE DNA
REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata
Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague
Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Buňka buňka je základní stavební prvek všech živých organismů byla objevena Robertem Hookem roku 1665 jednodušší
Struktura biomakromolekul
Struktura biomakromolekul ejvýznamnější biomakromolekuly l proteiny l nukleové kyseliny l polysacharidy l lipidy... měli bychom znát stavební kameny života Biomolekuly l proteiny l A DA, RA l lipidy l
Molekulárn. rní genetika
Molekulárn rní genetika Centráln lní dogma molekulárn rní biologie cesta přenosu genetické informace: DNA RNA proteiny výjimkou reverzní transkripce retrovirů: RNA DNA Chemie nukleových kyselin dusíkaté
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.
RNA svět, 1. polovina Struktura RNA Regulace transkripce Zrání pre-mrna Svět RNA a bílkovin Sestřih pre-mrna Transport a lokalizace RNA Stabilita RNA Doporučená literatura RNA svět Alberts B., et al.:
základní znaky živých systémů (definice života výčtem jeho vlastností) složitá organizace a řád regulace a udržování vnitřní homeostázy získávání a
definice života živý organismus je přirozeně se vyskytující sám sebe reprodukující systém, který vykonává řízené manipulace s hmotou, energií a informací základní znaky živých systémů (definice života
Nukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
Schéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro
NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto
alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120
jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
Vazebné interakce protein s DNA
Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny
Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)
GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Přírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Nukleové kyseliny Replikace DNA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nukleové kyseliny 7% cytozin Monomer: NUKLEOTID, tvoří jej: uracil kyselina fosforečná pentóza (ribóza, deoxyribóza) tymin organická dusíkatá
Genetika: cvičení č. 1-2 DNA, RNA, replikace, transkripce, translace a genetický kód, mutace. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika: cvičení č. 1-2 DNA, RNA, replikace, transkripce, translace a genetický kód, mutace KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Témata cvičení 1. DNA, RNA, replikace, transkripce, translace, genetický kód, centrální
Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
Metabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie
MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie Chemická struktura a geometrie KONFORMACE = můžeme změnit pouhým otočením kolem kovalentní vazby KONFIGURACE = při změně
Molekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
Molekulární genetika
Molekulární genetika Upozornění: ukončení semestru ZÁPOČTOVÝ TEST a) Dědičnost krevně skupinových systémů (AB0, MN, Rh) b) Přepis úseku DNA do sekvence aminokyselin c) Populační genetika výpočet frekvence
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
Metabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Molekulární základy dědičnosti
Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Molekulární základ dědičnosti
Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení
Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.
Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
Populační genetika. ) a. Populační genetika. Castle-Hardy-Weinbergova zákonitost. Platí v panmiktické populaci za předpokladu omezujících podmínek
Poulační genetika Poulační genetika ORGANISMUS Součást výše organizované soustavy oulace POPULACE Soubor jedinců jednoho druhu Genotyově heterogenní V určitém čase má řirozeně vymezený rostor Velký očet
Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:
Bruno Sopko Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno: Z předchozí rovnice vyplývá: Pokud katalýza při 25
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Z.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Funkční
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Gymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
Dědičnost x proměnlivost Neboli heredita je schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky. Je to jedna ze základních
Mgr. Zbyněk Houdek Doporučenálit.: Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie (1998) Kočárek, E.: Genetika (2008) Kubišta, V.: Buněčné základy životních dějů (1998) Otová, B. a kol.: Lékařská biologie
POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.
NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé