Eukaryota rostliny, houby, řasy, prvoci a živočichové vznikla z archeí, po získání cytoskeletu a schopnosti fagocytovat
|
|
- Vilém Dvořák
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 úvod Prokaryota Eukaryota Dvě skupiny (nadříše) buněčných organismů: Prokaryota bakterie, archea a sinice mají jádro (nukleoid) ve formě jedné kruhové molekuly DNA neoddělené od cytoplazmy membránou bez mitochondrií, chloroplastů, cytoskeletu Eukaryota rostliny, houby, řasy, prvoci a živočichové vznikla z archeí, po získání cytoskeletu a schopnosti fagocytovat
2 vznik eukaryotické buňky Eukaryota Vznik eukaryotické buňky: Teorie endosymbiózy Margulis 1970 a 1996
3 charakteristika Prokaryota Eukaryota Eukaryota změny oproti prokaryotickým organismům: 1. změna topologie buněčných membrán 2. reorganizace genetického materiálu 3. vznik buněčné kostry neboli cytoskeletu základní znaky eukaryot: mají buněčné jádro (nucleus) s více a složitějšími chromozómy oddělené od cytoplazmy membránou mají mitochondrie nebo chloroplasty a další různé organely, mají cytoskelet množí se nepohlavně (mitózou) ale i pohlavně
4 předfylogenentické dělení Eukaryota Klasické dělení eukaryot Dle amerických autorů Cavalier-Smith (1983) a Corliss (1994) Archezoa (praprvoci) jednobuněční bez mitochondrií, chloroplastů, Golgiho aparátu, hydrogenosomů, peroxisomů Protozoa (prvoci) - jednobuněční s mitochondriemi, chloroplasty a Golgiho aparátem Chromista bezbarví bičíkovci, zoosporní houby, jednobuněčné a vláknité řasy (mimo zelených) Plantae mnohobuněční s chloroplasty Fungi heterotrofní eukarotický organismus produkující buněčnou stěnu Animalia mnohobuněční heterotrofní Archezoa + Protozoa = Protista Tato skupina zahrnovala jednobuněčné živočišné organismy. Dle fylogenetického pojetí se jedná o polyfyletický taxon bez společného předka založený pouze na symplesiomorfním znaku - jednobuněčnosti.
5 fylogenetické dělení Eukaryota Fylogenetické dělení eukaryot nové: 6-8 říší Opisthokonta: houby, mnohobuněční živočichové, někteří prvoci Amoebozoa: měňavky, hlenky, řada bičíkovců (pohyb hlavně bičíky) Rhizaria: bičíkovci a kořenonožci (pohyb hlavně panožkami)? Excavata: většinou bičíkovci (např. trypanozomy, diplomonády) a někteří kořenonožci Archaeplastida: pravé rostliny, zelené řasy, ruduchy a glaukofytní řasy Chromalveolata: různí prvoci (např. nálevníci, obrněnky, Chromalveolata: různí prvoci (např. nálevníci, obrněnky, výtrusovci), řasy a plísně
6 společné znaky jednobuněčných Eukaryota Jednobuněčná Eukaryota - společné znaky: pohybové organely bičíky (flagella), brvy (cilie), cirry, undulující membrány a membranely, panožky pseudopodia, mikrotubuly podílí se na stavbě pohybových organel život v tekutinách voda, stačí i tenká povrchová blanka, tělní tekutiny (parazité, symbionti) šíření a přečkání nepříznivých podmínek - spóry a cysty potrava komplexní organické molekuly v rozpuštěné formě (osmotrofie) nebo pevné částice detrit, bakterie, jiné jednob. organismy (fagotrofie), smíšená výživa (mixotrofové) nebo s autotrofními symbionty plazmatická membrána axonema = svazek mikrotubulů uvnitř bičíku 9 dvojitých mikrotubulů po obvodu 2 centrální mikrotubuly klouzavý pohyb mikrotubulů probíhá jejich posouváním dineinovými raménky za spotřeby 2 ATP dineinová raménka
7 vybrané skupiny jednobuněčných Eukaryota Výběr důležitých skupin jednobuněčných eukaryot (označené v systému zeleně tučně) Opisthokonta: Choanozoa (Choanoflagellata) - trubénky Amoebozoa: Amoebozoa - měňavkovci? Rhizaria: Granuloreticulosa - síťonozí Heliozoea - slunivky Radiolaria - mřížovci Excavata: Euglenozoa - bičivky a krásnoočka Archaeplastida: Chromalveolata: Apicomlexa - výtrusovci Ciliophora - nálevníci
8 charakteristika Amoebozoa Lobosea Gymnamoebia říše AMOEBOZOA - měňavkovci Lobosea lalokonozí charakteristickým znakem je vytváření laločnatých panožek lobopodií pohyb, potrava buňky nahé nebo se schránkou ektoplazma hyalinní (sklovitá) a endoplazma zrnitá Gymnamoebia améby Testaceolobosia krytenky Gymnamoebia améby buňky bez schránky vodní a terestrické biotopy, i endobiotické pohyb řízeným cytoplazmatickým prouděním a valením některé druhy vytvářejí cysty (pokud jsou vícejaderné, slouží i k namnožení)
9 zástupci Amoebozoa Lobosea Gymnamoebia Gymnamoebia améby Amoeba proteus měňavka velká až 1 mm, žije v detritu a na rostlinách stojatých vod Entamoeba histolytica měňavka úplavičná původce amébové dysentérie (krvavé průjmy, horečka, vyčerpání) forma minuta žije neškodně v tlustém střevě; tvoří cysty může se změnit na silně patogenní formu magna produkující proteolytické enzymy tropy
10 charakteristika a zástupci Amoebozoa Lobosea Testaceolobosia Testaceolobosia krytenky sladkovodní, mořské a terestrické biotopy, vlhká půda nebo mech buňka kryta schránkou nebo šupinkami otvor pro panožky = pseudostom schránky z kamínků = xenosomata; schránky z anorganických destiček produkovaných buňkou = idiosomata; schránky z organických látek vylučovaných buňkou = pseudochitin Arcella - štítovka pseudochitinózní schránka Difflugia - rozlitka schránka z nerostných úlomků (xenosomata) Nebela - zdobenka schránka z vápenitých destiček (idiosomata) Centropyxis - ježenka schránka pseudochitinózní s xenosomaty
11 charakteristika Rhizaria říše RHIZARIA morfologicky i ekologicky heterogenní skupina kořenonožců a některých bičíkovců panožky sloužící k pohybu: typu filopodie (nitkovité), reticulopodie (síťovité), axopodie (paprsčité vyztužené mikrotubuly) filopodie (u Filosea) Filosea nitkonozí Heliozoea slunivky Foraminifera dírkonošci Radioloria mřížovci axopodie (u Heliozoea a axopodie (u Heliozoea a Radiolaria) buňka retikulopodie (u Foraminifera)
12 charakteristika a zástupci Rhizaria Filosea Filosea nitkonozí mořští, sladkovodní, terestričtí zástupci schránkatí i bez schránek panožky nitkovité (filopodia), výjimečně větvené nebo s anastomózami (spojkami) filopodie jsou vyztuženy fibrilární osou z aktinových filamentů Euglypha křeménka schránka z křemičitých idiosomat, na rašelinících a vodních rostlinách Nuclearia bez schránky
13 charakteristika a zástupci Rhizaria Heliozoea Heliozoea slunivky mořští, sladkovodní, planktonní, přisedlí vakuolizovaná ektoplazma, endoplazma s jedním nebo mnoha jádry paprsčitá axopodia (od toho název skupiny) v životním cyklu bičíkaté stádium kromě axopodií jsou i filopodie dělení na 5 skupin podle axopodiální stavby mikrotubulů Heliozoea asi nejsou momofylum Actinosphaerium eichhorni - slunivka obecná bez schránky, velký počet jader, na porostech vodních rostlin Acanthocystis aculeata kulovitá schránky s křemičitými destičkami a osténky, na vodních rostlinách
14 charakteristika a zástupci Rhizaria Foraminifera Foraminifera dírkonošci mořští, horninotvorní (kambrium), většinou bentičtí panožky síťovité (retikulopodie) schránky vápenité (CaCO 3 ) nebo z mukopolysacharidů, často vícekomorové střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (metageneze) často symbiotické obrněnky zoochlorelly a zooxantelly Globigerina Textularia Spiroloculina
15 charakteristika a zástupci Rhizaria Radiolaria vakuolizovaná etoplazma vnitřní kapsula s endoplazmou membrána Radioloria mřížovci radiálně symetrické schránky z Si0 2 nebo kyselého stroncia většinou z několika kapsul ve vnitřní kapsule z org. látek je endoplasma, mezi kapsulami vakuolizovaná ektoplasma vakuolizovaná ektoplazma často se symbionty r. Zooxantella 1 - více jader, axopodia Acanthometra Actinomma Lithocampe
16 charakteristika a zástupci Excavata Euglenozoa Euglenoidea říše EXCAVATA Euglenozoa Euglenoidea krásnoočka Kinetoplastidea bičivky Bodonida Trypanosomatida Euglenoidea krásnoočka: cca 1000 druhů, dva bičíky na přídi, z toho jeden většinou velmi redukován (tzv. zdvojená báze bičíku) autotrofní organizmy (v sladkých i brakických vodách), i heterotrofní druhy; také možný přechod na heterotrofii při ztrátě chloroplastů Euglena viridis krásnoočko zelené Euglena gracilis krásnoočko štíhlé
17 charakteristika a zástupci Excavata Euglenozoa Kinetoplastidea Kinetoplastidea bičivky: cca 600 druhů, bakteriofágové, endosymbiotičtí komenzálové a hlavně parazité přítomen tzv. kinetoplast u báze bičíku není to organela, ale strukturální komplex = úsek na jediné mitochondrii, který obsahuje velké množství tzv. kinetoplastové DNA Bodonida volně žijící i parazitičtí Bodo saltans - bodo skákavý žije v odpadních vodách kinetoplast Golgiho aparát mitochondrie jádro Ichthyobodo necator - bičivka rybí volně plovoucí nebo parazitující na pokožce ryb
18 charakteristika Excavata Euglenozoa Kinetoplastidea Kinetoplastidea bičivky: Trypanosomatida trypanozómy jen parazitičtí s 1 bičíkem vytváří se různé formy typické pro různá vývojová stádia jednoho druhu nebo pro různé rody: bičík mikrotubuly endoplazmatické retikulum jádro mitochondrie amastigotní epimastigotní promastigotní trypomastigotní kinetoplast bazální tělísko (kinetosom)
19 charakteristika a zástupci Excavata Euglenozoa Kinetoplastidea Trypanosomatida trypanozómy Příklady patogenních druhů: původce spavé nemoci člověka v Africe chronická forma Trypanooma brucei gambiense - trypanozóma spavičná spavá nemoc, rezervoár prase; 1. lymfatický systém, 2. krev, přenos inokulací, vektor moucha r. Glossina akutní forma Trypanosoma brucei rhodesiense - trypanozóma rhodézská, rezervoár antilopa podobné onemocnění u velkých savců v Africe onemocnění Nagana koňů, hovězího dobytka Trypanosoma brucei brucei - trypanozóma dobytčí Glossina morsitans
20 charakteristika a zástupci Excavata Euglenozoa Kinetoplastidea Trypanosomatida trypanozómy původcem Chagasovy nemoci v Americe: Trypanosoma cruzi - trypanozóma americká - Chagasova nemoc, přenos krevsající plošticí rodu Triatoma (čel. Reduviidae), kontaminací z výkalů při sání, rezervoár - drobní savci původce spavé nemoci koní, mimovektorový přenos pohlavním stykem, střední Evropa po II. sv. válce: Trypanosoma equiperdum - trypanozóma koňská další nemoci způsobují zástupci rodu Leishmania: Leishmania tropica ničivka kožní, suché kožní vředy, rezervoár pes Leishmania donovani ničivka útrobní, nákazy vnitřních orgánů kala azar černá nemoc
21 charakteristika Chromalveolata říše CHROMALVEOLATA zahrnuje dřívější Chromista a Alveolata mají společného předka, který získal chloroplasty od červených řas (sekundární endosymbióza) Opalozoa opalinky Dinozoa - obrněnky Apicomplexa výtrusovci Ciliophora nálevníci Alveolata
22 charakteristika Chromalveolata Apicomlexa Apicomlexa výtrusovci 2500 druhů, obligátní endoparazité vývojový cyklus obsahuje nepohlavní nepohyblivá stádia - spóry (výtrusy), šíření a přenos mezi hostiteli střídá se několik generací odlišného způsobu množení
23 charakteristika Chromalveolata Apicomlexa Apicomlexa výtrusovci apikální komplex organel umožňuje invazivním stádiím (sporozoitům a merozoitům) průnik do buňky u primitivních extracelulárně parazitujících slouží k přichycení k tkáni mikropóra polární kruh konoid polární kruh s mikrotubuly mikronéma (odvozena od G. aparátu) roptrie (sekreční organela) Golgiho aparát jádro jadérko mitochondrie zadní polární kruh prekonoidální prstence Gregarinidea gregariny Coccidea kokcídie Hematozoea krvinkovky
24 charakteristika a zástupci Chromalveolata Apicomlexa Gregarinidea Gregarinidea gregariny parazité těla bezobratlých, střevo nebo tělní dutina, většinou u členovců stavba gamontů: přední protomerit a zadní část s jádrem deutomerit, na protomeritu většinou nádstavec epimerit primitivní skupina, samčí a samičí gamonti se mnohonásobně dělí Gregarina blattarum - hromadinka švábí žije ve střevě švába druhu Blatta orientalis Gregarina polymorpha žije ve střevě potemníka Tenebrio molitor
25 charakteristika a zástupci Chromalveolata Apicomlexa Coccidea Coccidea - kokcidie nitrobuněční paraziti, mono nebo heteroxenní, bez stádia trofozoita při gametogenezi vznik mnoha samčích mikrogamet, ale jen 1 samičí makrogameta Eimeria stiedae - kokcidie jaterní nitrobuněční paraziti, mono nebo heteroxenní (jeden či více hostitelů), bez stádia trofozoita jaterní kokcidióza králíků a zajíců, napadají buňky epitelu žlučových kanálků Toxoplasma gondii - kokcidie kočičí v pohlavní fázi v kočkovitých šelmách, produkce oocyst, ty pozřeny teplokrevným obratlovcem, onemocnění očí mozku, kongenitální přenos
26 charakteristika Hematozoea krvinkovky onemocnění: malárie, přenos: komáři rodu Anopheles, člověk mezihostitel, hostitel komár rozmnožování: 1. inokulace sporozoity 2. napadají jaterní parenchym člověka (schizogonie) - probíhá exoerytrocytální fáze, vznikají meronti a v nich několik tisíc merozoitů 3. napadají červené krvinky, probíhá erytrocytální fáze a malarický záchvat 4. s rozpadem krvinek se merozoiti mění na makro a mikrogamoty 5. nasaje je komár a v jeho těle vzniká zygota 6. vznik pohyblivé zygoty (aktivní ookineta) 7. ze střeva do slinných žláz a opět inokulace kopulace 7. uvolňování sporozoitů oocysta 6. ookineta sporogonie v těle komára makrogamonti mikrogamonti 1. sání komára 5. komár saje krev s gamonty 4. gamonti jaterní buňka Chromalveolata Apicomlexa Hematozoea exoerytrocytální schizogonie uvolňování merozoitů 3. napadání červených krvinek erytrocytální schizogonie protržený meront meront dospělý trofozoit 2. infikovaná jaterní buňka meront nedospělý trofozoit gametocyt
27 charakteristika a zástupci Chromalveolata Apicomlexa Hematozoea Hematozoea krvinkovky Malárie (ze staroitalského mala aria = špatný vzduch) - epidemické onemocnění v oblasti tropů, subtropů a Středozemí Plasmodium malarie - zimnička čtvrtodenní - malarické záchvaty po 72 hodinách Plasmodium vivax - zimnička třetidenní - záchvaty po 48 hodinách Plasmodium falciparum - zimnička tropická - záchvaty nepravidelné, rezistentní vůči chemoterapeutikům, často končí smrtí, dnes více než 200 mil. lidí Plasmodium vivax
28 charakteristika Chromalveolata Ciliophora Ciliophora nálevníci 8000 druhů 3 hlavní rysy: stavba kortexu specifický buněčný pokryv jaderný dualismus makro a mikronukleus konjugace jako sexuální proces životního cyklu výměna částí rozděleného mikronuklea následovaná několika mitózami systém nálevníků: současný systém na základě ultrastruktury kortexu, somatogeneze, životních cyklů a molekulární data
29 charakteristika Chromalveolata Ciliophora struktura kortexu: alveoly, extrusómy (obrana a lov), nejčastější obranný typ je trichocysta kinetodesmální fibrily stažitelná vlákna napojená na báze brv změna tvaru - kontrakce myoném (= svazky filamentů pod mikrotubulárními pásy) - kontrakci ovlivňuje kalcium ne ATP systém mikrotubulů vyztužuje buňku postciliární mikrotubuly podélné bazální tranversální mikrotubuly alveola (váček s roztoky bílkovin a polysachridů) kinetodesmální fibrila trichocysta s anorganickým hrotem (při podráždění vystřelení - rychlé řetězení bílkovin - vznik ochranného obalu)
30 charakteristika Chromalveolata Ciliophora potravní organely: cytostom (buň. ústa) často v prohlubni, kolem seřazeny brvy nebo membranely k přihánění potravy cytopharynx (buněčný hltan) potravní vakuoly kolují v cytoplazmě, trávicí fermenty získávají z váčků vznikajících v lysozomech cytopyge (buněčná řiť) osmoregulační organely = kontraktilní vakuoly: přívodní houbovité kanálky pulzující vakuola kolem ampuly systém podpírají mikrotubuly
31 charakteristika Chromalveolata Ciliophora pohybové: tělo je pokryto brvami (cilie), stavbou podobné bičíkům, slouží k pohybu a přihánění potravy modifikací vznikají cirry a lupínkovité membranely
32 sytém Chromalveolata Ciliophora Ciliophora nálevníci celkem 11 skupin, zde 6 nejvýznamnějších: Heterotrichea Spirotrichea Litostomatea Trichostomatida Heterotrichida Phyllopharyngea Prostomatea Entodiniomorphida Suctorida Oligohymenophorea Hymenostomatia Peniculata Peritrichia
33 charakteristikaa zástupci Chromalveolata Ciliophora Heterotrichea Heterotrichea dlouhé tělo, často stažitelné makronucleus dělen makronukleárními mikrotubuly Heterotrichida - různobrví krátké cilie na povrchu dlouhé spojené v membranely u cytostomu jiný tvar při pohybu Stentor sp. mrskavka, největší prvok často zoochlorelly, růžencové jádro Spirostomum sp. plazivenka, růžencové jádro, velká pulzující vakuola
34 charakteristika a zástupci Chromalveolata Ciliophora Spirotrichea Spirotrichea dorzoventrálně zploštělí, dříve spodobrví na hřbetní straně hmatové brvy na břišní straně cirry - pohyb po podkladu Stylonychia sp. slávinka 2 jádra peristom (příústní otvor) níže přední část rozšířená Euplotes sp. - lezounek jádro zaškrcené potrava jednobuněčné řasy, bičíkovci, kvasinky
35 charakteristika a zástupci Chromalveolata Ciliophora Litostomatea Litostomatea Trichostomatia - bachořci bachoroví komenzálové u přežvýkavců (skot, ovce, kozy) potrava - bakterie, celulóza, prvoci nevytváří potravní vakuolu pevná kutikula, skeletové destičky řasinky redukovány Ophryoscolex sp. - s bodcem a trny Entodinium sp.
36 charakteristika a zástupce Chromalveolata Ciliophora Phyllopharyngea Phyllopharyngea Suctorida - rournatky přisedlí na stopce savé trubičky s haplocystami rozpouští peliculu posouvána pomocí mikrotubulů do buňky makro- a mikronukleus konjugace i pučení sladkovodní, mladí pohybliví Tokophrya sp. - na vodních rostlinách
37 charakteristika a zástupce Chromalveolata Ciliophora Prostomatea Prostomatea brvy kolem cytostomu málo odlišné od ostatních nejsou cirry a membranely cystom na přídi buňky, draví a saprofágní Coleps sp. - pancířík dravý nebo na uhynulých živočiších, na dně i v planktonu beta-mezosaprobních vod, v porostech bublinatky tělo kryto dutými destičkami vpředu a vzadu trny
38 charakteristika a zástupci Chromalveolata Ciliophora Oligohymenophorea Oligohymenophorea - chudoblanní brvy u cytostomu se výrazně liší od somatických málo membranel Peniculata Paramecium caudatum - trepka velká okraje zadního konce svírají ostrý úhel kanálky kontraktilních vakuol hvězdicovité typická rýha u ústního otvoru Hymenostomatida Colpidium sp. - bobovka - bakteriofág
39 charakteristika a zástupci Chromalveolata Ciliophora Oligohymenophorea Peritrichia - kruhobrví na přídi levotočivá spirála z membranel směřující k cytostomu bez somatických brv Vorticella sp. - vířenka jednotlivě přisedlí v koloniích, spirálovitě stočitelná stopka spasmonéma, brvy kolem cytostomu, makronucleus podkovovitý telotroch=mladý plovoucí jedinec Trichodina pediculus - brousilka nezmaří komenzál - ektoparazit nezmarů brvy a chitinózní háčky - disk rotace - seškrabování - bakterie, sliz, epitel hostitele
40 charakteristika Opisthokonta říše OPISTHOKONTA jednobuněčná stádia mají jednoduchý tlačný bičík miotchondrie s plochými kristami u některých skupin schopnost syntetizovat kolagen a využívat glykogen jako zásobní látku
41 charakteristika a zástupci Opisthokonta Choanoflagellata Choanoflagellata trubénky (=Choanozoa s. str.) sladkovodní i mořské, volně žijící i přisedlé, soliterní i koloniální často s želatinózním obalem a někdy s jemnými křemičitými nebo celulózními schránkami bičík je obklopený cytoplazmatickým límečkem = kruhem mikrovillů (tyčinkovité výběžky plazmy) vyztužených aktinovým cytoskeletem a propojených vláknitou sítí přes mikrovilli je pohybem bičíku hnána voda, zachycení potravy, fagocytóza buňky kolonií propojené cytoplazmatickými můstky, vnitřek obsahuje amoeboidní buňky v slizovité hmotě připomíná jednoduše stavěného živočicha množí se nepohlavně, některé přisedlé produkují stádia s tlačným bičíkem ty se nemohou dělit (zůstalo to i mnohobuněčným spermie, neuron)
42 zástupci Opisthokonta Choanoflagellata Choanozoa trubénky Salpingoeca amphoroideum - trubénka baňkovitá schránka z křemičitých idiosomat, na rašelinících a vodních rostlinách Proterospongia haeckeli - trubénka Haeckelova koloniální, mořská u tohoto rodu jsou známy složité vývojové cykly se střídáním jedno- mnohobuněčných fází i přisedlých a pohyblivých
Systém a evoluce bezobratlých 1. cvičení J. Schenková
Organizační pokyny: vstup do praktika pouze v přezůvkách harmonogram cvičení Informace o průběhu a náplni cvičení: krátký výklad filmové záběry samostatná práce studentů kreslení preparátů, zařazení do
Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení Schenková
Fylogeneze a diverzita bezobratlých 1. cvičení Schenková Organizační pokyny: vstup do praktika pouze v přezůvkách harmonogram cvičení krátký výklad filmové záběry samostatná práce studentů kreslení preparátů,
Fylogeneze a diverzita živočichů
úvod Fylogeneze a diverzita živočichů Bezobratlí RNDr. Jana Schenková, Ph.D. Materiály: 1. prezentace (Studijní materiály/učební materiály) 2. videa k bezobratlým (Studijní materiály/učební materiály/fylogeneze
(říše) CHROMALVEOLATA CILIOPHORA - nálevníci
(říše) CHROMALVEOLATA CILIOPHORA - nálevníci jaderný dualismus - makronucleus a mikronucleus zvláštní gamontogamie - konjugace cortex a ciliatura (krátké brvy cilie, silnější ciry a membranely) kombinace
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
důležité organely= jádro- jedno jádro/více stejnocenných jader/ dvě různocenná jádra
Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): TS - drobné organismy (mikroskopické) - tělo tvoří jedna buňka, vykonává všechny životní funkce - v buňce se diferencovaly organely k určitým činnostem - stavba
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:
Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.
Říše Prvoci (Protozoa) - Mikroorganismy - Jednobuněční - Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami Opora, ochrana - Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky) - Schránka
PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou (jednobuněčné organismy)
PRVOCI Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou
Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:
Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Krista Obecné znaky: PRVOCI starobylé organismy velikost v mm a menší (mikroskopická velikost) kosmopolitní výskyt tělo=1 buňka eukaryotická
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
- pelikula pružná blána bílkovinného původu, umožňuje lepší pohyb
Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Blade Prvoci - jednobuněčné eukaryotické organismy - většinou se živí heterotrofně - parazité, saprofyté Bičíkovci Mastigophora - pohyb zajišťuje 1 nebo více
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II
Číslo projektu Název školy Kód materiálu Název materiálu Autor Tematická oblast Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0811 Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II VY_32_INOVACE_23_12 Mgr. Jana Lagnerová
Otázka: Prvoci a chromista. Předmět: Biologie. Přidal(a): Olinka95. Prvoci. Základy: Způsob výživy
Otázka: Prvoci a chromista Předmět: Biologie Přidal(a): Olinka95 Prvoci Základy: Způsob výživy 1. 1. Autotrofní (samoživné): výživa anorganickými látkami, které syntetizují na látky organické. - Fotoautotrofní:
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu
VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
3. ALVEOLATA Ciliophora (nálevníci)
3. ALVEOLATA Povrch buňky vyztužují kortikální alveoly měchýřky pod cytoplasmatickou membránou (na obrázku označeno a). Ty mohou u některých obrněnek a nálevníků obsahovat destičky z proteinů nebo celulózy.
Někteří- mixotrofní- Jsou schopni fotosyntézy i heterotrofní výživy př) krásnoočko
Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Dok Charakteristika: Živočichové Samostatná říše Jednobuněčná eukaryota živočišná buňka viz otezka č.1 Heterotrofní výživa - organické látky z vnějšího prostředí
Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Prvoci Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický
Otázka: Parazitičtí prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jakub CHARAKTERISTIKA A STAVBA PRVOKŮ. PROTISTA jednobuněčné organismy
Otázka: Parazitičtí prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): Jakub CHARAKTERISTIKA A STAVBA PRVOKŮ PROTISTA jednobuněčné organismy 1. Protophyta jednobuněčné rostliny 2. Protozoa jednobuněční živočichové (sem
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI
8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI A. Stavba buňky prvoků, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů prvoků, jejich význam B. Tkáně mnohobuněčných, rýhování zygoty, vývoj zárodečných listů, živočišné houby
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové
Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
Měňavky Nemají schránky.
Prvoci (Protozoa = Protista) Prvoci jsou jednobuněčné eukaryotické organismy. Rozměry jsou mikroskopické, nejčastěji mají velikost setin mm. Jsou mezi nimi však i zástupci s velikostí kolem jednoho mm.
PROTISTA prohloubení znalostí o vybraných skupinách
PROTISTA prohloubení znalostí o vybraných skupinách http://protist.i.hosei.ac.jp http://hosting.uaa.alaska.edu/afeam/mitchell.htm Věra Opravilová & Michal Horsák Fylogeneze eukaryot - moderní pojetí *
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.
Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a
Název: POZOROVÁNÍ PRVOKŮ
Název: POZOROVÁNÍ PRVOKŮ Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)
Zoologie - cvičení. Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství e-mail: bezdek@mendelu.cz
Zoologie - cvičení Doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství e-mail: bezdek@mendelu.cz Prezentace online: http://old.mendelu.cz/~zooapi/zool/vyuka.htm Doporučená
PRVOCI (Protozoa) pracovní list
PRVOCI (Protozoa) pracovní list 1. Na obrázku je zakreslen původce jedné tropické nemoci, jeho přenašeč a člověk, který byl nakažen. Doplňte chybějící údaje a popište průběh této choroby. Přenašečem choroby
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Jednobunkovce (Monocytozoa)
Slovenská Technická Univerzita v Bratislave Materiálovotechnologická fakulta v Trnave Ústav bezpečnostného a environmentálneho inžinierstva Katedra environmentálneho inžinierstva Ríša: Jednobunkovce (Monocytozoa)
1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
Rozmanitost života - systematika
Rozmanitost života - systematika Obrovská rozmanitost prvoků Co je to systematika? Jak na systém prvoků? Co jsou prvoci? Historicky to byla ta část jednobuněčných eukaryot vybavených organelami pohybu
Nová systematika Opisthokonta Amoebozoa Rhizaria Excavata Archaeplastida Chromalveolata
Nová systematika Opisthokonta: houby, živočichové, Choanoflagellata Amoebozoa: měňavky, hlenky, řada bičíkovců (pohyb hlavně bičíky) Rhizaria: bičíkovci a kořenonožci (pohyb hlavně panožkami) Excavata:
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Soustava krycí od protist po hlístice
Soustava krycí od protist po hlístice Tematická oblast Datum vytvoření 2. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
ZOOPALEONTOLOGIE zabývá se vývojem živočichů a studuje je na zkamenělinách
Otázka: Prvoci Předmět: Biologie Přidal(a): chichi78 ZOOLOGIE =biologie živočichů -má mnoho podobrů Systematická zoologie -třídí a uspořádává živočichy do systémů říše; kmen; třída; řád; rod; druh -anatomie:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
B2, 2007/2008, I. Literák
B2, 2007/2008, I. Literák BUNĚČNÁ TEORIE Základy vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická organizace živých soustav BUŇKA zásadní hierarchická úroveň základní a minimální
ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků
Časová dotace: 90 minut ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků Úkol č.1 Příprava nálevu pro pozorování prvoků V rámci tohoto úkolu připravíme předem živnou kulturu pro pozorování prvoků.
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák
BUŇKA Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010 Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUNĚČNÁ TEORIE základ vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická
Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce ročník 8. č. 2 název
č. 2 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 8. Významní zástupci prvoci, bezobratlí, obratlovci V pracovních listech se žáci seznámí s významnými
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Přírodopis, zoologie, buňka, jednobuněční
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka a jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží ke shrnutí učiva o buňce, zoologii a
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Rozmanitost života - systematika
Rozmanitost života - systematika Co je to systematika? Obrovská rozmanitost prvoků Hlavní události v evoluci eukaryot 1. ztráta glykopeptidické buněčné stěny 2. vývoj vnitřního cytoskeletu 3. vznik fagotrofie
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
PŘÍPRAVY K VYUČOVACÍM HODINÁM PRO TÉMATA BIOLOGICKÁ SYSTEMATIKA + NOVÝ SYSTÉM EUKARYOT
PŘÍPRAVY K VYUČOVACÍM HODINÁM PRO TÉMATA BIOLOGICKÁ SYSTEMATIKA + NOVÝ SYSTÉM EUKARYOT Libuše Turjanicová, Kateřina Mikešová Elektronická příloha k článku Proměny vyšší systematiky eukaryot a její odraz
základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Martina Bábíčková, Ph.D
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 25.11.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Buňka rostlinná a živočišná
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Otázka: Excavata. Předmět: Biologie. Přidal(a): Clovert. KMEN: Euglenozoa. TŘÍDA: Kinetoplastea. - Voně žijící i parazitické zástupce
Otázka: Excavata Předmět: Biologie Přidal(a): Clovert KMEN: Euglenozoa TŘÍDA: Kinetoplastea - Voně žijící i parazitické zástupce - Kinetoplast = úsek mitochondrie, ve kterém je nahromaděno veliké množství
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Název materiálu: Viry, houby, parazité. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: MUDr. Zdeňka Kasková. Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
è někteří jsou parazité, (výtrusovci) můžou způsobovat např. spavou nemoc
Otázka: Prvoci, živočišné houby a žahavci Předmět: Biologie Přidal(a): lenka.6 Prvoci (Protozoa) - Věda zkoumající prvoky PROTOZOOLOGIE Obecná charakteristika è kosmopolitní jednobuněční živočichové s
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Struktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Základy zoologické systematiky. Jednobuněční
Základy zoologické systematiky Jednobuněční Vědecké třídění živočichů * Carl Linné (1707 1778) (Carolus Linnaeus) * 1758 (1.1.) * Systema naturae - Systém živočichů - Binominální nomenklatura Popsal asi
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
MYZOZOA PROTISTOLOGIE 2015
MYZOZOA PROTISTOLOGIE 2015 Tento text obsahuje veškeré informace potřebné ke zvládnutí otázek týkajících se myzozoí na zkoušce z protistologie. Při zkoušce nebude kladen důraz na znalost přesných hodnot