Politické subjekty a rozhodovací proces ve Zlínském kraji

Transkript

1 Politické subjekty a rozhodovací proces ve Zlínském kraji Michal Grepl Úvod Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2002 žilo obyvatel. Hustota zalidnění 150 obyvatel/km 2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (189 obyvatel/km 2 ) a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km 2 ). Zlínský kraj je co do charakteru osídlení spíše venkovským regionem, který si však díky impulsům z éry firmy Baťa vytvořil pozici dynamické oblasti s rozvinutým strojírenským, gumárenským, plastikářským, kovodělným, elektrotechnickým, kožedělným a chemickým průmyslem. Silné zastoupení zde tradičně má stavebnictví, částečně i letectví. Sídelním místem krajské samosprávy a zároveň největším městem je Zlín s obyvateli. 1. Metodologie a cíle Metodologie: Postup, který byl zvolen pro zpracování této práce je následující: 1. Stanovení cíle 2. Sběr potřebných dat (zejména informace ČSÚ a tiskového střediska zlínského kraje) 3. Analýza a zpracování získaných informací 4. Závěr (výsledek ke kterému jsem na základě předešlých kroků dospěl) Cíl práce: Práce se skládá ze dvou hlavních částí. Úkolem první je charakterizovat Zlínský kraj po stránce socioekonomické a část následující je zaměřena na charakteristiku politickou. Hlavním cílem je analyzovat výsledky krajských voleb a pokusit se o jejich srovnání s celkovými výsledky voleb v České republice. 41

2 2. Socioekonomická charakteristika Zlínského kraje 2. 1 Demografická struktura Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Z hlediska národnostní struktury se 96,3% obyvatel hlásí k české nebo moravské národnosti. Se slovenskou národností se identifikuje 1,3% obyvatel. Zbylé 2,4% se hlásí k německé, polské či romské národnosti. Tab. 1-Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2004 Stav na počátku období 1. ledna 2004 Střední stav obyvatelstva Stav na konci období 31. března 2004 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Kraj celkem V tom okresy: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zdroj: ČSÚ Kraj ČR celkem Tab. 2-Obyvatelstvo podle věku ve Zlínském kraji Počet obyvatel celkem 0-14 z toho ženy v tom ve věku z toho ženy 60 + z toho ženy nezjištěno 0-14 procentuální struktura ,2% 65,4% 18,4% Zlínský ,5% 65,0% 18,4% kraj Zdroj: Kraj ČR celkem Tab. 3-Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve Zlínském kraji Počet obyvatel 15letých a základní a starších neukončené celkem střední v tom ukončené vzdělání úplné střed. a nástavb. vyšší odborné vysoko školské bez základní nezjištěno vzdělání vzdělání procentuální vyjádření středo školské vysoko školské ,0% 65,1% 8,9% Zlínský ,8% 65,2% 7,7% kraj Zdroj: 42

3 2. 2 Ekonomika a trh práce Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědeckovýzkumných pracovišť. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky. Zlínský kraj vytváří kolem 5% HDP republiky, i když zde žije asi 5,7% ekonomicky aktivních obyvatel. HDP na hlavu činí v kraji ,-kč, což je asi 83,2% průměru ČR a 50,3% průměru EU. Cestou ke zlepšení hospodářské situace a zvýšení zaměstnanosti je zkvalitnění technologické úrovně zpracovatelského průmyslu a směřování ekonomických aktivit do sektoru služeb a cestovního ruchu. Pro oživení ekonomiky bude klíčové i čerpání strukturálních fondů EU a vhodné využití průmyslových ploch. Situace malých a středních podniků ve Zlínském kraji se podstatně neliší od stavu v ČR. Reálný podíl subjektů MSP v kraji je 39% (ČR 40%). Obyvatelé v kraji jsou zvyklí dojíždět za prací v kraji je druhá nejvyšší míra dojíždění za prací v ČR po Středočeském kraji. Největšími zaměstnavateli v kraji jsou společnosti Barum Continental Otrokovice, Ton Bystřice pod Hostýnem, Česká zbrojovka Uherský Brod, Mittas Zlín, TCT Rožnov pod Radhoštěm, Baťa Zlín, Baťova krajská nemocnice Zlín a Tescoma a.s Mzdy Tab. 4-Mzdy podle jednotlivých krajů Území Pořadí Skutečnost v Kč ČR celkem x KRAJE: Hl.m. Praha Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Liberecký Ústecký kraj Jihomoravský Královéhradecký Zlínský Jihočeský Pardubický Olomoucký Karlovarský Vysočina Zdroj: ČSÚ 43

4 Tab. 5-Nejvýznamnější zahraniční investoři v kraji investor země sektor investice(mil.usd) umístění Continental SRN automobilový 69,4 Otrokovice Nippon Kayaku Japonsko automobilový 10 Vsetín Trustfin Vanguard USA strojírenský 11,1 Vsetín Indet Safety Systems Japonsko automobilový 11,4 Vsetín Andreas Quellmalz Velká Británie automobilový 21,8 Zlín Zdroj: Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti se v kraji pohybuje kolem průměru. K dosáhla dle ČSÚ 10,55%, nejhorší situace byla v okrese Vsetín (12,17%). Tab. 6-Nezaměstnanost ve Zlínském kraji a jeho okresech k Uchazeči o zaměstnání neumístění celkem absolutně index 2004/2003 Uchazeči o zaměstnání pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání absolutně index 2004/2003 Registrovaná míra nezaměstnanosti v % Kraj celkem , ,6 10,98 10,55 V tom okresy: Kroměříž , ,0 12,39 11,52 Uherské Hradiště , ,8 9,46 8,98 Vsetín , ,9 12,35 12,17 Zlín , ,0 10,27 9,98 Zdroj: ČSÚ Tab. 7-Nezaměstnanost podle krajů a okresů k Pořadí Uchazeči Míra podle o zaměstn. nezam. Území míry k v % nezam ČR celkem ,65 1. v tom kraje: Hl. město Praha ,40 Jihočeský ,37 Plzeňský ,62 Středočeský ,70 Královéhradecký ,07 Vysočina ,51 Pardubický ,63 Liberecký ,79 Zlínský ,98 Karlovarský ,37 Jihomoravský ,82 Olomoucký ,96 Moravskoslezský ,53 Ústecký ,96 Zdroj: ČSÚ 44

5 2. 3 Doprava Doprava představuje z hlediska rozvojových záměrů nejnaléhavější prioritu Zlínského kraje. Silniční dopravní síť regionu byla dlouhodobě historicky podfinancována a zanedbána. Navíc rozdělením republiky došlo k přetržení funkčních dopravních vazeb, což se v současnosti projevuje v neexistenci komunikací dálničního typu i v železniční dopravě. Zlínský kraj je v současnosti jediným krajem ČR, na jehož území se nenachází jediný kilometr dálnice. Významnou roli v dopravě hraje zavedení pravidelné letecké linky Kunovice-Praha Školství a vzdělání V oblasti školství se Zlínský kraj může opřít o silnou historickou zkušenost. Celý region je protkán sítí škol se stoletou i delší tradicí. V současné době Zlínský kraj nabízí kvalitní systém škol všech stupňů a nejrůznějšího zaměření. Zlínský kraj jako jeden z prvních samosprávných celků ČR inicioval v roce 2001 vznik Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Je složena ze zástupců krajské samosprávy, krajského úřadu, úřadů práce, agrárních komor, podnikatelských subjektů, reprezentantů university a jednotlivých typů škol. Rada zajišťuje a garantuje aktivní komunikaci mezi všemi důležitými partnery, kteří mají vliv na postavení vzdělávání a s tím související rozvoj regionu. Z hlediska rozvoje regionu má zásadní význam vznik Univerzita Tomáše Bati v roce Vysokoškolské studium se totiž prozatím přímo v kraji realizovalo pouze prostřednictvím několika fakult- odloučených pracovišť brněnské VUT - a mělo jednoznačně charakter technický,exaktní. Univerzita si klade za cíl vyrovnat zde obecný deficit vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nabídnout jim kromě nových společensko-vědních oborů i dosud v ČR ojedinělou možnost studia marketingových informací a reklamy. Právě tato specializace by měla sloučit poněkud zapomenutou tradici zlínského uměleckého školství s možnostmi moderních informačních technologií. Vzhledem k tomu, že Zlín je již od založení Filmových ateliérů v době Baťových závodů líhní kvalitních filmařů a také s ohledem na zdejší mnohaleté působení katedry designu lze předpokládat, že město má pro výuku těchto užitých uměleckých forem dobré podmínky Zdravotnictví Komplexní zdravotnickou péči ve Zlínském kraji zabezpečuje vcelku optimální síť zdravotnických zařízení. Zdravotnictví dnes patří k největším zaměstnavatelům v kraji. Kladem zdravotnictví ve Zlínském kraji je zajištění rovnoměrně dostupné zdravotní péče v základních oborech. Záporem je skutečnost, že dosud chybí specializovaná a superspecializovaná zdravotní péče ambulantní i lůžková. Rovněž nejsou dobudována centra specializované zdravotní péče a chybí lůžka následné péče. Významné postavení nadregionálního významu zaujímá v rámci zdravotnických zařízení Baťova krajská nemocnice Zlín. Její tradice sahá do doby baťovského rozvoje ve 20. letech minulého století a je jednou z největších nemocnic v ČR. Silnou pozici má ve Zlínském kraji lázeňství. Lázeňskou péči zde poskytuje 7 léčeben s celkovým počtem lůžek. Největší moravské lázně Luhačovice navštíví ročně na klientů, kteří si zde léčí nemoci dýchacích cest, trávícího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. 45

6 2. 6 Sociální péče Obyvatelům Zlínského kraje je nabízena celá škála sociálních služeb od poradenství a služeb poskytovaných v domácím prostředí až po komplexní celodenní péči v rezidenčních zařízeních. Kraj je zřizovatelem 57 sociálních zařízení, mezi něž patří domovy důchodců, pečovatelské služby, ústavy sociální péče, azylové domy a další. Ve srovnání s jinými kraji je Zlínský kraj na druhém místě co do počtu těchto subjektů. Rozvoj péče o obyvatele v regionu má dlouhou tradici, danou už systémem péče o zaměstnance ve firmě Baťa, která byla v první polovině minulého století hybnou silou rozvoje celého regionu. 3. Politická charakteristika Zlínského kraje 3. 1 Rozhodovací proces v kraji Zastupitelstvo Zlínského kraje je nejvyšším orgánem samosprávy. Má 45 členů a je voleno na čtyřleté funkční období. Členové volí ze svého středu radu kraje, hejtmana a jeho náměstky, kterým svěřují zabezpečování konkrétních úkolů na jednotlivých úsecích. Zastupitelstvo zasedá minimálně jednou za tři měsíce a jeho jednání jsou veřejná. Zastupitelstvu je ze zákona vyhrazeno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat územně plánovací dokumentaci, stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje, rozhodovat o mezinárodní spolupráci, schvalovat rozpočet kraje, zřizovat a rušit příspěvkové organizace atd. Rada Zlínského kraje je výkonný orgán kraje v oblasti samostatné působnosti. Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva, je jí vyhrazeno zabezpečovat a kontrolovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, jmenovat a odvolávat vedoucí odborů, zřizovat komise rady, vydávat nařízení kraje, rozhodovat o majetkoprávních úkonech atd. Rada Zlínského kraje má 9 členů, kteří jsou voleni zastupitelstvem. Schůze rady jsou neveřejné. Hejtman Zlínského kraje zastupuje kraj navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, případně rady, může hejtman provést jen po jejich předchozím schválení. Hejtman musí být občanem ČR Politické složení volených orgánů Zlínského kraje Zastupitelstvo Zlínského kraje (volby 2000) Tab. 8-Zastupitelstvo Zlínského kraje politická strana počet mandátů ODS 10 KDU-ČSL 8 KSČM 8 ČSSD 7 US-DEU 5 ZHN 6 Správný směr 1 Celkem 45 Zdroj: 46

7 Zastupitelstvo Zlínského kraje 6; 13% 1; 2% 5; 11% 7; 16% 8; 18% 10; 22% 8; 18% ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD US-DEU ZHN Správný směr Graf 1, zdroj:kr-zlinsky.cz Rada Zlínského kraje Tab. 9- Rada Zlínského kraje politická strana počet mandátů ODS 3 KDU-ČSL 2 US-DEU 2 ČSSD 1 ZHN 1 Celkem 9 Zdroj:kr-zlinsky.cz Rada Zlínského kraje 1; 11% 1; 11% 2; 22% 2; 22% 3; 34% ODS KDU-ČSL US-DEU ČSSD ZHN Graf 2: zdroj:kr-zlinsky.cz 47

8 3. 3 Volby do Poslanecké sněmovny České republiky Volby do Poslanecké sněmovny ČR v roce 1998 Tab. 10- PS 1998 Poslanecká sněmovna 1998 Politické strany a hnutí Počet mandátů KDU-ČSL 20 ODS 63 ČSSD 74 KSČM 24 US 19 Celkem 200 Zdroj: Graf 3, zdroj: volby.cz Poslanecká sněmovna ČR ; 12% 74; 36% 19; 10% 20; 10% 63; 32% KDU-ČSL ODS ČSSD KSČM US Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 Tab. 11- PS 2002 Poslanecká sněmovna 2002 Politické strany a hnutí Počet mandátů ČSSD 70 ODS 58 KSČM 41 Koalice KDU-ČSL,US- DEU 31 Celkem

9 Poslanecká sněmovna ČR ; 21% 31; 16% 58; 29% 70; 34% ČSSD ODS KSČM Koalice KDU-ČSL,US-DEU Graf 4, zdroj : Charakteristika politických uskupení kandidujících do krajských voleb ve Zlínském kraji Vizitky 14 politických uskupení, která kandidují do zastupitelstva Zlínského kraje. Vizitka obsahuje název, jméno lídra a hlavní programové cíle. V historicky prvních volbách do krajského zastupitelstva v roce 2000 kandidovalo 11 politických stran. V nynějším zastupitelstvu o 45 členech má deset křesel ODS, po osmi křeslech mají KDU-ČSL a KSČM, sedm ČSSD, šest Zlínské hnutí nezávislých a pět US-DEU. Jeden zastupitel je nezařazený. V krajské radě má momentálně tři křesla ODS, dvě lidovci a unionisté, jedno křeslo Zlínské hnutí nezávislých a jedno ČSSD. Ve Zlínské kraji působí velké množství politických subjektů, avšak jen několik silných celorepublikově organizovaných stran se dlouhodobě podílí na vedení kraje. KDU-ČSL V čele kandidátky stojí nynější hejtman František Slavík, který chce svůj post obhájit. Za prioritu programu označuje vyřešení dopravní situace kraje. Lidovci se chtějí věnovat také rozvoji venkova a zlepšení podnikatelského prostředí. ODS Stranu v krajských volbách vede současný statutární zástupce hejtmana Libor Lukáš. Cestou k prosperitě je podle ODS ekonomický rozvoj kraje. Jeho podmínkou je dobudování dopravní infrastruktury a snižování nezaměstnanosti. ČSSD Sociální demokracie má v čele kandidátky současného náměstka hejtmana Jaroslava Drozda a netají se tím, že by chtěla v následujícím volebním období obsadit více křesel v zastupitelstvu, než je tomu nyní. Drozd jako nynější náměstek zodpovědný za oblast dopravy upozorňuje na nutnost vybudovat kvalitní silniční síť. V programu neopomíjí ani nutnost stabilizace nemocniční péče, rozvoj sociálních služeb, optimalizaci středního školství, kulturu a rozvoj venkova. KSČM Komunisté si za lídra kandidátky zvolili krajského zastupitele Vladimíra Křemečka. KSČM by chtěla snížit nezaměstnanost v regionu, investovat do zdravotnictví a výstavby sportovišť. Stejně jako ostatní strany zdůrazňují také komunisté důležitost dopravního napojení kraje na dálniční síť. 49

10 US-DEU Stranu povede do voleb starosta města Chropyně na Kroměřížsku František Hrabal. Prioritami unionistů je dovést dálnici do Zlínského kraje, maximálně využívat evropské dotace a rozvíjet cestovní ruch v regionu. Koalice Nezávislých starostů pro kraj (NSK) a Evropských demokratů (ED) Společným kandidátem je manažer gumárenské firmy a politolog Rostislav Gargulák (ED). Prioritou koalice je dobrá komunikace s evropskými institucemi, využití dotací a snaha o ekonomický rozvoj kraje. Koalice Zlínského hnutí nezávislých (ZHN) a Sdružení nezávislých (SNK) V čele společné kandidátky je ředitel dětské léčebny v Luhačovicích Ludvík Pavlištík. Podle koalice by měl kraj mít větší pravomoci. Správný směr (SPS) Lídrem strany je bývalý krajský radní Josef Mikeska, který byl dříve členem US-DEU. Zastupitelstvo ho z funkce odvolalo loni v dubnu. Mikesku tak potrestala vlastní strana za to, že dříve hlasoval pro odvolání radního Jiřího Čunka z koaliční KDU-ČSL. Mikeska poté od unionistů odešel a zůstal v zastupitelstvu jako nezařazený. Voličům chce hnutí nabídnout odborníky a chuť řešit regionální problémy jako investice do zdravotnictví, dopravy a školství. Nezávislí (NEZ) Podle svého lídra Jany Bubeníkové chtějí usilovat o to, aby se kraj nestal provinční oblastí bez dopravního napojení na okolní regiony. Důležitá je podle nich také spolupráce se sousedním Slovenskem. Strana zelených V čele kandidátky stojí ekolog Miroslav Janík. Zelení chtějí svou politikou dosáhnout vytvoření ekologické demokracie, která se vyznačuje kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou otevřeností a hospodářskou stabilitou. Dělnická strana Lídrem zvolila živnostníka z Kroměříže Bohumila Šuléře. Strana bude usilovat o zastavení nárůstu kriminality, kvalitní lékařskou péči a zlepšení dopravní infrastruktury. Za prosperitu a jistoty východní Moravy Stranu bude ve volbách reprezentovat ředitel oblastního spolku Českého červeného kříže ve Vsetíně Milan Sekáč. Strana se soustředí na zlepšení sociální situace a zdravotnictví. Pravý Blok Lídrem kandidátky je Miroslav Pavlík. Strana chce prosadit přímou volbu vysokých státních úředníků, policejního prezidenta, hejtmana, soudců a jejich odvolatelnosti občany v referendech kdykoliv, když tito volení zástupci své voliče zklamou. Koruna Česká V čele kandidátky stojí obchodní zástupce z Rusavy na Kroměřížsku Petr Šico. 50

11 3. 5 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Základní rozvojové priority: V červnu 2002 Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo dokument Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, který vytyčuje následující priority kraje: Dálnice a silnice prvořadým úkolem je napojení kraje na dálniční síť, zlepšení dopravní dostupnosti měst a obcí kraje a využití mezinárodního železničního koridoru, který krajem prochází. Rozvoj a podnikání vytváření místních podmínek pro podnikání a pro jeho konkurenceschopnost přispět k hospodářskému rozvoji kraje. Zvýšení úrovně vzdělání, schopností a kultury zvýšením vzdělanosti, schopností obyvatel a rozvíjením kulturního dědictví zlepšit kvalitu života v kraji a snížit hrozbu nezaměstnanosti. Dosažení strukturálních změn osvojit si dovednosti, které zvýší schopnost využívat podpory ze strukturálních fondů EU. Využity budou účinné formy spolupráce s partnery v kraji a uplatňeno zdravé řízení veřejných služeb. Závěr Na základě analýzy získaných informací je patrné, že na rozdíl od celostátních výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v letech 1998 a 2002, má ve Zlínském kraji největší podporu voličů pravicová ODS. Tento fakt lze přičíst silnému zastoupení soukromého podnikatelského sektoru, který je pro tento kraj charakteristický. Musíme si však uvědomit, že nejsilnějším politickým uskupením v kraji je Čtyřkoalice (KDU-ČSL, US-DEU v tab. 8 jsou uvedeny odděleně). Při srovnání s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny ČR je rozdíl v podpoře tohoto politického uskupení asi největší. Jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně demografická struktura obyvatel. Zlínský kraj je co do charakteru osídlení spíše venkovským regionem a populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. K výrazným vlastnostem místní populace patří rovněž intenzivní náboženské cítění a silné vztahy ke krajině a půdě. Seznam použité literatury Balík Stanislav (Ed.), Krutílek Ondřej, Rojčík Ondřej, Vilímek Petr: Komunální volby v České republice v roce Brno, Čmejrek Jaroslav, Bubeníček Václav, Luhanová Markéta: Politika v regionálním rozvoji. PEF ČZU v Praze, Český statistický úřad Moravskoslezský kraj Tiskové středisko Zlínského kraje 51