Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-Systému, české burzy cenných papírů Bakalářská práce Autor: Marcela Valachová, DiS. Bankovní Management Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, PhD. Praha Červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 29. 6. 2010 Marcela Valachová, DiS. 2
Poděkování: Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík doc. Ing. Jitce Veselé, PhD. za její cenné připomínky, trpělivost a ochotu při vedení mé bakalářské práce 3
Anotace Předmětem bakalářské práce Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-S, české burzy cenných papírů je rozbor, komparace a analýza obou burzovních systémů. První část pojednává o historii, orgánech a trţních segmentech obou burz. Druhá část práce je zaměřena na druhy obchodů a obchodní systémy obou burz. Poslední část popisuje objemy obchodů, které jsou podrobněji rozebrány a porovnává vztah mezi vývojem inflace a indexem PX. Závěrem kaţdé kapitoly je stručné srovnání těchto dvou burzovních segmentů. Annotation Subject Bachelor s work Comparison of Stockmarket Prague and RM-System (Czech stockmarket system), Czech stockmarket is study, corporate and analysis of both stockmarket systems. The first part enlarges history, bodies and market segments of both stockmarkets. The second part of work is focused to class of trade and business systems of both stockmarkets. The last part describes business volumes, which are deeply studied and compares relationship between inflation development and index PX. Conclusion of each chapter is brief comparison of these both stockmarket segments. 4
Obsah Úvod 1 Historie, orgány a trţní segmenty BCPP a RM-S... 7 1.1 Burza cenných papírů Praha... 8 1.1.1 Historie BCPP... 9 1.1.2 Orgány BCPP... 11 1.1.3 Trţní segmenty BCPP... 13 1.2 RM-S... 16 1.2.1 Historie RM-S... 17 1.2.2 Orgány RM-S... 19 1.2.3 Trţní segmenty RM-S... 20 1.3 Srovnání vývoje a současné pozice BCPP a RM- S z hlediska historického vývoje, orgánů a trţních segmentů... 21 2 Druhy obchodů, obchodní systémy a předmět obchodu na BCPP a RM-S... 23 2.1 Druhy obchodů na BCPP... 23 2.2 Obchodní systémy BCPP... 30 2.3 Druhy obchodů na RM-S... 31 2.4 Obchodní systémy RM-S... 35 2.5 Předmět obchodování na BCPP a RM-S... 38 2.5.1 Předmět obchodů na BCPP... 38 2.5.2 Předmět obchodů na RM S... 39 2.6 Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM- Systému z hlediska druhu obchodů, obchodních systému a předmětu obchodu... 40 3 Objemy obchodů BCPP a RM-S... 42 3.1 Objemy obchodů na BCPP... 42 3.2 Objemy obchodu na RM-S... 45 3.3 Burzovní indexy... 48 3.3.1 Indexy BCPP... 49 3.3.2 Indexy RM-S... 50 3.4 Srovnání BCPP a RM-S z hlediska objemů obchodů a burzovních indexů... 52 3.5 Globální fundamentální analýza... 54 Závěr Seznam pouţitých zdrojů Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam příloh 5
Úvod Problematika kapitálových trhů je velice zajímavá, ale také velmi sloţitá. Téma bakalářské práce Srovnání Burzy cenných papírů Praha a RM-S, české burzy cenných papírů jsem si vybrala proto, ţe jsem se chtěla dozvědět něco bliţšího o fungování našich dvou hlavních burzovních trhů. Během školních přednášek jsem zjistila, ţe jde o téma velmi rozsáhlé. Proto se ve své práci zaměřím pouze na určitou část obou burzovních systémů, kterou se budu snaţit rozebrat více do hloubky. Hlavním cílem této práce bude porovnání těchto dvou burzovních subjektů z hlediska všech objasněných částí. Práce bude rozdělena na tři hlavní kapitoly, v nichţ se budu zmiňovat zejména o Burze cenných papírů Praha a dále o RM- Systému, české burze cenných papírů. V závěru kaţdé kapitoly provedu srovnání jednotlivých podkapitol BCPP a RM-S. V první kapitole krátce nastíním počátky burzovnictví. Zaměřím se na historii BCPP a RM-S. V další části této kapitoly budu charakterizovat organizační strukturu BCPP a RM-S. Do této kapitoly také zahrnu trţní segmenty těchto dvou burz. Budu charakterizovat jednotlivé druhy trhů, na kterých se obchoduje. V závěru první kapitoly provedu komparaci BCPP a RM-S ze všech hledisek, které budu v této kapitole objasňovat. Ve druhé kapitole budu zmiňovat obchodování na obou burzách. Přiblíţím druhy obchodů, které lze na obou burzách uzavírat. Obchodování se uskutečňuje pomocí obchodních systémů. Kaţdá burza nabízí investorům jiné moţnosti podle kterých uzavírají své obchody, a proto se v této kapitole zaměřím i na burzovní systémy BCPP a RM-S. Na obou burzách lze obchodovat s různými typy investičních instrumentů, o kterých se zmíním v další části. V závěru budu opět porovnávat obě burzy podle všech stanovisek, které v této kapitole objasňuji. Poslední kapitolu zaměřím na objemy obchodů BCPP a RM-S. Objemy obchodů budu sledovat v určitém období, které jsem doplnila názornou tabulkou a grafem. Do této kapitoly musím zahrnout také trţní kapitalizaci, protoţe je důleţitá z hlediska hodnocení velikosti a významu trhu. V další části přiblíţím vývoj hlavních dvou burzovních indexů: indexu PX a indexu RM. Srovnáním těchto dvou burz z hlediska objemů obchodů a burzovních indexů věnuji samostatnou podkapitolu. Do práce bych chtěla také zakomponovat analytickou část, ve které se zaměřím na globální fundamentální analýzu. Na základě této analýzy budu porovnávat vztah mezi indexem PX a inflací. 6
1 Historie, orgány a tržní segmenty BCPP a RM-S Burza je druh organizovaného kapitálového trhu, na němţ se ve stanovený čas a stanoveným způsobem střetává nabídka a poptávka. Na základě střetu nabídky a poptávky se vytváří objektivní a spravedlivá trţní cena. Přístup na burzu je omezen jak pro nakupující a prodávající, tak i pro aktiva, která jsou přesně definována. V současné době se burzy dělí na burzy cenných papírů, na burzy valutové a devizové a na burzy komoditní. Pro vznik pojmu burza existuje několik vysvětlení. Podle jednoho z nich pochází pojem burza ze středověkých bursae, coţ byly kupecké koleje 1. Podle jiného vysvětlení pochází pojem burza z latinského bursa, v překladu koţený měšec. Tři měšce byly také součástí erbu rodiny obchodníků Van der Buerse 2, do jejichţ hostinců v belgických Bruggách se koncem 14. století sjíţděli obchodníci zejména z Itálie, aby tu uzavírali své obchody. Pojetí burza se zhruba v 15. století rozšířil do Antverp a později i do celé Evropy. První instituce burzy nacházíme ve středověku, ale počátky burzovnictví sahají do 12. a 13. století v italském městě Janově, Lucce, Florencii, Benátkách a Milánu. Původní burzy se konaly pod širým nebem. Postupně se přesouvaly do různých budov, které byly veřejně přístupné. Centrum burzovních obchodů se přeneslo v 15. a 16. století do Brugg a později do Antverp. V průběhu dalšího století začaly být zakládány burzy v dalších evropských městech. V Lyonu r. 1546, Hamburku r. 1558, Paříţi r. 1563, Londýně r. 1564, Kolíně nad Rýnem r. 1566, Amsterdamu r. 1608, Brémách r. 1614, Berlíně r. 1716, Vídni r. 1771 a v Praze r. 1871. První obchody s akciemi se datují od roku 1608, kdy byla zaloţena burza v Amsterdamu. Burza v Amsterdamu byla velice důleţitá pro další rozvoj burzovního světa, protoţe obchody s akciemi daly základ spekulaci a spekulativním obchodům, promptním obchodům, ale také obchodům termínovým. Zásadní zlom ve vývoji burz nastává aţ v polovině 19. století v souvislosti se zavedením telegrafu a potrubní pošty. Snadnější a rychlejší přesun informací podnítil počátek formování mezinárodního finančního trhu 3. 1 LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, 2005. 199 s. ISBN 80-7083-920-1 2 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1. vyd. Praha: Prospektum. spol. 1992. 295 s. ISBN 80 85431 629 3 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6 7
V druhé polovině 19. století byly zakládány burzy v ostatních městech: v Bombaji r. 1860, Sydney r. 1871, Tokiu r. 1878 a v Johannesburgu r. 1887. Ve 20. století vzrostl význam světových burz The New York Stock Exchange a The London Stock Exchange. Především do Spojených států zamířily pro kapitál stovky zahraničních společností. Díky tomu nastal rozkvět burzovních obchodů a ceny akcií rostly. Velkého rozmachu dosáhla newyorská burza před 2. světovou válkou, která však skončila Velkou hospodářskou krizí v letech 1929-1939. Krize se projevila prudkým poklesem kurzů, omezením termínovaných obchodů a sníţením obratů. Důsledkem krize bylo silné vměšování státu do těchto trhů. V roce 1933 byl vydán Glass Steagallův zákon, který rozdělil bankovní aktivity mezi obchodní banky a investiční, coţ v USA platilo aţ do roku 1999. Také byla zaloţena Komise pro cenné papíry, která dohlíţí nad kapitálovým trhem v USA dodnes. 1.1 Burza cenných papírů Praha Burza cenných papírů Praha, a.s. započala svojí působnost zakladatelskou smlouvou ze dne 24. července 1992 v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., Obchodním zákoníkem a zákonem č. 214/1992 Sb., O burze cenných papírů. Vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku. Burza je právnická osoba, která organizuje trh s investičními nástroji na základě povolení od regulatorního orgánu, coţ je Česká národní banka 4. BCPP vyuţívá členského principu, proto přístup do burzovního systému a pravomoc k obchodování mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy 5. V současnosti má BCPP 20 stálých členů a 2 další oprávněné osoby (viz Tabulka č. 1). 4 Do roku 2006 byla zodpovědná za dohled nad finančním trhem Komise pro cenné papíry. Tuto agendu převzala ČNB, která doposud provádí dohled nad regulovaným trhem a to Burzou cenných papíru Praha a RM- Systémem 5 SEKERA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. 1. vyd. Praha: Profess, 1996. 179 s. ISBN 80-85235-41-2 8
Tabulka č. 1 Seznam členů ABN AMRO Bank N.V. ATLANTIK finanční trhy, a.s. LBBW Bank CZ a.s. BH Securities, a.s. CAPITAL PARTNERS a.s. CYRRUS, a.s. Česká spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizacní sloţka Fio, burzovní společnost, a.s. Global Brokers,a.s. ING Bank N.V. J & T BANKA, a.s. Komerční banka, a.s. Patria Finance, a.s. PPF Banka a.s. Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. WOOD & Company Financial Services, a.s. Česká národní banka Ministerstvo financí České republiky Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz 1.1.1 Historie BCPP K rozvoji burzovnictví na území dnešní České republiky došlo aţ kolem 50. let 19. století. Roku 1871 byla na základě povolení Ministra financí a obchodu zaloţena Praţská bursa pro zboţí a cenné papíry, která s přestávkami fungovala aţ do roku 1938. Velikého úspěchu bursa nabyla v obchodu s cukrem, prostřednictvím něhoţ se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce však tento druh obchodů polevil a obchodovalo se jiţ výlučně s cennými papíry. V roce 1938 byla její činnost pozastavena v souvislosti s Mnichovským diktátem. Trvalo více neţ půl století, neţ české burzovnictví našlo své pokračovaní. V květnu 1991 vznikl Přípravný výbor pro zaloţení burzy cenných papírů. Tuto novou společnost zaloţilo osm bankovních domů a 24. srpna 1992 vytvořilo společnost, která se později na základě přijetí burzovního zákona přejmenovala na Burzu cenných papírů Praha, a.s. (dále jen BCPP). 9
Obchodovat se na BCPP začalo 6. dubna 1993. Dne 22. června 1993 bylo na burzu uvedeno 622 emisí cenných papírů z 1. vlny kupónové privatizace. Burzovní obchody se konaly dvakrát týdně, později si však zájem investorů vynutil kaţdodenní obchodování. O měsíc později 13. 7. 1993 bylo uvedeno dalších 333 emisí cenných papírů z 1. vlny kupónové privatizace. Další významné okamţiky z historie burzy od roku 1994 aţ do roku 2005 jsou uvedeny v následující Tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Nejvýznamnější data BCPP 5. 4. 1994 Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX 50 1. 3. 1995 Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy 6. 4. 1995 Zavedení 2 souhrnných indexů PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů 1. 9. 1995 Zavedení nového členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší (původně kotovaný trh) a volný trh (původně nekotovaný trh) 15. 3. 1996 Zahájení obchodování v systému KOBOS (průběţné obchodování při proměnlivé ceně) s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací 1997 Vyřazení 1301 nelikvidní emise akcií z volného trhu burzy 5. 1. 1998 Převedení 35 společností z hlavního trhu na vedlejší trh z důvodu nesplnění stanovené výše likvidity na centrálním trhu 25. 5. 1998 Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) 4. 1. 1999 Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D, zahájení kontinuálního výpočtu PX 50 2. 5. 2000 Zahájení realizace projektu Jednotné knihy objednávek (JKO) 14. 6. 2001 Přijetí burzy za přidruţeného člena Federace evropských burz (FESE) 1. 10. 2002 Zahájení obchodování s první zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK 1. 5. 2004 Řádné členství burzy ve FESE v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie květen 2004 Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) a zařazení BCPP do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory 28. 6. 2004 Zahájení obchodování s první primární akciovou emisí ZENTIVA 8. 12. 2005 Objemy obchodů v průběhu roku poprvé překročili bilionovou hranici, celkový objem obchodů za rok 2005 dosáhl 1041,2 mld. korun 17. 3. 2006 Poslední den výpočtu indexů PX 50 a PX-D, které jsou nahrazeny souhrnným indexem PX. Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz Pro rok 2006 je typické rozšíření obchodování na burze. Začalo se obchodovat s investičními certifikáty, futures, a warranty. 10
BCPP se po konzultacích s Ministerstvem průmyslu rozhodla zřídit transparentní trh s elektrickou energií, proto BCPP zaloţila Energetickou burzu Praha. Licence jí byla udělena 1. dubna 2007 a první obchody se na jejím trhu uskutečnily 17. července 2007. V červenci 2009 Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. Dne 6. dubna 2008 burza završila patnáct let obchodování. Za dobu obchodování změnily majitele akcie v celkové hodnotě 5,5 bil. Kč a dluhopisy v celkové hodnotě 10,4 bil. Kč 6. Majoritním akcionářem BCPP se stala 8. prosince 2008 Wiener Börse AG, která získala 92,4 % akcií BCPP. 1.1.2 Orgány BCPP Burza, stejně jako akciová společnost má nejvyšší orgán valnou hromadu. Mezi pravomoci valné hromady patří schválení a změna stanov, sloţení burzovní komory, rozhodnutí o zvýšení nebo sníţení základního jmění burzy, schválení zásad hospodaření společnosti na následující účetní období, jmenování auditora burzy a rozhodnutí o zrušení burzy. Valnou hromadu svolává burzovní komora jednou ročně. O konání valné hromady musí burza informovat ČNB. Druhým orgánem, který řídí její činnost a jedná jménem burzy je statutární orgán burzovní komora 7. Členové burzovní komory jsou voleni na dobu 5 let 8. Burzovní komora rozhoduje o důleţitých záleţitostech mezi které patří schvalování burzovních pravidel a jejich změn, udělování souhlasu k převodu akcií burzy, udělení a odebrání členství burzy, vyhlašování výběrových řízení na místo generálního ředitele burzy a přijetí investičních nástrojů (cenných papírů a obchodovatelných práv) k obchodování na burze. Dozorčí rada je šestičlenná. Členové jsou voleni valnou hromadou na dobu tří let 9. Rada dohlíţí na plnění činnosti burzy a na výkon působnosti burzovní komory. 6 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: <http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy>. 7 Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 11. 6. 2006 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/burza_cenn%c3%bdch_pap%c3%adr%c5%af_praha>. 8 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 9 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: <http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=profil-burzy-struktura>. 11
Burzovní výbory se skládají z členů burzovní komory a z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů a jiných odborníků 10. V současné době má BCPP tři burzovní výbory: Burzovní výbor pro členské otázky - dohlíţí na členy burzy zda náleţitě plní podmínky a povinnosti stanovené burzovními pravidly a také zpracovává návrhy k přijetí a ukončení členství na burze. Burzovní výbor pro kotaci - zabývá se příjmem cenných papírů k obchodování na hlavním trhu burzy. Kontroluje, zda emitenti dodrţují informační povinnosti vyplývající z burzovních pravidel. Burzovní výbor pro burzovní obchody- řeší a vyhodnocuje návrhy a podněty související s obchodováním, např. s parametry obchodování, s podmínkami činnosti tvůrců trhu a se zaváděním nových produktů na burzu, atp 11. Součástí organizační struktury burzy jako organizátora veřejného trhu jsou dále: Burzovní rozhodčí soud, který má na starosti rozhodování v případě sporů týkajících se burzovních obchodů. Tento rozhodčí soud zřizuje burzovní komora a vztahují se na něj zvláštní právní předpisy, které upravují rozhodčí řízení a výkony rozhodčích nálezů. Generální ředitel burzy je důleţitou osobou BCPP. Jeho činností je zastupovat burzu na veřejnosti, přijímá důleţitá operativní opatření vedoucí k zajištění efektivnosti chodu burzy a rozhoduje o přijetí cenných papírů na volný trh a trh MTF. Generální ředitel je jmenován a můţe být také odvolán burzovní komorou. Od 1. září 2004 je generálním ředitelem BCPP Ing. Petr Koblic. Generální tajemník burzy je zaměstnanec burzy. Jmenuje ho a odvolává burzovní komora na základě výběrového řízení. Generální tajemník se účastní zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů nebo jiných burzovních orgánů, vyhlašuje kurz cenných papírů, řídí provoz burzy, jejich zaměstnanců, atd. 12. Centrální depozitář cenných papírů, a.s. je dceřinou společností BCPP. Byl zaloţen roku 1993 jako Burzovní registr cenných papírů, s.r.o. V roce 1996 se přejmenoval na akciovou společnost UNYVIC, a.s. Krátce po ratifikaci zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na 10 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: <http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=organy-burzy>. 11 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X 12 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X. 12
kapitálovém trhu společnost UNIVYC, a. s. poţádal regulátora kapitálového trhu o povolení k činnosti Centrálního depozitáře. Dne 14. srpna 2009 rozhodla České národní banka o povolení UNIVYC, a.s. k činnosti Centrálního depozitáře. UNIVYC, a.s. se transformoval na Centrální depozitář cenných papírů a.s. Tato společnost organizuje vypořádávání nejen burzovních obchodů, ale také obchodů mimoburzovních. Půjčuje cenné papíry a řídí správu vkladů účastníků v Garančním fondu burzy 13 a vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů v České republice. Přiděluje cenným papírům mezinárodní identifikační označení ISIN. Pro zajištění těchto úkolů Centrální depozitář spolupracuje s Clearingovým centrem České národní banky, ve kterém mají všichni účastníci vypořádání svoje účty jak přímo, tak i prostřednictvím Clearingových bank. Centrální depozitář také zahájil jednání s Ministerstvem financí ČR o podmínkách převodu evidence Střediska cenných papírů. Tyto podmínky z hlediska času, techniky a finanční náročnosti nebyly dosud ujednány. Vznik Centrálního depozitáře umoţní vícestupňovou evidenci, která je běţná v ostatních evropských zemích a přispěje ke standardizaci českého kapitálového trhu. Fungování trhu se zjednoduší. Povede tak k lepší kontrole a trh se stane transparentní a flexibilní. 1.1.3 Tržní segmenty BCPP BCPP obchoduje s investičními instrumenty na regulovaném a neregulovaném trhu. Do roku 2007 regulovaný trh zahrnoval oficiální a speciální trh. Oficiální trh se pak dále dělil na hlavní a vedlejší. Dne 23. 5. 2007 rozhodla Burzovní komora BCPP o nové zjednodušené a přehledné struktuře burzovního regulovaného trhu. Na regulovaném trhu se 1. 7. 2007 sloučil oficiální hlavní s oficiálním vedlejším trhem pod hlavní trh burzy. Všechny společnosti, které obchodovaly na vedlejším trhu byly k tomuto datu převedeny na trh hlavní. Regulovaný trh se v současné době dělí na hlavní a volný trh (viz. Obrázek č. 1). Burza provozuje na neregulovaném trhu od 1. 12. 2008 mnohostranný obchodní systém, dále jen MTF. Základní pravidla pro provozování tohoto systému jsou popsána v 69-73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Podmínky obchodování na neregulovaném trhu jsou uvedeny v Burzovních pravidlech a předpisech. Burza reaguje na dosavadní 13 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X 13
poptávku na kapitálovém trhu po segmentu, který není spoutaný informační povinností a umoţňuje umísťovat na českém trhu tituly případně i bez ţádosti emitenta 14. Obrázek č. 1 Tržní segmenty BCPP Zdroj: www.pse.cz Nejprestiţnějším segmentem regulovaného trhu burzy je hlavní trh. Na tento trh jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry. O přijetí cenných papírů na hlavní trh rozhoduje Burzovní výbor 15 ve lhůtě 30 pracovních dnů od doručení ţádosti o přijetí na burzu. Výbor zváţí celkovou hospodářskou situaci emitenta a posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru 16. Poţadavky pro přijetí cenného papíru na hlavní trh BCPP jsou uvedeny v tabulce č.3. Tabulka č. 3 Podmínky přijetí Oblast, které se požadavek týká Požadavek Trţní kapitalizace emise akcií 1 000 000 EUR Objem emise dluhopisů 200 000 EUR U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Přinejmenším 25 % Doba podnikatelské činnosti Nejméně 3 roky Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz 14 Fio banka: Akcie, burzy, deriváty. [online]. 2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/faq_detail3.itml >. 15 Fio banka: Akcie, burzy, deriváty. [online]. 2009 [cit. 2010-03-30] Dostupný z WWW: < http://www.ebroker.cz/faq_detail3.itml >. 16 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 14
Pro přijetí cenného papíru na hlavní trh musí emitent předloţit několik dokumentů stanovených Burzovními pravidly. Mezi dokumenty patří ţádost o přijetí cenného papíru na hlavní trh, ověřený prospekt cenného papíru, doklad o přidělení ISIN, výpis z obchodního rejstříku, roční účetní uzávěrky za poslední 3 roky, společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta a doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise 17. Dále musí emitent předloţit prohlášení, ţe přebírá veškeré závazky, které pro něj z přijetí cenného papíru na hlavním trhu burzy vyplývají. Emitenti, jejichţ emise byly přijaty k obchodování na hlavní trh BCPP, musí po celou dobu obchodování plnit informační povinnosti. Základní informace, které jsou společnosti povinné zasílat na burzu, jsou uvedeny v burzovních podmínkách společně s časovým harmonogramem, který je součástí těchto podmínek. Mezi nejdůleţitější informace lze uvést auditované účetní uzávěrky, čtvrtletní hospodářské výsledky společnosti, výroční zprávu, pololetní zprávu a informace pro investory, které mohou mít vliv na kurz cenného papíru. Společnost neřídící se povinnostmi, které ukládá příslušná legislativa společně s Burzovními pravidly a předpisy BCPP, je uloţena peněţní pokuta aţ do výše 5 000 000 Kč. S obchodováním na hlavním trhu burzy jsou spojené jednorázové a roční poplatky. Výjimku však tvoří nově přijímané cenné papíry, které jsou osvobozeny od placení všech poplatků v roce přijetí emise k obchodování. Volný trh je rovněţ součástí regulovaného trhu burzy. Burza zde neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky 18 neţ je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu. Tento trh je určen pro cenné papíry, jejichţ emitenti mají zájem, aby jejich cenné papíry byly kotované, ale přitom nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti 19. Dále jsou určeny pro emise, které zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy 20. Na volném trhu lze obchodovat s krátkodobými dluhopisy, které mají splatnost maximálně 12 měsíců a s investičními nástroji derivátového typu. Ţádost o přijetí cenného papíru k obchodování na volném trhu burzy podává emitent. Spolu se ţádostí předkládá obdobné dokumenty jako s ţádostí pro obchodování na hlavním trhu burzy. O přijetí emise na volný trh rozhoduje generální ředitel do 10 pracovních dnů od doručení ţádosti. 17 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 18 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=hlavni-trh >. 19 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 20 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 15
Burzovní pravidla a předpisy upravují kotaci, informační povinnosti nebo zrušení kotace na oficiálním volném trhu 21. V Burzovních pravidlech a předpisech nalezneme mimo jiné také Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu burzy 22. Pokud emitent neplní podmínky vyplývající z Burzovních pravidel a předpisů, můţe mu být uloţeno peněţní opatření do výše 5 000 000 Kč. Společnosti, jejichţ emise jsou obchodovány na volném trhu jsou povinné platit burze jednorázové poplatky spojené s přijetím 23. MTF je zkratka pro mnohostranný obchodní systém BCPP. MTF je určen pro malé emise, které jsou obchodovány na neregulovaném trhu. Veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování na trhu MTF stanovuje burza. Pro společnosti, které obchodují na tomto trhu se nevztahují přísnější pravidla, která jsou stanovená pro společnosti obchodované na regulovaných trzích (např. obsáhlejší informační povinnosti, uveřejnění prospektu). O přijetí emise rozhoduje generální ředitel ve lhůtě do 30 dnů od doručení ţádosti. Společnosti platí za přijetí investičních nástrojů na trh MTF jednorázový poplatek 10 000 Kč, další poplatky spojené s obchodováním na neregulovaném trhu je moţné nalézt v poplatkovém řádu a sazebníku poplatků. 1.2 RM-Systém RM-S, česká burza cenných papírů a.s. byl 28. ledna 1993 zapsán do obchodního rejstříku. Původní název byl RM-S, a.s. Základním dokumentem pro činnost tohoto systému byl Trţní řád schválený Ministerstvem financí ČR 24. Jeho právní postavení je upraveno zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 25. RM-S je zaměřen především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o obchodování na kapitálovém trhu 26. Dozor nad tímto trhem vykonává ČNB, na kterou přešly veškeré kompetence dřívější Komise pro cenné papíry. RM-S nebyl zaloţen na členském principu, ale na zákaznickém, coţ znamená, ţe zde mohou obchodovat jakékoliv právnické anebo fyzické osoby. 21 Burza cenných papírů Praha, a.s. [online]. 1998-2009 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://ftp.pse.cz/info.bas/cz/predpisy/prava.pdf >. 22 Finance. cz daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/burza-praha/volny-trh/ >. 23 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 24 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X 25 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 26 Finance. cz daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/208994/ >. 16
1.2.1 Historie RM-S RM-S byla jediná společnost v ČR, která 19. března 1993 na základě udělení licence mohla organizovat mimoburzovní trh. Od roku 1993 aţ do roku 2004 byl vlastněn dceřinou společností PVT, která zajišťovala průběh kupónové privatizace. Zkratka RM znamená Registrační místo, kde se občané přihlašovali k účasti ke kupónové privatizaci. Obchodování na RM-S bylo započato 24. května 1993. V roce 1997 sluţeb RM-S vyuţilo přes 3 mil. zákazníků, kteří ještě vyprodávali akcie z kupónové privatizace. Na trhu se zobchodovalo 51 % kusů akcií a dluhopisů. Od roku 1999 se začalo obchodovat prostřednictvím internetu. Následující léta se český akciový trh musel potýkat s recesí ekonomiky a se silným poklesem obchodovatelných titulů. V roce 2004 vstoupil do společnosti nový vlastník - Slovenská J&T Banka 27. S touto investiční skupinou je spjato otevření volného trhu 1. srpna 2005. Na trhu byly uveřejněny akcie významných českých podniků např. Tatra, ArcelorMittal Ostrava (dříve Nová huť), Vítkovice. Velká část těchto podniků v následujícím období dosahuje nejvyššího ročního zhodnocení 28 mezi českými akciemi. RM-S se 5. září 2006 stal součástí Finanční skupiny Fio a o pár dní později, 18. září bylo zahájeno obchodování v systému EasyClick. Obchodování v tomto systému sebou přineslo řadu výhod, např. snadný a jednoduchý způsob obchodování, sníţení poplatků, širší nabídku akciových titulů a prodlouţení doby obchodování. V září 2007 se na RM-S začíná obchodovat se zahraničními akciemi. V první fázi se jednalo o emise uvedené v zahraničním depozitáři, které byly v průběhu času postupně přijímány na BCPP nikoliv však na RM-S, který vypořádával pouze české tituly uvedeny ve Středisku cenných papírů. Jednalo se o akcie společností Zentiva, Erste Bank, Deutsche Telekom, AAA Auto. V únoru 2008 nastala druhá fáze, kdy na trh vstoupily akcie velkých zahraničních korporací jako je Nokia, Microsoft, Intel, Volkswagen, Exxon, atd. Přehled společností, které obchodují na RM-S je uveden v tabulce č. 4. V srpnu téhoţ roku byla RM-S udělena licence od ČNB na obchodování a vypořádání derivátů (warranty a pákové certifikáty). 27 ŠALOMONOVÁ, I. Historie RM-S [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://investice.ihned.cz/c1-33984150-historie-rm-systemu-od-kuponove-privatizace-k-moderni-akciove-burze 28 ŠALOMONOVÁ, I. Historie RM-S [online]. 2000-2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: < http://investice.ihned.cz/c1-33984150-historie-rm-systemu-od-kuponove-privatizace-k-moderni-akciove- 17
Přelom v historii společnosti RM-S nastal v roce 2008, kdy se společnost 1. prosince transformovala z mimoburzovního trhu na standardní burzu a 15. prosince změnila svůj název. RM-S, a.s. se přejmenoval na RM-S, česká burza cenných papírů a. s. V souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a směrnicí MIFID se změnil i jeho právní rámec, podle něhoţ mezi RM-S a drobným neprofesionálním investorem musí účinkovat profesionální zprostředkovatel v podobě licencovaného obchodníka s cennými papíry. Od 5. ledna 2009 spustil nový obchodní systém EasySys. Tento systém odstranil negativní technické vlastnosti starého burzovního systému. Tabulka č. 4 Nejvýznamnější české a zahraniční společnosti na trhu RM-S AAA AUTO GROUP N.V. ARCELORMITTAL CETV ČESKÁ SPOŘITELNA ČEZ DEUTSCHE TELEKOM AG ECM REAL ESTATE INVE ERSTE GROUP BANK AG EXXON MOBIL CORP. INTEL CORP. JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ KOMERČNÍ BANKA MCDONALDS CORP. MICROSOFT CORP. NEW WORLD RESOURCES NOKIA CORPORATION ORCO PEGAS NONWOVENS SA PHILIP MORRIS ČR TATRA TELEFÓNICA O2 C.R. UNIPETROL VIG VÍTKOVICE VOLKSWAGEN AG Zdroj: zpracováno podle informací z www.rmsystem.cz 18
1.2.2 Orgány RM-S RM-S je běţnou akciovou společností. Akcionáři jsou osoby řídící Finanční skupinu Fio. Ústředí společnosti je rozděleno na čtyři segmenty, které řídí provozní ředitel, finanční ředitel, ředitel pro strategii a marketing a ředitel sítě obchodních míst 29. Tito odborní ředitelé jsou podřízeni řediteli společnosti 30, kterým je v současné době Ing. David Hybeš. Nejvyšším orgánem RM-S je valná hromada, která je oprávněna schvalovat na návrh představenstva návrh trţního řádu. Toto oprávnění můţe přenést na představenstvo. Působnost valné hromady upravují zejména stanovy RM-S a Obchodní zákoník. Statutárním orgánem je představenstvo, které je tvořeno výkonnými manaţery. Představenstvo akciové společnosti se skládá nejméně ze tří členů, kteří jsou voleni na období 5 let. Klíčová nařízení podléhají schválení Dozorčí radou. Předseda představenstva je zároveň ředitelem, kterému přímo podléhají divize provozní, finanční, obchodních míst, strategie a marketingu, a kotační komise burzy RM-S (viz obrázek č. 2). Představenstvo hlídá činnost RM-S např., aby byly dodrţovány platné právní předpisy stanovené trţním řádem a pravidla poctivého obchodního styku, schvaluje návrh trţního řádu, zabezpečuje ochranu práv a oprávněných zájmů zákazníků. Rozhoduje o zrušení registrace zákazníků, o stanovení a zveřejnění kurzů cenných papírů a jmenuje ředitele. Vrcholným orgánem RM-S je dozorčí rada. Dozorčí rada má přímo ze zákona č. 513/1991Sb., 197 stanoveno dohlíţení na výkon a působnost představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlíţet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady 31. Dozorčí rada plní funkce výboru pro interní audit. 29 RM-S[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/spolecnost/organizacnistruktura >. 30 RM-S[online]. 2008 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/spolecnost/organizacnistruktura >. 31 Zákon č 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník 197 Dostupný z WWW: <http://www.danarionline.cz/dp/cs/archiv/dokument/?doc=d1796 >. 19
Obrázek č. 2 Organizační struktura RM-S Zdroj: www.rmsystem.cz 1.2.3 Tržní segmenty RM-S Česká burza cenných RM-S je organizátorem oficiálního regulovaného trhu a volného trhu 32. Na regulovaném trhu se obchoduje s investičními nástroji, které musí podle zákona na kapitálovém trhu plnit přísnější podmínky. Tyto podmínky se týkají zejména přijetí cenných papírů k obchodování a informačních povinností k akcionářům anebo povinností nabídek převzetí. Podmínky pro přijetí investičního nástroje na regulovaný trh jsou stanoveny Pravidly pro přijetí. Mezi investiční nástroje, které mohou být na regulovaný trh přijaty řadíme: cenné papíry, dluhopisy a investiční nástroje derivátového typu mezi které patří pákové investiční certifikáty a warranty. Všechny investiční nástroje musí mít přiděleny ISIN. Ţádost o přijetí podává emitent anebo jím pověřená osoba. Součástí ţádosti je prospekt investičního nástroje schválený ČNB. Ţádost by měla obsahovat dostatečné informace o emitentovi např. účetní uzávěrku, informace o dostatečné kapitalizaci akcií 1mil. Eur a u dluhopisů 200 tis. Eur., čestné prohlášení ţadatele o tom, ţe akcie a dluhopisy splňují poţadavky státu a ţe cenné papíry jsou převoditelné bez omezení, prohlášení o alespoň 25% rozptýlenosti emitovaných kusů akcií mezi veřejností členských států Evropské Unie. Ţádost o přijetí projednává Kotační komise RM-S, nejpozději do jednoho měsíce od podání ţádosti. Rozhodnutí pak RM-S sdělí ţadateli do 6 měsíců. 32 RM-S [online]. 2010 [cit. 2010-06-13] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/burzovnitrhy >. 20
Při neplnění informačních povinností je emitentovi udělena peněţitá sankce aţ do výše 1 mil. Kč nebo pozastaveno obchodování či vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu. Rozhodnutí o výši sankce uděluje ředitel na základě návrhu kotační komise. Volný trh RM-S je zákonem definován jako mnohostranný obchodní systém (MOS), který má oproti regulovanému trhu volnější podmínky pro přijetí. O přijetí na tento trh můţe poţádat emitent s minimální informační povinností vůči RM-S, ale i jiné osoby neţ emitent, např. obchodník s cennými papíry anebo můţe i o přijetí rozhodnout ředitel RM-S i bez předchozího souhlasu emitenta. Na trh MOS mohou být přijaty všechny investiční nástroje se kterými se obchoduje i na regulovaném trhu RM-S a na víc cenné papíry kolektivního investování mezi které řadíme: podílové listy podílových fondů, akcie investičních fondů a akcie zahraničních investičních společností. Při přijetí je třeba vypracovat prospekt cenného papíru 33 obdobně jako v případě regulovaného trhu. O přijetí investičních nástrojů k obchodování v MOS rozhoduje ředitel RM-S na návrh kotační komise RM-S ve lhůtě nejdéle jednoho měsíce od předloţení návrhu kotační komise 34. Rozhodnout o vyloučení z procesu obchodování investičního nástroje v MOS můţe ředitel RM-S. 1.3 Srovnání vývoje a současné pozice BCPP a RM- S z hlediska historického vývoje, orgánů a tržních segmentů Z historického hlediska je BCPP nejstarší burzou na našem trhu. Počátky jejího vzniku se datují uţ od roku 1871. Obě burzy však začaly fungovat ve stejném roce 1993. RM-S vznikl v souvislosti s přípravou kupónové privatizace jako specifický mimoburzovní trh. To znamená, ţe na mimoburzovním trhu se neobchoduje s listinnými cennými papíry. Klienti mohou být podniky, fondy i obchodníci s cennými papíry a je tedy moţné, aby kterýkoliv zákazník vstoupil na tento trh přímo. Jedinou nutností je účast profesionálního obchodníka s cennými papíry jako zprostředkovatele mezi neprofesionálním investorem a organizátorem trhu. RM-S dává investorům velkou svobodu ohledně jejich rozhodování na rozdíl od BCCP. 33 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 34 RM-S [online]. 31. 12. 2008 [cit. 2010-04-13] Dostupný z WWW: < http://www.rmsystem.cz/burzasluzby/predpisy/technicke-podminky >. 21
BCPP byla zaloţena na členském principu v souladu s ustanovením zákona č. 214/ 1992 o burze cenných papírů a tímto se také liší od RM-S, protoţe jeho právní postavení je upraveno zákonem č. 256/ 2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Přestoţe kapitálový trh čelil dopadům ekonomické krize, tak podle mého názoru klíčovým rokem pro obě burzy byl rok 2008. Majoritním vlastníkem BCPP se stala Vídeňská burza. BCPP se tímto krokem stala více atraktivní pro zahraniční investory a zvýšila růst zájmů ze strany emitentů. V krátké době došlo ke sloučení čtyř trhů cenných papírů, coţ vede k větší spolupráci mezi trhy a větší rozmanitostí produktů nabízených na BCPP. RM-S téhoţ roku změnil svůj název a transformoval se z mimoburzovního trhu na standardní burzu. Tato změna byla doplněna zavedením nového obchodního systému EasySys. Záměr burz byl stejný. Obě burzy se v tomto roce snaţily rozšířit investiční příleţitosti pro zahraniční investory. Organizační strukturu mají obě burzy zhruba stejnou. BCPP a RM-S jsou akciové společnosti, tedy jejich nejvyšším orgánem je valná hromada. Statutárním orgánem BCPP je burzovní komora a RM-S představenstvo. Členové statutárního orgánu jsou voleni na období 5 let. Vrcholným orgánem obou burz je dozorčí rada, která dohlíţí na fungování burzovní komory a představenstva. Do organizační struktury BCPP lze také zařadit společnost Centrální depozitář cenných papírů, která slouţí jako vypořádací středisko burzovních obchodů, na rozdíl od RM-S, který je zahrnut v systému vypořádání cenných papírů. Obě společnosti jsou napojeny na Středisko cenných papírů a zadávají mu pokyny ke změně vlastnictví cenných papírů na základě zrealizovaných obchodů s cennými papíry. Trţní segmenty mají obě burzy odlišné. Na RM-S lze uzavírat obchody na dvou segmentech a na BCPP na třech. Na RM-S nemusí emitenti splňovat tak přísné podmínky přijetí, které má BCPP stanovena v Burzovních pravidlech. 22
2 Druhy obchodů, obchodní systémy a předmět obchodu na BCPP a RM-S Rozvoj v burzovním obchodování nastal v 70. a 80. letech, kdy se začaly pouţívat počítačové sítě a elektronické systémy pro zadávání příkazů. V tomto období byla značná nestabilita na finančních trzích, a proto začaly vznikat nové finanční instrumenty a finanční deriváty, které umoţnily zajištění proti riziku. Objevil se také nový druh trhu - organizovaný mimoburzovní trh, který fungoval do té doby neformálně. V 90. letech pokračovala globalizace světové ekonomiky a rostl i význam v odvětví informačních technologií. Na trh se hrnuly stovky nových emisí akcií, zejména technologicky orientovaných firem. Akciový trh se stále více stával atraktivní. K tomu přispěl i rozvoj internetu, který usnadnil obchodování. Investoři mohli začít obchodovat s akciemi on-line. 2.1 Druhy obchodů na BCPP Právo obchodovat na BCPP mají pouze její členové. Člen burzy vystupuje vţdy pod vlastním jménem prostřednictvím svého makléře, který jedná jménem člena burzy. Těmi jsou především významné banky a obchodníci s cennými papíry. Investoři, kteří chtějí obchodovat na praţské burze musejí být zároveň členy Garančního fondu burzy. Garanční fond burzy slouţí ke krytí rizik z vypořádaných burzovních obchodů. Investor, který poruší své povinnosti dané právními předpisy je potrestán peněţitou pokutou, pozastavením členství nebo zrušením členství. Zájem o členství na praţské burze byl zejména v letech 1993 aţ 1996, v té době počet členů burzy vzrostl z původních 17 na 106. Naopak v dalších letech došlo k zřetelnému poklesu členů burzy, coţ je vidět i v následujícím grafu. 23
Graf č. 1 Počet burzovních členů Počet členu (ke konci roku) 120 100 80 60 40 Počet členu (ke konci roku) 20 0 1993 19951997 199920012003 20052007 2009 Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz Na praţské burze lze obchodovat s akciemi, dluhopisy 35, futures, warranty a investičními certifikáty. Investiční instrumenty jsou podle způsobu obchodování a stanovením kurzu členěny do několika obchodních skupin. Rozdělení instrumentů do obchodních skupin je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 5 Rozdělení investičních instrumentů do obchodních skupin Číslo obchodní skupiny a zařazené instrumenty do jednotlivých skupin Obchodní skupina 1 Všechny akcie a dluhopisy s výjimkouakcií obchodovaných ve SPAD a emisí listinných akcií a dluhopisů Obchodní skupina 2 Listinné cenné papíry Obchodní skupina 3 Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD Obchodní skupina 8 Investiční certifikáty Obchodní skupina 9 Futures Obchodní skupina 0 Warranty Způsob obchodování Automatické obchody aukční i kontinuální reţim (kurz), blokové obchody Automatické obchody aukční reţim (kurz), blokové obchody SPAD, automatické obchody aukční i kontinuální reţim, blokové obchody, závěrečný aukční reţim (kurz) Obchody s účastí specialisty (kurz) Futures obchody ve SPADu (kurz) Automatické obchody- aukční i kontinuální reţim, obchody s účastí specialisty (kurz) Zdroj: zpracováno podle informací z www.pse.cz 35 JÍLEK, J. Finanční trhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 528 s. ISBN 80-7169-453-3. 24
Na BCPP se obchoduje od 8:00 do 17:00 hodin. Od 17:00 do 20:00 se zveřejní kurzovní lístek a vyhodnotí závěrečné výsledky obchodování. Harmonogram burzovního dne je uveden v příloze č. 1. Na praţské burze lze v současné době uzavírat tyto základní typy obchodů: automatické obchody v podobě aukce a kontinuálu, obchody pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD, blokové obchody, které se dále dělí na blokové obchody a blokové obchody s nečleny registrované na burze, obchody s účastí specialisty, futures obchody 36. Automatické obchody se provádějí v rámci AOS - automatického obchodního reţimu, do kterého jsou vkládány a zpracovávány objednávky k nákupu či prodeji cenných papírů. Automatické obchody se člení na obchodování v aukčním reţimu a na obchodování v kontinuálním reţimu. Obchodování v aukčním reţimu je zaloţeno na zpracování objednávek, které se soustřeďují k jednomu časovému okamţiku. Jsou to obchody při pevné ceně, jejichţ výsledkem je stanovení aukční ceny, míry alokace a kódu stavu trhu. Aukční reţim je kurzotvorným segmentem pouze pro cenné papíry zařazené do 2. obchodní skupiny, tzn., ţe cena stanovená v aukčním reţimu se pro tyto cenné papíry stává závěrečným kurzem 37. Cena je stanovena tak, aby při ní bylo dosaţeno největšího moţného počtu zobchodovaných cenných papírů. Druhým kritériem pro stanovení ceny je minimální převis. Nově stanovaná cena můţe být cena niţší v případě převisu nabídky nebo vyšší v případě převisu poptávky. Od kurzu z předchozího dne se můţe odchýlit maximálně o povolené rozpětí, které je stanoveno na 5% 38. Výstupem aukčního reţimu je cena, míra alokace a kód stavu trhu. Míra alokace je procentuální poměr počtu koupených nebo prodaných cenných papírů a kumulovaný počet cenných papírů nabízených k prodeji či poptávce k nákupu. 36 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 37 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3 38 PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006. 126 s. ISBN 80-239-0230-X 25
Kód stavu trhu vyjadřuje osm situací, které mohou vzniknout na trhu a kaţdá ta situace má svůj vlastní číselný kód 1 aţ 8. Přehled všech situací je uveden v příloze č. 2 Kód trhu. Obchodování v tomto reţimu rozlišuje otevřené a uzavřené aukce. Uzavřená aukce na BCPP probíhá od 17:00 do 20:00 a od 08:00 do 09:10 hod., jsou zde přijímány a zpracovány objednávky, ale nejsou poskytovány ţádné informace o aktuálním stavu na trhu. U otevřené aukce jsou členům poskytovány informace o aktuálním stavu na trhu a probíhá zde příjem objednávek. Obchodování v kontinuálním reţimu navazuje na obchodování v aukčním reţimu. Obchodování probíhá při průběţném přijímání a zpracování objednávek. Obchody jsou během doby obchodování uzavírány na základě porovnání a spárování objednávek. Spárováním objednávek a stanovením ceny se uplatňuje princip cenové a poté časové priority. Kontinuální reţim je určen pro cenné papíry z 1. a 3. obchodní skupiny, kurzotvorný je však daný segment pro cenné papíry z 1. obchodní skupiny 39. Obchody jsou uzavírány v rámci povoleného rozpětí. Povolené rozpětí je dáno maximální odchylkou ceny obchodu od otevírací ceny 40. Otevírací cena je v tomto případě rovna ceně stanovené v rámci aukčního reţimu 41. Pokud by spárováním objednávek bylo dosaţeno kurzu mimo povolené rozpětí, začne běţet čekací doba. Pro cenné papíry zařazené do 1. obchodní skupiny je čekací doba stanovena na 5 minut a pro cenné papíry 3. skupiny je stanovena na dobu třikrát po 5 minutách. Obchodování probíhá v lotech, velikost lotu je v současnosti stanovena na 1 kus obchodovatelného cenného papíru. Obchody pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD jsou nejmladším druhem obchodů na BCPP. SPAD byl zaloţen na povinnostech tvůrců trhu, kteří mají za úkol zajišťovat na trhu dostatečnou likviditu 42. Tvůrce trhu je člen burzy, který má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti na vybrané emise cenného papíru 43. Počet tvůrců trhu na jednu emisi ani mnoţství emisí pro jednoho tvůrce trhu není omezeno. V současné době se v systému SPAD obchoduje s 11 emisemi. Funkce tvůrce trhu vykonává 10 společností, jejich přehled je uveden v tabulce č. 6. Tvůrci trhu zajistí vţdy nabídku a poptávku. Akcie tak lze prodat a 39 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 40 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6 41 VESELÁ, J. Burzy a burzovní obchody. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2005. 190 s. ISBN 80-245- 0939-3. 42 Obchodování v ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-10] Dostupný z WWW: <http://www.grantcapital.cz/obchodovani/obchodovani-cr/>. 43 BH Securities [online]. 2009-2010 [cit. 2010-04-11] Dostupný z WWW: <http://www.bhs.cz/cmspage.aspx?id=faq >. 26
koupit kdykoliv a prodejce nemusí čekat na jiného investora, který by byl ochoten akcie za nabízenou částku koupit. Ve SPAD se obchoduje v lotech v takzvaných balíčcích. Emisemi cenných papírů, které jsou umístěny ve SPAD, nemohou být uzavírány blokové obchody. Výjimkou jsou tzv. nadlimitní obchody, které svým objemem překračují limit stanovený burzou cca 150 mil. Kč. Tabulka č. 6 Tvůrci trhu zařazené do SPAD Název emise Atlantik finanční trhy,a.s. BH Securities, a.s. Česká spořitelna, a.s. Fio, burzovní společnost, a.s ING Bank N.V. Komerční banka, a.s. Patria Finance, a.s. Raiffeisen bank a.s UniCredit Bank Czech Republic a.s. Zdroj: www.pse.cz WOOD & Company Financial Services, a.s. AAA 24.9.07 1.10.07 24.9.07 24.9.07 24.9.07 24.9.07 CETV 27.6.05 18.7.05 27.6.05 27.6.05 27.6.05 28.5.10 27.6.05 ČEZ 5.6.98 18.9.03 5.6.98 9.7.99 22.7.99 7.4.03 5.6.98 25.6.03 4.2.02 ECM 7.12.06 19.12.08 7.12.06 7.12.06 7.12.06 7.12.06 7.12.06 ERSTE GROUP 1.10.02 22.2.05 1.10.02 1.10.02 1.10.02 2.5.06 1.10.02 25.2.05 BANK 1.10.02 KITD 28.1.10 KOMERČNÍ 4.2.02 9.7.99 25.5.98 25.6.03 BANKA 1.6.98 23.10.00 NWR 6.5.08 1.12.08 6.5.08 6.5.08 11.1.10 6.5.08 6.5.08 6.5.08 ORCO 1.2.05 1.10.07 1.2.05 1.2.05 1.2.05 1.8.07 1.2.05 PEGAS 18.12.06 18.12.06 18.12.06 1.8.07 NONWOVENS 18.12.06 18.12.06 18.12.06 18.12.06 PHILIP MORRIS 4.2.02 28.3.01 9.10.00 25.6.03 ČR 7.11.00 9.12.03 7.3.01 TELEFÓNICA O2 CR 4.6.98 18.9.03 4.6.98 9.7.99 4.6.98 7.4.03 4.6.98 1.2.05 25.6.03 4.2.02 UNIPETROL 1.6.98 18.7.05 29.5.98 9.7.99 29.5.98 1.8.07 4.2.02 VIG 5.2.08 5.2.08 5.2.08 5.2.08 12.2.08 Ve SPAD, probíhá obchodování ve dvou fázích: v otevřené a uzavřené. V průběhu otevřené fáze mají tvůrci trhu za úkol průběţně udrţovat kotaci cen nabídky a poptávky za standardních podmínek u vybrané emise. Nejlepší kotace jsou uveřejněny v reálném čase prostřednictvím burzovního systému. Obchody je moţné uzavírat pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o 0,5 % oběma směry 44. Odchýlí- li se pohyb kotací od stanoveného aritmetického středu a nevrátí-li se zpět do pásma, je vyhlášena 15 minut přestávka. Během této přestávky nelze s příslušnou emisí uzavřít ve SPAD obchod. Nejlepší kotace se po skončení otevřené fáze stávají obchodním kurzem v uzavřené fázi. 44 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. 27