Předběžná témata připravované výzvy priority SSH Michal Pacvoň, Národní kontakt pro Sociální, ekonomické a humanitní vědy a pro oblast Věda ve společnosti pacvon@tc.cz Tel: 234 006 110 Výzvy priority SSH 2011 Výzvy FP7-SSH-2012 Datum vyhlášení výzev: 20. července 2010 Celkový rozpočet 91,36 M Uzávěrka: 2. února 2012 FP7-SSH-2012-1, 39 M, velké projekty (7 partnerů ze 7 MS nebo AS), min. 5,5 M FP7-SSH-2012-2, 48 M, malé projekty 2,5 M, CSA 1,5 M FP7-ERANET-2012-RTD, 2 M Témata pro velké projekty 1.1.1. Vzdělávací systémy 21. století Cíle strategie 2020: snížit na 10 % odchod ze škol a dosáhnout 40% lidí z VŠ vzděláním. Modernizace a konvergence vzdělávacích systémů. Získat data mapujících překážky v implementaci (lokální a národní úrovně). Typologie vzdělávacích systémů formujících občany EU a zároveň rozvíjejících kreativitu. Vytvořit ukazatele. Zahrnout předškolní, základní a sekundární vzdělávání. 2.2.1 Vládnutí podporující soudržnost a diverzitu v městském kontextu Diverzita jako bohatství, připravit půdu pro zavedení nových nástrojů jako participativní plánování, zahrnutí strategií zezdola. Pochopit propast mezi politickými záměry a praktickou implementací; nové vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem; pochopení konfliktních hodnotových systémů. Návaznost na sociální platformu.
Témata pro velké projekty 3.1.1. Učinit z dlouhověkosti výhodu pro ekonomický a sociální rozvoj State of art, mapování, komparativní přehledy. Ekonomická analýza důsledků stárnoucí populace, kombinace politik zaměstnanosti a penzijních systémů, mezigenerační vztahy, nové trhy s vysokým potenciálem a analýza těchto sektorů v Evropě, politické důsledky v Evropě, kulturní studie systémů hodnot a symbolů, procesy sociálních inovací, foresight. 3.2.1. Rodiny in transition Proměna rodiny a její dopady. Identifikace politických strategií na podporu nových typů rodin, asistovaná reprodukce, mezigenerační vztahy, pochopení sociálních nerovností mezi rodinami (překážky a rizikové skupiny, konfigurace). Foresight. Témata pro velké projekty 4.2.1 Lidská práva ve vnějších vztazích EU a ve vnitřních politikách Přehled a komparativní analýza sociálních, ekonomických, právních, kulturních a dalších faktorů ve vnější i vnitřní politice EU ovlivňujících ochranu lidských práv. Role institucí. Ochrana lidských práv jako složka globálního vládnutí globalizace a specifická práva jako přístup ke zdravotní péči, vzdělání, plánování rodiny, vodě, potravinám, bezpečné energii Jaký vliv má historický a kulturní kontext na porušování lidských práv. Mapování nebezpečných míst a oblastí, kde je třeba usilovat o zlepšení. 5.1.1 Vykonávání evropského občanství: odstraňování bariér Koncept evropského občanství leží v jádru jednotné evropské politiky. Interdisciplinární, široká a systematická reflexe současného statutu a praktik občanů EU, zahrnutí historické dimenze. Komparativní přehled a klasifikace hlavních problémů ve všech členských a kandidátských zemích. Jak je překonat, hlavní výzvy pro instituce EU a MS. Rozdíly mezi muži a ženami. 1.1.2) Odkrytí kreativity pro inovace v Evropě Inovační unie, zaostávání v inovacích, sociální inovace. Lépe pochopit vztah mezi kulturou, designem, kreativitou, podnikavostí a inovacemi. Zahrnout nové technologie. 1.1.3) Chytrá specializace pro regionální inovace Identifikovat faktory konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu, koncentrace zdrojů na klíčové priority. Cílem podpora regionální rozmanitosti. V červnu 2011 byla spuštěna Smart specialisation platform, která bude podporovat rozvoj národních a regionálních strategií. Projekt má podpořit platformu: metodologie, identifikace institucionálních překážek, studie, semináře, konference, assessment pro MS a méně rozvinuté RTD regiony, vztah smart specializace a sociálních inovací.
1.3.1) Budoucnost makroekonomické a monetární integrace v Evropě Systém ekonomické vlády a ekonomická stabilita v EU, rizika spojená s řešením dluhové krize; praktické fungování tohoto systému, rozhodovací procesy, institucionální rámec a jeho kapacita vyrovnat se s riziky. Vztah eurozóny a ostatních států EU. 1.3.2) Inovativní politiky zaměstnanosti a pracovních trhů Identifikovat pokrizové udržitelné politiky. Komparativní perspektiva pokrývající alespoň 10 MS. Studovat racionalitu procesů vedoucích k rozhodování v oblasti zaměstnanosti. Analyzovat použití nástrojů a dat v utváření politik. Analyzovat politickou participaci. Zlepšení politické koordinace. 2.1.1) Sociální inovace proti nerovnostem Pokrýt alespoň 10 zemí a 2 hlavní politické oblasti (vzdělávání, zaměstnanost, daně, bydlení, mládí, podnikavost apod.) Jaká data se používají? Výsledky takových politik. Nástroje jaké společnost používá pro své vlastní posílení. Jak podpořit sociální inovace. 2.1.2) Sociální inovace pro zranitelné populace Multidisciplinární výzkum v kontextu brazilské zkušenosti, zapojit zástupce sociálních skupin, komunit. Vhodné technologie pro zpracování vody. Tvorba ukazatelů, doporučení podpory těchto technologií v místním sociokulturním a ekonomickém kontextu. Alespoň 2 partneři z Brazílie, max. příspěvek EC 1 M 2.2.2) Evropská energetická bezpečnost, včetně ekonomické dimenze Energetická bezpečnost v širším slova smyslu (nejen soběstačnost), geopolitická rizika, ochota zákazníků platit. Cílem identifikovat možnosti zajišťující udržení blahobytu evropských občanů, dopak udržitelného životního stylu, zaměření na jednotlivého spotřebitele. 3.2.2) Porozumění handicapům v rozvíjející se společnosti Potencionálně konfliktní témata související s rostoucími nerovnostmi a právy. Uznání nových forem psychosociálního poškození a mentálního zdraví u mládeže a dospělých, kvantitativní a kvalitativní analýzy, zhodnotit nové iniciativy na integraci těchto osob. 3.2.3) Sociální inovace ve veřejném sektoru Komparativní perspektiva zahrnující alespoň 10 států a 6 významných politických oblastí. Drivery a bariéry pro inovace, stavět na investicích ESF, vytvořit opatření a definovat ukazatele. Identifikovat budoucí trendy.
4.1.1) K atlantickému prostoru? Vztahy mezi všemi aktéry oblasti včetně jižní Ameriky a Afriky, studovat méně známé vztahy mezi Afrikou a Latinskou Amerikou, dopad regionálních dohod mezi EU a AU, MERCOSUR a NAFTA na širší Atlantický region a globálně. Výzkum zaměřený na klíčové drivery, intenzity a změny ve vztazích s cílem identifikovat vynořující se trendy a jejich dopady na zahraniční vztahy EU. 4.1.2) Národní a regionální integrace v jihovýchodní Asii Cílem vytvořit podmínky pro výzkum společných výzev relevantních pro všechny země regionu. Multidisciplinární výzkum, kvantitativní i kvalitativní metodologie, foresight, vytvořit knowledge platform k zajištění transferu technologií mezi regionem a EU, posílit spolupráci evropských výzkumníků zaměřených na tento region. Pokrýt alespoň 4 různé státy regionu. 4.3.1) Sociální změny a politické transformace v Arabském světě Identifikovat faktory, které spustily a mohou ovlivňovat budoucí politické, sociální, ekonomické a kulturní změny v Arabském světě. Proč byly podceněny časné signály. Role mladých lidí, gender dimenze a mezigeneračních vztahů. Dopad nových médií. Vliv změn na vztahy v regionu. Komparativní perspektiva zahrnující alespoň 4 země z jižního středomoří a Blízkého východu, foresight perspektiva. 5.1.2) Zacházení s diverzitou a soudržností: případ Romů v EU Cílem podpořit jejich aktivní a informovanou participaci na politickém, ekonomickém, sociálním a kulturním životě. Governance politické a sociální participace, identifikace úspěšných modelů. Multidisciplinární přístup, použití různých metodologií (včetně foresightu); na statisticky významném vzorku Romů systematicky analyzovat jejich potřeby a aspirace, včetně jejich vlastních řešení, které by mohly překonat překážky jejich další integrace. 5.2.1) Rozšiřování a integrační kapacita EU: minulé zkušenosti a výhledy do budoucna Komparativní perspektiva, dopad rozšiřování na život individuálních občanů EU, jak vnímali rozšiřování v MS a v přidružovaných státech. Poučení z předchozích vln, vztahy mezi prohlubováním a rozšiřováním EU, hranice rozšiřování?; únava z rozšiřování, zkoumat alternativy integrace pro země, které nemají perspektivu stát se členy EU, indikátory výhod a nevýhod takových modelů, klíčové mechanismy usnadňující nebo znesnadňující přistoupení nových členů. 7.1.1) Foresightové nástroje a metody pro poskytnutí odpovědí na velké sociální výzvy Foresight by měl identifikovat hlavní výzvy, jimž bude Evropa čelit během příštích 20-30 let v kontextu Inovační Unie. Použít existující i nové a zlepšené metody. Trendy a tenze vyvolané globalizací, mezinárodní konkurencí, klimatickou změnou, stárnutím, energetickými otázkami, migračními proudy jejich možné propojení. Politické odpovědi EU, potenciální role Evropy v utváření globální governance.
8.1) Budoucnost sociálních a humanitních věd v kontextu Evropského výzkumného prostoru (ERA) Široká empirická analýza založená na sociokulturní analýze SSH od roku 1945 je nutná pro pochopení potenciálu a budoucnosti SSH. Komparativní studie vývoje disciplín zahrnující vzdělávací systémy, systémy finanční podpory, kariérní mechanismy, plánování VaV. Analýza vývoje vědecké spolupráce mezi evropskými zeměmi a mezi těmito a jinými světovými regiony (zejména USA). Sociohistorický přístup kombinovaný s kvalitativními a kvantitativními metodami. Identifikovat překážky spolupráce v SSH v Evropě, definovat přístup k oblasti pro ERA. Koordinační a podpůrné akce 1.2.1) Koordinace výzkumných agend v oblastech ekonomických politiky, stanovování priorit a koordinace v Evropě. Vytvoření evropské sítě schopné efektivně podporovat výzkum. 1.2.2) Mobilizace institucionálních reforem ve výzkumu a inovačních systémech pro zlepšení vědeckého, inovačního a ekonomického výkonu Evropy Sdružit významné stakeholdery z různých MS, regionů a AS, aby analyzovali nutnost a způsob reforem na institucionální rovině. Studie, identifikace zdrojů, assessment reforem. Koordinační a podpůrné akce 2.2.3) Nové typy zločinu v globalizovaném světě: případ environmentálního zločinu Pochopit význam a komponenty environmentálního zločinu, jak rozvinout harmonizovaný přístup na úrovni EU, cena těchto zločinů, spojení s organizovaným zločinem, data a informační management. 2.2.4) Nejistoty spojené s klimatickou změnou: tvorba politik pro pacifickou frontu Vytvoření sítě evropských (i neevropských) výzkumníků v oblasti, shromažďování existujících výsledků dopadu klimatické změny, podpora evropské politiky v oblasti, koherence podpory (koherence práce různých existujících fondů apod.) Definovat SSH výzkumnou agendu spolupráce s regionem.
Děkuji Vám za pozornost!