Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Plzni - 1 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Zvolily jsme si povolání krásné a zodpovědné (motto z maturitního tabla třídy Zdravotní sestry 4 A, 1975 79) Jarmila Horová se žákyněmi na praxi - 2 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Slovo ředitelky školy Vážené dámy a pánové, žáci, studenti, rodiče, milí přátelé naší školy, je mi velkou ctí, že mám možnost oslovit Vás prostřednictvím tohoto Almanachu, vydaného u příležitosti 70. výročí založení Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Plzeň. V úvodu bych ráda vyjádřila poděkování zřizovateli, sociálnim partnerům, všem bývalým i současným interním a externím zaměstnancům školy za to, co jste pro školu udělali a děláte. Díky vzájemné spolupráci máme možnost kvalitně vychovávat a vzdělávat naše žáky a studenty, bez kterých by škola neměla žádný cíl a smysl. Vzdělávání zdravotnických pracovníků probíhá na plzeňské zdrávce od roku 1942 43. Do roku 2004 většinou jako čtyřleté, případně dvouleté maturitní nástavbové studium, od roku 1995 také jako tříleté vyšší odborné vzdělávání. Průběžné legislativní rámce významně ovlivňují spektrum zdravotnických oborů, které jsou dle svého zaměření rozděleny na zdravotnické obory přímé péče a technické a laboratorní zdravotnické obory. Mezi silné stránky naší školy patří zejména výborné uplatnění absolventů, vysoce kvalifikovaný pedagogický sbor a moderní přístrojové vybavení laboratoří a učeben. Velmi si ceníme mezioborové spolupráce a aktivit externích vyučujících a sociálních partnerů. Vážíme si také rostoucího zájmu chlapců o naši školu. Jsme zapojeni do řady projektů, snažíme se realizovat zahraniční praxe. - 3 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Co přeji naší škole do dalších let? ABY zůstala úspěšnou školou, která má významné místo ve vzdělávací soustavě Plzeňského kraje, ale i v jiných regionech. ABY měla štěstí na kvalitní žáky, studenty, učitele a sociální partnery. ABY vychovávala slušné lidi a profesionály, kteří o nás jednou budou pečovat a pomáhat nám překonávat těžké chvíle. ABYCHOM si stále uvědomovali, že i my budeme jednou pacienty. Věřím, že až Almanach otevřete a naleznete své jméno, známou fotografii, s radostí vzpomenete na roky svého života na zdrávce, na svého učitele a spolužáky. To byl ostatně nejdůležitější cíl tohoto výročí radovat se ze vzájemných setkání. Vaše ředitelka Ivana Křížová, absolventka této školy Vítání občánků (1978), Ivana Křížová Slabá - 4 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Nové logo SZŠ a VOŠZ Ve školním roce 2012 2013 po absolvování prezentace Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, o.p.s. KLIKA bylo naší škole doporučeno změnit málo výrazné logo na nové a modernější. Tohoto úkolu se s ochotou ujala Střední průmyslová škola keramická a sklářská v Karlových Varech. Tvorba nového loga byla zadána žákům oboru Grafický design jako soutěžní úkol v rámci výuky. Realizace se uskutečňovala pod vedením Mgr. Drahomíry Bernatové. Vítězný návrh vytvořil žák 3. ročníku Tomáš Johánek, který volí svěže tyrkysovou barvu symbolizující čistotu a důstojnost tolik potřebné ve zdravotnictví. Bílý kříž znázorňuje pomoc nemocným a modré obloučky představují ruce, které ochraňují samotného pacienta. Písmo je voleno v antracitové barvě, aby logo bylo jednoznačně výrazné a čitelné. Jako celek působí velmi svěžím dojmem a je koncipováno podle současných grafických trendů. - 5 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Jak šel čas 1942 Ošetřovatelská škola při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni + 1947 Státní ústav pro výcvik porodních asistentek při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni 1949 Vyšší sociálně zdravotní škola v Plzni 1951 Vyšší zdravotní škola v Plzni 1953 Vyšší zdravotnická škola v Plzni 1954 Zdravotnická škola v Plzni 1961 Střední zdravotnická škola v Plzni 1996 Střední zdravotnická škola a Vyšší zdravotnická škola v Plzni 2004 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Plzni - 6 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Ředitelé školy 1943 1949 Prof. MUDr. Karel Bobek pověřený vedením Ošetřovatelské školy při Městské veřejné všeobecné nemocnici, od r. 1945 ředitelem školy 1949 Prof. Marie Uzlová ředitelka Odborné školy pro ženská povolání, krátce ředitelka nově vzniklé Vyšší zdravotně sociální školy 1949 1958 Prof. František Špilar 1958 1963 Prof. Marie Boková 1963-1976 Ing. Josef Sobota 1976-1989 Blažena Pešková, prom. ped. 1989 1998 Mgr. Oldřiška Vaněčková 1998 1999 Mgr. Dagmar Pešková statutární zástupkyně 1999 2012 PhDr. Květoslava Vachudová od 2012 PhDr. Ivana Křížová - 7 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Bývalí interní vyučující školy v průběhu uplynulých 70 let Aiglová Jana Aichingrová Silvie Antonová Věra Babička Pavel Balvín František Baslová Marie Baštová Marie Berková Věra Boková Marie Bostlová Ladislava Boublíková Brabcová Olga Brhlíková Adéla Brožová Luďka Buldra Tomáš Čapková Zdena Čechurová Alena Černá Hana Černý Eduard Černý Ladislav Černý Martin Častová Marie Čubrová Božena Dlesk František Dlouhá Jana Dušek Jaromír Dvořák Petr Egenthaler Josef Eretová Marie Fajfrová Štěpánka Fastová Marie Fikrlová Marie Fomanová Božena Fuxová Věra Grygar Ladislav Hakavcová Petra Halík Bohuslav Havlíková Hana Havlová Aloisie Harvánek Ladislav Hechtová Irena Hejduková Martina Henžlík Václav Herianová Vlasta Heřmanová Marie Hladíková Miloslava Hodaňová Vladimíra Holečková Jaroslava Holubová Anna Horková Vlasta Horníková Blažena Horová Jarmila Hrachovcová Jindřiška Chmelová Jitka Jakešová Věra Jančová Jiřina Jarkovský Ladislav Jílek Tomáš Jirková Renata Kabešová Dana Kaiglová Irena Kadlecová Edith Kalčíková Jitka Kantová Magda Kastner Kapsová Jana Klasnová Jana Klečková Libuše Kleisner Pavel Kliková Marie Klímová Anna Klímová Marie Knížová Helena Knoblochová Ludmila Kocourová Anežka Korytářová Marie Kováčová Jitka Kovář Jaromír Kováříková Zdeňka Kőnigsmarková Emilie Krajníková Lydie Krejčíková Marie Królová Blažena Kroupová Lenka Krumerová Alice Křížková Ludmila Křížková Věra Klobouk Jaromír Kubenka Jindřich Kutná Irena Kutný Pavel Kvasničková Iza Kvěchová Irena Kýčková Blanka Langová Božena Langová Vlasta - 8 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Lašek Ladislav Lašková Irena Laštovková Jiřina Lomičková Soňa Mádlová Ivana Malá Gabriela Marková Bohdana Maronová Marie Marošová Marie Maršálková Květa Matějková Daniela Mašková Helena Mikešová Soňa Motlová Růžena Němečková Jitka Nováková Marie Nováková Venuše Nováková Věra Opatrná Jaroslava Pánková Jindra Panznerová Jana Pavlíčková Kateřina Pechová Manová Evž. Pěchotová Anna Pencová Dagmar Peřinová Marie Pešková Blažena Pešková Dagmar Peštová Květa Peterková Pavla Petrová Věra Pirochová Hana Pixová Anna Pokorná Olga Poláková Jana Popelková Jaroslava Popelová Irena Popková Věra Procházková Libuše Prosková Helena Průchová Vlasta Radová Marie Rachačová Ludmila Raiserová Jaroslava Ratislavová Kateřina Regnerová Jaroslava Roubalová Vlasta Rumlová Jiřina Růňová Eva Ruthová Jana Rypl František Saugspírová Vladimíra Sedláková Schwarzová Skálová Zdeňka Slezáková Zdena Slivka Milan Soběský Boh. Slouková Marcela Sobota Josef Sobotková Veronika Sobotová Jiřina Sochorová Věra Soukup Stašek Stanislav Steiner Karel Straková Marie Svejkovská Irena Sýkorová Miroslava Šícha Šimandl Ladislav Šmejkalová Lucie Šmídová Jaroslava Šmrhová Alena Šmůlová Eva Šourek Špilar František Špitálníková Stanislava Špulák František Štaifová Vendula Štěpánová Eva Šulcová Květa Švehláková Jaroslava Tesařová Alena Tolarová Alena Trhlíková Mária Tumpachová Jarmila Uhlířová Libuše Uzlová Marie Vágner Josef Valešová Monika Vaněk Václav Vápeníková Anna Veindlová Zdeňka Vespalcová Blanka Vlčková Alena Vojáček Miroslav Vodárková Eva Vodrážková Alena Vohníková Jana Voleníková Libuše Volfová Anna Vondráčková Vlasta Votrubová Marie Vránová Hana Vránová Vlasta Záhorská Vlasta Zelenková Jolana Zikmundová Božena Zvonečková Dagmar Žáková Zdeňka Žampová Jana - 9 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Bývalí ostatní zaměstnanci školy za uplynulých 70 let Správní zaměstnanci: Beštová Anna Boudová Marie Dlouhý Zdeněk Ferrová Olga Fleissig Jiří Hodková Věra Jedličková Marie Kabešová Hana Kohoutová Marie Kočandrlová Věra Kubešová Andrea Mach Jaromír Machalová Vojtěška Mourková Vojtěška Pelikán Emil Peštová Květuše Pivoňková Vladimíra Pouska Jan Rada Rod Jiří Smazalová Ladislava Smola Josef Stará Jaroslava Starý Jiří Šoffrová Eliška Štěpánková Jana Uhrová Vlasta Vaněk Jaroslav Vild Tietzová Jana Tobrmanová Marie Zikmundová Eva Vychovatelky DM: Borovková Marie Hlavičková Marta Kadlecová Jana Kotlanová Miroslava Kosnarová Hana Parožková Vlasta Pazderníková Květuše Šmolíková Libuše Vízková Jiřina Votavová Vlasta Vyletová Zdeňka Vyskočilová Libuše - 10 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Bývalí externí vyučující spolupracující se školou v uplynulých 70 letech MUDr. Bajcura Jan Prof. MUDr. Bobek Karel MUDr. Brejcha Oldřich MUDr. Cimbura Eduard prim. MUDr. Čech František MUDr. Dominik Petr prim. MUDr. Dort Václav MUDr. Důra Jan, CSc. MUDr. Daněk MUDr. Egert Antonín RNDr. Fiala Pavel MUDr. Fabiánová MUDr. Fabiánová Jindra MUDr. Foryová Jana MUDr. Hadravská Šárka zub. tech. Hanzlíčková Miluška MUDr. Havlíková Hana MUDr. Hejda Václav Prof. MUDr. Hladíková Jaroslava, CSc. MUDr. Holubec Luboš MUDr. Honomichlová Helena MUDr. Hradecký Ladislav Doc. MUDr. Chaloupka Zdeněk, CSc. Prof. MUDr. Chudáček Zdeněk MUDr. Chott Ladislav MUDr. Jankovec Alois MUDr. Jankových Václav Prof. MUDr. Karlíček Václav zub. tech. Karlová Věra MUDr. Karnos Václav zub. tech. Kellnerová Marie zub. tech. Kepková Lada MUDr. Klíma Josef, CSc. MUDr. Kotál Lubomír MUDr. Kirinovičová Jana MUDr. Kottová Jaroslava, CSc. Doc. MUDr. Kohout Josef, CSc. Ing. Krákora Tomáš MUDr. Kronus Rudolf MUDr. Kugler Milan Doc. MUDr. Kubát Alois MUDr. Kulich Vladimír MUDr. Kunc Vladislav Doc. MUDr. Koleta František Doc. MUDr. Laně Václav Ing. Lebeda Josef MUDr. Loskot MUDr. Mann Jiří - 11 -
70 let zdravotnického školství v Plzni prim. MUDr. Mathesius Vilém MUDr. Matoušek Jiří Míčová Milena Doc. MUDr. Michal Michal zub. tech. Mikásková Anna Prof. MUDr. Mikoláš Vladimír MUDr. Mikuška Vladimír CSc. MUDr. Mleziva Jakub zub. tech. Moravanská Marie MUDr. Natanský zub. tech. Nedomová Hana MUDr. Neubarth Oldřich Doc. MUDr. Pavlík Václav, CSc. prim. MUDr. Pánková Květuše MUDr. Pišlová Růžena Doc. MUDr. Pajchl Přemysl MUDr. Pazdiora Alolf MUDr. Pech Miloslav MUDr. Pešule Vratislav Doc. MUDr. Přibil Milan, CSc. prim. MUDr. Přibilová MUDr. Racek Jaroslav, CSc. MUDr. Rokyta Richard MUDr. Rokyta Zdeněk Doc. MUDr. Rokytová Věra, CSc. PhDr. Rosůlek Přemysl, PhD. MUDr. Řehulka Hynek MUDr. Sedláček Milan MUDr. Slupský Karel MUDr. Smetana Karel Prof. MUDr. Sobotka Pavel MUDr. Sulan Zdeněk MUDr. Šafránek Václav Prof. MUDr. Šedivec MUDr. Šín Robin zub. tech. Škardová Marta MUDr. Šolc Jiří MUDr. Štruncová Denisa MUDr. Valeš Jiří Prof. MUDr. Vencovský Eugen Ing. Virt Svatopluk zub. tech. Vítková Jana Doc. MUDr. Vožeh František, CSc. MUDr. Vondřichová lab. Vyskočová Věra MUDr. Záhlava Jan MUDr. Zahradnický Jiří - 12 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Z historie zdravotnického školství v Plzni Naše zdrávka se od konce 40. let až do roku 2000 nacházela v Plzni v Tylově ulici číslo 18-13 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Léta čtyřicátá Ošetřovatelská škola při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni Ošetřovatelská škola při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni byla zřízena na základě výnosu Ministerstva vnitra v Praze dne 21. listopadu 1942. Úkolem uvést do chodu tuto školu byla v roce 1942 pověřena Emilie Königsmarková-Krauštenglová, která získala odborné vzdělání na ošetřovatelské škole v Praze a praktické zkušenosti jako sestra na oddělení a ambulanci I. chirurgické kliniky. Je nesporné, že Emilie Königsmarková byla neobyčejně schopná a teoreticky dobře vybavená pro svoji dnes již historickou úlohu připravit během přibližně pěti týdnů začátek vyučování tak, aby škola mohla zahájit svoji činnost od ledna následujícího roku. Stejně schopná byla i její pomocnice a další organizátorka školy Marie Klímová-Vyletová. Otevření Ošetřovatelské školy při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni bylo na počátku ledna 1943 zahájeno slavnostním aktem za přítomnosti primářů jednotlivých oddělení, kde později probíhal praktický výcvik. Nelze pochybovat o tom, že přípravné práce těchto prvních týdnů byly velmi náročné, vyžadovaly vskutku mnoho úsilí i cílevědomou práci. V době tak dramatické a napjaté nebylo snadné najít potřebnou rozvahu, klid a sebedůvěru, aby se rozběhla instituce, na kterou se čekalo celá dlouhá léta. Obě sestry vypracovaly program, který zajišťoval odbornou výuku, praktický výcvik, přijímání žákyň i jejich ubytování. Toto spolehlivě pokračovalo nejen do konce války, ale i dalších pět let po ní až do roku 1949 1950. - 14 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Rozhodující autoritou při těchto organizačních pracích byl primář interního oddělení městské nemocnice MUDr. Karel Bobek, který se stal vedoucím odborné teoretické výuky a také jedním z prvních vyučujících. A především on je osobností, která má pro existenci ošetřovatelské školy i její další rozvoj v následujících letech klíčový význam. První školní rok Ošetřovatelské školy při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni se zahajoval zcela netradičně v lednu 1943. Přijímání žákyň bylo v souladu s nařízením ministerstva vnitra, dívky musely být starší 18 let, mladší potřebovaly souhlas zákonného zástupce.uchazečky byly povinny prokázat tělesnou i duševní způsobilost (později se vykonávaly psychologické testy), dalším požadavkem bylo ukončené všeobecné vzdělání. V prvním školním roce se na povolání diplomované ošetřovatelky začíná připravovat 35 žákyň, které se zavázaly, že podle výše uvedeného zákona nemusí pečovat o nezletilé dítě nebo vést vlastní domácnost. Studium mělo totiž internátní režim, který byl povinný pro všechny studentky. Bydlely společně v internátě v Čechově ulici č. 32, nedaleko městské nemocnice. Internátní řád byl velmi přísný a jeho porušení mohlo vést až k vyloučení ze studia. Pamatoval nejen na správné využití volného času (kterého bylo velmi málo), ale i třeba na způsob stolování. Předepisoval přesná pravidla chování k nadřízeným a nepřipouštěl sebemenší nedbalost. Na internátní výchovu byl v této době kladen velký důraz, neboť měla přiblížit výkon civilních ošetřovatelek k disciplinovanému výkonu řádových sester. Jejím stoupencem byl i MUDr. Bobek, podle něhož ošetřovatelství znamená potlačování vlastních soukromých zájmů a nemalé odříkání od určitého osobního pohodlí a prospěchu. - 15 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Během dvouletého studia žákyně praktikovaly na všech odděleních, nejdéle na interním a chirurgickém; praxe na ostatních odděleních, např. gynekologickém, dětském, kožním, očním byla kratší, zpravidla dva týdny. Přednášky i praktické postupy byly východiskem pro dílčí zkoušky z oborů typických pro jednotlivá pracoviště. Tablo prvních absolventek Ošetřovatelské školy při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni - 16 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Studium bylo ukončeno diplomovou zkouškou, která měla část praktickou a teoretickou a trvala celých šest týdnů. Hodnotily se všechny odborné předměty, znalost laboratorní praxe, administrativy nemocnic i zdravotních zákonů. Toto dlouhé zkušební období bylo uzavřeno zkouškou z ošetřovatelské techniky. Teprve po úspěšném složení všech disciplín byla žákyně oprávněna užívati názvu Diplomovaná ošetřovatelka nemocných a provozovati ošetřování nemocných jako povolání po předchozím oznámení u příslušného okresního úřadu. Od konce války běžela Ošetřovatelská škola při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni pod vedením diplomované sestry Blanky Kýčkové jako představené a MUDr. Bobka, který byl primářem kliniky a zároveň ředitelem školy. Mírové podmínky přinesly nové možnosti v oblasti ošetřovatelské práce. MUDr. Bobek systematicky buduje novu podobu zdravotnické péče a snaží se prosazovat změny, které mají vést ke zkvalitnění výuky v ošetřovatelské škole. Jeho požadavky nejsou nikdy malé, mezi personálem a žákyněmi je pověstný svojí náročností, vyžaduje vzorný pořádek a precizní práci. V přednášce do Československého rozhlasu 9. 7. 1945 říká: Sestra musí býti při výkonu svého povolání naprosto přesná a spolehlivá, a to i v maličkostech, protože ve skutečnosti nejde nikdy o maličkost, nýbrž pokaždé o věc velikou o zdraví a život nemocného. Malé opomenutí z dneška může znamenat zítra osudnou a nenapravitelnou chybu. K vytvoření vzájemně propojeného systému vzdělávání ošetřovatelského personálu přispělo i založení Lékařské fakulty v Plzni v roce 1945. I zde přednáší MUDr. Bobek, který se v roce 1950 habilitoval, byl jmenován docentem a v roce 1956 profesorem. Jeho vynikající kvalifikace, mnohostranná praxe a rozsáhlá publicita odborných prací ho pak předurčily k vykonávání významných funkcí byl předsedou Sboru hlavního internisty ČSSR, členem předsednictva Vědecké rady ministra zdravotnictví a členem mnoha mezinárodních společností. - 17 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Přestože se MUDr. Bobek stal významnou kapacitou v oboru vnitřního lékařství, ošetřovatelské škole zůstal věrný. Od roku 1949 byl vedoucím oboru ošetřovatelské větve i na Vyšší sociálně zdravotní škole v Tylově ulici 18. Výuce se věnoval se stejnou důkladností a houževnatostí, byl odborníkem a pedagogem zároveň, osobností, které si vážili učitelé i žáci. Vyučující v Ošetřovatelské škole: dr. Uhlík dr. Ressl dr. Mikoláš dr. Knobloch dr. Vencovský dr. Mathesius dr. Hecht dr. Švarc dr. David dr. Krampol dlr. Vaníček dr. Černý JUDr. Grigar - 18 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Státní ústav pro výcvik porodních asistentek při Městské veřejné všeobecné nemocnici v Plzni V oboru gynekologicko-porodnickém byla po válce taktéž velmi kritická situace. Porody tehdy probíhaly převážně doma, přičemž komplikace vedly ke zbytečným úmrtím. Bylo nutné zajistit odbornou péči o rodičky i děti v nemocnicích, kde byli kvalifikovaní lékaři, technika i nutná hygiena. Chyběly zde však odborně vzdělané porodní asistentky. Proto se objevila naléhavá potřeba zřídit školu nebo alespoň kurzy pro výchovu sester specializovaných na porodnictví. Prvními organizátorkami tohoto ústavu byly žákyně diplomované sestry Tobolářové, ředitelky Zemské ošetřovatelské školy v Praze. Nejprve to byla v roce 1947 diplomovaná sestra Krchová, po ní v roce 1948 čerstvá absolventka školy diplomovaná sestra Anna Holubová. Ta se ujala nejen studentek, ale i funkce vrchní sestry v porodnici na Slovanech. Škola byla opět dvouletá se čtyřmi zkušebními měsíci a povinnou internátní výchovou. Počáteční dvouleté studium se opět orientovalo na odbornou výuku a praktický výcvik, každá budoucí porodní asistentka musela získat zkušenosti vedením nejméně 25 porodů. Vedoucím lékařem teoretické výuky byl prof. Mikoláš, primář gynekologicko-porodnické kliniky, který stejně jako prof. Bobek přednášel na Lékařské fakultě. Přednášky na klinice jsou doplňovány výukou v posluchárnách Anatomického ústavu LF, na psychiatrii, na chirurgii i ve fyziologickém a Purkyňově ústavu. Dílčí zkoušky se skládaly z anatomie, fyziologie, patologie a mikrobiologie. Byly podmínkou dalšího studia, stejně jako zvládnutí praktického výcviku. - 19 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Jednou z absolventek školy pro porodní asistentky byla Aloisie Ševčíková-Havlová, která se stala instruktorkou odborného výcviku a později učitelkou SZŠ. V roce 1949 splynul ústav s Vyšší sociálně zdravotní školou, i když zpočátku to byla spíše formální záležitost, neboť podstatná část výuky probíhala mimo budovu školy, která se nacházela v Tylově ulici č. 18. Vyšší sociálně zdravotní škola v Plzni Rok 1948 přinesl nejen podstatné změny v oblasti politické a společenské, ale zasáhl výrazně i do organizace československého zdravotnictví. Na základě vládního nařízení v září tohoto roku byly zřízeny ústavy národního zdraví, k nimž byla přičleněna řada dosud samostatných zdravotnických institucí, došlo i k reorganizaci samotného ministerstva. Dalším významným ustanovením bylo rozhodnutí o postupném nahrazení řádových sester v nemocnicích za sestry civilní, což velmi zkomplikovalo až doposud zaběhnutý systém ošetřovatelské péče na odděleních. Po nuceném odchodu řeholnic se totiž ještě více projevil nedostatek kvalifikovaného personálu s příslušnou praxí. Škol pro výchovu zdravotnického personálu bylo málo, kapacita nepostačovala a řešením nebylo ani zavedení mimořádných diplomových zkoušek pro ošetřovatelky s delší praxí, o kterém bylo rozhodnuto již v roce 1947. Tento problém měl být odstraněn výnosem Ministerstva školství, věd a umění, kterým jsou všechny školy fungující při nemocnicích přiřazeny ke školám III. stupně a reorganizovány s odbornými školami pro ženská povolání ve Vyšší sociálně zdravotní školy. - 20 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy V Plzni proběhla tato reorganizace na odborné škole pro ženská povolání, která po válce sídlila v budově bývalého Mužského učitelského ústavu v Tylově ulici č. 18. Ředitelkou zde byla Marie Uzlová. Odborná škola pro ženská povolání končí svoji činnost školním rokem 1948 49, od 1. září 1949 má již škola název Vyšší sociálně zdravotní škola v Plzni. K ní jsou přičleněny školy fungující doposud při nemocnici, to je ošetřovatelská škola a státní ústav pro výcvik porodních asistentek. Studium na Vyšší zdravotně sociální škole bylo organizováno tak, že v prvním a druhém ročníku byly všechny předměty společné, pak se dělily na větve sociální, ošetřovatelskou, porodních asistentek, výchovnou (se specializací pro učitelky mateřských školek) a větev dětských sester. Mezi prvními maturantkami oboru dětská sestra byla i Jarmila Štruncová- Horová, která pak působila na škole jako instruktorka a později dlouhá léta jako učitelka odborné praxe i vedoucí odborné praxe. Obor dětská sestra byl zcela nový, ve škole existoval až do počátku 90. let. Obor výchovný řešil naléhavou potřebu kvalifikovaných sil v předškolním vzdělávání ovšem brzy zanikl. Jako jedna z větví Vyšší sociálně zdravotní školy dobíhají poslední ročníky ústavu pro výcvik porodních asistentek, nově přijímané žákyně mají již studium čtyřleté a končí maturitou. - 21 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Tablo čtyřletého studia porodních asistentek Vyšší zdravotnické školy 1948 1952 (v první řadě zleva ředitel školy František Špilar, MUDr. Mikoláš, MUDr. Mathesius, MUDr. Grossmann, vedoucí oboru porodních asistentek Marie Klímová, instruktorka Vlasta Vránová, JUDr. Grigar) - 22 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Léta padesátá proměny zdravotnické školy Společenská situace padesátých let je charakteristická trvalým tlakem shora na prosazování politické orientace státu a učitel je v této době považován především za hlasatele ideologie. V duchu budovatelského kolektivismu jsou vyhlašovány soutěže, jsou propagována nová a nová hnutí podle sovětských vzorů, organizují se brigády a nad vším bdí všemocná státní bezpečnost. I atmosféra ve škole byla poznamenána tíživou vlnou strachu a obav o existenci, dramatickými událostmi a zápasy. Nedá se však říci, že nepřirozené společenské vztahy by ji příliš zasáhly stále ještě zde přežívala vzájemná kolegialita, vážnost a důstojnost předešlých let. Přispěl k tomu především pedagogický kolektiv, který se postupně utvářel v průběhu reorganizace odborné školy pro ženská povolání ve Vyšší sociálně zdravotní školu. Učili zde jednak specialisté jednotlivých oborů z dřívější ošetřovatelské a porodnické školy, jednak učitelé všeobecných předmětů. Interních učitelů bylo přibližně třicet, což byl na odbornou školu počet značný. Ve vyučovacím programu přibyly totiž v 1. a 2. ročníku kromě českého jazyka i další nové předměty společné pro všechny obory: ruština, zeměpis, dějepis, nauka o státě, politická ekonomie, filosofie a tělesná výchova. Tím, že se studium prodloužilo na čtyři roky, přibyly třídy a škola se rozrostla tak, že na počátku padesátých let patřila k největším v kraji. Výuku všeobecných předmětů zde zajišťovali jednak učitelé bývalé Odborné školy pro ženská povolání, jednak sem přešla část profesorského sboru (i žákyň) z Dívčího reálného gymnázia ve Veleslavínově ulici, které bylo 30. 8. 1949 zrušeno. - 23 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Za Marii Uzlovou byl do funkce ředitele jmenován středoškolský profesor František Špilar, který přišel z Klasického gymnázia v Leninově třídě, kde byl ředitelem. Tento vážný muž důstojného zevnějšku byl vynikajícím organizátorem a pro žáky i pedagogy představoval skutečnou autoritu. Dokázal využít své pravomoci ve prospěch školy. Orientoval se velmi rychle a pohotově v mnoha velmi problematických situacích, které se v průběhu let naskytly. Chováním a vystupováním byl stále odchovancem klasické předválečné školy, dodržoval společenská měřítka a udržoval si odstup, ale byl spravedlivý a lidský. 31. 8. 1949 předala odstupující ředitelka Františku Špilarovi veškerou dokumentaci a inventář včetně budovy, ale na škole ještě nějakou dobu zůstala a vedla praktický výcvik sociální větve. Ředitel Špilar si velmi vážil této kultivované a noblesní dámy, byla jeho nepostradatelnou pomocnicí pro prvotní orientaci v poměrech školy. Později požádal KNV, aby byla ve škole ponechána i nadále, zejména pro své dobré administrativní schopnosti. Podle zápisu o převzetí budovy školy v Tylově č. 18 ze dne 31. 8. 1949 bylo v této době ve škole 12 učeben, 2 velké kuchyně, jídelna (která fungovala ještě na počátku 50. let a vařilo se výborně), 3 spižírny, sborovna, strojovna, 12 menších kabinetů, 2 šatny, dvoupokojový byt pro školníka (tím byl v té době pan Rypl, později pan Cihlář), archiv ve vezděné skříni vedle ředitelny a kanceláře. Františku Špilarovi se škola příliš nelíbila, pro výuku nedostačovala malou kapacitou, proto se zpočátku dožaduje její modernizace, později dokonce požaduje školu novou. Ředitel Špilar vystupoval rozhodně a sebevědomě i vůči nejvyšším orgánům. Například 23. 5. 1951 podal protest vůči samotnému ministerstvu školství, které tehdy nařídilo zrušení sociální větve a škola začala fungovat jen jako Vyšší zdravotní škola. - 24 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Avšak Vyšší sociální škola již nebyla v Plzni obnovena a také budova zůstala tatáž. Ve školním roce 1951 52 byl založen nový obor zdravotních laborantů, který byl pak otevírán každoročně a dlouho byl jediný tohoto druhu v kraji. V roce 1951 bylo přechodně čtyřleté studium změněno na tříleté, což bylo komplikací pro chod školy, neboť musela být narychlo změněna náplň výuky tak, aby byly splněny i osnovy pro čtvrtý ročník. V roce 1953 se poněkud mění i název školy z Vyšší zdravotní školy na Vyšší zdravotnickou školu ale pouze do září 1954, kdy byla přejmenována na Zdravotnickou školu. Tento název nesla až do počátku školního roku 1961 62, kdy dostala název Střední zdravotnická škola v Plzni. František Špilar působil na škole jako ředitel až do roku 1958, tehdy odešel do důchodu. Za pouhých osm let vytvořil základy školy, která patří dodnes k největším v kraji a vychovala již tisíce středních zdravotnických pracovníků. Založil zde základní obory, zajistil první mimořádné formy studia, organizačně zvládl výuku na dislokovaných pracovištích v Rokycanech a Dobřanech, stmelil jádro učitelského sboru. Je pravda, že prohrál v některých zápasech s byrokratickým aparátem tehdejší doby, avšak počínal si vždy s jistotou profesionála, který ví, na čem závisí řídící práce. - 25 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Tablo tříletého studia oboru dětská sestra Vyšší zdravotnické školy 1951 54-26 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Lyžařský zájezd do Krkonoš 1954 se žákyněmi na snímku Věra Sochorová a její manžel jako instruktoři - 27 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Na chmelové brigádě 1958 (vlevo učitelka Magda Kantová) - 28 -
Almanach k 70. výročí založení Střední zdravotnické školy Léta šedesátá Po Františku Špilarovi byla v roce 1958 jmenována ředitelkou školy Marie Boková, která tuto funkci vykonávala do roku 1963. Měla značné pedagogické i životní zkušenosti. To, čím si získala sympatie učitelského sboru i žáků, nespočívalo v její odbornosti ani administrativní zběhlosti, ale v tom, že to byla laskavá a chápající žena, její slova nikdy nebyla v rozporu s činy a tou dobou byly dveře do ředitelny stále dokořán. Zavedení nových oborů v šedesátých letech si vyžádalo také zařízení nových učeben vybavených jak pomůckami, tak i složitými a finančně náročnými přístroji. Ani Marie Boková se nechtěla spokojit s provizorii, která tak ostře odmítal František Špilar. Nestačily ani dary nemocnic, které od začátku padesátých let přispívaly k nejnutnější výbavě školy. Bylo třeba modernizovat klinické i technické obory. V této době je největším přínosem pro technické obory (zdravotní laborant, rentgenový laborant) vybudování školní laboratoře. Klinické obory (zdravotní sestra, dětská sestra, porodní asistentka) využívaly rovněž moderních školních učeben pro praktický výcvik, kde přibylo množství anatomických modelů i nových pomůcek pro ošetřovatelskou techniku. Některé z nich zhotovovaly i členky sboru v této činnosti se osvědčila zejména prof. Królová a později odborná učitelka a demonstrátorka vyučovací techniky Božena Zikmundová. - 29 -
70 let zdravotnického školství v Plzni Za Marie Bokové a jejího nástupce Josefa Soboty, který nastoupil do funkce od školního roku 1963 64, se opět rozšířil interní sbor, nastoupila další generace učitelek odborné praxe, většinou absolventek školy, které vedly praktický výcvik v nejrůznějších zdravotnických zařízeních, hlavně na odděleních fakultní a vojenské nemocnice. Není nutné zdůrazňovat, že pro pedagogickou práci byly vybírány jen nejlepší absolventky školy se schopnostmi pro další studium. Nároky na odbornost i pedagogické předpoklady se v této době značně zvýšily, takže se učitelky věnovaly různým formám studia při zaměstnání. Externě i dálkově studovaly na FF UK (obor psychologie a péče o nemocné) a v Doškolovacím ústavu pro střední zdravotnické pracovníky v Brně (ten nahradil dřívější VOŠ). Za funkčního období Marie Bokové byla škola již skutečným kolosem zatímco v roce 1950 na Vyšší sociálně zdravotnické škole studovalo 175 žákyň, v roce 1960 jich bylo již 617. A počet žáků se stále zvyšoval, ve statistikách z roku 1970 je jich uvedeno 756. To přinášelo mnoho organizačních problémů. Některé třídy musely být umístěny na dislokovaných pracovištích na Slovanech, Borech a podobně. - 30 -