GEOLOGIE PodloÏí tvofií proterozoické horniny moldanubika. Hlavní ãást buduje monotónní skupina zastoupená migmatitick mi biotitick mi rulami s kyanitem, vût inou detailnû provrásnûn mi. Do v chodní ãásti pronikají biotitické migmatitické ruly aï migmatity, pfieváïnû páskované, náleïející k pestré skupinû. Tyto horniny ve vrcholov ch partiích svahû vystupují na povrch jako seskupení skalních útvarû a na nû navazujících balvanit ch sutí. PP leïí na severním okrajovém svahu Arnoleck ch hor. Na svahovinách uveden ch hornin vznikly kyselé aï silnû kyselé kambizemní pûdy (kambizem typická, kambizem dystrická) v celcích s pseudoglejem typick m. památka Baba V bukách Zalesnûn severnû exponovan svah hfibetu Baba 0,5 km v chodnû od Chroustova. Bohdalov, Chroustov u Bohdalova 60 698 m V mûra: 44,6 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je pfiirozen lesní porost s charakteristickou druhovou skladbou jedlobuãin na kyselém podloïí metamorfovan ch hornin. Pfiírodû blízk porost acidofilní bikové buãiny. Do smí eného porostu, ve kterém pfievládá buk lesní, je vtrou ena i jedle bûlokorá. KVùTENA Porosty tvofií pfieváïnû acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), na humóznû zahlinûn ch sutích pfiecházející k ochuzen m spoleãenstvûm kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû. Ve stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata) a modfiínu opadavého (Larix decidua). V podrostu najdeme kopytník evropsk (Asarum europaeum), papratku samiãí (Athyrium filix-femina), tfitinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), ostfiici kulkonosnou (Carex pilulifera), o. prstnatou (C. digitata), jestfiábník zední (Hieracium murorum), net kavku nedûklivou (Impatiens noli- -tangere), sítinu rozkladitou (Juncus effusus) aj. ZVÍ ENA Pfii prûzkumu, zamûfieném na stfievlíkovité brouky, zde byly jako dominantní nalezeny bûïnûj í lesní druhy, ke kter m patfií napfi. stfievlík zahradní (Carabus hortensis), s. hladk (C. glabratus), s. fialov (C. violaceus) a stfievlíãek Pterostichus burmeisteri. Na lokalitû byl pozorován slep kfiehk (Anguis fragilis). Charakteristická je avifauna buãin. LESNICTVÍ VpfieváÏnû bukov ch kmenovinách s mlad- ími skupinami v kotlících je postupnû rozvíjena obnova clonn mi seãemi, pfiirozené zmlazení buku musí b t chránûno oplocením. Cílem hospodafiení je postupná úprava druhového sloïení porostû (potlaãení smrku a nepûvodního modfiínu) a zaji tûní vûkové i prostorové rozrûznûnosti. 346 ZR
Okres Îìár nad Sázavou KVùTENA Mokfiadní louky odpovídají sv m charakterem vysokobylinn m spoleãenstvûm svazu Calthion. Z charakteristick ch druhû zde rostou napfi. dûhel lesní (Angelica sylvestris), psineãek psí (Agrostis canina), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kuklík potoãní (Geum rivale), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), pcháã bahenní (Cirsium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), karda bahenní (Crepis paludosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), svízel moãálov (Galium uliginosum) a tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria). V men ích populacích se zde vyskytují prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) avachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). V litorálu prostfiedního rybníka roste pfiesliãka fiíãní (Equisetum fluviatile) a ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), ve vodû ejdraãka bahenní (Zannichellia palustris). V okolí potoka jsou porosty ol e lepkavé (Alnus glutinosa). ZVÍ ENA Vrybnících se rozmnoïuje kuàka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelen (Rana kl. esculenta) a ãolek horsk (Triturus alpestris). památka Dobrá Voda âást údolní nivy potoka Mastník (lev pfiítok Oslavy) ohraniãené dvûma rybníky, 0,5 km severov chodnû od obce Dobrá Voda. Dobrá Voda u KfiiÏanova 508 5 m V mûra: 5, ha Vyhlá eno: 990 V nivû potoka se zachovaly fragmenty dfiíve bûïn ch vlhk ch luk s nûkter mi ohroïen mi druhy rostlin. Mokfiady u rybníkû jsou místem rozmnoïování obojïivelníkû. GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny pestré skupiny moldanubika. Jedná se odrobnû okaté biotitické pararuly, místy se sillimanitem s pfiechodem do perlov ch rul aï perlové ruly. Údolní niva potoka je vyplnûna deluviofluviálními písãitohlinit mi sedimenty holocenního stáfií. PÛdní pokryv tvofií glej typick a organozemní, spoleãnû s pseudoglejem typick m a kambick m. VYUÎITÍ Podmáãené louky nebyly dlouhodobû zemûdûlsky vyuïívány. V roce 997 bylo zahájeno pravidelné kosení spojené s odklizením pokosené hmoty na nejcennûj ích plochách s cílem udrïení podmínek pro v skyt ohroïen ch rostlinn ch druhû. MAPA ÚZEMÍ strana 376 Mokfiady u rybníka jsou útoãi tûm a místem rozmnoïování obojïivelníkû. ZR 3 347
GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny pestré skupiny moldanubika. Jedná se o mineralogické nalezi tû vytvofiené na kontaktu pegmatitu s hadci, které jsou oznaãovány jako desilifikované. Vyznaãují se tím, Ïe je v nich málo kfiemene a draseln ch ÏivcÛ, které mohou nûkdy i zcela chybût. Naproti tomu obsahují více plagioklasu a jsou doprovázeny kontaktnû metasomatick mi zónami s charakteristickou asociací minerálû. Na lokalitû pocházejí z kontaktu pegmatitu s hadcem známé hefimanovské koule. Jsou to ãoãky, pfiípadnû koule o prûmûru aï 0 cm a více, jejichï jádro je tvofieno vût inou plochou peckou sloïenou z vût ích upin zelenohnûdého flogopitu a okraj z vláknitého stfiíbrnû edavého anthofylitu. Vlákna anthofylitu stojí kolmo na povrch pecek. Mezi tûmito dvûma zónami je ãasto je tû jedna zóna celistvé edozelené hmoty, která je sloïena z chloritu a montmorilonitu. Povrch koulí pokr vá opût flogopit, jenï také tvofií pojivo mezi jednotliv mi koulemi. Na lokalitû se vyvinula kyselá kambizem typická, stfiídající se na zamokfien ch místech s pseudoglejem typick m a kambick m. KVùTENA Nepfiíli zajímavá vegetace je tvofiena pfiedev ím porosty náletov ch dfievin, hlavnû ol e lepkavé (Alnus gluti- Nenápadn remízek skr vá známou mineralogickou lokalitu. Tzv. hefimanovské koule. nosa), bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula). V bylinném patru rostou nûkteré lesní druhy, napfi. konvalinka vonná (Convallaria majalis) a baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), v lemov ch spoleãenstvech nalezneme jetel prostfiední (Trifolium medium), smolniãku obecnou (Steris viscaria) aj. ZVÍ ENA PrÛzkum fauny území dosud nebyl proveden. VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena pfiedev ím neoprávnûn m sbûrem minerálû. Je Ïádoucí tlumit nálet bfiíz a neustále sanovat povrch nalezi tû, kter po neoprávnûném sbûru zanechají amatér tí mineralogové. BIBLIOGRAFIE památka Hefimanov Remízek a pfiilehlá lada 0,3 km jiïnû od Hefimanova. Hefimanov u KfiiÏanova 580 m V mûra:,89 ha Vyhlá eno: 978 V nenápadném remízku se nachází zajímavé mineralogické nalezi tû na styku dvou hornin, známé pfiedev ím unikátními tzv. hefimanovsk mi koulemi. 348 ZR 4
Okres Îìár nad Sázavou památka JavorÛv kopec Louky na jiïním úboãí kóty JavorÛv kopec (683,3 m n. m.) asi 0,4 km severov chodnû od obce Chlum. Chlum 59 65 m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany je fragment prameni tních luk s typickou kvûtenou a populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). GEOLOGIE Území je tvofieno proterozoick mi horninami vûstínského komplexu. Jedná se o dvojslídné granátické leptynity. Jsou to svûtlé, jemnozrnné metamorfované horniny, sloïené hlavnû z kfiemene a Ïivce, pfieváïnû draselného, nûkdy obsahují granát. Lokalita se nachází na pedimentu sklonûném k jihu. Vytvofiily se tu jednak silnû kyselé pûdy, hlavnû kambizem dystrická, stfiídající se ve vlhãích polohách s kambizemí pseudoglejovou a pseudoglejem typick m (kambick m). KVùTENA Na svahové louce s prameni ti roste celá fiada vlhkomiln ch druhû. Mimo ohroïeného prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) se zde vyskytují napfi. ostfiice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), o. jeïatá (C. echinata), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) a prvosenka vy í (Primula elatior), rostoucí v pfiilehlé ol inû. Na svahovou prameni tní louku navazují maloplo né su í porosty blízké svazu Violion caninae se smilkou tuhou (Nardus stricta), vítodem obecn m (Polygala vulgaris) amatefiídou kou vejãitou (Thymus pulegioides). JiÏní a v chodní ãást lokality tvofií polokulturní, druhovû bohaté louky a ol iny. Do západní ãásti lokality proniká i na nejvlhãí plochy tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA V území dosud nebyl proveden podrobnûj í zoologick prûzkum. VYUÎITÍ V horní ãásti lokality, v místû vlastního pramene potoka, se nachází vodárensk objekt. Vût ina západní a jiïní ãásti lokality je seãena a biomasa vyuïívána jako kvalitní seno. Zbytek území byl dlouhodobû ponechán ladem. Od konce 90. let 0. století je kosena nejcennûj í vlhká ãást lokality s ohroïen mi druhy. Îádoucí je roz ífiení ploch kosení, doplnûné odstranûním ãásti náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 375 Celkov pohled na pfiírodní památku JavorÛv kopec. Chránûné území tvofií svahové mokfiadní louky se zajímavou kvûtenou. ZR 5 349
GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno proterozoick mi horninami moravika svratecké klenby. Jedná se o dvojslídné, vzácnûji biotitické ruly, ãasto porfyroblastické (bíte ská skupina) s vloïkami krystalick ch vápencû, pfiípadnû dolomitick ch, místy s tremolitem (ole nická skupina). Vznikla zde rendzina typická (kambizemní), v okolí na kysel ch horninách i kambizem dystrická. VloÏka krystalického vápence v malém remízku je jednou z pfiíãin neobvyklé druhové pestrosti rostlinn ch druhû. KVùTENA Jádrem území jsou travinobylinné porosty, které na jiïní stranû ohraniãuje linie dfievin s pfievládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), lískou obecnou (Corylus avellana) abfiízou bûlokorou (Betula pendula). V jejich podrostu roste fiada lesních a hájov ch druhû, napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), l kovec jedovat (Daphne mezereum), zimolez p fiit (Lonicera xylosteum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) a violka Rivinova (Viola riviniana). Ve stfiední ãásti se nacházejí men í v moly zarûstající ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius). V travinobylinn ch porostech se vyskytují teplomilné a suchomilné druhy, napfi. vítod chocholat (Polygala comosa), ãern hajní (Melampyrum nemorosum), jitrocel prostfiední (Plantago media), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), devaterník velkokvût prav (Helianthemum grandiflorum památka Kocoury Remíz a luãní lada na severozápadním svahu kóty Vrchy (637,8 m n. m.) leïící,5 km severnû od Prosetína. Prosetín u Bystfiice nad Pern tejnem subsp. obscurum), krvavec men í (Sanguisorba minor), jetel horsk (Trifolium montanum) a prvosenka jarní (Primula veris). Sasanka lesní (Anemone sylvestris) zde roste v relativnû poãetné populaci a její v skyt v nadmofiské v ce okolo 60 m je velmi pozoruhodn. Místy se projevuje neïádoucí expanze tzv. kulturních druhû trav a pcháãe rolního (Cirsium arvense). 606 630 m V mûra: 0,48 ha Vyhlá eno: 996 OstrÛvek travinobylinn ch lad a listnat remíz hostí jednu z nejv e poloïen ch populací ohro- Ïené sasanky lesní (Anemone sylvestris) v âeské republice. ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum dosud nebyl proveden. VYUÎITÍ Lokalita je obklopena obhospodafiovan mi loukami. Listnat remíz, kter lokalitu chrání z jiïní strany, vznikl na star ch kamenn ch snosech z okolní zemûdûlské pûdy. Îádoucí je zaji tûní pravidelného kosení cenn ch ploch. MAPA ÚZEMÍ strana 374 350 ZR 6
Okres Îìár nad Sázavou památka KfiiÏník Suchá louãka u kraje lesa poblíï kóty 475 m n. m., 0,6 km severnû od Dolního âepí. Dolní âepí 450 460 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 996 Na nevelké b valé pastvinû pfii okraji lesa roste fiada ohroïen ch druhû rostlin z ãeledi vstavaãovit ch (Orchidaceae). GEOLOGIE Území tvofií proterozoické horniny moravika svratecké klenby ole nické skupiny. Jedná se o biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly, místy s granátem, a granátické pararuly, svory aï fylity, pfieváïnû grafitické, muskovitické a muskoviticko-biotitické kvarcity aï kvarcitické ruly a krystalické vápence. Horniny se stfiídají v mal ch ãoãkách a úzk ch pásech. Lokalita se nachází na rozvodním hfibetu nad hlubo- k m neckovit m údolím fieky Svratky. Na ostrûvcích vápencû se vyvinula rendzina typická a kambizemní, kyselé horniny pokr vá silnû kyselá kambizem dystrická. KVùTENA Vegetace je tvofiena suchomiln mi travinobylinn mi spoleãenstvy s fiadou teplomilnûj ích druhû rostlin. Rostou zde napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), pupava obecná (Carlina vulgaris), jahodník trávnice (Fragaria viridis), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), hofiãík jestfiábníkovit (Picris hieracioides), vítod chocholat (Polygala comosa), pryskyfiník hliznat (Ranunculus bulbosus), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), violka srstnatá (Viola hirta) aj. Pozoruhodné je vzhledem k malé rozloze území druhové bohatství vstavaãovit ch. Vyskytují se zde vstavaã obecn (Orchis morio), v. osmahl (O. ustulata), v. vojensk (O. militaris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pûtiprstka Ïe- Ïulník (Gymnadenia conopsea), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha) akru tík irolist (Epipactis helleborine). V blízké buãinû lze nalézt je tû hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Na lokalitû roste nûkolik exempláfiû jalovce obecného (Juniperus communis), postupnû se zaãíná ífiit ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). ZVÍ ENA Doposud nebyl proveden zoologick prûzkum. VYUÎITÍ Vúzemí probíhá jiï nûkolik let pravidelné kaïdoroãní kosení, spojené s odklízením sena. Poãetnosti populací vstavaãovit ch kolísají v závislosti na klimatick ch podmínkách a roãníku, pravidelné kosení je nutno zajistit i do budoucna. V horní ãásti lokality se nachází dfievûná kûlna. Exempláfie jalovce obecného (Juniperus communis) pfii okraji lesa jsou nápadn m prvkem v území. Vstavaã vojensk (Orchis militaris). ZR 7 35
GEOLOGIE Území tvofií horniny proterozoického stáfií. V chodní ãást náleïí k vûstínskému komplexu s biotitick mi migmatity s vloïkami amfibolitû. Západní ãást pak buduje svratecké krystalinikum reprezentované dvojslídn mi migmatity a ortorulami s vloïkami amfibolitû a ãoãkami dvojslídn ch svorû s granátem. Lokalita leïí na mírn ch jiïních a jihozápadních svazích hlubokého, ale rozevfieného údolí Ïìárského typu, vytvofieného lev m bezejmenn m pfiítokem Svratky. V zamokfien ch partiích vznikly jak glej typick a pseudoglej typick, tak navazující kambizem dystrická na svazích. KVùTENA Jde o vlhké, prameni tní a místy zra elinûlé louky podél potûãku, prostoupené rozpt lenou zelení, jeï je tvofiena kefiovit mi vrbami i smrkov mi remízky. V dolní ãásti lokality se nachází náletov porost ol e lepkavé (Alnus glutinosa). Vegetaci luãního prameni tû tvofií vlhkomilná travinobylinná spoleãenstva, místy je vyvinuta vegetace ra elinn ch luk svazu Caricion fuscae srozpt len mi dfievinami. Z v znamn ch druhû roste na lokalitû mimo prstnatce májového (Dactylorhiza Typick druh prameni tních luk ostfiice sklonûná (Carex demissa). Svahové prameni tní louky jsou ohroïeny expanzí dfievin. majalis) také prvosenka vy í (Primula elatior), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), hadí kofien vût í (Bistorta major), dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea), violka bahenní (Viola palustris) a ostfiice sklonûná (Carex demissa). Dfiíve se zde vyskytovala rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a tolije bahenní (Parnassia palustris). ZVÍ ENA Celé chránûné území je refugiem poãetné populace stenotopního vlhkomilného modráska bahenního (Maculinea nausithous), kter je zanesen v fiadû ãerven ch seznamû evropsk ch zemí. památka LESNICTVÍ V centrální ãásti se nachází men í skupina smrkové kmenoviny o stáfií cca 90 let, v jihozápadní ãásti je vyvinuta zapojená ol ina. Ostatní plochy jsou udrïovány jako bezlesí. Louky u Polomu Prameni tní louky, ol iny a lesík na svahu 700 m jjz. od kóty AmbroÏova Bofiinka (73,6 m n. m.), 700 m západnû od obce Polom. Polom u Sulkovce VYUÎITÍ Po ukonãení tradiãního hospodafiení byla lokalita ponechána ladem a z velké ãásti zarostla náletov mi dfievinami, zvlá tû ol í. V roce 997 560 600 m V mûra: 3,7 ha Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany je zbytek prameni tních, místy zra elinûl ch luk s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis) a dal ími zajímav mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi druhy. bylo na nejzachovalej ích plochách zahájeno pravidelné kosení a likvidace náletov ch dfievin s cílem obnovy pûvodního zpûsobu hospodafiení na mokr ch prameni tních loukách. MAPA ÚZEMÍ strana 374 35 ZR 8
Okres Îìár nad Sázavou památka Mrázkova louka Lesní louãka vlevo od silnice Horní Bory Rousmûrov, asi,5 km severnû od obce Horní Bory. Horní Bory GEOLOGIE Území budují proterozoické horniny pestré skupiny moldanubika. Jedná se o amfibolity, místy granitizované. Dno úvalovitého údolí je vyplnûné holocenními deluviofluviálními písãitohlinit mi sedimenty. Na podmáãené louce se vytvofiily organozem typická a glejová, které jsou lemovány glejem organozemním a pseudoglejem typick m. 54 m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 949 Nevelká ra elinná lesní louka hostí populaci silnû ohroïené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a dal í zvlá tû chránûné druhy rostlin aïivoãichû. KVùTENA Vegetaci ra elinné louãky tvofií minerotrofní ostfiicovo-mechová spoleãenstva svazu Caricion fuscae, pfiecházející k vlhk m loukám svazu Calthion. Ze zvlá tû chránûn ch druhû zde rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Z dal ích zajímav ch druhû lze uvést napfi. ostfiici sklonûnou (Carex demissa), o. jeïatou (C. echinata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kardu bahenní (Crepis paludosa), sítinu nitkovitou (Juncus filiformis), i ák vroubkovan (Scutellaria galericulata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ãertkus luãní (Succisa pratensis), pampeli ku Nordstedtovu (Taraxacum nordstedtii) a violku bahenní (Viola palustris). Pfii potûãku a na okrajích území se nacházejí skupiny ol e lepkavé (Alnus glutinosa). ZVÍ ENA Îije zde kriticky ohroïen ãolek velk (Triturus cristatus), silnû ohroïen ãolek horsk (T. alpestris), ã. obecn (T. vulgaris), dále ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan krátkonoh (Rana lessonae). LESNICTVÍ Území leïí na lesních pozemcích, které jsou vedeny jako bezlesí. VYUÎITÍ V souãasnosti je zaji Èováno pravidelné kosení s odklízením pokosené hmoty. Zásahy mají pozitivní vliv na poãetnost a vitalitu populace rosnatky a dal ích druhû. MAPA ÚZEMÍ strana 376 Drobn potûãek pfii jihozápadní hranici území je lemován ol emi. karda bahenní (Crepis paludosa) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). ZR 9 353
GEOLOGIE PodloÏí tvofií pfiemûnûné horniny proterozoického stáfií. Severní ãást buduje svratecké krystalinikum tvofiené dvojslídn mi svory stfiednû aï hrubû lepidoblastick mi, sgranátem a amfibolity, místy páskovan mi. Horniny se stfiídají v úzk ch pásech S J smûru. Dále je podklad tvofien moravikem svratecké klenby, skupinou ole nickou. Drobnozrnné biotitické aï biotiticko-muskovitické pararuly aï granátické pararuly se stfiídají s muskovitick mi a muskovit-biotitick mi kvarcity a kvarcitick mi rulami, téï v úzk ch pásech S J smûru. Jsou proniknuty tûlesem krystalick ch vápencû, obãas dolomitick ch, místy s tremolitem. V jiïní ãásti se vyskytují svory aï fylity, pfieváïnû grafitické, s polohami vápencû, kvarcitû agrafitû a dvojslídné aï hrubû lepidoblastické svory s granátem. Území tvofií k západu aï jihozápadu sklonûné pfiíkré svahy, místy s vystupujícími skalkami i vût ími skalními ostroïnami a nevelk mi suèovisky. Na lokalitû najdeme kambizem typickou v sutích a na skalách rankery a mûlké litozemû. KVùTENA PfievaÏujícím typem vegetace jsou ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v nichï se kromû dubu zimního (Quercus petraea) objevují habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) alípa malolistá (Tilia cordata). V jejich podrostu se vyskytují napfi. jaterník podlé ka (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostfiice prstnatá (Carex digitata), plicník tmav (Pulmonaria obscura), violka lesní (Viola reichenbachiana) a kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). Na such ch stanovi tích na dubohabfiiny navazují acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum petraeae) sdominantním dubem zimním (Quercus petraea), místy s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a ojedinûle pronikajícím trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). Do lesních porostû obãas proniká rovnûï nepûvodní smrk ztepil (Picea abies). ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum dosud nebyl proveden. rezervace Nad horou Lesní porosty na svahu nad lev m bfiehem Svratky poblíï severního okraje Nedvûdice. Nedvûdice pod Pern tejnem, âernvír 340 530 m V mûra: MZCHÚ: 43,33 ha Vyhlá eno: 996 OP: 3,46 ha Pfiedmûtem ochrany je zachoval komplex smí- en ch a listnat ch porostû na pfiíkr ch skeletovit ch aï skalnat ch svazích s typick m bylinn m podrostem. V povodí Svratky se jedná o nejzaz í rozsáhlej í segment dubohabrov ch hájû (Carpinion) vysunut do nitra âeskomoravské vrchoviny. Celkov pohled na PR Nad horou. Pfiedmûtem ochrany je zachoval komplex smí en ch a listnat ch porostû. LESNICTVÍ Hospodafiení v lesních porostech je zamûfieno na úpravu druhového sloïení smûrem k pfiirozen m porostûm, pfiedev ím na potlaãení nepûvodního trnovníku akátu a omezení smrku. Nutná je zvlá tû probírka nepûvodních dfievin v horních ãástech svahû. VYUÎITÍ Rezervace je obklopena mozaikou lesních, pfieváïnû jehliãnat ch porostû, neobhospodafiovan ch zarûstajících ploch, luk a b val ch pastvin. Pfiítomnost stanovi tnû a geograficky nepûvodních dfievin umoïàuje ífiení i nûkter ch expanzivních, pfiípadnû nitrofilních druhû v podrostu. MAPA ÚZEMÍ strana 378 354 ZR 30
Okres Îìár nad Sázavou GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory stfiednû aï hrubû lepidoblastické s granátem a s vloïkami serpentinitû (hadcû). V tûchto relativnû mûkk ch horninách vznikly nápadnû hluboké úvozy polních cest, zvlá tû vyvinuté severnû od lokality. Území se nachází na pfiíkré stráni s pfievaïující západní expozicí na levém údolním svahu hluboko zafiíznutého neckovitého údolí fieky Svratky. Z genetick ch pûdních typû se zde nachází hlavnû kyselá kambizem dystrická, spolu s pseudoglejem typick m. 3 památka Nad koupali tûm Suchá travnatá stráà s extenzivním ovocn m sadem nad úvozem polní cesty a mez nad polní cestou na levém údolním svahu fieky Svratky, asi 00 m jiïnû od osady Ole niãka. Ole niãka 345 386 m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 996 Na v slunné stráni se nalézají suchomilná a teplomilná travinobylinná spoleãenstva s nûkolika druhy vstavaãovit ch (Orchidaceae). KVùTENA Na mezi s rozpt len mi dfievinami, ve star ch ovocn ch sadech a na travnatém svahu se nachází nízká, ne zcela zapojená travinobylinná vegetace. V men ích populacích zde rostou vstavaã obecn (Orchis morio) av. osmahl (O. ustulata). Z charakteristick ch druhû such ch krátkostébeln ch trávníkû se zde vyskytují napfi. zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), pavinec modr (Jasione montana), jitrocel prostfiední (Plantago media), pryskyfiník hliznat (Ranuculus bulbosus), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata) a smolniãka obecná (Steris viscaria). Na v echny plochy proniká ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), v horní ãásti je patrn vliv dfiívûj ích pfiísevû kulturních druhû, zejména srhy fiíznaãky (Dactylis glomerata). Místy se ífií i tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). V dolní ãásti stránû se nachází hájek spfievaïující bfiízou bûlokorou (Betula pendula), vznikl z náletu. ZVÍ ENA Na lokalitû Ïije populace je tûrky obecné (Lacerta agilis). VYUÎITÍ Na nejcennûj ích plochách chránûného území, postiïen ch expanzí ovsíku a tfitiny, bylo zahájeno pravidelné kosení. Lokalita je obklopena zemûdûlskou pûdou s rûzn m zpûsobem obhospodafiování. MAPA ÚZEMÍ strana 377 Detail travnaté meze nad úvozem polní cesty. Soustava vrstevnicov ch mezí v bezprostfiedním okolí okolí pfiírodní památky. 3 Vstavaã obecn (Orchis morio) silnû ohroïen druh kvûteny âr. ZR 3 355
GEOLOGIE PodloÏí tvofií proterozoické horniny poliãského a letovického krystalinika. Poliãské krystalinikum je budováno ultramylonity svojanovské mylonitové zóny a dvojslídn mi a biotitick mi pararulami. Letovické krystalinikum reprezentují svory stfiednû aï hrubû lepidoblastické, granátické, místy se staurolitem a grafitické kvarcity. Údolní niva na dnû neckovitého údolí Nyklovického potoka je vyplnûna holocenními fluviálními písãitohlinit mi sedimenty. Nyklovick potok volnû meandruje. Na svazích jsou místy vyvinuty deluviální hlinitopísãité, pfiíp. hlinité a hlinitokamenité sedimenty pleistocenního a holocenního stáfií. Na kysel ch naplaveninách a polygenetick ch hlínách vznikly podmáãen glej typick a pseudoglejov. Ve v e poloïen ch partiích kolem potoka se vyskytuje silnû kyselá kambizem dystrická. V ãasném jaru rozkvétá bledule jarní (Leucojum vernum). Meandrující Nyklovick potok doprovází ol ové bfiehové porosty sbledulí jarní (Leucojum vernum) vbylinném patfie. KVùTENA Bfiehov porost potoka tvofií ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba kfiehká (Salix fragilis), místy je vtrou en jasan ztepil (Fraxinus excelsior). V dobfie vyvinutém kefiovém patru dominuje kalina obecná (Viburnum opulus) a vrba popelavá (Salix cinerea), vzácnû zde roste i l kovec jedovat (Daphne mezereum). Hojné jsou liány chmel otáãiv (Humulus lupulus) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). V podrostu se vyskytují napfi. ostfiice prodlouïená (Carex elongata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), karda bahenní (Crepis paludosa), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), k. pfieslenat (P. verticillatum), prvosenka vy í (Primula elatior), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), kozlík v bûïkat (Valeriana excelsa) a ohroïená bledule jarní (Leucojum vernum). Z dfiívûj- ích vlhk ch luk svazu Calthion zûstaly zachovány pouze men í plochy v zákrutech potoka. Jedná se o pcháãové louky as. Cirsietum rivularis s dominantním pcháãem potoãním (Cirsium rivulare) a hadím kofienem vût ím (Bistorta major), dále zde rostou ostfiice prosová (Carex panicea), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kar- památka Nyklovick potok Vlhké louky s vyvinut m bfiehov m porostem na pravém bfiehu Nyklovického potoka, 0,8 km severov chodnû od obce Velké Tresné. Velké Tresné da mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kuklík potoãní (Geum rivale), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a fiada dal- ích. Ostatní plochy jsou pfiemûnûny na druhovû chudé kulturní louky, ãást území je zornûna. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ V jihov chodní ãásti území se nachází mal izolovan lesík. V fiídké smrkové kmenovinû v m tním vûku 580 590 m V mûra:,74 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je niva pfiirozenû meandrujícího vodního toku s druhovû bohat mi nivními loukami a relativnû poãetnou populací bledule jarní (Leucojum vernum). probíhá obnova porostu. VYUÎITÍ âást podmáãen ch luk je dlouhodobû ponechána ladem, mechanizaãnû pfiístupné a zãásti odvodnûné louky jsou hospodáfisky vyuïívány. Území je ohroïeno eutrofizací a expanzí nitrofytû a plevelû. MAPA ÚZEMÍ strana 376 356 ZR 3
Okres Îìár nad Sázavou rezervace Ochoza Lesní porosty na hfibetu kóty Ochoza (566,5 m n. m.) a sedlem oddûlené kóty 56 m n. m., asi km severozápadnû od Ujãova. Ujãov 480 566 m V mûra: Vyhlá eno: MZCHÚ: 4,66 ha 996 OP: 4,44ha Smí ené lesní porosty na skalnatém hfibetu s typick m bylinn m podrostem pfiedstavují relativnû zachovalou ukázku pfiírodû blízk ch lesních spoleãenstev 3. a 4. vegetaãního stupnû. GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory stfiednû aï hrubû lepidoblastické, vût inou granátické, které se stfiídají v úzk ch pásech S J smûru sdvojslídn mi migmatity a ortorulami a krystalick mi vápenci. Území se nachází na úzkém rozvodním hfibetu mezi hlubok m údolím VrtûÏífiského potoka na západû a hlubok m neckovit m údolím fieky Svratky na v chodû. Na skalnatém hfibetu se horniny na mnoha místech vlivem mrazového zvûtrávání rozpadaly v sutû. Na podloïí kysel ch hornin se vyvinuly pfieváïnû silnû kyselé kambizemû (kambizem dystrická), doprovázené na vlhãích místech pseudoglejem typick m. KVùTENA Hfibet je porostl fiídk m smí en m lesem. Ve vrcholov ch partiích pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí habru obecného (Carpinus betulus), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a bohat m kefiov m podrostem lísky obecné (Corylus avellana). Vtrou ena je jedle bûlokorá (Abies alba). JiÏní ãást lokality pokr vá zachovalé spoleãenstvo ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) na skeletovitém podkladu. V bylinném patfie rostou napfi. ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), kopytník evropsk (Asarum europaeum), ostfiice prstnatá (Carex digitata), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) aj. Na skalkách a sutích se dafií osladiãi obecnému (Polypodium vulgare). ZOOLOGIE Území nebylo dosud podrobnûji zkoumáno. LESNICTVÍ Porosty v chránûném území jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. Lokalita je obklopena rozsáhl m hospodáfisky vyuïívan m lesním komplexem se znaãnû pozmûnûnou druhovou skladbou. V ochranném pásmu bude hospodafieno s cílem úpravy druhového sloïení smûrem k pfiírodû blízk m listnat m porostûm. VYUÎITÍ Území je ohroïeno prûnikem nitrofilních a pasekov ch druhû z okolních hospodáfisky vyuïívan ch porostû. MAPA ÚZEMÍ strana 377 Interiér listnatého porostu s pfievahou buku a habru. Stopy mrazového zvûtrávání na skalnatém hfibetu. ZR 33 357
památka Ol oveãek Dvojice rybníãkû a úsek Pucovského potoka mezi nimi v lesním komplexu 0,5 km jihov chodnû od Jindfiichova. Jindfiichov uvelké Bíte e 495 58 m V mûra:,3 ha Vyhlá eno: 989 âisté lesní rybníãky a písãit potok pfiedstavují refugium ohroïen ch druhû ryb a obojïivelníkû. GEOLOGIE PodloÏí tvofií proterozoické horniny moravika svratecké klenby bíte ské skupiny. Nacházejí se zde dvojslídné, vzácnûji biotitické ruly, ãasto porfyroblastické. Dno úvalovitého údolí je vyplnûné deluviofluviálními písãitohlinit mi sedimenty holocenního stáfií. Na svahovinách kysel ch hornin se vytvofiily kambizem typická varieta kyselá, v zamokfien ch polohách i pseudoglej typick a kambick, v blízkosti rybníãkû ojedinûle i gleje. KVùTENA V západní ãásti území jsou v okolí potûãku Lesní rybníãek obklopen lesem je biotopem ohroïen ch druhû ryb a obojïivelníkû. vyvinuty pfiípotoãní ol iny s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vtrou en m smrkem ztepil m (Picea abies). Vbylinném patru rostou napfi. zbûhovec plaziv (Ajuga reptans), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), o. latnatá (C. paniculata), strdivka nicí (Melica nutans), starãek potoãní (Tephroseris crispa) aj. Dolní z rybníãkû je vypu tûn a zarostl mokfiadní vegetací, pfiedev ím sítinou rozkladitou (Juncus effusus) a zblochanem vzpl vav m (Glyceria fluitans). Okolní lesní porosty jsou tvofieny pfieváïnû kulturními smrãinami. ZVÍ ENA Vúzemí se vyskytují sekavec píseãn (Cobitis taenia), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) a také rak fiíãní (Astacus astacus). V rybníku se rozmnoïují ãolek horsk (Triturus alpestris) a ropucha obecná (Bufo bufo). Îijí zde bûïnûj í druhy váïek, napfi. ídlatka páskovaná (Lestes sponsa), váïka rudá (Sympetrum sanguineum) a ídlo modré (Aeshna cyanea). LESNICTVÍ Okolní lesní porosty jsou bûïnû hospodáfisky vyuïívány. VYUÎITÍ Území není hospodáfisky vyuïíváno. 0 05 990 358 ZR 34
Okres Îìár nad Sázavou KVùTENA Na such ch travnat ch plochách roste relativnû poãetná populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). Vyskytuje se zde ohroïená vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), v minulosti také v. hefimánkolistá (B. matricariifolium), a dal í druhy suchomiln ch trávníkû zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), vítod obecn (Polygara vulgaris), kokrhel men í (Rhinathus minor), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), smolniãka obecná (Steris viscaria), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora) aj. Na plo e jsou rozpt lené dfieviny a náletové porosty bfiízy bûlokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies), místy proniká expanzivní tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Severní ãást lokality tvofií polokulturní mezofilní louky. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum území dosud nebyl proveden. památka OstraÏka Travnatá stráà s b valou lyïafiskou sjezdovkou pod kótou OstraÏka (679,6 m n. m.) asi 0,3 km jihozápadnû od obce Hluboké. Hluboké u Daleãína GEOLOGIE PodloÏí tvofií proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory stfiednû aï hrubû lepidoblastické, s granáty 596 645 m V mûra: 6,77 ha Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany jsou travinobylinná lada na b val ch pastvinách s v skytem ohroïen ch rostlinn ch druhû. a s vloïkami svûtl ch slídnat ch kvarcitû. Území leïí na v chodnû exponovaném svahu, kter se sklání do hlubokého údolí levého bezejmenného pfiítoku Svratky. Z pûdních typû se zde nachází kambizem dystrická v asociaci s doprovodn m pseudoglejem typick m místy i kambick m. Ojedinûle se vyskytuje kambizem pseudoglejová. VYUÎITÍ Lokalita je v pfiístupné severní ãásti pravidelnû kosena, prud í sklony leïí ladem. Vzhledem k expanzi dfievin a tfitiny kfiovi tní je nutno neprodlenû zahájit pravidelné kosení a redukci náletu. MAPA ÚZEMÍ strana 377 Travinobylinná lada na b val ch pastvinách s rozpt len mi dfievinami. Okáã bojínkov (Melanargia galathea). ZR 35 359
GEOLOGIE Nejvût í ãást pfiírodní památky budují proterozoické leukokrátní biotitické migmatity, místy s muskovitem a migmatitizovan mi cordierit- -biotitick mi rulami. Jsou proniknuty horninami pestré skupiny reprezentované svûtl mi granulity a drobnû okat mi biotitick mi pararulami, místy se sillimanitem s pfiechodem do perlov ch rul stráïeckého moldanubika. Vyvinuty jsou zde Ïíly pegmatitû, geneticky pravdûpodobnû spjaté s kysel mi hlubinn mi intruzivy. Geologick m prûzkumem bylo zji tûno více jak dvacet men ích ãi vût- ích tûles, která mají smûr SSZ JJV s úklonem 60 stupàû k VSV. Vût ina zdej ích pegmatitov ch Ïil se vyznaãuje zonální stavbou, hlavní Ïíla jeví nepravidelnou zonálnost. Pfii okrajích b vá vyvinuta zóna písmenková, smûrem do stfiedu pak zóna albitová. Ojedinûle se vyskytují vût í kusy korodovaného draselného Ïivce. Uplatnila se zde natriová metasomatóza. Nejznámûj ím minerálem tohoto pegmatitu je albit s krystaly cca 0 cm velk mi, ãasto spojen mi do drúz. V nûkolika pfiípadech Iorná pûda mûïe b t souãástí chránûného území, jedná-li se o v znamné mineralogické nalezi tû. byla ovûfiena i zóna bloková, v které byly nalezeny dutiny se záhnûdami s krystaly 5 7 cm dlouh mi, místy aï 5 cm. Mezi skvosty patfií zdej í krystaly muskovitu a turmalínu. Apatit nacházíme v krystalované podobû aï do 3 cm velikosti. Typick m minerálem je brookit (TiO ), jehoï krystaly jsou tabulkovité, ãerné, kovovû lesklé, aï 5 mm velké. Vedle záhnûd se vyskytují krásnû krystalované albity, muskovity, nûkdy apatit a skoryl, kter b vá jednopolárnû ukonãen. Anatas (dal í varianta TiO ) vytváfií ãerné krystaly 3 mm vysoké a je mnohem vzácnûj í neï brookit. Vznikla zde pfiedev ím kambizem typická, místnû glej typick a pseudoglej typick. KVùTENA Naprostá vût ina území se nachází na orné pûdû, v západní ãásti lokality se nacházejí pravidelnû sklízené louky. ZVÍ ENA Îije zde bûïná fauna intenzivnû vyuïívané zemûdûlské krajiny. VYUÎITÍ Území je bûïnû vyuïíváno jako pole a louky. Cílem ochrany je zachování mineralogického nalezi tû pfied jeho znehodnocením, hlavnû neoprávnûn m sbûrem resp. tûïbou minerálû. BIBLIOGRAFIE památka Ouperek SvaÏité pole na vrcholu a jihozápadním úboãí kóty Na stráni (56,5 m n. m.) cca 0, km severov chodnû od obce BobrÛvka. BobrÛvka 50 56 m V mûra: 3,6 ha Vyhlá eno: 978 Na známém mineralogickém nalezi ti se v dutinách pegmatitov ch Ïil vyskytuje celá fiada minerálû tzv. albitové zóny. 360 ZR 36
Okres Îìár nad Sázavou památka Plánû Travinobylinná a kfiovinná lada na pfiíkrém svahu v údolí bezejmenného potoka, asi 0,3 km severov chodnû od Kufiimské Nové Vsi. Kufiimská Nová Ves 350 400 m V mûra: Vyhlá eno: MZCHÚ: 9,60 ha, 989 OP: 8,80 ha V komplexu b val ch pastvin s velmi ãlenit m reliéfem se zachovala teplomilná spoleãenstva krátkostébeln ch trávníkû, travinobylinn ch lemû a kfiovin s roztrou en mi kefii jalovcû. GEOLOGIE Severozápadní ãást je budována paleozoick mi magmatity tfiebíãského masivu. Jedná se o porfyrické amfibolicko-biotitické melanokrátní Ïuly aï melanokrátní kfiemenné syenity. Od jihov chodní ãásti, budované proterozoick m moravikem svratecké klenby, je tfiebíãsk masiv oddûlen tzv. bíte skou dislokací. Svrateckou klenbu tvofií dvojslídné, vzácnûji biotitické, ãasto porfyroblastické ruly bíte ské skupiny. Lokalita leïí na levém pfiíkrém svahu hluboko zafiíznutého údolí bezejmenného pravého pfiítoku fiíãky Libochovky. StráÀ je exponovaná k jihov chodu aï jihu. Z pûd se zde nachází kyselá varieta kambizemû typické, na v chozech podloïních hornin rankery. KVùTENA V teplomiln ch trávnících na silikátov ch pûdách svazu Koelerio-Phleion phleoidis rostou napfi. hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), smolniãka obecná (Steris viscaria) a bojínek tuh (Phleum phleoides). Z dal ích pozoruhodn ch suchomiln ch a teplomiln ch druhû zde rostou napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), mafiinka psí (Asperula cynanchica), váleãka pra- pofiitá (Brachypodium pinnatum), pupava obecná (Carlina vulgaris), máãka ladní (Eryngium campestre), jahodník trávnice (Fragaria viridis), pavinec modr (Jasione montana), modfienec chocholat (Muscari comosum), jitrocel prostfiední (Plantago media), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), pryskyfiník hliznat (Ranunculus bulbosus), toten men í (Sanguisorba minor), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), chrpa por nská (Acosta rhenana), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), radyk prutnat (Chondrilla juncea), bûlolist rolní (Logfia arvensis) a hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). Roztrou enû se vyskytují kefie jalovce obecného (Juniperus communis). V porostech kefiû pfievládá slivoà trnitá (Prunus spinosa), hájky náletov ch dfievin tvofií obvykle topol osika (Populus tremula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). ZVÍ ENA Bohatá je fauna bezobratl ch, ze zvlá tû chránûn ch druhû zde Ïijí napfi. mravenec travní (Formica pratensis), krajník hnûd (Calosoma inquisitor), sviïník Cicindela sylvicola, otakárek fenyklov (Papilio machaon), li aj pry cov (Hyles euphorbiae), pfiástevník svízelov (Chelis maculosa) avposlední dobû i kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Vyskytují se zde je tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep kfiehk (Anguis fragilis) a uïovka hladká (Coronella austriaca). Z ptákû lze uvést napfi. pûnici vla skou (Sylvia nisoria), vázanou na otevfiené kfiovinaté ekosystémy. VYUÎITÍ Pastvinná lada nejsou jiï dlouhou dobu vyuïívána. Na nejcennûj ích plochách bylo zahájeno asanaãní kosení a odstraàování náletov ch dfievin. Jako optimální vyuïití území se jeví extenzivní pastva ovcí. BIBLIOGRAFIE 87 MAPA ÚZEMÍ strana 377 Pfiedmûtem ochrany v PP Plánû jsou suchomilná spoleãenstva b val ch pastvin. Pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias) bûïn druh such ch trávníkû. ZR 37 36
GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno proterozoick mi horninami moldanubika. Monotónní skupina je zastoupena migmatitick mi biotitick mi rulami s kyanitem, vût inou detailnû provrásnûn mi. Vrchol je budován ãoãkou z tmav ch granulitû protaïenou ve smûru JV SZ, cordieritick ch rohovcû a cordierit-biotitick ch pararul, náleïejících k pestré skupinû. V terénu místy vystupují na povrch jednotlivé skalky. PÛdní pokryv je tvofien kyselou varietou kambizemû typické v ãetn ch kombinacích s pseudoglejem typick m. KVùTENA Vegetaci tvofií pfieváïnû staré buãiny, v jejichï stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí Staré buky pfiedstavují specifick biotop pro mnoïství druhû hub a bezobratl ch ÏivoãichÛ. Plodnice dfievokazn ch hub napomáhají rozkladu torz star ch stromû a pafiezû. 3 Buková ãást ponechaná pfiirozenému v voji. jedle bûlokoré (Abies alba), smrku ztepilého (Picea abies) a lípy malolisté (Tilia cordata). V podrostu se vyskytují kapraì samec (Dryopteris filix-mas), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), svízel vonn (Galium odoratum), s. okrouhlolist (G. rotundifolium), hrachor jarní (Lathyrus vernus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), kopytník evropsk (Asarum europaeum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), l kovec jedovat (Daphne mezereum) aj. Z druhû vy ích poloh, odpovídajících 5. jedlobukovému vegetaãnímu stupni, zde byla zji tûna plavuà puãivá (Lycopodium annotium). ZVÍ ENA Ve star ch odumírajících bucích hnízdí napfi. strakapoud velk (Dendrocopos major), datel ãern (Dryocopus martius) a holub doupàák (Columba oenas). památka RasuveÀ Buãina na vrcholu a na severozápadním svahu kóty Bukovec (579,5 m n. m.), asi,5 km severozápadnû od Dolních BorÛ. Dolní Bory 56 579 m V mûra: Vyhlá eno: MZCHÚ:,9 ha, 989 OP: 8,6 ha Pfiedmûtem ochrany jsou pfiírodû blízké jedlové buãiny pralesovitého typu s typick m bylinn m patrem. LESNICTVÍ Centrální ãást tvofií pfiestárlá buková kmenovina ve stadiu rozpadu, v posledních desetiletích ponechaná pfiirozenému v voji. Hospodáfiské zásahy jsou velmi omezeny, cílem je udrïení odpovídající druhové skladby dfievin a dosaïení vûkové rozrûznûnosti. Území je obklopeno pfieváïnû smrkov mi monokulturami. MAPA ÚZEMÍ strana 375 3 36 ZR 38
Okres Îìár nad Sázavou rezervace Sokolí skála Lesní porosty na pfiíkrém levém a pravém údolním svahu údolí fieky Svratky nedaleko papírny Prudká, km v chodnû aï jihov chodnû od Doubravníku. Doubravník, Podolí u Boraãe 300 50 m V mûra: 8,44 ha Vyhlá eno: 948 Na prudk ch skalnat ch svazích v hluboce zafiíznutém údolí fieky se zachoval rozsáhl komplex pfiirozen ch lesních porostû a skalní vegetace. GEOLOGIE Území budují proterozoické horniny moravika svratecké klenby. Jedná se o bíte skou skupinu tvofienou dvojslídn mi, vzácnûji biotitick mi rulami, ãasto porfyroblastick mi. Lokalita leïí v hluboko zafiíznutém údolí fieky Svratky, která zde vytvofiila v razn zaklesnut meandr kolem úzkého skalního hfibetu, kter m je prokopán tunel Ïelezniãní trati Ti nov Îìár nad Sázavou. Zejména na pravém údolním svahu jsou ãetné skalní v chozy v podobû skalních stûn, mrazov ch srubû aï izolovan ch skal. Na mírnûj ích svazích je vytvofiena typická kambizem (nasycená i kyselá). V extrémních polohách sutí a skalních v chozû se ostrûvkovitû nacházejí rankery a litozemû. KVùTENA Vegetaci v zahlinûn ch sutích pfii úpatí a ve svahov ch Ïlebech tvofií lipové javofiiny (Aceri-Carpinetum) s podrostem ostfiice prstnaté (Carex digitata), strdivky nicí (Melica nutans), svízele vonného (Galium odoratum), jaterníku trojlaloãného (Hepatica nobilis) aj. Na konvexních tvarech je vesmûs stfiídají ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s dubem zimním (Quercus petraea) a pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica), habru obecného (Carpinus betulus) a lípy malolisté (Tilia cordata) s podrostem biky bûlavé (Luzula luzuloides), svízele lesního (Galium sylvaticum) a hrachoru jarního (Lathyrus vernus). Na hranách svahu a na okrajích skal najdeme fragmenty teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) s dubem zimním (Quercus petraea), náprstníkem velkokvût m (Digitalis grandiflora), jestfiábníkem zedním (Hieracium murorum) aj. Na teráskách skály nad tunelem roste tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), v horní ãásti skalní stûny roste i jeden exempláfi tisu ãerveného (Taxus baccata). Na bfiehu Svratky je fragment ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae), v nûmï se vyskytuje i rûïe pfievislá (Rosa pendulina). ZVÍ ENA Vminulosti zde bylo hnízdi tû sokola stûhovavého (Falco peregrinus), nyní v území hnízdí v r velk (Bubo bubo) a krkavec velk (Corvus corax). Z dal ích druhû zde Ïije strakapoud velk (Dendrocopos major), Ïluna zelená (Picus viridis) a holub doupàák (Columba oenas). V blízkosti Svratky se vyskytuje uïovka podplamatá (Natrix tessellata), na vyhfiívan ch skalách i u. hladká (Coronella austriaca). LESNICTVÍ ídké kmenoviny na extrémních stanovi tích pocházejí zãásti z v mladkû a náletu. Naprostá vût ina hospodáfisk ch zásahû je omezena na relativnû pfiístupné plochy v horní ãásti svahû, jedná se o mírné probírky s ohledem na udrïení pfiirozeného druhového sloïení a pûstební zásahy v porostech niï ích vûkov ch tfiíd. Porosty v chránûném území jsou zafiazeny do kategorie lesû ochrann ch. MAPA ÚZEMÍ strana 378 V extrémních polohách v okolí skal se nalézají fragmenty teplomiln ch bfiekov ch doubrav. K typick m druhûm, které dokreslují jarní aspekt habfiin, náleïí jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). ZR 39 363
památka Svratka Úsek toku fieky Svratky s bfiehov mi porosty 00 m severov chodnû od osady Bofiínov. Ujãov 330 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 996 V bfiehov ch porostech Svratky roste v poãetné populaci ohroïená kapradina pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris). GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny moravika svratecké klenby ole nické skupiny. Jedná se o pararuly aï granátické pararuly, svory s granátem, krystalické vápence, kvarcity akvarcitické ruly. Údolní niva na dnû neckovitého údolí je tvofiena fluviálními písãitohlinit mi sedimenty holocenního stáfií a podloïními tûrkopísãit mi usazeninami pleistocenního stáfií. PÛdní pokryv bezkarbonátov ch nivních sedimentû tvofií fluvizem glejová. Mimo nivu na ni navazuje kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Stromové patro pobfieïní vegetace tvofií pfiedev ím ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a sefiezávané hlavaté vrby kfiehké (Salix fragilis). Dále zde rostou napfi. javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), j. babyka (Acer campestre), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). V bfiehov ch porostech na obou bfiezích fieky se nachází relativnû poãetná populace pérovníku p trosího (Matteucia struthiopteris). Z dal ích dru- 364 ZR 40
Okres Îìár nad Sázavou buekii). V pobfieïních kfiovinách je hojnû pfiítomen nepûvodní pámelník bíl (Symphoricarpos albus). ZVÍ ENA eãi tû rychle tekoucího pefiejnatého toku je lovi tûm skorce vodního (Cinclus cinclus). VYUÎITÍ Pfiilehlá údolní niva je intenzivnû zemûdûlsky vyuïívaná, coï má vliv na vysok pfiíliv Ïivin na lokalitu s následn m stupàujícím se v skytem nitrofilních druhû. Potfiebn m se jeví zatravnûní asi 0 m irokého pruhu podél fieky v ochranném pásmu. Geograficky nepûvodní a expanzivní pámelník je potlaãován pravideln m vyfiezáváním. BIBLIOGRAFIE 87 hû bylinného patra lze uvést nûkteré druhy mezofilních lesû a luïních ol in, jako jsou napfi. p rovník psí (Roegneria canina), kopytník evropsk (Asarum europaeum), kostfiava obrovská (Festuca gigantea), chmel otáãiv (Humulus lupulus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy í (Primula elatior), plicník tmav (Pulmonaria obscura), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), p. hajní (S. nemorum), silenka dvoudomá (Silene dioica) aj. Na hranû fiíãní terasy roste ostfiice banátská (Carex Pefiejnat tok Svratky s kvalitním bfiehov m porostem, tvofien pfiedev ím ol í lepkavou a vrbou kfiehkou. OhroÏená kapradina pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris) vbfiehov ch porostech Svratky. ZR 4 365
Národní pfiírodní památka vafiec Louky a pastviny na pfiíkrém svahu nad úpravnou vody a hornick m kostelíkem 500 m severov chodnû od obce vafiec. KorouÏné, vafiec 370 495 ha V mûra:,94 ha Vyhlá eno: 985 Na pfiíkr ch jiïních svazích s pestrou geologickou skladbou se zachovala mozaika suchomiln ch travinobylinn ch spoleãenstev podhorsk ch luk a pastvin s roztrou en mi jalovci. Jedná se o jednu ze dvou recentních lokalit kriticky ohroïeného vihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) v âeské republice. Území se vyznaãuje vysokou druhovou diverzitou rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Území je budováno proterozoick mi horninami moravika svratecké klenby ole nické skupiny. Tvofií ji drobnozrnné biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly, místy s granátem a granátické pararuly, muskovitické a muskovit-biotitické kvarcity a kvarcitické ruly, svory aï fylity, pfieváïnû grafitické. Místy se nalézají polohy kvarcitû, grafitû akrystalick ch vápencû. Horniny se stfiídají v úzk ch pásech cca S J smûru. Na jiïním svahu jsou uloïeny pleistocenní spra ové hlíny, místy s úlomky hornin. Lokalita se nachází na pfiíkrém pravém údolním svahu BrÈovského potoka, kter je ãásteãnû antropogennû pfiemodelován tûïbou nerostû. PÛdní pokryv území tvofií pfieváïnû kambizem typická. KVùTENA Dominantní sloïkou vegetace jsou v území semixerotermní travinobylinná spoleãenstva tfiídy Festuco-Brometea. Na mûlk ch pûdách jiïnû exponovan ch svahû se nacházejí krátkostébelné kostfiavové trávníky s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), chrpou por nskou (Acosta rhenana), rmenem barvífisk m (Cota tinctoria), smûlkem tíhl m (Koeleria macrantha), radykem prutnat m (Chondrilla juncea), devaterníkem velkokvût m prav m (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), pry cem prutna- t m (Tithymalus tommasinianus), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica), ãiãorkou pestrou (Coronilla varia) aj. V tûchto spoleãenstvech roste v poãetné populaci vstavaã obecn (Orchis morio) a vzácnû i koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis). Na hlub ích pûdách, popfi. na vloïkách krystalick ch vápencû, rostou nároãnûj í druhy, charakteristické pro spoleãenstva svazu Bromion erecti napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), vítod chocholat (Polygala comosa), jehlice trnitá (Ononis spinosa), tolice srpovitá (Medicago falcata), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), modfienec chocholat (Muscari comosum), voskovka men í (Cerinthe minor) a ohroïené druhy pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a hofieãek brvit (Gentianopsis ciliata). V centrální ãásti území se nacházejí ovsíkové louky svazu Arrhenatherion s typick mi druhy ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius), kardou dvouletou (Crepis biennis), zvonkem rozkladit m (Campanula patula) a fiadou dal ích. Dobfie vyvinutá jsou spoleãenstva bohat ch travinobylinn ch lemû (Trifolion medii), ve kter ch se vyskytují napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a ohroïená sasanka lesní (Anemone sylvestris). Kfiovinná spoleãenstva tvofií pfiedev ím slivoà trnitá (Prunus spinosa), celkov charakter území urãuje velmi poãetná populace jalovce obecného (Juniperus communis). Populace kriticky ohroïeného vihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) roste na nûkolika mikrolokalitách v nízkostébeln ch, obvykle mírnû zastínûn ch a ponûkud vlhãích porostech pfii okrajích lesû a kfiovin. Poãetnost kvetoucích exempláfiû neustále kolísá od nûkolika kusû aï po více neï 00 jedincû (napfi. v roce 999). V lesních porostech na hfibetu a v j. a v. ãásti území pfievládá smrk ztepil (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu v ak nacházíme fiadu pûvodních hájov ch druhû, napfi. orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ostfiici prstnatou (Carex digitata), l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha) okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a mnohé dal í. Ze zajímavûj ích druhû makromycet lze namátkou uvést napfi. Èavnatku papou ãí (Hygrocybe psittacina) ahvûzdovku smrkovou (Geastrum quadrifidum). ZVÍ ENA Lokalita pfiedstavuje v znamné refugium vesmûs teplomiln ch druhû stepi, lesostepi a xerotermních trávníkû. Tato skuteãnost je nepfiehlédnutelná zejména u hmyzu. Z fiádu mot lû mûïeme upozornit na vfietenu ky Zygaena carniolica, Z. loti, Z. angelicae, hnûdáska kvûtelového (Melitaea didy- 366 ZR 4
Okres Îìár nad Sázavou 3 v blízkosti stfiedovûk ch galenitov ch dolû. V pfiíkrém konstrastu s pokornou architekturou hornického kostelíka stojí blízká novostavba úpravny vody tzv. Vírského vodovodu, která nevratn m a nevybírav m zpûsobem po kodila krajinn ráz celého okolí. BIBLIOGRAFIE 5 MAPA ÚZEMÍ strana 374 ma), okáãe voàavkového (Brinthesia circe), soumraãníka ãárkovaného (Hesperia comma), modrásky Cupido minimus, Polyommatus coridon a P. daphnis, píìalky Selidosema plumarium a Scotopteryx bipunctaria. Jedním z nejdûleïitûj ích nálezû je v ak vzácn a kriticky ohroïen modrásek ãernoskvrnn (Maculinea arion). Z ménû bûïn ch teplomiln ch stepních druhû broukû se zde vyskytují stfievlíãek Licinus depressus, chrobák vrubounovit (Sisyphus schaefferi) a kozlíãek píseãn (Dorcadion pedestre). Dále byli nalezeni i vzácnûj í nosatci Mecaspis alternans a Minyops carinatus. Ze zvlá tû chránûn ch druhû broukû se zde mimo chrobáka vrubounovitého vyskytují sviïník polní (Cicindela campestris) a stfievlík mûdûn (Carabus cancellatus). V relativnû poãetn ch populacích zde Ïijí je tûrka obecná (Lacerta agilis), uïovka hladká (Coronella austriaca) a slep kfiehk (Anguis fragilis). LESNICTVÍ PfieváÏnû smrkové a borové kmenoviny o stáfií 50 90 let jsou obhospodafiovány s ohledem na podporu vtrou- en ch listnáãû a s cílem zv it podíl buku a dubu. Pfii obnovû porostû bude vyuïito násekû a maloplo né seãe. VYUÎITÍ AÏ do zaãátku 90. let bylo území vyuïíváno k relativnû intenzivní pastvû ovcí. Po ukonãení pastvy nastoupily velmi rychle neïádoucí sukcesní zmûny v suchomiln ch pastvinn ch spoleãenstvech, zvlá - tû expanze tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a náletov ch dfievin, spojená s ústupem ohroïen ch druhû. Proto byly zahájeny intenzivní ochranáfiské zásahy, zamûfiené pfiedev ím na tlumení expanze tfitiny a redukci dfievinn ch náletû, a to s relativnû povzbudiv mi v sledky. V roce 998 byla obnovena obãasná pastva ovcí na lokalitách s v skytem vihlíku, která se pozitivnû projevila na poãetnosti kvetoucích rostlin v roce následujícím. DÛleÏité a ne zcela jednoduché je ov em stanovení vhodného termínu a intenzity pastvy. POZNÁMKA V dolní ãásti území se nachází pozoruhodná stavební památka kaple Nejsvûtûj í Trojice, pûvodem z 6. století. Kaple vznikla Mozaika suchomiln ch trávníkû je ve vrcholové ãásti území zpestfiena roztrou en mi jalovci. V skyt modráska vikvicového (Polyommatus coridon) je na âeskomoravské vrchovinû omezen pouze na nejteplej í lokality s lesostepních charakterem. 3 Nenápadn vihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) rozkvétá koncem léta. ZR 43 367
3 GEOLOGIE PodloÏí tvofií proterozoické horniny moravika svratecké klenby ole nické skupiny. Zastoupeny jsou biotitické a muskovit-biotitické pararuly aï granátické pararuly, dále svory aï fylity, pfieváïnû grafitické s polohami vápencû, kvarcitû a grafitû a krystalické vápence, pfiíp. dolomitické, místy stremolitem. Území leïí na pfiíkrém, jihozápadnû exponovaném levém údolním svahu nad fiekou Svratkou. Vyskytuje se zde pfiedev ím kambizem dystrická, a ménû pseudoglej typick. Vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica) je lokálnû hojná na stepích a such ch stráních. Dobromysl obecná (Origanum vulgare). 3 JiÏ z dáli zaujmou náv tûvníka nápadné travnaté stránû údolí Svratky s roztrou en mi jalovci. KVùTENA Na v slunné stráni jsou vyvinuta semixerotermní travinobylinná spoleãenstva (Festuco-Brometea). Ze zvlá tû chránûn ch druhû se v nich vyskytuje hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Dále zde roste celá fiada pozoruhodn ch teplomiln ch druhû rostlin, jako jsou napfi. fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), rmen barvífisk (Anthemis tinctoria), pamûtník rolní (Acinos arvensis), pupava obecná (Carlina vulgaris), dobromysl obecná (Origanum vulgare), vítod chocholat (Polygala comosa), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), toten men- í (Sanguisorba minor), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), chrpa por nská (Acosta rhenana), voskovka men í (Cerinthe minor), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata) aj. V dolní ãásti se ífií porosty expanzivní tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), na celé plo e území se uplatàuje agresivní ovsík vyv - en (Arrhenatherum elatius). Svahy pfii okraji lesa zarûstají náletem borovice lesní (Pinus sylvestris). V poãtu nûkolika desítek exempláfiû zde roste jalovec obecn (Juniperus communis). památka UHamrÛ Pfiíkrá travnatá stráà na okraji lesa nad osadou Borovec, 0,5 km severnû od tûpánova. Borovec ZVÍ ENA Nejv znamnûj í sloïkou bohaté entomofauny je synuzie stepních, xerofilních druhû. Z mot lû je nutné upozornit na vfietenu ky Zygaena angelicae, Z. loti, Z. minos, soumraãníka skofiicového (Spialia sertorius), teplomilného hnûdáska kvûtelového (Melitaea didyma), okáãe voàavkového (Brintesia circe) nebo modrásky Cupido minimus a Polyommatus daphnis. Mezi ochranáfisky nejhodnotnûj í druhy v ak bezesporu patfií modrásek ãernoskvrnn (Maculinea arion), jehoï housenka poïírá matefiídou ku a následnû je myrmekofilní (dokonãuje svûj v voj vmraveni tích). Tento bioindikátor such ch travnat ch luk 360 460 m V mûra: 3,8 ha Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany jsou druhovû pestré b valé pastviny s fytogeograficky v znamn mi teplomiln mi prvky, pronikajícími údolím Svratky do vy ích poloh âeskomoravské vrchoviny. a strání v posledních desítkách let z na í krajiny rapidnû mizí. VYUÎITÍ Pfiíkrá stráà nad osadou byla pûvodnû vyuïívána jako ovãí pastvina. Ukonãení pastvy se projevilo náletem dfievin a postupn mi zmûnami v travinobylinn ch porostech. Vroce 999 bylo na nejcennûj í v chodní ãásti území zahájeno pravidelné kosení a tlumení náletov ch dfievin. Severozápadní ãást území je souãástí obory pro chov daàkû. Na jihov chodû pfiiléhá k území smí en lesní porost s pfievahou smrku. MAPA ÚZEMÍ strana 375 368 ZR 44
Okres Îìár nad Sázavou rezervace Údolí Chlébského potoka Ol iny a vlhké louky na dnû hlubokého údolí Chlébského potoka, 0,8 km severov chodnû od obce Chlébské. Chlébské 500 50 m V mûra: 4,9 ha Vyhlá eno: 953 Pfiípotoãní ol iny v okolí potoka hostí poãetnou populaci ohroïené bledule jarní (Leucojum vernum) na v chodním okraji souvislého roz ífiení tohoto druhu. GEOLOGIE Území tvofií proterozoické horniny moravika, svratecké klenby bíte ské skupiny. Budují ji porfyroblastické muskovitické, muskovit-biotitické, sericit-muskovitické a vzácnûji i biotitické ruly. Údolní niva potoka je vyplnûna holocenními fluviálními písãitohlinit mi sedimenty. Na svahu nad prav m bfiehem potoka jsou vyvinuty deluviální hlinitopísãité aï hlinitokamenité sedimenty pleistocenního aï holocenního stáfií. Území se nachází na dnû hluboko zafiíznutého údolí (00 m) Chlébského potoka, kter je levostrann m pfiítokem Svratky. Z pûd jsou zde vyvinuty hlavnû glej typick a organozemní, spolu s pseudoglejem typick m. V okolí na nû navazuje kambizem dystrická. KVùTENA V nivû potoka se nacházejí pfiípotoãní ol iny (Alnenion glutinoso-incanae) s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), místy s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies). V podrostu ol in se vyskytují napfi. ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), o. lesní (C. sylvatica), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), prvosenka vy í (Primula elatior), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus), l kovec jedovat (Daphne mezereum), violka bahenní (Viola palustris) a kozlík v bûïkat (Valeriana excelsa). Tyto druhy jsou doplnûny fiadou bylin mezofilních lesû, uvést lze napfi. kopytník evropsk (Asarum europaeum), váleãku lesní (Brachypodium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a plicník tmav (Pulmonaria obscura). Luãní porosty odpovídají vysokobylinn ch loukám svazu Calthion s hadím kofienem vût ím (Bistorta major), pcháãem potoãním (Cirsium rivulare), totenem lékafisk m (Sanguisorba officinalis) a dal ími druhy. Podél toku vytváfií souvislé porosty devûtsil lékafisk (Petasites hybridus). V ol inách i na vlhk ch loukách hojnû roste bledule jarní (Leucojum vernum). ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum území dosud nebyl proveden, v potoce se vyskytuje pstruh obecn potoãní (Salmo trutta m. fario). LESNICTVÍ Smí ené kmenoviny s pfievahou smrku a ol e jsou ponechávány bez zásahu. VYUÎITÍ Vlhké louky v chránûném území jsou pravidelnû koseny. Lokalita je pfiístupná po turisticky znaãené stezce a zvlá tû v jarním období je hojnû nav tûvována. POZNÁMKA V okrese Blansko na PR Údolí Chlébského potoka navazuje stejnojmenná pfiírodní památka, v níï roste i alpsk migrant fiefii nice trojlistá (Cardamine trifolia). BIBLIOGRAFIE 87 MAPA ÚZEMÍ strana 374 Poãetná populace ohroïené bledule jarní (Leucojum vernum) je hlavním pfiedmûtem ochrany. ZR 45 369
GEOLOGIE Podklad tvofií proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory stfiednû aï hrubû lepidoblastické s granáty, stfiídající se s dvojslídn mi migmatity aï ortorulami. Hluboko zafiíznuté údolí fieky Svratky pfiedstavuje nejhlub í údolní záfiez na âeskomoravské vrchovinû. V horních partiích pfiíkr ch svahû se nalézají v razné skalní ostroïny. PÛdní pokryv je tvofien pfieváïnû slabû podzolovanou a kyselou kambizemí dystrickou, která v extrémních polohách pfiechází do rankerû a litozemí. KVùTENA Srázy jsou porostlé fiídk m smí en m lesem svazû Carpinion a Dicrano- -Pinion s pestrou druhovou skladbou. Na ostroïnách dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), jinde habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides) a j. babyka (A. campestre). Pfiimí en mi druhy jsou lípa malolistá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia).vzácnû tu nalézáme dub zimní (Quercus petraea). Na skalách dominuje kostfiava sivá (Festuca pallens), spolu s ní zde roste napfi. tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), rmen barvífisk (Cota tinctoria), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), konopiãka irolistá (Dalanum ladanum), pavinec modr (Jasione montana), toten men í (Sanguisorba minor), oman hnidák (Inula conyza) aj. Témûfi kolmé skalní stûny se spoleãenstvy skalních tûrbin a terásek. ZVÍ ENA V území se vyskytuje v r velk (Bubo bubo) abyla zde pozorována i uïovka hladká (Coronella austriaca). LESNICTVÍ Porosty na nepfiístupn ch srázech nejsou hospodáfisky vyuïívány. V ochranném pásmu se nacházejí pfieváïnû smrkové a borové lesní porosty. Pfii úpatí skalních srázû je území lemováno komunikací a úzk m pruhem nevyuïívané pûdy. POZNÁMKA Na nejv raznûj í ostroïnû byla nedávno obnovena vefiejnosti pfiístupná vyhlídka. MAPA ÚZEMÍ strana 374 rezervace Vírská skalka Lesní porosty na skalách a skalnat ch srázech nad lev m bfiehem Svratky v obci Vír. Vír 400 490 m V mûra: Vyhlá eno: MZCHÚ: 3,3 ha, 996 OP: 0,60 ha Pfiirozená a pfiírodû blízká spoleãenstva lesní a skalní vegetace s fytogeograficky v znamn mi druhy pfiedstavují pozoruhodnou v spu teplomilné kvûteny v údolí Svratky. 370 ZR 46
Okres Îìár nad Sázavou park Balinské údolí Vyhlá en Okresním národním v borem ve Îìáfie nad Sázavou v roce 984 jako oblast klidu. Byl zfiízen pro ochranu krajináfisky cenného údolí s pfiirozenû meandrujícím tokem Balinky západnû od Velkého Mezifiíãí. Zaujímá 440 ha. Údolí Balinky vznikalo pomal m zafiezáváním toku do plochého terénu po ústupu miocenního mofie. Erozí se obnaïilo skalní podloïí tvofiené syenitem. Jeho vlastnosti pfii zvûtrávání mûly zásadní v znam pro modelaci terénu, a to jak cel ch kopcû (exfoliaãní klenby), tak jednotliv ch kulovit ch a Ïokovit ch balvanû rozeset ch po krajinû. Dno údolí vyplàují mocné usazeniny nivních hlín, z pûdních typû pfievaïují kambizemû a pseudogleje. Pfiirozenû meandrující tok fiíãky vytváfií ãetné zákruty s nátrïemi a vysok mi podemílan mi bfiehy, nivní louky jsou pravidelnû zaplavovány. Táhlé mûlké písãiny s osamûl mi Ïulov mi balvany stfiídají tûnû v zátoãinách. Jen v místech skalních prahû jsou krátké pefiejnaté úseky. Nivní louky jsou intenzivnû zemûdûlsky vyuïívané, ze znaãné ãásti pravidelnû obnovované orbou. Lesní porosty na svazích údolí jsou vût inou tvofieny kulturními smrãinami, jen v místech skalních v chozû se na mûlk ch pûdách více uplatàuje borovice lesní (Pinus sylvestris), v jimeãnû se tu setkáváme s pûvodním dubem zimním (Quercus petraea). Pole nad hranami svahû údolí jsou rozãlenûna soustavami kfiovinat ch mezí, typické jsou remízky okolo míst, kde skalní podklad vychází aï na povrch. Lesy pûvodní dfievinné skladby se v území jiï prakticky nevyskytují. Snad pouze suché bory na skalních v chozech s dnes jiï velmi vzácn m kociánkem dvoudom m (Antennaria dioica) si zasluhují zvlá tní pozornost, jejich souãasn charakter je v ak spí e v sledkem osobitého hospodafiení v minulosti. Stinné skalky porûstá osladiã obecn (Polypodium vulgare), zimolez ãern (Lonicera nigra), rûïe pfievislá (Rosa pendulina) a fytogeograficky pozoruhodná ostfiice tlapkatá (Carex pediformis). Koryto fiíãky je vroubeno ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou kfiehkou (Salix caprea), vzácnûji i ol í edou (Alnus incana), pískové náplavy zpevàuje vrba trojmuïná (Salix triandra) a chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Zachovalé nivní louky se zjara prozradí v skytem sasanky hajní (Anemonoides nemorosa) a kfiivatce Ïlutého (Gagea lutea). Na v slunné suché stránû proniká nûkolik teplomiln ch druhû, napfi. radyk prutnat (Chondrilla juncea), bojínek tuh (Phleum phleoides) a kfiivatec rolní (Gagea villosa). Zvlá tní pozornost zasluhuje kvûtena lískov ch mezí a remízkû, kde roste mnoho hájov ch druhû jako l kovec jedovat (Daphne mezereum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), plicník tmav (Pulmonaria obscura) aj. Na extenzívnû obhospodafiovan ch mezích a stráních roste na nûkolika místech vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a jalovec obecn (Juniperus communis). Ve vysok ch hlinit ch bfiezích hnízdí nûkolik párû ledàáãkû fiíãních (Alcedo atthis), Ïije zde skorec vodní (Cinclus cinclus). Pravidelnû hnízdí pu tík obecn (Strix aluco), bûïn je datel ãern (Dryocopus martius). V posledních letech se zde vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Údolím vede znaãená turistická stezka, není v ak pfiíli intenzivnû rekreaãnû vyuïíváno. eka Balinka tvofií osu pfiírodního parku. ZR 47 37
park Svratecká hornatina Vyhlá en Okresním národním v borem ve Îìáfie nad Sázavou v roce 988 a ONV Blansko v roce 990 jako oblast klidu. Nafiízením Okresního úfiadu ve Îìáfie nad Sázavou a OkÚ v Blansku byl roku 995 vyhlá en pfiírodním parkem. Roku 995 byla nafiízením OkÚ Brno-venkov k parku pfiiãlenûna men í ãást území tohoto okresu. Park se rozkládá po obou stranách hlubokého údolí Svratky mezi Pfiedklá tefiím u Ti nova a Borovnicí severnû od Jimramova, kde pfiímo navazuje na CHKO Îìárské vrchy. Celková rozloha ãiní 365 km, z toho 5 km v okrese Îìár nad Sázavou. Území parku je souãástí Hornosvratecké vrchoviny, jiïním cípem zasahuje do Ti novské kotliny. Jeho reliéf patfií k nejãlenitûj ím ãástem âeskomoravské vrchoviny. LeÏí v rozmezí nadmofisk ch v - ek 55 m (niva Svratky mezi tûpánovicemi a Pfiedklá tefiím) aï 774,3 m (Horní les severov chodnû od vodní nádrïe Vír I). Dal ími v znamn mi vrcholy v okrese Îìár nad Sázavou jsou napfiíklad Pansk vrch (736 m n. m.), Na jedli (76,8 m n. m.), Zadní skála (7 m. n. m.) a âepiãkûv vrch (654,4 m n. m.). Ráz ãlenité vrchoviny aï hornatiny urãují hluboce zafiíznutá údolí Svratky a jejích pfiítokû, zejména Trhonického potoka, Nyklovického potoka, Hodonínky, Bystfiice a Nedvûdiãky. Relativní v ková ãlenitost je ãasto vy í neï 300 m. Svratecká hornatina je souãástí âeského masivu a je tvofiena stráïeck m moldanubikem, svrateck m, poliãsk m a letovick m krystalinikem. Pfieva- Ïují metamorfované horniny pararuly, dvojslídné ruly, ortoruly a migmatity. Vzácnû, ale z hlediska podmínek vegetace velmi v znamnû, jsou zastoupeny i amfibolity, krystalické vápence (nedvûdické mramory) a hadce. Svratecká hornatina je mohutnou klenbou, profiíznutou údolími Svratky a jejich pfiítokû. Místy (napfi. u Boraãe) jsou opu tûná údolí vyplnûna miocenními sedimenty. Na údolních svazích i na hfibetech se ãasto setkáme s pozoruhodn mi tvary reliéfu, formovan mi v periglaciálním klimatu s mrazov mi sruby, nivaãními depresemi, kryoplanaãními terasami, balvanov mi mofii a proudy. K pozoruhodnostem reliéfu patfií pomûrnû ãetné fiíãní ostrovy Svratky v rûzn ch fázích v voje a osídlování vegetací. Pfievládajícím pûdním typem ve Ïìárské ãásti parku jsou kambizemû typické kyselé, ãasté jsou kambizemû rankrové aï rankery. V plo ím reliéfu se vyvinuly pseudogleje, podél tokû fluvizemû. Na krystalick ch vápencích nalezneme také malé plochy rendzin. âlenit reliéf s rozmanit m podloïím, pûdami a klimatem podmiàuje existenci spoleãenstev. bukodubového aï 5. jedlobukového vegetaãního stupnû. Potenciální pfiírodní vegetací jsou v nejniï- ích ãástech dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-carpinetum), ostrûvkovitû acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion). Pfievládají kvûtnaté buãiny, zejména asociace Dentario enneaphylli-fagetum a Festuco altissimae-fagetum, v severní ãásti parku bikové buãiny (Luzulo-Fagion). Znaãn podíl tvofií suèové lesy ze svazu Tilio-Acerion, pfiiãemï právû ve Svratecké hornatinû se v rámci celé âeskomoravské vrchoviny relativnû nejãastûji vyskytují spoleãenstva asociace Lunario-Aceretum s dominancí mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Vodní toky provázejí spoleãenstva submontánních potoãních luhû, patfiící zejména do asociace Stellario- -Alnetum glutionosae, s velmi pestrou druhovou skladbou. Rostou tu mj. pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris) kolem Svratky od Bofiinova po Boraã a bledule jarní (Leucojum vernum), zvlá tû hojnû kolem Chlébského potoka. V údolí fieky Svratky a nûkter ch jejích pfiítokû (Hodonínky a Nedvûdiãky) je dobfie patrn údolní fiíãní fenomén. Chladn m a stinn m údolním dnem sestupují nûkteré druhy vy ích poloh do relativnû nízk ch nadmofisk ch v ek, napfi. ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), ãarovník alpsk (Circaea alpina), hadí kofien vût í (Bistorta major), zimolez ãern (Lonicera nigra). Naopak po slunn ch skalnat ch svazích vnikají do nitra âeskomoravské vrchoviny nûkteré ménû nároãné teplomilné druhy napfiíklad dub Ïlutav (Quercus dalechampii), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) aï do okolí údolní nádrïe Vír I. Lokálnû se zde projevuje i vápencov fenomén, na vloïkách krystalick ch vápencû rostou nûkteré termofyty vrelativnû vysok ch nadmofisk ch v kách, napfi. lesostepní sasanka lesní (Anemone sylvestris) upro- setína ve v ce pfies 600 m n. m., coï je témûfi v - kov rekord âeské republiky. Na ostrûvkovité v chozy hadcû (v údolí Svratky u Ujãova, na více místech v údolí Nedvûdiãky) je vázán sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). K botanick m 37 ZR 48
Okres Îìár nad Sázavou jedineãnostem Svratecké hornatiny patfií hranice areálû nûkter ch druhû napfi. brambofiíku nachového (Cyclamen purpurascens) v okolí tûpánovic a Boraãe, stejnû jako izolovaná lokalita alpskokarpatského migrantu fiefii nice trojlisté (Cardamine trifolia) v s kofisk ch lesích nad údolím Chlébského potoka ãi kriticky ohroïeného vihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis) na ladech u vafice. Dal í zvlá tû chránûné a ohroïené druhy rostlin najdeme ve zbytcích pfiírodû blízk ch luk a pastvin. V tûch vlhk ch, patfiících do rûzn ch asociací svazu Calthion, dosud místy roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) aj. Pomûrnû ãetné jsou dosud zbytky krátkostébeln ch trávníkû ze svazu Violion caninae, v nichï místy rostou jalovec obecn (Juniperus communis), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), vstavaã obecn (Orchis morio), vfies obecn (Calluna vulgaris) aj., donedávna (napfi. u Prosetína) i hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica). Obdobnû jako flóra je pestrá také fauna Svratecké hornatiny, zejména ptactvo. Skalnatá údolí Svratky, Hodonínky a dal ích tokû poskytují optimální moïnosti ke hnízdûní v rovi velkému (Bubo bubo). V posledních desetiletích 0. století s ním ov em stále úspû nûji soutûïí krkavec velk (Corvux corax). V rozlehl ch lesních komplexech hnízdí vícero párû ãápû ãern ch (Ciconia nigra), potravnû vázan ch zejména na zdej í toky se pstruhy a lipany. Zbytky star ch listnat ch, zvlá tû bukov ch porostû s doupn mi stromy ob vají datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud prostfiední (Dendropos medius), holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Fidecula parva) aj., v posledních letech se sem ífií i s c rousn (Aegolius funereus). Typick m ptákem smrkov ch porostû vy ích poloh je ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), kterého lze na podzim a v zimû pozorovat i v zahradách zdej ích mûst a vesnic. Témûfi u v ech tokû pfiírodního parku na mnoha místech hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus), bûïn je konipas horsk (Motacilla cinerea), vzácn ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), hnízdící napfi. na Nedvûdiãce. Do nitra vrchoviny postupnû proniká bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), hnízdící ve více párech napfi. u RoÏné. Mezi obojïivelníky patfií k nejvzácnûj ím mlok skvrnit (Salamandra salamandra), jehoï populace v posledních desetiletích zfietelnû zeslábly, zatímco ãolek horsk (Triturus alpestris) je stále pomûrnû ãetn. Ke vzácn ch plazûm fiadíme uïovku hladkou (Coronella austriaca) a zmiji obecnou (Vipera berus), k ohroïen m drobn m savcûm rejsce ãerného (Neomys anomalus). V opu tûn ch tolách zimují netop fii. Svratecká hornatina byla a je obdobnû jako Îìárské vrchy krajinou intenzívní inspirace. Nalezli ji zde mj. malífii Josef Jambor, Emanuel a Michal Rann, básník Jan Skácel a spisovatel Josef Uher, kter zvlá È poutavû vylíãil krajinu a Ïivot v údolí Svratky u Boraãe na pfielomu 9. a 0. století. Svratecká hornatina patfií k nejpozoruhodnûj- ím územím rozlehlé âeskomoravské vrchoviny. Dokládá to i skuteãnost, Ïe v tomto pfiírodním parku bylo zatím (k.. 000) vyhlá eno 38 maloplo - n ch chránûn ch území, z toho 5 v okrese Îìár nad Sázavou. Pohled na pfiírodní park z ptaãí perspektivy. Obec KorouÏné, v popfiedí NPP vafiec, vlevo dole stanovi tû úpravny vody pro tzv. Vírsk vodovod. V stavba byla zahájena pfied zfiízením pfiírodního parku. ZR 49 373
ÚDOLÍ CHLÉBSKÉHO POTOKA STR. 369 04 09 99 VA EC STR. 366 04 09 99 VÍRSKÁ SKALKA STR. 370 30 07 99 KOCOURY STR. 350 30 07 99 LOUKY U POLOMU STR. 35 30 07 99 374 ZR 50
Okres Îìár nad Sázavou U HAMRÒ STR. 368 04 09 99 RASUVE STR. 36 7 06 990 BABA-V BUKÁCH STR. 346 7 06 990 JAVORÒV KOPEC STR. 349 30 07 99 ZR 5 375
NYKLOVICK POTOK STR. 356 30 07 99 DOBRÁ VODA STR. 347 04 09 99 MRÁZKOVA LOUKA STR. 353 06 07 989 376 ZR 5
Okres Îìár nad Sázavou OSTRAÎKA STR. 359 30 07 99 OCHOZA STR. 357 04 09 99 PLÁNù STR. 36 04 09 99 NAD KOUPALI TùM STR. 355 04 09 99 ZR 53 377
SOKOLÍ SKÁLA STR. 363 04 09 99 NAD HOROU STR. 354 04 09 99 378 ZR 54
Památné stromy Okres Îìár nad Sázavou. Buk lesní, k. ú. Bohdalov, p. ã. 30, u kostela.o: 50 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Bohdalov, p. ã. 60/, v parku Jana Kfititele. O: 34 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Borovice lesní, k. ú. Buková u NíÏkova, p. ã. 59, u silnice na Bukovou. O: 0 cm, Vs: m, S: 50 let. 4. Buk lesní, k. ú. Dolní Radslavice, p. ã. 90/, na kopci v místní trati Pod Buãím. O: 35 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Doubravník, p. ã. 456/, na pravém bfiehu fieky Svratky v místní trati Pod splavem. O: 80 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Doubravník, p. ã. 779/, na dolní konci námûstí. O: 0 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 7. Lípa velkolistá, Lípa republiky z roku 968, k. ú. Doubravník, p. ã. 46/, u cesty na hfibitov. O: 80 cm, Vs: 4 m, S: 34 let. 8. Tis ãerven, k. ú. Doubravník, p. ã. st. 07, v obci ve dvofie domu ãp. 5. O: 70 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 9. Tis ãerven, k. ú. Doubravník, p. ã. st. 7, v obci za domem ãp. 85. O: 0 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. FrankÛv Zhofiec, p. ã. 7, 9, v blízkosti soutoku Balinky a potoka Îìárka, v obci u b valého ml na. O: 57 cm, Vs: 35 m, S: 350 let.. Lípa malolistá, skupina 3 lip, k. ú. Horní Bory, p. ã. 09/, park na návsi u kostela. O: 6, 30, 3 cm, Vs: 6, 0, 6 m. S: 00 50 let.. Javor mléã, k. ú. Horní Bory, p. ã. 79, místní traè U javoru, v polích severnû nad obcí. O: 5 cm, Vs: m, S: 80 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Jámy, p. ã. 544, v místní ãásti Na Kfiibu. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 4. Skupina 3 lip malolist ch, k. ú. Klokoãí u Ol í u Ti nova, p. ã. 55, u kfiíïe na západním okraji obce. O: 0, 0, 30 cm, Vs: 0 m, S: 30 let. 3 Hru eà obecná v k. ú. Netín. Trojice lip malolist ch u kfiíïku na západním okraji obce Klokoãí. Lípa malolistá v k. ú. Prosetín u Bystfiice nad Pern tejnem. 3 ZR 55 379
5. Lípa malolistá, k. ú. Kováfiová, p. ã. st., v obci v zahradû u domu ãp. 7. O: 450 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Skupina lip malolist ch, k. ú. Kufiimská Nová Ves, p. ã. 30/ a 84/, v obci u kostela. O: 95 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 7. Skupina líp malolist ch, k. ú. Lískovec u Nedvûdic, p. ã. 505/ v obci severov chodnû od budovy koly. O: 0 cm, Vs: 8 m, S: 90 let. 8. Skupina lip malolist ch, k. ú. Litava, p. ã. 495, u silnice ve smûru na Ol í u Ti nova. O: 50, 80 cm, Vs: 6, 8 m, S: 90 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Litava, p. ã. 5/, v obci za stavením ãp.. O: 480 cm, Vs: 0 m, S: 400 let. 0. Lípa velkolistá, Lípa svobody, k. ú. Nedvûdice pod Per tejnem, p. ã. 894, v obci u zdravotního stfiediska. O: 0 cm, Vs: 6 m, S: 80 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Nedvûdice pod Per tejnem, p. ã. 993/5, v obci u kostela. O: 300 cm, Vs: 7 m, S: 0 let.. Lípa malolistá, k. ú. Nedvûdice pod Per tejnem, p. ã. 6, v obci u hfibitova. O: 330 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Hru eà obecná, k. ú. Netín, p. ã. 87, místní traè Kfiib, severov chodnû nad obcí v polích. O: 300 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 4. Borovice lesní, k. ú. NíÏkov, p. ã. 434, v obci u nádraïí. O: 60 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 5. Skupina 5 lip velkolist ch, k. ú. Obyãtov, p. ã. 866/, v obci u kostela J. B. Santiniho. O: 90, 335, 345, 350 a 50 cm, Vs: 35 m, S: 00 300 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Ol í nad Oslavou, p. ã. st. 5, místní traè K dílûm, jihozápadnû od vsi. O: 450 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Ol í u Ti nova, p. ã. /, za obcí u silnice ã. 385 ve smûru na StfiítûÏ. O: 360 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 8. Stromofiadí 5 jírovcû maìalû, k. ú. Ol í u Ti nova, p. ã. 37, v obci na návsi. O: 90 cm, Vs: 4 m, S: 70 let. 9. Tis ãerven, k. ú. Pern tejn, p. ã. 54, v severov chodní ãásti lesoparku hradu Pern tejn. O: 450 cm, Vs: 5 m, S: údajnû 000 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Prosetín u Bystfiice pod Per tejnem, p. ã. 49, na severním okraji obce za hfibitovem. O: 390 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 3. Skupina dvou lip malolist ch, k. ú. Radostín nad Oslavou, p. ã. 68/, v obci u kostela. O: 340, 450 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 3. Skupina 4 lip velkolist ch, k. ú. Rousmûrov, p. ã. 86, místní traè Ke Sklenému, jiïnû od obce. O: 63, 96, 65, 86 cm, Vs: 4, 6, 8, 8 m, S: 00 let. 33. Lípa malolistá, exempláfie, indelkovy lípy, k. ú. Sejfiek, p. ã. 69, u obecní cesty smûrem na Rakové. O: 50, 80 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 34. Lípa velkolistá, Kru inova lípa, k. ú. Sejfiek, p. ã. 0/, v obci u stodoly domu ãp.. O: 370 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Sejfiek, p. ã. 7/, v obci u hasiãské zbrojnice. O: 340 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 36. Dub zimní, k. ú. Star Teleãkov, p. ã. 53/, na okraji lesa severnû od obce. O: 600 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 37. Jilm horsk, k. ú. Star Teleãkov, p. ã. 69, v obci u domu ãp.. O: 330 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 38. Skupina 3 lip velkolist ch, k. ú. Ujãov, p. ã. 60/, v obci pod kulturním domem. O: 35, 380, 40 cm, Vs: 8, 0, 0 m, S: 00 let. 39. Jilm horsk, k. ú. Vatín, p. ã. 30/5, u BoÏích muk v obci. O: 35 cm, Vs: m, S: 00 let. 40. Skupina lip malolist ch, k. ú. Velká Losenice, p. ã. 65, u kfiíïku u silnice na Nové Dvory. O: 450, 300 cm, Vs: 5, m, S: nezji tûno. 4. Dub letní, k. ú. VídeÀ, p. ã. 48/, severozápadnû od obce, za b val m objektem ZD. O: 430 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Znûtínek, p. ã. 008/, u kaple ve vsi. O: 350 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. Skupina tfií lip velkolist ch v Ujãovû. indelkovy lípy v k. ú. Sejfiek. 380 ZR 56