Mûstská památková rezervace Brno. Archeologie torzální architektury, její prezentace a 3D skenování

Mûstská památková rezervace Brno. Archeologie torzální architektury, David MERTA, Marek PE KA, Milo TEJKAL A NOTACE: Pfiíspûvek pfiedstavuje archeologické v zkumy v historickém jádru Brna provedené spoleãností Archaia Brno o. p. s. Pfii dokumentování a prezentování spoleãnost vyuïívá metodu 3D skenování, která umoïàuje vizuální prezentaci památky in situ. Autofii povaïují tuto metodu za souãasnou nejefektivnûj í techniku dokumentace. 1 Systematick záchrann v zkum mûstské památkové rezervace (dále jen MPR) Brno trvá jiï více neï dvacet let. V zkumy odhalují i pozûstatky historické torzální architektury relikty mû Èansk ch domû, kostelû, klá terû a mûstsk ch hradeb. Snahy o prezentaci tûchto konstrukcí se v drtivé vût inû nedafií realizovat. I z tohoto dûvodu se tedy uchylujeme alespoà k co nejobsáhlej í dokumentaci. Tu v souãasnosti dle na eho názoru pfiedstavuje 3D laserscanning (dále jen 3D skenování). Jeho v hodou je kromû vlastní dokumentace i vytvofiení dokonalé vizuální kopie neexistujícího, se kterou se dá pracovat jak z hlediska geodetického a fotogrammetrického, tak i jako se základem pro vizuální prezentaci. Objem dat získan ch 3D skenováním dnes sice nedokáïeme v plném rozsahu zuïitkovat, pfiesto se v ak jedná o vytvofiení jakési datové konzervy pro budoucí vyuïití. Jako zástupci nestátní organizace Archaia Brno o. p. s., provádûjící od druhé poloviny 90. let 1 vût- inu záchrann ch archeologick ch v zkumû v historickém jádru Brna, cítíme od poãátku urãitou odpovûdnost za ochranu a prezentaci archeologick ch památek, které odkr váme. Záchranná archeologie, jeï je v zásadû jedinou moïností systematického v zkumu v hustû osídlen ch mûstsk ch aglomeracích, je ve své podstatû nevratn proces, v rámci nûhoï je odkrytá památka in situ témûfi vïdy zniãena. 2 Pfiípadnou prezentaci tûchto památek fiadících se pfieváïnû do skupiny torzální architektury povaïujeme spí e za edukativní záleïitost, která má za úkol pûsobit na laickou vefiejnost a upozoràovat na dal í útrïky na í minulosti skryté pod zemí. Samotná prezentace nálezu in situ nemá dle na eho názoru ochrann charakter. Památka b vá ãasto vystavena povûtrnostním vlivûm, dílãím architektonick m úpravám Není-li uvedeno jinak, pocházejí v echny fotografie z archivu Archaii Brno o. p. s. Obr. 1. Brno, kostel sv. Mikulá e, pohled na pûdorys prezentovan na námûstí Svobody. 1 V letech 1997 2001 jako brnûnské pracovi tû spoleãnosti Archaia, o. s. 2 O moïnostech, metodice a rozsahu systematického v zkumu v historickém jádru Brna viz David MERTA, Marek PE KA: Mûstská archeologie, památková péãe a Ïijící mûsto, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 2, s. 123 126. 186

a dal ímu opotfiebení v prûbûhu své následné existence. Velmi nároãná b vá i údrïba. Je samozfiejmû rozdíl, zda je prezentace realizována v exteriéru, ãi v interiéru. Pfii rozhodování, zda vûbec prezentovat, bychom tedy mûli témûfi vïdy stát pfied otázkou, vyváïí-li prezentace ztrátu autenticity cenného historického pramene. Realita je v ak této poslední úvaze velmi vzdálená. Navrhovaná prezentace je ãasto jednou z mála moïností vedoucích k záchranû torzálních fragmentû architektury a jedním z dûvodû, proã památka nemá b t po komplexní dokumentaci zcela zniãena. 3 Prezentace nemovitého nálezu je tedy na samotném konci procesu ochrany na eho archeologického dûdictví. Proces ochrany zaãíná u úvah o konzervaci a zachování vybran ch ploch (archeologick ch terénû), na kter ch by v budoucnu nemûla b t provádûna Ïádná stavební ãinnost. Tento zpûsob ochrany by byl nejúãinnûj í. Mimo Prahu se v ak neuplatàuje nikde v âr, a i zde jej lze prosadit velmi obtíïnû. Vût inou dotãené orgány, v na- em pfiípadû Odbor památkové péãe Magistrátu mûsta Brna (dále jen OPP MMB), pfiistoupí k vydání závazného stanoviska, vymezujícího podmínky archeologického v zkumu a pfiípadné ochrany odkryt ch nemovit ch památek. ZáleÏí v ak také na mnoha okolnostech, které pfiípadné zachování nálezu ovlivní. Patfií sem napfiíklad rozsah stavebního zámûru, otázka investora (zda se jedná o vefiejn, ãi soukrom subjekt), ãasov pfiedstih poskytnut k v zkumu pfied zahájením stavby, ale i taková drobnost jako roãní období. Velmi patné v chodisko k ochranû pfiedstavuje skuteãnost, Ïe i pfies upozornûní na pfiípadné zachování nemovité památky odhalené v rámci v zkumu, jeï je uvedeno v závazném stanovisku, takfika Ïádn z investorû o takovéto moïnosti váïnû neuvaïuje. V Brnû bychom mohli jmenovat desítky pfiípadû z uplynul ch 13 let, kdy spoleãnû kooperoval OPP MMB, NPÚ ÚOP v Brnû a na e spoleãnost ve vûci záchrany jednotliv ch odkryt ch památek. Tyto pfiípady lze rozdûlit do nûkolika skupin: 1) konzervace (zachování), pfiípadná prezentace odhalen ch sklepních prostor; 2) konzervace, pfiípadná prezentace torzální architektury zasahující do nadzemních ãástí; 3) konzervace, pfiípadná prezentace torzální architektury v rámci stavební jámy základy domû, opevnûní, studny a tak dále. Nejvíce zachovan ch a prezentovan ch pfiípadû je z první skupiny, coï je zpûsobeno zejména pfiedstihov m zji Èovacím v zkumem Sanace brnûnského podzemí, iniciovan m Odborem technick ch sítí Magistrátu mûsta Brna (viz níïe). Relativnû ãasto se dafií prezentovat, pfiípadnû konzervovat nálezy pfiesahující do nadzemních ãástí, pokud ov em respektují stavební zámûr (druhá skupina). Nejménû úspû ní jsme v prosazování záchrany a prezentace památek ve tfietí skupinû, která je vût inou nejvíce dotãena stavebním zámûrem (napfiíklad hloubením stavební jámy). Samostatnou kapitolou v oblasti prezentace je vyznaãení pûdorysu odkryt ch situací do dlaïby, coï pfiímo nesouvisí s vlastní ochranou odkryt ch památek, ale v pfiípadû jejich uchování pod zemí je k nim nejcitlivûj í. V období dosahujícím délky takfika tfiiceti let se v jádru mûsta Brna uskuteãnilo pfiibliïnû 300 záchrann ch archeologick ch v zkumû nejrûznûj ího rozsahu 4 od dokumentace v kopu inïen rsk ch sítí, jednotliv ch sond aï po v zkumy cel ch parcel, ulic nebo námûstí. V souãasnosti pfiedpokládáme, Ïe do lo k v zkumu asi na 15 % plochy mûsta v hradbách. V zkumy probíhaly jak v prostfiedí profánním, tak i sakrálním. 5 V jejich prûbûhu nedo lo k odkrytí a exkavaci pouze tradiãních archeologick ch objektû (jímka, odpadní jáma, sídli tní jáma, kulturní souvrství, hrob a podobnû), ale i nejrûznûj ích pozûstatkû architektury, coï je pro mûstskou archeologii typické. UÏ od samého poãátku provádûní archeologick ch v zkumû se projevuje snaha nûkteré z tûchto architektonick ch torz prezentovat in situ, nebo je alespoà formou konzervace uchovat pro pfií tí generace. V poslední dobû, pokud prezentace ani zachování tûchto reliktû není realizovatelné, hledáme pokud moïná co nejvyspûlej í a nejefektivnûj í dokumentaãní techniky, které by umoïnily zachovat alespoà jejich vûrn obraz. Kromû fotografie a videozáznamu se jedná zejména o prostorové zamûfiení formou 3D skenování. 6 Kpochopení zámûru a k moïnostem prezentace jednotliv ch nemovit ch nálezû v historickém jádru Brna je nezbytn krátk historick exkurz dot kající se zvlá tû historické topografie mûsta. Poté, co Brno po roce 1859 pfiestalo b t zemskou pevností, postupnû do lo k asanaci jeho bastionového opevnûní. Zaãala spekulace jak s pozemky v místech b valého opevnûní, tak i s investicemi do staveb v mûstském jádru. V návaznosti na to se zaãalo intenzivnû jednat o nové územní koncepci mûsta, jiï by zahrnul územní plán. Ten mûsto doposud nemûlo, proto se zaãaly formulovat po vídeàském vzoru regulaãní podmínky i pro Brno. 7 Celá akce gradovala na pfielomu 19. a 20. století, kdy obecní v bor poïádal vládu o v hodu podle zákona ze 3. dubna 1895. Podle tohoto zákona by stavby uvnitfi mûsta, jejichï pfiestavba by byla nutná, byly na del í dobu osvobozeny od daní a pfiiráïek. Následnû byla povolena v hoda podle zákona z 25. bfiezna 1880, podle nûhoï byly strïené a znovu postavené domy pfii zmûnû stavební ãáry osvobozeny od daní na 18 let. Ustavená komise urãila k pfiestavbû z celkového poãtu 572 domû pln ch 429 a zbouráno jich do konce podniku bylo celkem 238. 8 Z pohledu historické archeologie je dûleïité roz ífiení a narovnání nûkter ch ulic, jako je na- 3 Obecnû se prezentacím vûnují Zprávy památkové péãe 68, 2008, ã. 4. 4 Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, Peter KOVÁâIK, David MERTA, Marek PE KA, Rudolf PROCHÁZKA, Dana ZAPLE- TALOVÁ, Antonín ZÚBEK: Systematick archeologick v zkum mûsta Brna, in: Rudolf PROCHÁZKA (ed.), Forum urbes medii aevi I., Brno 2002, s. 57 97. 5 V rámci pûsobení na í spoleãnosti na území MPR Brno hovofiíme o systematickém záchranném v zkumu. Termín archeologická památková péãe je dle na eho pohledu v souãasné praktické realizaci nonsens, jelikoï je provádûna formou záchrann ch archeologick ch v zkumû, ochrana archeologick ch terénû není uskuteãàována. Literatura k záchrann m archeologick m v zkumûm v Brnû uvedena v pozn. 4. 6 3D skener je v principu vysokofrekvenãní laserov dálkomûr doplnûn o zafiízení, které laserové paprsky vyslané tímto dálkomûrem vychyluje do zorného pole skeneru. Z uïivatelského pohledu mûïeme jako 3D skener definovat zafiízení, které získává 3D soufiadnice ãásti povrchu prostorového objektu: a) automaticky v systematickém rastru; b) s vysokou rychlostí (tisíce aï statisíce bodû za vtefiinu); c) poskytnutím 3D soufiadnic (takfika) v reálném ãase. Získaná data ze skeneru v podobû mraãen bodû mohou b t nadále zpracovávána, napfiíklad pomocí sofistikovaného softwarového fie ení PolyWorks. PolyWorks obsahuje nejrozsáhlej í soubor nástrojû pro práci s mraãny bodû, zahrnující pfiedzpracování a vyãi tûní dat, spojení nûkolika mraãen, generování polygonového modelu, editaci a optimalizaci polygonového modelu, porovnání mraãno mraãno nebo mraãno CAD model, mûfiení rozmûrû a poloautomatickou 3D vektorizaci. 7 Urbanismem druhé poloviny 19. století se doposud nejpodrobnûji zab val Pavel ZATLOUKAL: Pfiíbûhy z dlouhého století. Architektura let 1750 1918 na Moravû a ve Slezsku, Olomouc 2002. Jmenovat lze i knihu editovanou t mï autorem Pavel ZATLOUKAL (ed.): Brnûnská architektura 1815 1915. PrÛvodce, Brno 2006. Zmínit je potfieba i pfiehlednou práci Karel KUâA: Brno. V voj mûsta, pfiedmûstí a pfiipojen ch vesnic, Praha 2000. 8 Cecílie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ: Brno. Dílo pfiírody, ãlovûka a dûjin, Brno 1971, s. 101 106; Karel KUâA, cit. v pozn. 7, s. 127 142; Jan SEDLÁK: Brno secesní, Brno 2004, s. 28 35; Luká FASORA: Sociální a politické aspekty brnûnské asanace, in: Brno v minulosti a dnes 20, Brno 2007, s. 205 219. 187

2 4 3 pfiíklad Bûhounská, KobliÏná, Masarykova nebo Zámeãnická, a nové proraïení ulice Ra ínovy v místû star í zástavby uliãky Kostelní. Pod novû upravované komunikace se tak dostaly ãásti historick ch domû, jeï ustoupily novostavbám. V mnoha pfiípadech, jak ukázaly záchranné archeologické v zkumy, se jedná o ãásti konstrukcí, které mûïeme pfiifiadit nejstar í vrstvû mû - Èanské zdûné architektury ze závûru 13. století. Podobná situace je u pûvodního mûstského opevnûní, kdy se pozûstatky pfiíkopû, parkánu, hradby, vûïí ãi ba t, bran a barbakánû nacházejí pod komunikacemi nebo mûstsk mi parky. Zmínûn m situacím se pak vymyká kostel sv. Mikulá- e, kter stával na námûstí Svobody (zbourán 1870). A právû zde vyvstává problém, jak naloïit s informacemi a skuteãnostmi, Ïe se na rûzn ch místech MPR, v rûzném rozsahu i stavu nachází torzální historická architektura. Jak ji chránit, zkoumat a prezentovat? Pokusy o prezentaci odkryté brnûnské torzální architektury Nejvût í skupina prezentovan ch památek úzce souvisí s dlouhodob m projektem Magistrátu mûsta Brna Sanace brnûnského podzemí. 9 Cílem projektu obecnû je, jak název napovídá, sanace dnes neznám ch nebo do zapomnûní upadl ch podzemních prostor. 10 PrÛzkum je doprovázen záchrann m archeologick m v zkumem i stavebnû-historick m prûzkumem. Poãátky této akce spadají do 80. let minulého století, záchrann archeologick v zkum v ak probíhá teprve od roku 1996. 11 Jedná se o realizaci prûzkumn ch sond poloïen ch pfii jednotliv ch uliãních blocích v prostoru MPR a ochranného pásma. 12 Odhalené prostory z období 13. aï 18. století jsou staticky zaji tûny pfievaïuje doplnûní klenby a vyspárování, v krajním pfiípadû vyplnûní prostory chemicky inertním popílkem a následné zasypání. Sanované sklepy jsou opatfieny betonovou vstupní achtou s kovov m poklopem a ãekají na dal í vyuïití. Snahou mûsta je tyto objekty zapojit do rûznû koncipovan ch prohlídkov ch tras, pfiípadnû je pronajmout. V minulém roce byly magistrátem z Evropského fondu pro regionální rozvoj získány finanãní prostfiedky na dva projekty, jejichï cílem je zpfiístupnûní vybran ch ãástí suterénních prostor ve mûstû pro vefiejnost. 13 Projekty se t kají pfieváïnû sklepû pod vefiejn m prostranstvím (Zeln trh, Dominikánské námûstí). V obou zmínûn ch pfiípadech by mûly vzniknout náv tûvnické okruhy, kde budou kromû expozic k vidûní zejména pûvodní podzemní prostory. V leto ním roce bude s podporou Evropské unie zahájen dal í projekt zpfiístupnûní renesanãní kostnice pod kostelem sv. Jakuba. V budoucnu by mûla vzniknout pfiinejmen ím je tû jedna dal í turistická trasa v místû b val ch skle- Obr. 2. Brno, Moravské námûstí, základy Bûhounské brány, pohled od jihov chodu. Obr. 3. Brno, Petrov 2, odkrytá studna, pohled shora. Obr. 4. Brno, Jakubské námûstí, zakrytá studna, pohled od jihu. 9 Vybrané v sledky sanace brnûnského podzemí prezentuje ve sv ch knihách Ale SVOBODA: Brnûnské podzemí, Brno 2003; t Ï: Brnûnské podzemí II, Brno 2005. 10 Akci vyvolala tragická událost z 15. února 1976, kdy se pfied domem v Pekafiské 62 propadla komunikace a v podzemí navïdy zmizela paní Marie Barto ová. 11 Do roku 1996 byla dokumentace jednotliv ch sond nahodilá. Od tohoto roku probíhá systematická dokumentace v ech poloïen ch sond, do roku 2010 jich bylo realizováno nûkolik stovek. 12 Sondy o obdélném pûdorysu 1,5 m x 1,5 aï 2,5 m a hloubce aï 8 m jsou projektovány tak, aby zasáhly místa s pfiedpokládanou zástavbou období pfied brnûnskou asanací. V pfiípadû potfieby jsou sondy v plo e roz ifiovány. 13 Jedná se o finanãní prostfiedky z Regionálního operaãního programu NUTS 2 jihov chod Labyrint pod Zeln m trhem a Sklepení domu mincmistrû. 188

5 6 Obr. 5. Brno, Kopeãná ulice, základy presbytáfie nûkdej ího kostela V ech svat ch. Obr. 6. Brno, kostel sv. Petra a Pavla, pohled do interiéru goticko-románské krypty. (Foto archiv Biskupství brnûnského) pû augustiniánského klá tera v Bûhounské ulici a na Moravském námûstí. V echny tyto projekty jsou velmi zajímavé i z památkového hlediska a zaslouïí si samostatn pfiíspûvek, kter bude autory zpracován pro stránky ZPP po jejich stavební realizaci. Do skupiny památek, jejichï prezentace souvisí se sanací brnûnského podzemí, patfií také základy kostela sv. Mikulá e, dále základy pozdnû gotické Bûhounské brány v parãíku na Moravském námûstí a studní na Jakubském a Dominikánském námûstí ãi na Petrovû 2. 14 Vyznaãení pûdorysu kostela sv. Mikulá e do dlaïby se podafiilo v roce 2005 prosadit v rámci celkové rekonstrukce námûstí Svobody. I kdyï by zde forma prezentace mohla b t nápaditûj í, jde prozatím o jedin v dlaïbû pfiiznan pûdorys ve mûstû. Studna na Jakubském námûstí byla obnovena o rok dfiíve, nadzemní ãást studny je modernû sochafisky ztvárnûna. Sklenûn prûhled mûl umoïàovat pohled pfiímo do jejího interiéru, pfii návrhu v ak byly patnû zhodnoceny podmínky vlhkosti a dochází k rosení skla, které je v souãasnosti trvale neprûhledné. Studna na Dominikánském námûstí je prozkoumaná, pfiekrytá betonov mi pfieklady a dlaïbou. V tomto stavu ãeká na rekonstrukci námûstí, aby mohla b t prezentována. V roce 1994 byla vyklizena studna pfii dvorní ãásti domu Petrov 2. 15 Studnu pfiekr vá drátûné pletivo a lze do ní nahlédnout. Patrnû nejrozsáhlej ím a asi i nejkontroverznûj- ím nálezem, kter by mûl b t v rámci projektu sanace brnûnského podzemí prezentován, jsou základy pfiedbraní Bûhounské brány v parãíku na Moravském námûstí. Základy jsou v souãasnosti pfiekryty geotextilií a konzervovány pod travním drnem. V následujících letech by mûlo dojít k jejich znovuodhalení. Cel nález bude prezentován in situ a vystaven povûtrnostním vlivûm. Návrh zastfie ení a pfiípadného vytvofiení informaãního bodu o Brnû nebyl shledán z památkáfiského hlediska jako vhodn, nová stavba by naru ovala pohled na barokní stavbu nûkdej ího klá tera augustiniánû. V dûsledku odkrytí základû brány a poukázání na historick v znam torza nedojde v tomto místû k v stavbû podzemních garáïí, jeï by zniãily podstatnou ãást konstrukcí stfiedovûk ch i novovûk ch fortifikací. Z tohoto hlediska je úloha projektu sanace brnûnského podzemí jako zji Èovacího archeologického v zkumu zcela nezastupitelná. To se v minulosti ukázalo jiï nûkolikrát. Torzální architekturu odhalenou v minulosti archeologick mi v zkumy v MPR Brno, kromû sanace brnûnského podzemí, mûïeme pro zjednodu ení rozdûlit do dvou skupin: na církevní a mû Èanskou architekturu. Zatímco nálezy, které souvisí s církevním prostfiedím a navíc jsou ucelené, se dafií vcelku úspû nû prezentovat, u profánní architektury tomu tak není. V roce 1993 byla na základû archeologick ch odkryvû vefiejnosti zpfiístupnûna ãásteãnû rekonstruovaná a dostavûná stfiedovûká krypta kostela sv. Petra a Pavla. Obnoveny byly nábûhy klenby a dozdûny obvodové zdi. Prostor krypty je vyuïíván k drobn m v stavám Diecézního muzea v Brnû. 16 V roce 1996 byla v rámci záchranného archeologického v zkumu v prostoru lodi minoritského kostela sv. JanÛ odkryta a vyklizena pozdnû gotická krypta, která v souãasnosti není pfiístupná vefiejnosti. 17 V roce 2005 se podafiilo odkr t, zachovat a následnû prezentovat presbytáfi vrcholnû stfiedovûkého kostela V ech svat ch na Provaznickém vr ku. 18 Odhalené základové zdivo je zakomponováno do novostavby a prezentováno in situ za sklenûn mi v kladci v místní pizzerii. K úspû né prezentaci naopak nebyla dotaïena torza nejstar ích stavebních vrstev kostela sv. Jakuba. 19 Jak jiï bylo fieãeno, profánní architektura zejména pro svou neúplnost zûstává i nadále oním nad námi vztyãen m prstem. V prûbûhu záchrann ch archeologick ch v zkumû se doposud pfieváïnû snaïíme o dialog s projektanty, investory a provádûcími firmami tak, aby odhalené ãásti staveb byly co nejménû po kozeny a aby se jim pokud moïno zemní práce vyhnuly, coï se nám vût inou nedafií. V takov chto pfiípadech, kdy zachování, natoï prezentace není moïná, se pak uchylujeme alespoà k co nejobsáhlej í dokumentaci (viz dále). V roce 1997 se podafiilo prezentovat ãást stfiedového pilífie gotického sklepa pfii stavbû multifunkã- 14 Ke sv. Mikulá i viz Peter KOVÁâIK, David MERTA, Marek PE KA, Rudolf PROCHÁZKA, Jaroslav SADÍLEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2000, in: Pfiehled v zkumû 42 (2000), Brno 2001, s. 93 99. K základûm Bûhounské brány viz Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Michal PE KA, Petr POLÁNKA, Lenka SEDLÁâKOVÁ, Dana ZAPLETALOVÁ, Antonín ZÒBEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2005, in: Pfiehled v zkumû 47 (2005), Brno 2006, s. 175 177. 15 Rudolf PROCHÁZKA: Brno (okr. Brno-mûsto), Petrov ã. 2, in: Pfiehled v zkumû 1993 1994, Brno 1997, s. 185. 16 Podrobnûji viz Libor JAN, Rudolf PROCHÁZKA, Bohumil SAMEK: Sedm set let brnûnské kapituly, Brno 1996, s. 13 39. 17 Josef UNGER: Objev pozdnû gotické krypty v brnûnském minoritském kostele, in: Pravûk, Nová fiada 8, Brno 1998, s. 297 301. 18 Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14, s. 207 209. 19 V tomto pfiípadû se jednalo o záleïitost ne zcela pfiehlednou a jednoznaãnû uchopitelnou, takïe to, Ïe nakonec nebyla prezentována, jaksi není na kodu. 189

7a Alternativní cesta k prezentaci 3D skenování Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe se vût inu odkryt ch situací v Brnû dlouhodobû nedafií zachránit ani prezentovat, hledáme stále nové moderní metody, jak je pokud moïno co nejobjektivnûji zdokumentovat. Jednu z moïností pfiedstavuje 3D skenování, metoda, kterou povaïujeme za perspektivní i v oblasti dal í prezentace odkryt ch a následnû zniãen ch archeologick ch situací. 26 Vzhledem k neustále se zlep ujícím moïnostem dne - ních 3D tiskáren nemusí do budoucna zûstat pouze u prezentace poãítaãové. V souãasnosti je tradiãnû pouïíváno nûkolik metod pofiizování grafické dokumentace archeologick ch situací a torzálních objektû (ruãní zákres, fotografie, geodézie, fotogrammetrie). 3D skenování nabízí oproti tûmto klasick m metodám naprosto vûrn prostorov obraz dokumentovaného objektu ve velmi podrobném rozli ení (s odchylkou dle pouïitého zafiízení od 2 do 100 mm). Pfii kombinaci s digitální fotogrammetrií lze získat informace o barevnosti a materiálovém sloïení objektu. Bûhem krátké doby mû- Ïeme zdokumentovat i rozsáhlé a prostorovû ãlenité objekty. 27 Spoleãnost Archaia Brno o. p. s., zaãala v hody 3D skenování vyuïívat v roce 2003. V echny pofiízené 3D skeny vytvofiila firma GEODIS 7b Obr. 7a. Brno, âeská ãp. 10, zkoumaná plocha nûkdej ího dvorku, pohled shora. Obr. 7b. Brno, âeská ãp. 10, zkoumaná plocha nûkdej ího dvorku, pohled shora, pfiíklad 3D skenování. ního domu Josefská 8. 20 Po roce 2000 byl v ak tento fragment zbourán, protoïe majiteli znemoï- Àoval plochu suterénu plnohodnotnû komerãnû vyuïívat. V roce 2000, pfii bourání pfiízemí domu Franti kánská 9, jeï bylo v havarijním stavu, byl odhalen gotick portál s ãástí stûny pfiízemí. 21 ProtoÏe portál zasahoval do nadzemní ãásti, jeï mûla b t srovnána na úroveà okolního terénu a upravena pro doãasnou stavbu urãenou pro trhovce, pfiistoupil stavebník i ke zbourání tohoto torza. Dosud jedin m pfiípadem, kdy se podafiilo prezentovat a zachovat ãást mû Èanského domu, byl objekt ve Starobrnûnské 2 4. Zde byl pod sklem v podlaze obchodního domu C&A ke spatfiení vrcholnû stfiedovûk sklep. Sklo v ak bylo po urãitém ãase o lapáno a následnû pfiekryto podlahovou krytinou. 22 Dal í pfiípady nálezû navrhovan ch na prezentaci se nepodafiilo zrealizovat. Asi nejznámûj ím pfiíkladem jsou základy domu Meãová 2 v prostoru Velkého palíãku, jimï byl nejprve zru en status památky a pfii v stavbû Obchodní galerie Velk palíãek v roce 2000 byly odbagrovány. 23 V roce 2003 byl ve dvofie Panské 6 8 odhalen gotick sklep se vstupním portálem; po dohodû se stavebníkem archeologové zdivo sklepa rozebrali s tím, Ïe stavba mûla b t postavena na nûjakém jiném místû v rámci objektu, k ãemuï jiï nedo lo. 24 Z hlediska obecného pfiínosu prezentace torzální architektury byl posuzován pfiípad dochovaného úseku zdiva kontraskarpy mûstského pfiíkopu na Moravském námûstí. Investorem stavby bylo Ministerstvo spravedlnosti âr a budoucím uïivatelem Nejvy í správní soud. Zdivo se podafiilo i pfies intenzivní snahu budoucího uïivatele o odstranûní zachovat a konzervovat. Dle zástupcû soudu by prezentace v místû archivu byla nevhodná a argumentace pfii diskusi byla vedena v rovinû spoleãenského pfiínosu soudu a v znamu vlastní památky. 25 20 Rudolf PROCHÁZKA: Brno (okr. Brno-mûsto), ulice Josefská ã. 8, parcela ã. 226, in: Pfiehled v zkumû 39 (1995 1996), Brno 1999, s. 378 379. 21 Peter KOVÁâIK a kol., cit. v pozn. 14, s. 99 102. 22 David MERTA: Brno (okr. Brno-mûsto), Starobrnûnská ã. 2, 4, 6, 8, in: Pfiehled v zkumû 40 (1997 1998), Brno 1999, s. 306 309. 23 David MERTA, Marek PE KA, cit. v pozn. 2, s. 123 126. 24 Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Dana ZAPLETALOVÁ, Antonín ZÒBEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2004, in: Pfiehled v zkumû 46 (2004), Brno 2005, s. 128 133. 25 Viz Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14, s. 193 196. 26 Tato ãást pfiíspûvku vychází z textû Jan SIROTEK, David MERTA, Marek PE KA: Jednotná metodika pofiizování digitální dokumentace památkovû chránûn ch objektû, nepublikovan rkp., 2004, archiv Archaia Brno o. p. s.; David MERTA, Milo TEJKAL: MoÏnosti vyuïití laserscanningu pfii 3D dokumentaci archeologick ch v zkumû a torzální architektury, Bardejov 2009. Dal í literatura k 3D skenování viz Dagmar DRESLEROVÁ, Jan FROLÍK, Tomá MIKOLÁ- EK: VyuÏití trojrozmûrného laserového scanneru v archeologii, in: Jifií MACHÁâEK (ed.), Poãítaãová podpora v archeologii 2, Brno 2008, s. 289 307. 190

7c 7d 7e 7f Obr. 7c. Brno, Jakubská ulice, v stup laserového skenu upraven pro vizualizaci, model povrchu v true color, pfiíklad 3D skenování. Obr. 7d. Brno, Jakubská ulice, základy historické zástavby nûkdej í jiïní fronty ulice, pohled od severu. Obr. 7e. Brno, Kopeãná ulice, kostel V ech svat ch, plocha v zkumu pfii presbytáfii, spojená mraãna bodû, pfiíklad 3D skenování. Obr. 7f. Brno, Kopeãná ulice, zkoumaná plocha, pohled od severozápadu. Brno, s jejímiï pracovníky dlouhodobû spolupracujeme. Této metody v ak prozatím vyuïíváme pouze k dokumentaci vybran ch archeologick ch situací, které jsou urãeny ke zniãení. Vût inou se jedná o sken plochy po ukonãení v zkumu, pfiípadnû stavby v prûbûhu stavebnû-historického prûzkumu. Doposud byly pro spoleãnost Archaia Brno o. p. s., skenovány následující lokality: Panská 6 8 (2003), záchrann archeologick v zkum ãásti parcely odkryl relikty vrcholnû stfiedovûkého mû Èanského domu, kter mûl b t odstranûn. Po dokopání byla zkoumaná plocha dokumentována. 28 âeská 10 (2004), záchrann archeologick v zkum stfiedovûké parcely byl skenován v momentû dopreparování antropogenních aktivit, zároveà byly skenovány i historické, vrcholnû stfiedovûké suterénní prostory. 29 Rekonstrukce Jakubského námûstí (2004), záchrann archeologick v zkum pfiedcházející celkové rekonstrukci námûstí odkryl základy dvou star- ích stavebních fází kostela sv. Jakuba (po roce 1210 a 1300) spolu s kaplemi, které mlad í kostel obklopovaly. Dokumentována byla kaple pfii severní stûnû kostelní lodi (kolem roku 1400). 30 27 Dle na eho mínûní jsou pfiednosti 3D skenování zcela jednoznaãné. Také lze konstatovat, Ïe této formû dokumentace v souãasnosti jiné, bûïnû pouïívané dokumentaãní techniky v archeologii i stavebnû-historick ch prûzkumech sv mi moïnostmi takfika nekonkurují. Tím samozfiejmû netvrdíme, Ïe je zavrhujeme. Naopak kombinace v ech v e zmínûn ch dokumentaãních technik, vãetnû verbálních popisû a videodokumentace, pfiiná í oãekávan, co nejobsáhlej í a nejobjektivnûj í v sledek. ZároveÀ je nutné podotknout, Ïe v echny moïnosti, které 3D skenování pfiiná í, nejsme v souãasnosti schopni postihnout, natoï vyuïít. 28 K v sledkûm tohoto záchranného archeologického v zkumu napfiíklad Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Dana ZAPLETALOVÁ, Antonín ZÒ- BEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2003, in: Pfiehled v zkumû 45, Brno 2004, s. 77 79; Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14, s. 128 133. 29 Záchrann archeologick v zkum byl zpracován v Lenka SEDLÁâKOVÁ: âeská 10. Brnûnská mûstská parcela do poloviny 14. století v odrazu hmotné kultury, diplomová práce na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, 2007. Dílãím zpûsobem o nûm referují Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14, s. 178 179. 30 V zkum je pfiedbûïnû publikován v Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 28, s. 125 126; k základûm bûhounské brány Peter KOVÁâIK a kol., cit. v pozn. 14; Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14. 191

Kopeãná 34 (2004), záchrann archeologick v zkum pfiedcházející v stavbû bytového domu odkryl presbytáfi stfiedovûkého kostela V ech svat ch (kolem roku 1300) s okolním hfibitovem. Dokumentován byl presbytáfi kostela s nejbliï ím okolím. 31 BoÏetûchova 1 (2005), záchrann archeologick v zkum v rámci rekonstrukce hospodáfiského dvora b valého kartuziánského klá tera v Brnû- -Královû Poli. Mimo jiné zde byla odkryta stfiedovûká cihelna (závûr 14. století), která byla po vypreparování i skenována. 32 Moravské námûstí 6 (2005), záchrann archeologick v zkum. Skenována byla dokopaná plocha a relikt kontraskarpy mûstského pfiíkopu z 15. století. 33 Námûstí svobody 1 (2005), stavebnû-historick prûzkum pfii rekonstrukci goticko-renesanãního domu, v rámci nûhoï byl dokumentován pozdnû stfiedovûk dvorní trakt, urãen k demolici. 34 Trãkovsk palác, hrad Lipnice (2005), stavebnû-historick prûzkum, v rámci nûhoï byl dokumentován interiér takzvaného Trãkovského paláce (závûr 15. století). V sledky skenování byly mimo jiné vyuïity pro následné zhotovení fotogrammetrie obvodov ch zdí. 35 Zeln trh 17 (2005), dokumentace stavby na stfiedovûké, dnes nezastavûné parcele. Dokumentován byl komplex stfiedovûk ch sklepû. 36 Pfiedbraní Bûhounské brány (2005), záchrann archeologick v zkum provázející sanaci podzemí bloku 50. Dokumentován byl relikt branské stavby z období kolem roku 1500. 37 Nová ka na na Námûstí svobody (2006), záchrann archeologick v zkum doprovázející celkovou rekonstrukci Námûstí svobody. Skenována byla plocha v místû v kopu pro novou ka nu. Zachyceny zde byly pozûstatky po star ích ka nách (renesanãní a barokní), mûstsk vodovod (16. století) a aktivity z poloviny 13. století. 38 Rekonstrukce ulic Jakubská a Ra ínova (2007), záchrann archeologick v zkum doprovázející rekonstrukci ulic Jakubská a Ra ínova. Skenována byla prozkoumaná plocha, jednalo se o povrch terénu z období pfied polovinou 13. století a torzální vrcholnû stfiedovûkou mû Èanskou dfievohlinûnou i zdûnou architekturu. 39 Ba ty 4 (2008), záchrann archeologick v zkum, v jehoï rámci byla dokumentována prozkoumaná plocha záchranného archeologického v zkumu. Jednalo se o pozûstatky pecí a obilních jam z pfielomu 12. a 13. století, pozûstatky dfievohlinûné a zdûné zástavby ze 13. století. 40 Mojmírovo námûstí 6 (2009), záchrann archeologick v zkum dvou parcel v Královû Poli doloïil stfiedovûkou zástavbu od poloviny 13. století, pfiedstavovanou pfieváïnû do podloïí zahlouben mi sklepy, které byly dokumentovány skenerem. 41 Orlí 19 21 (2009), záchrann archeologick v zkum dvojice stfiedovûk ch parcel v blízkosti Mûnínské brány, v rámci nûhoï byly odkryty pozûstatky vrcholnû stfiedovûké zástavby. Dokumentován byl prozatím jeden ze zdûn ch sklepû. 42 Parkovací dûm Panenská (2009), záchrann archeologick v zkum tfií stfiedovûk ch parcel s pozûstatky dfievohlinûné zástavby byl skenován v úrovni prozkoumané plochy. Hrad Zub tejn (2009), zamûfiení stavu pfied plánovanou konzervací zdiv zfiíceniny hradu. Digitální data z vût iny tûchto staveb ãi archeologick ch situací jsou prozatím zpracována pouze základním zpûsobem. To v praxi znamená, Ïe máme k dispozici polygonální model lokality, kter lze usadit do soufiadného systému JTSK. 43 Vzhledem k ãasovû nároãné a vysoce specializované fázi dal ího zpracování chápeme dosud získaná data spí e jako vklad do budoucna, kdy si doká- Ïeme pfiedstavit prezentaci tûchto jiï naskenovan ch v zkumû jak pomocí domodelovan ch 3D animací, tak i trojrozmûrn ch modelû, které budou vyhotoveny 3D tiskárnou. 31 Petr HOLUB a kol., cit. v pozn. 14, s. 207 209. 32 Dílãí v sledky záchranného archeologického v zkumu byly publikovány v Petr HOLUB, David MERTA, Antonín ZÒBEK: Cihláfiská a vápenická pec na ulici BoÏetûchova v Brnû-Královû Poli, in: Archaeologia technica 17, Brno 2006, s. 45 51. 33 Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Petr POLÁNKA, Lenka SEDLÁâKOVÁ, Dana ZA- PLETALOVÁ, Antonín ZÒBEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2005, in: Pfiehled v zkumû 47 (2005), Brno 2006, s. 193 195. 34 V sledky stavebnû-historického prûzkumu byly komplexnû publikovány v Pavel BORSK, David MERTA, Antonín ZÒBEK: DÛm U zlatého orla ãp. 95 na námûstí Svobody ã. 1 v Brnû, in: Památková péãe na Moravû. Monumentorum tutela 12, 2006, s. 45 62. 35 Milo TEJKAL: Hrad Lipnice nad Sázavou, Trãkovsk palác, pfiekreslené ortogonalizované snímky vnitfiních stûn paláce, stav k 4. 7. 2004, archiv Archaia Brno o. p. s., 2008. 36 PrÛzkum sklepû byl publikován v Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Antonín ZÒBEK: Mûstská archeologie a SHP, in: Staletá Praha 24, Praha 2003, s. 244; Rudolf PROCHÁZKA, Pavel BORSK, Dagmar âernou KOVÁ, Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Jaroslav SADÍLEK: Zdûn dûm stfiedovûkého Brna. Struãné charakteristiky stojících a archeologicky plo nû odkryt ch reliktû, in: David MERTA, Marek PE KA (eds.), Forum Urbes Medii Aevi III. Vrcholnû stfiedovûká mû Èanská architektura ve stfiední Evropû, Brno 2006, s. 255. 37 Petr HOLUB, Václav KOLA ÍK, David MERTA, Marek PE KA, Dana ZAPLETALOVÁ, Antonín ZÒBEK: PfiedbûÏné v sledky záchrann ch archeologick ch v zkumû v Brnû v roce 2004, in: Pfiehled v zkumû 46 (2004), Brno 2005, s. 152. 38 Petr POLÁNKA, Antonín ZÒBEK: Archeologické doklady vodohospodáfiství stfiedovûkého a novovûkého Brna v prostoru Dolního trhu, in: Archeologia technica 19, Brno 2008, s. 110 124. 39 V zkum A86/07 je doposud ve fázi zpracování, dílãí v sledky byly publikovány. 40 V zkum A20/08 je doposud ve fázi zpracování. 41 V zkum A63/08 doposud probíhá. 42 V zkum A075/08 doposud probíhá. 43 Jedná se o prostorovou dokumentaci souãasného stavu zkoumané plochy, pfiípadnû stojícího objektu. 3D dokumentace je pofiízena metodou laserového skenování, jehoï v stupem je mraãno bodû s informacemi o soufiadnicích X, Y, Z (v JTSK). Tyto základní informace se dále uchovávají v definovaném binárním formátu. Pro úãely v mûny dat se pofiizuje komprimovaná verze souboru ve formátu vhodném pro jednoduché prohlíïení. Vlastní vizualizace objektu je provádûna pomocí vektorového generalizovaného modelu. V kresy pro vyuïití v CAD se vyhotovují s vyuïitím 3D mraãna bodû a geodetického zamûfiení budovy. Pfiedmûtem mûfiení jsou vodorovné i svislé konstrukce (vãetnû terénních ploch), proniky kleneb (i ve sklepení), rozhraní stavebních hmot (u ostûní a podobnû), zafiizovací pfiedmûty památkového charakteru (krby, obloïení a podobnû) a ostatní funkãní i ozdobné architektonické ãlánky. 192