Filozofická fakulta. Univerzity Karlovy v Praze. Katedra Psychologie. Bakalářská práce. Hana Bergerová

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra Psychologie Bakalářská práce Hana Bergerová Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti The Relationship Between the Concept of Emotional Intelligence and the Big Five Model of Personality Praha, 2013 Vedoucí práce: PhDr. Luděk Stehlík

Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování PhDr. Luďku Stehlíkovi za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat organizaci Hogan Assessment Systems, Inc, ţe mi umoţnila vyuţít technický manuál k testu Hogan s EQ report. 2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 10. května 2013 Hana Bergerová 3

Abstrakt: Má bakalářská práce nese název Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti. Práce je rozdělena na dva velké celky teoretickou a praktickou část. V literárně-přehledové studii popisuji koncept EI, pětifaktorový model osobnosti a jejich vzájemný vztah. Existují dvě pojetí EI, a to schopnostní EI a EI, která je povaţována za osobnostní vlastnost. Souvislost mezi EI a pětifaktorovým modelem osobnosti závisí na tom, s jakým konceptem EI Big Five porovnáváme. Všechny testy EI, které byly porovnávány s NEO-PI-R nebo jinou metodou zkoumající pětifaktorový model osobnosti, jsou v textu popsány. Obecně můţeme říci, ţe vztah mezi testy měřícími schopnost EI a pětifaktorovým modelem osobnosti je slabý. Naopak většina metod zjišťujících rysovou EI s Big Five koreluje poměrně silně. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří návrh výzkumu, ve kterém se zabývám rozdílností dvou konceptů EI a jejich úspěšností v predikci emočně inteligentního chování. Klíčová slova: Koncept emoční inteligence, pětifaktorový model osobnosti, schopnost EI, vlastnost EI, korelační a validizační studie 4

Abstract: My bachelor's thesis has the title The Relationship between the Concept of Emotional Intelligence and the Big Five Model of Personality. The work is divided into two large units - theoretical and practical. In a literary survey this study describes the concept of EI, fivefactor model of personality and their relationship. There are two concepts of EI: ability EI and trait EI. The relationship between EI and five-factor model of personality depends on how the concept of EI with which the concept of EI we compare Big Five. All tests EI, which were compared with the NEO-PI-R or other method investigating five-factor personality model, are described herein. In general we can say that the relationship between tests measuring the ability EI and five-factor model of personality is insignificant. In contrast, most methods of ascertaining EI correlate with the Big Five quite strongly. The practical part of my thesis consists of a research proposal, which deals with the differences of two concepts of EI and their success rate in predicting emotionally intelligent behavior. Keywords: Concept of emotional intelligence, Big Five model of personality, ability EI, trait EI, correlation and validation studies 5

Seznam použitých zkratek EI Emoční inteligence MEIS Multifactor Emotional Intelligence Scale (Vícefaktorová škála emoční inteligence) MSCEIT Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test (Mayerův-Saloveyův- Carusův test emoční inteligence) EQ-i SEIS Emotional Quotient Inventory (Bar-Onův inventář emočního kvocientu) Schutte Emotional Intelligence Scale (Schutteho škála emoční inteligence) ECI TEIQue TMMS Emotional Competence Inventory (Inventář emocionálních dovedností) Trait Emotional Intelligence Questionnaire (Dotazník rysové emoční inteligence) Trait Meta-Mood Scale (Škála pro zjištění citových přesvědčení a postojů k vlastním emočním proţitkům) HPI Hogan Personality Inventory (Hoganův osobnostní dotazník) HDS Hogan Development Survey (Hoganův rozvojový dotazník) 6

Obsah Úvod... 9 1. Emoční inteligence... 11 1.1. Modely a měření EI... 11 1.1.1. EI90 - Původní model EI Mayera a Saloveye (1990)... 12 1.1.2. EI97 - Přepracovaný model EI Mayera a Saloveye (1997)... 13 1.1.3. Bar-Onův model EI... 14 1.1.4. Golemanův model EI... 14 1.1.5. Rysový model Petridese a Furnhama... 16 2. Pětifaktorový model osobnosti... 17 2.1. Lexikální studie... 17 2.1.1. Popis jednotlivých faktorů zjištěných lexikální studií v ČR... 18 2.2. Dispoziční (dotazníkový) přístup... 19 2.2.1. Další metody měření pětifaktorového modelu osobnosti... 20 2.3. Věkové a pohlavní rozdíly pěti dimenzí osobnosti... 20 3. Modely schopností a modely smíšené... 21 4. Schopnost EI... 22 4.1. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a MEIS... 22 4.2. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a MSCEIT... 23 5. Vlastnost EI... 26 5.1. Popis EQ-i... 26 5.2. Popis SEIS... 27 5.3. Popis ECI... 27 5.4. Popis TEIQue... 28 5.5. Popis TMMS... 28 5.6. Popis Hogan s EQ report... 29 5.7. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a EQ-i... 30 7

5.8. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a SEIS... 34 5.9. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a ECI... 35 5.10. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a TEIQue... 36 5.11. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a TMMS... 37 5.12. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a HPI... 38 6. Uţitečnost sebepopisných metod a výkonových testů... 40 7. Návrh výzkumu... 42 7.1. Výzkumný problém a cíle výzkumu... 42 7.2. Formulace hypotéz... 44 7.3. Hypotézy... 45 7.4. Výzkumný soubor... 45 7.5. Výzkumné metody... 46 7.5.1. Hogan s EQ report... 46 7.5.2. MSCEIT... 47 7.5.3. Dotazník... 48 7.6. Realizace výzkumu... 48 7.7. Interpretace dat... 48 Závěr... 49 Seznam figur a tabulek... 50 Seznam pouţité literatury... 51 Přílohy... 56 Poloţky dotazníku zjišťujícího respondentovu popularitu v kolektivu... 56 8

Úvod Téma mé bakalářské práce nese název Vztah mezi konceptem emoční inteligence a pětifaktorovým modelem osobnosti. Dané téma jsem si zvolila z toho důvodu, ţe je koncept emoční inteligence v posledních letech poměrně populární, a chtěla jsem se o něm dozvědět více. Aktuálnost tématu je dle mého názoru dána jednak celospolečenským zaměřením na výkon (Assessment a Development centra často vyuţívají osobnostních testů pro zjištění predispozic k zastání určité pracovní pozice), ale také díky Golemanově publikaci, která zpopularizovala koncept EI. Cílem mé práce je zjistit, jak spolu souvisí koncept EI a pětifaktorový model osobnosti a čím je způsobeno jejich případné překrytí. Má bakalářská práce je dělena na dvě hlavní části teoretickou a praktickou. Teoretická část je členěna na tři větší oddíly. První oddíl pojednává o EI, druhá se zabývá pětifaktorovým modelem osobnosti a ve třetí se věnuji jejich vzájemnému vztahu. V části týkající se EI nejprve v krátkosti pojednávám o historii EI. Dále se věnuji modelům a stylům měření EI. Konkrétně se zabývám dvěma modely EI od Mayera a Saloveye (z roku 1990 a 1997), Bar- Onovým modelem EI, Golemanovým modelem EI a Rysovým modelem Petridese a Furnhama. Ke kaţdému z těchto modelů se váţe specifická metoda měřící EI. V bloku týkajícím se pětifaktorového modelu osobnosti se také stručně věnuji historii jeho vzniku. Dále se zabývám lexikálním a dispozičním přístupem k tomuto konceptu. Rovněţ uvádím metody, jimiţ můţeme zjišťovat pět základních osobnostních faktorů. Poslední podkapitola tohoto celku pojednává o věkových a pohlavních rozdílech pěti dimenzí osobnosti. Hlavní část mé bakalářské práce je věnována vztahu mezi EI a pětifaktorovým modelem osobnosti. V úvodu tohoto oddílu porovnávám modely schopnostní a modely smíšené, jelikoţ kaţdý z nich koreluje s Big Five jiným způsobem. Dále popisuji testy, které měří schopnost EI, a jejich vztah s pětifaktorovým modelem osobnosti. Následují kapitoly, které jsou věnovány testům zjišťujícím vlastnost EI. Nejprve popisuji šest metod, které měří EI jako osobnostní rys, a potom uvádím jejich vztahy s Big Five. V části mé bakalářské práce, kde popisuji návrh výzkumu, se zaměřuji na rozdílnost schopnosti EI a EI pojímané jako osobnostní rys. Za cíl si kladu zjistit, z jakého důvodu výsledky výkonových testů, zkoumající schopnost EI, a výsledky sebeposuzovacích škál, zkoumající vlastnost EI, příliš nekorelují. Dále by mě také zajímalo, který z těchto dvou nástrojů lépe predikuje úspěch v situacích, ve kterých je nutné vyuţívat EI. Ve studii vyuţiji testy MSCEIT, Hogan s EQ report a dotazník zjišťující oblíbenost ve skupině. 9

Výsledky posledního ze jmenovaných testů pouţiji jako validizační kritérium. Pro zpracování dat a testování hypotéz vyuţiji korelační analýzu a vícenásobnou regresní analýzu. 10

1. Emoční inteligence Koncept emoční inteligence se intenzivněji rozvíjí zejména v posledních deseti letech. Obsahově se velice podobá sociální inteligenci. Výzkumníci vidí východiska emoční inteligence v Thorndikově pojetí sociální inteligence a v Gardnerově rozlišení intrapersonální a interpersonální inteligence (Baumgartner, Orosová & Výrost, 2008). Termín emoční inteligence (dále EI) zavedli Salovey a Mayer. Definovali ho jako podmnoţinu sociální inteligence, která zahrnuje schopnost monitorovat emoce (své vlastní i emoce druhých lidí), rozlišovat mezi nimi a vyuţít tyto informace k regulaci myšlení a jednání (Salovey & Mayer, 1990). Autor, který koncept EI zpopularizoval a zaslouţil se o rozšíření zájmu o tuto oblast psychologie, byl Daniel Goleman. Upozornil na to, ţe pro ţivotní spokojenost není důleţitá ani tak akademická inteligence (tzn. inteligence vyjádřená IQ-skórem), ale především emoční inteligence. Goleman odhaduje, ţe se IQ podílí na úspěchu člověka pouhými 20%. Zbylých 80% jsou další vlivy, z nichţ klíčovou skupinou je právě EI. Tu Goleman popisuje jako schopnost dokázat sám sebe motivovat a nevzdávat se tváří v tvář obtížím a frustraci, schopnost ovládat svoje pohnutky a odložit uspokojení na pozdější dobu, schopnost ovládnout svoji náladu a zabránit úzkosti a nervozitě, schopnost ovlivňovat kvalitu svého myšlení, schopnost vcítit se do situace druhého člověka a ani v těžkých chvílích neztrácet naději (Goleman, 1997, s. 42). 1.1. Modely a měření EI Modely EI můţeme dělit do dvou kategorií: modely schopností a smíšené modely. Smíšené modely zahrnují širokou škálu osobnostních charakteristik a pojímají EI jako vlastnost osobnosti (Freudenthaler & Neubauer, 2007). Modely schopností spoléhají na výkonové metody měření. Schopnost EI je zjišťována podobným způsobem jako akademická inteligence (IQ). Stejně jako v IQ testech i zde existují správné a špatné odpovědi. Výsledek nám udává objektivní údaje o tom, jaké má člověk schopnosti. Smíšené modely vyuţívají sebepopisných metod. Ţádná odpověď není dobrá ani špatná. Výsledek nám potom říká, jak jedinec vidí sám sebe. Toto zjištění ale nemusí být ve shodě s tím, jak na něj nahlíţí okolí, a proto se označuje jako subjektivní (Kohn, 2007). Do modelů schopností řadíme pouze 11

modely Mayera a Saloveye. Většina existujících konceptualizací EI patří mezi smíšené modely (např. Bar-Onův smíšený model EI) (Freudenthaler & Neubauer, 2007). 1.1.1. EI90 - Původní model EI Mayera a Saloveye (1990) Mayer a Salovey navrhli první publikované a formální pojetí EI. Jádro EI podle nich tvoří tři duševní procesy: Posouzení a vyjadřování emocí, Ovlivňování emocí a Vyuţití emocí adaptivním způsobem. První dvě skupiny (tzn. Posouzení a vyjadřování emocí a Ovlivňování emocí) se dělí na další dvě větve: ve vztahu k vlastní osobě a ve vztahu k ostatním. Větev Posouzení a vyjadřování emocí se jak z hlediska k vlastní osobě, tak ve vztahu k ostatním dělí ještě na verbální a neverbální oblast. Posouzení emocí u ostatních ve verbální rovině je ztotoţňováno s empatií. Třetí sloţka Vyuţití emocí zahrnuje čtyři subfaktory: flexibilní plánování, kreativní myšlení, schopnost přesměrovat pozornost a motivaci (Salovey & Mayer, 1990). Fig. 1 Znázornění EI dle Saloveye a Mayera (1990) (více viz hlavní text) (Salovey & Mayer, 1990, s. 190). 12

1.1.2. EI97 - Přepracovaný model EI Mayera a Saloveye (1997) V roce 1997 Mayer a Salovey publikovali nový model EI, v němţ vynechali pravou větev (tzn. Vyuţití emocí) a zbytek přepracovali. Po úpravě vznikl model se čtyřmi větvemi. První je Regulace emocí pro posílení emocionálního a intelektuálního růstu, druhou částí je Porozumění, analyzování emocí a aplikování emocionálních poznatků, třetí komponenta je Emocionální podpora myšlení a poslední větev je Percepce, posouzení a vyjádření emocí. Pro kaţdou větev jsou charakteristické čtyři schopnosti (Mayer & Salovey, 1997). Do Regulace emocí pro posílení emocionálního a intelektuálního růstu spadá (1) schopnost zůstat otevřený příjemným i nepříjemným pocitům, (2) schopnost poddat se emoci nebo získat od ní odstup podle toho, jakou má informační či potřebnou hodnotu, (3) schopnost sledovat emoce ve vztahu k sobě i k ostatním, uvědomovat si nakolik jsou jasné, typické, důleţité či rozumné a (4) schopnost zvládat emoce vlastní i ostatních, a to zmírňováním negativních pocitů a naopak posilováním pozitivních, aniţ by docházelo k vytěsňování nebo zveličování informací, které moţná nesou (Mayer & Salovey, 1997). Do větve Porozumění, analyzování emocí a aplikování emocionálních poznatků patří (1) schopnost označovat emoce a rozpoznávat vztahy mezi slovy a emocemi, (2) schopnost interpretovat významy emocí ve vztazích, (3) schopnost porozumět sloţitým pocitům a (4) schopnost rozeznávat pravděpodobné přechody mezi emocemi (Mayer & Salovey, 1997). Emocionální podpora myšlení je charakterizována čtyřmi předpoklady o svázanosti emocí a myšlení. Dle Mayera a Saloveye emoce usnadňují myšlení (1) tím, ţe směřují pozornost k důleţitým informacím, (2) lze je pouţívat jako pomůcky k usuzování o pocitech a k vybavování pocitů, (3) podporují schopnost vidět věci z různých úhlů pohledu a (4) tím, ţe emoční stavy podporují konkrétní přístupy k problémům (Mayer & Salovey, 1997). Poslední větev, Percepce, posouzení a vyjádření emocí, obsahuje čtyři schopnosti, a to (1) schopnost identifikovat emoce ve vlastních fyzických stavech, pocitech a myšlenkách, (2) schopnost identifikovat emoce druhých lidí v kresbě, prostřednictvím jazyka, zvuku, vzhledu a chování, (3) schopnost správně vyjadřovat emoce a vyjadřovat potřeby vztahující se k těmto pocitům a (4) schopnost rozlišovat mezi správným a nesprávným či čestným a nečestným vyjadřováním emocí (Mayer & Salovey, 1997). 13

Pro měření EI vytvořili Mayer, Caruso a Salovey test a nazvali ho Multifactor Emotional Intelligence Scale (Vícefaktorová škála emoční inteligence; MEIS) (Mayer, Caruso & Salovey, 1999). Stejní autoři publikovali v roce 2002 zkrácenou a vylepšenou verzi MEIS - Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test (Mayerův-Saloveyův-Carusův test emoční inteligence; MSCEIT) (Mayer, Salovey, Caruso & Sitarenios, 2003). MSCEIT představuje nejlépe vyvinutý nástroj měření schopnostní EI (Schulze & Roberts, 2007). Podrobněji tyto testy popisuji níţe. 1.1.3. Bar-Onův model EI Bar-Onově konceptualizaci se ve vědecké literatuře věnuje největší pozornost, jelikoţ byla jako jediná podpořena empirickými zjištěními. Bar-On definuje EI jako celou řadu nekognitivních způsobilostí, kompetencí a dovedností, které ovlivňují připravenost jedince úspěšně se vyrovnávat s nároky a tlakem prostředí (Bar-On, 1997, s. 14). Bar-On přezkoumal osobnostní charakteristiky, které determinují úspěch jedince nad rámec kognitivní inteligence, a vymezil pět obecných dimenzí, které povaţuje za základní faktory EI. Řadí do nich Intrapersonální dovednosti, Interpersonální dovednosti, Adaptabilitu, Zvládání stresu a Obecnou náladu (Schulze & Roberts, 2007). Test, který pro měření EI vytvořil, se nazývá Bar-On Emotional Quotient Inventory (Bar- Onův inventář emočního kvocientu, EQ-i) (Bar-On, 1997). O testu více pojednávám níţe. 1.1.4. Golemanův model EI Goleman vyčlenil několik dimenzí EI, a to Znalost vlastních emocí (Sebeuvědomění), Ovládání vlastních emocí, Sebemotivování, Empatii vůči druhým lidem a Sociální obratnost (Goleman, 1997). Za základ EI Goleman povaţuje Sebeuvědomění. To znamená, ţe by člověk měl být schopen rozpoznat a pojmenovat vlastní city, protoţe pokud toho není schopen, nemůţe je efektivně ovládat (Goleman, 1997). 14

Na první bod přímo navazuje druhá dimenze Ovládání vlastních emocí. Člověk by měl na určitou situaci reagovat adekvátně. Lidé, kteří mají tuto schopnost dobře rozvinutou, se dokáţou z ţivotních šoků a zklamání zotavit mnohem rychleji (Goleman, 1997). Další částí je schopnost Sebemotivace. Kdybychom neměli emoce, nedokázali bychom se delší dobu soustředit na jeden cíl. Ztráta motivace by nám znemoţňovala dotáhnout naše dlouhodobé plány aţ do konce. Člověk, který dokáţe odloţit svou odměnu a uspokojení na později, má větší pravděpodobnost úspěchu neţ ten, co to neumí. Dále do této dimenze také patří fenomén flow duševní stav, kdy je člověk naprosto ponořen do činnosti, které se momentálně věnuje. Schopnost dosáhnout stavu flow umoţňuje podávat vynikající výkony v nejrůznějších oblastech zájmů. Lidé, kteří mají tento rozměr EI rozvinutý, jsou produktivnější a výkonnější (Goleman, 1997). Čtvrtou kategorií je Empatie neboli Vnímavost k emocím druhých lidí. Jedinci mající v této oblasti nadání jsou výborní v profesích, ve kterých se mohou o někoho starat (např. povolání učitele). Tato základní lidská kvalita se s rostoucím emočním sebeuvědoměním prohlubuje (Goleman, 1997). Poslední dimenzí je Sociální obratnost neboli Umění mezilidských vztahů. Do určité míry je propojena s předcházející kategorií, jelikoţ uspokojivé mezilidské vztahy závisí do značné míry na tom, jestli je člověk schopen vcítit se do emocí druhých a přizpůsobit tomu své jednání. Tyto schopnosti bývají základem pro oblíbenost v kolektivu (Goleman, 1997). Na základě Golemanova modelu byly vyvinuty testy EI, a to Emotional Competence Inventory (Inventář emocionálních dovedností; ECI) a Emotional and social competency inventory (Inventář emocionálních a sociálních dovedností; ESCI) (Consortium for research on emotional intelligence in organizations, 2013a). ECI obsahuje čtyři hlavní dimenze, které vycházejí z Golemanova modelu. Faktory jsou pojmenovány Sebeuvědomění (Self-Awareness), Ovládání vlastních emocí (Self- Management), Sociální obratnost (Social Awareness) a Schopnost ovlivňovat druhé lidi (Relationship Management nebo také Social skills) (Wolff, 2005). Více tento test popisuji níţe. 15

1.1.5. Rysový model Petridese a Furnhama Autoři zdůrazňují rozlišování mezi rysovou EI (trait EI) a EI jako schopností (ability EI). Navrhují, aby přístup zaměřený na rysy řadil EI do osobnostních charakteristik. Jelikoţ inteligence a osobnost představují nezávislé konstrukty, měla by se rysová EI vztahovat pouze k rozměrům osobnosti, a ne ke kognitivní inteligenci. K zjišťování rysů EI by měly být pouţity sebepopisné testy. Oproti tomu schopnostní EI je vnímána jako kognitivně-emoční schopnost, a tudíţ by měla být měřena výkonovými testy. Petrides a Furnham zdůrazňují význam uţití různých pojmů pro popis konstruktů, které se vztahují k EI jakoţto schopnosti a EI jakoţto vlastnosti. Schopnost EI označují jako kognitivně-emoční schopnost (cognitiveemotional ability) a vlastnost EI nazývají emoční osobní účinností (emotional self-efficacy) (Pérez, Petrides & Furnham, 2005). Petrides a Furnham jsou autory testu Trait Emotional Intelligence Questionnaire (Dotazník rysové emoční inteligence; TEIQue), který patří do skupiny sebepopisných testů (Petrides & Furnham, 2001). Test podrobněji popisuji níţe. Následující kapitoly jsou věnovány pětifaktorovému modelu osobnosti. Jelikoţ tento koncept tvoří základ mé bakalářské práce, povaţuji za důleţité popsat ho podrobněji. 16

2. Pětifaktorový model osobnosti Od 90. let minulého století se většina výzkumníků shoduje na tom, ţe existuje pět základních vlastností, které člověka nejlépe vystihují. Těchto pět rysů je obsaţeno v pětifaktorovém modelu osobnosti. Osobnostní strukturu podle tohoto modelu tvoří Extraverze, Přívětivost, Svědomitost, Emocionální stabilita a pátý faktor, který je nazýván různě - v rámci lexikální studie je vymezen jako Intelekt, Kultura nebo Imaginace, kdeţto v NEO modelu, který vychází z dispozičního přístupu, je pojmenován jako Otevřenost vůči nové zkušenosti (Hřebíčková, 2011). Můţeme hovořit o dvou pětifaktorových modelech, respektive o dvou přístupech v jeho zkoumání, a to o lexikálním (lexikálně-taxonomickém) a dispozičním pojetí. Lexikální přístup spočívá v analýze slov, dispoziční přístup v analýze dotazníkových poloţek. I kdyţ modely vznikly různým způsobem, jsou si podobné počtem i obsahem dimenzí. Nejvýznamnější rozdíl spočívá ve vymezení pátého faktoru (Hřebíčková, 2011). Goldberg model vymezující pět charakteristických rysů osobnosti pojmenoval Big Five ( Velká Pětka ) (Goldberg, 1990). McCrae a John zase navrhli označení podle počátečních písmen faktorů (O - Openness to Experience, C - Conscientiousness, E - Extraversion, A - Agreeableness, N - Neuroticism) (McCrae & John, 1992). I kdyţ slovo OCEAN můţe slouţit jako dobrá mnemotechnická pomůcka, je poněkud zkreslující, jelikoţ vyvolává dojem, ţe všechny faktory vysvětlují stejné mnoţství interindividuální variability, coţ lexikální výzkumy nepotvrzují (Hřebíčková & Urbánek, 2001). Norman seřadil faktory podle jejich síly a označil je římskými čísly. Extraverze vysvětluje největší část interindividuální variability, a tudíţ jí náleţí číslo I. Následuje Přívětivost (II), Svědomitost (III), Emocionální stabilita (IV) a Kultura (V) (Norman, 1963). 2.1. Lexikální studie Lexikální přístup vychází z předpokladu, ţe nejdůleţitější individuální odlišnosti jsou uchovány v jazyce jako jednotlivá slova. Pro zjištění pěti faktorů vyuţívá faktorové analýzy slov, která popisují vlastnosti osobnosti (Hřebíčková & Urbánek, 2001). 17

Prvním úkolem je vytvoření seznamu slov, většinou přídavných jmen, která popisují typické chování, proţívání a reagování jedince. Z inventáře jsou dále odstraněna slova, která nepopisují trvalé vlastnosti osobnosti (např. emoce, postoje, charakteristiky vzhledu atd.). Další redukcí se snaţíme zjistit, zda vybrané vlastnosti netvoří jednodušší strukturu. K tomuto účelu se většinou pouţívá faktorová analýza a výsledkem je identifikace několika nejdůleţitějších faktorů (Hřebíčková & Urbánek, 2001). 2.1.1. Popis jednotlivých faktorů zjištěných lexikální studií v ČR Extraverze se na pozitivním pólu vyznačuje povídavostí (přídavná jména jako výřečný, hovorný, mluvný) a na negativním pólu málomluvností (málomluvný, tichý, nemluvný). Tyto charakteristiky mají vysoký faktorový náboj a z toho lze vyvodit, ţe jsou nejvýznamnější. Dále je také extraverze popisována přídavnými jmény týkajícími se aktivity na pozitivním pólu (energický, průbojný, aktivní) a pasivity na protikladném pólu (pasivní, nerázný, neprůbojný). Další dimenzí, kde se projevuje, je společenskost. Na pozitivním pólu je vyjádřena pouze dvěma přídavnými jmény, a to společenský a otevřený. Na negativním pólu je charakterizována např. slovy uzavřený, samotářský, plachý (Hřebíčková, 2011). Faktor Přívětivost se na pozitivním pólu vyznačuje slovy dobrosrdečný, snášenlivý, přívětivý atd. Dále se k tomuto rysu také řadí přídavná jména spojená s morálkou (poctivý, mravný, charakterní). Naopak do negativního pólu patří synonyma pro ovládání druhých lidí (panovačný, despotický, autoritářský) a slova popisující agresivní chování (útočný, agresivní, násilnický) (Hřebíčková, 2011). Třetím faktorem je Svědomitost. Můţeme ho charakterizovat jako vztah k práci a vědomí povinnosti. Člověk, který v této části testu skóruje vysoko, je důkladný, systematický, pečlivý atd. Na negativním pólu se objevuje nedůslednost a odmítání vědomí povinnosti. Je popisován slovy např. nesvědomitý, chaotický, nepozorný. Dále je tento pól propojen také se slovy, které vyjadřují spíše emocionální labilitu (např. nestabilní, nestálý, nejistý) (Hřebíčková, 2011). Následujícím faktorem je Emocionální stabilita. Emocionální stabilita obsahuje dvě dimenze pozitivního pólu, a to vyrovnanost (např. klidný, vyrovnaný) a sebedůvěra (např. sebejistý, 18

sebevědomý, sebedůvěřivý). Do negativního pólu patří opozita těchto slov (např. neklidný, labilní, nervní) (Hřebíčková, 2011). Pátý, poslední faktor obsahuje čtyři dimenze. První je přirozená inteligence (např. chytrý, inteligentní), druhá vzdělanost (např. vzdělaný, učený), třetí tvořivost (např. nápaditý, důvtipný) a čtvrtá talent (např. nadaný, talentovaný). Do negativního pólu patří tři kategorie: omezenost (např. přihlouplý, omezený), nevzdělanost (např. nevzdělaný, neučenlivý) a netalentovanost (např. nenadaný, netalentovaný). Na základě těchto charakteristik byl pátý faktor interpretován jako Intelekt (Hřebíčková, 2011). 2.2. Dispoziční (dotazníkový) přístup Cílem dispozičního přístupu je vytvořit rysovou teorii, která by vysvětlila vnitřní dynamiku, motivy a fungování osobnosti jako jednoho celku. Na rozdíl od lexikálního přístupu je dispoziční přístup zaloţen na analýze dotazníkových poloţek (škál) (Hřebíčková, 2011). Jako první se tímto přístupem zabývali Costa a McCrae, kteří provedli shlukovou analýzu 16PF Cattellova dotazníku a identifikovali tři faktory - Neuroticismus, Extraverzi a Otevřenost vůči nové zkušenosti. Podle prvních písmen těchto rysů vznikl název NEO inventář (Costa & McCrae, 1985). Později sestavili posuzovací inventář, do něhoţ zařadili 40 Goldbergových škál vzniklých lexikálními výzkumy a 40 původních škál jejich NEO modelu. Faktorová analýza škál poskytla pětifaktorové řešení, a proto byly do NEO modelu doplněny faktory Přívětivost a Svědomitost (Hřebíčková & Urbánek, 2001). Autoři postupem času vytvořili tři verze NEO inventářů NEO Personality Inventory (NEO osobnostní inventář; NEO-PI), revidovanou verzi - Revised NEO Personality Inventory (Revidovaný NEO Osobnostní inventář; NEO-PI-R) a NEO Five-Factor Inventory (NEO pětifaktorový osobnostní inventář; NEO-FFI) (Costa & McCrae, 1985, 1992, 1989 podle Hřebíčková & Urbánek, 2001). 19

2.2.1. Další metody měření pětifaktorového modelu osobnosti Mimo jiţ výše jmenovaných NEO inventářů existují v Evropě ještě další dvě metody pro měření pětifaktorové struktury osobnosti - Five Factor Personality Inventory (Pětifaktorový osobnostní inventář; FFPI), který vznikl v Holandsku, a Big Five Questionnaire (Dotazník Big Five; BFQ), který vznikl v Itálii (Hendriksová, 1997; Caprara, Barbaranelli, Borgogni & Perugini, 1993 podle Hřebíčková & Urbánek, 2001). 2.3. Věkové a pohlavní rozdíly pěti dimenzí osobnosti McCrae a Costa zjišťovali stabilitu osobnostních rysů v průběhu ontogenetického vývoje. Získané poznatky zobecnili a zjistili, ţe mladší osoby se posuzují jako neurotičtější, extravertnější a otevřenější vůči zkušenosti a naopak starší osoby se hodnotí jako svědomitější a přívětivější (McCrae & Costa, 1990). Současná průřezová studie, provedená na německy mluvícím vzorku, rovněţ potvrdila, ţe úroveň Neuroticismu a Extraverze je negativně spojena s věkem. Přívětivost a Svědomitost jsou naopak spojeny pozitivně. Také byl prokázán vztah mezi Otevřeností vůči nové zkušenosti a věkem. Dle výzkumu je nejvyšší úroveň Otevřenosti vůči nové zkušenosti ve středním věku. Genderové rozdíly, které byly nalezeny, naznačují, ţe ţeny vykazují vyšší úroveň Neuroticismu, Extraverze a Přívětivosti, zatímco muţi jsou mnohem více otevření vůči nové zkušenosti (Lehmann, Allemand, Denissen & Penke, 2013). V České republice se potvrdilo, ţe míra Neuroticismu, Extraverze a Otevřenosti vůči nové zkušenosti s věkem ubývá a míra Svědomitosti a Přívětivosti narůstá. V jiných zemích (např. Velká Británie, Německo, Španělsko) se některé vývojové trendy pětifaktorového modelu osobnosti nepotvrdily (McCrae, Costa, Ostendorf, Angleitner, Hřebíčková, Avia et al., 2000). 20

3. Modely schopností a modely smíšené Jak jiţ bylo výše uvedeno, existují dva druhy modelů EI. Dělí se podle toho, jak nahlíţejí na EI. EI můţeme chápat buď jako schopnost (ability), čímţ ji řadíme do modelů schopnostních, nebo jako vlastnost (trait), čímţ spadá do smíšených modelů. Je velice důleţité tyto dva koncepty oddělovat, jelikoţ existuje velký rozdíl v tom, jak s pětifaktorovým modelem osobnosti koreluje schopnost EI a jak vlastnost EI (Kohn, 2007). Vlastnost EI vysoce koreluje s osobnostními charakteristikami, kdeţto schopnost EI nikoliv. Schopnost EI koreluje s běţnou inteligencí (IQ) a copingovými schopnostmi (Kohn, 2007). Vlastnost EI a schopnost EI jsou jen minimálně související koncepty (Kohn, 2007). Vztah mezi schopností EI a vlastností EI zkoumali Brackett a Mayer. Vyuţili k tomu tři testy, a to EQ-i, SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale Schutteho škálu emoční inteligence) a MSCEIT. EQ-i a SEIS jsou testy, které zkoumají vlastnost EI, a MSCEIT schopnost EI. Mezi MSCEIT a těmito sebepopisnými škálami byl prokázán pouze minimální vztah. Korelace mezi MSCEIT a SEIS byla 0,18 a mezi MSCEIT a EQ-i 0,21. Mezi EQ-i a SEIS byla zjištěna korelace 0,43, coţ je oproti MSCEIT podstatný rozdíl. Tato odlišnost se potom promítá do toho, jak jednotlivé testy korelují s pětifaktorovým modelem osobnosti (Brackett & Mayer, 2003). 21

4. Schopnost EI Mezi testy, které měří schopnost EI, patří MEIS (Multifactor Emotional Intelligence Scale ) a MSCEIT (Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test). MSCEIT je zkrácená a vylepšená verze MEIS. MSCEIT je sloţen ze čtyř částí, a to z Identifikace emocí (Perceiving), Emocionální podpory myšlení (Facilitating), Porozumění emocím (Understanding) a Zvládání emocí (Managing). Tyto čtyři sloţky se řadí do dvou větších celků. Identifikace emocí (Perceiving) a Emocionální podpora myšlení (Facilitating) spadá pod Emoční proţívání (Experiential), Porozumění emocím (Understanding) a Zvládání emocí (Managing) pod Emoční odůvodňování (Strategic). Pomocí těchto dvou dimenzí lze získat Obecnou EI. Kaţdá ze čtyř částí MSCEIT se dělí na dvě části. Větev 1 - Identifikace emocí je rozčleněna na Tváře (Faces) a Obrázky (Pictures), Větev 2 - Emocionální podpora myšlení na Facilitaci (Facilitation) a Synestézii (Sensations), Větev 3 - Porozumění emocím na Směsice (Blends) a Změny (Changes) a Větev 4 - Zvládání emocí na Sociální management (Management) a Emoce (Relations) (Mayer, Caruso & Salovey, 1999; Mayer, Salovey, Caruso & Sitarenios, 2003). 4.1. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a MEIS Ve výzkumu, který provedli Roberts, Matthews a Zeidner (2001) byl u metody konsenzu účastníků (Consensus-based) nalezen slabý vztah mezi MEIS a všemi faktory Big Five. MEIS negativně korelovalo s Neuroticismem (- 0,18) a pozitivně s Přívětivostí (0,24), Svědomitostí (0,16), Extraverzí (0,13) a Otevřeností vůči nové zkušenosti (0,13). Výsledky u metody expertního konsenzu (Expert-based) byly značně odlišné. V tomto případě byla prokázána pouze jedna nízká korelace, a to s Otevřeností vůči nové zkušenosti (0,15). Autoři výsledek statisticky zkontrolovali vyuţitím parciální korelace a zjistili, ţe po odečtení vlivu g-faktoru vyšla korelace mezi výsledky metody expertního konsenzu a Otevřeností vůči nové zkušenosti 0,05. Korelace na úrovni jednotlivých subškál nepřekročila hranici 0,29. Tento nejtěsnější vztah byl nalezen mezi Zvládáním emocí (Managing) a Přívětivostí u metody konsenzu účastníků (Consensus-based) (Roberts, Matthews & Zeidner, 2001). Podrobné korelace jsou znázorněny v tab. 1. Větev 1 Identifikace emocí je v tabulce označena jako Perception a Větev 2 Emocionální podpora myšlení jako Assimilation. Podobné výsledky 22

nalezl také Garcia a kol. na vzorku uruguayské populace (Garcia et al., v tisku, podle MacCann, Matthews, Zeidner & Roberts, 2003). Tab. 1 Korelace mezi MEIS a pětifaktorovým modelem osobnosti (Roberts, Matthews & Zeidner, 2001, s. 221). 4.2. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a MSCEIT Mikolajski a kol. zkoumali vztah mezi MSCEIT a pětifaktorovým modelem osobnosti. MSCEIT velice slabě negativně korelovalo s Neuroticismem. S dalšími faktory nebyl nalezen signifikantní vztah. Nejvyšší objevená korelace (- 0,13) byla mezi Identifikací emocí (Perceiving) a Neuroticismem a Zvládáním emocí (Managing) a Neuroticismem. Jak můţeme vidět v tab. 2, MSCEIT s pětifaktorovým modelem osobnosti koreluje méně neţ jeho předchozí verze MEIS. Největší rozdíl je u faktoru Přívětivosti, se kterým, na rozdíl od MEIS, MSCEIT vůbec nekorelovalo (Mikolajski et al., 2002 podle MacCann, Matthews, Zeidner & Roberts, 2003). 23

Tab. 2 Korelace pětifaktorového modelu osobnosti s MSCEIT a MEIS (MacCann, Matthews, Zeidner & Roberts, 2003, s. 266). Také Brackett a Mayer nezaznamenali výrazné korelace mezi MSCEIT a pětifaktorovým modelem osobnosti. Signifikantní vztah byl nalezen pouze mezi MSCEIT a Otevřeností vůči nové zkušenosti (0,25) a Přívětivostí (0,28). Mezi MSCEIT a Neuroticismem byla nalezena korelace prakticky nulová (- 0,08), rovněţ tak mezi MSCEIT a Svědomitostí (0,03). Korelace mezi MSCEIT a Extraverzí byla velice nízká (0,11). Výsledky této studie uvádím v tab. 3 (Brackett & Mayer, 2003). Tab. 3 Korelace pětifaktorového modelu osobnosti s MSCEIT, SEIS a EQ-i (Brackett & Mayer, 2003, s.7). 24

Výzkumníci Zeng a Miller nenalezli dokonce ţádný signifikantní vztah mezi MSCEIT a Big Five. Autoři porovnávali všechny dílčí části MSCEIT s faktory Big Five a objevili pouze jedinou slabou signifikantní korelaci ze 45 moţných (Zeng & Miller, 2001). Schulte, Ree a Carretta (2004) rovněţ při zkoumání EI vycházeli z teorie Mayera a Saloveye. Výsledky této studie se značně liší od výsledků předchozích výzkumů. Všechny korelace, které nalezli mezi MSCEIT a pětifaktorovým modelem osobnosti, byly signifikantní. Regresní model, který zahrnoval tři prediktory: g-faktor, Přívětivost a pohlaví, s ním koreloval velmi silně (0,617). Po korekci na nereliabilitu měřících nástrojů vyšla mnohonásobná korelace dokonce 0,806. Po zjištění těchto výsledků se autoři výzkumu zamýšlí, zda je MSCEIT jako metoda opravdu unikátní a zda není jeho potenciál pro vysvětlení lidského chování omezený (Schulte, Ree & Carretta, 2004). 25

5. Vlastnost EI Mezi nejpouţívanější testy vycházející ze smíšených modelů patří EQ-i (Emotional Quotient Inventory) (Bar-On, 1997), SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale) (Schutte, Malouff, Hall, Haggerty, Cooper, Golden et al., 1998), ECI (Emotional Competence Inventory) (Wolff, 2005), TEIQue (Trait Emotional Intelligence Questionnaire) (Petrides, 2009) a TMMS (Trait Meta-Mood Scale) (Salovey, Mayer & Goldman, 1995). Jelikoţ ve výzkumech, ze kterých ve své bakalářské práci vycházím, byly pouţity právě tyto testy, popisuji je detailněji. Dále se také věnuji novému testu EI - Hogan s EQ report (Hoganově zprávě EI), který vyuţívám v návrhu mého výzkumu. 5.1. Popis EQ-i EQ-i je nejvíce vyuţívaný test k měření vlastnosti EI. Obsahuje 133 poloţek, 15 subškál a 5 faktorů - Intrapersonální dovednosti (Intrapersonal EI), Interpersonální dovednosti (Interpersonal EI), Adaptabilitu (Adaptability), Zvládání stresu (Stress management) a Obecnou náladu (General mood). Subškály, které patří do Intrapersonálních dovedností, jsou: Sebeúcta (Self-Regard), Emoční sebeuvědomění (Emotional Self-Awareness), Asertivita (Assertiveness), Nezávislost (Independence) a Sebeaktualizace (Self-Actualization). Do Interpersonálních dovedností se řadí Empatie (Empathy), Sociální zodpovědnost (Social Responsibility) a Interpersonální vztahy (Interpersonal Relationship). Do faktoru Zvládání stresu Bar-On řadí Odolnost vůči stresu (Stress Tolerance) a Sebekontrolu (Impulse Control). Do faktoru Adaptabilita spadá Testování reality (Reality-Testing), Flexibilita (Flexibility) a Řešení problémů (Problem Solving). Do Obecné nálady spadá Optimismus (Optimism) a Spokojenost (Happiness) (Consortium for research on emotional intelligence in organizations, 2013b). EQ-i pokrývá hlavní oblasti EI lépe neţ většina jiných inventářů (Pérez, Petrides & Furnham, 2005). Mezi různými verzemi EQ-i bývají drobné rozdíly v označení subškál. Z toho důvodu se níţe uvedená pojmenování vţdy přesně neshodují s popisem, který jsem zde představila. 26

5.2. Popis SEIS Test EI, jehoţ autorem je Schutte, bývá označován více názvy. V některé literatuře je pojmenován jako Emotional Intelligence Scale (Škála emoční inteligence; EIS), jinde se pouţívá Self-Report Emotional Intelligence Test (Sebepopisný test emoční inteligence; SREIT), Schutte Emotional Intelligence Scale (Schutteho škála emoční inteligence, SEIS) apod. (Stough, Saklofske & Parker, 2009). Ve své bakalářské práci pouţívám poslední uvedený název, tzn. SEIS. Test je zaloţen na původním modelu EI Saloveye a Mayera, který obsahuje pouze tři větve EI - Posouzení a vyjadřování emocí (Appraisal and expression of emotion), Ovlivňování emocí (Regulation of emotion) a Vyuţití emocí adaptivním způsobem (Utilisation of emotion). Tento fakt test poměrně znevýhodňuje, jelikoţ díky tomu neposkytuje kompletní informace o vlastnosti EI. SEIS obsahuje 33 poloţek, na které člověk odpovídá na pětibodové Likertově škále (Pérez, Petrides & Furnham, 2005). 5.3. Popis ECI ECI je test, který vychází z Golemanova modelu EI. Existují dvě formy ECI, a to sebeposuzovací inventář a dotazník na principu 360 zpětné vazby, kde jedince hodnotí okolí. V současně době ještě existují dvě verze ECI: Verze 1, jeţ obsahuje 110 poloţek a je v ní vyuţita sedmibodová Likertova škála, a Verze 2, kde je 73 poloţek a Likertova škála je šestibodová. ECI obsahuje 18 dimenzí, které se označují jako schopnosti nebo kompetence (competencies). Tyto dimenze jsou zařazeny do čtyř kategorií: Sebeuvědomění (Self- Awareness), Ovládání vlastních emocí (Self-Management), Sociální obratnost (Social Awareness) a Schopnost ovlivňovat druhé lidi (Relationship Management nebo také Social Skills) (Consortium for research on emotional intelligence in organizations, 2013a). Subškály, které patří do Sebeuvědomění (Self-Awareness), jsou: Uvědomování si emocí (Emotional Awareness), Správné sebehodnocení (Accurate Self-Assessment) a Sebedůvěra (Self-Confidence). Do faktoru Ovládání vlastních emocí (Self-Management) se řadí Emoční sebekontrola (Emotional Self-Control), Jednání podle svých hodnot (Transparency), Adaptabilita (Adaptability), Snaha o dosaţení úspěchu (Achievement), Iniciativa (Initiative) a Optimismus (Optimism). Sociální obratnost (Social Awareness) zahrnuje tyto subškály: 27

Empatii (Empathy), Organizační povědomí (Organizational Awareness) a Orientaci v poţadavcích (Service Orientation). K faktoru Schopnost ovlivňovat druhé lidi (Relationship Management) patří Rozvíjení druhých (Developing Others), Inspirativní vedení (Inspirational Leadership), Schopnost přizpůsobit se změnám (Change Catalyst), Vliv (Influence), Schopnost řešit konflikty (Conflict Management) a Spolupráce (Teamwork and Collaboration) (Consortium for research on emotional intelligence in organizations, 2013a). Tímto způsobem je sestavena nejnovější verze ECI. Starší verze, která byla pouţita v níţe uvedeném výzkumu, se v některých poloţkách nepatrně liší. 5.4. Popis TEIQue Nejnovější verze TEIQue obsahuje 153 poloţek, které jsou zařazeny do patnácti subškál, čtyř faktorů a jedné celkové vlastnosti EI. Do faktorů patří Wellbeing (Wellbeing), Schopnost sebekontroly (Self-control), Emoční dovednosti (Emotionality) a Sociální dovednosti (Sociability) (Pérez, Petrides & Furnham, 2005). Do kategorie subškál se řadí Vyjadřování emocí (Emotion expression), Empatie (Empathy), Sebemotivace (Self-motivation), Ovládání emocí (Emotion regulation), Spokojenost (Happiness), Sociální obratnost (Social awareness), Nízká impulzivita (Low impulsiveness), Vnímání emocí (Emotion perception), Sebeúcta (Self-esteem), Asertivita (Assertiveness), Schopnost ovlivňovat emoce druhých (Emotion management), Optimismus (Optimism), Vztahy s druhými lidmi (Relationships), Adaptabilita (Adaptability) a Zvládání stresu (Stress management) (Petrides, 2009). 5.5. Popis TMMS TMMS byl zaloţen na základě původního modelu Mayera a Saloveye z roku 1990. Test je sloţen z 30 poloţek, na které se odpovídá na pětibodové Likertově škále. TMMS zahrnuje tři části, a to Pozornost k emocím (Attention to emotion; TMMS A), Jasnost emocí (Emotional Clarity; TMMS C) a Schopnost ovlivňovat negativní emoce (Emotional Repair; TMMS R). Je důleţité mít na paměti, ţe TMMS není navrţen tak, aby pokryl celou oblast EI, a tak přehlíţí i důleţité části tohoto konceptu (Salovey, Mayer & Goldman, 1995). 28

5.6. Popis Hogan s EQ report Hogan s EQ report, na rozdíl od ostatních testů měřících EI, nevznikal na akademické půdě, ale přímo v praxi. Slouţí především k predikci výkonu v zaměstnání. Vyuţívá se tedy ke kvalitnímu výběru zaměstnanců, jejich rozvoji a kariérovému plánování. Hogan s EQ report měří šest klíčových dimenzí EI - Sebeuvědomění (Awareness), Rozpoznání emocí druhých (Detection), Ovlivnění vlastních emocí (Regulation), Vliv (Influence), Vyjádření (Expression) a Empatii (Empathy). Tyto kategorie se řadí do tří větších celků, a to do Emoční vnímavosti (Emotional Perception), kam spadá Sebeuvědomění (Awareness) a Rozpoznání emocí druhých (Detection), dále do Kontroly emocí (Emotional Control), kam patří Ovlivnění vlastních emocí (Regulation) a Vliv (Influence), a do Sdílení emocí (Emotional sparing), kam se řadí Vyjádření (Expression) a Empatie (Empathy) (Hogan Assessment Systems, 2013). Hogan s EQ report je sloţen ze dvou testů, a to z HPI (Hogan Personality Inventory; Hoganův osobnostní dotazník) a HDS (Hogan Development Survey; Hoganův rozvojový dotazník). HPI je osobnostní dotazník, který byl vytvořen přímo na základě pětifaktorového modelu osobnosti. HPI hodnotí normální osobnost a předpovídá úspěch v profesním ţivotě. Obsahuje 206 poloţek typu souhlasím/nesouhlasím a je sloţen ze sedmi faktorů - Stability (Adjusment), Sebeprosazení (Ambition), Sociability (Sociability), Kooperativnosti (Interpersonal sensitivity), Systematičnosti (Prudence), Zvídavosti (Inquisitive) a Učenlivosti (Learning approach). Test byl vyvinut přímo na pracující populaci, není orientován klinicky a snímá tzv. světlou stránku osobnosti. Doba vyplnění je 15-20 minut (Hogan Assessment Systems, 2013). HDS (Hogan Development Survey) do Hogan s EQ report autoři zařadili proto, aby test odhalil i temnou stranu osobnosti, jelikoţ ta je pro predikci dobré pracovní schopnosti rovněţ velice důleţitá. Na rozdíl od HPI, který zkoumá kaţdodenní normální osobnost, bylo HDS vytvořeno k zjištění osobnostních dysfunkčních dispozic (Hogan & Hogan, 2009). Dysfunkční dispozice leţí mezi normální osobností a patologií. Tyto stránky osobnosti se mohou projevit např. při stresových nebo neobvyklých situacích. HDS měří 11 dysfunkčních dispozic, které mohou negativně ovlivňovat pracovní výkon. Slouţí k identifikaci lidí, jejichţ chování by mohlo narušovat vztahy s ostatními kvůli jejich neadaptivním interpersonálním strategiím jednání. HDS obsahuje 168 poloţek typu souhlasím/nesouhlasím a skládá se z 11 osobnostních škál: entuziastický výbušný (Excitable), ostraţitý podezíravý (Skeptical), opatrný úzkostný (Cautious), rezervovaný odtaţitý (Reserved), svéhlavý pasivně- 29

agresivní (Leisurely), sebejistý arogantní (Bold), charismatický manipulativní (Mischievous), ţivý teatrální (Colorful), nápaditý výstřední (Imaginative), pečlivý puntičkářský (Diligent), loajální závislý (Dutiful). Doba vyplnění je 15 20 minut (Hogan Assessment Systems, 2013). 5.7. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a EQ-i Jelikoţ je EQ-i nejvyuţívanější test EI, věnuji mu v porovnání s ostatními testy zjišťujícími vlastnost EI největší pozornost. Některé poloţky EQ-i částečně odpovídají jednotlivým faktorům Big Five. Emoční sebeuvědomění (Emotioanl Self-Awareness), Sledování pocitů (Monitoring Feelings), Flexibilita (Flexibility), Testování reality (Reality testing) a Nezávislost (Independence) korespondují s Otevřeností vůči nové zkušenosti. Řešení problémů (Problem Solving) a Sociální zodpovědnost (Social Responsibility) souvisejí se Svědomitostí. Asertivita (Assertiveness) a Optimismus (Optimism) zase s Extraverzí. K Přívětivosti přiléhají Interpersonální vztahy (Interpersonal Relationship) a Empatie (Empathy), k Neuroticismu Sebeúcta (Self-regard), Sebekontrola (Impulse control) a Odolnost vůči stresu (Stress Tolerance). Pro větší přehlednost uvádím i tabulku, ze které jsem při popisu vycházela (Tab. 4) (MacCann, Matthews, Zeidner & Roberts, 2003). 30

Tab. 4 Porovnání faktorů Big Five s dimenzemi EQ-i a ECI (MacCann, Matthews, Zeidner & Roberts, 2003, s. 257). Dawda a Hart provedli výzkum, ve kterém zkoumali vztah mezi EQ-i a pětifaktorovým modelem osobnosti. Intrapersonální dovednosti silně negativně korelovaly s Neuroticismem (M (muţi)= - 0,59, F (ţeny)= - 0,70) a naopak výrazně pozitivně korelovaly s Extraverzí (M= 0,48, F= 0,51). Tyto výsledky potvrzují tvrzení z EQ-i manuálu, ţe lidé, kteří vysoce 31

skórují ve faktoru Intrapersonální dovednosti, jsou spokojeni sami se sebou a s tím, jak ţijí své ţivoty. Tito lidé rozeznávají své emoce a dokáţou je adekvátně vyjádřit (Bar-On, 1997). Dimenze Intrapersonální dovednosti rovněţ pozitivně korelovala se Svědomitostí (M= 0,54, F= 0,33). Tento faktor nekoreloval s Otevřeností vůči nové zkušenosti ani u muţů, ani u ţen (M= - 0,06, F= 0,11). Sloţka Interpersonální dovednosti silně pozitivně korelovala s Extraverzí (M= 0,55, F= 0,51) a Přívětivostí (M= 0,58, F= 0,62). Tyto výsledky naznačují, ţe lidé, kteří vysoce skórují v dimenzi Interpersonální dovednosti, jsou pozitivní, přívětiví, ţiví, společenští a schopni vyjádřit své emoce. Všechny tyto výsledky jsou ve shodě s popisem Interpersonálních dovedností v manuálu EQ-i (Bar-On, 1997). Mezi Interpersonálními dovednostmi a Otevřeností vůči nové zkušenosti korelace nebyla nalezena (M= - 0,02, F= 0,11). Korelace mezi Adaptabilitou a pětifaktorovým modelem osobnosti byla velice podobná korelaci s Intrapersonálními dovednostmi. Adaptabilita silně negativně korelovala s Neuroticismem (M= - 0,53, F= - 0,58). Pozitivně korelovala s Extraverzí (M= 0,32, F= 0,40), Přívětivostí (M= 0,38, F= 0,40) a Svědomitostí (M= 0,45, F= 0,37). Jediný pozoruhodný rozdíl oproti korelaci s Intrapersonálními dovednostmi byl v tom, ţe Adaptabilita vykazovala vyšší pozitivní korelaci s Přívětivostí. Výsledky jsou opět ve shodě s popisem Adaptability v manuálu EQ-i, jeţ charakterizuje jedince, kteří vysoce skórují v této dimenzi, jako flexibilní, realistické, schopné rychle pochopit problémovou situaci a adekvátně se s ní vyrovnat (Bar-On, 1997). Dimenze Zvládání stresu vykazovala velice podobné výsledky jako Intrapersonální dovednosti a Adaptabilita. Silně negativně korelovala s Neuroticismem (M= - 0,54, F= - 0,58) a pozitivně s Přívětivostí (M= 0,39, F= 0,38). Výsledky odpovídají definici Zvládání stresu, která je uvedena v manuálu EQ-i. Lidé, kteří v této dimenzi dosahují vysokých hodnot, jsou schopni snášet stres, aniţ by se zhroutili nebo ztratili kontrolu. Ve stresových situacích zůstávají klidní, zřídka impulzivní a jsou schopni dobře pracovat pod tlakem (Bar-On, 1997). Korelace mezi Obecnou náladou a pětifaktorovým modelem osobnosti se podobala korelaci s Adaptabilitou. Rozdíl byl v síle vztahu mezi faktory. Obecná nálada korelovala s Neuroticismem a Extraverzí výše neţ Adaptabilita, a to jak u muţů, tak i u ţen. Korelace mezi Obecnou náladou a Neuroticismem byla - 0,69 u muţů a - 0,77 u ţen. Korelace s Extraverzí byla 0,61 u muţů a 0,64 u ţen. Středně vysoká korelace byla nalezena mezi 32

Obecnou náladou a Přívětivostí (M= 0,32, F= 0,27). Výsledky jsou v souladu s definicí, která je uvedena v manuálu EQ-i. Lidé, kteří v této dimenzi vysoce skórují, jsou pozitivní, optimističtí a veselí a i ve špatné situaci neztrácejí naději (Bar-On, 1997). EI měřená jako celek silně negativně korelovala s Neuroticismem (M= - 0,62, F= - 0,72), naopak s Extraverzí (M= 0,52, F= 0,56), Přívětivostí (M= 0,43, F= 0,43) a Svědomitostí (M= 0,51, F= 0,33) korelovala středně silně aţ silně pozitivně. Podrobné výsledky jsou uvedeny v tab. 5 (Dawda & Hart, 2000). Tab. 5 Korelace mezi EQ-i a pětifaktorovým modelem osobnosti (Dawda & Hart, 2000, s. 807). Výsledky výzkumu, který provedli Brackett a Mayer, se podobaly výsledkům studie Dawdy a Harta (2000). Vztah mezi EQ-i a jednotlivými faktory Big Five se potvrdil. Všechny korelace byly signifikantní. Nejvyšší korelace byla rovněţ jako v předchozím výzkumu nalezena mezi EQ-i a Neuroticismem (- 0,57). Druhá nejvyšší korelace byla se Svědomitostí (0,48). Tento výsledek se liší od studie Dawdy a Harta, jelikoţ tam byla druhá nejvyšší korelace s Extraverzí. Ve výzkumu Bracketta a Mayera ale EQ-i s Extraverzí korelovalo průměrně vysoko (0,37). Korelace zbývajících faktorů se příliš nelišily od výsledků předchozí studie (Brackett & Mayer, 2003). Výsledky výzkumu jsou znázorněny v tab. 3 (viz str. 24). Výsledky výzkumu Petridese a Furnhama (2001) se v případě Svědomitosti a Otevřenosti vůči nové zkušenosti podobají korelacím ve studii Dawdy a Harta (2000). Korelace s Neuroticismem, Extraverzí a hlavně s Přívětivostí jsou odlišné. V této studii vyšla korelace mezi EQ-i a Neuroticismem - 0,29, coţ je oproti jiným výzkumům podstatně méně (průměrně se tato korelace pohybuje okolo - 0,60). Korelace s Extraverzí byla 0,30. Tento výsledek 33

odpovídá korelaci z předchozího výzkumu. Nejvíce zaráţející je, ţe nebyl prokázán ţádný vztah mezi EQ-i a Přívětivostí. Korelace mezi nimi byla téměř nulová (- 0,01) (Petrides & Furnham, 2001). Přesné korelace jsou uvedeny v tab. 6. Tab. 6 Korelace pětifaktorového modelu s testy SEIS, EQ-i a ECI (MacCann, Matthews, Zeidner, & Roberts, 2003, s. 256). 5.8. Vztah mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a SEIS Schutte a kol. provedli výzkum, ve kterém se zabývali vztahem mezi pětifaktorovým modelem osobnosti a SEIS. SEIS silně korelovalo pouze s Otevřeností vůči nové zkušenosti (0,54). Mezi SEIS a dalšími faktory Big Five nebyla nalezena signifikatní korelace (Schutte et al., 1998). Výzkum, který provedli Sjöberg a Engelbergová, přišel s jinými výsledky. V této studii SEIS koreloval se všemi faktory Big Five. Nejvyšší korelace byla nalezena mezi SEIS 34