Aktuální problémy práva životního prostředí Z pohledu státní správy Odborný seminář STUŽ 3. 11. 2015 JUDr. RNDr. Jitka Jelínková, Ph.D.
Jak se státní správa podílí na právní ochraně životního prostředí - Poskytováním zpětné vazby pro tvorbu práva (legislativu) kde jsou v platné právní úpravě mezery, kde nefunguje dobře (není vymahatelná) atd. - Správní aplikací práva ( rozhodováním v konkrétních případech včetně kontroly a sankcí) to je klíčová úloha správních orgánů environmentální povolování (včetně závazných stanovisek, stanovisek, vyjádření), kontrola plnění povinností, pokuty, opatření k nápravě, omezení, zastavení, zákazy provozu/škodlivé činnosti
Příklady zpětné vazby pro tvorbu práva životního prostředí úspěšné dřevinová vyhláška č. 189/2013 Sb. ve znění do novely č. 222/2014 Sb. (zcela volné kácení dřevin v zahradách podle vlastní definice) - praxe od počátku upozorňovala na nejednoznačnost znaků zahrady, na absurdnost situace, kdy vlastník rekreačního objektu/neoploceného pozemku ke skácení dřeviny stejných parametrů potřeboval povolení, vlastník rodinného domu a stavebně oploceného pozemku nikoli atd. - spolu se zásadní právní výhradou rozporu vyhlášky se zákonným zmocněním to přispělo k novele (kácení ovocných dřevin v zahradách dle KN)
Příklady zpětné vazby pro tvorbu práva životního prostředí (dosud) neúspěšné - jak naplnit slova orgán zabezpečí nezbytná opatření na náklady původce (vyskytuje se v řadě zákonů, např. vodní zákon, zákon o odpadech); orgány k tomu nemají finanční prostředky - řada nedostatků v oblasti správního trestání (důsledky: zásadní obtíže s vyvozením odpovědnosti zadavatele protiprávního jednání, nemožnost postihu právního nástupce právnické osoby atd.); řešením by měl být tzv. kodex správního trestání, tj. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, návrh je již v Poslanecké sněmovně, účinnost navrhována od 1. 7. 2017
Příklad, kdy využívání významného preventivního nástroje ochrany žp vedlo k nepříznivé změně právní úpravy - novela 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (Omezení a zákaz činnosti) označován za jeden z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny s účinností od 1. 1. 2013 poslaneckým pozměňovacím návrhem k novele StavZ vložen odst. 2: Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného pravomocného rozhodnutí. Cíl: aby OOP nemohl zastavit např. stavbu se SP, i když chybí nutná výjimka ZCHD (opačný výklad výkladové komise ministra žp)
Příklad, kdy jiný výklad platné právní úpravy zřejmě povede k její změně - od 1. 12. 2009 je podle 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah nutné povolení orgánu ochrany přírody, namísto pouhého předchozího oznámení - na počátku r. 2014 se SŽDC rozhodla, že bude postupovat podle právního výkladu advokátní kanceláře, podle nějž povolení OOP ke kácení nepotřebuje - v současné době shoda MD a MŽP na novele ZoD a ZOPK zrušení povolování kácení dřevin u železičních drah, kácení na oznámení podle 8 odst. 2 ZOPK, přičemž OOP by měl právo pozastavit, omezit, zakázat kácení jen na základě (souhlasného) závazného stanoviska drážního správního úřadu
Výklad platné právní úpravy ochrany životního prostředí má sjednocovat MŽP (samozřejmě kromě soudů) - MŽP rozhoduje prostřednictvím 9 tzv. odborů výkonu státní správy (odvolací orgány proti rozhodnutím ČIŽP, AOPK, KÚ), sjednocování jejich právních názorů (i když jde o jedno MŽP) není dostatečné (např. některé OVSS MŽP vůbec nepřipouštějí odpovědnost zadavatele protiprávního jednání, jiné za určitých okolností ano) - MŽP nedostatečně dozoruje KÚ, MHMP Např. kvalitní Metodický pokyn MŽP k výkonu státní správy na úseku dřevin rostoucích mimo les shrnutí správné aplikační praxe (Věstník MŽP 5/2014) není orgány nižšího stupně dostatečně respektován.
Složitá organizace ochrany životního prostředí - z hlediska územní působnosti: orgány ústřední, regionální a místní - z hlediska věcné působnosti: orgány obecné a zvláštní Problémy: - ne vždy vhodná dělba kompetencí MŽP x MZE x MMR - ne vždy vhodné nastavení kompetencí př. povolování kácení dřevin jedničkovými obecními úřady (agendu naprosto nezvládají po stránce právní, věcné, negativní vliv mají místní vazby) opakované návrhy na přenos kompetencí výše (aktuálně spojeno s návrhem novely StavZ - POÚ)
Složitá organizace ochrany životního prostředí Problémy: - značná kompetenční složitost, roztříštěnost prostor pro úřední alibismus, zbavování se odpovědnosti, přehazování podnětů, nesprávnou loajalitu - mimoprávní vlivy zejména na výkon státní správy v přenesené působnosti u orgánů ÚSC, ovšem i na úředníky čisté státní správy (státní zaměstnance podle zákona o státní službě)
Vyloučení z řízení pro pochybnost o nepodjatosti ( 14 správního řádu) Závěr por. sboru MV ke správnímu řádu č. 133 z 14.2.2014 (Podjatost starosty a místostarosty obce v případech, kdy je obec účastníkem řízení) a č. 94 z 11.6.2010 (Podmínky delegace podle 131 odst. 4 správního řádu) Starosta zastupující obec jako účastníka řízení nemůže v řízení rozhodovat jako oprávněná úřední osoba je vyloučen. Totéž platí, pokud by si formálně rozdělili role s místostarostou. x praxe: - V malých obcích starosta běžně vystupuje v dvojjediné roli: 1) zástupce obce jako vlastníka stromů a tedy žadatele o povolení kácení, 2) oprávněná úřední osoba obecního úřadu, který kácení povoluje.
Problém spojitého modelu veřejné správy - systémová podjatost úředníků ÚSC (rozhodují-li ve věci, která se týká zájmu ÚSC), nebo systémové riziko podjatosti? -Tlak na úředníky obecního/krajského úřadu ze strany obce/kraje (zaměstnavatele), aby rozhodovali v souladu se zájmy (vedení) ÚSC (ať již je žadatelem samotný ÚSC, či jde o podnikatelský záměr podporovaný vedením ÚSC apod.). Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z listopadu 2012 zůstala na půli cesty: Vyloučení úředníků ÚSC pro systémovou podjatost tu není ( bez dalšího ), ale systémové riziko podjatosti je vážné a postačí i poměrně malá míra podezření, že úředník by mohl být ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.
Příčiny nedostatečného prosazování práva životního prostředí státní správou - Není korelace mezi důsledností hájení veřejného zájmu ochrany životního prostředí podle zákonů a úspěšností úředníka (leckdy naopak). - Veřejný zájem se sám právně nebrání (nestěžuje si u nadřízených, nehrozí žalobami na náhradu škody ap.), proto je snazší vyhovět žadateli, vydat alibistické stanovisko ( záměr je přípustný za podmínek: které se nesplní či je ani splnit objektivně nejde), nezastavit škodlivou činnost, neuložit citelnou pokutu atd.
Příčiny nedostatečného prosazování práva životního prostředí státní správou - Občanská sdružení (spolky) nejsou většinou úředníků chápána jako rovnocenné subjekty práva (natožpak jako partneři, advokáti veřejného zájmu sui generis - toto označení soudy neváhaly použít), ale jako potížisté. - Je snazší být přísní na malé hráče, řešit nevýznamné kauzy, postihovat drobné administrativní nedostatky to vyvolává nepříznivý dojem absence zdravého rozumu státní správy životního prostředí, nerovného přístupu atd.