Z tenisového turnaje ãtûte fotoreportáï na stranû 4 3. prosince 2002 / 21 / XIV âtrnáctideník METROSTAV A.S. Hrubá stavba pro IKEM dokonãena Ptáme se profesora Jana Pirka, pfiednosty kardiocentra IKEM str. 2 Vyhlá eni nejlep í asistenti stavbyvedoucích str. 2 Samozhutniteln beton na stavbách Metrostavu str. 3 Advent ve znamení hudby: Z programu vánoãních koncertû str. 4 AKTUÁLNù Jak vidí rok 2003 ing. Pavel Pilát, obchodní fieditel Dal í úspûch v Czech Top 100 73 58877 V roãní zpráva na í akciové spoleãnosti se v oficiálním Ïebfiíãku Nejlep í v roãní 55861zpráva roku 2001 agentury 7113 Czech Top 100 umístila na 17. místû. Umístûní je pro 7470 Metrostav úspûchem a po- vzhûru o dvacet míst 1052sunem v celkovém pofiadí hodnocen ch v roãních zpráv oproti roku 2000. Lví podíl na dosaïeném umístûní má ing.vladimír Veverka a spolupracující firmy Entre za v robu, a grafické studio Machek & Babák za grafickou koncepci na í v roãní zprávy. Za námi se umístily takové spoleãnosti jako âeská poji Èovna, Radiomobil, âeská spofiitelna nebo âsob. V odvûtví stavebnictví se Metrostav v tomto Ïebfiíãku umístil na druhém místû, za Dopravními stavbami holding. Zajímavostí je, Ïe na zpracování v roãní zprávy pro rok 2001 se jak v pfiípadû na í firmy, tak v pfiípadû Dopravních staveb graficky podílelo jedno studio Machek & Babák. Pro informaci uvádíme pofiadí dal ích stavebních firem. ÎS Brno 33. místo, Skanska 78. místo, Hochtief 79. místo. Lehkou ironií celé soutûïe zûstává fakt, Ïe v první desítce ocenûn ch se umístilo est v roãních zpráv, které produkovala firma B.I.G., tûsnû spojená s pofiadateli z Czech Top 100. 996 1997 1998 1999 2002 2001 ROâNÍ OBRAT (tis. Kã) 170 58025 Cibulka získala jiï druhé ocenûní Ve ãtvrtek 14. listopadu se v Grand hotelu Bohemia na praïském Starém Mûstû konalo vyhodnocení jiï ãtvrtého roãníku Best of reality Nejlep í z realit, kterou v rámci propagace ãeského trhu s nemovitostmi pofiádá obãanské sdruïení Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Do soutûïe bylo nominováno celkem 50 developersk ch projektû. Porota hodnotila pût kategorií: hotelové projekty, rekonstruované kanceláfiské prostory, nové kanceláfiské prostory, nákupní centra a bytové projekty. Mimo nejlep í projekty ocenûné ve své kategorii, byl rovnûï vybrán i absolutní vítûz kategorie. Nejpoãetnûji byla zastoupena poslední skupina reprezentující bytové projekty. Vítûzem této kategorie se stal bytov komplex Cibulka, kter je projektem developerské spoleãnosti Metrostav Intertrade, a jehoï zhotovitelem byla divize 1. Není to první ocenûní, které komplex Bydlení Cibulka získal. JiÏ na leto ním veletrhu IBF pfievzala divize developersk ch aktivit za tento projekt prestiïní ocenûní Top Invest 2001. Na slavnostním vyhlá ení v sledkû soutûïe Best of reality 2002 pfievzali ocenûní zahraniãní investofii i za stavby v kategorii kanceláfisk ch prostor a nákupních center, které dodával Metrostav. Pfiíkladem byly stavby Charles Square Center a Palác Euro. Mimofiádná valná hromada Ve stfiedu 11. prosince se koná mimofiádná valná hromada. Probûhne od 10 hodin v sídle spoleãnosti Praha 8, KoÏeluÏská 2246. Pfiedmûtem jednání bude souhlas valné hromady k nákupu vlastních akcií do v e 10% základního kapitálu spoleãnosti Metrostav a.s. Divize 9 spoleãnû s dal ími úãastníky sdruïení dokonãila v tûchto dnech hrubou stavbu kardiocentra, o nûï se rozroste areál Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze 4. Pfii této pfiíleïitosti se IKEM, kter je investorem zakázky, rozhodl uspofiádat v pátek 15. listopadu tiskovou konferenci a malé slavnostní setkání, aby se vyjádfiil k dosavadnímu prûbûhu stavby a souãasnû upozornil na urãitá rizika, která by mohla dokonãení projektu nepfiíznivû ovlivnit. Jsem naprosto fascinován, jak rychle a koordinovanû stavbafii pracují, vyjádfiil svûj obdiv dodavatelûm stavby fieditel IKEM Karel Filip. Domnívám se, Ïe pfiesnû takto by mûla vypadat kaïdá stavba a jsem pfiesvûdãen, Ïe rychlé tempo v stavby bude ku prospûchu pfiedev ím na im pacientûm, fiekl fieditel. Stavût se zaãalo tak rychle, Ïe nebyl ani ãas na symbolické poloïení základního kamene, vzpomenul na zaãátky fieditel divize 9 ing. Ivan Kajer. Prohlásil v ak, Ïe Metrostav je schopen koneãn termín dostavby kardiocentra je tû zkrátit. Stavbafii totiï ze svého pohledu Ïádn problém nevidí. Hladk prûbûh v stavby kardiocentra IKEM by v ak mohl ohrozit nedostatek finanãních prostfiedkû. Od dostavby kardiocentra si hodnû slibujeme. Splní se nám sen, o jehoï realizaci mnoho let usilujeme vytvofiit ucelené pracovi tû pro v echny obory a ãinnosti, které bude patfiit k nejlépe vybaven m zdravotnick m zafiízením v âeské republice, fiekl pfiednosta kardiocentra Metrostav, spoleãnû s japonskou spoleãností Kajima, uspûl ve v bûrovém fiízením na dodavatele dvou ãástí budoucí automobilky pro koncern Toyota Peugeot Citroën Auto (TPCA) v prûmyslové zónû Kolín. Na v stavbû lisovny a svafiovny v hodnotû pfiibliïnû jedné miliardy korun, se Metrostav podílí jako subdodavatel stavební ãásti za pfiibliïnû 430 milionû korun pro generálního dodavatele Kajimu, nejvût í japonskou a ãtvrtou nejvût í stavební firmu na svûtû. Samotná stavba, která se rozkládá na plo e témûfi 200 hektarû, byla investorem rozdûlena na est ãástí. Kromû svafiovny a lisovny se bude v areálu TPCA stavût také montáïní hala s administrativní budovou, lakovna, servisní budova, parkovi tû pro hotové automobily, zku ební dráha a vleãka. Stavbu realizuje na e divize 6 pod vedením ing. ZdeÀka evãíka. V polovinû listopadu vybudovali na i stavbafii zafiízení staveni tû a za necel ch dvanáct mûsícû, v fiíjnu pfií tího roku, by jiï stavba mûla b t hotova. Samotná lisovna a svafiovna bude mít úctyhodnou rozlohu rozkládat se bude na 45 tisících metrech ãtvereãních. prof. Jan Pirk. První v zkumné ústavy v tehdej ích Masarykov ch domovech zahájily ãinnost jiï v padesát ch letech. Samotn institut vznikl v roce 1971 na bázi do té doby samostatn ch v zkumn ch ústavû. A po celou dobu jsme byli nuceni pracovat v nevyhovujících podmínkách. Projekt dostavby kardiocentra IKEM, kter pfiedstavuje tfii objekty, fie í nejen potfieby nového lûïkového oddûlení a laboratofií, ale také léãebného bloku s dal ími operaãními sály. Dostavba nového kardiocentra probíhá za plného provozu, takïe stavbafii musí maximálnû respektovat i ne zcela bûïné poïadavky IKEM a snaïit se, aby dopad stavebních prací na denní chod tohoto zdravotnického zafiízení byl co moïná nejmen í. Zhotovitelem dostavby kardiocentra je SdruÏení IKEM, v nûmï je na e akciová spoleãnost vedoucím úãastníkem, úãastníky sdruïení jsou VCES Praha a.s. a VCES Olomouc s.r.o. Termín dokonãení stavby, která si vyïádá celkové náklady ve v i 1,1 mld. korun je stanoven na konec ãervna 2004. IKEM je nejvût ím specializovan m klinick m a vûdeckov zkumn m pracovi tûm medicínského zamûfiení v âeské republice. Poãtem i kvalitou specializovan ch v konû se fiadí mezi nejvût í a nejlep í pracovi tû v oblasti kardiovaskulární medicíny, transplantací orgánû a diabetologie (více podrobností najdete v na em rozhovoru na stranû 2)., foto Josef Husák Stavba pro automobilov prûmysl u Kolína Objem prací v závislosti na velmi krátkém ãase, potfiebném k realizaci, nutnû vyïaduje dokonalou koordinaci prací a enormní nasazení pfiípravného i realizaãního t mu po celou dobu v stavby. V e je je tû umocnûno metodami spolupráce s japonsk m stavebním partnerem, resp. investorem, které jsou pro Metrostav zcela nezvyklé a nové prvky a momenty se v nich objevují takfika kaïd druh den, fiíká obchodní námûstek divize 6 ing. Jifií Sládek. Divize 6 se jiï podílela na realizaci pfiípravy území pro v stavbu vlastního v robního závodu a v souãasné dobû staví také ãistírnu odpadních vod a vodovod. Vybudování tûchto doprovodn ch objektû je souãástí investice ãeské vlády do prûmyslové zóny v Kolínû, kde v budoucnu vyrostou dal í stavby subdodavatelû TPCA. Vzhledem k celkové v i investice, která vãetnû technologie ãiní pfiibliïnû 39 miliard korun, se jedná v souãasné dobû o vûbec nejvût í stavební zakázku v âeské republice. V roce 2004 5, kdy z montáïních linek vyjedou první automobily, by âeská republika mûla mít nejvût í továrnu na v robu automobilû znaãky Toyota v Evropû. Markéta Matou ková Vlivem odstraàování povodàov ch kod patrnû v pfií tím roce dojde na stavebním trhu, zejména co se t ãe velk ch firem, ke stagnaci. Následky povodní budou odstraàovat malé stavební firmy, neboè vût inou pûjde o zakázky men- ího rozsahu. Patrnû dojde také k tomu, Ïe financování tûchto projektû bude na úkor nûkter ch plánovan ch velk ch projektû. Co se ale Metrostavu t ãe, máme jiï nyní na pfií tí rok zasmluvnûno pfiibliïnû 70 procent celkového plánovaného roãního obratu. MÛÏeme tedy s dostateãn m ãasov m pfiedstihem zvaïovat, o které projekty se budeme ucházet. KaÏdému takovému rozhodnutí musí pfiedcházet podrobná anal za vyhodnocení pfiípadn ch rizik. Budeme se zajímat zejména o to, zda za projektem stojí seriózní investor, kter podobnû jako my hledá seriózního partnera. Jsme pfiipraveni podílet se na realizaci nûkter ch v znamn ch inïen rsk ch staveb velkého objemu s korektními, kvalitními partnery a specializovan mi a regionálními subdodavateli. Poãítáme i s tím, Ïe v budoucnu dojde k roz ífiení zpûsobû financování zakázek o typ Build Operate Transfer ãi Public Private Partnership. Skupina firem DDM Group musí b t pfiipravena se takov ch projektû aktivnû úãastnit. A dal í zmûna pfiichází s blíïícím se vstupem na í republiky do Evropské unie. Na ãesk stavební trh zaãnou vstupovat zahraniãní subjekty a konkurenãní prostfiedí se bude rozrûstat. Do jisté míry jsme na to pfiipraveni jiï teì necelou polovinu zakázek realizujeme pro privátní a pfieváïnû zahraniãní investory, ktefií na ãeském trhu mnohdy mívají nároãnûj í poïadavky, neï na svém vlastním trhu. Jimi jsme tedy provûfiováni jiï nyní, na i kondici si provûfiujeme i na stavbách v zahraniãí, aè se jedná o zakázku v PafiíÏi, v stavbu tunelu Euerwang v SRN nebo o stavby, které realizujeme na Slovensku. JiÏ nyní máme zaji tûno pfiibliïnû 70 procent plánovaného obratu pro rok 2003... Nemálo investorû ze soukromého sektoru se jiï mûlo pfiesvûdãilo o kvalitû námi realizovan ch staveb, opakovanû se k nám vracejí a na základû zku eností, které s námi mají, získáváme zakázky i bez v bûrového fiízení. To je samozfiejmû zásluhou jak dlouhodobé koncepãní práce na- ich obchodních úsekû, tak i v robních sloïek firmy. Ta opakovanû prokazuje, Ïe umí dodrïet poïadované parametry podle zadání, na jehoï základû jsme vyhráli ve v bûrovém fiízení. Jak bude dále pokraãovat spolupráce v rámci DDM Group? Chceme ve vût í mífie vyuïívat potenciál skupiny DDM Group, které je v souãasné dobû nejkomplexnûji technologicky i odbornû vybaven m uskupením v âeské republice a na Slovensku. A samozfiejmû pfiedpokládáme dal í rozvoj realizaãní spolupráce s Doprastavem. Budeme si stejnû jako doposud doplàovat technologie i know-how jak na trzích obou republik, tak i mimo nû. Má Metrostav stále zájem o získání akciové spoleãnosti Subterra? V soutûïi o majoritní podíl se pfiedstavy majitele Subterry a úãastníkû v bûrového fiízení o v i ceny nesetkaly. To nic nemûní na tom, Ïe na e úãast v této akvizici nebyla první ani poslední. DDM Group bude uvaïovat o dal ích moïnostech, jak posílit své dovednosti a postavení na trhu. VÏdy existuje potenciál rûstu, já ho vidím napfiíklad v segmetu Ïelezniãních, silniãních a prûmyslov ch staveb. Jak hodnotíte právû konãící rok? Chci podûkovat obchodním úsekûm divizí i centrály, jejich obchodním námûstkûm i fieditelûm jednotliv ch divizí za mimofiádnû dobrou a vyrovnanou práci, coï se samozfiejmû odráïí nejen v hospodáfisk ch v sledcích, ale i ve v hledu do budoucna. Co se leto ního roku t ãe, pûvodnû plánovan obrat pfiekroãíme o více neï 10 procent. Objem nasmlouvan ch zakázek pro budoucí období je pro nás dobrou v chozí pozicí pro rok 2003. Za rozhovor dûkuje Markéta Matou ková
strana 2 Nové vlakové spojení nad Seifertovou ulicí Historie Ïelezniãních mostû v sousedství praïské kfiiïovatky U Bulhara sahá do roku 1871, kdy byla postavena jedna z prvních tratí mífiící z Hlavního nádraïí na sever âech. Postupem doby zde bylo vybudováno celkem sedm mostû. Jejich patn technick stav vyvolal potfiebu rekonstrukce. Té se ujalo SdruÏení mosty Seifertova Praha - 1. ãást, v nûmï jako vedoucí sdruïení vystupovala na e akciová spoleãnost. âlenem sdruïení bylo také Îelezniãní stavitelství Praha, které provádûlo mimo jiné práce na Ïelezniãním svr - ku a pfieloïkách inïen rsk ch sítí. Hlavním podzhotovitelem byla spoleãnost Stavby silnic a Ïeleznic, sdûlovací a zabezpeãovací zafiízení pro stavbu dodával AÎD Praha, trakãní vedení EÎ Praha. Rekonstrukce první ãásti byla zahájena v lednu leto - ního roku a v úter 12. listopadu byl jiï zahájen provoz na nov ch Ïelezniãních mostech Seifertova. Právû jejich rekonstrukce byla první etapou rozsáhlého projektu s názvem âd DDC, Modernizace západní ãásti Praha hl.n. PÛvodní ocelové mosty byly nahrazeny novou Ïelezobetonovou konstrukcí, která je tvofiena 36 nosníky. Nov most je navrïen tak, aby po dokonãení obou ãástí stavby nejen plnû vyhovoval souãasné dopravní situaci, ale pfiedpokládá také urãitou variabilitu. Pfiedpokládá se totiï, Ïe kolejové zhlaví hlavního nádraïí bude právû v této ãásti v budoucnu napojeno na trasu tzv. Nového spojení. Tímto termínem byl nazván projekt, kter fie í rychlé mimoúrovàové propojení trasy prvního Ïelezniãního koridoru s terminálem praïského Hlavního nádraïí. Rozsáhlá rekonstrukce fie ila nejen samotné pfiemostûní Ïelezniãní trati pfies Seifertovu ulici pfied kfiiïovatkou U Bulhara, ale také úpravu této ulice v úseku Italská- U Bulhara. Roz ífiení vozovky v Seifertovû ulici a zv ení prûjezdního profilu mostu jistû pfiispûje ke zlep ení dopravní situace v této ãásti Prahy. Zadavatelem stavby v hodnotû 259,9 miliónû korun jsou âeské dráhy Divize dopravní cesty. Projekt na celkovou rekonstrukci zpracovala firma SUDOP Praha. Markéta Matou ková, foto Josef Husák Témûfi po celou dobu rekonstrukce charakterizovala stavbu zdviïená ramena jefiábû. Snímky jsou z 18. a 31. srpna leto ního roku. Nadvláda tûïk ch mechanismû umístûn ch nedaleko kfii- Ïovatky U Bulhara skonãila. Od poloviny listopadu byl obnoven i provoz Ïelezniãní trati. Staré ocelové mosty nahradila moderní Ïelezobetonová konstrukce. Stavba byla provádûna, aï na mimofiádné akce, pfii plné automobilové dopravû vãetnû provozu tramvají. Modernizace Ïelezniãní tratû Bratislava-Trnava Asistenti stavbyvedoucích z fiad studentû Fakulty stavební âvut, ktefií se nejlépe osvûdãili na pracovi tích Metrostavu, byli v pátek 15. listopadu odmûnûni za svou práci na slavnostním setkání zástupcû koly se studenty. Do soutûïe O nejúspû nûj ího asistenta stavbyvedoucího z fiad studentû Fakulty stavební âvut bylo ze v ech na ich divizí nominováno 11 studentû. Komise sloïená ze zástupcû Fakulty stavební âvut a Metrostavu vybírala pût nejlep ích. Zástupci komise se netajili tím, Ïe vybrat opravdu ty nejlep í bylo velmi obtíïné, neboè v ichni nominovaní mûli o své budoucí povolání skuãen zájem. Konkurs na odbornou praxi studentû v pozicích asistentû stavbyvedoucích vyhlásili letos v bfieznu dûkan stavební fakulty Ladislav Lamboj a generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav. Po v bûru z pfiihlá en ch 79 studentû nastoupilo na pracovi tû Metrostavu pfies ãtyfiicet studentû. Velkou mûrou se o zdárn prûbûh praxe studentû zaslouïili patroni studentû stavbyvedoucí na í akciové spoleãnosti. Jejich nemalá trpûlivost byla pfiínosem pro obû strany, jak pro asistenty, tak pro samotné studenty. Program, kter pro studenty pfiipravila na e firma ve spolupráci se stavební fakultou âvut, poãítá s tím, Ïe vybraní studenti absolvují na stavbách Metrostavu minimálnû roãní praxi, bûhem níï budou získávat zku enosti z oblasti marketingu, technické, ekonomické i personální pfiípravy stavby a jejím fiízení. Praxe studentû je pro na í akciovou spoleãnost dobrou pfiíleïitostí ovûfiení schopností pfiípadn ch budoucích spolupracovníkû. Ti si naopak mohou vyzkou et své teoretické schopnosti v praxi. Vûfiíme, Ïe druhé kolo soutûïe v pfií tím roce bude znamenat je tû vût í pfiínos. PhDr. Lenka LaÀová VloÀském roce vyhlásilo editelství Ïeleznic Slovenské republiky mezinárodní vefiejnou soutûï na realizaci stavby, která je souãástí Ïelezniãního koridoru Bratislava-Raãa-Trnava. Vítûzem soutûïe se stalo sdruïení TraÈ Raãa- enkvice, sloïené ze tfií slovensk ch akciov ch spoleãností: Doprastavu, Îelezniãního stavitelství Bratislava a Îelezniãních staveb Ko ice. Doprastav je vedoucím úãastníkem sdruïení a jeho zakázka obsahuje rekonstrukci celkem tfií mostû. Projekt pfiedpokládá realizaci prací ve finanãním objemu okolo 24 milionû euro, tfii ãtvrtiny této sumy hradí Evropská unie, zbytek je hrazen ze státního rozpoãtu Slovenské republiky. Dokonãení v stavby estakády je plánováno na konec roku 2005. Úsek bude modernizován tak, aby konstrukãní rychlost vlakû mohla dosahovat aï 160 km/hod. V stavba byla zahájena v bfieznu modernizací první samostatné ucelené ãásti Bratislava-Raãa-Svät Jur v délce 4733 metrû. V záfií se práce pfiesunuly na 3466 metrû dlouh úsek Svät Jur-Pezinok. Také na této stavbû se v znamnou mûrou podílí akciová spoleãnost Doprastav, konkrétnû její závod Mlynské Nivy. Pfiedmûtem této dodávky Doprastavu je v stavba dvou silniãních mostû, které pfiecházejí pfies Ïelezniãní traè. Práce na mostních konstrukcích fiídí vedoucí stfiediska ing. Jozef Jakaboviã a hlavní stavbyvedoucí ing. Vladimír Samek. PÛvodní mosty musely b t zbourány, neboè mûly nedostateãnou podjezdovou v ku. Samotná demolice nebyla nijak snadná, bylo ji moïné provádût jen pfii ãásteãn ch v lukách na trati, kdy byla v provozu vïdy pouze jedna kolej. NejobtíÏnûj í ãást demoliãních prací, demontáï mostovky, provádûli stavbafii v krátkodob ch noãních v lukách. NejsloÏitej í ãástí budovaného Ïelezniãního koridoru je v stavba pfieloïky Ïelezniãní tratû o délce 3,5 kilometru. V tomto úseku bude traè vedena na novû vybudovaném násypu, kter bude dosahovat v ky aï osmi metrû. TraÈ bude dále pokraãovat po Ïelezniãní estakádû o délce 740 metrû. Vybudování Ïelezniãního násypu bude, stejnû jako v stavbu estakády, realizovat závod Mlynské Nivy pod vedením ing. Jakaboviãe. Akciová spoleãnost Doprastav rovnûï usiluje o získání zakázky na celkovou rekonstrukci Ïelezniãních stanic Bratislava Raãa, Svät Jur a Pezinok. Souãasné zakázky na modernizaci Ïelezniãních tratí na Slovensku dokazují, Ïe se Doprastav v tomto sektoru stavebního trhu úspû nû prosazuje. (Nahofie ilustraãní snímek Ïelezniãní stanice PetrÏalka) Ing. Marian Kubinec, Doprastav, a.s. foto Josef Husák Vyhlá eni nejlep í asistenti stavbyvedoucích Nominovaní studenti a jejich patroni. Pût nejlep ích studentû je v seznamu vyznaãeno tuãnû. Nejlep ím studentûm poblahopfiáli k ocenûní dûkan fakulty Ladislav Lamboj a v robnû technick fieditel Metrostavu Ivan Hrdina. Ocenûní rovnûï pfievzala studentka ãtvrtého roãníku Hana Kalhousová (snímek nahofie). Foto Jméno a pfiíjmení Ivan Kubíãek Michal Ma ek Jan Merenda Jaromír matla Luká Tich Richard Biedermann Miroslav Havel Jaroslav Hovorka Jan Kala Hana Kalhousová Jáchym Kubeãek patron (divize) Pavel Fousek (D3) Ing. Ivan Benoviã (D3) Ing. Vladimír Sálus (D5) Jaromír Svoboda (D1) Václav Palásek (D9) Ing. Jifií Zlatohlávek (D6) Ing. Jifií Junek,CSc. (D8) Ing. Petr Zábsk (D9) Ing. Miloslav Zelenka (D5) Ing. Vladimír Pánek (D6) Ing. Martin Koch (D1) PTÁME SE profesora Jana Pirka pfiednosty kardiocentra IKEM Nové kardiocentrum IKEM v Krãi dostavuje ve sdruïení se stavebním koncernem VCES na e divize 9 za plného provozu. Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc, bude se sv m t mem novou budovu od roku 2004, na kdy je plánováno ukonãení stavby, uïívat. V Krãi by tak mûlo vzniknout nejvût í a nejmodernûj í kardiocentrum v âeské republice. Nová budova kardiocentra se staví za plného provozu. To nutnû vyïaduje velkou koordinaci stavebních prací s potfiebami lékafiû a pacientû. Omezuje v stavba nûjak práci lékafiû ãi klid pacientû? To rozhodnû nikoli. Samozfiejmû stavba do na í práce zasahuje, pracuje se na ní od esti ráno do esti hodin do veãera a kdyby se nestavûlo v prostorách nemocnice, patrnû by se stavûlo nepfietrïitû. Ale zatím jsem za deset mûsícû, co stavba bûïí, nezaznamenal Ïádnou stíïnost, ani od lékafiû, ani od pacientû. Myslím, Ïe jsme pro dostavbu vybrali tu nejlep í firmu. Stavbafii z Metrostavu nám vycházejí maximálnû vstfiíc a o to samé se snaïíme pochopitelnû i my. Na nov pavilón se IKEM tû í uï 50 let, od roku 1952. Já sám, kdyï pozoruji, jak stavba roste, musím fiíci, Ïe tempo v stavby povaïuji za ohromné. UÏ jsme tu pfied pár roky stavûli první ãást IKEMu, ale pokud bych to mûl porovnat s nynûj ím zpûsobem v stavby, je to naprosto neporovnatelné. Metrostav dodrïuje termíny, ceny a ukázal nám, Ïe je moïné stavût i v nemocnici, pokud se najdou seriózní partnefii, ktefií se vzájemnû respektují, jsou tolerantní a vycházejí si vstfiíc. Na financování stavby se v znamnû podílí IKEM, coï je u nás patrnû unikát Vût ina nemocnic se naopak pot ká s finanãními problémy. Jak to zvládáte vy? To je jednoduché. Pracujeme v uvozovkách kapitalisticky. Máme tfii operaãní sály a pût samostatnû operujících chirurgû. Dennû provedeme zpravidla 6 operací, celkem 1500 zákrokû za rok. Hospitalizováno je u nás za rok okolo pûti tisíc pacientû, dal ích 35 tisíc o etfiíme ambulantnû. KdyÏ jsme poãítali vyuïití operaãních sálû, do li jsme k pfiekvapujícími ãíslu 121 procent normální pracovní doby za rok. Jsme jednou z mála nemocnic, která zatím kaïd rok skonãila s vyrovnan m rozpoãtem. Celková cena dostavby vãetnû pfiístrojového vybavení je 1,1 miliardy korun. Z toho 600 milionû ãiní její stavební ãást. 700 milionû je financováno ze státní dotace, zbytek hradíme z vlastních prostfiedkû. Jak zákrok nejãastûji provádíte? Aortokoronární bypass, loni jsme jich provedli 921. Je to operace, která se provádí pfii ischemické chorobû srdeãní. Bûhem zákroku se pfiemostí uzavfiené ãi ÏúÏené úseky vûnãit ch tepen tepenn m ãi Ïilním tûpem. Transplantací srdce v posledních letech ub vá, loni jich bylo 28, v roce 2000 o devût více, tedy 37. V leto ním roce jsme zatím provedli více neï tfiicet operací, ale poãet ãekatelû je stále velmi vysok. Máme málo dárcû, z nûkolika dûvodû. Dva z nich vidím jako pozitivní: jednak se v raznû zlep ila kvalita a organizace Rychlé záchranné sluïby a jednak uï koneãnû více cyklistû pochopilo, Ïe je rozumné jezdit s helmou. Právû tyto úrazy totiï b vají nejãastûj í pfiíãinou úrazû lebky, které mohou vést k mozkové smrti. Ale dal í dva dûvody jsou spí e negativní a to, Ïe se transplantaãní program stal pfiedmûtem nejrûznûj ích spekulací. Jaké zmûny zaznamenala péãe o nemocné se srdeãními onemocnûními v posledních letech? Tak asi pfiedev ím je to zmûna ve zpûsobu léãby akutního infarktu myokardu. Pfied lety se takové pfiípady léãily jen naprost m klidem na lûïku, dnes pfiistupujeme ke koronarografii a angioplastikám. Tím se zvy uje poãet pacientû, ktefií infarkt pfieïijí, i jejich prûmûrn vûk. A od poloviny roku 2004, kdy bude nové kardiocentrum otevfieno, se u nás koneãnû budou piãkové v kony cévní, srdeãní i transplantaãní chirurgie provádût v zafiízení odpovídajícím poïadavkûm medicíny 21. století. Za rozhovor dûkuje Markéta Matou ková
strana 3 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ RaÏby na metru skonãily, v stavba pokraãuje V stavba trasy metra IV. C1, která prodlouïí podzemní dráhu z NádraÏí Hole ovice pfies stanici Kobylisy do Ládví, má jiï za sebou hlavní etapu - raïby. Vlastní realizace v stavby ãtvrtého céãka zaãala v záfií 2000. Ukonãení raïeb pfiedstavuje jist pfielom, po nûmï následuje v stavba jiného charakteru: betonáïe definitivní obezdívky a ukládání kolejov ch betonû. Znaãná ãást trasy, která je dlouhá necelé ãtyfii kilometry, je vedena v raïeném dvojkolejném tunelu. Z povrchu je budována pouze stanice Ládví a ãást hlouben ch tunelû na hole ovickém a trojském bfiehu Vltavy. Ve dvojkolejném tunelu je definitivní obezdívka zaji Èována pomocí betonovací formy. Stavbafii jsou schopni s touto formou o délce deseti metrû vybetonovat za t den v prûmûru 50 metrov úsek. Práce na definitivních obezdívkách probíhají na nûkolika místech souãasnû. Do konce prosince bude jiï hotov úsek dvojkolejného tunelu mezi kobylisskou pfiístupovou tolou a stanicí metra Ládví. Ve stejném termínu bude rovnûï dokonãen úsek délky 350 metrû, kter zaãíná u trojského portálu a smûfiuje ke stanici Kobylisy. Ukonãení betonáïe definitivní obezdívky na celé tase IV. C1 je plánováno na konec bfiezna pfií tího roku. Z hlediska raïeb na trase ãtvrtého céãka byla samozfiejmû nejsloïitûj í v stavba stanice Kobylisy, která je vûbec poprvé v historii projektována jako jednolodní. Realizace kaïdého podzemního díla s velk m profilem v rubu je problematická, fiíká z divize 8 ing. Jifií Junek, stavbyvedoucí, kter v celém úseku odpovídá za raïené ãásti metra. Na tûstí se ale nesplnila prognóza geologû, ktefií se obávali poklesû nadloïí pod zdej í mûstskou zástavbou. Poklesy na kaïdém úseku ãlenûné raïby byly velmi peãlivû sledovány pomocí konvergeãních bodû. RaÏba stanice vyïadovala naprostou disciplinu v dodrïování technologick ch postupû, doplàuje ing. Jifií Junek. Celková plocha v rubu staniãního tunelu Kobylisy je témûfi 230 metrû ãtvereãních. ÚroveÀ nástupi tû této stanice je 31 metrû pod terénem. Pfiístup k nûmu zprostfiedkují dva eskalátorové tunely, které ústí do vestibulû (jeden z eskalátorov ch tunelû mûïete vidût na horním snímku). Jednoduchá nebyla ani raïba tunelû v úseku mezi stanicemi Kobylisy a Ládví, kde se od poãátku hovofiilo o reálném nebezpeãí pfiítoku spodní vody. Znaãnou ãást vody v ak odvádí pfiístupová tola, která vede od kobylisského koupali tû k tunelûm metra. Stavební práce na budovaném úseku metra IV. C1 budou dokonãeny v prosinci 2003 a po montáïi technologick ch zafiízení, nezbytné kolaudaci a zku ebním provozu bude tato trasa uvedena do provozu v první polovinû roku 2004., foto Josef Husák Samozhutniteln beton na stavbách Metrostavu V voji samozhutnitelného betonu se vûnuje na e dcefiiná spoleãnost TBG Metrostav s. r. o. na svém technologickém pracovi ti pod vedením ing. Milady Mazurové. Pro v robu tohoto betonu jsou pouïívány bûïnû dostupné materiály, které se kombinují s pfiímûsmi a pfiísadami. Samozhutniteln beton poprvé v âeské republice pouïila právû na e firma, kdyï se v roce 2000 podílela na v stavbû Ïelezniãního mostu Zlíchov. V souãasné dobû jej Metrostav pouïívá pfii v stavbû metra IV. C1 v Troji pro finální ostûní a pfii v stavbû tunelû Mrázovka pro staveni tní prefabrikáty. Samozhutniteln beton se vyznaãuje vysokou tekutostí a zároveà dostateãnou vnitfiní soudrïností, která zaji - Èuje odolnost proti segregaci hrub ch sloïek betonové smûsi pfii dopravû a zejména bûhem ukládání. Ve smûsi musí b t hrubá frakce kameniva homogennû rozdûlena a nesmí dojít k odluãování vody. Hrubé kamenivo je udr- Ïováno stále ve vznosu a viditelnû plave na povrchu betonu. Rovnováhy mezi tekutostí ãerstvé smûsi a vnitfiní soudrïností je dosaïeno pouïitím speciálních superplastifikaãních pfiísad na bázi polykarboxylátû a vhodnou skladbou kameniva. Tento beton dokáïe bez vibrace a hutnûní zaplnit slo- Ïité tvary bednûní a vyplnit v echna místa s hustou armaturou bez vzduchov ch pórû a bublin. Beton protéká mezi jednotliv mi pruty v ztuïe, aniï by se znatelnû zmûnilo jeho sloïení. PouÏívání tohoto betonu má nûkolik v hod. Za prvé je to odstranûní zdlouhavého zhutàovacího procesu, dále pak zlep ení prostfiedí na stavbû a jeho okolí sníïením hluãnosti, zv ení kvality betonu a v neposlední fiadû je to sníïení mûïete vidût celkov ch nákladû. Vy í náklady na sloïky samozhutnitelného betonu jsou pfieváïeny úsporou pracovní síly a zv ením produktivity. Vlastnosti vyzrálého samozhutnitelného betonu se v raznû neodli ují od bûïného betonu. Vlivem nízkého vodního souãinitele tyto betony dosahují vy ích pevností v tlaku a vzhledem k velkému podílu jemn ch ãástic, které zaruãují hutnou strukturu, jsou vodotûsné. Moduly pruïnosti odpovídají pfii zachování stejn ch pevností v tlaku modulûm bûïnû pouïívan ch betonû s maximálním zrnem pouïitého kameniva 16 mm. Vzhledem vysoké tekutosti samozhutnitelého betonu je pfii betonáïi nutné pouïívat kvalitní bednûní dimenzované na pln hydrostatick tlak. Samozhutniteln beton, v zahraniãí oznaãovan zkratkou SCC (anglick v raz Self-compacting concrete), byl pûvodnû pfied více neï deseti lety vyvinut v Japonsku. Bylo totiï zji tûno, Ïe lidsk faktor má velk vliv na v slednou kvalitou betonové konstrukce. Markéta Matou ková (s pouïitím materiálû ing. Milady Mazurové) V hody samozhutnitelného betonu zrychlí betonáï sníïí poãet pracovníkû pfii betonáïi sníïí energetickou nároãnost na stavbû vylouãením vibrátorû zv í kvalitu betonu, sníïí v skyt nedostatkû a sanaãních prací zlep í pracovní prostfiedí na staveni ti, sníïí hluãnost âasov v voj pevnosti betonu v tlaku samozhutniteln beton s pfiísadou FM 350 pevnost betonu v tlaku (MPa) 80 70 60 50 40 30 20 10 23,11 33,11 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 25 26 27 28 29 30 stáfií betonu (dny) est objektû Fakulty elektrotechnické v Plzni 61,17 MERU dodáme i ãtvrtou nádrï Ve ãtvrtek 14. listopadu podepsali zástupci akciov ch spoleãností MERO âr a Metrostav dodatek ke smlouvû o roz ífiení dodávky Centrálního tankovi tû ropy v Nelahozevsi. Zhotovitel stavební ãásti Metrostav se dodatkem smlouvy zavazuje provést v stavbu v pofiadí jiï ãtvrté nádrïe o kapacitû 125 tisíc metrû kubick ch. Dodatek ke smlouvû podepsali generální fieditel akciové spoleãnosti MERO âr Václav Franc a generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav a finanãní fieditelé obou spoleãností Jaroslav PantÛãek a Zdenûk inovsk. Velkoobjemová nádrï je dvouplá Èová ocelová svafiovaná nádoba, umístûná v ochranné jímce s meziprostorem, skládá ze tfií základních ãástí: dna, plá tû a stfiechy. Má v ak je tû fiadu pomocn ch konstrukcí, jako v ztuïné prstence, ochozy, schodi tû, Ïebfiíky, konstrukce pro ha- ení a chlazení a dal í ãásti. JiÏ samotné montáïní podmínky na stavbu nádrïe o prûmûru 84,5 m a v ce 24 metrû kladou velké nároky jak na techniky, tak sváfieãe a montáïní dûlníky. Komplikované je zejména dosaïení poïadované svislosti plá ÈÛ a kruhovitosti nádrïe. NádrÏe pfiedstavují desítky kilometrû svárû, se stovkami kfiíïení a navíc v rûzn ch tlou Èkách plechû. Fixace nûkolikatunov ch plechû do pfiesné polohy s milimetrovou pfiesností, volba správn ch postupû stehování a svafiování s úkolem dosáhnout normou pfiedepsané geometrie vyïaduje vysokou odbornost. Dokonãení ãtvrté nádrïe je plánováno na 30. dubna 2005. Pfiedcházející tfii nádrïe budou v prûbûhu pfií tího roku jiï opatfieny koneãn m nátûrem. Ropovody dopravují do âeské republiky základní surovinu pro zpracovatelsk rafinersk a petrochemick prûmysl a umoïàují pfiijímat ropu rûzn ch parametrû ze dvou na sobû nezávisl ch smûrû do Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves. Text a foto Koncem kvûtna podepsala Západoãeská univerzita v Plzni s Metrostavem smlouvu o v stavbû nového souboru staveb Fakulty elektrotechnické. Krátce potom byla v univerzitním areálu na Borsk ch polích zahájena v stavba v ech esti staveb, které tento soubor tvofií. Stavbu zaji Èuje divize 1, oblast PlzeÀ, vedoucím projektu je Jifií Stuna. S dokonãením díla se poãítá jiï v prosinci 2003, jako první bude hotov objekt Velké posluchárny. Prvním objektem nového areálu Fakulty elektrotechnické je právû budova Velké posluchárny, stojící podél hlavní pfiístupové komunikace. Z pfiízemí, kde je vstupní prostor do dvoupodlaïní budovy, se studenti dostanou ke tfiem velk m posluchárnám o kapacitách 350, 230 a 170 míst. Nejvût í z poslucháren je fie ena jako multifunkãní prostor, kde bude moïné kromû v uky pofiádat shromáïdûní akademické obce ãi zasedání vûdecké rady. V prvním patfie se pak budou nacházet dal í dvû posluchárny pro 110 a 70 studentû. Kromû budovy velké posluchárny bude fakulta moci uïívat je tû speciální prostor v ukov, komunikaãní, laboratorní, katedrov a provozní. Za V ukov objekt je oznaãována pûtipodlaïní budova, v níï se budou nacházet ãtyfii posluchárny, 17 seminárních místností, 15 specializovan ch laboratofií a dûkanát fakulty. Tyto dva objekty, Velká posluchárna a V ukov objekt, jsou z celého souboru staveb v nejpokroãilej ím stádiu dokonãení, fiíká vedoucí projektu Jifií Stuna. Zcela odli né poslání má takzvan Komunikaãní objekt, kter umoïní propojení jednotliv ch budov. Îelezobetonové konstrukce osmipodlaïní stavby jsou zatím dokonãeny zhruba do úrovnû druhého podlaïí. Stavbafii nemají v úmyslu objekt pfied zimou uzavírat, v interiérech budou pokraãovat aï v pfií tím roce. PûtipodlaÏní budova, v níï bude prostor pro 48 specializovan ch laboratofií vãetnû navazujících provozních místností skladû a dílen, je naz vána Laboratorním objektem. Na této stavbû Ïelezobetonov skelet dosahuje jiï na úroveà tfietího nadzemního podlaïí a v prvním patfie je hotovo i obvodové zdivo. Za Katedrov objekt je oznaãována sedmipodlaïní budova v níï se budou nacházet nejen specializované laboratofie, ale také kanceláfie jednotliv ch fakultních pracovi È. Stavbafii zde dokonãili první podzemní podlaïí. Poslední stavbou v areálu fakulty je provozní budova, ve které bude umístûna v mûníková stanice. Jako jediná ze v ech objektû bude celá zdûná. Na konci listopadu zde stavbafii dokonãili obvodové zdivo a vnitfiní pfiíãky. Zatím nás tady asi nejvíc trápí vytrvalé de tû, fiíká Jifií Stuna a o pravdivosti jeho slov svûdãí nákladní vozy utopené aï po nápravy v terénu. ZpevÀujeme komunikace a snaïíme se aby to dopravní mechanismy zvládly, doplàuje vedoucí projektu, kter povaïuje v stavbu Fakulty elektrotechnické za standardní stavbu. V jimeãná je pouze budova velké posluchárny, kde jsou sloïitûj í prefabrikované díly, fiekl nám na závûr. Pomocí webové kamery mûïete na poãítaãi v minutov ch intervalech sledovat postup v stavby (www.fel.zcu.cz)
strana 4 Advent ve znamení hudby mnoha ÏánrÛ Metrostav se tradiãnû snaïí, aby poslední mûsíc v roce nebyl jen dobou dohánûní osobních i pracovních dluhû, ale aby bûhem jeho dnû zbyla také chvíle i na vûci pfiíjemné. Také letos pofiádají jednotlivé divize pro své zamûstnance Vánoãní koncerty. Dramaturgie tûchto krátk ch hudebních zastavení v ak doznala podstatn ch zmûn. Od 3. do 16. prosince se v Betlémské kapli a v sále Bohuslava MartinÛ Lichten tejnského paláce budou snaïit pfiivolat správnou pfiedvánoãní pohodu flétnista, saxofonista, skladatel a organizátor fiady originálních hudebních projektû Jifií Stivín spoleãnû s Collegiem Quodlibet v programu Barokní Vánoce s flétnou. Na 5. a 10. prosince je plánováno vystoupení populární skupiny âechomor, která osobit m a nenapodobiteln m zpûsobem zahraje tzv. na lidovou notu, a orchestr Virtuosi di Praga v komorním obsazení pfiipomene 16. prosince hudbu barokních Vánoc. Velk Vánoãní koncert, na kter na e akciová spoleãnost zve v znamné hosty a obchodní partnery, se také letos uskuteãní ve Dvofiákovû síni praïského Rudolfina. 23. prosince v 19:30 hodin tady spoleãnû s orchestrem Virtuosi di Praga pod vedením Oldfiicha Vlãka vystoupí houslistka Silvie Hessová, hobojistka Jana BroÏková, sólistka vídeàské opery sopranistka Marina Viskvorkina a varhaník Ale Bárta. Ver e inspirované atmosférou Vánoc pfiednese v rámci programu tohoto slavnostního veãera Hana Maciuchová. bh Události ve zkratce Ve ãtvrtek 28. listopadu skonãila v Pardubicích dvoudenní Konference Betonáfiské dny 2002 a v stava Beton. Obû akce organizovala âeská betonáfiská spoleãnost. Leto ní, jiï deváté Betonáfiské dny, byly nejv znamnûj í konferenãní událostí s mezinárodní úãastí v oboru betonu a betonov ch konstrukcí v âeské republice. Na konferenci vzbudil pozornost pfiíspûvek experta v robnû-technického úseku Metrostavu doc. ing. Jana L. Vítka o vysouvan ch tunelech metra pod Vltavou. SdruÏení akciov ch spoleãností Metrostav, Stavby silnic a Ïeleznic a Hutní montáïe Ostrava Chabafiovice staví na Ústecku dvoukolejn Ïelezniãní most o délce 179 metrû. Dodávku Metrostavu realizuje na e divize 5. Nov most vyrûstá témûfi dvû stû metrû od souãasného Ïelezniãního mostu pfies silnice III. tfiídy smûrem do Ústí nad Labem. Pfiedpokládané ukonãení stavby je naplánováno na 30. záfií 2003. Plánovaná stavba dálnice D8 si v okrese vyïádá v stavbu nûkolik mostû pfies tratû âesk ch drah, a to u Chabafiovic a poblíï Îìárku a také v stavbu dálniãního mostu pfies Ïelezniãní traè âd v Trmicích a most v Knínicích. Metrostav se stal vítûzem soutûïe o vefiejnou zakázku na vybudování mimoúrovàové kfiiïovatky pfii severním vyústûní Strahovského tunelu na Bfievnovû. Stavba kfiiïovatky bude navazovat na právû rozestavûná díla spojnici Radlická Strahovsk tunel a pfiemostûní PlzeÀské. Jejich dokonãení v roce 2004 zlep í dopravní moïnosti na severu Strahovského tunelu. Stavba mimoúrovàové kfiiïovatky si vyïádá náklady jednu miliardu sto milionû korun. Pro rok 2003 proto mûsto uvolní finance ve v i 400 milionû korun. Na e akciová spoleãnost podpofiila sportovní událost Bûh 17. listopadu. Bûh se konal pfiedcházející den v obofie Hvûzda. Organizovala ho Katedra tûlesné v chovy Fakulty stavební âvut a Vysoko kolská tûlov chovná jednota. Bûh, kterého se zúãastnilo pfies 200 bûïcû a bûïkyà, mûl tyto kategorie: dorostenci, juniofii, vefiejn závod mu- ÏÛ a Ïen, a dvû vûkové kategorie veteránû. Nejpoãetnûji byl zastoupen vefiejn závod, muïi v nûm bûïeli trasu 9 000 metrû a Ïeny 4 400 metrû. pp INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ Most pro 21. století v provozu V úter 12. listopadu se praïské Hlavní nádraïí jakoby posunulo v ãase do roku 1871, kdy mostem nad Seiferovou ulicí projel první vlak mífiící na sever. U nástupi tû mohutnû oddychuje parní lokomotiva zvaná âtyfikolka, vypou tí oblaka páry a spoustu sazí, kolem pfiihlíïí plno zvûdavcû... Ale pravdou je pfiitom opak. Pí e se 12. listopad 2002, nacházíme se ve tfietím tisíciletí a v echna ta sláva se koná proto, aby âtyfikolka symbolicky pfiejela po novém mostû, a tím jej otevfiela pro dal í dopravu. Rekonstrukci mostû realizoval Metrostav ve sdruïení se spoleãností Îelezniãní stavitelství Praha. Symbolického pfiestfiiïení pásky se ujali generální fieditel âesk ch drah ing. Dalibor Zelen a obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát. Je to v znamn krok do budoucna, kter je pfiíslibem nového a rychlého spojení hlavního nádraïí jak s jihem, tak se severem, prohlásil u této pfiíleïitosti Dalibor Zelen. Markéta Matou ková, foto Josef Husák 1 2 3 4 Tenisové klání V sobotu 16. listopadu se hala v Radonicích stala dûji tûm ãtvrtého roãníku tenisového turnaje ve ãtyfihrách O pohár obchodního fieditele Metrostavu. Pozvání pfiijalo estnáct dvojic; dvû domácí, ostatní z partnersk ch organizací. Zvítûzila dvojice Robert Neale a Mark F. Vydra (foto ã. 1) z Portland Trust. Bratfii Jifií (foto ã.2) a Jan Urbánkové z âesk ch drah obsadili druhé místo. Centroprojekt Zlín reprezentovali Vladimír Kudela (foto ã. 3) a Pavel Strásk, ktefií se probojovali do semifinále. Z na ich se nejlépe umístili Jan Cuc (foto ã. 4) spolu s Ivanem Havlem. Text a foto Josef Husák Divize 4 na obchvatu Ostrova na Karlovarsku V stavba obchvatu mûsta Ostrova na Karlovarsku mûïe zaãít. Smlouva na jeho dodávku byla podepsána v pondûlí 24. listopadu. Stavbu bude realizovat sdruïení firem v ãele s akciovou spoleãností Stavby silnic a Ïeleznic. Dal- ími úãastníky sdruïení jsou akciové spoleãnosti Strabag, Stavby mostû Praha a Metrostav. Na i firmu zastupuje divize 4. Investor v stavby, kter m je editelství silnic a dálnic správa Karlovy Vary, vyãlenil na tento projekt jen pro pfií tí rok 400 miliónû korun. V stavba obchvatu potrvá 34 mûsícû, ukonãena bude v záfií roku 2005. Obchvat Ostrova má b t 5,6 kilometru dlouh a ze 47 procent ho budou tvofiit mostní konstrukce. Jedná se celkem o deset mostních objektû. Pfiedmûtem dodávky Metrostavu je rekonstrukce jednoho stávajícího mostu a stavba dal ích dvou nov ch. Parametry jednoho z tûchto mostû jsou opravdu úctyhodné, jeho délka ãiní 365 metrû a ífika je 20 metrû. Konstrukce mostu budou tvofiit ocelové nosníky spfiaïené s Ïelezobetonovou deskou, fiekl nám hlavní stavbyvedoucí z divize 4 ing. Zdenûk Rozsypálek. U Ïelezniãního viaduktu ve smûru od Karlov ch VarÛ bude vystavûna mimoúrovàová kfiiïovatka, kde bude vût- ina dopravy bezpeãnû odvedena ze ãtyfiproudové silnice na obchvat kolem mûsta. Na pûvodní silnici se automobily znovu vrátí mezi Ostrovem a Klá tercem nad Ohfií. Také pfied tímto napojením bude vybudována mimoúrovàová kfiiïovatka. Úãast na této stavbû povaïuji za velmi prestiïní záleïitost, protoïe se jedná o nejvût í mostní konstrukci v této lokalitû, uvedl fieditel divize 4 ing. Josef Neuwirth. V západoãeském regionu chceme expandovat dál. Máme pochopitelnû zájem realizovat i dal í stavby, s nimiï se zde poãítá, napfiíklad obchvat Karlov ch VarÛ a prûtah tímto mûstem. JiÏ teì se zajímáme o velké technicky nároãné stavby, fiekl o sv ch plánech fieditel divize 4. Nová publikace s podporou Metrostavu âeské inïen rské stavby tak se jmenuje obrazová publikace nakladatelství Prostor. Metrostav v ní prezentuje pût sv ch staveb. Kromû vysouvan ch tunelû pod Vltavou, které jsou souãástí budované trasy metra IV. C1, to jsou je tû: stanice metra Rajská zahrada, ãistírna odpadních vod v Kolínû, zrekonstruovaná ulice U trati v Plzni a Strahovsk automobilov tunel. Na leteckém snímku dole je jeden z vysouvan ch tubusû, dlouh 168 metrû, pfiipraven k zaplavení v suchém doku na trojském bfiehu. Cílem u nás dosud nevydané publikace je zprostfiedkování a pfiiblíïení aktuální situace a v voje oboru pfiedev ím ir í vefiejnosti, zdokumentování staveb realizovan ch po roce 1990 a jejich zaãlenûní do historick ch souvislostí v voje ãeského inïen rského stavitelství, fiíká fieditelka nakladatelství Dagmar Vernerová. Na 164 stranách zájemci najdou 140 fotografií, 70 plánû a sedm map. Publikace je ãlenûna do tfií hlavních blokû. Struãná úvodní retrospektiva pfiedstavuje typologicky a ve zkratce ãeské inïen rské stavitelství od 19. století po souãasnost. V hlavní kapitole knihy jsou slovem i obrazem dokumentovány 22 typologicky rozmanité stavby ãesk ch autorû v âr i v zahraniãí, které byly realizovány po roce 1990. Poslední ãástí knihy je kapitola faktografická, kde jsou uvedeny medailony autorû jednotliv ch staveb, pfiehled v znamn ch událostí v oboru, literatura vydaná po roce 1990 a instituce, které v oboru pûsobí. két âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s. / éfredaktor ãtrnáctideníku / redaktorka Markéta Matou ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8 LibeÀ, Tel.: 26670 9499; mobil 606 741 355; Internet: www.metrostav.cz âíslo 21/2002 vy lo 3. 12. 2002 (22/2002 vyjde 17. 12. 2002) / SloÏení redakãní rady ing. Franti ek Polák (pfiedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jifií Kavan, ing. Jifií Koláfi, ing. Jaroslav KfiíÏ, Ph.D., Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíãek,, ing Jaromír ob a ing. Libu e Weinfurtová / Design Studio Machek & Babák / V roba Boomerang Publishing, Nuselská 39, 140 00, Praha 4, tel.: 2440 23 201, fax.: 244023 333 / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN 1211-0736