Parazitární nákazy s alimentárním přenosem. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

Podobné dokumenty
Parazitární nákazy s alimentárním přenosem. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚOPZ LF MU

ALIMENTÁRNÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZY

ALIMENTÁRNÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZY

Paraziti (prvoci, červi, členovci)

Nákazy s přírodní ohniskovostí. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

Nákazy s přírodní ohniskovostí. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

ŠKOLENÍ KKCTN dle čl. 12 pohotovostního plánu SVS TRICHINELÓZA

Úvod. Salmonelóza. Prevence spočívá:

Myslivost, umění myslivecké nebo lovecké, sluje soubor veškerých výkonů honebních i všeliké činnosti, kterou vyžaduje chov a ošetřování zvěře lovné.

CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

Přehled antiparazitik a strategie léčby nejvýznamnějších parazitárních infekcí. V. Raclavský Ústav mikrobiologie LF UP a FN Olomouc

Praktické aspekty odběru a vyšetření biologického materiálu po návratu z tropických oblastí

Okruh 1 Šelmy, člověk, hlodavci, králíci

kmen: Hlísti (Nemathelminthes) Milan Dundr

Vybrané parazitární nákazy v ČR. V. Raclavský Ústav mikrobiologie LF UP 2011

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY VYVOLANÉ TASEMICEMI Taenia, Hymenolepis, Diphyllobothrium

Parazitologie. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa) Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminhes)

OBECNÁ ČÁST. Definice: Jde o onemocnění související s konzumací potravy (alimentum, lat. = potrava, výživa)

ADAPTACE TENKÉ STŘEVO TLUSTÉ STŘEVO. parazitičtí prvoci extracelulárně nebo intracelulárně výživa: pinocytózou

J12 Základy klinické parazitologie

DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA HOREČKY PO NÁVRATU Z TROPŮ

VY_32_INOVACE_ / Ploštěnci, hlísti Ploštěnci živočichové s plochým tělem

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Voda jako zdroj parazitárních onemocnění člověka. Oleg Ditrich, Dana Květoňová, Martin Kváč,, Bohumil Sak, Petr Dolejš

Diagnostika střevních parazitů člověka

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

CZ.1.07/1.5.00/

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

PROTOZOA (Prvoci) STŘEVNÍ AMÉBÓZA: Entamoeba histolytica - 2 -

Mezi ektoparazity patří různí členovci (vši, zákoţka svrabová, )

LÉKAŘSKÁ PARAZITOLOGIE: HELMINTOLOGIE. Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK. Dracunculus. Měchovci. larva migrans cutanea.

Ascaris LÉKAŘSKÁ PARAZITOLOGIE: HELMINTOLOGIE. Libuše Kolářová. Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, Praha

Parazitologické vyšetření stolice

Mikrobiální bezpečnost potravin rostlinného původu

Echinokokóza u psů a koček

Nařízení Státní veterinární správy

Parametry pro kvalitu pískoviště a metody stanovení

Hygiena a školní zdravotnictví. Infekční onemocnění

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Nákazová situace u zvířat v Ústeckém kraji

nesmí obsahovat žádné patogenní a podmíněně patogenní bakterie a organismy Mikrobiologické vyšetřování vod Organotrofní bakterie Koliformní

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Název: Ploštěnci, hlísti

Téma 14 Základy klinické mykologie a parazitologie

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Prevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU

Koprologické metody. Mgr. Radka Pecková MVDr. Ivona Foitová, Ph.D. MU, PřF, Oddělení botaniky a zoologie

Témata. k profilové části maturitní zkoušky. Forma: ústní. Obor vzdělávání: VETERINÁRNÍ PREVENCE. Předmět: HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 17. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Infekce GIT. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

specifickou léčbu, 8. záškrt, 9. spalničky, 10. zarděnky.

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

Hygienická pravidla a rizika jednorázových akcí. Ing. Eliška Müllerová MUDr. Alena Olexová

Legionelóza, Legionářská nemoc (Leccos)

Senzorické vyšetření ryb

3 řád: Cyclophyllidea (kruhovky) orientace larvy Taeniidae: Důležité tasemnice člověka a domácích (hospodářských) zvířat

MUDr. Helena Šutová Laboratoře Mikrochem a.s.

Obvyklá symptomatika. - průjem. - bolesti břicha, tenesmy - nauzea, zvracení. - celkové, mimostřevní příznaky

Mikrobiologie viry v potravinách příklady z praxe

na sliznici dutiny ústní, jazyku, okraji nozder či mezi spárky afty typické slinění

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Tasemnice II zástupci

Využití zvířat použitých k pokusným účelům v ČR v roce tabulka EK

ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY VYVOLANÉ TASEMICEMI I. I

LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA PARAZITŮ PETRA KUBÁČKOVÁ OKM

Lékařská mikrobiologie

Externí hodnocení kvality - série č. 838 MIKROSKOPICKÁ DIAGNOSTIKA STŘEVNÍCH PARAZITÓZ AP OML SZÚ NRL pro diagnostiku střevních parazitóz

CZ.1.07/1.5.00/

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

Molekulární epidemiologie a možnosti zoonotického přenosu viru hepatitidy E v České republice

Způsob hodnocení výsledků: vypracovala RNDr. Z. Hůzová, NRL pro diagnostiku střevních parazitóz

Hana Šmardová. Opakovací test na téma ploštěnci a hlísti

KORONAVIROVÉ INFEKCE PRASAT

Kmen: HLÍSTICE (Nematoda)

CZECH FOR FOREIGNERS VI GASTROENTEROLOGIE

Výskyt vybraných zoonóz v České republice v roce 2014 a vývoj situace v posledních deseti letech

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

6 MÝTŮ O TOXOPLASMÓZE V GRAVIDITĚ. Markéta Geleneky Infekční klinika 3.LFUK a NNB Praha

KLINICKÉ A LABORATORNÍ CHARAKTERISTIKY ROTAVIROVÝCH A NOROVIROVÝCH INFEKCÍ. Helena Ambrožová 1. infekční klinika 2. LF UK a NNB

Tabulka správných výsledků

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

Srovnání citlivosti kvantitativní PCR repetitivních oblastí AF a B1 pro detekci Toxoplasma gondii

DVANÁCTNÍK: SLABE KYSELE PROSTREDI

Transkript:

Parazitární nákazy s alimentárním přenosem MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

Toxoplasmóza původce: Toxoplasma gondii formy nákazy: kongenitální - Sabinova triáda postnatální f. uzlinová, gynekologická, oční zdroj: kočka, pes, hospodářská zvířata

Toxoplasmóza Přenos: alimentární syrové a polosyrové maso fekálně-orální kontakt s hlínou, s pískem kontakt se psem typu ťu-ťu-ťu

Prevence: Toxoplasmóza nepožívat syrové a polosyrové maso osobní hygiena parazitologické vyšetřování vzorků písku z pískovišť, výměna písku

Amébóza Původce: prvok Entamoeba histolytica ve 2 formách trofozoit v tlustém střevě (vegetativní f.) cysta ve stolici

Amébóza Výskyt: indický subkontinent jihovýchodní Asie Blízký Východ Egypt, západní a jižní Afrika Kuba, Mexiko, SZ Jižní Ameriky

Formy nákazy Amébóza intestinální průjmy s příměsí krve, hlenu a hnisu, horečka až zimnice, tenesmy, v neléčených případech střídání průjmu a zácpy extraintestinální abses jater absces plic, absces mozku

Amébóza Přenos: fekálně-orální nepřímý fekálně kontaminované potraviny syrová zelenina, ovoce, saláty fekálně kontaminovaná voda

Giardióza Původce: Giardia lamblia formy: trofozoit v tenkém střevě Diagnostika: cysta ve stolici 3 x parazitologické vyšetření stolice (mikroskopické)

Giardióza Klinický obraz: bolesti v epigastriu, meteorismus, říhání, bez horečky stolice vodnatá, zpěněná, hnilobně páchnoucí většina nákaz asymptomatických

Giardióza Výskyt: území bývalého SSSR Turecko indický subkontinent subsaharská Afrika

Giardióza Přenos: fekálně-orální přímý (rukama) fekálně-orální nepřímý (fekálně kontaminovanou vodou) Prevence: osobní hygiena úprava pitné vody varem

Téniózy Taenia saginata t. bezbranná Taenia solium t. dlouhočlenná Diphyllobothrium latum škulovec široký Hymenolepis nana t. dětská Echinococcus granulosus měchožil zhoubný

Téniózy

Téniózy Formy nákazy: střevní dospělé tasemnice ve střevě tkáňové larvy ve tkáních cysticerkóza (T.solium) echinokokóza (E. granulosus)

Vývojový cyklus tasemnic vajíčka tasemnice v půdě nebo ve vodě v GIT mezihostitele dozrají v invazivní formu - pronikají do tkání/svaloviny - encystovaná larva = cysticerkus =boubel nedostatečně tepelně upravené maso alimentární nákaza finálního hostitele cysticerkus v tenkém střevě člověka dospívá v tasemnici 12 týdnů

dospělá tasemnice ve střevě člověka až 12 let zralé články dospělé tasemnice obsahují oplodněná vajíčka články tasemnice vylučovány stolicí kontaminace půdy lidskými fekáliemi pasoucí se skot

Téniózy původce mezihostitel finální hostitel Taenia saginata hovězí dobytek člověk Taenia solium prase člověk Diphyllobothrium latum Hymenolepis nana Echinococcus granulosus sladkovodní ryby býložravci člověk člověk, šelmy, všežravci člověk drobní hlodavci pes psovité šelmy

Téniózy Klinický obraz: střevní forma nejčastěji inaparentní střevní forma s nespecifickými GIT příznaky, hubnutí, anemie tkáňové formy od inaparentních po těžké postižení oka, jater, plic

Hymenolepis nana tasemnice dětská nepotřebuje ke svému vývoji mezihostitele,jediným hostitelem člověk Přenos: fekálně-orální (dětské kolektivy) autoinfekce vajíčky

Téniózy Diagnostika: mikroskopický průkaz vajíček nález článků (18 x 6 mm) Prevence: tepelná úprava masa a ryb mražení masa a ryb nehnojit pastviny fekáliemi

Trichinelóza Původce: Trichinella spiralis svalovec stočený

Trichinelóza Vývojový cyklus: larva v mase (vepřové, koňské) v tenkém střevě vývoj v dospělce a kopulace samičky rodí živé larvy do sliznice střeva 5 dní po konzumaci infikovaného masa

larvy ze střeva pronikají lymfatickým a krevním oběhem do příčně pruhovaného svalstva ve svalu se larva opouzdří, přežívá desítky let a je infekční pro dalšího hostitele celý cyklus dokončen za 3-4 týdny

Trichinelóza larvy Trichinella spiralis řez kosterním svalem

Trichinelóza Přenos: alimentární maso a výrobky z koňského, vepřového, z divokých prasat, event. psů (mleté maso, jitrnice, klobásy, tlačenky, paštiky, uzené maso)

Prevence: Trichinelóza veterinární kontrola na jatkách trichineloskopie platí pro EU domácí zabíjačky: tepelná úprava minimálně 70 C, 10 minut mražení minus 15 C, 20 dnů

Trichurióza Původce: hlístice Trichuris trichiura tenkohlavec lidský Klinický obraz: v případě velké infekční dávky průjmy, bolesti břicha, anémie, hubnutí většina nákaz asymptomatických

Trichurióza Výskyt: kosmopolitní tropické a subtropické oblasti s nízkou hygienickou úrovní Přenos: potravinami a vodou kontaminovanými vajíčky

Trichurióza Vývojový cyklus: bez mezihostitele vajíčka dozrávají ve vnějším prostředí za 3-4 týdny do infekčního stádia po požití vajíček se v trávicím traktu člověka uvolní larva, dospívá v tlustém střevě

Trichurióza Diagnostika: mikroskop. průkaz vajíček ve stolici Prevence: osobní hygiena pitná voda mytí ovoce a zeleniny nehnojit zemědělské plodiny lidskými fekáliemi

Askaridóza Původce: Ascaris lumbricoides škrkavka dětská Výskyt: tropické a subtropické oblasti s nízkou hygienickou úrovní kosmopolitní, častý i v ČR zejména u dětí (hyg. návyky)

Askaridóza Vývojový cyklus: bez mezihostitele po požití vajíček se v trávicím traktu člověka uvolní larva larvy se krevní cestou dostanou do jater, poté do srdce a poté do plic, kde se dále vyvíjejí larvy jsou vykašlávány a následně spolknuty (be continued)

Vývojový cyklus: Askaridóza v tenkém střevě dospívají a kopulují za 6-8 týdnů samička klade ve střevě velký počet vajíček vajíčka ve stolici za 70 dní po nákaze, vajíčka v čerstvé stolici nejsou infekční, až za 20 dní

Askaridóza Klinický obraz: záleží na stádiu vývojového cyklu, na množství vajíček ve střevě a imunitě pacienta únava, bolesti břicha, zvýšená T kašel nechutenství, zvracení, průjmy alergické vyrážky na kůži

Askaridóza Diagnostika: mikroskop.průkaz vajíček ve stolici v migrační fázi protilátky v krvi, eosinofilie v krevním obraze Přenos: fekálně kontaminované potraviny rukama kontaminovanýma půdou

Askaridóza Vajíčka škrkavek přežívají v půdě několik let. Mráz, sucho a teploty do 50 C je neinaktivují.

Askaridóza Prevence: nehnojit lidskými fekáliemi nejrizikovější potraviny: listová a kořenová zelenina, jahody, maliny (přischlá vajíčka nelze odstranit pouhým mytím) mytí rukou

V ČR nejčastější helmintózou je enterobióza. Alimentární přenos se v jejím šíření neuplatňuje.

Enterobióza Původce: Výskyt: hlístice Enterobius vermicularis roup dětský kosmopolitní, častější v mírném klimatickém pásu než v tropech max. výskyt v předškolním věku

Enterobióza Vývojový cyklus: člověk požije vajíčka v tenkém střevě se z vajíček uvolní larvy a dospívají dospělci žijí v tlustém střevě oplodněné samičky kladou v noci množství vajíček v okolí konečníku

Enterobióza Klinické příznaky: svědění v oblasti konečníku neklidný spánek nespecifické bolesti břicha Diagnostika: perianální stěr průkaz vajíček nález roupů ve stolici

Enterobióza Přenos: přímý rukama autoinfekce vlastními vajíčky kousání nehtů nepřímý předměty (hračky) nepřímý kontaminovanými potravinami vzácný

Enterobióza Prevence: důsledná osobní hygiena mytí rukou, stříhání nehtů, hygiena perianální oblasti společná léčba v rodině a v předškolním zařízení

Počet osob Incidence parazitáních nákaz alimentárního původu v ČR 2005 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 41 250 346 Amébóza Giardióza Toxoplasmóza Enterobióza 1500 Tenióza (T.saginata) 35 36 73 Trichurióza Askaridóza