-217 R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně Mgr. Ivany Rychnovské, LL.M., se sídlem Dobrovského 824/50, Brno, insolvenční správkyně dlužníka Ing. Jiřího Krejčího, nar. 26.1.1952, bytem Volkova 1125/4, 198 00, Praha 9 Černý Most zastoupeného Mgr. Leonou Hartmanovou LL.M., advokátkou se sídlem Dobrovského 824/50, Brno, proti žalované ČSOB Pojišťovně, a.s., členu holdingu ČSOB, IČ 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Pardubice - Zelené předměstí, o zaplacení 3.981.000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3.11.2016, č.j. 118C 25/2016-194, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se p o t v r z u j e. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 600 Kč s tím, že lhůtu k plnění stanoví na návrh insolvenční soud. O d ů v o d n ě n í : Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 3.981.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 8.7.2015 do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši 1.200 Kč s tím, že lhůtu k plnění stanoví na návrh insolvenční soud (výrok II.).
pokračování 2 Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na zaplacení předmětné částky do konkurzní podstaty dlužníka s tím, že mezi dlužníkem a žalovanou byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu. Dlužník způsobil požár, při kterém vznikla společnosti TSR Czech Republic, s.r.o. škoda, kterou poškozené nahradila Kooperativa pojišťovna, a.s. Ta poté uplatnila svůj regresní nárok vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení. Její přihláška byla insolvenčním soudem odmítnuta a Kooperativa pojišťovna, a.s. nepodala incidenční žalobu. Žalobkyně tvrdila, že odmítnutím přihlášky došlo k vypořádání nároku na náhradu škody ze strany dlužníka, věřiteli zanikl nárok na pojistné plnění a případné plnění ze strany žalované věřiteli by bylo porušením ust. 5 písm. d) insolvenčního zákona, podle něhož jsou věřitelé povinni zdržet se jednání směřující k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení. Předmětná částka proto má být vydána do majetkové podstaty. Žalovaná s požadavkem žalobkyně nesouhlasila, neboť nárok na pojistné plnění na dlužníka nikdy nepřešel, protože dlužník sám škodu poškozené nenahradil. Odmítnutí přihlášky v insolvenčním řízení nevede k zániku pohledávky, pouze k nemožnosti jejího vypořádání v insolvenci. Není dán žádný důvod vyplatit pojistné plnění do majetkové podstaty. Okresní soud vycházel z toho, že mezi dlužníkem a žalovanou byla dne 12.5.2010 uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti dlužníka za způsobenou škodu (č. 8042777719) a dále mezi společností TSR Czech Republic, s.r.o. a pojišťovnou Kooperativa a.s. byla uzavřena dne 19.8.2012 smlouva o pojištění majetku (č. 7720699978). Dne 13.12.2012 došlo ke škodné události (požáru nemovitého majetku společnosti TSR Czech Republic, s.r.o.), za kterou odpovídá dlužník. Dlužník sám škodu nenahradil. Kooperativa pojišťovna, a.s. vyplatila poškozené společnosti pojistné plnění ve výši 14.922.017 Kč. Dne 3.12.2013 bylo u Městského soudu v Praze pod sp.zn. MSPH 93 INS 34643/2013 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, dne 12.6.2014 byl prohlášen konkurz a insolvenční správkyní byla jmenována žalobkyně. Kooperativa pojišťovna, a.s. přihlásila dne 6.8.2014 svou pohledávku ve výši 14.922.017 Kč za dlužníkem do insolvenčního řízení. Její přihláška byla usnesením ze dne 15.6.2015 odmítnuta, neboť insolvenční správce pohledávku co do výše 10.941.017 Kč popřel s tím, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí 3.981.000 Kč, což je méně než 50 % přihlášené pohledávky. Přihlášená věřitelka nepodala incidenční žalobu. Soud prvého stupně nárok žalobkyně posuzoval s odkazem na ust. 3028 odst. 3 občanského zákoníku podle ust. 44 odst. 1 a 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, a dále ve smyslu ust. 5 písm. d) a 185 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Dovodil, že požadavek žalobkyně není důvodný. Pohledávka z titulu nároku na náhradu škody nepřešla na dlužníka dle 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, neboť nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by dlužník poskytl plnění poškozené a přešel na něj nárok na výplatu pojistného plnění. Odmítnutí přihlášky v insolvenčním řízení nemůže změnit hmotněprávní vztah a vést k přechodu práv na výplatu pojistného plnění. Odmítnutí přihlášky pouze znamená, že účast věřitele v insolvenčním řízení končí a jeho pohledávka nemůže být v tomto řízení uspokojena, nikoliv však, že by došlo k zániku pohledávky či přechodu práva na uspokojení z pojistného
pokračování 3 plnění na dlužníka. Pohledávka za žalovanou z titulu pojistného plnění není součástí majetkové podstaty dlužníka a žalobkyně nemá nárok na její vyplacení. Z těchto důvodů okresní soud požadavek žalobkyně zamítl. Procesně úspěšné žalované přiznal okresní soud podle 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, a to náhradu hotových výdajů za čtyři úkony po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a v souladu s ust. 203 odst. 5 insolvenčního zákona stanovil, že lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanoví insolvenční soud. Rozsudek okresního soudu napadla odvoláním žalobkyně. Namítala, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Trvala na tom, že pohledávka vznikla za dlužníkem jako škůdcem, tedy viníkem škodné události a není pravdou, že nikdy nepřešla na dlužníka. Pokud podle 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě platí, že z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil škodu, za kterou pojištěný odpovídá, tak pohledávka z titulu náhrady škody vzniká za pojištěným a pojistitel plní poškozenému, příp. jeho pojistiteli Kooperativě pojišťovně, a.s., místo něho. Odmítnutím pohledávky sice nedochází ke změně hmotněprávního vztahu mezi dlužníkem, žalovanou a věřitelem, ale v režimu insolvenčního řízení platí jiná pravidla. Kooperativa pojišťovna, a.s. jako věřitel nemá přednostní ani privilegovaná pravidla. Žalovaná tak musí za dlužníka plnit do majetkové podstaty, neboť insolvenční řízení má být podle 5 insolvenčního zákona vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen a nedovoleně zvýhodněn. Věřitelé dle 165 insolvenčního zákona své pohledávky uplatňují podáním přihlášky a uspokojují se v závislosti na způsobu řešení úpadku (rozvrhem, plněním reorganizačního plánu nebo plněním při oddlužení). Argumentace okresního soudu odporuje zákonu o konkurzu, neboť po odmítnutí pohledávky přihlášené v konkurzu nemůže věřitel požadovat plnění po třetích osobách mimo insolvenční řízení. Podle 206 insolvenčního zákona náleží do majetkové podstaty dlužníka pohledávky, tedy i pohledávka za žalovanou a podle 246 insolvenčního zákona náleží oprávnění nakládat s majetkovou podstatou insolvenční správkyni. Pohledávka věřitele Kooperativa pojišťovna byla do řízení přihlášena a závazek dlužníka vůči věřiteli byl vypořádán v rámci insolvenčního řízení. Pokud by věřitel podal řádnou přihlášku, která by byla uznána, byla by jeho pohledávka uspokojována v rozvrhu poměrně s ostatními a žalovaná sama tvrdí, že v tomto případě by do majetkové podstaty plnila. Věřitel by pak byl skrze majetkovou podstatu uspokojován, a to pouze jen částečně v souvislosti na výši zpeněžení dlužníkova majetku. Nelze tak prominout věřiteli jeho chybně přihlášenou pohledávku nebo to, že aktivně nevykonával svá procesní práva. Pokud soud nepřihlédne k odmítnutí pohledávky a ta bude uspokojena dlužníkem dlužníka, tj. žalovanou, mimo insolvenční řízení, nemůže jít o správný postup. Žalobkyně dále v průběhu odvolacího řízení tvrdila, že je nerozhodné, zda byla přihláška Kooperativy pojišťovny, a.s. v konkurzním řízení odmítnuta či nikoliv, neboť je podstatné, že byla podána přihláška a nárok byl uplatněn. Tím vzniká právo insolvenčního správce nárokovat to, co je uplatněno v tomto soudním řízení. Z hlediska zákona o pojistné smlouvě lze na roveň skutečnosti, že škůdce sám vyplatí poškozenému náhradu škody, poté
pokračování 4 považovat vydání rozvrhového usnesení. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí okresního soudu změnil a žalobě vyhověl. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Odkázala na znění ust. 44 odst. 1 a 3 zákona o pojistné smlouvě s tím, že žalobkyně ani netvrdila, že by uhradila poškozenému škodu, za kterou dlužník odpovídá a nemůže tak uplatňovat právo na úhradu pojistného plnění dle 44 odst. 3. Správný je také závěr okresního soudu o tom, že odmítnutí pohledávky samo o sobě hmotněprávní vztah mezi dlužníkem, žalovanou a věřitelem nemění. Není tak zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje, že by žalovaná měla plnit do majetkové podstaty. Pokud žalobkyně argumentuje ustanoveními insolvenčního zákona o tom, že je oprávněna přijímat veškerá plnění do majetkové podstaty, je třeba uvést, že součástí majetkové podstaty dlužníka není žalobou uplatněné právo na pojistné plnění vůči žalovanému, neboť dlužník poškozenému, respektive jeho nástupci společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., škodu neuhradil a náhrada škody nebyla ani nebude provedena plněním z majetkové podstaty. Výplata pojistného plnění žalovanou ve prospěch majetkové podstaty tak postrádá právní základ. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu dle 212, 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Soud prvého stupně provedl ve věci potřebné dokazování, z provedených důkazů učinil odpovídající skutková zjištění a věc po právní stránce správně posoudil, když dle 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1.1.2014, aplikoval ust. 44 odst. 1 a 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, účinného do 31.12.2013 Sb. (dále jen zákon o pojistné smlouvě ), neboť pojistný vztah vznikl před 1.1.2014. Správně rovněž vyložil příslušná ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon ). Odvolací soud se s jeho právní argumentací ztotožňuje. Obecně platí, že z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě ( 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě). Pouze v případě, uhradil-li pojištěný (úpadce) škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel ( 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě). V daném případě lze přisvědčit tomu, že žalobkyni nesvědčí pro uplatněný nárok aktivní věcná legitimace, neboť nebylo prokázáno, že by byly naplněny předpoklady hypotézy ust. 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě a dlužníkovi jako pojištěnému škůdci by vzniklo právo na úhradu plnění vůči pojistiteli, neboť nebylo ani tvrzeno, že by dlužník uhradil poškozené, respektive její právní nástupkyni, škodu, kterou způsobil. Soud prvého stupně správně vycházel z toho, že žalobkyně, aby mohla být se svým nárokem úspěšná, by musela prokázat, že dlužník nahradil poškozené (resp. její právní
pokračování 5 nástupkyni) škodu. K takovému právnímu jednání nedošlo a okresní soud správně vyložil, že odmítnutí přihlášky právní nástupkyně poškozené v insolvenčním řízení (dle 185 insolvenčního zákona) není právní skutečností, kterou by došlo k uhrazení nároku poškozené (příp. její právní nástupkyně) a že by tak vzniklo pojištěnému dlužníkovi právo na úhradu vyplacené částky dle 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě (resp. že by tato úhrada měla být pojistitelem vyplacena do konkurzní podstaty). Odmítnutí přihlášky vede pouze k tomu, že v insolvenčním řízení se k pohledávce nepřihlíží a zaniká účast věřitele s takovou přihláškou či přihlášenou pohledávkou v insolvenčním řízení ( 185 insolvenčního zákona, srov. R 64/2010, či rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 ICdo 34/2012); nedochází ale k zániku pohledávky či změně jejího obsahu, jak správně uzavřel okresní soud. Nelze pak pominout to, že v průběhu odvolacího řízení žalobkyně v tomto směru svá tvrzení korigovala, neboť uvedla, že k uspokojení nároku věřitele dochází až na základě rozvrhového usnesení (na jehož základě dochází k výplatě konkrétního plnění věřitelům) a nikoliv na základě odmítnutí přihlášky. V dané věci právní nástupkyně poškozené nemůže být ale jako odmítnutá věřitelka v insolvenčním řízení v rámci rozvrhu jakkoliv uspokojena. Vedle výše uvedeného je třeba poukázat vymezení práv a povinností účastníků právního vztahu z pojištění odpovědnosti za škodu a také na účel takového pojištění. Pojištěný z odpovědnosti za škodu sám nemá nárok na výplatu pojistného plnění, jeho právem je, aby za něj pojistitel zaplatil poškozenému náhradu škody a pokud přímo pojištěný uhradil škodu, za kterou odpovídá, aby mu pojistitel uhradil vyplacenou částku ( 43 odst. 3, 44 odst. 1, 3 zákona o pojistné smlouvě). Takový obsah závazkového vztahu z pojištění odpovědnosti za škodu je definován zákonem o pojistné smlouvě. Nemá-li tak úpadce právo na výplatu pojistného plnění vůči žalovanému dle 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, nemůže takové právo vzniknout, v případě prohlášení konkurzu na majetek úpadce, insolvenčnímu správci (a ten se nemůže domáhat vyplacení do konkurzní podstaty jako pohledávky úpadce dle 206 odst. 1 písm. h/ insolvenčního zákona). I v průběhu insolvenčního řízení je nutno respektovat, že žalovaná není dle 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě povinna plnit přímo úpadci, je pouze povinna za úpadce uhradit škodu (v daném případě Kooperativě pojišťovně, a.s.). Pokud požadavek na náhradu škody způsobené úpadcem není v insolvenčním řízení po odmítnutí přihlášky vypořádáván, nevzniká insolvenčnímu správci právo požadovat po žalované vyplacení pojistného plnění do konkurzní podstaty úpadce. Účelem škodového pojištění je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události ( 3 písm. z/ zákona o pojistné smlouvě), kdy vypořádání nároků z pojistné události má vyústit v reparaci majetkové újmy poškozeného. Naproti tomu majetek pojištěného škůdce (pokud škoda nepřesáhne limit pojistného plnění) nemá být pojistnou událostí dotčen (rozhodně nemůže být navýšen). Není tak rozumného důvodu, aby pojištěný dlužník, který je škůdcem, se domohl nároku na výplatu pojistného plnění do majetkové podstaty v průběhu insolvenčního řízení (a faktického zvětšení svého majetku), aniž by byla pohledávka věřitele
pokračování 6 na náhradu škody jakkoliv uspokojena, když odmítnutí přihlášky v insolvenčním řízení takovým uspokojením není. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud dle 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle 224 odst. 1 ve spojení s ust. 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících ve dvou náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. s tím, že lhůtu plnění stanoví insolvenční soud dle 203 odst. 5 insolvenčního zákona, neboť závazek insolvenčního správce nahradit náklady řízení je třeba považovat za pohledávku za majetkovou podstatou ve smyslu ust. 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona (za náklad spojený s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud České republiky v Brně. V Pardubicích dne 30. března 2017 Za správnost vyhotovení: Šárka Honzíčková Mgr. Lukáš Pácha v. r. předseda senátu