ití trvalých travních porostů

Podobné dokumenty
Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc.

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Bio v regionu Kraje Vysočina

Bio v regionu Karlovarského kraje

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Bio v regionu Moravskoslezského kraje

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Bio v regionu Středočeského kraje

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

STRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Bio v regionu Jihomoravského kraje

Význam chovu skotu BTPM pro obhospodařování luk a pastvin v ČR

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045

Projektování přechodného období

Biomléko důležitá biokomodita

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Integrovaný projekt VODA- Vysočina

Operační skupina ORLICKO

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Rozdíly mezi KZ a EZ

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok v CHKO Jeseníky

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Význam chovu skotu Chov skotu. Chov skotu a ovcí přednáška č. 1

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Kvalita porostů a kvalita krmiv produkovaných na TTP. Ing. Jan Pozdíšek, CSc

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

Bohumil Belada

Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita. Ondřej Konečný.

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství

Jméno:... Akademický rok:...

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Zemědělství minulých století

Změny v dotační politice v roce 2018

Experimentáln. lní plochy VÚRV, v.v.i., Praha 6 - Ruzyně Výzkumné stanice v Jevíčku

Analýza zemědělství. Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Srpen 2019

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

VÚRV, v.v.i., Praha 6 Ruzyně. Ing. Alois Kohoutek, CSc. Ing. Petr Komárek, Ph.D. Odstrčilov

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU

Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě

EKONOMIKA CHOVU KRAV BTPM

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, Uherský Brod k

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

- úhyn - převod do starší kategorie

Základy pedologie a ochrana půdy

Uplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR

Bio v regionu Olomouckého kraje

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Vliv zemědělství na životní prostředí. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Zemědělská půda v České republice

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

PRAKTICKÁ ŠKOLA ŘÍZENÍ MLÉČNÉ FARMY POPIS PROJEKTU, CÍLE PROJEKTU

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

AK a obnovitelné zdroje energie

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM

Přírodní památka Tesařov

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Půdoochranná funkce porostů rychle rostoucích dřevin

Produkční Mimoprodukční

Program rozvoje venkova

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Bio v regionu Zlínského kraje

Obecná pravidla produkce

Technika ošetřování půd uváděných do klidu

ČMSZP. Připomínky a náměty k dokumentu Strategie Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Zemědělství a potravinářský průmysl

Problematické okruhy u environmentálních opatření PRV

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Transkript:

Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých travních porostů B2 Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Dalšířešitelé: Prof. MVDr. Petr Doležal, CSc., Ing. Havlíček Zdeněk, Ph. D., Doc. Ing. Gustav Chládek, CSc., Jaroslav Čáp, Ing. Jiří Skládanka, Ph. D., Ing. Jiří Pospíšil, CSc., Ing. Marie Borkovcová, Ph. D.

Agroekosystém Trvalé travní porosty Vstupy dodatečné energie stanovištní podmínky forma využití Omezenost vstupů optimální vazby přírodní podmínky hospodářské potřeby a možnosti Úroveň vstupů energie Sukcese k lesu květnaté louky Pícninářské porosty Předpoklad využití Intenzívní Extenzívní

1990 833 000 ha TTP 1990 577 000 louky 256 000 pastviny 950 000 ha TTP 2004 665 000 louky 285 000 pastviny 972 000 ha TTP 2005 974 000 ha TTP Další vývoj ploch TTP podíl orné půdy Orná půda Rok 1990, 2004, 2005 3 232 000, 3 055 000, 3 047 000 ha Zornění zemědělské půdy Rok 1990, 2004, 2005 75,23; 71,63; 71,54 % Průměr EU-15 54,8 %

Pastva Nejstarší forma využívání TTP Produkční a mimoprodukční funkce Pokles počtu dojnic Větší produktivnější stáda Snížení významu pastvy Rozšiřující se prostor Masný skot Ovce Jalovice Jezdečtí koně Nepříznivý vývoj ploch/stavů zvířat

Stavy skotu (kus 1990 / 2000 (kusů) 3 506 000/1 574 000 2004-1 428 000 2005-1 398 000 2006-1 374 000 Stavy dojnic (kusů) 2000 547 000 2004 437 000 2005 433 000 2006 423 000 Krávy BTPM (kus 2000 67 000 2004 136 000 2005 141 000 2006 141 000 (kusů) Krávy BTPM (na 100 ha) 2005 ČR 16,5 kusů EU-15 26,9 kusů Vyjednané kvóty 90 300 kusů 156 % v roce 2005

Stavy ovcí (kusy) Propad 1990/2000 430 000/84 000 Stav 2004, 2005, 2006 116 000, 140 000, 148 000 Na 100 ha zem. Půdy (2006) ČR 3,5 ks EU-15 72 kusů (prům.) Vyjednané kvóty 66 733 kusů 222 % v roce 2006 Stavy koz (kusy) Propad 1990/2004 40 638/11 912 Stav 2005, 2006 12 623, 14 402 Vývoj Koncentrace do farem Produkce sýrů Předpoklad nárůstu Ovcí Koz

Odhad využit ití ploch TTP chovem přežvýkavcp výkavců (KVAPILÍK, 2005) Ukazatel Stavy na TTP TTP Využití TTP tis. DJ ha na DJ tis. ha % Jalovice 131 1,0 131,0 24,8 Krávy BTPM 141 2,0 282,0 53,3 Dojnice 130 0,5 65,0 12,3 Ovce a kozy 22 2,0 44,0 8,3 Býci a voli 22 0,3 6,6 1,2 Celkem 495 1,2 528,6 100,0

Využit ití TTP V ČR 530 000 ha sklízených ploch lze využít 62 % sklízených ploch 852 000 ha v roce 2005 32 % sklízených ploch nevyužito Zvýšení KPTPM O 160 000 kusů Na 300 000 kusů» To je 80 % kvóty Rakouska Zvýšení ovcí a koz O 1 080 000 kusů 122 000 ha nesklízených TTP

TTP v méněm příznivých oblastech Potenciální producent Tvorba kulturní krajiny EU cca 52 % zemědělské půdy Od 2 % - Nizozemí Do 78 % -Řecko Lucembursko 100 % ČR - 45 % zemědělské půdy Dotační tituly Léta 2004, 2005, 2006» 43, 1 616, 8 206 příjemců Rok 2006» 9 295 podaných žádostí

TTP v chráněných ných územích Vývoj v létech 1995/2005 Počet 1 7333/ 2 210 Plocha 1 188 200 ha/1 303 800 ha Zachování biodiverzity Renesance pastvy Optimální management pastvy Délka Forma Zatížení

Neexistuje ostrá hranice produkční/mimoproduk /mimoprodukční funkce TTP Vzájemná interakce Převaha jedné z rolí Stanoviště Struktura a zaměření živočišné výroby Způsob využití TTP

B4 Vazba na ekosystémové služby: Přímé vazby na produkci kvalitních krmiv, udržování úrodnosti, zajišťováníčistoty ovzduší, zajišťování množství a kvality povrchových i podzemních vod, rekreaci a protierozní ochranu Sekundárně přes produkci kvalitních krmiv na produkci kvalitních potravinových surovin.

B5 Popis indikátoru a jeho požadované hodnoty: II-1 Výnos nadzemní fytomasy a jeho stabilita II-2 Kvalita fytomasy II- 3 Bilance energie II-4 Bilance živin II-11 Plocha TTP II-12 Heterogenita systému podíl ekologické infrastruktury a biodiverzita II-13 Zatížení pastvin zvířaty

II-1 Výnos nadzemní fytomasy a jeho stabilita Integrace řady faktorů Intenzita a forma využití Produkční funkce Mimoprodukční funkce Požadavky nejsou fixní - posouzení přijatelné variability vstupů a výstupů Formy a intenzity využití

II-2 Kvalita fytomasy Návaznost na předchozí Požadavek dán normou potřeba živin Nemusí integrovat s výnosem fytomasy Vliv požadavků na mimoprodukční roli Zvýšený prostor posouzení ve výzkumném záměru II- 3 Bilance energie Integrující pro vstupy / výstupy Různé požadavky Produkční / mimoprodukční role Požadovaná hodnota variabilní

II-4 Bilance živin Vstupy Hnojení Výstupy Vyprodukovaná fytomasa Využití pro indikátor II-3 II-11 Plocha TTP Indikace Přírodní podmínky regiony Politicko-ekonomická situace Požadovaná hodnota není fixní / řešení VZ

II-12 Heterogenita systému podíl ekologické infrastruktury a biodiverzita Nejvýznamnější mimoprodukční funkce Podmíněna odpovídajícím obhospodařováním Vazba na konkrétní biotop Stanovení cílů pro daný biotop II-13 Zatížení pastvin zvířaty Produkční potenciál stanoviště Požadavky zvířat Variability funkcí produkční / mimoprodukční Nemožno stanovit obecnou hodnotu indikátoru

B6 Metody dosahování požadovaných hodnot indikátorů: Nereálná definice obecných hodnot Stanovení požadovaných hodnot během řešení Management pastvy/specifika biotopu Prioritně zatížení pastvin Využití uvedených indikátorů Doplnění indikátorů Konzervace porostů Welfare zvířat» Etologické snímkování» Tepelný stres» Parazitologické snímkování stáda

B7 Specifika využití indikátorů v jednotlivých řízených ekosystémech: Indikátory II-11, II-12 a II-13 ekosystémy TTP, resp. zranitelnost ekosystémů při změně klimatu Indikátory II-1, II-2, II-3 a II-4 i v ekosystému na orné půdě zranitelnost ekosystémů při změně klimatu.

B8 Vazba na klima a změnu klimatu: Produkční funkce TTP Výnos a kvalita nadzemní biomasy Dostupnost a využití živin (dílčí metodika) Zatížení pastviny zvířaty Biodiverzita biotopu (dílčí metodika) Prioritně živinová nabídka Sekundárně selektivností pastvy Lokalizace TTP v regionech

C Využití indikátorů a metod k adaptaci na změnu klimatu: Nejvýznamnější role Indikátor II-12 Heterogenita systému podíl ekologické infrastruktury a biodiverzita Změny klimatu Mezi nejvýznamnější faktory

D Očekávané dopady a změna ekosystémových služeb - hypotézy: Změny klimatu Rajonizace TTP Velikost ploch TTP Změny v jejich složení Nároky jednotlivých složek na vláhu a živiny Přizpůsobení formy a intenzity využívání Vliv na ekosystémové služby produkci kvalitních krmiv (potravinových surovin) udržování půdní úrodnosti zajišťování množství a kvality podzemní vody rekreaci a protierozní ochranu

E Závěr: Specifika pastevního využívání TTP Produkční / mimoprodukční ekosystémy Prolínání ekosystémových služeb Široké spektrum indikátorů s vazbou Stanovištní podmínky Klimatické podmínky Sledovánířady modelových variant Formulování závěrů a doporučení pro biotopy příbuzného charakteru