Základní makroekonomické veličiny (Cíle) Produkt (velikost, dynamika) Cenová hladina (míra inflace) Inflace Peníze Bankovní systém Zaměstnanost (míra nezaměstnanosti) Vnější ekonomická pozice (platební bilance, kurzy, zahraničně obchodní vztahy) Inflace Jde o neustálý růst agregátní cenové hladiny. P prům. úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnáním se zákl. období 2017 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR = 1000 P = 1 2018 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR = 1050 P = 1,05 Míra inflace % změna cenové hladiny (P) P 2017 -P 2018 míra inflace = ---------------------- * 100 = P 2017 Měření inflace (P) - cenovou hladinu lze vyjádřit pomocí Indexy 1) CPI index spotřebitelských cen 2) implicitní cenový deflátor HDP 3) indexy cen výrobců (zem. prům.) (podobný jako CPI fixní koš) CPI index spotřebitelských cen - udává průměrnou úroveň cenové hladiny spotř. Koše Výhody - snadno zjistitelný - obsahuje importované statky, - stejný koš Nevýhody -méně přesný -Nemění se spotř koš. každý rok 1
Spotřební koš Soubor výrobků a služeb, které spotřebuje průměrná domácnost + + Skládá se z v. a s., které jsou agregovány do 12 skupin ( cca 750 reprezentantů) - dnes 694 Každý reprezentant má svou VÁHU + Počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši 2016: Úhrn 694 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 161 2. Alkoholické nápoje a tabák 23 3. Odívání a obuv 65 4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 5. Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy 81 6. Zdraví 18 7. Doprava 82 8. Pošty a telekomunikace 5 9. Rekreace a kultura 107 10. Vzdělávání 12 11. Stravování a ubytování 42 12. Ostatní zboží a služby 57 Oddíly COICOP Váha v promile 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 180,6 2. Alkoholické nápoje, tabák 93,4 3. Odívání a obuv 39,2 4. Bydlení, voda, energie, paliva 251,3 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 57,8 6. Zdraví 23,0 7. Doprava 100,9 8. Pošty a telekomunikace 30,7 9. Rekreace a kultura 89,6 10. Vzdělávání 6,2 11. Stravování a ubytování 58,1 12. Ostatní zboží a služby 69,2 Celkem 1 000,00 2. implicitní cenový deflátor HDP HDPn/HDPr = def Košem jsou všechny statky a služby vypoduk. V ekon. Váhy jsou proměnlivé není zde fixní koš + přesný, zahrnuje měnící se váhy - neobsahuje importované statky, těžko zjistitelný 3. indexy cen výrobců (PPI) (např v zemědělství či stavebnictví, průmyslu) Podobný jako CPI fixní koš Pojmy inflace Inflace -růst cenové hladiny Deflace pokles cenové hladiny Akcelerující inflace růst tempa míry inflace (z 2 na 4 %) Desinflace pokles tempa míry inflace (z 4 na 2 %) 2
Stagflace Dochází k růstu nákladů, produkt roste či stagnuje, zvyšuje se nezam. a inflace Slumpflace Dochází k růstu nákladů, produkt klesá a zároveň roste nezm a inflace. Vývoj inflace Provází tržní ekonomiku v celým jejím vývojem Střídání období rychlého růstu cen, s obdobími nízké míry inflace Taxflace Vlivem inflace rostou nominální mzdy a dostávají se do vyšší daňových pásem u progres. Míry zdanění Typy inflace (z hlediska velikosti) 1) mírná inflace (do 10 %) -stabilní ceny, důvěra v měnu, ceny jsou dobrý inform. prostř., peníze mají domácnosti v bankách 2) pádivá inflace (10 100 %) -Lidé ztrácejí důvěru v peníze, kumulace hmotných aktiv, indexování nom. veličin, ceny se rychle mění a ztrácejí inf. Hodnotu. (nákup nemovitostí, uměleckých děl) 3) hyperinflace (nad 100 %) -Zhroucení cen, peníze přestávají fungovat nahrazuje je bartrová směna ( zboží za zboží) či zahraniční měna (..), nutná měnová reforma Obvykle v obdobích válek, transformací či revolucí 3
Z hlediska forem projevu ekonomické nerovnováhy - druh A) otevřené inflaci nejběžnější typ inflace. Platí, že čím jsou ceny pružnější, tím větší část inflace je otevřená Setrvačná inflace Pokud se očekávání lidí přizpůsobí určité míře inflace Pop a nab. Šoky vedou k vnitřnímu mechanizmu založeném na inflačním očekávání B) Skrytá inflace Inflace probíhá avšak není zachycena statistikou (změní se spotř. koš, mění kvalita statků, nové statky nejsou zohledněny) C) Potlačená inflace projevuje se jako typ inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor, kdy existuje všeobecný převis poptávky (ČSSR) Vzniká podpultový prodej (banány, kola ). D) Očekávána lidé ji očekávají Každoročně čekáme inflaci 2 % tzn. o 2% se zvýší mzdy a ceny. JÁDROVÁ INFLACE Je to míra inflace, kdy je z CPI vyloučený vliv změn cen u regulovaných výrobků a služeb Příčiny inflace 1) Na straně poptávky Poptávková inflace inflace tažená poptávkou (zdroj růstu nadměrný růst AD) PŘÍČINA pozitivní poptávkový šok Expanzivní fiskální a monetární politika(např. pokles i, růst TR, růst G) Růst NX (poptávka ze zahraničí) 2) Na straně nabídky Nabídková inflace inflace tlačená náklady (zdroj růstu nadměrný růst AS) PŘÍČINA negativní nabídkový šok Růst mezd, růst P surovin (ropa, železná ruda), růst daní (např. DPH), růst zisků podniků pokles kurzu (depreciace), pokles produktivity VF Dovoz inflace U malých otevřených ekonomik Zdrojem: Růst cen dovážených surovin Depreciací kurzu - oslabením Phillipsova křivka Ukazuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností (obě veliciny v %). u* - přirozená míra nezam. Empiricky zjištěný stav Platí v krátkém období Původní Mzdová inflace SPC Cenová inflace π SPC Nová Vysvětlení proč vypadá takto? -Ze stany AD - u růst zam. Příjmů AD P -Ze strany AS - u zvyš N na další zam. N AS P u u* u Cenová inflace (%) = mzdová inflace (%) pp (%) 4
Phlillipsova křivka (PC) rozšířená o očekávávní (očekávanou inflaci) Cenová inflace π 2 SPC1 SPC2 LPC dlouhodobá PC Určete pro koho je inflace výhodná a pro koho nevýhodná a) rodinu splácející hypoteční úvěr 20 let s fixní úrokovou sazbou b)babičku dostávající fixní starobní důchod c)majitele sbírky uměleckých děl od Cézanna d)majitele domu, který čtvrtletně inkasuje fixní nájem 30000tis.Kčodnájemníka e)firmu provozující nápojové automaty u* u Důsledky inflace - reálné Vliv na přerozdělení důchodů a bohatství -Vliv na kupní sílu peněz klesající kupní síla -vliv na reál.hodnotu důchodů (klesá jejich reálná hodnota (kupní síla důchodu) např. klesají reálné mzdy) viz rohlíky Deformace cen -ztráta informační hodnoty cen (pro firmy při plánování) Inflace nepostihuje věcné formy vlastnictví (dům, umělecká díla) -vliv fix důchůchodů soc. char., (důchody důchodců využívá se zde každoroční valorizace o míru inflace) -hodnotu bohatství (úrokovou míru ; reálná úroková míra = nominální úrok míra míra inflace) -Zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele (věřitel uhrazuje stejnou částku za kterou si nekoupím stejné množství statků jako při původní částce) Ekonomickou aktivitu -dodatečné náklady (tisk bankovek, nových ceníků) - nejistota v invest. Plánech firem Působení na rovnováhu ekonomiky (reál. AD, změna str. sp., měnové kurzy ) Taxflace Vlivem inflace rostou nominální mzdy a dostávají se do vyšší daňových pásem u progres. Míry zdanění Deflace Dlouhodobá deflace má neg. dopad na ek. dlužníci musí vracet hodnotnější peníze Příjmy domácnosti nerostou podle jejich představ (např. čekají že porostou o 4 % ročně) Pokles P působí na podniky Pokles C a I způsobí HDP a nez. zisku a tím investic Očekávání deflace může oddalovat spotřebitelské nákupy pokles spotřeby domácností pokles příjmů firem nárůst nezaměstnanosti pokles spotřeby domácností DEFLAČNÍ SPIRÁLA 5
Metody léčení inflace A) Cold turkey náhlé výrazané snížení růstu AD (léčba šokem) většinou vede k recesi,větší dopad na ekonomiku, ale je to transparentnější B) Garaduistická metoda pomalé omezování AD pomalé snižování inflace. Málo transparentní. Protiinflační politika 1) Restriktivní fiskální politika (snížení G) 2) Restriktivní monetární politika (zvýšení i, cílování inflace) 3) Důchodová politika Zmrazení mezd,limit růstu mezd Dobrovolné omezení růstu mezd (tripartita) Regulace cen statků 4) Odstranění očekávání -odstranění očekávání ekonomických subjektů např. nárůstu mez. Inflace v ČR a Inflaci řídí centrální banky Metodou cílováním inflace (stanovení inf. cíle) CB si stanoví inflační cíl a pomocí svých nástrojů se ho snaží dosáhnout (úrokové míry hlavně, pokud to není možné využívá i další např. devizové intervence. Při vysoké inflaci.. Inflační cíl PENÍZE Co jsou to peníze? Peníze jsou všechno co funguje jako všeobecně příjmaný prostředek směny 6
Historie vzniku peněž Peníze prošly vývojem 1) Barterová směna (zboží za zboží) - Byla komplikovaná - Velkétransakčnínáklady - Komplikace s určováním sm. P. Neexistoval všeobecně přijímaný prostředek směny. 2) Komoditní peníze (drahé produkty látka, koření, skot) Problémy - S hodnotou jednotlivých komodit - Dělitelnost (přesnost) - Uchovatelnost (skladovatelnost) Následně došlo k přechodu na drané kovy --dobrá dělitelnost -- relativně stabilní hodnota Papírové peníze (bankovky) Vznikly ukládáním zlata v bance -speciální dlužní úpisy. Nejdříve je vydávaly komerční banky, ale v důsledku nepřehlednosti je začala vydávat pouze jedna centrální banka Vznikla vyspělá podoba systému : Zlatý standard (směnitelnost zlata za dolary) V druhé polovině 20 století ( 1971) došlo k upuštění od směnitelnosti za zlato a jsou kryty aktivy centrální banky bankovky zaměnitelné za zlato (nepravé peníze) bankovky nesměnitelné za zlato (pravé peníze) Dnes nemají peníze vnitřní, ale pouze vnější hodnotu Dříve měli jak vnitřní tak vnější hodnotu (neboť Obsahovaly drahý kov např mince, dnes již neobsahují) Depozitní peníze Funkce peněz depozita vklady na běžných účtech prostředek směny: Primární funkce peněz Peníze jsou využívány ekonomickými subjekty při směně Použití za pomocí platebních karet nebo čipových karet, šeků. zúčtovacíjednotka Vyjadřují se v nich ceny statků (účetnictví) uchovatel hodnoty uchovává se v nich bohatství (spoření na účtech v bance) 7
Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ost. statků a jsou všeobecným ekvivalentem Peněžní směna umožňuje Vlastnosti peněz trvanlivost přenosnost stabilita dělitelnost jednotnost těžká napodobitelnost umožňuje stanovení ceny v penězích umožňuje časové, prostorové a věcné oddělení aktů koupě či prodeje zboží od jeho úhrady směna jako taková se stává pružnější, náklady na ni nižší A ) Poptávka po penězích Peněžní zůstatky, které chtějí firmy a domácnosti držet při určitém důchodu a úrokové míře. Rozhodnutí držet peníze ovlivněno motivy a náklady držby(ztrátu úroku který by přinesly, náklady na výběr). Motivy držby peněz: a)transakční - K provádění běžných transakcí nákup či prodejů Výše závisí - (Y, P) (důchodu a cenové hladině) b) Opatrnostní -výše závisí (Y, P) Z důvodů neočekáváných výdajů, brání se vzniku nelikvidity c) spekulační (závisí na sklon k riziku) Uchovatel hodnoty, diverzifikace portfolia do různých forem akcie, dluhopisy.. Náklady struktura aktiv je závislá na porovnání nákladů: obětovaný úrokový výnos (kdybych to dal na spořící účet např. místo mít je v hotovosti) transakční náklady (výběr z bankomatu) B ) Nabídka peněz Nabídka peněz lze označit jako Peněžní zásobou tzn. množstvípeněz v ekonomice k danému časovému okamžiku Peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí různými Užšíagregát = oběživo, tj. hotovostnípeníze v oběhu, plus depozita na požádání. Širšíagregát = užšíagregát plus úsporováa termínová velikost depozit, podle subjektů, které depozita tvořínebo podle časovéspecifikace těchto depozit. M1. Peněžní agregáty Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm Likvitiy Likvidita- schopnost aktiv převést se na státní měnu = oběživo + mince+ vklady na požádání (vklady na běžných účtech v bankách)+ cestovní šeky + platební karty M2 (skoro peníze). peněžní agregát M1 krátkodobé vklady vklady v cizíměně podíly vzájemných fondů na peněžním trhu vklady u dalších institucí 8
M3(uchovatel hodnoty) peněžní agregát M2 dlouhodobé termínované vklady, podílové listy dlouhodobé úvěrové smlouvy Dluhové CP nad 1r L = peněžní agregát M3 státní obligace a poukázky s dobou splatnosti do jednoho roku BANKOVNÍ SYSTÉM(soustava) Bankovní soustava je rozhodující složkoufinančního systémua představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů Bankovní systém se zpravidla skládá z: A Centrální banky B Komerčních (obchodních) bank: C Sekundární finanční instituce: (poj, spořit, penz. Fondy) (používání fin. Prostředků je omezeno zákonem) Skladba je odlišná v různých zemí 1) Jednostupňový bankovní systém Var. 1-spojení fcecb a komerčních bank Var. 2 (hybridní) existuje CB, která vykonává funkci obch. Bank, ale existují i čistě obchodní banky, které CB řídí 3) Třístupňový bankovní systém Existuje: 1. CB nadnárodní 2. CB národní 3. obchodní banky (GER, FRA, SK,IT.) 2) Dvoustupňový bankovní systém (v ČR) odděleno centrální od obchodníhobankovnictví, centrální banka až na výjimky neprovádí činnosti, které spadají do působnosti obchodních Centrální banka státní banka, zřízena parlamentním zákonem. Jejím z hlavních úkolů je regulace nabídky peněz. K tomu využívá nástroje. Bilance centrální banky Vyjadřuje majetek banky (Aktiva) a zdroje jeho krytí (Pasiva) Aktiva -Vládní cenné papíry -Devizové rezervy -Úvěry poskytované komerčním bankám -Ostatní pohledávky CB -Půjčky poskytované veřejným institucím -Ostatní Pasiva Oběživo v oběhu Rezervy komerčních bank Vklady veřejných institucí a bank na účtech CB Ostatní 9
Zvyšování peněžní zásoby -Prodej CP -Poskytnutí úvěru KB -Snížení rezerv Atd. Snižování peněžní zásoby (opak) TVORBA PENĚZ Multiplikační efekt depozitních peněz Peněžní (depozitní) multiplikátor 1 D = ------ * R r D..přírůstek depozitních peněz 1/r..multiplikátor nabídky peněz R.. přírůstek vkladů r sazba PMR Vysvětlení procesu tvorby peněz - důležité!!!!!!! Tento proces tvorby peněz, v praxi bývá omezen okolnostmi: 1) Část peněz uniká do oběhu mimo bankovní soustavu (např. zůstanou doma pod polštářem) Vklad 1000 PMR = 10 % Vklad Nová půjčka PMR Banka A 1000 900 100 Banka B 900 810 90 Banka C 810 729 81 2) Banky mohou udržovat bankovní rezervy nad stanovenou povinnou minimální výší. Křivka nabídky peněz (graf) (MS) O nabídce peněz rozhoduje CB a nezávisí na výši úrokové sazby a je proto vertikální viz následující obrázek (MS) Zvýšení či snížení pen. Zásoby bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava či doleva. Rovnováha na trhu peněz Na trhu peněz se střetává poptávka po peněžních zůstatcích s peněžní zásobou (graf) i MD MS MD - poptávka po penězích MS nabídka peněz M 10
11