VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Problematika Rozpočtového určení daní v souvislosti se změnou legislativy k 1. 1. 2017 bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Ludmila Zikmundová Ing. Věra Nečadová Jihlava 2018

Anotace Bakalářská práce na téma Problematika Rozpočtového určení daní v souvislosti se změnou legislativy k 1. 1. 2017 se nejdříve zabývá vysvětlením pojmů v dané oblasti, jako například rozpočtové určení daní, daňové příjmy, sdílené daně či svěřené daně. V další části je uveden vývoj rozpočtového určení daní, analýza převodů daní podílem z celostátního hrubého výnosu daní, převody z výnosu daní, změny a zhodnocení dopadů převodů daní při změnách dle platné legislativy. V závěrečné části bude provedena analýza a zhodnocení 30 % podílu z inkasa záloh daně z příjmů fyzických osob a výnosu daně, a následný dopad do rozpočtu obcí. Klíčová slova: rozpočtové určení daní, sdílené daně, daňové příjmy Abstract The bachelor thesis on the theme of Issues of Budgetary Determination of Taxes in Connection with the Legislative Changes in Force from 1 st January 2017 first outlines the basic concepts used in the given area; such as budgetary determination of taxes, tax revenues, shared taxes and commissioned taxes. Next part describes the development of the budgetary determination of taxes, analyses tax transfers as a share from national gross tax revenue and evaluates the impact of tax transfers in case of changes according the valid legislation. The concluding part consists of an analysis and evaluation of the 30 % share of the yield from income tax advances of natural persons and tax revenues, as well as the subsequent impact on the budget of municipalities. Keywords: budgetary determination of taxes, shared taxes, tax revenues

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. dubna 2018. podpis

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, za poskytnuté cenné rady a za ochotu při řešení problémů. Dále děkuji starostům obcí Veselý Žďár a Kochánov za poskytnutí materiálů a podkladů, které jsem využila ke zpracování této práce.

Obsah Úvod... 7 1 Teoretická část... 8 1.1 Rozpočtové určení daní v České republice... 8 1.2 Vývojové etapy rozpočtového určení daní... 9 1.2.1 Rozpočtové určení daní v období 1993 až 1995... 9 1.2.2 Rozpočtové určení daní v období 1996 až 2000... 11 1.2.3 Rozpočtové určení daní v období 2001 až 2007... 13 1.3 Rozpočtové určení daní v období 2008 až 2012... 17 1.4 Rozpočtové určení daní v období 2013 až 2015... 20 1.5 Rozpočtové určení daní v období 2016 až 2017... 22 1.6 Převody podílem z celostátního hrubého výnosu daní... 25 1.6.1 Rozdělení převodů... 26 1.7 Postup provádění převodů nároků obcí a krajů... 27 1.8 Převody z výnosu daní... 27 1.9 Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury... 28 2 Praktická část... 29 2.1 Obecné rozdělení daňových příjmů v roce 2016... 29 2.2 Obecné rozdělení daňových příjmů v roce 2017... 30 2.3 Představení obce Veselý Žďár... 31 2.3.1 Analýza daňových příjmů v roce 2016 ve Veselém Žďáru... 32 2.3.2 Analýza daňových příjmů v roce 2017 u obce Veselý Žďár... 34 2.4 Představení obce Kochánov... 36 2.4.1 Analýza daňových příjmů v roce 2016 u obce Kochánov... 36 2.4.2 Analýza daňových příjmů v roce 2017 u obce Kochánov... 38 2.5 Shrnutí obou analýz u obcí Veselý Žďár a Kochánov... 41 2.5.1 Shrnutí analýz u obce Veselý Žďár... 41 2.5.2 Shrnutí analýz u obce Kochánov... 42 3 Závěr... 45 Zdroje... 47

Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala Problematika Rozpočtového určení daní v souvislosti se změnou legislativy k 1. 1. 2017. Nad tímto tématem jsem nemusela dlouho přemýšlet. Když na úvodní hodině předmětu Veřejné finance Ing. Věra Nečadová přednášela o skutečnostech rozpočtového určení daní, přednáška mne zaujala natolik, že bych ráda pronikla do této problematiky hlouběji. Rozpočtové určení daní stanovuje, do jakého rozpočtu příslušná daň nebo její část plyne. Veřejné příjmy jsou obecně příjmy plynoucí do veřejných rozpočtů, a to jak do rozpočtu státního, tak rozpočtu krajů a obcí. [4] Tyto příjmy označujeme jako příjmy daňové. Zákon o rozpočtovém určení daní má zabezpečovat fiskální dostatečnost územně správních celků. Daňové příjmy jsou rozvrženy tak, aby státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí byly relativně vyváženy a jejich fiskální kapacita se rozvíjela proporcionálně. Cílem této bakalářské práce je zaměření této závěrečné práce na změnu legislativy k 1. 1. 2017, když se jedná o zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní. A dále na skutečnost, jaký vliv, případně jaký dopad mělo zrušení 30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně do rozpočtu na mnou vybrané obce. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Z teoretické a praktické části. V teoretické části bych nejdříve vysvětlila pojem rozpočtového určení daní v České republice. Poté bych se zaměřila na problematiku vývojových etap rozpočtového určení daní. V další části charakterizuji převody podílem z celostátního hrubého výnosu daní, převody z výnosu daní, daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury a s účinností od 1. 1. 2017 nově zavedená daň z hazardních her, která nahradila odvod z loterií a jiných podobných her. V praktické části bude provedena analýza daňových příjmů na níže uvedených obcích se zaměřením na jejich vybrané daňové příjmy a provedení podrobnějšího porovnání těchto příjmů v letech 2016 až 2017. Informace jsem čerpala z interních materiálů, které mi byly poskytnuty starosty obcí Veselý Žďár a Kochánov. Materiály jsem nejprve nastudovala, a potom jsem všechny potřebné informace k vypracování daných analýz s nimi konzultovala. Následně jsem dle získaných dat provedla převážně tabulkovou, statistickou a grafickou metodu zpracování pro snadnější a lepší uspořádání výsledných dat. 7

1 Teoretická část 1.1 Rozpočtové určení daní v České republice Rozpočtové určení daní se řídí zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtovém určení daní ) a vyhláškou o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů (dále jen vyhláška MF ). Ministerstvo financí stanoví vyhlášku MF na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku. Daňové příjmy obcí a krajů neuvedené v zákoně o rozpočtovém určení daní upravují zvláštní zákony. [1] V období od ledna do srpna kalendářního roku jsou převody realizovány dle koeficientů publikovaných ve vyhlášce MF účinné zpravidla od 1. září předchozího kalendářního roku. V převodech, realizovaných v polovině září kalendářního roku, se převody daňových příjmů zúčtují s celkovými částkami převedenými obcím a krajům od počátku roku, a to podle koeficientů publikovaných v nové vyhlášce MF účinné zpravidla od 1. září kalendářního roku. [1]. Z hlediska obce je významné zejména členění daní na daně svěřené a daně sdílené. Jako daně svěřené se označují ty daně, jejichž výnos plyne do rozpočtu té obce, na jejímž území byl tento výnos vybrán. Mezi daně svěřené v současnosti můžeme zařadit: Daň z nemovitých věcí Daň z příjmů právnických osob placená obcemi. [15] Významnější část daňových příjmů však představují daně sdílené. Stát u tohoto typu daní určuje procento z výnosu, které náleží určitému článku rozpočtové soustavy (v našem případě obcím). Mezi daně sdílené lze zařadit například: Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby 8

Daň z příjmů právnických osob včetně daně právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. [2] Nejdříve se zaměřím a přiblížím problematiku vývojových etap rozpočtového určení daní. 1.2 Vývojové etapy rozpočtového určení daní Odborná literatura rozlišuje tři základní vývojové etapy rozpočtového určení daní v souvislosti se zásadními změnami v platné legislativě ve vývoji rozpočtového určení daní, a to: období 1993 až 1995 období 1996 až 2000 období 2001 až 2007. 1.2.1 Rozpočtové určení daní v období 1993 až 1995 V tomto období upravuje rozpočtové určení daní zákon č. 10/1993 Sb. České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, a následně zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů. Na základě těchto zákonů spadají do příjmů obcí výnosy z následujících daní: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vypočítávaný jako podíl z celookresního výnosu (podíl obcí byl v roce 1993 40 % a 60 % pro okresní úřady, v roce 1994 byl podíl obcí 50 % a 50 % pro okresní úřady, v roce 1995 byl podíl obcí 55 % a 45 % pro okresní úřady) [16], kde konkrétní částka závisela na počtu obyvatel v obci k počtu obyvatel v celém okrese daň z nemovitostí ležících na území obce ve výši celého výnosu [19] daň z příjmu právnických osob ve výši celého výnosu od roku 1994 v případech, kdy je poplatníkem sama obec [19] daň z příjmů fyzických osob z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, dle místa trvalého bydliště ve výši celého výnosu. 9

Vývoj jednotlivých kategorií daní ilustruje níže uvedené schéma Struktura daňových příjmů obcí v letech 1993 1995. Obrázek 1 Struktura daňových příjmů obcí v letech 1993 1995. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.[19] 10

Problémem takto nastaveného systému však byly čím dál větší rozdíly mezi chudými a bohatými okresy v případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (důvodem byla závislost na celookresním výnosu) a také silný konkurenční boj obcí o podnikatele (respektive jejich trvalé bydliště, někdy dokonce o fiktivní trvalé bydliště) v případě daně z příjmů fyzických osob z podnikání. [19] 1.2.2 Rozpočtové určení daní v období 1996 až 2000 Ve snaze o náhradu k výše uvedeným skutečnostem byla přijata novela rozpočtových pravidel dle zákona č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, jejíž účinnost byla od 1. 1. 1996. Na základě této novely se začaly podílet na některých daních rozpočty obcí a okresních úřadů, ale také i státní rozpočet. [19] Největší změna se dotkla daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kde došlo ke snížení podílu obcím na celookresním výnosu daně na 30 %, 30 % připadlo okresním úřadům a do státního rozpočtu plynulo zbývajících 40 %. Do obecního rozpočtu plynul 30 % podíl, kde se dvě třetiny rozdělovaly mezi obce podle podílu počtu obyvatel dané obce k počtu obyvatel okresu a jedna třetina se vracela do obce, kde sídlila plátcova pokladna. Tato změna zvýhodňovala ty obce, které na svém území měly podniky se sídlem plátcovy pokladny. Do státního rozpočtu se převádělo 30 % a do rozpočtu magistrátních měst plynulo 70 % výnosu této daně. [19] Od roku 1996 se obce podílely 20 % na celostátním výnosu daně z příjmů právnických osob (podle podílu počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatelstva státu). Pro obce to byla důležitá změna, která znamenala určitou kompenzaci za ztrátu 25 % podílu na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. [19] Ukázalo se, že tento systém nového rozpočtového určení daní nedokázal odstranit negativní vliv, který se týkal nerovnoměrného daňového výnosu do obecního rozpočtu v rámci území. Malé obce byly znevýhodněny, neboť sídlo plátcovy pokladny neměly na svém území. Tato skutečnost začala způsobovat soustředění sídel plátcových pokladen do několika největších (zpravidla bývalých krajských) měst. Vzhledem k nízké dynamice 11

daně z příjmů právnických osob se obcím nepodařilo nahrazení výpadku výnosnější daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. [19] V některých regionech a okresech měla významný vliv rostoucí míra nezaměstnanosti, zejména u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Ve velikosti příjmů z této daně na obyvatele byly rozdíly obcí až trojnásobné. Například Mladá Boleslav s počtem obyvatel 44 362 měla v roce 1999 daňový výnos z příjmů fyzických osob na obyvatele 3 666 Kč, naproti tomu město Přerov s počtem obyvatel 49 560 mělo pouze 1 340 Kč, přičemž průměrný výnos daně za celou ČR (bez magistrátních měst) činil 1 349 Kč. [19] Nadále však přetrvával daňový konkurenční boj malých obcí o získání trvalého bydliště samostatně podnikajících osob. Tato konkurence byla i větších městech v umístění mzdových účtáren podnikatelů. [19] U obcí se zvyšoval podíl na celkových daňových výnosech, a naopak u podílu do státního rozpočtu a rozpočtu okresních úřadů se snižoval. Rozdílná tempa růstu všech segmentů rozpočtů ilustruje následující schéma. [19] 12

Obrázek 2 Struktura rozpočtového určení daní v letech 1996 2000. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.[19] 1.2.3 Rozpočtové určení daní v období 2001 až 2007 Od roku 2001 byl nově upraven systém rozpočtového určení daní, kde dochází k zásahům většího a komplexnějšího rozsahu. Sdílené daně se větším rozsahem začlenily do nového rozpočtového určení daní (zejména stabilněji se vyvíjející nepřímé daně daň z přidané hodnoty), které plynuly do rozpočtu obcí. Úprava přispěla k větší stabilitě rozpočtů obcí v čase a k lepší předvídatelnosti rozpočtu obcí. [14] Systém přerozdělování daňových výnosů byl konstruován podle modelu, který vznikal na základě údajů daňových příjmů všech obcí v roce 1999. Postup při stanovení velikostních kategorií, výpočet jednotlivých koeficientů, stanovení podílu obcí 13

na celkovém výnosu vycházelo z údajů v tomto roce a cílem bylo dosáhnout stavu, kdy z celkového počtu obcí bude co nejmenší počet obcí, které na nový systém budou doplácet. Podle modelových propočtů Ministerstva financí ČR mělo zhruba 78 % obcí získat vyšší daňový výnos na obyvatele a 22 % obcí nižší výnos na obyvatele. Daný systém však výrazně změnil rozdělení výnosů daní v rámci jednotlivých kategorií obcí. [19] Zákon o rozpočtovém určení daní nezahrnoval v první schválené verzi financování krajů, došlo k tomu až novelou rozpočtového určení daní zákonem č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2002 a zahrnula do rozpočtového určení daní navíc také financování krajů. Hodnoty sdílených daní zůstávají na stejné úrovni mimo obcí a státu se současně podílely na celostátním výnosu i kraje, a to 3,1 % podílem na celostátním výnosu. [19] V rámci reformy veřejné správy byly na kraje převedeny kalkulace finanční náročnosti jednotlivých zařízení. V příloze zákona o rozpočtovém určení daní je uvedeno procento pro každý kraj. Tato novela přinesla pro obce 1,5% podíl z celorepublikového výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tento podíl se obcím rozděluje podle počtu zaměstnanců v obci k počtu zaměstnancům v ČR. [19] Sdílenými daňovými příjmy obcí ve výši 20,59 % z celostátního hrubého výnosu byly: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků daň z příjmů fyzických osob vybíraných srážkou podle zvláštní sazby daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných (zde se těchto 20,59 % vypočítává ze 70 % celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v předchozích dvou bodech) daň z příjmů právnických osob (poplatníkem nejsou samotné obce) novým daňovým příjmem se stal podíl obcí na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty. [1] 14

Dalšími příjmy pak jsou: 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště (trvalý pobyt fyzické osoby) ke dni jejich splatnosti a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně. [1] Pro 14 velikostních kategorií obcí jsou navrženy níže uvedené koeficienty (viz tabulka č. 1.). Tabulka 1 Koeficienty velikostní kategorie obce vlastní zpracování Obce s počtem obyvatel od do Koeficienty velikostní kategorie obcí do 100 obyvatel 0,4213 101 200 obyvatel 0,5370 201 300 obyvatel 0,5630 301 1500 obyvatel 0,5881 1 501-5 000 obyvatel 0,5977 5 001-10 000 obyvatel 0,6150 10 001-20 000 obyvatel 0,7016 20 001-30 000 obyvatel 0,7102 30 001-40 000 obyvatel 0,7449 40 001-50 000 obyvatel 0,8142 50 001-100 000 obyvatel 0,8487 101 001-150 000 obyvatel 1,0393 150 001 a výše obyvatel 1,6715 Hlavní město Praha 2,7611 Pramen: Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.[19] 15

V průběhu roku 2004 byl projednán přepracovaný návrh novely, který byl schválen jako zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, jehož platnost byla od 3. 1. 2005. Změny v této novele se týkaly především krajů, kde se zvýšily podíly krajů z 3,1 % na 8,92 %. Konstrukci tehdy platného rozpočtového určení daní ilustruje následující schéma. [19] Obrázek 3 Rozpočtové určení daní platné v letech 2005 2007. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.[19] 16

U podílu Státního fondu dopravní infrastruktury došlo ke snížení na spotřebních daní z minerálních olejů z 20 % na 9,1 % rozpočtového určení daní. Procentní podíly jednotlivých krajů na sdílených daních se odlišovaly i objemem výdajů převedených jednotlivým krajům (viz tabulka č. 2). Kraje se odlišují i dalšími kritérii: velikostí území, počtem obcí a počtem obyvatel. [19] Tabulka 2 Procentní podíl jednotlivých krajů na celostátním výnosu daní vlastní zpracování. Kraj Procento Hlavní město Praha 3,183684 Středočeský 13,774311 Jihočeský 8,607201 Plzeňský 7,248716 Karlovarský 3,772990 Ústecký 8,242502 Liberecký 4,681207 Královéhradecký 6,442233 Pardubický 5,555168 Vysočina 7,338590 Jihomoravský 9,526055 Olomoucký 6,751705 Zlínský 5,251503 Moravskoslezský 9,624135 ČR Celkem 100,000000 Pramen: Příloha č. 1 zákona 1/2005 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9.[19] 1.3 Rozpočtové určení daní v období 2008 až 2012 S účinností od 1. 1. 2008 je platná další novela o rozpočtovém určení daní, která byla publikována jako zákon č. 377/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, která zavádí nová kritéria pro rozdělování výnosu sdílených daní pro obce: kritérium rozlohy obce, kritérium prostého počtu obyvatel a výrazně modifikované kritérium přepočteného počtu obyvatel. 17

Procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, se vypočte jako součet poměru celkové výměry katastrálních území obce k celkové výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03 poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03 poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) podílejí ostatní obce. [17] Nově se stanoveným koeficientem postupných přechodů násobí pouze ta část počtu obyvatel obce, která spadá do příslušné kategorie počtu obyvatel. Tento postup se nepoužije pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň. Pro tato města novela zavádí samostatné přepočítací koeficienty (viz. tabulka č. 3). Přepočítací koeficienty jsou nastaveny tak, aby se daňové příjmy těchto měst vlivem navrhovaných změn nesnížily. [19] Tabulka 3 Podíly počtu čtyř největších měst vlastní zpracování. Přepočítávací koeficient Hlavní město Praha 4,2098 Plzeň 2,5273 Ostrava 2,5273 Brno 2,5273 Ostatní obce ČR 1,0000 Pramen: Příloha č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb. ve znění zákona č. 377/2007 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9. [19] Výpočet zahrnuje i snížení počtu velikostních kategorií (ze 14 na 4) a zmírnění progrese koeficientů, které jsou charakterizovány v níže uvedené tabulce č. 4. 18

Tabulka 4 Koeficienty a násobky postupných přechodů vlastní zpracování. Obce s počtem obyvatel od do obyvatel Koeficienty postupných přechodů Násobek postupných přechodů 0 300 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce 301-5 000 1,0640 5 001-30 000 1,3872 300 + 1,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 300 5 300,8 + 1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 5 000 30 001 a více 1,7629 Pramen: Příloha č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. ve znění zákona č. 377/2007 Sb. 39 980,8 + 1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana a SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9. [19] Z důvodů zmírnění dopadů plynoucích z přechodu na nový způsob přerozdělení sdílených daňových příjmů a k posílení daňových příjmů zejména malých obcí, došlo ke zvýšení podílu obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 % (viz. obrázek č. 4). [22] Obrázek 4 Rozpočtové určení daní od 1. 1. 2008. Zdroj: Rozpočtové určení daní od 1. 1. 2008 [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné z: http://www.top09.cz/files/soubory/schema-rozdeleni-rozpoctoveho-urceni-dani-od-1-1- 2008_527.pdf [22] 19

Pokud bychom zhodnotili pozitivní dopady, tak největší nárůsty příjmů ze sdílených daní jsou dosahovány u nejmenších obcí (do 300 obyvatel), a to především díky nově zavedenému kritériu výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkou hustotou obyvatelstva (tj. obce s nízkým počtem obyvatel a velkou rozlohou). Nejvíce ztrátových obcí se nachází v kategoriích od 10 do 20 tisíc obyvatel (68 ztrátových obcí) a v kategorii od 20 do 30 tisíc obyvatel (27 ztrátových obcí). [19] Pravomoc územních samosprávných celků při ovlivňování daňového výnosu je minimální. Většinu základních náležitostí daní určují celostátně platné zákony. Podobně i daň z nemovitostí, u které existuje jistá možnost ovlivnění daňového výnosu korekčními koeficienty, nepředstavuje však významnější zdroj příjmů obcí. [19] 1.4 Rozpočtové určení daní v období 2013 až 2015 Vzhledem k tomu, že vznikaly poměrně velké rozdíly v daňových příjmech na obyvatele mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí (vyšší příjmy dosahovaly nejmenší kategorie obce a velká města, zatímco obce v kategorii 1 10 tisíc obyvatel dosahovaly nejmenších příjmů na obyvatele), byla přijata novela rozpočtového určení daní provedená zákonem č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která omezila možnost započítat katastrální výměru obce na maximálně 10 hektarů na obyvatele. Dále novela zavedla kritérium počtu žáků základních a mateřských škol, jehož cílem je odstranění dohadů mezi jednotlivými obcemi na úhradě neinvestičních nákladů. Nová úprava zachovala druhy sdílených daní a také princip jejich rozdělení sdílených daní pro ostatní obce podle čtyř velikostních skupin obcí s využitím upravených koeficientů a násobků postupných přechodů (viz tabulka č. 5). [20] 20

Tabulka 5 Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů od roku 2013 vlastní zpracování. Obce s počtem obyvatel Koeficienty postupných Násobek postupných přechodů od do obyvatel přechodů 0 50 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce 51-2 000 1,0700 2 001-30 000 1,1523 30 001 a více 1,3663 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2 000 34 400,9 + 1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 Pramen: Příloha č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 295/2012 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Finance (Grada). ISBN 978-802-4756-080. [20] U čtyř největších měst (Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) zaznamenala úprava koeficientů pokles sdílených daní, což přibližuje následující tabulka č. 6.[20] Tabulka 6 Podíly počtu čtyř největších měst od roku 2013 vlastní zpracování. Přepočítávací koeficient Hlavní město Praha 4,0641 Plzeň 2,2961 Ostrava 2,2961 Brno 2,2961 Ostatní obce ČR 1,0000 Pramen: Příloha č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 295/2012 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Finance (Grada). ISBN 978-802-4756-080. [20] Novela koriguje i procenta, kterými se obce a kraje podílejí na sdíleném výnosu daně z přidané hodnoty (podíl obcí 20,83 %, podíl krajů 7,86 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (podíl obcí 22,87 % a podíl krajů 8,65%). U ostatních typů sdílených daní se podíl obcí zvýšil na 23,58 %, u krajů zůstal zachován ve výši 8,92 % (viz obrázek č. 5). [7] 21

Obrázek 5 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Rozpočtové určení daní v letech 2013 až 2015 [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/prijmy-kraju-a-obci/zakladni-informace/2013/novy-modelsdilenych-dani-pro-obce-10890 [7] 1.5 Rozpočtové určení daní v období 2016 až 2017 Rozpočtové určení daní pro rok 2016 vyplývá ze zákona č. 391/2015 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Tato novela přináší navýšení podílů krajů na výnosu daně z přidané hodnoty z 7,86 % na 8,92 %. Tato část zákona nabývá účinnosti 1. 1. 2016 a část zákona, která se týká obcí, nabývá účinnosti 1. 1. 2017. Zvýšení podílů rozpočtového určení daní krajům bylo z toho důvodu, že poslední rozsáhlejší změna týkající se krajů proběhla před deseti lety. Ostatní podíly na daních se nemění, tedy zůstávají shodné jako v roce 2015, což přibližuje níže uvedené schéma rozpočtového ručení daní pro rok 2016 (viz. obrázek č. 6). [28] 22

Obrázek 6 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v roce 2016. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v roce 2016[online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/prijmy-kraju-a-obci/zakladni-informace/2016/schemarozdeleni-rozpoctoveho-urceni-dan-23647 [8] V prosinci roku 2015 byl přijat zákon č. 391/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Na základě této novely se od 1. 1. 2017 ruší 4 odst. 1) písm. g) zákona č. 243/2000 Sb. Z uvedeného vyplývá, že od 1. 1. 2017 obce přestanou být příjemcem 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti a výnosu daně. Zrušení převádění 30 % z výnosu záloh a daně na této dani z příjmů fyzických osob bude obcím od roku 2017 kompenzováno navýšením daňových příjmů obcím z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, a to na 21,4 % (v roce 2016 je procentní podíl ve výši 20,83%), což nám přibližuje níže uvedené schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2017 (viz. obrázek č. 7). [28] 23

Obrázek 7 Schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2017. Zdroj: Veřejná správa online: Deník Veřejné správy [online]. 2016, 2/2016 [cit. 2018-03-14]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6715763 [28] S účinností od 1. 1. 2017 zavedl zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DHH ) daň z hazardních her, která nahradila odvod z loterií a jiných podobných her. Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníky hazardní hry. Správu daně vykonávají místně příslušné finanční úřady včetně Specializovaného finančního úřadu. Rozpočtové určení daně a princip přerozdělování celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her mezi příjmy státního rozpočtu a příjmy rozpočtů obcí jsou zakotveny v 7 zákona o DHH. Daň z hazardních her je z důvodu dvojího rozpočtového určení tvořena dvěma dílčími daněmi: daň z hazardních her vyjma daně z technických her daň z technických her Dle zákona o DHH jsou obce příjemci části celostátního hrubého výnosu obou dílčích daní z hazardních her. Do rozpočtů obcí jsou prostředky převáděny pouze Specializovaným finančním úřadem, a to za každou dílčí daň zvlášť. 24

1.6 Převody podílem z celostátního hrubého výnosu daní Postup správce daně u převádění veškerých daňových příjmů do rozpočtů krajů a obcí vychází také ze zákona o rozpočtovém určení daní. Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Při každém převodu se celkové částky převedené příjemcům od počátku roku zúčtují s následujícími převody daňových příjmů, tzn. že se od částky nově vypočteného celkového nároku obcí a krajů odečte se částka již dříve zaslaná do jejich rozpočtů. [2] Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce, převede správce daně na účet příjemce neprodleně po skončení rozpočtového roku jako operaci následujícího rozpočtového roku. [2] Dle 2 zákona o rozpočtovém určení daní se rozumí celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky. Do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení. Peněžní prostředky z celostátního hrubého výnosu z daní jsou sdílené se státní rozpočtem a jsou převáděny do rozpočtů obcí a krajů ve výši, která odpovídá procentnímu podílu na celostátním hrubém výnosu daní. U krajů je takto vypočtená částka dále vynásobena procentem definovaným pro jednotlivé kraje. U obcí je vypočtená částka vynásobena procentem (v případě obcí Prahy, Plzně, Ostravy a Brna je vypočtená částka vynásobena celkovým procentem), které je pro každou obec uvedené ve vyhlášce MF o podílu jednotlivých obcí stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. [2] Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých typů daní s výjimkou daně z příjmů fyzických osob (mimo daň ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby) 25

60 % celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů právnických osob, u které je základ snížen o daň z příjmů právnických osob (mimo daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj. [2] 1.6.1 Rozdělení převodů Podle zákona o rozpočtovém určení daní se od 1. ledna 2018 rozděluje: krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou: o o o o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby obcím 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti rozdělený dle přepočteného počtu zaměstnanců. [2] Obrázek 8 Schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2018. Zdroj: Finanční správa: Schéma rozpočtového určení daní od 1. 1. 2018 [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane/danovysystem-cr/rozpoctove-urceni-dani [3] 26

1.7 Postup provádění převodů nároků obcí a krajů Generální finanční ředitelství dvakrát měsíčně sděluje správcům daně na finančních úřadech sumární stav na příslušných příjmových účtech, tzv. celostátní hrubý výnos jednotlivých sdílených daní. Při výpočtu nároku obcí a krajů vždy dochází nejprve k porovnání momentální výše celostátního hrubého výnosu daně s částkou celostátního hrubého výnosu daně, ze které byl naposledy vypočítáván nárok obcí a krajů. Pokud v době od posledně provedených převodů došlo k nárůstu celostátního hrubého výnosu daně, vypočtou se (podle zákonem daných pravidel) z přírůstku celostátního hrubého výnosu daně nároky jednotlivých obcí a krajů a neprodleně jsou převáděny do jejich rozpočtů. [2] Jestliže je však sumární stav na příjmových účtech nižší než naposledy sdělená částka (tedy přírůstek je záporný), nelze žádné prostředky převést. K tomuto stavu dochází v těch případech, kdy objem vratek daní a nadměrných odpočtů (u dani z přidané hodnoty) převýší objem vybrané daně. Pokud k této situaci v průběhu roku u některého typu daně dojde, může k dalšímu převodu dojít až v okamžiku, kdy celkový stav celostátního hrubého výnosu na této dani převýší částku, ze které naposledy vznikl nárok obcí a krajů. [2] V praxi tento stav nastává zejména u daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání (v období duben, květen, červenec a srpen) a u daně z příjmů právnických osob (v období duben, květen a červenec, srpen). [2] 1.8 Převody z výnosu daní Dle ustanovení 2 zákona o rozpočtovém určení daní se pod pojmem výnos rozumí část hrubého výnosu daně zaevidovaná na splatnou daňovou povinnost. Daňovým příjmem rozpočtů obcí je například: 100 % výnosu daně z nemovitých věcí, které se nachází na území dané obce. [2] 27

1.9 Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří: celostátní hrubý výnos daně silniční 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů. [1] 28

2 Praktická část Daňové příjmy jsou pro obce velmi důležitou složkou do jejich rozpočtu. Představují největší část jejich celkových příjmů. V praktické části bude provedena analýza předem vybraných obcí se zaměřením na jejich daňové příjmy v letech 2016 až 2017, kdy budeme znát odpověď na otázku, jaký vliv či případný dopad mělo zrušení 30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně do rozpočtu vybraných obcí a současné navýšení výnosu daně z přidané hodnoty. V závěru každé z těchto analýz bude provedeno zhodnocení dopadu těchto daňových příjmů na danou obec, zda mělo pozitivní či negativní vliv na prosperitu obce, případně budu charakterizovat skutečnosti, které ovlivnily tento dopad. 2.1 Obecné rozdělení daňových příjmů v roce 2016 Mezi daňové příjmy obce řadíme sdílené daně, svěřené daně, místní poplatky a správní poplatky. Tato analýza bude zaměřena převážně na daně sdílené a svěřené. V roce 2016 sdílenými daňovými příjmy obcí z celostátního hrubého výnosu byly daň z přidané hodnoty ve výši 20,83 %. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se zvýšila z 22,87 % na 23,58 %. U ostatních typů sdílených daní se podíl obcí zvýšil na 23,58 %. Mezi tyto typy patří: daň z příjmů fyzických osob vybíraných srážkou podle zvláštní sazby daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti daň z příjmů právnických osob. [7] Dalšími příjmy pak jsou: 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště (trvalý pobyt fyzické osoby) ke dni jejich splatnosti a výnosu daně. [7] 29

Mezi daně svěřené řadíme 100 % výnosu z daně nemovitých věcí, které se nachází na území dané obce 100 % daň z příjmů právnických osob placená obcemi. [2] Daňové příjmy ovlivňují následující kritéria, která jsou zakotvena v zákoně o rozpočtovém určení daní. Jedná se o 10 % dle počtu obyvatel v obci 7 % dle počtu dětí a žáků navštěvující školu zřizovanou obcí 3 % dle výměry obce 80 % dle násobku postupných přechodů. [7] 2.2 Obecné rozdělení daňových příjmů v roce 2017 V roce 2017 dochází k největší změně v zákoně o rozpočtovém určení daní, kdy obce přestanou být příjemcem 30 % podílu z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce trvalý pobyt ke dni jejich splatnosti a výnosu daně. Tento podíl plyne rovnou do státního rozpočtu. Zrušení tohoto podílu je kompenzováno navýšením daňových příjmů obcím z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, a to z 20,83 % (procentní podíl v roce 2016) na 21,4 %. [28] Od 1. 1. 2017 sdílenými daňovými příjmy obcí z celostátního hrubého výnosu byly 21,4 % daň z přidané hodnoty 23,58 % daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 23,58 % daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby 23,58 % daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti 23,58 % daň z příjmů právnických osob. [28] Dalšími příjmy pak jsou: 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů. 30

Dále do obecního rozpočtu plynou daně svěřené, mezi které patří 100 % výnosu z daně nemovitých věcí, které se nachází na území dané obce 100 % daň z příjmů právnických osob placená obcemi. Dalším kritériem, podle kterého se vypočte procentní podíl obce na daních, je násobek postupných přechodů, který vychází z počtu obyvatel v obci (10 %), z počtu dětí a žáků navštěvující školu zřizovanou obcí (9 %), z výměry obce (3 %) a koeficientu postupných přechodů (78 %), kde došlo k mírným změnám oproti roku 2016. [28] 2.3 Představení obce Veselý Žďár Název: Obec Veselý Žďár IČO: 00268445 Forma: Adresa: Obec (obecní úřad) Veselý Žďár 204, 580 01 Veselý Žďár Předmět podnikání: Všeobecné činnosti veřejné správy Starosta obce: Ing. Jan Panský První obcí, kterou budu analyzovat, je obec Veselý Žďár, která se nachází v okrese Havlíčkův Brod, v kraji Vysočina. V současné době je v obci 210 čísel popisných a 557 trvale žijících obyvatel. V brzké době lze očekávat další nárůst nových obyvatel, neboť jsou postupně stavěny a dokončovány nové rodinné domy. Ve Veselém Žďáru má sídlo 11 firem a v této obci je 94 živnostníků. Zde se také nachází Základní škola Veselý Žďár, jejímž zřizovatelem je právě Obec Veselý Žďár, a kterou v současné době navštěvuje 53 žáků. Ve výše uvedené obci je jedno katastrální území, které se rozkládá na 8,7 km 2. Tato obec je zastoupena starostou Ing. Janem Panským. [29] 31

2.3.1 Analýza daňových příjmů v roce 2016 ve Veselém Žďáru Nejdříve provedu podrobnou analýzu u obce Veselý Žďár. K 1. 1. 2016 je celková výměra katastrálního území obce Veselý Žďár necelých 870 hektarů. Počet obyvatel Veselého Žďáru se v posledních letech téměř neliší. K 1. 1. 2016 zde bylo 558 obyvatel (viz. tabulka č. 7). Data jsou čerpána z přílohy vyhlášky č. 272/2016, k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 391/2015 Sb. Tabulka 7 Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Počet Započtená výměra Počet dětí a žáků Koeficienty postupných Procentní podíl obce na výnosu Počet Procentní podíl obce na výnosu NUTS 3 LAU 1 LAU 2 Kód obyvatel katastrálních navštěvujících přechodů daní podle 4 zaměstnanců daně podle Název Název Název školu (Příloha č. odst. 1 písm. 4 odst. 1 kraje okresu obce obce k území obce zřizovanou 2 b) až f) k 1. 12. 2015 písm. i) 1.1.2016 k 1. 1. 2016 obcí zákona zákona zákona č. 243/2000 o o [ha] k 30. 9. 2015 Sb.) rozpočtovém rozpočtovém určení daní určení daní 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Kraj Havlíčkův Veselý 569 Vysočina Brod Žďár 682 558 869,7537 45 1,0700 0,003838 30 0,000592 Pramen: Příloha k vyhlášce č. 272/2016 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 391/2015 Sb. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Vyhláška č. 272/2016 [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2016 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2016/vyhlaska-c-272-2016- sb-26046 [10] Dalším kritériem, podle kterého se vypočte procentní podíl obce na daních, je násobek postupných přechodů, který vychází z počtu obyvatel v obci a koeficientu postupných přechodů, které charakterizuje níže uvedená tabulka. V roce 2016 ve Veselém Žďáru (558 obyvatel) měl násobek postupných přechodů hodnotu 593,56. Tabulka 8 Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů od roku 2013 vlastní zpracování. Obce s počtem obyvatel Koeficienty postupných Násobek postupných přechodů od do obyvatel přechodů 0 50 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce 51-2 000 1,0700 2 001-30 000 1,1523 30 001 a více 1,3663 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2 000 34 400,9 + 1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 Pramen: Příloha č.2 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 295/2012 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Finance (Grada). ISBN 978-802-4756-080. [20] 32

V roce 2016 byly v obci Veselý Žďár výnosy ze sdílených daní a poplatků ve výši Kč 6 103 000, což představuje téměř 80 % (78,5 %) celkových daňových příjmů obce. Tyto údaje jsou uvedeny v účetním výkazu zisku a ztráty za rok 2016, který je nedílnou součástí přílohy k daňovému přiznání právnických osob. [13] V níže uvedené tabulce jsou uvedeny výnosy za jednotlivé druhy daní, kde mohu konstatovat, že největší výnos pro danou obec představuje výnos z daně z přidané hodnoty, který činí Kč 2 758 000. Oproti roku 2015 došlo k navýšení tohoto výnosu o 3,5 %, což představuje o Kč 92 000 více finančních prostředků do obecního rozpočtu. Další důležitý výnos je z daně z příjmů právnických osob, který činí Kč 1 533 000. Oproti roku 2015 došlo k navýšení tohoto výnosu o 15,6 %, což představuje o Kč 207 000 více finančních prostředků do obecního rozpočtu. Dalším důležitým výnosem pro obec je daň z příjmů fyzických osob, který činí Kč 1 413 000. Oproti roku 2015 došlo k navýšení tohoto výnosu o 16,3 %, což představuje o Kč 198 000 více finančních prostředků do rozpočtu obce. [13] Tabulka 9 Výnosy ze sdílených daní a poplatků za rok 2016. Druh výnosu Hodnota výnosu Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 1 413 000 Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob 1 533 000 Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty 2 758 000 Výnosy ze sdílených spotřebních daní 0 Výnosy ze sdílených majetkových daní 370 000 Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků 29 000 Výnosy ze sdílených daní a poplatků 6 103 000 Zdroj: Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Veselý Žďár, 2017 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00268445?hodnoty=obyv#vykaz-zisku-a-ztraty [13] V porovnání s rokem 2015 došlo v roce 2016 k navýšení daňových příjmů u obce Veselý Žďár o 9,2 %, což představuje o Kč 512 000 více finančních prostředků v obecním rozpočtu. 33

2.3.2 Analýza daňových příjmů v roce 2017 u obce Veselý Žďár K 1. 1. 2017 je celková výměra katastrálního území obce Veselý Žďár necelých 870 hektarů. Ke stejnému datu v dané obci bylo 555 obyvatel (viz. tabulka č. 10), což je o 3 obyvatele méně než v roce 2016. Data jsou čerpána z přílohy vyhlášky č. 276/2017, k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2017 Sb. Tabulka 10 Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Počet Započtená výměra Počet dětí a žáků Koeficienty postupných Procentní podíl obce na výnosu Počet Procentní podíl obce na výnosu NUTS 3 LAU 1 LAU 2 Kód obyvatel katastrálních navštěvujících přechodů daní podle 4 zaměstnanců daně podle Název Název Název školu (Příloha č. odst. 1 písm. 4 odst. 1 kraje okresu obce obce k území obce zřizovanou 2 b) až f) k 1. 12. 2016 písm. i) 1.1.2017 k 1. 1. 2017 obcí zákona zákona zákona č. 243/2000 o o [ha] k 30. 9. 2016 Sb.) rozpočtovém rozpočtovém určení daní určení daní 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Kraj Havlíčkův Veselý 569 Vysočina Brod Žďár 682 555 869,7537 44 1,0700 0,003798 23 0,000439 Pramen: Příloha k vyhlášce č. 276/2017 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2017 Sb. Zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Vyhláška o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů č. 276/2017 [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2017 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=276&r=2017 [18] V roce 2017 ve Veselém Žďáru (555 obyvatel) měl násobek postupných přechodů hodnotu 590,35, což představuje o 3,21 nižší hodnotu než v roce 2016. Z výše uvedené tabulky mohu konstatovat, že došlo k výraznému poklesu v počtu zaměstnanců, který se snížil v roce 2017 o 7 zaměstnanců, což představuje snížení o 23,3 %. [18] Dle vyjádření starosty obce toto snížení bylo způsobeno výrazným omezením činnosti na zdejší farmě. V roce 2017 byly v obci Veselý Žďár výnosy ze sdílených daní a poplatků ve výši Kč 6 785 000, což znamená v porovnání s rokem 2016, že došlo k navýšení daňových příjmů o 11,2 %, což představuje o Kč 682 000 více finančních prostředků v obecním rozpočtu. Opět vycházím z údajů, které jsou uvedeny v účetních výkazech, konkrétně ve výkazu zisku a ztráty za rok 2017, který zachycuje výsledek hospodaření. Výkaz poskytuje informace o hospodaření dané obce za dané účetní období včetně období minulého. Jedná se o přílohu, která je součástí daňového přiznání daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2017. [23] 34

Tabulka 11 Výnosy ze sdílených daní a poplatků za rok 2017. Druh výnosu Hodnota výnosu Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 1 707 000 Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob 1 566 000 Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty 3 098 000 Výnosy ze sdílených spotřebních daní 0 Výnosy ze sdílených majetkových daní 371 000 Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků 43 000 Výnosy ze sdílených daní a poplatků 6 785 000 Zdroj: Účetní výkaz: Účetní výkaz zisku a ztráty. Obec Veselý Žďár, 2018 [23] Z výše uvedené tabulky mohu konstatovat, že u jednotlivých druhů daní došlo k navýšení výnosů. Pro danou obec je největší výnos z daně z přidané hodnoty, který činí Kč 3 098 000. Oproti roku 2016 došlo k navýšení tohoto výnosu o 12,3 %, což představuje o Kč 340 000 více finančních prostředků do obecního rozpočtu. Dalším důležitým výnosem je výnos z daně z příjmů fyzických osob, který činí Kč 1 707 000. Oproti roku 2016 došlo k navýšení tohoto výnosu o 20,8 %, což představuje částku Kč 294 000. Další výnos je z daně příjmů právnických osob, který činí Kč 1 566 000. Oproti roku 2016 došlo k nevýraznému navýšení tohoto výnosu o 2,2 %, což představuje částku Kč 33 000. Další složkou, která se navýšila, jsou výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků, o 48,3 %, což představuje částku Kč 14 000. [23] V porovnání s rokem 2016 došlo k navýšení daňových příjmů o 11,2 %, což představuje o Kč 682 000 více v obecním rozpočtu. 35

2.4 Představení obce Kochánov Název: Obec Kochánov IČO: 00579882 Forma: Adresa: Obec (obecní úřad) Kochánov 60, 582 53 Štoky Předmět podnikání: Všeobecné činnosti veřejné správy Starosta obce: Ing. Jiří Jůzl Druhou obcí, kterou budu analyzovat, je obec Kochánov, která se nachází v okrese Havlíčkův Brod, v kraji Vysočina. [6] V současné době je v obci 168 trvale žijících obyvatel. [18] V obci Kochánov má sídlo 8 firem a v této obci je 22 živnostníků. [5] Ve výše uvedené obci je jedno katastrální území, které se rozkládá na 3,05 km 2. [18] V obci se nenachází žádné školní zařízení, jehož zřizovatelem by byla právě obec Kochánov. Tato obec je zastoupena starostou Ing. Jiřím Jůzlem. 2.4.1 Analýza daňových příjmů v roce 2016 u obce Kochánov Nejdříve provedu podrobnou analýzu u obce Kochánov. K 1. 1. 2016 je celková výměra katastrálního území obce Kochánov přesahující 3 hektary. Počet obyvatel zůstává téměř stejný. K 1. 1. 2016 zde žilo 155 obyvatel, což charakterizuje níže uvedená tabulka (viz. tabulka č. 12). Údaje jsou použity z přílohy vyhlášky č. 272/2016, k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 391/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že v této obci se nenachází žádné školní zařízení, jehož zřizovatelem by byla právě obec, toto kritérium do obecního rozpočtu nepřinese žádné příjmy. [10] 36

Tabulka 12 Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Počet Započtená výměra Počet dětí a žáků Koeficienty postupných Procentní podíl obce na výnosu Počet Procentní podíl obce na výnosu NUTS 3 LAU 1 LAU 2 Kód obyvatel katastrálních navštěvujících přechodů daní podle 4 zaměstnanců daně podle Název Název Název školu (Příloha č. odst. 1 písm. 4 odst. 1 kraje okresu obce obce k území obce zřizovanou 2 b) až f) k 1. 12. 2015 písm. i) 1.1.2016 k 1. 1. 2016 obcí zákona zákona zákona č. 243/2000 o o [ha] k 30. 9. 2015 Sb.) rozpočtovém rozpočtovém určení daní určení daní 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Kraj Havlíčkův 548 Vysočina Brod Kochánov 529 155 304,9506 0 1,0700 0,001007 49 0,000967 Pramen: Příloha k vyhlášce č. 272/2016 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 391/2015 Sb. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Vyhláška č. 272/2016 [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2016 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2016/vyhlaska-c-272-2016- sb-26046 [10] Dalším kritériem, podle kterého se vypočte procentní podíl obce na daních, je násobek postupných přechodů, který vychází z počtu obyvatel v obci a koeficientu postupných přechodů, které charakterizuje níže uvedená tabulka (viz. tabulka č. 13). V roce 2016 v obci Kochánov (155 obyvatel) měl násobek postupných přechodů hodnotu 162,35. Tabulka 13 Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů od roku 2013 vlastní zpracování: Obce s počtem obyvatel Koeficienty postupných Násobek postupných přechodů od do obyvatel přechodů 0 50 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce 51-2 000 1,0700 2 001-30 000 1,1523 30 001 a více 1,3663 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2 000 34 400,9 + 1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000 Pramen: Příloha č.2 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 295/2012 Sb. Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Finance (Grada). ISBN 978-802-4756-080. [20] V roce 2016 byly v obci Kochánov výnosy ze sdílených daní a poplatků ve výši Kč 1 733 000, což představuje téměř 59 % (58,8%) celkových daňových příjmů obce. Tyto údaje jsou uvedeny v účetním výkazu zisku a ztráty za rok 2016, který je nedílnou součástí přílohy k daňovému přiznání právnických osob. 37

Tabulka 14 Výnosy ze sdílených daní a poplatků za rok 2016. Druh výnosu Hodnota výnosu Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 410 000 Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob 461 000 Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty 722 000 Výnosy ze sdílených spotřebních daní 0 Výnosy ze sdílených majetkových daní 133 000 Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků 7 000 Výnosy ze sdílených daní a poplatků 1 733 000 Zdroj: Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Kochánov, 2017 [cit. 2018-03-30]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00579882#vykaz-zisku-a-ztraty [11] Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny výnosy za jednotlivé druhy daní, kde můžeme konstatovat, že největší výnos pro danou obec představuje výnos z daně z přidané hodnoty, který činí Kč 722 000. Oproti roku 2015 došlo k navýšení tohoto výnosu o 5,7 %, což představuje o Kč 39 000 více do obecního rozpočtu. Další důležitý výnos je z daně z příjmů právnických osob, který činí Kč 461 000. Oproti roku 2015 došlo k navýšení tohoto výnosu o 9,2 %, což představuje o Kč 39 000 více finančních prostředků plynoucích do obecního rozpočtu. Dalším důležitým výnosem pro obec je daň z příjmů fyzických osob, který činí Kč 410 000. Oproti roku 2015 došlo ke snížení tohoto výnosu o 28,7 %, což představuje částku Kč 165 000. [11] V porovnání s rokem 2015 došlo v roce 2016 k poklesu daňových příjmů u obce Kochánov o 4,1 %, což představuje o Kč 74 000 méně finančních prostředků v obecním rozpočtu. 2.4.2 Analýza daňových příjmů v roce 2017 u obce Kochánov K 1. 1. 2017 je celková výměra katastrálního území obce Kochánov přesahující 3 hektary. Ke stejnému datu v dané obci bylo 168 obyvatel (viz. tabulka č. 15), což je o 13 obyvatel více než v roce 2016. Data jsou čerpána z přílohy vyhlášky č. 276/2017, k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2017 Sb. [18] 38

Tabulka 15 Podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Počet Započtená výměra Počet dětí a žáků Koeficienty postupných Procentní podíl obce na výnosu Počet Procentní podíl obce na výnosu NUTS 3 LAU 1 LAU 2 Kód obyvatel katastrálních navštěvujících přechodů daní podle 4 zaměstnanců daně podle Název Název Název školu (Příloha č. odst. 1 písm. 4 odst. 1 kraje okresu obce obce k území obce zřizovanou 2 b) až f) k 1. 12. 2016 písm. i) 1.1.2017 k 1. 1. 2017 obcí zákona zákona zákona č. 243/2000 o o [ha] k 30. 9. 2016 Sb.) rozpočtovém rozpočtovém určení daní určení daní 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Kraj Havlíčkův 548 Vysočina Brod Kochánov 529 168 304,9506 0 1,0700 0,001079 52 0,000992 Pramen: Příloha k vyhlášce č. 276/2017 k zákonu č. 243/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2017 Sb. Zdroj: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Vyhláška o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů č. 276/2017 [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2017 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=276&r=2017 [18] V roce 2017 v obci Kochánov (168 obyvatel) měl násobek postupných přechodů hodnotu 176,26, což představuje o 13,91 vyšší hodnotu než v roce 2016. Z výše uvedené tabulky můžeme konstatovat, že došlo k nevýraznému zvýšení v počtu zaměstnanců, který se zvýšil v roce 2017 o 3 zaměstnance. K výraznému zvýšení došlo u počtu obyvatel, a to ze 155 na 168 obyvatel, což představuje navýšení o 8,4 %. [18] V roce 2017 byly v obci Kochánov výnosy ze sdílených daní a poplatků ve výši Kč 2 101 000, což znamená v porovnání s rokem 2016 navýšení daňových příjmů o 21,2 %, což představuje o Kč 368 000 více prostředků do obecního rozpočtu. Opět vycházím z údajů, které jsou uvedeny v účetních výkazech, konkrétně ve výkazu zisku a ztráty za rok 2017, který zachycuje výsledek hospodaření. Tyto výkazy poskytují informace o hospodaření dané obce za dané účetní období včetně období minulého Jedná se o přílohu, která je součástí daňového přiznání daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2017. [12] 39

Tabulka 16 Výnosy sdílených daní a poplatků za rok 2017. Druh výnosu Hodnota výnosu Výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob 505 000 Výnosy ze sdílené daně z příjmů právnických osob 605 000 Výnosy ze sdílené daně z přidané hodnoty 874 000 Výnosy ze sdílených spotřebních daní 0 Výnosy ze sdílených majetkových daní 106 000 Výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků 11 000 Výnosy ze sdílených daní a poplatků 2 101 000 Zdroj: Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Kochánov, 2018 [cit. 2018-03-30]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/detail/00579882#vykaz-zisku-a-ztraty [12] Z výše uvedené tabulky mohu konstatovat, že u jednotlivých druhů daní došlo k navýšení výnosů až na výnos majetkových daní, kde došlo k poklesu tohoto výnosu z hodnoty Kč 133 000 na Kč 106 000, což je o 20,3 % nižší výnos, který představuje o Kč 27 000 nižší příjem do obecního rozpočtu. Pro danou obec je největší výnos z daně z přidané hodnoty, který činí Kč 874 000. Oproti roku 2016 došlo k navýšení tohoto výnosu o 21,1 %, což představuje o Kč 152 000 více prostředků do obecního rozpočtu. Dalším důležitým výnosem je výnos z daně z příjmů fyzických osob, který činí Kč 505 000. Oproti roku 2016 došlo k navýšení tohoto výnosu o 23,2 %, což představuje o Kč 95 000. Další výnos je z daně příjmů právnických osob, který činí Kč 605 000. Oproti roku 2016 došlo k výraznému navýšení tohoto výnosu o 31,2 %, což představuje částku Kč 144 000. Další složkou, která se navýšila, jsou výnosy z ostatních sdílených daní a poplatků, které činí Kč 11 000. Došlo k navýšení o 57,1 %, což představuje vyšší výnos o Kč 4 000 do rozpočtu obce. [12] V porovnání s rokem 2016 došlo k navýšení daňových příjmů o 21,2 %, což představuje vyšší daňové příjmy o Kč 368 000 do obecním rozpočtu. 40

2.5 Shrnutí obou analýz u obcí Veselý Žďár a Kochánov V roce 2017 došlo k výrazným legislativním změnám v zákoně o rozpočtovém určení daní, kde právě zrušení 30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně má být kompenzováno navýšením podílu z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty z 20,83 % na 21,4 % a navýšením koeficientu u počtu dětí a žáků ze 7 % na 9 %. 2.5.1 Shrnutí analýz u obce Veselý Žďár Nejprve provedu shrnutí analýzy v letech 2016 a 2017 u obce Veselý Žďár. Výnosy ze sdílených daní a poplatků u obce Veselý Žďár Hodnota výnosu v Kč 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 Výnosy z daně z příjmů FO Výnosy z daně z příjmů PO Výnosy z DPH Výnosy ze spotřebních daní Výnosy z majetkových daní Výnosy z ostatních daní a poplatků 2016 2017 Graf 1 Výnosy ze sdílených daní a poplatků u obce Veselý Žďár 2016 a 2017 vlastní zpracování. Zdroj: Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Veselý Žďár, 2017 [cit. 2018-03-23]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00268445?hodnoty=obyv#vykaz-zisku-a-ztraty [13] a Účetní výkaz: Účetní výkaz zisku a ztráty. Obec Veselý Žďár, 2018 [23] Výše uvedený graf charakterizuje výnosy ze sdílených daní a poplatků u obce Veselý Žďár. U dané obce došlo v roce 2017 ke snížení počtu zaměstnanců o 7, což představuje snížení o 23,3 %. Cílem této analýzy bylo zjistit, jak ovlivní zrušení 30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně daňové příjmy obce. Z účetních výkazů je zřejmé, že výnosy ze sdílené daně z příjmů fyzických osob jsou charakterizovány čtyřmi skupinami, které jsou uvedeny ve výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad. Dělí se na: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (23,58 %) 41

daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně zrušen k 31. 12. 2016) daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (23,58 %) daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou (23,58 %). V roce 2016 činily daňové příjmy z této daně Kč 1 413 000. V roce 2017 tyto daňové příjmy byly vyšší o 20,8 %, což představuje celkovou částku Kč 1 707 000. Z těchto výkazů lze konstatovat, že příjmy ze závislé činnosti vzrostly o 23,7 %, což představuje částku Kč 292 000. Naopak je tomu u součtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, kde došlo k propadu o 5,2 % oproti roku 2016, což představuje částku Kč 2 000. Toto snížení bylo právě způsobeno zrušením 30 % podílu z výnosu záloh na dani z příjmů fyzických osob a výnosu daně. Posledním příjmem je příjem vybíraný srážkou, který je nepatrně vyšší o 2,8 %, což představuje částku vyšší o Kč 4 000 v obecním rozpočtu. U výnosu daně z nemovitých věcí nedošlo k žádné výrazné změně. [24, 25] Navíc v celostátním měřítku došlo k navýšení inkasa u všech daní z důvodu lepšího a efektivnějšího výběru daní. [9] 2.5.2 Shrnutí analýz u obce Kochánov U obce Kochánov zanalyzuji níže uvedená data za roky 2016 a 2017. Výnosy ze sdílených daní a poplatků u obce Kochánov Hodnota výnosu v Kč 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Výnosy z daně z příjmů FO Výnosy z daně z příjmů PO Výnosy z DPH 2016 2017 Výnosy ze spotřebních daní Výnosy z majetkových daní Výnosy z ostatních daní a poplatků Graf 2 Výnosy ze sdílených daní a poplatků u obce Kochánov 2016 a 2017 vlastní zpracování. Zdroj: Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Kochánov, 2017 [cit. 2018-03-30]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00579882#vykaz-zisku-a-ztraty [11] a Monitor: Účetní závěrka, Výkaz zisku a ztráty [online]. Obec Kochánov, 2018 [cit. 2018-03-30]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2017/obce/detail/00579882#vykaz-zisku-a-ztraty [12] 42