Přehledové tabulky ke klíčovým výsledkům prezentovaným v Analytické zprávě z šetření TALIS 2013

Přehledové tabulky ke klíčovým výsledkům prezentovaným v Analytické zprávě z šetření TALIS 2013 srovnání České republiky s vybranými zeměmi a s mezinárodním průměrem Tento dokument navazuje na Analytickou zprávu z šetření TALIS 2013 a nabízí tabulky s klíčovými výsledky rozebíranými v jejích jednotlivých kapitolách, a sice za Českou republiku, Slovensko, Polsko, Estonsko a Finsko. Pro srovnání jsou uvedeny i průměrné výsledky na jednu zemi, která se účastnila šetření TALIS 2013. Finsko a Estonsko jsou země, které spolu s vynikajícími výsledky žáků v šetření PISA (tj. Programu pro mezinárodní hodnocení žáků) vykazují malé rozdíly mezi dobrými a slabými žáky. Polsko je zemí s nadprůměrně dobrými výsledky, která doznala v průběhu posledních cyklů šetření PISA prudkého zlepšení výsledků žáků. Slovensko je zemí, jejíž výsledky se postupně zhoršují s tím, že se zvětšuje rozdíl mezi dobrými a slabými žáky, kterých navíc přibývá. 1 Srovnání České republiky se Slovenskem a Polskem je navíc zajímavé z toho důvodu, že se jedná o naše sousedy, které jsou nám ze zemí v šetření TALIS 2013 kulturně nejbližší. Více tabulek s výsledky za všechny země jsou k dispozici zde: www.oecd.org/edu/school/talis-excel-figures-and-tables.htm. 1 viz OECD (2014). PISA 2012 Results: What Students Know and Can Do, Student Performance in Mathematics, Reading and Science. Volume l revised edition. Paris: PISA, OECD Publishing. Palečková J., Tomášek, V., Basl, J., Blažek, R., & Boudová, S. (2013). Hlavní zjištění PISA 2012: Matematická gramotnost patnáctiletých žáků. Praha: ČŠI. Stránka 1 z 26

1. Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů a jejich spokojenost v zaměstnání Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů Tabulka 1.1, část I Podíl učitelů, kteří uvedli, že uvedené zvládají při výuce do značné či velké míry subjektivně vnímaná zdatnost v řízení třídy žáků Mít pod kontrolou vyrušování ve třídě Vyjasnit svá očekávání ohledně chování žáků Dosáhnout toho, aby žáci dodržovali pravidla ve třídě Uklidnit žáka, který vyrušuje nebo je hlučný Česká republika 77,1 (0,9) 71,9 (0,9) 76,4 (1,0) 77,1 (1,0) Slovensko 91,1 (0,7) 96,9 (0,4) 95,3 (0,4) 92,2 (0,6) Polsko 88,3 (0,9) 94,6 (0,6) 91,3 (0,7) 87,2 (0,8) Estonsko 76,7 (1,0) 86,9 (0,7) 83,5 (0,8) 73,9 (0,9) Finsko 86,3 (0,8) 92,7 (0,5) 86,6 (0,8) 77,1 (0,9) průměr TALIS 87,0 (0,1) 91,3 (0,1) 89,4 (0,1) 84,8 (0,1) Tabulka 1.1, část II Podíl učitelů, kteří uvedli, že uvedené zvládají při výuce do značné či velké míry subjektivně vnímaná zdatnost ve vyučovacích postupech Připravovat žákům podnětné otázky Využívat různé postupy hodnocení výsledků Poskytovat alternativní vysvětlení, např. jsou-li žáci zmatení Využívat ve třídě alternativní vyučovací metody Česká republika 70,9 (1,0) 72,0 (1,1) 85,2 (0,8) 52,2 (1,1) Slovensko 94,5 (0,4) 92,0 (0,6) 95,1 (0,4) 80,6 (0,8) Polsko 79,4 (0,8) 86,7 (0,6) 87,4 (0,6) 66,0 (1,0) Estonsko 74,4 (0,9) 72,3 (0,9) 78,6 (0,9) 59,8 (1,1) Finsko 90,1 (0,5) 64,2 (1,1) 76,9 (0,9) 68,2 (1,1) průměr TALIS 87,4 (0,1) 81,9 (0,2) 92,0 (0,1) 77,4 (0,2) Stránka 2 z 26

Tabulka 1.1, část III Podíl učitelů, kteří uvedli, že uvedené zvládají při výuce do značné či velké míry subjektivně vnímaná zdatnost v motivaci žáků a jejich zapojování do výuky Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci Pomáhat žákům myslet kriticky Česká republika 50,5 (0,9) 39,0 (1,0) 30,0 (1,0) 51,8 (1,2) Slovensko 92,5 (0,5) 88,5 (0,7) 84,9 (0,8) 90,2 (0,8) Polsko 80,7 (0,8) 67,7 (1,0) 59,8 (1,1) 77,5 (0,8) Estonsko 81,3 (0,8) 86,0 (0,6) 75,0 (0,9) 74,8 (0,9) Finsko 83,9 (0,8) 77,3 (0,8) 60,4 (1,1) 72,8 (1,0) průměr TALIS 85,8 (0,1) 80,7 (0,2) 70,0 (0,2) 80,3 (0,2) Spokojenost učitelů v zaměstnání Tabulka 1.2, část I Podíl učitelů, kteří souhlasili s uvedenými výroky o spokojenosti v zaměstnání spokojenost se svým výkonem a obrazem povolání učitele ve společnosti Se svým výkonem v této škole jsem spokojen/a Myslím, že povolání učitele si společnost váží % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 95,2 (0,5) 12,2 (0,6) Slovensko 94,8 (0,5) 4,0 (0,4) Polsko 93,5 (0,6) 17,9 (0,8) Estonsko 88,6 (0,7) 13,7 (1,0) Finsko 95,0 (0,4) 58,6 (1,2) průměr TALIS 92,6 (0,1) 30,9 (0,2) Stránka 3 z 26

Tabulka 1.2, část II Podíl učitelů, kteří souhlasili s uvedenými výroky o spokojenosti v zaměstnání spokojenost s pracovním prostředím Rád/a bych přešel/přešla na jinou školu, kdyby to bylo možné Práce v této škole mě těší Doporučil/a bych svou školu jako dobré pracoviště Celkově jsem ve svém zaměstnání spokojen/a Česká republika 10,5 (0,8) 88,8 (0,8) 84,5 (1,2) 88,6 (0,7) Slovensko 12,7 (0,9) 90,5 (0,8) 81,4 (1,1) 89,0 (0,6) Polsko 17,1 (1,0) 90,3 (0,7) 84,5 (1,1) 92,7 (0,6) Estonsko 15,7 (1,1) 80,7 (1,0) 79,9 (1,2) 90,0 (0,8) Finsko 16,2 (1,0) 90,8 (0,8) 87,5 (1,0) 91,0 (0,6) průměr TALIS 21,2 (0,2) 89,7 (0,1) 84,0 (0,2) 91,2 (0,1) Tabulka 1.2, část III Podíl učitelů, kteří souhlasili s uvedenými výroky o spokojenosti v zaměstnání spokojenost s povoláním učitele Výhody učitelského povolání jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami Kdybych se měl/a znovu rozhodnout, volil/a bych opět práci učitele Lituji svého rozhodnutí stát se učitelem/učitelkou Říkám si, jestli by nebylo lepší, kdybych si býval/a zvolil/a jiné povolání Česká republika 53,0 (1,1) 73,3 (0,8) 8,2 (0,6) 29,8 (0,9) Slovensko 58,0 (1,2) 71,5 (0,9) 13,8 (0,7) 45,4 (1,2) Polsko 76,4 (1,0) 79,9 (0,9) 10,3 (0,6) 35,3 (1,0) Estonsko 69,3 (1,1) 70,3 (0,8) 10,2 (0,7) 37,0 (1,0) Finsko 95,3 (0,4) 85,3 (0,8) 5,0 (0,4) 27,5 (0,9) průměr TALIS 77,4 (0,2) 77,6 (0,2) 9,5 (0,1) 31,6 (0,2) Stránka 4 z 26

2. Spolupráce a vztahy ve škole Spolupráce učitelů a zpětná vazba učitelům k jejich práci Tabulka č. 2.1, část I Podíl učitelů, kteří se nikdy neúčastní spolupráce formou výměny informací a koordinace Nikdy si nevyměňují učební materiály s kolegy Nikdy nespolupracují s ostatními učiteli ve škole s cílem zabezpečit stejné standardy při hodnocení pokroku žáků Nikdy se neúčastní společných porad Nikdy neprobírají s kolegy studijní pokroky konkrétních žáků Česká republika 4,9 (0,5) 5,3 (0,5) 0,6 (0,1) 1,3 (0,2) Slovensko 5,9 (0,5) 4,8 (0,4) 35,2 (1,2) 7,0 (0,5) Polsko 3,6 (0,3) 1,3 (0,2) 0,9 (0,2) 0,5 (0,1) Estonsko 7,0 (0,5) 6,9 (0,5) 2,3 (0,3) 0,7 (0,2) Finsko 9,8 (0,6) 9,3 (0,6) 7,9 (0,7) 1,1 (0,3) průměr TALIS 7,4 (0,1) 8,8 (0,1) 9,0 (0,1) 3,5 (0,1) Tabulka č. 2.1, část II Podíl učitelů, kteří se nikdy neúčastní bližší profesní spolupráce Nikdy nevyučují týmově společně s jinými učiteli v téže třídě Nikdy nepozorují výuku ostatních učitelů, aby jim poskytli zpětnou vazbu Nikdy se nezapojují do společných aktivit napříč třídami a věkovými skupinami (např. do projektů) Nikdy společně s kolegy nepracují na svém profesním rozvoji Česká republika 57,7 (1,1) 36,7 (1,4) 8,2 (0,6) 8,4 (0,6) Slovensko 10,0 (0,6) 24,9 (1,2) 12,9 (0,8) 48,8 (1,3) Polsko 31,4 (1,1) 16,8 (1,1) 4,4 (0,5) 3,8 (0,4) Estonsko 31,7 (1,3) 32,9 (2,1) 10,6 (0,6) 6,1 (0,6) Finsko 32,3 (1,5) 70,3 (1,6) 23,5 (1,1) 41,0 (1,1) průměr TALIS 41,9 (0,2) 44,7 (0,3) 21,5 (0,2) 15,7 (0,2) Stránka 5 z 26

Tabulka č. 2.2 Podíl učitelů, kteří získávají zpětnou vazbu od jednotlivých subjektů Jednotlivci nebo orgány mimo školu Ředitel/ka školy Člen/ové týmu vedení školy Pověření mentoři Ostatní učitelé (mimo vedení školy) Nikdy jsem v této škole nedostal/a zpětnou vazbu % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 48,1 (1,2) 73,2 (1,4) 64,2 (1,6) 7,9 (0,6) 52,5 (1,4) 3,3 (0,5) Slovensko 32,3 (1,4) 65,2 (1,5) 72,4 (1,1) 14,1 (0,7) 54,6 (1,3) 3,6 (0,4) Polsko 32,3 (1,2) 93,0 (0,8) 38,2 (1,8) 26,2 (1,1) 50,7 (1,2) 1,7 (0,3) Estonsko 28,2 (1,1) 52,3 (2,0) 80,1 (1,3) 5,8 (0,8) 45,8 (1,4) 7,0 (0,7) Finsko 18,5 (0,9) 42,4 (1,4) 6,6 (0,7) 0,7 (0,2) 43,0 (1,1) 36,9 (1,2) průměr TALIS 28,9 (0,2) 54,3 (0,3) 49,3 (0,2) 19,2 (0,2) 41,9 (0,2) 12,5 (0,1) Tabulka č. 2.3 Podíl učitelů, kteří získávají zpětnou vazbu z jednotlivých forem hodnocení Na základě osobní hospitace ve třídě, kterou učitel vyučuje Na základě průzkumu mezi žáky o výuce vedené učitelem Na základě hodnocení faktických znalostí učitele Na základě analýzy výsledků testů žáků učitele Následující po vlastním hodnocení učitele své práce Na základě výsledků průzkumu nebo diskuse s rodiči nebo opatrovníky % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 94,5 (0,7) 65,4 (1,2) 57,4 (1,1) 73,6 (1,2) 49,5 (1,3) 62,0 (1,2) Slovensko 93,4 (0,6) 71,5 (1,1) 71,1 (1,0) 77,2 (1,1) 65,9 (1,1) 68,7 (1,1) Polsko 97,3 (0,3) 64,9 (1,1) 72,1 (1,1) 83,7 (0,8) 62,3 (1,3) 73,1 (1,0) Estonsko 88,5 (0,8) 69,8 (1,3) 73,0 (1,1) 71,6 (1,3) 70,9 (1,3) 61,9 (1,4) Finsko 46,2 (1,4) 26,2 (1,1) 25,9 (1,3) 27,6 (1,1) 20,8 (1,1) 37,4 (1,1) průměr TALIS 78,8 (0,2) 53,3 (0,2) 54,8 (0,2) 63,6 (0,2) 52,7 (0,2) 53,4 (0,2) Dopady zpětné vazby viz tabulky v části 5. Stránka 6 z 26

Tabulka č. 2.4 Podíl učitelů, kteří deklarují souhlas s výroky charakterizujícími spoluodpovědnost za chod školy Tato škola poskytuje zaměstnancům příležitosti aktivně se podílet na rozhodování o školních záležitostech Tato škola poskytuje rodičům nebo opatrovníkům příležitosti aktivně se podílet na rozhodování o školních záležitostech Tato škola poskytuje žákům příležitosti aktivně se podílet na rozhodování o školních záležitostech V této škole platí princip spoluodpovědnosti za její fungování Ve škole společně vytváříme atmosféru vzájemné podpory a spolupráce % (S.E.) Česká republika 79,1 (1,3) 83,0 (1,1) 75,3 (1,5) 77,8 (1,3) 84,2 (1,4) Slovensko 74,4 (1,1) 78,3 (1,2) 48,3 (1,4) 68,3 (1,1) 81,3 (1,0) Polsko 77,8 (0,8) 88,7 (0,5) 80,8 (0,7) 76,7 (0,7) 80,8 (0,7) Estonsko 82,7 (1,0) 83,6 (1,2) 80,7 (1,1) 77,1 (1,1) 80,5 (1,1) Finsko 71,7 (1,1) 54,8 (1,0) 62,5 (1,0) 77,2 (0,9) 77,6 (1,0) průměr TALIS 73,7 (0,2) 75,2 (0,2) 66,2 (0,2) 73,9 (0,2) 77,9 (0,2) Atmosféra vytvářená žáky ve školách a ve třídách Tabulka č. 2.5, část I Podíl učitelů, jejichž ředitel uvedl, že se uvedené nežádoucí chování žáků ve škole vyskytuje minimálně jednou za týden nezodpovědný přístup žáků ke škole Pozdní příchody do školy Neomluvené absence Podvádění Užívání/držení drog a/nebo alkoholu Česká republika 39,4 (3,8) 5,7 (1,5) 12,9 (2,4) 0,9 (0,6) Slovensko 40,0 (3,5) 14,1 (2,2) 15,3 (2,7) 0,0 (0,0) Polsko 51,5 (4,4) 38,0 (4,0) 40,0 (3,9) 0,3 (0,3) Estonsko 53,4 (4,3) 48,6 (4,2) 34,3 (4,3) 1,4 (0,8) Finsko 86,5 (3,0) 64,0 (4,0) 2,0 (1,5) 1,0 (0,7) průměr TALIS 51,8 (0,7) 38,7 (0,6) 13,2 (0,5) 1,2 (0,1) Stránka 7 z 26

Tabulka č. 2.5, část II Podíl učitelů, jejichž ředitel uvedl, že se uvedené nežádoucí chování žáků ve škole vyskytuje minimálně jednou za týden delikvence a násilí žáků Vandalství a krádeže Zastrašování nebo verbální napadání mezi žáky Fyzické zranění způsobené v důsledku násilí mezi žáky Zastrašování nebo verbální napadání učitelů nebo dalších zaměstnanců Česká republika 3,9 (1,5) 4,9 (1,6) 0,0 (0,0) 0,5 (0,4) Slovensko 4,5 (1,6) 2,2 (1,1) 0,0 (0,0) 0,6 (0,6) Polsko 4,0 (1,5) 8,0 (2,2) 0,0 (0,0) 0,3 (0,3) Estonsko 1,5 (0,8) 23,5 (3,7) 1,7 (1,1) 11,0 (2,7) Finsko 2,4 (1,5) 27,8 (3,8) 0,0 (0,0) 3,6 (1,6) průměr TALIS 4,4 (0,3) 16,0 (0,5) 2,3 (0,2) 3,4 (0,3) Tabulka č. 2.6 Podíl učitelů, kteří souhlasili s jednotlivými charakteristikami atmosféry ve třídě Na začátku vyučovací hodiny musím dlouho čekat, než se žáci utiší Žáci v této třídě vytvářejí příjemnou studijní atmosféru Přicházím o poměrně dost času, protože žáci vyrušují Ve třídě je mnoho rušivého hluku Česká republika 20,2 (1,0) 71,4 (1,2) 21,3 (1,0) 21,9 (1,0) Slovensko 26,9 (1,1) 69,0 (1,2) 35,4 (1,4) 32,5 (1,2) Polsko 15,8 (1,2) 74,8 (1,2) 22,7 (1,2) 17,4 (1,2) Estonsko 23,9 (1,2) 62,9 (1,3) 21,5 (1,2) 22,4 (1,2) Finsko 30,7 (1,2) 58,5 (1,2) 31,6 (1,2) 32,1 (1,1) průměr TALIS 28,8 (0,2) 70,5 (0,2) 29,5 (0,2) 25,6 (0,2) Stránka 8 z 26

3. Pojetí a průběh výuky Tabulka č. 3.1, část I Podíl učitelů, kteří uplatňují vybrané vyučovací postupy (učiteli častěji využívané) často či v (téměř) každé hodině Shrnují obsah předešlé vyučované látky Na příkladu situace či problému z každodenního života či práce ukáží, k čemu je dobré získat příslušné vědomosti Nechají žáky procvičovat obdobné úlohy tak dlouho, dokud si nejsou jisti, že všichni žáci látce porozuměli Zkontrolují žákům sešity či domácí úkoly Česká republika 87,9 (0,6) 69,9 (1,0) 69,7 (1,0) 64,6 (1,1) Slovensko 90,4 (0,6) 74,1 (0,9) 74,4 (0,8) 79,0 (0,9) Polsko 78,1 (1,0) 75,5 (1,2) 78,7 (0,9) 63,5 (1,1) Estonsko 80,2 (1,0) 60,0 (1,1) 67,6 (1,2) 71,2 (0,9) Finsko 62,0 (1,1) 63,7 (1,1) 50,7 (1,0) 62,4 (0,8) průměr TALIS 73,5 (0,2) 68,4 (0,2) 67,3 (0,2) 72,1 (0,2) Tabulka č. 3.1, část II Podíl učitelů, kteří uplatňují vybrané vyučovací postupy (zohledňující individualitu žáků a potřebu jejich aktivnějšího zapojení) často či v (téměř) každé hodině Zadají různou práci žákům, kteří mají s učením potíže, a/nebo těm, kteří postupují rychleji Žáci používají při práci na projektech či ve třídě ICT (informační a komunikační technologie) Žáci pracují ve skupinkách a snaží se společně přijít na řešení problému nebo úkolu Žáci pracují na projektech, jejichž dokončení trvá minimálně jeden týden Česká republika 32,2 (1,0) 36,5 (1,1) 35,2 (1,0) 12,9 (0,7) Slovensko 45,2 (1,2) 44,7 (1,3) 41,8 (1,0) 21,6 (0,9) Polsko 55,5 (1,5) 36,4 (1,5) 42,4 (1,3) 15,8 (0,7) Estonsko 47,0 (1,3) 29,2 (1,3) 37,9 (0,9) 15,4 (0,8) Finsko 36,6 (1,2) 18,2 (0,9) 36,7 (1,2) 14,1 (0,8) průměr TALIS 44,4 (0,2) 37,5 (0,2) 47,4 (0,2) 27,5 (0,2) Stránka 9 z 26

Tabulka č. 3.2 Podíl učitelů, kteří uplatňují uvedené postupy hodnocení žáků často či v (téměř) každé hodině Připravují a používají vlastní hodnotící nástroje Zadávají standardizovaný test Nechávají jednotlivé žáky, aby před třídou odpovídali na otázky Kromě známkování poskytnou žákům písemnou zpětnou vazbu k jejich práci Nechají žáky, aby sami ohodnotili svůj pokrok Pozorují žáky při práci nad jednotlivými úkoly a dávají jim bezprostřední zpětnou vazbu % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 72,2 (0,9) 31,3 (1,1) 45,0 (1,2) 32,3 (0,9) 36,5 (1,3) 82,4 (0,8) Slovensko 60,0 (1,0) 39,3 (1,3) 45,3 (1,0) 29,7 (1,2) 61,2 (1,3) 89,2 (0,6) Polsko 59,5 (1,0) 51,7 (1,1) 41,1 (1,1) 36,2 (1,1) 38,5 (1,3) 88,9 (0,8) Estonsko 56,1 (1,3) 32,2 (1,3) 23,2 (1,2) 34,4 (1,1) 29,0 (1,1) 83,5 (1,0) Finsko 66,2 (1,2) 28,0 (1,1) 10,8 (0,7) 25,2 (1,0) 27,2 (1,2) 76,1 (0,8) průměr TALIS 67,9 (0,2) 38,2 (0,2) 48,9 (0,2) 54,5 (0,2) 38,1 (0,2) 79,7 (0,2) Tabulka č. 3.3 Podíl učitelů, kteří rozhodně souhlasili či souhlasili s uvedenými výroky, kterými byl sledován konstruktivistický postoj k výuce Mou úlohou učitele je usnadnit žákům jejich vlastní hledání odpovědí na otázky Žáci se nejlépe učí tím, že sami hledají řešení problémů Žáci by měli mít možnost pokoušet se sami hledat řešení praktických problémů dříve, než jim učitel řešení ukáže Procesy přemýšlení a uvažování jsou důležitější než konkrétní obsah kurikula Česká republika 91,2 (0,5) 90,5 (0,7) 96,0 (0,4) 86,7 (0,7) Slovensko 94,0 (0,5) 86,6 (0,7) 95,0 (0,4) 89,5 (0,6) Polsko 94,3 (0,4) 86,6 (0,6) 93,2 (0,5) 84,5 (0,7) Estonsko 94,2 (0,6) 74,9 (0,9) 95,4 (0,4) 88,9 (0,6) Finsko 97,3 (0,3) 82,2 (0,7) 93,8 (0,4) 91,0 (0,6) průměr TALIS 94,3 (0,1) 83,2 (0,1) 92,6 (0,1) 83,5 (0,1) Stránka 10 z 26

4. Další vzdělávání a profesní rozvoj učitelů (za posledních 12 měsíců) Účast, dopady a aktuální potřeby profesního vzdělávání dle obsahu Tabulka č. 4.1, část I Podíl učitelů, kteří se účastnili profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (okruh témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky) Chování žáků a vedení třídy Prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které vyučuji Pedagogické kompetence pro výuku svých předmětů Postupy hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků Znalost kurikula % (S.E.) Česká republika 29,9 (1,5) 65,1 (1,3) 50,7 (1,2) 29,3 (1,1) 20,3 (1,0) Slovensko 25,5 (1,5) 59,9 (1,3) 58,2 (1,3) 38,1 (1,2) 36,3 (1,4) Polsko 43,0 (1,4) 66,0 (1,3) 61,5 (1,1) 57,6 (1,2) 56,6 (1,4) Estonsko 49,8 (1,7) 79,8 (0,9) 69,4 (1,0) 71,1 (1,1) 79,6 (1,0) Finsko 33,3 (1,4) 78,1 (0,9) 56,5 (1,3) 28,8 (1,2) 31,3 (1,4) průměr TALIS 43,7 (0,3) 72,7 (0,2) 67,9 (0,2) 57,2 (0,2) 56,3 (0,2) Tabulka č. 4.1, část II Podíl učitelů, kteří se účastnili profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (okruh témat týkajících se výuky pro různorodost) Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výuka průřezových dovedností (např. řešení problémů, dovednost učit se) Přístupy k individualizovanému učení Přístupy k rozvíjení všeobecných kompetencí potřebných pro budoucí zaměstnání nebo další studium Výuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí Kariérní poradenství pro žáky a jejich výchova k volbě povolání % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 23,8 (1,1) 28,3 (1,3) 23,2 (0,9) 17,0 (1,0) 11,4 (0,8) 10,0 (0,6) Slovensko 22,3 (1,1) 31,7 (1,4) 28,1 (1,2) 13,6 (0,8) 13,2 (1,1) 8,0 (0,6) Polsko 57,6 (1,7) 31,6 (1,0) 52,8 (1,4) 7,6 (0,7) 4,9 (0,5) 13,6 (0,8) Estonsko 36,9 (1,7) 46,6 (1,3) 36,6 (1,4) 24,4 (1,1) 21,9 (1,6) 20,0 (1,0) Finsko 34,7 (1,3) 25,4 (1,0) 40,5 (1,3) 10,9 (0,8) 14,4 (1,1) 6,9 (0,6) průměr TALIS 31,7 (0,3) 38,5 (0,2) 40,7 (0,2) 20,7 (0,2) 16,4 (0,2) 23,6 (0,2) Stránka 11 z 26

Tabulka č. 4.1, část III Podíl učitelů, kteří se účastnili profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (zbylá témata) Dovednosti v oblasti ICT (informační a komunikační technologie) potřebné pro výuku Nové technologie na pracovišti Vedení a administrativa školy % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 53,4 (1,6) 42,2 (1,4) 10,5 (0,6) Slovensko 60,4 (1,3) 33,2 (1,4) 14,3 (0,9) Polsko 51,5 (1,5) 41,5 (1,5) 9,7 (0,6) Estonsko 63,3 (1,3) 47,1 (1,7) 9,9 (0,7) Finsko 47,6 (1,9) 42,2 (1,7) 9,4 (0,8) průměr TALIS 54,2 (0,3) 40,0 (0,3) 18,4 (0,2) Tabulka č. 4.2, část I Podíl učitelů, kteří ohodnotili pozitivní vliv profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech jako velký či střední (okruh témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky) Chování žáků a vedení třídy Prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které vyučuji Pedagogické kompetence pro výuku svých předmětů Postupy hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků Znalost kurikula % (S.E.) Česká republika 80,8 (1,5) 88,5 (0,8) 85,4 (1,1) 79,2 (1,9) 77,7 (2,3) Slovensko 88,4 (1,5) 95,7 (0,6) 93,7 (0,7) 88,5 (1,2) 88,3 (1,0) Polsko 81,4 (1,4) 90,8 (0,7) 88,5 (0,9) 85,3 (0,9) 87,2 (1,1) Estonsko 78,4 (1,4) 93,4 (0,6) 87,9 (1,0) 83,4 (1,2) 85,3 (0,8) Finsko 63,2 (2,0) 81,9 (1,2) 74,4 (1,2) 62,4 (2,5) 58,9 (2,5) průměr TALIS 80,9 (0,3) 90,8 (0,1) 87,2 (0,2) 82,9 (0,2) 84,3 (0,2) Stránka 12 z 26

Tabulka č. 4.2, část II Podíl učitelů, kteří ohodnotili pozitivní vliv profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech jako velký či střední (okruh témat týkajících se výuky pro různorodost) Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výuka průřezových dovedností (např. řešení problémů, dovednost učit se) Přístupy k individualizovanému učení Přístupy k rozvíjení všeobecných kompetencí potřebných pro budoucí zaměstnání nebo další studium Výuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí Kariérní poradenství pro žáky a jejich výchova k volbě povolání % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 80,8 (1,9) 80,6 (1,9) 81,2 (1,6) 78,8 (2,1) 80,5 (2,4) 86,3 (2,5) Slovensko 84,6 (1,9) 89,6 (1,3) 88,7 (1,4) 88,5 (2,0) 89,4 (1,9) 90,1 (2,5) Polsko 84,4 (1,1) 83,4 (1,3) 83,1 (1,2) 82,5 (2,8) 85,3 (2,9) 80,8 (2,2) Estonsko 76,8 (1,8) 84,1 (1,2) 85,0 (1,6) 84,2 (1,9) 78,3 (2,0) 78,5 (1,9) Finsko 66,1 (1,6) 61,9 (2,6) 66,6 (1,7) 61,1 (4,0) 63,7 (2,9) 64,0 (4,4) průměr TALIS 77,3 (0,3) 80,5 (0,3) 80,4 (0,3) 79,2 (0,5) 76,7 (0,5) 79,9 (0,5) Tabulka č. 4.2, část III Podíl učitelů, kteří ohodnotili pozitivní vliv profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech jako velký či střední (zbylá témata) Dovednosti v oblasti ICT (informační a komunikační technologie) potřebné pro výuku Nové technologie na pracovišti Vedení a administrativa školy % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 82,8 (1,3) 81,6 (1,5) 83,9 (2,3) Slovensko 91,6 (0,8) 89,6 (1,2) 85,7 (1,9) Polsko 84,9 (1,1) 83,7 (1,4) 76,9 (2,8) Estonsko 83,7 (1,1) 83,9 (1,3) 73,1 (2,5) Finsko 67,7 (1,9) 63,1 (2,3) 62,0 (4,6) průměr TALIS 80,3 (0,3) 78,8 (0,3) 76,4 (0,5) Stránka 13 z 26

Tabulka č. 4.3, část I Podíl učitelů, kteří deklarují velkou potřebu profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (okruh témat týkajících se vyučovaného předmětu a didaktiky) Chování žáků a vedení třídy Prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které vyučuji Pedagogické kompetence pro výuku svých předmětů Postupy hodnocení výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků Znalost kurikula % (S.E.) Česká republika 13,6 (0,7) 8,5 (0,5) 6,1 (0,4) 5,3 (0,5) 3,0 (0,3) Slovensko 14,5 (0,7) 9,1 (0,6) 8,0 (0,6) 9,3 (0,6) 11,9 (0,8) Polsko 13,1 (0,7) 1,8 (0,3) 1,8 (0,3) 3,3 (0,4) 2,1 (0,3) Estonsko 16,7 (1,0) 11,5 (0,7) 11,9 (0,7) 13,8 (0,8) 12,7 (0,7) Finsko 7,8 (0,6) 3,8 (0,4) 3,4 (0,4) 3,9 (0,4) 3,4 (0,3) průměr TALIS 13,1 (0,1) 8,7 (0,1) 9,7 (0,1) 11,6 (0,1) 7,9 (0,1) Tabulka č. 4.3, část II Podíl učitelů, kteří deklarují velkou potřebu profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (okruh témat týkajících se výuky pro různorodost) Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výuka průřezových dovedností (např. řešení problémů, dovednost učit se) Přístupy k individualizovanému učení Přístupy k rozvíjení všeobecných kompetencí potřebných pro budoucí zaměstnání nebo další studium Výuka v multikulturním nebo vícejazyčném prostředí Kariérní poradenství pro žáky a jejich výchova k volbě povolání % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 8,0 (0,5) 5,6 (0,5) 5,6 (0,4) 4,5 (0,4) 5,1 (0,4) 3,7 (0,4) Slovensko 18,8 (0,9) 9,0 (0,5) 10,6 (0,6) 6,6 (0,5) 7,8 (0,6) 6,6 (0,5) Polsko 14,4 (0,8) 7,2 (0,6) 9,2 (0,5) 3,9 (0,3) 5,5 (0,5) 7,2 (0,6) Estonsko 19,7 (0,9) 14,7 (0,8) 9,9 (0,6) 8,0 (0,6) 9,2 (0,7) 7,9 (0,7) Finsko 12,6 (0,8) 4,3 (0,5) 8,3 (0,6) 1,3 (0,2) 5,4 (0,6) 1,5 (0,3) průměr TALIS 22,3 (0,2) 11,0 (0,1) 12,5 (0,1) 10,4 (0,1) 12,7 (0,1) 12,4 (0,1) Stránka 14 z 26

Tabulka č. 4.3, část III Podíl učitelů, kteří se deklarují velkou potřebu profesního vzdělávání v jednotlivých oblastech (zbylá témata) Dovednosti v oblasti ICT (informační a komunikační technologie) potřebné pro výuku Nové technologie na pracovišti Vedení a administrativa školy % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 14,8 (0,7) 10,2 (0,7) 4,0 (0,4) Slovensko 18,6 (0,9) 14,5 (0,7) 7,9 (0,5) Polsko 10,6 (0,8) 13,2 (0,8) 6,0 (0,4) Estonsko 24,1 (0,9) 20,9 (1,0) 3,5 (0,3) Finsko 17,5 (1,0) 13,9 (0,8) 1,9 (0,3) průměr TALIS 18,9 (0,2) 17,8 (0,2) 8,7 (0,1) Účast v různých formách profesního vzdělávání a ve vzdělávání s efektivními prvky Tabulka č. 4.4, část I Podíl učitelů, kteří se účastnili jednotlivých forem profesního vzdělávání (běžné seminární formy) Kurzy/semináře (např. k vyučovanému předmětu nebo metodám výuky) Pedagogické konference nebo semináře Exkurze/ hospitace v jiných školách Exkurze v komerčních prostorách či ve veřejných a nevládních organizacích Průběžné vzdělávací kurzy v komerčních prostorách či ve veřejných a nevládních organizacích % (S.E.) Česká republika 69,7 (1,5) 22,4 (1,0) 13,9 (0,9) 18,3 (0,8) 14,4 (0,7) Slovensko 38,5 (1,2) 25,0 (0,9) 4,1 (0,4) 2,1 (0,3) 4,0 (0,4) Polsko 81,0 (1,0) 52,4 (1,2) 11,7 (0,9) 9,0 (0,7) 16,3 (0,8) Estonsko 82,0 (0,7) 51,3 (1,2) 31,5 (1,3) 15,8 (0,8) 22,8 (1,0) Finsko 60,1 (1,3) 35,5 (1,2) 20,0 (1,1) 15,9 (1,1) 8,8 (0,7) průměr TALIS 70,9 (0,2) 43,6 (0,2) 19,0 (0,2) 12,8 (0,1) 14,0 (0,1) Stránka 15 z 26

Tabulka č. 4.4, část II Podíl učitelů, kteří se účastnili jednotlivých forem profesního vzdělávání (intenzivnější formy) Kvalifikační program (např. vedoucí k získání diplomu) Zapojení do skupiny učitelů, která vznikla za účelem profesního rozvoje svých členů Individuální nebo skupinový výzkum zaměřený na témata, která je odborně zajímají Mentorování a/nebo vzájemné hospitace a konzultace s kolegy v rámci formálně nastaveného systému práce ve škole Česká republika 17,6 (0,8) 17,4 (0,9) 15,8 (0,7) 34,3 (1,5) Slovensko 23,2 (0,9) 34,3 (1,4) 11,2 (0,6) 40,4 (1,3) Polsko 30,6 (1,0) 40,6 (1,3) 37,8 (1,3) 44,7 (1,2) Estonsko 19,1 (0,8) 51,3 (0,9) 34,0 (1,1) 21,8 (1,4) Finsko 11,3 (0,7) 20,5 (1,0) 7,6 (0,6) 5,1 (0,7) průměr TALIS 17,9 (0,2) 36,9 (0,2) 31,1 (0,2) 29,5 (0,2) Tabulka č. 4.5 Podíl učitelů, kteří se účastnili alespoň jedenkrát profesního vzdělávání obsahujícího efektivní prvky Účast skupiny kolegů z jejich školy nebo předmětové aprobace Příležitosti pro využití aktivních metod učení (nejen poslouchání výkladu) Učení se formou spolupráce či výzkumné činnosti s dalšími učiteli Vzdělávání po delší časové období (několik setkání rozložených na dobu několika týdnů nebo měsíců) Česká republika 67,1 (1,4) 77,1 (1,1) 55,0 (1,2) 43,3 (1,5) Slovensko 70,3 (1,4) 72,1 (1,3) 54,6 (1,7) 50,3 (1,6) Polsko 85,6 (0,9) 83,1 (0,9) 71,9 (1,1) 59,4 (1,3) Estonsko 86,9 (0,9) 84,0 (0,9) 75,8 (1,0) 64,4 (1,2) Finsko 82,8 (0,9) 78,7 (1,1) 64,1 (1,3) 36,6 (1,2) průměr TALIS 82,8 (0,5) 79,3 (0,5) 69,1 (0,6) 52,1 (0,6) Stránka 16 z 26

Bariéry v profesním vzdělávání Tabulka č. 4.6, část I Podíl učitelů, kteří zaznamenali uvedené bariéry v profesním vzdělávání (hlavní tři bariéry) Profesní vzdělávání koliduje s jejich rozvrhem K účasti v aktivitách vedoucích k profesnímu rozvoji nejsou nijak motivováni Profesní vzdělávání je příliš finančně náročné/nemohu si ho finančně dovolit % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 45,0 (1,2) 37,8 (1,2) 36,1 (1,3) Slovensko 34,2 (1,1) 41,6 (1,3) 49,7 (1,5) Polsko 33,0 (1,2) 39,0 (1,2) 53,1 (1,1) Estonsko 35,4 (1,3) 19,3 (0,9) 37,3 (1,1) Finsko 51,9 (1,2) 42,9 (1,4) 23,1 (1,3) průměr TALIS 50,6 (0,2) 48,0 (0,2) 43,8 (0,2) Tabulka č. 4.6, část II Podíl učitelů, kteří zaznamenali uvedené bariéry v profesním vzdělávání (ostatní bariéry) Nemají čas z důvodu rodinných povinností Neexistuje žádná vhodná nabídka profesního vzdělávání Zaměstnavatel profesní rozvoj dostatečně nepodporuje Nemají potřebné předpoklady (např. kvalifikaci, zkušenosti, odpracované roky) Česká republika 31,8 (0,9) 25,9 (0,8) 21,1 (1,4) 7,2 (0,5) Slovensko 36,3 (1,1) 43,0 (1,3) 17,5 (1,1) 11,0 (0,6) Polsko 43,9 (1,0) 46,6 (1,6) 19,9 (1,0) 4,0 (0,4) Estonsko 24,0 (1,1) 29,4 (1,0) 16,4 (0,9) 12,0 (0,8) Finsko 37,0 (1,2) 39,8 (1,2) 23,2 (1,6) 7,1 (0,6) průměr TALIS 35,7 (0,2) 39,0 (0,2) 31,6 (0,2) 11,1 (0,1) Stránka 17 z 26

5. Ředitelé a vytváření podmínek pro profesní rozvoj učitelů Hodnocení učitelů a poskytování zpětné vazby Tabulka č. 5.1, část I Podíl učitelů, kteří souhlasili či rozhodně souhlasili s uvedenými výroky o zpětné vazbě poskytované ve škole o povaze zpětné vazby Nejlépe pracujícím učitelům se v této škole dostává nejvyššího ocenění Učitelé dostávají zpětnou vazbu založenou na důkladném hodnocení jejich práce Hodnocení učitelů a zpětná vazba se provádí víceméně pouze s cílem splnit administrativní požadavky Hodnocení učitelů a zpětná vazba má jen malý vliv na to, jak učitelé vyučují ve třídách Česká republika 55,5 (1,7) 51,8 (1,6) 35,2 (1,4) 48,6 (1,2) Slovensko 48,4 (1,3) 65,5 (1,2) 44,3 (0,9) 58,7 (1,0) Polsko 63,9 (1,3) 66,5 (1,4) 43,5 (1,4) 40,5 (1,1) Estonsko 42,7 (1,5) 50,3 (1,5) 43,3 (1,3) 47,2 (1,2) Finsko 25,3 (1,3) 16,8 (0,8) 62,0 (1,3) 49,9 (1,0) průměr TALIS 37,7 (0,2) 47,0 (0,3) 50,6 (0,2) 43,4 (0,2) Tabulka č. 5.1, část II Podíl učitelů, kteří souhlasili či rozhodně souhlasili s uvedenými výroky o zpětné vazbě poskytované ve škole o konkrétních důsledcích Při zjištění jakýchkoliv nedostatků ve výuce jsou s daným učitelem či učitelkou prodiskutovány možnosti nápravy Pro učitele je připraven plán dalšího vzdělávání nebo školení s cílem zlepšit jejich práci Potřebuje-li učitel/ka pomoci zlepšit kvalitu výuky, je mu/jí přidělen mentor Jestliže učitel/ka soustavně odvádí špatnou práci, je propuštěn/a Česká republika 83,8 (1,2) 59,1 (1,6) 39,4 (1,4) 45,9 (1,3) Slovensko 86,7 (0,8) 66,3 (1,3) 35,7 (1,3) 30,8 (1,1) Polsko 76,6 (1,4) 83,1 (1,1) 42,1 (1,7) 17,5 (1,0) Estonsko 79,7 (1,0) 57,4 (1,3) 40,2 (2,0) 32,8 (1,5) Finsko 65,2 (1,2) 38,5 (1,5) 16,5 (1,3) 16,4 (1,0) průměr TALIS 73,9 (0,2) 59,1 (0,3) 47,8 (0,3) 31,3 (0,2) Stránka 18 z 26

Tabulka č. 5.2, část I Podíl učitelů, kteří uvedli, že zpětná vazba měla středně velký či velký pozitivní dopad na jejich postavení ve škole (v jednotlivých ohledech) Na veřejně vyjádřené uznání jejich práce od ředitele/ředitelky a/nebo od kolegů Na jejich roli v iniciativách zaměřených na rozvoj školy Na pravděpodobnost jejich kariérního postupu Na objem profesního vzdělávání, kterého se účastní Na jejich pracovní povinnosti v této škole Na jejich plat a/nebo finanční odměny % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 57,3 (1,3) 38,6 (1,1) 21,6 (1,0) 30,3 (1,1) 43,6 (1,1) 27,3 (1,1) Slovensko 68,5 (1,0) 62,6 (1,0) 39,6 (1,1) 47,4 (1,2) 60,1 (1,1) 37,0 (1,4) Polsko 72,1 (1,0) 64,4 (1,0) 51,0 (1,1) 53,1 (1,1) 53,3 (1,1) 32,6 (1,0) Estonsko 56,4 (1,4) 43,4 (1,4) 27,8 (1,6) 46,4 (1,5) 47,3 (1,4) 27,2 (1,2) Finsko 55,9 (1,5) 33,0 (1,4) 14,5 (1,3) 26,9 (1,1) 34,4 (1,4) 13,1 (1,1) průměr TALIS 60,6 (0,2) 50,9 (0,2) 36,4 (0,2) 45,8 (0,2) 55,1 (0,2) 25,3 (0,2) Tabulka č. 5.2, část II Podíl učitelů, kteří uvedli, že zpětná vazba měla středně velký či velký pozitivní dopad na kvalitu jejich výuky (v jednotlivých ohledech) Na jejich způsob organizace práce se třídou Na jejich faktické znalosti a vědomosti v hlavním předmětu (či více předmětech), který vyučují Na jejich výukové postupy Na jimi uplatňované metody při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Na jejich využívání výsledků hodnocení žáků k tomu, aby se lépe učili % (S.E.) Česká republika 52,7 (1,4) 45,5 (1,1) 56,9 (1,0) 43,5 (1,3) 50,5 (1,2) Slovensko 52,5 (1,1) 61,5 (1,1) 68,7 (1,0) 56,9 (1,3) 66,6 (1,1) Polsko 58,6 (1,0) 52,4 (1,0) 63,5 (1,0) 61,6 (0,9) 67,3 (1,0) Estonsko 44,2 (1,3) 50,4 (1,2) 54,1 (1,4) 37,4 (1,5) 47,9 (1,5) Finsko 32,8 (1,2) 32,8 (1,1) 37,7 (1,2) 30,3 (1,2) 31,8 (1,2) průměr TALIS 56,2 (0,2) 53,5 (0,2) 62,0 (0,2) 45,3 (0,3) 59,4 (0,2) Stránka 19 z 26

Tabulka č. 5.2, část III Podíl učitelů, kteří uvedli, že zpětná vazba měla středně velký či velký pozitivní dopad na jejich motivaci (v jednotlivých ohledech) Na jejich sebedůvěru jako učitele Na jejich uspokojení z práce Na jejich motivaci % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 62,4 (1,2) 55,7 (1,0) 55,2 (1,0) Slovensko 71,9 (0,9) 68,4 (1,1) 68,9 (1,1) Polsko 69,2 (0,8) 67,8 (0,9) 69,1 (0,8) Estonsko 64,3 (1,3) 54,7 (1,2) 55,7 (1,2) Finsko 63,5 (1,4) 59,6 (1,3) 61,0 (1,7) průměr TALIS 70,6 (0,2) 63,4 (0,2) 64,7 (0,2) Zaškolování nových učitelů (indukce) a mentoring Tabulka č. 5.3 Podíl učitelů ve školách, kde mají noví učitelé přístup k zaškolovacímu programu a k neformálním zaškolovacím aktivitám Přístup pro všechny učitele, kteří jsou ve škole noví Formální zaškolování Přístup pouze pro začínající učitele, kteří ještě neučili Přístup k zaškolovacím programům a aktivitám (odpovědi ředitelů) Žádný zaškolovací program pro nové učitele Novým učitelům jsou k dispozici neformální zaškolovací aktivity, které nejsou součástí zaškolovacího programu Novým učitelům je poskytnut všeobecný a/či interní úvod do organizace práce ve škole % (S.E.) Česká republika 30,9 (3,7) 7,4 (1,9) 61,7 (3,8) 81,2 (2,8) 97,1 (1,2) Slovensko 35,9 (3,9) 46,9 (3,8) 17,2 (3,0) 81,8 (3,0) 87,1 (2,8) Polsko 16,2 (3,0) 7,3 (2,9) 76,5 (3,9) 88,9 (2,2) 79,3 (3,3) Estonsko 31,9 (4,5) 9,5 (2,4) 58,6 (4,3) 88,4 (2,3) 84,2 (2,8) Finsko 52,6 (4,6) 1,0 (1,0) 46,5 (4,4) 92,7 (2,5) 89,7 (2,2) průměr TALIS 43,6 (0,6) 22,3 (0,5) 34,2 (0,6) 76,5 (0,5) 85,7 (0,5) Stránka 20 z 26

Tabulka č. 5.4 Podíl učitelů, kteří souhlasili či rozhodně souhlasili s uvedenými výroky o účasti v zaškolování ve svém prvním učitelském zaměstnání Účastnil/a jsem se (účastním se) zaškolovacího programu Účast v zaškolovacích programech a aktivitách (odpovědi učitelů) Účastnil/a jsem se (účastním se) neformálních zaškolovacích aktivit, které nejsou součástí zaškolovacího programu Účastnil/a jsem se (účastním se) aktivit zaměřených na všeobecný a/či interní úvod do organizace práce ve škole % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 45,2 (1,1) 55,6 (1,1) 45,0 (1,0) Slovensko 60,5 (1,2) 46,0 (1,1) 31,2 (1,1) Polsko 37,8 (1,4) 59,7 (1,2) 50,3 (1,1) Estonsko 19,4 (1,1) 34,8 (1,1) 37,3 (1,2) Finsko 16,3 (1,1) 51,5 (1,0) 42,5 (1,2) průměr TALIS 48,6 (0,2) 44,0 (0,2) 47,5 (0,2) Tabulka č. 5.5, část I Podíl učitelů ve školách se zaškolovacím programem, ve kterých jsou jeho součástí uvedené aktivity formy spolupráce ve škole Výuka v týmu (spolu se zkušenějšími učiteli) Mentorování zkušenými učiteli Systém vzájemných konzultací mezi učiteli Plánované porady s ředitelem/ředitelkou a/nebo kolegy učiteli Česká republika 39,1 (5,9) 92,7 (3,0) 95,8 (2,1) 75,1 (5,6) Slovensko 57,8 (4,2) 98,7 (0,9) 89,1 (2,8) 86,1 (3,1) Polsko 75,1 (7,6) 91,8 (4,2) 27,9 (9,5) 93,4 (4,0) Estonsko 62,0 (6,7) 93,5 (3,3) 38,1 (6,8) 86,1 (4,7) Finsko 25,4 (5,4) 90,9 (3,7) 7,1 (3,4) 91,9 (3,6) průměr TALIS 52,8 (0,9) 89,1 (0,7) 41,0 (0,9) 87,7 (0,6) Stránka 21 z 26

Tabulka č. 5.5, část II Podíl učitelů ve školách se zaškolovacím programem, ve kterých jsou jeho součástí uvedené aktivity ostatní činnosti Práce s deníky/záznamy, portfolii atd. k podpoře procesu učení a reflexe Kurzy/semináře Navazování užitečných kontaktů/zapojení do virtuální komunity Spolupráce s dalšími školami Česká republika 34,6 (5,5) 70,3 (5,1) 35,4 (6,0) 15,6 (3,9) Slovensko 46,2 (4,1) 35,2 (4,3) 29,3 (3,8) 24,3 (3,7) Polsko 6,1 (3,8) 70,4 (8,2) 23,4 (6,7) 34,3 (8,6) Estonsko 24,3 (5,5) 50,5 (7,0) 40,9 (6,7) 38,0 (6,8) Finsko 6,1 (3,4) 27,9 (5,7) 14,0 (3,3) 13,9 (3,5) průměr TALIS 31,8 (0,8) 57,2 (0,9) 30,8 (0,9) 28,7 (0,9) Tabulka č. 5.6 Podíl učitelů ve školách s uvedenou nabídkou systému mentorování pouze pro začínající učitele, tj. v jejich prvním zaměstnání v oboru Komu je systém mentorování určen (dle odpovědí ředitelů): všichni noví učitelé v této škole mají možnost se zapojit všichni učitelé v této škole mají možnost se zapojit učitelé této školy v současné době nemají přístup k systému mentorování Česká republika 16,5 (2,7) 21,8 (2,9) 29,3 (3,3) 32,3 (3,9) Slovensko 16,8 (2,5) 18,5 (3,2) 47,1 (3,7) 17,6 (2,9) Polsko 20,4 (3,9) 24,2 (3,2) 21,4 (3,4) 34,0 (4,3) Estonsko 31,3 (4,0) 28,0 (4,0) 15,1 (3,1) 25,6 (3,4) Finsko 5,4 (1,9) 23,2 (3,8) 6,0 (2,1) 65,4 (3,7) průměr TALIS 27,0 (0,5) 22,2 (0,6) 24,9 (0,6) 25,8 (0,6) Stránka 22 z 26

Tabulka č. 5.7 Podíl učitelů, kteří mají přiděleného mentora a kteří působí jako mentoři Podíl učitelů, kteří mají přiděleného mentora Podíl učitelů, kteří působí jako mentoři % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 3,8 (0,4) 7,7 (0,7) Slovensko 4,2 (0,4) 8,9 (0,5) Polsko 11,6 (0,6) 14,9 (0,7) Estonsko 3,3 (0,5) 9,1 (0,8) Finsko 2,8 (0,5) 3,8 (0,5) průměr TALIS 12,8 (0,2) 14,2 (0,1) Tabulka č. 5.8 Podíl učitelů ve školách, kde ředitel uvedl, že mentorování má středně velký či velký význam pro uvedené výsledky Pro zlepšení pedagogických kompetencí učitelů Pro posílení profesní identity učitelů Pro zlepšení spolupráce učitelů s kolegy Pro podporu méně zkušených učitelů při výuce Pro rozšíření znalostí v učitelově hlavním předmětu/ hlavních předmětech Pro zlepšení celkového výkonu žáků % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 89,4 (2,1) 79,8 (2,9) 89,7 (2,3) 96,8 (1,2) 57,2 (3,9) 73,6 (3,8) Slovensko 97,4 (1,2) 94,9 (1,7) 97,9 (1,1) 100,0 (0,0) 89,1 (2,4) 96,6 (1,4) Polsko 86,8 (2,5) 76,7 (3,5) 89,0 (2,5) 95,4 (1,5) 72,8 (3,6) 82,6 (3,0) Estonsko 94,4 (1,8) 94,2 (1,9) 93,3 (2,1) 99,0 (0,7) 79,1 (3,5) 77,6 (3,6) Finsko 84,6 (3,3) 85,4 (3,2) 91,4 (2,5) 98,2 (1,1) 49,5 (4,1) 59,9 (3,8) průměr TALIS 95,3 (0,3) 92,0 (0,4) 95,0 (0,3) 98,1 (0,2) 79,7 (0,6) 90,0 (0,4) Stránka 23 z 26

Činnosti ředitele školy v průběhu jednoho školního roku Tabulka č. 5.9 Průměrný podíl pracovního času, který ředitelé stráví jednotlivými činnostmi Administrativní a ředitelské úkony a porady Různé činnosti a porady zaměřené na kurikulum a výuku Jednání se žáky Jednání s rodiči nebo opatrovníky Jednání s místní komunitou lidí či představiteli obchodu či průmyslu ze stejné obce či kraje průměr (S.E.) průměr (S.E.) průměr (S.E.) průměr (S.E.) průměr (S.E.) průměr (S.E.) Česká republika 50,2 (1,1) 21,5 (0,7) 10,3 (0,4) 8,4 (0,3) 4,9 (0,2) 4,7 (0,4) Slovensko 44,7 (1,2) 21,2 (0,7) 13,3 (0,6) 10,4 (0,5) 6,6 (0,3) 3,8 (0,4) Polsko 42,0 (1,2) 22,9 (0,8) 15,0 (0,7) 10,5 (0,4) 6,7 (0,3) 2,9 (0,3) Estonsko 47,3 (1,1) 16,9 (0,6) 14,4 (0,6) 9,2 (0,4) 7,7 (0,4) 4,5 (0,3) Finsko 47,9 (1,3) 18,4 (0,8) 13,9 (0,6) 10,2 (0,5) 5,5 (0,3) 4,1 (0,5) průměr TALIS 41,3 (0,2) 21,4 (0,2) 14,9 (0,1) 11,2 (0,1) 7,1 (0,1) 4,1 (0,1) Tabulka č. 5.10, část I Podíl ředitelů, kteří uvedli, že se uvedeným činnostem věnovali často nebo velmi často činnosti zaměřené na učitele Škála měřící míru pedagogického vedení školy Jiné Spolupracovali s učiteli při řešení kázeňských problémů ve třídě Sledovali výuku ve třídě Aktivně vytvářeli takové podmínky, aby mohli učitelé ve vzájemné spolupráci vytvářet nové vyučovací postupy Podnikali kroky k zajištění toho, aby se učitelé cítili zodpovědní za zdokonalování svých výukových schopností Podnikali kroky k zajištění toho, aby se učitelé cítili zodpovědní za studijní výsledky svých žáků % (S.E.) Česká republika 69,9 (3,1) 51,7 (3,7) 69,0 (3,5) 70,1 (3,4) 72,6 (3,4) Slovensko 78,8 (3,3) 61,8 (4,2) 81,5 (3,3) 79,3 (3,3) 82,7 (3,2) Polsko 70,7 (3,7) 61,9 (4,9) 62,8 (4,3) 72,0 (4,4) 91,6 (3,0) Estonsko 41,3 (3,4) 6,7 (1,5) 41,3 (3,7) 52,0 (3,3) 53,0 (3,5) Finsko 70,2 (3,7) 10,7 (2,8) 56,6 (3,8) 40,0 (3,6) 44,0 (4,4) průměr TALIS 68,2 (0,7) 49,0 (0,7) 64,1 (0,8) 68,6 (0,7) 75,5 (0,6) Stránka 24 z 26

Tabulka č. 5.10, část II Podíl ředitelů, kteří uvedli, že se uvedeným činnostem věnovali často nebo velmi často ostatní činnosti Poskytovali rodičům nebo opatrovníkům informace o škole a výkonech žáků Kontrolovali, aby úřední postupy a dokumenty školy byly vyřízeny správně a bezchybně Řešili problémy s rozvrhem vyučovacích hodin ve své škole Spolupracovali s řediteli/ředitelkami z dalších škol Česká republika 54,7 (3,4) 94,1 (1,7) 20,3 (2,7) 37,2 (3,5) Slovensko 66,9 (4,0) 48,4 (4,0) 24,5 (3,4) 58,6 (4,3) Polsko 80,7 (3,3) 60,9 (4,8) 41,5 (4,4) 61,1 (4,5) Estonsko 42,6 (3,7) 35,8 (3,4) 19,3 (2,8) 62,3 (3,3) Finsko 24,6 (3,2) 45,5 (4,2) 75,5 (3,4) 82,4 (3,3) průměr TALIS 65,8 (0,7) 60,9 (0,7) 46,9 (0,8) 62,1 (0,7) Omezení efektivity práce ředitele školy Tabulka č. 5.11, část I Podíl ředitelů, kteří uvedli, že je jejich efektivita jako ředitele/ ředitelky školy do určité míry či značné míry omezena uvedenými skutečnostmi systémová omezení Nedostatečný rozpočet školy a finanční zdroje Vládní předpisy a nařízení Platový systém učitelů založený na kariérním postupu Chybějící příležitosti a podpora pro ředitelovo vlastní profesní vzdělávání Chybějící příležitosti a podpora pro profesní vzdělávání učitelů Velká pracovní zátěž a velká odpovědnost v práci ředitele % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 92,8 (1,7) 89,4 (2,2) 72,8 (3,3) 28,8 (3,2) 42,6 (3,8) 82,0 (2,5) Slovensko 89,2 (2,6) 91,7 (2,2) 69,8 (3,8) 22,8 (3,0) 28,8 (3,8) 80,8 (3,4) Polsko 89,5 (3,1) 88,8 (2,8) 73,2 (4,2) 21,4 (4,3) 24,6 (4,5) 74,3 (4,0) Estonsko 89,2 (2,4) 84,6 (2,7) 52,9 (3,4) 22,0 (3,2) 43,1 (3,6) 67,2 (3,5) Finsko 77,0 (3,4) 35,2 (4,2) 34,9 (3,7) 21,7 (3,6) 23,6 (3,5) 82,1 (3,6) průměr TALIS 79,5 (0,6) 69,1 (0,7) 49,1 (0,7) 30,2 (0,7) 42,6 (0,7) 71,8 (0,7) Stránka 25 z 26

Tabulka č. 5.11, část II Podíl ředitelů, kteří uvedli, že je jejich efektivita jako ředitele/ ředitelky školy do určité míry či značné míry omezena uvedenými skutečnostmi omezení na úrovni školy Absence učitelů Chybějící podpora a zapojení ze strany rodičů nebo opatrovníků Nedostatečná spoluúčast dalších pracovníků školy na jejím vedení % (S.E.) % (S.E.) % (S.E.) Česká republika 31,8 (3,2) 50,6 (3,7) 34,5 (3,7) Slovensko 38,7 (3,9) 56,1 (4,4) 25,0 (3,5) Polsko 32,8 (4,6) 48,6 (5,0) 40,8 (4,3) Estonsko 34,2 (3,5) 51,8 (3,6) 30,4 (3,2) Finsko 40,8 (3,9) 38,2 (3,9) 26,0 (3,5) průměr TALIS 38,2 (0,7) 49,5 (0,8) 32,6 (0,7) Stránka 26 z 26