Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Podobné dokumenty
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Pozor na chybné definice!

Energetika ekosystémů

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Cyklus vody v suchozemském ekosystému

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

CZ.1.07/1.5.00/

05 Biogeochemické cykly

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/


1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

CZ.1.07/1.5.00/

Zemské systémy a cykly

22. Čím je významná publikace SIlent spring

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

CZ.1.07/1.5.00/

Učební osnovy pracovní

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Nadaní žáci Pracovní sešit

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ekologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV. ková,, Jaroslava Martinková

Odhad biomasy a produkce

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Zemědělské systémy I týden

Struktura krajiny. NOK, přednáška

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

EKOLOGICKÁ BIOGEOGRAFIE (JAK PROSTŘEDÍ OVLIVŇUJE ROZŠÍŘENÍ ORGANISMŮ)

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Faktory počasí v ekologii - úvod

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Agroekologie Základy agroekologie

Zkoumá: Obory ekologie:

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Modul 02 Přírodovědné předměty

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012

Zoologie, živočichové a prostředí

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Transkript:

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a neživými částmi atmosféry, litosféry a hydrosféry Abiotické (neživé) prostředí organizmy (živočichové, rostliny, mikroorganizmy)

Biogeochemické cykly Anorganické prvky & sloučeniny jsou přijímány autotrofy a přeměňovány na komplexní organické atmosféra biosféra molekuly komplexní organické molekuly jsou přeměňovány v potravních řetězcích a částečně uvolňovány zpět ve formě prvků nebo anorganických sloučenin hydrosféra litosféra

Ekosystém definice Ohraničený ekologický systém, který se skládá z organizmů, které žijí v určitém prostoru a čase, a z prostředí, s kterým se vzájemně ovlivňují. Biotické procesy Abiotické procesy Sociální procesy

Ekosystém definice Organizmy na určitém prostoru Organizmy v interakcích s prostředím Tok energie definován trofickou strukturou, diverzitou a koloběhem živin Otevřený systém (energie, látky kontinuálně přenášeny přes hranice ekosystému) Klima, litosféra a vliv člověka jsou vnějšími (nezávislými) proměnnými

Ekologie ekosystémů: Studuje interakce mezi organizmy a jejich abiotickým (neživým) prostředím jako integrovaný (celkový, propojený) systém

Jednoduchý model ekosystému CO 2 atmosféra CO 2 CO 2 CO 2 živočichové rostliny půda dekompozitoři fixace CO 2 respirace potrava

Základní pojmy Látky v přírodě definovaný prostor definované množství nemohou se ztratit Zásobníky si látky vyměňují zásobník (pool) tok (flux) Zásobník 1 tok tok Zásobník 2 látky do zásobníku vstupují látky ze zásobníku vystupují látky v zásobníku zůstávají určitou dobu vstup (input) výstup (input) doba zdržení (residence time) vstup A C B výstup rychlosti toku společně s velikostí zásobníků cyklus živin

Studium založeno na: Zákonu zachování hmoty - bilance živin (mass balance budget) 1. Systém v rovnováze toky jsou v rovnováze a vstup = výstup (input = output) 2. Prvky se akumulují v ekosystému, vstup > výstup a ekosystém se stává zásobárnou (jímkou) živiny (storage, sink) 3. Prvky ubývají z ekosystému vstup < výstup ekosystém se stává zdrojem živin ( loss, source) Zákonu zachování energie Energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie.

Prostorové měřítko Globální cykly Lokální cykly Části ekosystémů Ekosystémy (povodí)

Globální ekosystém Příklad problematiky Ekosystémy různá velikost Jak odlesňování ovlivňuje globální klima? různé úrovně studia různé metody různá časoprostorová měřítka povodí Lesní ekosystém Půdní ekosystém Jak odlesňování ovlivní kvalitu vody v okolních městech? Jak odlesnění ovlivní půdní živočichy? Jak biota ovlivní zvětrávání hornin? Upraveno podle Chapin 2002

10 3 atmosféra 10-3 porost půda 10-9 mikroorganismy Časové měřítko dny měsíce roky

Vědy o Zemi souvislosti Ekonomická ekologie Klimatologie Socio-ekologie Hydrologie Ekologie ekosystémů Ekologie společenstev Vědy o půdě Ekologie populací Geochemie Fyziologická (funkční) ekologie Interdisciplinarita, důraz na interakce mechanismy

Co je dobré si zapamatovat 1. Tok energie a koloběhy látek v ekosystému jsou vzájemně propojené 2. Prostředí ovlivňuje organizmy a naopak organizmy ovlivňují prostředí, ve kterém žijí (zpětnovazebný efekt)

Hydrologický cyklus

Zásoba vody na Zemi (oceány: 1348 x 106 km 3 (97.39%)) atmosféra: 0.013 x 106 km 3 (0.001%) oceanworld.tamu.edu/.../hydrocycle.html

Pohyb vody v suchozemském ekosystému

Tok energie Krátkovlnné záření dlouhovlnné záření Skleníkový efekt atmosféry bez atmosféry vodní páry, Plyny (CO 2, CH 4, NO x ) s atmosférou

Relativní podíl plynů na skleníkovém efektu

Tok energie 1. Vstupující sluneční (krátkovlnné) záření 30% odraženo a rozptýleno Reflected = odražené Scattered = rozptýlené Absorbed = pohlcené Sluneční konstanta 1,38 kwm -2 (1380 Wm -2 ) 70% pohlceno Albedo = (odražené a rozptýlené záření)/dopadající záření

2. Bilance energie mezi atmosférou a povrchem Země Oslunění! 342 Vesmír 2007, 11 Dopadající záření odražené záření krátkovlnné záření dlouhovlnné záření

Co lze z obrázku vyčíst: Oslunění ¼ sluneční konstanty Z absorbované energie Země: (168+324) Vyzařování do atmosféry 79 % Přenos odparem vody 16 % Přenos konvekcí 5 % Z dlouhodobého hlediska Země ve stavu energetické rovnováhy: pohlcená energie (168+324 Wm -2 ) = vyzářená energie (390+78+24 Wm -2 ) 90 % (324 Wm -2 ) vyzářené energie pohlceno atmosférou (radiačně aktivní plyny) a vráceno zpět k povrchu Země (skleníkový efekt) Současná teplota povrchu Země 15 C Bez skleníkového efektu -12 C

Propojení toku energie a hydrologického cyklu

Evapotranspirace (ET) Evapotranspirace = Evaporace + Transpirace E = evaporace = přímý výpar z povrchů T = transpirace = ztráta vody listovými průduchy

Hydrologický cyklus je základem fungování všech BGCh cyklů Sluneční energie Hydrologický cyklus via evapotranspiraci (viz bilance energie a rozdělení energie v ekosystému) Cykly živin via biologické procesy (rozpouštní živin, transport v ekosystému) Evapotranspirace = odpar s povrchu + transpirace rostlin

Pozor na čísla!!! Globální cyklus C GPP = hrubá primární produkce R P,D = respirace rostlin (P) a půdy (D dekompozice) Toky v 10 12 g za rok, zásobníky v 10 12 g (= 10 9 kg = 10 6 t) V anglickém textu, desetinná čárka vždy odděluje tisíce

100 % 50 % Hrubá primární produkce (GPP ) - respirace autotrofů (temnostní resp., kořeny) čistá primární produkce (NPP) - respirace heterotrofních organismů Nadzemní produkce: nadzemní části rostlin, mechy, řasy, lišejníky, Podzemní produkce: kořeny rostlin a rhizodeponie Hrubá = gross Čistá = net 5 % čistá produkce ekosystému (NEP) živá a mrtvá biomasa rostlin, živočichů a půdní org. hmota vytvořená za časovou jednotku Půdní organická hmota: celosvět. zásoba = 1,5 x 10 18 g C 2-3 x více než v nadzemní biomase rostlin závisí na : NEP (NPP) abiotických faktorech (hlavně vlhkost a teplota) ekosystém produkce kořenů (% NPP) lesy mírného pásu 13-46 louka mírného pásu 50-75 step 50 polopoušť 12 zemědělské půdy: kukuřice, soja 25 produkce rhizodeponií: 1-30% HPP

celková zásoba C v suchozemských ekosystémech BIOMASA 620 Gt C CO 2 Fotosyntéza autotrofní respirace ATMOSFÉRA 720 Gt C opad CO 2 půdní respirace 60-75 Gt C/rok Nerozložené zbytky Upraveno podle Gleixner 2001 Půda (SOM) 1580 Gt C Mikrobní biomasa Mikrobní metabolity SOM=půdní organická hmota

Změny koncentrace CO 2 v atmosféře Vesmír 2007, 11

Cyklus C suchozemský ekosyst. R = respirace F = tok

Vstup uhlíku do cyklu C procesy fotosyntézy, místo propojení toku energie, hydrologického a C cyklu Sluneční energie H 2 O (transpirace) O 2 (fotosyntéza) CO 2 Stomata CH 2 O Rubisco, karboxylační enzymy (C3, C4 a CAM rostliny) Regulace transpirace a vstupu CO 2 otevírání/zavírání průduchů (stomatal conductance) Trade off mezi ztrátou vody a spotřebou CO 2

lightning 3 Leaching, eutrophication Globální cyklus N Toky v 10 15 g za rok, zásobníky v 10 15 g Z hlediska lidské činnosti: NH 3, N 2 O, NO x

Půda je nejdůležitějším místem přeměn Zjednodušený terestrický cyklus N Fixace N 2 Denitrifikace Nitrifika ce NO 3 - DON NH 4 + Mineralizace Mrtvá org. hmota Mikrobní biomasa Půdní živočichové

Globální cyklus fosforu http://vincejtremante.tripod.com/cycles/phosphours.htm

Cyklus P - srovnání s cyklem N E = eroze a odnos