URBANISTICKÁ STUDIE PRAHA 6 - RUZYNĚ

Č E S K É V Y S O K É U Č E N Í T E C H N I C K É - F A K U L T A A R C H I T E K T U R Y URBANISTICKÁ STUDIE PRAHA 6 - RUZYNĚ VEDOUCÍ ATELIÉRU: doc. Ing. arch. Jan Štípek VYPRACOVAL: Jan Babuljak SEMESTR: 7. Semestr ŠKOLNÍ ROK: 2000/2001

Obsahový list: 1. Technická zpráva 2. Situace širších vztahů 3. Polohopisný podklad s výškopisem 4. Ortofotomapa 5. Problémová mapa 6. Studie funkční využití území 7. Studie dopravní řešení 8. Fotodokumentace

Obsah: Zadání Úvod Cíle Vymezení území Požadavky na zpracování Průzkumy a rozbory Historie Širší územní vztahy Podklady Stavebně-technický stav Přírodní prostředí Terén Další údaje Koncepce urbanistické studie Rozdělení území Záměry Uspořádání území Rozvojové předpoklady Limity a regulativy Dopravní řešení

Zadání Úvod Zadání proběhlo v rámci ateliérové výuky fakulty architektury ČVUT. Požadavkem bylo vytvoření urbanistické studie na území Ruzyně. Předpokladem je respektování současného stavu. Cíle Cílem urbanizování tohoto území je dosáhnout větší kvality životního prostředí, specifičnosti a individuality jednotlivých složek, ale i jako určité části města Prahy, Urbanistická studie se snaží o racionalizaci uspořádání území, o vytvoření sociálního prostředí, o participaci občanů. Důležitým prvkem pro život každého města i jeho části je ekonomická prosperita. Důvodem k vytvoření tohoto dokumentu je zachycení vývoje městské části Ruzyně a vytvoření možného urbanistického konceptu včetně dopravního řešení, které je na zadaném území důležitým faktorem. Vymezení území Území Ruzyně leží na severozápadním okraji území hlavního města Prahy v městské části Praha 6. Ze severu je ohraničeno ulicí Evropskou, ze západu nově budovaným městským okruhem, z jihu ulicí Karlovarskou a z východu oborou letohrádku Hvězda a Bílou horou. Požadavky na zpracování Urbanistické výkresy jsou v měřítku 1:5000. Hlavními výkresy jsou zakreslení současného stavu (polohopisný podklad), studii funkčního uspořádání s výhledem do budoucnosti a schéma dopravního řešení na území Ruzyně.

Průzkumy a rozbory Historie Centrem nynější Ruzyně je oblast původní vesnice, jejíž název byl údajně odvozen od osobního jména Ruzen, což znamenalo zamračený nebo zarmoucený. Historické zprávy o vesnici jsou spjaty s počátky břevnovského benediktinského kláštera. Vesnice těžce doplatila na třicetiletou válku, poté se opět rozrůstala. V polovině 18. století zaznamenal tereziánský katastr v Ruzyni 15 hospodářů, kováře, řezníka, ševce, formana a mlynáře ve vlastním mlýně. Ve středu obce je dodnes patrný původní charakter zemědělské osady s několika dochovanými usedlostmi z 18. A 19. století na Starém náměstí. Obec se začala rychleji rozvíjet v 19. století, k čemuž přispělo železniční spojení, v roce 1837 vybudovaný cukrovar a později také slévárna. Zaměstnání poskytoval také velkostatek s výměrou téměř 400 ha. Počet obyvatelstva výrazně narůstal, stavební rozvoj však zůstával pozadu - v roce 1843 měla Ruzyně 36 domů s 316 osobami, v roce 1890 již 1 093 osob v pouze 46 domech. Skutečně podstatný rozvoj prožila Ruzyně po 1. i po 2. světové válce. V meziválečném období byla v blízkosti středu obce vybudována velká věznice. Historie této budovy však začíná již v roce 1836, kdy byl na tomto místě postaven jeden z prvních cukrovarů v Čechách. Po 85 řepných kampaních byl zrušen a prodán zemskému výboru, který jej dal zbourat - a to včetně jeho vysokého komína, dlouholeté dominanty obce. V únoru roku 1931 dokončil ing. Karel Domanský pro Zemský úřad v Praze projekt moderní Zemské donucovací pracovny. Na staveništi v místě zbořeného cukrovaru bylo ponecháno jen základní zdivo původního komína a na něm byla vyzdvižena vodárenská věž, která se stala novou Ruzyňskou dominantou. Okolo věže jsou nyní vězeňské budovy, které se v době německé okupace i po roce 1948 smutně zapsaly do historie nejen obce, ale celého státu. Ruzyně byla k Praze 6 připojena v roce 1960, kdy měla asi 5700 obyvatel. Širší územní vztahy Zkoumané území je z v širších vztazích zakresleno na mapě Prahy v měřítku 1:100 000. Na obou okrajích území probíhají důležité dopravní komunikace. Na severní straně území je to směrem do centra Dejvic ulice Evropská, která v opačném směru vede k Ruzyňskému letišti a dále pokračuje jako hlavní tah na města Slaný a Chomutov. Ulice Evropská je spojena s jižní částí území ulicí Drnovskou, jejíž výkonnost neodpovídá aktuální potřebě. Na jižní straně území probíhá ulice Karlovarská, která směřuje do centra na Hradčany a opačným směrem je hlavním tahem na Karlovy Vary. Na ulici Karlovarskou ústí ulice Slánská, která je spojnicí s Rozvadovskou spojkou. V rámci širších územních vztahů je nutné zmínit letohrádek Hvězda, který je dominantou celého ruzyňského údolí a také letiště v severozápadním cípu tohoto území. Významným přírodním prvkem je rybník Jiviny a za severní hranicí daného území údolí Šárka. Podklady Podkladem pro zpracování urbanistické studie byla digitální katastrální mapa se zakreslením objektů a s výškovým polohopisem. Stručné informace o historii jsem čerpal

z publikace Kniha o Praze 6. Podkladem pro reálnou orientaci v území je ortofotomapa bez měřítka získaná na internetové stránce magistrátu hlavního města Prahy (www.praguecity.cz). Stavebně-technický stav Na daném území se nachází jak zástavba sídlišťového typu společně s moderními rodinnými domy, tak i historická zástavba (viz historie), kterou je třeba chránit a v mnoha případech rekonstruovat. Nevhodnost užití některých staveb z typologie moderních obchodních způsobuje újmu v celkovém urbanistickém vzhledu centra a jeho blízkého okolí. Přírodní prostředí Územní systém ekologické stability spočívá ve vytváření či chránění biocenter a biokoridorů, které je spojují. Důležitým biocentrem je vodní nádrž Jiviny a dále pokračující Litovický potok, který vyúsťuje v blízkosti obory Hvězda. Na území Ruzyně se vyskytuje kombinace bodového a pásového systému zeleně ve městě. Tak jako u většiny pražských sídlišť, vyznačuje se i sídliště Dědina výrazným nedostatkem vzrostlé zeleně. Terén Morfologie terénu vytváří od ulice Karlovarské směrem k centru s Ruzyňskou věznicí severní svah, který je místy prudce svažitý. Od Starého náměstí v centru, kterým protéká Ruzyňský potok, pak terén pozvolna stoupá směrem k ulici Evropské (jižní svah), za kterou se opět láme do hlubokého údolí Šárky. Další údaje Pro podrobnější studii je třeba získat demografické údaje, informace o životním prostředí (čistota vodních toků, ovzduší), informace o inženýrských sítích) a další.

Koncepce urbanistické studie Rozdělení území V současné době je tedy Ruzyně součástí Prahy 6. Území lze dělit na tři základní celky: 1. Stará Ruzyně s nejbližším okolím, které má převážně obytný charakter. 2. Blok průmyslu v blízkosti železniční tratě s navazujícím velkým blokem patřícím vojenské správě a na druhé straně ulice Drnovské je to výzkumný zemědělský ústav 3. Sídliště Dědina s přilehlou původní vesnicí Dědina. Druhé dvě části jsou samostatně urbanizované celky s víceméně uzavřenou koncepcí. Záměry Záměrem bylo vytvořit schématické vodítko pro rozhodování při územním plánování, kde jsou zohledněny základní funkční, dopravní, a architektonické předpoklady rozvoje území města Ruzyně. Největší pozornost je třeba věnovat řešení území staré Ruzyně, která je v současnosti Pražskou památkovou rezervací. V centru jsou stavební proluky a stav mnoha objektů vypovídá o nutnosti rekonstruovat je. Vzhledem k tomu je třeba snažit se o zachování historických hodnot, které v tomto území jsou. Z hlediska urbanismu je to zachování tras cest, u kterých je zřejmé, že sledují původní stezky vedoucí do Prahy a na Břevnov. Je třeba také chránit důležité dominanty území, z nichž hlavní je Ruzyňská věznice. Ta se stala symbolem této části Prahy a nemyslím si, že je třeba tento fakt jakýmkoli způsobem potlačovat. Významnou dominantou na Bílé hoře je kostel Panny Marie Vítězné a do provozu neuvedený klášter servitů, jehož část byla v roce 1673 prodána a přeměněna v hostinec, zvaný Velká hospoda. V poli mezi osadou a oborou Hvězda je umístěn mohylový památník bitvy na Bílé hoře. Podobně je třeba chránit architektonicky významné stavby naznačující původní charakter, jako je zemědělská usedlost Kubrův statek. K pozoruhodnostem patří toleranční hřbitov, založený kolem roku 1785 a určený pro pohřbívání nekatolíků. Toto území je velice citlivé na urbanistické zásahy, a v současnosti je jeho charakter poškozen některými necitlivými umísťováním architektonicky nevhodných staveb (nevyužitý objekt fabriky u rybníka, obchodní objekt OBI). Je předpoklad, že v dlouhodobém časovém horizontu budou tyto stavby, typologicky nevhodné pro dané území, přemístěny na území s vhodnějším předpokladem pro takovou zástavbu. Problémem většiny pražských sídlišť je nedostatek vzrostlé zeleně. Tento problém se dotýká také sídliště Dědina. Kromě rekonstrukce panelových domů (za pomoci státních dotací) by bylo ke zkulturnění prostředí vhodné zazelenit toto území vhodnými rozmanitými druhy křovin a stromů. Dopravní řešení na daném území respektuje stavbu rychlodráhy a ponechání stávající železniční trasy. Nynějším hlavním dopravním problémem je malá kapacita ulice Drnovské, která je hlavní obslužnou tepnou území Ruzyně. V současnosti se již dokončuje stavba části městského okruhu, který by měl výrazně odlehčit místní dopravu. Ulice Drnovská nadále zůstane hlavní dopravní sběrnou komunikací území Ruzyně. V centru je řešeno její křížení s trasou rychlodráhy mimoúrovňově.

Dalším problémem je dopravní zatíženost ulice Karlovarské. Tato ulice je složitým dopravním problémem. Její rozšíření by zjevně problém nevyřešilo, ale spíše oddálilo. Stavba tzv. Břevnovské radiály by tímto řešením byla oddálena, pokud by v ní v dohledném časovém horizontu vůbec došlo. Studie tento problém nechává otevřený. Koncepce uspořádání území Je předpoklad, že toto území zůstane i nadále členěné do tří výše zmíněných celků, a tak je třeba také chápat jeho vývoj. Území sídliště Dědina s přilehlou vesnicí Dědina bude mít i nadále téměř čistě obytnou funkci. Z tohoto území budou lidé dojíždět za pracovními příležitostmi do centra Prahy. Území, které patří vojenské zprávě je samostatným žijícím celkem, který je neprůchodný a tudíž oddělující Dědinu od Staré Ruzyně. V Území staré Ruzyně je předpoklad největšího rozvoje a revitalizace. Na základě podrobného průzkumu je třeba určit zásady konkrétního využití ploch a ty pak rozdělit na zastavitelné, rozvojové a přestavbové. Rozvojové předpoklady Územní rozvoj je třeba podporovat veřejnými investicemi do infrastruktury (dopravní, technická, sociální), do podpory podnikání (daňové prázdniny, rekvalifikace) Nabízí se využití podpory z programů Evropské Unie (Phare, Interreg, Ecos), z programů Institucí ČR (agentury pro regionální rozvoj, CzechInvest při ministerstvu průmyslu a obchodu), dále je možné využít specifické programy regenerace (program regenerace MPR). O finanční podporu pro realizaci urbanistických záměrů lze žádat na základě Územně plánovací dokumentace nebo nejméně urbanistické studie. Pro zlepšení prostředí sídliště Dědina a bytových domů je třeba využít program regenerace bytových domů a program regenerace panelových sídlišť. Dalším programem je např. státní program péče o krajinu a revitalizaci říčních systémů. Limity a regulativy využití V řešeném území se nachází Chráněné území Městská památková rezervace Stará Ruzyně. V rámci této ochrany kulturního dědictví platí určité regulativy, na které je třeba dbát při stavebních a urbanistických zásazích do tohoto území. Dále je třeba respektovat ochranná pásma, hygienická(hluk) a bezpečnostní (dráha). Při studii bylo třeba zohlednit tyto omezení území, z nichž hlavním je zóna se zvýšeným hlukem od přistávacích letadel, ve které dosahované hodnoty neodpovídají normám území s obytnou zástavbou. Jedním ze základních předpokladů je budoucí plánované propojení Ruzyňského letiště s vnitřní Prahou. Tato studie počítá s pozemním vedením rychlodráhy. Dalším je zřejmé rozdělení území tratí rychlodráhy a vojenským prostorem, který je uzavřeným celkem, na část staré Ruzyně a sídliště Dědina. Doprava Dopravní řešení je nutné navrhnout s komplexní vazbou na celkový urbanistický návrh zástavby území, zejména na silniční síť a na jiné druhy dopravy. Funkční třídy a kategorie musí odpovídat potřebám dopravní obsluhy v sídelním útvaru. Řešení místních komunikací musí vyhovovat nárokům urbanistickým a dopravněinženýrským. Je řešena síť komunikací rychlostních, sběrných obslužných a pěších

s ohledem na dopravu v pohybu i v klidu. Komunikace v návrhu respektují nároky na ochranu životního prostředí a kulturních památek. Z odstavce o širších územních vztazích vyplývá, že se tohoto území dotýkají dvě důležité dopravní komunikace (Evropská, Karlovarská). Z hlediska funkční třídy místních komunikací jsou to komunikace třídy A2 rychlostní komunikace ve městech a B1 sběrné s funkcí dopravně obslužnou. Obě tyto komunikace v západní části území navazují na nově stavěnou komunikaci třídy A1 rychlostní s funkcí dopravní. Páteřní sběrnou komunikací v území s funkcí dopravně obslužnou zůstává ulice Drnovská. Na ní navazují ulice Vlastina a Stochovská Ruzyňská, které jsou hlavními obslužnými osami území Ruzyně. Parkovací a odstavné plochy pro automobilovou dopravu jsou v dostatečné míře umístěny v blízkosti sídliště Dědina. V severní části sídliště podél ulice Evropské se nacházejí hromadné garáže. V území staré Ruzyně je navrženo nové parkoviště u stanice rychlodráhy. Návrh počítá s posílením MHD o novou tramvajovou trať, která bude pokračováním tramvajové trasy z Evropské ulice Vlastinou ulicí, dále kus po ulici Drnovské a poté novou ulicí vedoucí k zastávce rychlodráhy u letiště. Tramvajové zastávky budou v rozmezích 750 1200 m. Autobusové zastávky zůstávají stávající. Hlavním autobusovým tahem jsou ulice Stochovská, Ruzyňská a Libocká, která ústí na ulici Evropskou. Na území vede z Bílé hory komunikace a schodiště pro pěší, která výrazně zkracuje cestu. Tyto komunikace je třeba zčásti zrekonstruovat. Návrh počítá s vytvořením zkratky pro pěší od stanice rychlodráhy do centra Staré Ruzyně. Zastávka rychlodráhy Ruzyně je důležitým prvkem a architektonicky zajímavou úlohou pro řešení. Pozn.: Funkční třídy místních komunikací: 1. A1, A2 rychlostní s funkcí dopravní 2. B1, B2 sběrné s funkcí dopravně obslužnou 3. C1, C2, C3 obslužné, s funkcí obslužnou - nemotoristické: 4. D1 zklidněné komunikace 5. D2 cyklistické 6. D3 komunikace pro pěší