MEZINÁRODNÍ OBCHOD úloha zahraničního obchodu v ekonomice, specifika fungování v ČR
Osnova přednášky 1. Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice 2. Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR minulost, současnost 3. Transformační změna zahraničního obchodu ČR a) Teritoriální struktura mezinárodního obchodu odvětvový pohled b) Komoditní struktura mezinárodního obchodu odvětvový pohled
Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice Transformační funkce vliv na utváření stavu vnitřní ekonomické rovnováhy transformace struktury domácí produkce (dovozy korekce limitů na straně přírodních podmínek či ekonomických podmínek). Růstová funkce související s vytvářením specializačního profilu ekonomiky malá ekonomika spojená s exportní výkonností a konkurenční schopností produktů na zahraničních trzích (nové technologie, know how) Bariéra růstu domácí ekonomiky protekcionistické teorie, podmínky fungování zahraničního obchodu v centrálně direktivní ekonomice
Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice Sledovaná podílem vývozu na HDP Objemem vývozu v USD na jednoho obyvatele Empirické analýzy korelační vztahy: Negativní korelace ve smyslu čím je ekonomika větší, tím je její průměrné relativní zapojení do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu) menší Pozitivní korelace ve smyslu čím je ekonomika vyspělejší (exportní výkonnost a konkurenceschopnost na zahraničních trzích), tím intenzivněji je zapojena do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu).
Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR minulost, současnost Závěry dokládají, ţe hospodářství ČR bylo v minulosti nedostatečně otevřeno vůči vnějšímu prostředí a vývojové tendence míry otevřenosti ukazovaly na zpomalování tohoto procesu. S transformací české ekonomiky od centrálně plánované na ekonomiku trţní dochází k pozitivním vlivům na dynamizaci zahraničního obchodu.
Intenzita zapojení vybraných zemí do zahr. obchodu
Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČSSR Charakterizovaná reorientací z období centrálně plánované ekonomiky směrem k trţní ekonomice a nahrazení hlavního odbytiště Sovětského svazu. Teorie mezinárodního obchodu vysoká dynamika vzájemného obchodu vnitroodvětvového a pokles obchodu meziodvětvového. Rozdíly mezi komoditní strukturou českého vývozu a českého dovozu značná váha meziodvětvové směny.
Teritoriální struktura čs. zahraničního obchodu
Komoditní struktura čs. vývozu a dovozu 1989 Struktura zahraničního obchodu československé centrálně řízené ekonomiky byla do značné míry daná na straně dovozu: Vysokým podílem surovin a paliv Vysokým podílem strojů a zařízení domácí výrobou nedostupné Relativně malým a stagnujícím podílem dovozu spotřebního zboţí Orientace vývozu na země RVHP s dominancí bývalého SSSR s následkem niţší náročnosti na parametry vyváţené produkce.
Komoditní struktura čs.dovozu 1989
Komoditní struktura čs.vývozu 1989
Zboţová struktura zahraničního obchodu ČR
Zboţová struktura zahraničního obchodu ČR - pokračování
Saldo obchodní bilance ČR
Současnost zahraničního obchodu ČR Východiska: Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2011 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 23,9 procent (v běţných cenách, sezonně očištěno), Podíl ZP na celkových trţbách průmyslu ČR se díky pokračujícímu ekonomickému oţivení zvýšil proti roku 2010 o 0,9 p.b. na 90,5 %, zatímco podíl energetiky klesl na 6,8 % (rok 2010 = 7,7 %) a podíl těţby a dobývání mírně vzrostl na 2,8 % (rok 2010 = 2,7 %).
Současnost zahraničního obchodu ČR Pokračující konjunktura měla příznivý dopad i na vývoj zahraničního obchodu v rámci ZP. V porovnání s rokem 2010 stoupl v případě vývozu o 14,1 % na 2 680,8 mld. Kč a u dovozu o necelých 11 % na 2 342,1 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu tak oproti 2010 vzrostlo o 100,7 mld. Kč, tedy o 42,4 %. Obrat ZP (vývoz + dovoz) se ve stejné době zvýšil o 12,6 % a poprvé překročil hranici pěti bilionů korun (5 022,9 mld. Kč).
Současnost zahraničního obchodu ČR Pouţité označení:
Současnost zahraničního obchodu ČR Z grafu I.1 jasně nejvyšší podíl na trţbách ZP měl v roce 2011 oddíl CZ- NACE 29 a to 23,4 %, tedy téměř jednu čtvrtina z celkového objemu (v 2010 to bylo 20,8 %). konci pořadí najdeme oddíly CZ-NACE 15, CZ-NACE 14 a CZ- NACE 21, z nichţ ţádný nepřekročil v podílu na trţbách ZP jedno procento.
Současnost zahraničního obchodu ČR
Současnost zahraničního obchodu ČR Zahraniční obchod ZP ČR dle CZ-CPA skončil v roce 2011 vysokým přebytkem 338,6 mld. Kč, o 100,8 mld. Kč (o 42,4 %) vyšším neţ v roce 2010. Vývoz ZP se přitom meziročně zvýšil o 14,1 %, zatímco dovoz stoupl o necelých 11 %. Stejně jako v minulých letech i tentokrát byla hlavním tahounem exportu produkce CZ-CPA 29 (vývoz 520,7 mld. Kč), následovaná výrobky CZ-CPA 26 (473,2 mld. Kč), CZ-CPA 28 (332,6 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (246,4 mld. Kč). Největším dovozcem do ČR byl naproti tomu oddíl CZ-CPA 26 (466,6 mld. Kč), CZCPA 29 (261 mld. Kč), CZ-CPA 28 (237,2 mld. Kč) a CZ-CPA 24 (208,7 mld. Kč).
Současnost zahraničního obchodu ČR Nejvyšší kladné saldo bilance zahraničního obchodu vytvořila v roce 2011 produkce CZ-CPA 29 (+259,7 mld. Kč), dále pak CZ-CPA 28 (+95,4 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (+64,4 mld. Kč). Naopak největší záporné saldo dosáhly výrobky CZ-CPA 24 (-69,8 mld. Kč) a produkce v rámci chemického průmyslu: CZ-CPA 20 (-60,7 mld. Kč) a CZ-CPA 21 (-43,5 mld. Kč). Z přehledu je přitom zřejmé, ţe klíčovou roli v zahraničním obchodu sehrála produkce CZ-CPA 29 (podíl na celkovém vývozu ZP 19,4 %) a CZ-CPA 26 (podíl na vývozu 17,7 %).
Současnost zahraničního obchodu ČR Teritoriální struktura zahraničního obchodu CZ-CPA v ZP Jasná dominance SRN stále trvá. Obrat se SRN totiţ v roce 2011 dosáhl rekordní hodnotu 1 499,6 mld. Kč, z toho vývoz 860,9 mld., dovoz 638,7 mld., kladné saldo 222,2 mld. Kč a tato země se na našem vývozu podílela 32 % a v dovozu 27 %. Druhým největším obchodním partnerem v dovozu zůstala Čína, odkud jsme dovezli výrobky ZP za 332,7 mld. Kč. Na třetí příčce loni znovu skončilo Slovensko: obrat 348,8 mld. Kč, z toho vývoz 215 mld. Kč, dovoz 133,9 mld. Kč, kladné saldo 81,1 mld. Kč, následované Polskem, s nímţ obrat v roce 2011 dosáhl 319,7 mld. Kč, z toho vývoz 161,2 mld. Kč, dovoz 158,5 mld. Kč a kladné saldo 2,7 mld. Kč. Z dalších velkých obchodních partnerů lze uvést Francii (obrat 237,6 mld. Kč, kladné saldo 68,6 mld. Kč), Rakousko (obrat 196 mld. Kč, kladné saldo 24,7 mld. Kč) a Nizozemsko (obrat 177,7 mld. Kč, kladné saldo 14,9 mld. Kč).
Současnost zahraničního obchodu ČR Pro ČR je klíčovým odbytištěm SRN, kam jsme loni vyvezli výrobky ZP za téměř 861 mld. Kč, následované Slovenskem (215 mld. Kč), Polskem, Francií, Velkou Británií (123,3 mld. Kč), Itálií Rakouskem a Nizozemskem, tedy vesměs státy EU- 27. Naopak nejvíce produktů zpracovatelského průmyslu jsme dovezli ze SRN (638,7 mld. Kč), dále z Číny, Polska, Slovenska, Itálie, Rakouska, Francie a Nizozemska. S většinou zemí ČR měla kladné saldo, s výjimkou Číny.
Současnost zahraničního obchodu ČR Vývozní a dovozní teritoria ZP za rok 2011:
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR nad 5% Z.O. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (záporné saldo O.B.) CZ-NACE 20 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (záporné saldo O.B.) CZ-NACE 21 VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (kladné saldo O.B.) CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (kladné saldo O.B.) CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (klíčová role v Z.O.) CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ
Komoditní a teritoriální struktura ZO vybraných odvětví ZP ČR (klíčová role v Z.O.) CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ
Závěry a shrnutí Za určitý nedostatek našeho zahraničního obchodu nutno povaţovat, ţe pouhých deset firem z několika málo vybraných oddílů realizuje zhruba 40 % českého exportu, ţe většinu českých vývozců kontrolují zahraniční vlastníci a ţe valná část exportu je součástí mezinárodních výrobních řetězců. Ţebříčku největších domácích exportérů v roce 2011 dominovala ŠKODA AUTO, a.s. (vývoz 230,5 mld. Kč), za níţ následovaly FOXCONN CZ, s.r.o. (102 mld. Kč), RWE Transgas, a.s. (88,9 mld. Kč), AGROFERT HOLDING ( 59 mld. Kč) a ALPIQ Energy SE (47,8 mld. Kč)
LITERATURA Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio s.r.o. Praha, 1999, str. 202. - 230. ISBN 808 60 09-29-7 Kubišta, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN 9788073801915. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2011, odbor ekonomických analýz, MPO Praha, říjen 2012