18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ 33

Transkript

1 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ Charakteristika odvětví Pro odvětví je charakteristické široké výrobkové rozpětí se speciálními výrobními technologiemi a s výrazným podílem duševní práce, malými materiálními vstupy a minimálním dopadem na životní prostředí. Technologicky nejširšími obory jsou měřicí a regulační přístroje a zdravotnická technika. Pro tyto obory je specifický vysoký podíl projekčních a kompletačních prací charakteru vyšších celků. Naproti tomu obory, jako např. optické přístroje a fotografická zařízení a časoměrné přístroje, využívají specifické technologie, ve velké většině určené pouze pro tyto obory. Výrobky odvětví jsou určeny jak k využití ve finální produkci (automatizační technika, měřicí a regulační přístroje), tak pro přímou spotřebu. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ jsou do odvětví 33 zahrnuty následující obory: 33.1 zdravotnická technika, 33.2 měřicí a regulační přístroje, 33.3 automatizační technika, 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení, 33.5 časoměrné přístroje. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 33 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 je uveden v grafu Časoměrné přístroje Zdravotnická technika Optické přístroje a fotograf. zařízení Automatizační a regulační technika Měřicí a regulační přístroje 54 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výhodami odvětví jsou nově vzniklá konkurenceschopná produkce a odborná kvalifikace pracovníků. V rozmezí let 2000 až 2004 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 33 od růstu o téměř 17 (v roce 2001) až po pokles o 9 (v roce 2003). Podíl na celém zpracovatelském průmyslu také mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v r. 2002, kdy byl 1,7 ; nejnižší podíl pak 298

2 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů byl v r. 2004, kdy dosáhl jen 1,4. V roce 2003 byl tento podíl 1,5. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je OKEČ 33 na osmnáctém místě. Podíl na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu v roce 2000 dosáhl téměř 2 a v roce 2003 to bylo jen nepatrně více než 2. Do programu podpory malých a středních podniků bylo v rámci programu Marketing v roce 2001 zařazeno 19 projektů z OKEČ 33, v roce 2002 to pak bylo 13 projektů, v roce 2003 šestnáct projektů a v roce 2004 deset projektů Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2003 je uveden v tabulce 18.1 a grafu Tabulka 18.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 33 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c , , , , ,8 Přidaná hodnota z výroby v b. c , , , , ,2 Počet zaměstnaných osob 7 855, , , , ,0 Rozhodující podíl na tržbách odvětví 33 měly v roce 2003 podniky s více než 1000 pracovníky, které dosáhly 29,1 tržeb v odvětví. Podniky s 50 až 249 pracovníky se podílely 20,9 a podniky s počtem zaměstnanců 250 až 999 dosáhly podílu 19,6 na celkových tržbách odvětví. Největší podíl na přidané hodnotě z výroby měly podniky s 0 až 9 pracovníky, a to 22,5. V porovnání skupin podniků dosahuje na jednoho pracovníka nejvyšších hodnot tržeb skupina podniků s více než 1000 zaměstnanci. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty tis. Kč a v přidané hodnotě z výroby je to 476 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci. Ta dosáhla 570 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a v přidané hodnotě je to pouze 367 tis. Kč na jednoho pracovníka více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Regionální struktura odvětví Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, účetní přidané hodnotě a na počtu pracovníků je uveden v grafu Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší tržby v roce 2003 byly dosaženy v podnicích Středočeského (21 ) a Královéhradeckého kraje (17 ), na území hlavního města Prahy (12 ) a potom v Jihomoravském kraji (11 ). Nejvyšší přidaná hodnota z výroby byla dosažena v kraji Středočeském, druhá nejvyšší je potom na území hlavního města Prahy. V Královéhradeckém kraji je třetí největší. Počet zaměstnanců v odvětví je koncentrován zejména v Olomouckém (13 ), Jihomoravském a Středočeském kraji (12 ) Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví 33 v létech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Indexy cen výrobků měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení v odvětví vykazují v letech pokles. Tato skutečnost svědčí o zvyšujícím se konkurenčním tlaku a hledání výrobních úspor. Malý, ale trvalý, růst cen je vykazován u většiny oborů mimo SKP 33.2 měřicí a regulační přístroje, u kterého došlo meziročně k většímu poklesu cen. Cenové indexy celého odvětví potom kopírují vývoj právě v oboru SKP 33.2, který má na tomto odvětví rozhodující podíl. Vzhledem k specifickým vlastnostem oboru 33.3 automatizační technika (jde o kusovou nebo malosériovou výrobu speciálních zařízení a přístrojů, které jsou často součástí větších celků) nejsou některé údaje o tomto oboru vykazovány. 300

4 Tabulka 18.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP ,5 102,9 101,3 100,0 SKP ,1 94,5 100,4 97,3 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 SKP ,2 103,4 101,0 100,0 SKP ,1 100,0 101,7 100,0 SKP ,3 97,9 100,8 98, Základní produkční charakteristiky Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 33 v běžných a stálých cenách v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,1 OKEČ ,5 264,9 223,8 232,8 221,1 OKEČ , , , , ,3 meziroční index (b. c.) x 117,6 108,5 90,9 108,2 kumulovaný index (b. c.) 100,0 117,6 127,5 115,9 125,5 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,9 OKEČ ,5 261,8 230,8 238,5 232,6 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (s. c.) x 117,6 112,8 90,6 109,5 kumulovaný index (s. c.) 100,0 117,6 132,7 120,2 131,7 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Ve srovnání tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2000 a 2004 v procentuálním vyjádření dosáhl největšího růstu obor 33.1 zdravotnická technika, a to o 63. Významný je také růst oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje, a to o 19. Tržby oboru 33.3 automatizační technika v tomto období stouply o 17 a oboru 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení o necelých 7. Tato hodnota je ovšem na hranici inflace. Pokles o 50 pak zaznamenal obor 33.5 časoměrné přístroje. Tento výrazný pokles je především způsoben ukončením výroby mechanických budíků, ale také snižováním počtu malých firem a živnostníků, kteří nyní přecházejí pouze na prodej jiných, především zahraničních výrobků. Meziroční srovnání tržeb vyšlo nejlépe pro obor 33.2, kde v porovnání let 2004 a 2003 stouply o 12. U oboru 33.1 vzrostly meziročně tržby o 6 a u oboru 33.4 o necelá 2. U oboru 33.3 se jedná o růst o cca 0,6, což je pod hranicí inflace. Pokles o 5 pak zaznamenal obor I v dalším období se dá očekávat zvyšování tržeb tohoto odvětví, nebo je budována nová výrobní kapacita v oboru Předpokládají se ale nižší tempa růstu, především z důvodu stagnace oboru 33.4 a dalšího poklesu v oboru Průběh účetní přidané hodnoty v běžných a stálých cenách odvětví 33 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce

5 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , ,5 957,2 912,9 OKEČ , , , , ,0 OKEČ ,2 99,6 86,0 76,2 74,8 OKEČ , , , , ,2 meziroční index (b. c.) x 110,0 108,3 111,7 108,9 kumulovaný index (b. c.) 100,0 110,0 119,1 133,1 144,9 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , ,4 966,5 939,7 OKEČ , , , , ,5 OKEČ ,2 96,6 88,1 72,3 79,8 OKEČ , , , , ,6 meziroční index (s. c.) x 107,8 111,2 112,0 112,0 kumulovaný index (s. c.) 100,0 107,8 119,9 134,3 150,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Největší nárůst přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2004/2000 byl zaznamenán u oboru 33.1 zdravotnická technika, a to o 83. O téměř 40 vzrostla přidaná hodnota u oboru 33.2 měřicí a regulační přístroje a o téměř 31 u oboru 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení. Tyto tři obory v podstatě ve stejném pořadí zajistily i růst v meziročním srovnání, a to o 13, 10 a 2. Obor 33.5 časoměrné přístroje zaznamenal i zde v dlouhodobějším srovnání let 2004/2000 výrazný pokles o 56. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 102,7 96,0 104,9 98,3 kumulovaný index 100,0 102,7 98,7 103,4 101,7 * předběžná hodnota Růst tohoto ukazatele nevykazuje dlouhodobě žádný obor. Počet pracovníků v odvětví se v posledních letech výrazně nezměnil. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 33 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Jednoduchým porovnáním tabulky 18.6 s tabulkou 18.3 lze zjistit, že absolutní číselné hodnoty nelze považovat za korektní. Z tohoto důvodu nejsou v této části v dalším komentáři tyto hodnoty použity. Z tabulky lze vyčíst trend celkových nákladů. 302

6 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 33 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 33 Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 33 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 18.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 18.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,0 OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,9 OKEČ , , , , ,8 OKEČ ,9 320,6 278,6 284,4 264,2 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 116,5 110,7 88,7 107,9 kumulovaný index (b. c.) 100,0 116,5 129,0 114,5 123,5 * předběžná hodnota Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce V porovnání s rokem 2000 vzrostly osobní náklady odvětví 33 o více než 42, když celkový počet zaměstnanců se zvýšil pouze o 1. U většiny oborů osobní náklady (ON) převážně rostly, ale větším tempem než rostl počet zaměstnanců. Výrazný pokles je patrný pouze u oboru 33.5 časoměrná zařízení. Ve srovnání let 2004 a 2000 zaznamenal největší dynamiku růstu ON obor 33.1, a to téměř o 71, obor 33.3 o 48 a obor 33.4 o 36. Zvyšování osobních nákladů se u některých oborů obešlo bez zvyšování počtu zaměstnanců (viz tabulka 18.5). 303

7 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 18.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,6 OKEČ ,0 759,9 751,6 679,7 893,0 OKEČ , , , , ,9 OKEČ ,1 59,5 60,7 64,1 59,5 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (b. c.) x 111,6 106,9 105,6 113,0 kumulovaný index (b. c.) 100,0 111,6 119,3 126,0 142,3 * předběžná hodnota Produktivita práce a osobní náklady Růst produktivity práce (PP) u všech oborů odvětví je třeba hodnotit kladně, nebo v tomto ukazateli stále zaostáváme za vyspělými zeměmi. Na růstu PP se pozitivně projevil i růst osobních nákladů, které jsou součástí účetní přidané hodnoty (viz tabulka 9). Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2004/2000 byl zaznamenán u oboru 33.1, a to o 61. Je třeba ocenit, že tento velký růst byl dosažen při současném menším růstu počtu pracovníků. Významná dynamika růstu byla zaznamenána také u oboru 33.2, a to o 41. U oboru 33.4 to bylo téměř 31, u oboru 33.5 to bylo 25 a oboru 33.3 pouze 14. Meziročně (2004/2003) zaznamenal největší růst PP o téměř 21 obor Zajímavý je i růst PP o 17 oboru 33.5, který se jinak dostává do útlumu. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Tabulka 18.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,0 296,0 344,7 353,3 427,0 OKEČ ,8 367,9 424,5 466,9 500,6 OKEČ ,7 438,1 484,3 535,1 495,5 OKEČ ,0 289,9 298,5 338,1 353,1 OKEČ ,5 298,2 292,5 287,8 338,5 OKEČ ,2 335,3 378,2 403,0 446,3 meziroční index (b. c.) x 107,1 112,8 106,6 110,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 107,1 120,8 128,7 142,5 (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,0 288,9 324,7 329,9 402,2 OKEČ ,8 356,8 443,5 494,9 555,2 OKEČ ,7 433,9 491,1 540,3 510,1 OKEČ ,0 293,4 304,7 348,4 372,9 OKEČ ,5 289,2 299,7 273,1 361,3 OKEČ ,2 328,8 380,6 406,6 463,3 meziroční index (s. c.) x 105,0 115,8 106,8 113,9 kumulovaný index (s. c.) 100,0 105,0 121,5 129,8 147,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Mezi faktory významně ovlivňující PP patří především účetní přidaná hodnota a počet pracovníků. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na oboru a struktuře výrobků. Odvětví 33 je charakteristické právě vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce

8 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tabulka 18.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,588 0,605 0,577 0,557 0,548 OKEČ ,569 0,569 0,563 0,520 0,528 OKEČ ,657 0,676 0,708 0,710 0,978 OKEČ ,616 0,636 0,649 0,602 0,642 OKEČ ,709 0,597 0,706 0,841 0,796 OKEČ 33 0,593 0,601 0,594 0,561 0,582 * předběžná hodnota Porovnání produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 33 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 33 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 18.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Odvětví 33 procházelo v posledních letech restrukturalizací, díky níž řada podniků, ale i živnostníků, ukončila svoji činnost. Tento faktor, který ovlivňuje podnikatelské prostředí, lze kvantifikovat počtem prohlášených konkurzů a likvidací. V létech 2000 až 2004 bylo celkem prohlášeno 61 všech konkurzů a likvidací firem podnikajících v OKEČ 33. Ohroženo tím bylo pracovních míst. Zajímavé je, že v roce 2004 nebyl prohlášen konkurz na žádnou firmu, přesto počet zaměstnanců mírně klesl (viz tabulka 18.5) Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Pro odvětví je charakteristický dynamický růst objemu vývozu i dovozu při záporném obchodním saldu. V období let 2000 až 2004 záporné saldo zahraničního obchodu v odvětví 33 dle výkazů SKP klesalo. Jak vyplývá z následující tabulky, má vývoz zboží a služeb v odvětví 33 převážně vzestupný trend. V tomto období zaznamenaly největší přírůstky vývozu obory 33.2 měřicí a regulační přístroje (o 160 ), 33.1 zdravotnická technika (o téměř 81 ) a 33.4 optické přístroje a fotografická zařízení (o necelých 38 ). Statistický údaj o vývozu oboru 33.5 časoměrné přístroje sice klesl, je však značně ovlivněn reexportem výrobků. Ve srovnání let 2004 a 2003 dosáhl největšího přírůstku vývozu obor 33.2, a to o 54. Růst vývozu lze očekávat u oborů 33.1 a Naopak pokles lze čekat u oboru Dovoz odvětví stoupl v období o téměř 25, kdy největší nárůst zaznamenaly obory 33.1 zdravotnická technika (44 ) a 33.4 optické přístroje (49 ). Trend dovozů bude i nadále stejný, tj. spojený 305

9 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU s růstem dovozu především sofistikovaných součástek (především elektronických), dílů a polotovarů, potřebných pro kompletaci konkurenceschopných výrobků. Vývoj dovozu a vývozu výrobků zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (SKP) v letech 2000 až 2004 je uveden v tabulce Tabulka Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,1 SKP , , , , ,0 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , ,5 SKP ,4 271,9 257,3 229,5 328,9 SKP , , , , ,5 meziroční index x 121,4 99,7 120,5 140,1 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,0 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , ,1 SKP ,5 977,7 875,1 854, ,5 SKP , , , , ,5 meziroční index x 109,8 97,9 106,8 108,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,0 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP ,5 377,0 882, , ,6 SKP ,1 705,8 617,8 625,1 740,6 SKP , , , , ,0 Pramen: ČSÚ Odvětví 33 se v r na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu podílelo 1,8 a na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu 2,6. Trend, kdy byly dováženy především velmi kvalitní výrobky a polotovary, jejichž kilogramová cena byla větší než průměrná cena dosažená u výrobků vyvážených, pomalu končí. Nyní se dovážejí i výrobky s nižší kilogramovou cenou (za účelem získání výhodných množstevních slev), které se později mohou reexportovat. Výpočty exportní výkonnosti a dovozní náročnosti jsou ovlivněny jak probíhajícím zušlech ovacím stykem, tak také reexportem výrobků. Zatím co zušlech ovacím stykem se oba ukazatele snižují, reexport má opačný vliv. Velký růst dovozu, vývozu a exportní výkonnosti, který je v posledních dvou letech vykazován, svědčí pávě o rostoucím reexportu. Dá se odhadnout, že jak exportní výkonnost, tak dovozní náročnost (bez reexportu) stoupají Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2004) je uvedeno v grafu Jak je patrné z grafu, je největším obchodním partnerem České republiky, a to nejen v tomto odvětví, Německo. Toto dominantní postavení je způsobeno především vlastnickými vztahy, kdy část mateřských firem zajiš uje dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět potom odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. 306

10 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Vývozní teritoria v roce 2004 Slovensko 8 Itálie 17 V. Británie 4 USA 5 Rakousko 3 Francie 3 Nizozemsko 3 Ostatní 21 Německo 36 Dovozní teritoria v roce 2004 Švýcarsko Čína 5 6 Japonsko 7 USA 14 Itálie 4 Nizozemsko 4 Francie 4 Ostatní 23 Německo 33 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 18.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 SKP Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů v letech 2000 až 2004 v běžných cenách je uvedena v tabulce Tabulka Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 33 v letech (mil. Kč) b. c SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,7 SKP ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SKP , , , , ,9 SKP ,7 995,9 947,7 909, ,9 SKP , , , , ,3 meziroční index (b. c.) x 105,4 98,6 98,9 93,4 kumulovaný index (b. c.) 100,0 105,4 104,0 102,8 96,0, pozn.: změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba, neboli množství výrobků, které v odvětví zůstává na trhu ČR, byla v roce 2004 kryta zejména dovozem, ale také vlastními výrobky a službami. 307

11 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Investice Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2003 do organizací, vyrábějících zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje, je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 33 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR 5 984, , , ,9 Stav tuzemských investic v zahraničí 6,7 4,0 82,5 109,7 Pramen: ČNB Jak je patrné z tabulky, tvoří zahraniční investice do organizací odvětví 33 velmi významnou část. Růst tohoto odvětví je v podstatě zajiš ován zahraničními investicemi. V současné době je více než 50 organizací pod zahraniční kontrolou a jejich počet se každý rok zvětšuje. Zájem zahraničních investorů je především o projekty na zelené louce, tj. na území bez staré ekologické zátěže a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 33 a do zpracovatelského průmyslu v létech 2000 až 2003 je uvedeno v grafu Přímé zahraniční investice OKEČ 33 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 33 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 18.7 Tuzemské a zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj tohoto odvětví v posledních letech jasně dokumentuje důležitost tohoto odvětví a jeho stálý podíl na zpracovatelském průmyslu. Rozvoj odvětví je jednak zakládán novými investicemi do nových technologií, jejichž zahraniční část je uvedena v předchozí kapitole, ale také vývojem nových progresivních a sofistikovaných výrobků. Dá se říci, že odvětví dosáhlo konkurenceschopnosti pokud jde o kvalitu a užitnou hodnotu výrobků. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje stále ještě zaostávání za zeměmi západní Evropy. Např. v roce 1999 byla produktivita práce na úrovni 39 Německa a Rakouska. V současné době je tento ukazatel udáván v rozmezí 44 až 51 (podle zdroje). Menší přidaná hodnota, a tím i nižší výrobní náklady, přilákaly do země především výrobce sortimentu výrobků, které se setkávají s velkou konkurencí na mezinárodním trhu. Takto byl ovlivněn nárůst tržeb a exportu v předchozích letech, kdy byl kryt především zaváděním osvědčených technologií výroby méně složitých výrobků. Mnozí výrobci si již v předchozích letech uvědomili, že k udržení konkurenceschopné produkce je 308

12 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů především potřeba trvalý vývoj jak výrobků, tak i výrobních technologií. To je možné zajistit jen uplatněním nových poznatků vědy a výzkumu. Tato skutečnost se projevuje především budováním technologických a vývojových center. To má samozřejmě vliv i na možnosti podniků pružně reagovat na nové požadavky zákazníků. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce Tabulka Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 33 (tis. EUR, ) z CEFTA meziroční index x 149,0 109,2 107,7 z toho z ČR meziroční index x 153,6 101,7 116,2 Pramen: EUROSTAT Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně nemění. V roce 2000 byl tento podíl 26,3, v roce 2003 to pak bylo 27, Shrnutí a perspektivy odvětví Po vstupu do Evropské unie jsme předpokládali zvýšení konkurenčních tlaků na tuzemské výrobce. Tento předpoklad se ale dosud nenaplnil a většina firem větší nárůst konkurenčního tlaku nepocítila. Jedním z důvodů, proč se tak stalo, je fakt, že legislativa ČR byla již do značné míry kompatibilní s legislativou Evropské unie, a to jak v oblasti vlastních technických předpisů, tak v oblasti ekologické. Jak již bylo uvedeno, odvětví se vyznačuje technologiemi, z nichž některé se používají pouze v tomto odvětví. Tyto technologie jsou náročné na obsluhu a vyznačují se také minimálním množstvím odpadů a relativní šetrností k životnímu prostředí. Většina firem jsou malé a střední podniky, proto není známa firma, která by spadala do působnosti zákona 76/2002 Sb. o integrované prevenci (IPPC). Dílčí ekologické zákony firmy splňovaly ještě před vstupem do EU. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí producenty trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, a jsou to investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb. nebo programy na podporu zaměstnanosti a technologických center. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků tzv. klastry. Ty pak mohou část svých nákladů na provoz a rozvoj pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Tuzemští výrobci mohou obstát v silné zahraniční konkurenci na trhu jen za předpokladu, že se soustředí na výrobky vývojově a výrobně odpovídající jejich kapacitním, technologickým a finančním možnostem. Proto zájem zahraničních investorů o kapitálový vstup, zejména do nových projektů realizovaných na zelené louce, vytvoří v ČR předpoklady k urychlení technologické restrukturalizace a předpoklady stálého zvyšování konkurenceschopnosti produkce odvětví. 309