Vyjádření. Šmeral Brno a.s. k žádosti o vydání integrovaného povolení. CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení Šmeral Brno a.s. CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100 V Praze, 15 10.2007

Zadavatel: Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno IČ: 70 88 83 37 Kontakt: podatelna@kr-jihomoravsky.cz, 541 651 111 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek technické ochrany životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267225232 Č.j.: 7857/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí Kontrolovala: Ing. Tetyana Kolesnyková, pověřená vedením oddělení IPPC a EIA Odborný garant: Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D Ing. Václav Hettenberger Archivní výtisk č. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ... 4 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1... 7 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1... 9 2.3. Přímo spojené činnosti... 9 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 10 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ... 11 4.1. Ovzduší... 11 4.2. Voda... 17 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření... 17 4.4. Nakládání s odpady... 18 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti... 19 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí... 19 4.7. Hospodárné využití surovin a energie... 19 4.8. Opatření pro předcházení haváriím... 19 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu... 20 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku... 20 4.11. Další podmínky... 20 4.12. Kontrola a monitorování... 20 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení... 20 5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 20 6. STANOVENÍ BAT... 31 6.1. Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT... 31 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT... 33 7.1. Použití nízkoodpadové technologie... 33 7.2. Použití látek méně nebezpečných... 33 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek... 34 7.4. Srovnatelné procesy... 34 7.5. Technický pokrok... 34 7.6. Charakter, účinky a množství emisí... 34 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu... 35 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT... 35 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost... 36 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum... 36 7.11. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí... 36 8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY... 37 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 38

1. Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: Adresa provozovny: Šmeral Brno a.s., provozovna společnosti Brno (dále Slévárna) Šmeral Brno a.s. Šmeral Brno a.s., Křenová 65 c, 658 25 Brno Šmeral Brno a.s., Křenová 65 c, 658 25 Brno IČ: Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: 46 34 61 39 2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně 42 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení: Kraj Jihomoravský, okres CZ 0622 Brno město, obec 582786 Brno, k.ú. 610950 Trnitá, parcelní č. viz příloha č. XVIII. 1 žádosti (výpis z katastru nemovitostí). 2. Údaje o zařízení Společnost Šmeral Brno a.s,. je podnikatelsky zaměřena na vývoj a výrobu nástrojů pro tváření kovů za tepla i za studena, nástrojů na příčné klínové válcování a nástrojů pro plošné tváření kovů metodou odlévání z ocelolitiny, tvárné litiny, konstrukční a legované oceli. Z hlediska technologie výroby kovů se jedná o jejich nekontinuální tavení a odlévání. Provozovna Šmeral a.s. je situována v jednom areálu a zahrnuje objekty slévárny s doprovodnými objekty, strojírnu, včetně povrchové úpravny odlitků lakovnu, zařízení k odstraňování odpadů deemulgační stanici a administrativní budovy. Technologický proces je členěn na tavírnu, výrobu forem a jader, úpravnu formovacích a jádrových směsí, čistírnu, tepelné zpracování odlitků a doprovodné provozy. Slévárna je zaměřena na výrobu odlitků z oceli a tvárné litiny o kusové hmotnosti 1,5 6 500 kg z ocelí uhlíkových, nízko i vysokolegovaných, včetně 12 %-ní manganové oceli a dále pak speciální druhy slitin. Suroviny jsou ukládány skladovány na určených místech, odpovídajících jejich charakteru a vlastnostem, zabezpečených proti možnosti znečištění životního prostředí. Do procesu výroby jsou suroviny dávkovány dle technologických postupů. Základní technologií jsou tavicí pece, na které navazují další technologické provozy. Tavení dle metalurgických předpisů probíhá v elektrických obloukových a indukčních pecích. Po úpravách chemického složení a teploty se tekutá ocel a litina přelévají do pánví a jsou odlévány do forem vyráběných ve formovnách. Po vychladnutí jsou odlitky z forem vytloukány, očištěny tryskáním, zbaveny nálitků a vtoků odřezáním plamenem, upraveny broušením. Hotové odlitky jsou po poslední technické kontrole připravovány v expedičním skladu k odeslání 4

odběratelům. Písek vytlučený z forem je zčásti po regeneraci vracen do výroby jako výplňový písek, zbytek je vyvážen jako odpad na skládku. Tavírna je osazena dvěma elektrickými obloukovými pecemi typu OTO 5 o obsahu 5 t tekutého kovu. Dále je tavírna osazena jednou tříkelímkovou středofrekvenční pecí typu ITM o obsahu kelímku 2 t. Vsázka je připravována z ocelového šrotu, vratného materiálu, slévárenského surového železa a struskotvorných přísad. Elektrické obloukové pece OTO 5 slouží k tavení kovu pro výrobu odlitků z uhlíkaté, nízko a vysokolegované oceli. Doba roztavení tuhé vsázky činí 1,5 hodiny, celková průměrná doba tavení 2,5 3 hodiny. Elektrická oblouková pec je vybavena tkaninovým odlučovacím zařízením CIPRES, typu CARM GH60S/F1. Regenerace je prováděna stlačeným vzduchem protiproudem. Jako základní surovina vstupující do tavícího procesu je vratný materiál (nálitky, vtoky), vracející se z technologického zpracování odlitků zpět na tavírnu. Jako další přísady jsou používány železný šrot ve formě kusového materiálu, balíků nebo třísek, legující přísady (FeCr, FeMn, FeSi, FeB, FeMo, FeW, FeSiCa), struskotvorné přísady (kazivec, vápno, syntetická struska, vápenec), dezoxidační přísady (Al), nauhličovací přísady (koks) a surové železo. Vlastní tavba probíhá v navazujících cyklech natavování vsázky, oxidace taveniny, rafinace a odpich. Elektrické obloukové pece jsou provozovány ve střídavém provozu, s výkonem 5 tun tekutého kovu za hodinu. Teplota kovu při odpichu činí cca 1320 až 1450 C, odlévání probíhá do pánví. Elektroindukční středofrekvenční pec typu ITM se 3 kelímky o objemu 3 x 2 t slouží k natavování a úpravě ocelí, případně pro tavení tvárné litiny. Doba tavení pevné vsázky ve středofrekvenční peci trvá přibližně 2,5 hod. Před středofrekvenční pecí je pánvové hospodářství, kde se provádí oprava, sušení a předehřev pánví pomocí hořáků na zemní plyn. Přípravny formovacích hmot sušení písku, příprava bentonitových a výplňových směsí. Sušárna písku je vybavena plynovou rotační sušárnou typu SCH 5, včetně fluidního chlazení. Je určena k sušení mokrého slévárenského písku z počáteční vlhkosti 3 8 % na konečnou vlhkost blížící se 0 %. Výkon sušícího zařízení je 5 t/h dle vstupní vlhkosti přiváděného písku, vyhřívání je prováděno hořákem na zemní plyn o spotřebě 50 m 3 /h, což odpovídá tepelnému výkonu 495 kw t. Teplota sušení je cca 800 C, teplota výstupního písku cca 20 C. Průchod písku sušárnou je kontinuální, sušení probíhá v 1 2 směnách. Sušený písek je dopravován vibračními trubkami do korečkového výtahu a systémem pásových dopravníků do zásobníků, odkud je odebírán k dalšímu zpracování. Odsávání zplodin je zavedeno na mokrý hladinový odlučovač typu MHA 6. Přípravna bentonitových formovacích směsí je vybavena třemi kolovými mísiči MK 2 Škoda Ostrov a dvěma planetovými mísiči. Kapacita mísiče MK 2 je 800 kg, planetového mísiče 100 kg. Základními surovinami pro výrobu směsí jsou křemenný písek, bentonit, jíl, vodní sklo, kamenouhelná moučka, soda, hydroxid sodný a dextrin. Hotová formovací směs je z mísičů vypouštěna do přepravních beden, ve kterých je dopravována na jednotlivé formovny. Přípravna formovacích směsí je vybavena odsáváním a znečištěná vzdušina je zavedena na mokrý odlučovač typu MHG 6 a dále po vyčištění vypouštěna do ovzduší. Přípravna výplňové směsi je vybavena dvěma kolovými mísiči MK 2 o kapacitě 800 kg. Přípravna pracuje s částečnou regenerací použitých formovacích směsí. Část vytlučeného písku z forem je zavážena pomocí jeřábového drapáku na třídící vibrační rošt, kde dochází k odloučení hrud, dále pásem k jednotlivým mísičům, kde je doplněna voda a jíl k obnovení vlastností směsi. Po promísení je hotová výplňová směs rozvážena systémem pásových dopravníků na jednotlivé formovny. Přípravna výplňové směsi je vybavena odsáváním a znečištěná vzdušina je zavedena na mokrý odlučovač typu MHG 6 a dále po vyčištění vypouštěna do ovzduší. 5

Formovny strojní formovna FOROMAT 30 A, strojní formovna RKT 108, strojní formovna KP, ruční formovna střední práce a formovna středních a velkých odlitků. Strojní formovna FOROMAT 30 A (II. pole) má kapacitu cca 80 forem za směnu při rozměru formovacích rámů 700 x 420 mm. Průměrná váha odlitků je 20 kg, výroba forem do bentonitové formovací směsi. Výplňová směs je skladována v plechových zásobnících zavážených dopravním pásem. Modelová formovací směs je převážena v bednách pomocí jeřábu a dávkována ručně. Hotové formy jsou ukládány na válečkové trati o délce 6 x 20 m, na které jsou odlévány ze zátkové licí pánve. Vytloukání vychladlých forem je prováděno pomocí vibračního závěsu. Vytlučená směs je převážena do přípravny výplňové směsi. Strojní formovna RKT 108 (II. pole) má kapacitu 20 forem za směnu při rozměrech formovacího rámu 1000 x 800 x 220/160 mm nebo průměru 1200 x 220/200 mm. Průměrná váha odlitků je 80 kg, výroba do klasické CT směsi vytvrzované oxidem uhličitým. Manipulace s formovací a výplňovou směsí je stejná jako na strojní formovně FOROMAT. Formy jsou po složení na válečkové trati převáženy mostovým jeřábem na licí pole. Strojní formovna KP (III. pole) má kapacitu 30 forem za směnu při rozměrech formovacího rámu 1000 x 600 x 220/160 nebo průměru 1200 x 220/160. Průměrná váha odlitků činí 80 kg, výroba forem do klasické CT směsi vytvrzované oxidem uhličitým. Manipulace s formovací směsí a odlitky je stejná jako na formovně FOROMAT. Formy u některých druhů materiálů jsou polévány na polévacím zařízení barvidly na bázi lihu pro zlepšení kvality povrchu odlitků. Ruční formovna střední práce (III. pole) má proměnnou kapacitu dle zakázkové náplně. Rozměry formovacích rámů 1500 x 1500 x 500/500. Výroba forem do bentonitových formovacích směsí (vázané CT) a výplňového písku pomocí pneumatické pěchovačky, odlévání zátkovou licí pánví. Formovna středních a velkých odlitků do samotuhnoucích směsí na bázi esterolu a vodního skla. Pracoviště je vybaveno dvouramenným kontinuálním mísičem T36/13 italské firmy IMF o výkonu 15 t/h. Jako pojivo je používáno vodní sklo, dodávané pod obchodním názvem Desil. Jako vytvrzovadlo je používána směs diacetinu a triacetinu, vhodným poměrem těchto složek je řízena rychlost tuhnutí forem. Po odlití jsou formy vytlučeny a veškerý odpadní písek je vyvážen na skládku. Jaderna je technologickým úsekem s výrobou jader v jadernících různé konstrukce, a to dřevěných, kovových a kombinovaných. Jádrová směs je připravována na mísiči T 36/15. Jádra se vyrábějí na vstřelovacím stroji KS 12 nebo ručně. Na vstřelovacím stroji KS 12 se používá CT směs vytvrzovaná oxidem uhličitým (obsah vodního skla cca 2,4 %). Při ruční výrobě jader je používána rovněž CT směs klasická nebo s přísadami pro zvýšení rozpadavosti jader po odlití (kamenouhelná moučka). Jádra jsou vyráběna pěchováním směsi do jaderníku pneumatickou pěchovačkou. Velká jádra jsou vyráběna na pracovišti formovny středních a velkých odlitků do samotuhnoucí směsi, která je shodná se směsí pro výrobu forem. Většina jader je natírána magnezitovým nebo korundovými nátěry na bázi lihu. Po natření jsou zapalována na kovových podložkách. Pracoviště jaderny nejsou odsávány. Čistírna je pracovištěm, na kterém se provádí tryskání odlitků, urážení a upalování nálitků a vtoků, broušení a čištění odlitků (prorážení, vybrušování, osekávání apod.). Nálitky a vtoky jsou upalovány kyslíko acetylenovým hořákem, u vysokolegovaných materiálů pomocí prášku. Paličská pracoviště jsou odsávána filtrační stanicí CIPRES. Po odstranění nálitků a vtoků jsou odlitky tryskány ocelovými broky v tryskacích zařízeních: Tryskače pásové typu PTB 5 otryskávají odlitky metacími koly proudem ocelových broků o průměru cca 2 2,5 mm metacími koly. 6

Vodní tryskač VT 4 x 5 m čistí odlitky vodním paprskem z tryskací pistole o tlaku 80 až 120 atmosfér. Zdrojem tlakové vody jsou vysokotlaká čerpadla Sigma. Tryskání je prováděno v kabině s vnitřní obsluhou. Maximální rozměr tryskaného kusu je 3,5 x 2,5 m. Tryskač TKM 40.11 tryská odlitky proudem ocelových broků z pěti metacích kol. Maximální hmotnost tryskaného odlitku je 10 t. Tryskací komora je odsávána a znečištěná vzdušina je čištěna mokrým odlučovačem typu MHG 6. Komorový závěsný tryskač OMSG CAPRI 25 25H23 je vybaven čtyřmi metacími koly a závěsnou drážkou. Závěsný tryskač je odsáván přes tkaninový filtr a vyčištěný vzduch je vracen zpět do haly. Maximální rozměr tryskaného kusu je 2,5 x 2,5 x 2 m. Stopy po vtokových soustavách a nálitcích jsou obrušovány pomocí kyvadlových brusek. Pracoviště s kyvadlovými bruskami jsou odsávána a vzdušina je před vypouštěním do ovzduší čištěna v mokrých odlučovačích typu MHG 6. Tepelné zpracování odlitků slouží k úpravě odlitků za tepla v procesech žíhání na měkko, normalizace, zušlechťování a kalení. Odlitky určené k tepelnému zpracování jsou nakládány na zavážecí vozy a pomocí přesuvny dopravovány do jednotlivých pecí. Pracoviště tepelného zpracování je vybaveno následujícími pecemi: Metanové žíhací pece č. I, II a III, ve kterých je prováděno základní tepelné zpracování jako žíhání na měkko a normalizace. Metanová žíhací pec č. IV, ve které je prováděno náročnější tepelné zpracování, převážně manganových austenitických ocelí, včetně kalení. Kalení je prováděno ve vodní lázni. Elektrické žíhací pece E 1, E 2 a E 3 jsou v současné době mimo provoz. U všech tepelně zpracovávaných odlitků je prováděna konečná úprava tryskáním. Doprovodné procesy dílna oprav modelů, dílna k přípravě vzorků k mechanickým zkouškám. V dílně oprav modelů jsou prováděny nenáročné opravy modelů a modelových desek. Organizačně je dílna začleněna pod středisko Formovna a je vybavena základními stroji (srovnávačka, protahovačka, bruska, soustruh, vrtačka). V dílně k přípravě vzorků k mechanickým zkouškám jsou vyráběna zkušební tělesa pro mechanickou laboratoř, tzn. zkoušky na pevnost v tahu a vrubové zkoušky. Dílna je vybavena frézkou a soustruhem. 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 Slévárna oceli a tvárné litiny s projektovanou kapacitou odlitků 29 t/den (15 000 t tekutého kovu za rok), zaměřená na výrobu odlitků nástrojů pro tváření kovů za tepla i za studena, nástrojů na příčné klínové válcování a nástrojů pro plošné tváření kovů metodou odlévání z ocelolitiny, tvárné litiny, konstrukční a legované oceli. Z hlediska technologie výroby kovů se jedná o jejich nekontinuální tavení a odlévání. Slévárna obsahuje dále posuzovaná zařízení: Tavírna se 2 ks elektrických obloukových pecí typu OTO 5 o obsahu 5 t tekutého kovu, slouží k tavení kovu pro výrobu odlitků z uhlíkaté, nízko a vysokolegované oceli. Elektrické obloukové pece jsou vybaveny tkaninovým odlučovacím zařízením CIPRES, typu CARM GH60S/F1 firmy CIPRES. Dále je tavírna osazena jednou tříkelímkovou středofrekvenční pecí typu ITM o objemu 3 x 2 t sloužící k natavování a úpravě ocelí, případně pro tavení tvárné litiny. Doba tavení pevné vsázky ve středofrekvenční peci trvá přibližně 2,5 hod. EIP není odsávána. Vsázka je připravována z ocelového šrotu, vratného materiálu, slévárenského surového železa a struskotvorných přísad. 7

Pánvové hospodářství, kde se provádí oprava, sušení a předehřev pánví pomocí hořáků na zemní plyn. Pracoviště není odsáváno. Přípravna formovacích směsí sestává ze sušárny písku, přípraven bentonitových formovacích směsí a výplňových směsí. Sušárna písku je vybavena plynovou rotační sušárnou typu SCH 5, včetně fluidního chlazení. Výkon sušícího zařízení je 5 t/h dle vstupní vlhkosti přiváděného písku, vyhřívání je prováděno hořákem na zemní plyn o spotřebě 50 m 3 /h, což odpovídá tepelnému výkonu 495 kw t. Odsávání zplodin je zavedeno na mokrý hladinový odlučovač typu MHA 6. Přípravna bentonitových formovacích směsí je vybavena třemi kolovými mísiči MK 2 Škoda Ostrov a dvěma planetovými mísiči. Kapacita mísiče MK 2 je 800 kg, planetového mísiče 100 kg. Přípravna je vybavena odsáváním a znečištěná vzdušina je zavedena na mokrý odlučovač typu MHG 6 a dále po vyčištění vypouštěna do ovzduší. Přípravna výplňové směsi je vybavena dvěma kolovými mísiči MK 2 o kapacitě 800 kg. Přípravna pracuje s částečnou regenerací použitých formovacích směsí a je vybavena odsáváním, znečištěná vzdušina je zavedena na mokrý odlučovač typu MHG 6 a dále po vyčištění vypouštěna do ovzduší. Zařízení formovny sestává z pracovišť strojní formovny FOROMAT 30 A, strojní formovny KP, ruční formovny střední práce, formovny středních a velkých odlitků. Formovny nejsou odsávány. Strojní formovna FOROMAT 30 A (II. pole) má kapacitu cca 80 forem za směnu při rozměru formovacích rámů 700 x 420 mm. Pracuje na bázi bentonitové formovací směsi. Vytlučená směs po odformování je převážena do přípravny výplňové směsi k regeneraci. Strojní formovna RKT 108 (II. pole) má kapacitu 20 forem za směnu. Pracuje na bázi klasické CT směsi vytvrzované oxidem uhličitým. Manipulace s formovací a výplňovou směsí je stejná jako na strojní formovně FOROMAT. Strojní formovna KP (III. pole) má kapacitu 30 forem za směnu. Pracuje na bázi klasické CT směsi vytvrzované oxidem uhličitým. Manipulace s formovací směsí a odlitky je stejná jako na formovně FOROMAT. Formy u některých druhů materiálů jsou polévány na polévacím zařízení barvidly na bázi lihu pro zlepšení kvality povrchu odlitků. Ruční formovna střední práce (III. pole) má proměnnou kapacitu dle zakázkové náplně. Výroba forem je prováděna z bentonitových formovacích směsí (vázané CT) a výplňového písku pomocí pneumatické pěchovačky. Formovna středních a velkých odlitků je prováděna na bázi samotuhnoucích směsí na bázi esterolu a vodního skla. Pracoviště je vybaveno dvouramenným kontinuálním mísičem T36/13 italské firmy IMF o výkonu 15 t/h. Po odlití jsou formy vytlučeny a veškerý odpadní písek je vyvážen na skládku. Jaderna je technologickým úsekem s výrobou jader v jadernících různé konstrukce, a to dřevěných, kovových a kombinovaných. Jádrová směs je připravována na mísiči T 36/15. Jádra se vyrábějí na vstřelovacím stroji KS 12 nebo ručně. Na vstřelovacím stroji KS 12 se používá CT směs vytvrzovaná oxidem uhličitým (obsah vodního skla cca 2,4 %). Při ruční výrobě jader je používána rovněž CT směs klasická nebo s přísadami pro zvýšení rozpadavosti jader po odlití (kamenouhelná moučka). Jádra jsou vyráběna pěchováním směsi do jaderníku pneumatickou pěchovačkou. Velká jádra jsou vyráběna na pracovišti formovny středních a velkých odlitků do samotuhnoucí směsi, která je shodná se směsí pro výrobu forem. Většina jader je natírána magnezitovým nebo korundovými nátěry na bázi lihu. Po natření jsou zapalována na kovových podložkách. Pracoviště jaderny nejsou odsávány. Čistírna je pracovištěm, na kterém se provádí tryskání odlitků, urážení a upalování nálitků a vtoků, broušení a čištění odlitků (prorážení, vybrušování, osekávání apod.). 8

Nálitky a vtoky jsou upalovány kyslíko acetylenovým hořákem, u vysokolegovaných materiálů pomocí prášku. Paličská pracoviště jsou odsávána filtrační stanicí CIPRES. Po odstranění nálitků a vtoků jsou odlitky tryskány ocelovými broky v pásových tryskačích typu PTB 5, vodním tryskači typu VT 4 x 5 m, tryskači TKM 40.11 v tryskací komoře, která je odsávána a znečištěná vzdušina je čištěna mokrým odlučovačem typu MHG 6, komorovém závěsném tryskači OMSG CAPRI 25 25H23, který je odsáván přes tkaninový filtr a vyčištěný vzduch je vracen zpět do haly. Stopy po vtokových soustavách a nálitcích jsou obrušovány pomocí kyvadlových brusek. Pracoviště s kyvadlovými bruskami jsou odsávána a vzdušina je před vypouštěním do ovzduší čištěna v mokrých odlučovačích typu MHG 6. Tepelné zpracování odlitků slouží k úpravě odlitků za tepla v procesech žíhání na měkko, normalizace, zušlechťování a kalení v žíhacích pecích č. I, II a III, vytápěných zemním plynem, ve kterých je prováděno základní tepelné zpracování jako žíhání na měkko a normalizace. V plynové žíhací peci č. IV je prováděno náročnější tepelné zpracování, převážně manganových austenitických ocelí, včetně kalení ve vodní lázni. Elektrické žíhací pece E 1, E 2 a E 3 jsou v současné době mimo provoz. U všech tepelně zpracovávaných odlitků je prováděna konečná úprava tryskáním. Doprovodné procesy jsou prováděny v dílně oprav modelů a v dílně přípravy vzorků k mechanickým zkouškám. 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Nejsou v žádosti uvedeny. 2.3. Přímo spojené činnosti Přípravna formovacích hmot jako technologický úsek slouží k přípravě směsí nutných pro výrobu forem k odlévání finálních výrobků. Formovny slouží k výrobě forem k odlévání finálních výrobků. Po odlití jsou odlitky vytlučeny a odděleny od formovací směsi, následně vyjmuty z formovacího rámu s následným zbavením vtoků a nálitků ručním otloukáním kladivy. Jaderna je technologickým úsekem s výrobou jader v jadernících různé konstrukce. Výroba jader se provádí metodou vstřelování jádrové směsi do forem a vytvrzováním oxidem uhličitým nebo na ručním pracovišti. Čistírna je technologickým úsekem, na kterém se provádí tryskání odlitků, urážení a upalování nálitků a vtoků, broušení a čištění odlitků (prorážení, vybrušování, osekávání apod.). Tepelné zpracování odlitků je prováděno v pecích žíháním na měkko, normalizací, zušlechťováním a kalením. Strojírna je provozním souborem slévárny, sloužící pro externí opravy obráběcích strojů, lisů, bucharů a dalších strojních zařízení. Dále slouží k výrobě komponentů a údržbě obráběcích nástrojů pro vlastní potřebu i pro externí zákazníky. Strojírna lakovna slouží k povrchové úpravě výrobků Šmeral Brno a.s. a sestává ze dvou stříkacích boxů o rozměrech 4,2 m x 3,5 m x 2,5 m, prostoru pro občasné nanášení nátěrových hmot o rozměru 4,5 m x 5,0 m x 8,0 m a příručního skladu 9

nátěrových hmot. Lakování odlitků se provádí stříkáním, případně máčením odlitků v máčecích koších do namáčecí vany, která je umístěna v samostatné místnosti. K povrchové úpravě odlitků máčením a stříkáním jsou používány jak vodou ředitelné, tak i syntetické laky. Dle oznamovacích listů provozovatele (viz přílohy č. XI. 1a a XI.1b žádosti) se sumární spotřeba organických rozpouštědel v letech 2005 a 2006 pohybovala v rozmezí 1,1071 až 1,3274 t/r (včetně lihových nátěrů forem a jader Slévárny). Spotřeba rozpouštědel lakoven není specifikována. Doprava a manipulace s odlitky je prováděna na podvěsné jeřábové drážce. Stříkací boxy jsou v provedení s otevřeným stropem se suchým odlučovacím systémem, skládajícím se z podlahových roštů, žaluzií a filtrů. Boxy jsou osazeny vraty, přívod vzduchu do prostoru stříkání je proveden potrubím, opatřeným výustkami. Pracoviště pro občasné nanášení nátěrových hmot, tmelení a broušení je odsáváno přes suché rošty ventilátory umístěnými na sloupech haly. Deemulgační stanice slouží k fyzikálně-chemické úpravě odpadních olejových řezných emulzí. Zařízení sestává z reaktoru na chemické rozrážení emulze pomocí HCl, stahování emulze, sedimentace kalu koagulací Al 2 (SO 4 ) 3 a neutralizace odpadní vody Ca(OH) 2 před vypouštěním do kanalizace. Provoz deemulgační stanice byl v listopadu roku 2006 ukončen a zařízení demontováno. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností vychází z kapitol 5.1.1 5.1.3 žádosti. Popis jednotlivých zařízení a pracovišť je součástí žádosti o vydání IP. Přesné technické parametry jsou součástí kapitoly 5 žádosti o vydání IP a provozních řádů zařízení. Poznámka: Do části 2.3 vyjádření navrhujeme zařadit chybějící činnosti, neuvedené v kap. 5.1.3 žádosti, jako Údržbu a opravy zařízení, při níž vzniká řada nebezpečných odpadů, Monitoring a měření, obsahující způsob plánování a zjišťování koncentrací znečišťujících látek v jednotlivých složkách životního prostředí. Dále navrhujeme zařadit Odpadové hospodářství, zahrnující způsob nakládání s odpady, Vodní hospodářství se systémem zajišťování zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami a Vytápění objektů. 3. Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č.j. JMK 85845/2007, ze dne 28.6.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP Šmeral Brno a.s., pro zařízení Slévárna. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 10

4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení Pokud u jednotlivých podmínek není uvedeno jinak, platí závazný termín dosažení od data nabytí právní moci IP. 4.1. Ovzduší Kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byla provedena provozovatelem a je uvedena tak, jak je definována v příloze č. 1, bodu 2.4 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., 4 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb., příloze č. 2, bodu 4.2 vyhlášky č. 509/2005 Sb. a v příloze č. IV žádosti o vydání IP. Poznámka: Provozovatel předložil v přílohách č. X. 1a a X. 1b žádosti provozní řády VZZO Šmeral Brno a.s. Tavírna a Šmeral Brno Lakovna, které byly schváleny a vydány rozhodnutím KÚ JMK, odborem ŽPZ, č.j. JMK 30442/2004 OŽPZ/Bo/2, ze dne 17.12.2004. Provozovatel předložil v příloze č. II.2 žádosti povolení KÚ JMK, odboru ŽP, č.j. JMK 7580/2005 OŽP/Št/roz, ze dne 21.4.2005, k uvedení stavby VZZO Šmeral a.s. Lakovna do trvalého provozu. Provozovatel uvedl v příloze č. X.3 žádosti posouzení TOP-ENVI Tech, spol. s r.o., o nemožnosti autorizovaného měření emisí na zdroji č. 103 EIP. Provozovatel uvedl v příloze č. XII žádosti protokoly z autorizovaného měření emisí (neúplné) zdrojů znečišťování ovzduší. Návrh závazných emisních limitů je dále uveden pro zdroje uvedené žadatelem v kap. 5.1 a kap. 8 žádosti o vydání IP. 1) Dodržovat navržené emisní limity uvedené v následujících tabulkách Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů pro provoz 100 Tavírna Elektrické obloukové pece OTO 5 Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 101 Elektrická oblouková pec A 102 Elektrická oblouková pec B (filtrační stanice s textilními filtry fy CIPRES) Výduchy č. 101 a 102 Velké zdroje znečišťování ovzduší TZL 75 1) (do 31.12.2009) 20 1) (od 1.1.2010) NO x jako NO 2 400 1) 100 20 CO 1 000 1) 500 2 500 (při hmotnostním SO 2 toku vyšším než 20 kg/h) 2) 100 (bez závislosti na hmotnostním toku) 11

1) 2) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., bod 2.4 vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skupina 1 Specifické emisní limity pro TZL, NO 2 a CO znamenají koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních stavových podmínek plynu (vztažné podmínky A). Jednorázové autorizované měření TZL, NO 2 a CO bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. b) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za kalendářní rok. Obecný emisní limit pro SO 2 znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí SO 2 bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. b) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za kalendářní rok. Povinnost měření těchto látek je navržena z důvodu prosazování nauhličovadel s obsahem síry ve vsázce do pece. Zařízení EOP spadá dle bodu (1) 17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. mezi jmenovitě určené zdroje. Povinnost měřit další znečišťující látky je dána bodem (2) 17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Pro tyto látky jsou navrženy obecné emisní limity. Při jednorázovém autorizovaném měření znečišťujících látek Cd, Hg, As, Pb, Zn, PCB, PAH, PCDD a PCDF je zjišťována koncentrace příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku) při vztažných podmínkách B. Četnost měření látek dle bodu (2) 17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude 1 x za 3 kalendářní roky. Tabulka 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů pro provoz 100 Tavírna Středofrekvenční EIP ITM 3 x 2 t Emisní zdroj Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 103 EIP ITM 3 x 2 t (bez odsávání) 75 1) (do 31.12.2009) Výduch č. 103 Velký zdroj znečišťování ovzduší TZL 20 1) (od 1.1.2010) * nestanoven (emise neměřitelné) 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. Poznámka * : Zařízení není vybaveno odsáváním znečištěné vzdušiny, emise nelze autorizovaným měřením stanovit. Emisní faktor není pro tento zdroj legislativně stanoven. Ve smyslu Slévárenské ročenky z roku 1993 stanovena hodnota měrné emise pro TZL v rozsahu 0,12 0,7 kg/t tekutého kovu, pro BAT doporučen limit 0,2 kg/t. Ke zpoplatnění emisí doporučujeme stanovit bilanční limit v hodnotě 0,3 kg/t tekutého kovu. 12

Tabulka 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů pro provoz Příprava formovacích směsí Rotační sušárna písku SCH 5 na zemní plyn Emisní zdroj Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 104 Rotační bubnová sušárna SCH 5 TZL 100 1) 50 (mokrý hladinový odlučovač MHA 6) Výduch č. 104 (9) Střední zdroj znečišťování ovzduší NO x jako NO 2 CO 500 2) (při hmot. toku vyšším než 10 kg/h) 800 2) (při hmot. toku vyšším než 5 kg/h) 100 (bez závislosti na hmotnostním toku) 50 (bez závislosti na hmotnostním toku) 1) 2) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky. Obecný emisní limit pro NO 2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí NO 2 a CO bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky. Tabulka 4.1.4. Návrh závazných emisních limitů pro provoz Příprava formovacích hmot mísiče bentonitových formovacích a výplňových směsí (částečná regenerace) Emisní zdroj 104 Mísiče formovacích písků 3 x MK 2 planetový mísič (mokrý odlučovač MHG 6) Výduch č. 104 Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 105 Mísiče výplň. písků 2 x MK 2 (mokrý odlučovač MH 3) Výduch č. 105 TZL 100 1) 50 Střední zdroje znečišťování ovzduší 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. 13

Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. Tabulka 4.1.5. Návrh závazných emisních limitů pro zařízení Rozbrušování šamotu Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 106 Rozbrušování šamotu (mokrý odlučovač MHG 6) Výduch č. 106 Střední zdroj znečišťování ovzduší 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. TZL 100 1) 50 Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. Tabulka 4.1.6. Návrh závazných emisních limitů pro provoz Tepelné zpracování odlitků Slévárny (přímý procesní ohřev) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) 1) 2) 114 a Žíhací pec č. I 114 b Žíhací pec č. II 114 c Žíhací pec č. III 114 Žíhací pec č. IV (Výduchy č. 114 a 115) Střední zdroje znečišťování ovzduší TZL 100 1) 20 500 NO x po přepočtu (při hmot. toku na NO 2 vyšším než 10 kg/h) CO nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. vyhláška č. 356/2002 Sb., příloha č. 1, skup. 1 2) 800 2) (při hmot. toku vyšším než 5 kg/h) 100 (bez závislosti na hmotnostním toku) 50 (bez závislosti na hmotnostním toku) Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. d) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 14

30 měsíců od data předchozího měření. Obecný emisní limit pro NO 2 a CO znamená koncentraci příslušných látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B). Jednorázové autorizované měření emisí NO 2 a CO bude prováděno 1 x za 5 kalendářních roků. Tabulka 4.1.7. Návrh závazných emisních limitů pro provoz 300 Čistírna a hrubovna odlitků (tryskání, broušení odlitků) Emisní limity Návrh závazného Emisní zdroj Látka nebo podle platné emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) 107 Komorový tryskač TKM (mokrý odlučovač MHG 6) Výduch č. 107 108 Stolový tryskač I. pole (mokrý odlučovač HFT 27) Výduch č. 108 109 Kyvadlové brusky hrubovna (mokré odlučovače MHG 6) Výduchy č. 109a a 109b 110 Pásový tryskač WS (mokrý odlučovač MHG 6) Výduch č. 110 111 Pásový tryskač PTB 5 I. pole (mokrý odlučovač MHG 6) Výduch č. 111 112 Pásový tryskač PTB 5 NC (bez odlučovače) Výduch č. 112 113 Kyvadlové brusky NC (bez odlučovače) Výduch č. 113 Pálení nálitků a vtoků (látkový odlučovač CIPRES) TZL 100 1) 50 Střední zdroje znečišťování ovzduší 1) nařízení vlády č. 615/2006 Sb., příloha č. 1, bod 2.4. Pro TZL specifický emisní limit znamená koncentraci příslušné látky za obvyklých provozních podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky C). Jednorázové měření emisí TZL u zařízení s odlučovači TZL bude prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. c) vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. U zdrojů bez odlučovačů (č. 112 a 113) bude jednorázové měření emisí TZL prováděno ve smyslu 8 odst. (2) písm. d) 15

vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření. Poznámka: U komorového závěsného tryskače CAPRI 25 (bez odlučovače a výduchu, vzdušina vypouštěna do haly) nelze závazný emisní limit stanovit. Tabulka 4.1.8. Návrh závazných emisních limitů pro zdroje vytápění a temperování hal nástěnnými teplovzdušnými plynovými jednotkami Robur Emisní limity Návrh závazného Látka nebo podle platné Emisní zdroj emisního limitu ukazatel legislativy (mg/m 3 (mg/m 3 ) ) Teplovzdušné jednotky Robur (124 ks jednotek o celkovém tepel. výkonu 6,385 MW t ) (bez odsávání vzdušiny) Střední zdroj znečišťování ovzduší NO x jako NO 2 200 1) * nestanoven SO 2 35 1) * nestanoven CO 100 1) * nestanoven 1) nařízení vlády č. 352/2002 Sb., příloha č. 4, bod 1.1.7 Poznámka * : Zařízení nejsou vybavena odsáváním znečištěné vzdušiny, emise nelze autorizovaným měřením stanovit. Navrhujeme stanovení emisí znečišťujících látek ke zpoplatnění bilančně z roční spotřeby zemního plynu ve smyslu přílohy č. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Tabulka 4.1.9. Návrh závazných emisních limitů pro Strojírna Lakovny Emisní zdroj 119, 121 Lakovna stříkací boxy a sušárna (rošty, žaluzie, filtry) 120 Lakovna volné plochy (suché filtrační rošty) Látka nebo ukazatel Emisní limity podle platné legislativy (mg/m 3 ) Návrh závazného emisního limitu (mg/m 3 ) TZL 3 1) 3 VOC (jako TOC) 50 1) 50 Výduchy neuvedeny Limitní měrná 90 g/m 2 1) výrobní emise TOC Střední zdroj znečišťování 90 g/m 2 ovzduší (spotřeba OR menší jak 1,3 t/r) Fugitivní emise 20 % 1) 20 % 1) vyhláška č. 355/2002 Sb., příloha č. 2, bod 4.2.2 ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb. Specifické emisní limity pro TZL a TOC znamenají koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (vztažné podmínky B). Jednorázové měření emisí TZL a TOC bude 16

prováděno 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. Poznámka: Pracoviště pánvového hospodářství na opravy, sušení a předehřev licích pánví s procesními ohřevy hořáků na zemní plyn, které není odsáváno, nejsou stanoveny emisní limity. Emise TZL, NO 2 a CO budou zpoplatňovány bilančně dle roční spotřeby ZP na základě hodnot emisních faktorů, uvedených v příloze č. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Snížení emisních limitů vychází z posouzení naměřených hodnot koncentrací škodlivin, uvedených v protokolech autorizovaného měření, s hodnotami zákonných limitů, z BAT parametrů pro danou technologii, typu koncového čištění vzdušiny, včetně porovnání s obdobnými technologiemi v ČR. V průběhu řízení budou schváleny aktualizované Soubory technických provozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řády) ve smyslu 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. pro velké zdroje znečišťování ovzduší, zpracované dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Aktualizované provozní řády budou odsouhlaseny OI ČIŽP, včetně kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, jejich jednotných názvů a evidenčních čísel, včetně definovaných výduchů. V provozních řádech budou zapracovány podmínky IP. 4.2. Voda Poznámka: Provozovatel má zpracován a Magistrátem města Brna, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství, schválen Plán opatření pro případy havárií na povrchových nebo podzemních vodách pro areál Šmeral Brno a.s., Křenová 65c, 658 25 Brno (Havarijní plán), pod zn. VLHZ č.j. 3619/06-Te/Dr-12, ze dne 21.8.2006, zpracovaný ve smyslu vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, který bude nahrazen řízením o vydání IP. V provozovně Šmeral Brno a.s. je používána pro technologické i pro sociální účely pouze pitná voda. Pitná voda je odebírána z vodovodu pro veřejnou potřebu na základě uzavřené smlouvy se společností Brněnské vodovody a kanalizace, a.s. Smlouva s vodárenskou společností je uvedena v příloze č. XVI.1 žádosti. V současné době je směs průmyslových, splaškových a dešťových odpadních vod sváděna jednotnou kanalizací do kanalizace pro veřejnou potřebu a odtud na čistírnu odpadních vod společnosti Brněnské vodovody a kanalizace, a.s. Jednotná kanalizace v areálu Šmeral Brno a.s. je provozována dle platného Provozního řádu kanalizace. 1) Dodržovat podmínky Kanalizačního řádu města Brna. T: Od nabytí právní moci IP. 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk Provozovna Šmeral Brno a.s. je charakterem své činnosti a polohou umístění zdrojem hluku. Za hlavní zdroje hluku lze označit tryskací stroj CAPRI 25/25 H23 a provoz hladinových 17

odlučovačů slévárny. V roce 2006 byly provedeny hlukové studie, a to pro hladinové odlučovače Slévárny Šmeral Brno a.s., tryskací stroj CAPRI 25/25 H23 a dále měření hluku mimo areál závodu Šmeral Brno a.s. Protokoly o měření hluku jsou uvedeny v příloze č. XIV.1 XIV.3 žádosti. 1) Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v nařízení č. 148/2006 Sb. Denní doba 50 db (6,00 až 22,00) Pro noční dobu 40 db (22,00 až 6,00) 2) Bude prováděno každoroční měření hluku z reálného provozu zařízení v době noční ve vztahu k nejbližším chráněným prostorům staveb (ul. Stavební, Brno), které jsou definovány 30 odst.3 zákona č. 258/2000 Sb., s četností 1 x za rok v měsících červen až srpen. Měřením bude doloženo nepřekročení hygienických limitů hluku stanovených příslušnými právními předpisy. Výsledky měření budou vždy předloženy na KHS k posouzení. Měření hluku musí provést autorizovaná nebo akreditovaná osoba. b) Vibrace Závazné podmínky nejsou navrženy. c) Neionizující záření Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.4. Nakládání s odpady Se vzniklými odpady bude nakládáno dle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Poznámka: Provozovatel má udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru ŽP, zn. ŽP/63394/03/KUCB, ze dne 12.1.2004 (viz příloha č. II.4 žádosti). Provozovatel předložil v příloze č. XVIII.5 žádosti provozní řád zařízení k odstraňování odpadu Deemulgační stanice, který byl schválen a vydán rozhodnutím KÚ JMK, odborem ŽP, č.j. JMK 36744/2003/OŽPZ/Vz, ze dne 16.3.2004. Provoz stanice byl v listopadu roku 2006 ukončen a zařízení bylo demontováno. Provozovatel naplňuje podmínku 44 zákona o odpadech, týkající se povinnosti zpracování Plánu odpadového hospodářství (viz kap. 10.1 žádosti). Plán odpadového hospodářství nebyl k žádosti předložen a nelze se k němu vyjádřit. Provozovatel nenaplňuje zákonné podmínky pro ustanovení odpadového hospodáře společnosti ve smyslu 15 odst. 2 zákona č.185/2001 Sb., ve znění zákona č. 106/2005 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Provozovatel uvádí v kap. 10.1 žádosti velkou produkci odpadu katalog. č. 20 03 01 Směsný komunální odpad (32,176 t v r. 2006). Není zřejmé, jakým způsobem naplňuje zákonnou povinnost separace využitelných složek tohoto odpadu a jak s nimi dále nakládá. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady bude nahrazen řízením o vydání IP. K ústnímu jednání o žádosti může provozovatel aktualizovat seznam N odpadů, vznikajících a evidovaných pouze v posuzovaném zařízení Slévárna Šmeral Brno a.s., který bude zahrnut do IP. 18

1) Provozovatel předloží před vydáním IP ve smyslu 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech na základě ustanovení 39 odst. 3 téhož zákona ohlášení o přebírání a využívání odpadu katalog. č. 17 04 05 jako surovinové vsázky do EOP a EIP Tavírny. 2) Provozovatel předloží před vydáním IP ve smyslu 44 zákona o odpadech Plán odpadového hospodářství společnosti. 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Tři měsíce před ukončením provozu bude předložen povolovacímu orgánu Plán postupu ukončení provozu podléhající schválení všemi dotčenými orgány. 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Provozovatel nedoložil v žádosti bezpečnostní listy všech nebezpečných látek a přípravků, skladovaných a používaných v posuzovaných zařízeních. Všechny bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků musí odpovídat požadavkům vyhlášky č. 231/2004 Sb. a 23 zákona č. 356/2003 Sb. Podle zákona č. 356/2003 Sb. je třeba označit používané chemické látky a chemické přípravky, skladované nebezpečné chemické látky a přípravky. Pověřená osoba nakládající s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech chemických látek. Provozovatel dále v příloze č. XVIII.3 žádosti předložil seznam všech nebezpečných odpadů, pro které jsou vypracovány identifikační listy (ILNO). Při periodickém školení obslužného personálu musí provozovatel zdůrazňovat i hlediska související s ochranou zdraví a životního prostředí. 4.7. Hospodárné využití surovin a energie Poznámka: Provozovatel naplňuje podmínky pro zpracování Energetického auditu společnosti, vyplývající ze zákonného ustanovení 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 406/2000 Sb. a 10 odst. 2 vyhlášky č. 213/2001 Sb., jeho celková roční spotřeba energií činí cca 124 000 GJ (viz údaj z roku 2006 v kap. 7.4.1 žádosti). Energetický audit byl vypracován v srpnu roku 2001 společností TEBODIN, pro Šmeral Brno a.s. 1) Provozovatel předloží na KÚ JMK, odbor ŽP, harmonogram závazných opatření, vyplývajících z optimálních variant závěrečného doporučení auditora, týkajících se zvýšení úrovně ochrany ŽP při provozu posuzovaného zařízení, úspor surovin a energetických zdrojů (plyn, elektrická energie a voda), včetně termínů jejich realizace. T: bude dohodnut na ÚJ o žádosti 4.8. Opatření pro předcházení haváriím Poznámka: Provozovatel nepředložil ve smyslu ustanovení 4 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti a zařazení 19

objektu nebo zařízení do skupiny A či B, ze kterého by vyplynulo, že objekty zařízení, v nichž jsou umístěny či využívány nebezpečné chemické látky a přípravky, nesplňují podmínky pro limitní množství dle tabulky I či tabulky II přílohy č. 1 zákona. 1) Provozovatel předloží na KÚ JMK, odbor ŽP, ve smyslu ustanovení 4 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, protokolární oznámení o hodnocení rizikovosti a zařazení objektů nebo zařízení do skupiny A či B. T: k termínu ÚJ 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.10. Dálkové přemísťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Závazné podmínky nejsou navrženy. Poznámka: Dle předložených podkladů zařízení není zdrojem dálkového přenosu znečištění (viz kap. 3.1 žádosti). 4.11. Další podmínky Provozovatel v žádosti neuvádí žádná závazná plánovaná opatření v oblasti úspor surovin, energií a zvýšení úrovně ochrany životního prostředí mimo ta, která již byla dříve provedena. Závazné podmínky nejsou navrženy. 4.12. Kontrola a monitorování Viz. kapitola 4.1. a kapitola 4.13 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP KÚ Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, ke 30. 4. běžného roku. ohlásit KÚ Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, plánovanou změnu zařízení. neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. 5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KÚ Jihomoravského kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: 20

Krajská hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, Jeřábkova 4, 602 00 Brno, č.j. 8589/2007/BM/HOK/Pla, ze dne 1.8.2007. Magistrát města Brno, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství, Kounicova 67, 601 67, zn.: VLHZ-sp.zn.1262/07, č.j. 3454/07-Záv,Vo.Mat!Dv-4, ze dne 24 7.2007 bez připomínek. Magistrát města Brno, odbor životního prostředí, Kounicova 67, 601 67, zn. ŽP/37577/07/ZAH, ze dne 27.7.2007 bez připomínek. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno, Lieberzeitova 14, 614 00, zn. 47/1PP/0719407.02/07/BL V, ze dne 19.7.2007 bez připomínek. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno, č.j. JMK86573/2007 OŽP/Mik, ze dne 29.7.2007. Vypořádání s připomínkami Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně: KHS JMK posoudila žádost o vydání IP jako orgán ochrany veřejného zdraví věcně a příslušně dle 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků a jako dotčený správní úřad ve smyslu zákona č. 76 Sb., vydává toto z á v a z n é s t a n o v i s k o : Do závazných podmínek provozu zařízení v kapitole hluk a vibrace bude zahrnuta následující podmínka: bude prováděno každoroční měření hluku z reálného provozu zařízení v době noční ve vztahu k nejbližším chráněným prostorům staveb (ul. Stavební, Brno), které jsou definovány 30 odst.3 zákona č. 258/2000 Sb., s četností 1 x za rok v měsících červen až srpen. Měřením bude doloženo nepřekročení hygienických limitů hluku stanovených příslušnými právními předpisy. Výsledky měření budou vždy předloženy na KHS k posouzení. Měření hluku musí provést autorizovaná nebo akreditovaná osoba. Zohledněno v kap. 4.3. Vypořádání s připomínkami KÚ Jihomoravského kraje, odboru ŽP: Krajský úřad Jihomoravského kraje obdržel dne 29.6.2007 žádost o vyjádření pro zařízení Šmeral Brno a.s. provozovna společnosti Brno v k.ú. Trnitá, dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje prověřil předloženou žádost z hlediska své přenesené působnosti a v souladu s 9 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění vydává následující v y j á d ř e n í : 1) Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ) a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Dotčeným věcně a místně příslušným vodoprávním úřadem k vydání vyjádření podle ustanovení 18 vodního zákona a souhlasu podle ustanovení 17 vodního zákona, je 21

vodoprávní úřad první instance, tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě požadované činnosti nebo stavby, v daném případě se jedná o Magistrát města Brna. Nenašli jsme rozhodnutí o schválení provozního řádu kanalizace a deemulgační stanice. 2) Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o ochraně ovzduší ) a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Předmětem tohoto IP jsou následující stacionární zdroje znečišťování ovzduší, provozované společností Šmeral Brno a.s., umístěné v provozovně Brno, Křenová 65 c: Elektrická oblouková pec A 101 stávající, stacionární, velký zdroj znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.4. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.) Elektrická oblouková pec B 102 stávající, stacionární, velký zdroj znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.4. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.) Elektrická indukční pec 103 stávající, stacionární, velký zdroj znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.4. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.) Slévárenské technologie stávající, stacionární, střední zdroje znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.4. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb. jako doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem): Mísiče výplňových písků 105 (202) Rozbrušování šamotu 106 (301) Povrchová úprava kovů stávající, stacionární, střední zdroje znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.6. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.): Komorový tryskač 107 (302) Stolový tryskač 108 (303) Pásový tryskač WS hrubovna 101 (305) Pásový tryskač PTB 5 NC 112 (307) Pásový tryskač pole 111 (306) Metací stroj CAPRI Obrábění kovů stávající, stacionární, střední zdroje znečišťování ovzduší (zařazení dle bodu č. 2.7. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb.): Kyvadlové brusky hrubovna 109 (304) Brusírna nářadí ZN 504 Brusírna nástrojů, strojírna 505 Kyvadlové brusky NC 113 (308) Přímý procení ohřev, stávající, stacionární, střední zdroje znečišťování ovzduší (zařazení dle 3 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 615/2006 Sb.): Sušárna, mísiče písku Žíhací pece č.1 4 (401-404) Plynový ohřev pánví Lakovna stávající, stacionární, velký zdroj znečišťování ovzduší (bod 4.2.4 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 355/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 509/2005 Sb.) 22