Samičí gametofyt. Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Podobné dokumenty
Samičí gametofyt. Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Samičí gametofyt. Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Struktura a vývoj embrya krytosemenných rostlin

Anatomie, histologie a embryologie

ANATOMIE REPRODUKČNÍCH ÚTVARŮ

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Reprodukční orgány. Sexualita vyšších rostlin Sexualita vyšších rostlin. Reprodukční orgány

Vladimír Vinter

GYNECEUM je soubor plodolistů (= karpelů), volných nebo srostlých v pestík

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Opelenie (pollinatio) je prenesenie peľu z tyčinky na bliznu piestika.

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Obrázky viz:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Samčí gametofyt. mikrosporogeneze mikrogametogeneze

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Reprodukční orgány II. Krytosemenné rostliny

Základy buněčné biologie

Z Buchanan et al. 2000

Růst a vývoj rostlin - praktikum

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Růst a vývoj rostlin - praktikum

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Digitální učební materiál

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

Samčí gametofyt. mikrosporogeneze mikrogametogeneze

Stavba květu a odvození květního vzorce

M A G N O L I O P H Y T A

Generativní orgány a rozmnožování vyšších rostlin. Květ

Vladimír Vinter

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Vladimír Vinter

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Mitóza a buněčný cyklus

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

11. Období dospělosti vznik další generaci sporofytu redukčně dělí megaspory mikrospory megagametofyty mikrogametofyty gametofyty gametám stárnutí


Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Martina Bábíčková, Ph.D

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

8. SEMENO. osemení s trichomy bavlníku (Gossypium sp.)

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

World of Plants Sources for Botanical Courses. Zemědělská botanika. Cvičení 7 (po 7. přednášce) Květy

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

11- Vývoj a rozmnožování rostlin

Fylogeneze a diverzita rostlin - cvičení (Bi1010c) ÚVOD Ranunculaceae Brassicaceae

Evoluční situace Angiosperm

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Otázka: Generativní orgány rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): kiki. - Zajišťují pohlavní rozmnožování rostlin. - Květ, semeno a plod.

Reprodukční orgány II

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

BOTANIKA - 1.ročník. Krytosemenné rostliny (26)

embryogeneze u nahosemenných (Ginkgoaceae)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Generativní orgány rostlin I.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Anatomie, histologie a embryologie

2) Reprodukce rostlin

generativní orgán superlativy v rostlinné říši MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Květ česká květena leknín (Nymphaea) ocún (Colchicum) Květenství:

Praktické cvičení č. 2.

Anatomie, histologie a embryologie

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

Krytosemenné rostliny. Vít Grulich

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

2) Reprodukce rostlin

Reprodukční systémy vyšších rostlin

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

- SYLLABUS 2010/ /2011,

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta

d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Klíčení semene - obnovení růstu zárodku při současném vývoji mladé rostliny - podmínkou je vlhkost a dostupnost kyslíku

Transkript:

Samičí gametofyt Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)

Gyneceum Pestík (pistillum) je samičí pohlavní orgán vznikající srůstem jednoho nebo více megasporofylů (= plodolistů, karpelů). Soubor plodolistů (pestíků) v květu se nazývá gyneceum. evoluční trendy ve vývoji pestíku: srůstání redukce blizna čnělka korunní lístek (petal) semeník kališní lístek (sepal)

Základní typy gyneceí a placentace (Tachtadžan 1945) Gynaeceum V lysikarpní hvozdík, primula IV parakarpní III synkarpní tulipán, lilie I, II apokarpní pivoňka, pryskyřník magnolie středová pl.centralis Placentace nástěnná placentacio parietalis komisurální úhlová pl. commisuralis axilaris povrchově středová pl. parietalis marginalis povrchově boková nástěnná pl. parietalis laminaris

Příčný řez semeníkem gynaeceum parakarpní ze 3 plodolistů komisulální úhlová (axilární) placentace

chaláza Anatropní vajíčko - schema mikropyle vnější integument funiculus funiculus

Základní typy vajíček Goebel 1933 přímé obrácené příčné ortotropní (atropní) anatropní hemitropní kampylotropní amfitropní

Vztahy mezi typy vajíček Savčenko 1973 1 2 3 a 4 b 6 hypertropní a orto-kampylotropní b ana-kampylotropní c orto-amfitropní d ana-amfitropní e orto-circinotropní f ana-circinotropní 5 f c d e

Megasporogeneze = tvorba makrospor samičí archespor megasporocyt meióza tetráda haploidních megaspor

Megagametogeneze = tvorba zárodečného vaku tetráda haploidních megaspor fungující megaspora (megaspory) mitotická dělení mladý zárodečný vak diferenciace buněk zralý zárodečný vak = samičí gametofyt monosporický, bisporický, tetrasporický

Vajíčka nucelus integumenty Johri 1984

Klasifikace vajíček podle mohutnosti nucelu vajíčka krassinucellátní - nucellus mohutně vyvinutý (u většiny jednoděložných a původnějších zástupců dvouděložných) vajíčka tenuinucellátní nucellus redukovaný (u odvozenějších skupin rostlin)

Makrosporocyt = mateřská buňka megaspor makrosporocyt nucelus vnitřní integument vnější integument

Meióza mikrosporocytu tetráda mikrospor

Přehled typů zárodečných vaků Erdelská 1981 (podle Maheshwari 1951) monosporické bisporické tetrasporické Polygonum 8 jaderný, bipolární Oenothera 4 jaderný monopolární Allium 8 jaderný, bipolární Podostemon 4 jaderný, monopolární Adoxa Fritillaria 8 jaderný, bipolární 8 jaderný, bipolární Plumbagella 4 jaderný, bipolární Drusa Peperomia Penea Plumbago 16jaderný, bipolární 16 jaderný, tetrapolární 16jaderný, polypolární 8 jaderný, tetrapolární

Zárodečný vak typu Polygonum Bioassays 28:1067 1071, 2006

Vývoj vajíčka Beschorneria Savčenko a Komar 1965 a b c a archespor b c základ vnějšího integumentu, prokambium d základ vnitřního integumentu g tetráda makrospor h zárodečný vak f d e g h

Vývoj zárodečného vaku u Arabidopsis anterior distal proximal posterior MMC Grossnilaus a Schneitz 1998 Hejátko et al. 2003 vývojová stádia

Regulace vývoje vajíčka Arabidopsis

Megasporogeneze ve vajíčku lilie http://images.iasprr.org/lily/female.shtml

Ranná profáze I v megasporocytu Endoplazmatické retikulum tvoří paralelní pruhy v cytoplasmě. Jadérko je výrazné a centrálně lokalizované. IASPR

Střední profáze I v megasporocytu jadérko těsně přiléhající k jadernému obalu megasporocytu, tvoří jadérkovou čepičku, chromosomy se párují (pachytene) během crossing-overu IASPRR

Telofázee I v megasporocytu fragmoplast umístěný mezi jádry diád zmizí bez tvorby buněčné stěny IASPRR

Dělení jader diád: metafáze II. příčně orientované vřeténko během II. meiotického dělení IASPRR

Lineární tetráda megaspor IASPRR na konci meiosis u lilie vytvořena 4 stejná jádra megaspor, všechna 4 jádra persistují a tvoří zárodečný vak = tetrasporický

Megagametogeneze u lilie

Migrace jader megaspor IASPRR 3 jádra megaspor brzy po formování migrují k chalazálnímu pólu, jedno zůstává u mikropylárního pólu, centrální vakuola se zvětšuje

Příprava na první mitotické dělení IASPRR kondenzace chromosomů před 1. mitotickým dělením mikropylární pól zárodečného vaku bude mít dvě haploidní jádra

Příprava na první mitotické dělení detail chalazálního pólu IASPRR chalazální shluk vytvoří dvě 3n jádra po dokončení dělení

Anafáze 1.mitózy IASPRR chromosomy v chalazální části k mikropylární části v poměru 3:1 achromatická vřeténka a anafázní rozestup chromosomů,

Metafáze 2.mitózy IASPRR vřeténko u mikropyle je lokalizováno příčně a vytvoří 2 synergidy, druhé vřeténko kolmo orientované dá vznik jádru vaječné buňky a polárnímu jádru

Metafáze 2.mitózy chalazální pól IASPRR vřeténko je rovněž orientováno kolmo na ostatní, chalazální není dobře formováno, centrální vřeténko dá vznik polárnímu a antipodiálnímu jádru

Dozrávající megagametofyt 4 mikropylární jádra jsou všechna haploidní (1n): jádro vaječné buňky, 2 jádra synergid a polární jádro IASPRR

Dozrávající megagametofyt IASPRR velké jádro u chalázy je 3n polární jádro a přilehlá buňka je 3n antipodální buňka, blíže k chaláze je další antipodiální buňka, protože jádra nedokončí mitózu, vytváří se zde pouze jedno jádro (6n)

Synergidy a filiformní aparát Petunia Torenia Zea Gossypium Allium nutans gigantická synergida dlouho přetrvává

Variabilita utváření antipod 1 2 3 4 5 6 10 7 8 9 1 Delphinium 2 Sedum 3 Butomopsis 4 Gentiana 5 Ligularia 6 Spargania 7 Trautweteria 8 Chrysocoma 9 Anthemis 10 Bidens