České vysoké učení technické v Praze F A K U L T A S T A V E B N Í Katedra konstrukcí pozemních staveb 124 IZS Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva Přednáška 4 Ochrana obyvatelstva varování, vyrozumění, evakuace Ing. Marek Pokorný, Ph.D. Úvod Ochrana obyvatelstva = komplex připravovaných opatření pro MU a KS, a to zejména pro ochranu: Životů lidí a zvířat dle ekonomických možností státu (např. dnes v ČR kryty pro cca 5,5% Kulturních hodnot obyvatelstva, Dánsko 60%, Norsko 36%, Životního prostředí Německo 3%, Švýcarsko 97% apod.) Opatření ochrany obyvatelstva jsou uskutečňována základními složkami IZS, zejména pak HZS ČR. Ochrana obyvatelstva historicky utvářena z předválečné Civilní protiletecké obrany až do současné podoby IZS. Základní právní předpisy: Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Vyhláška 380 /2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 2 / 18 1
Úvod Konkrétně se jedná zejména o plnění následujících úkolů civilní ochrany: Varování a vyrozumění Dnešní přednáška Evakuace Nouzové přežití Ukrytí Příští přednáška Individuální ochrana Zjišťování a označování nebezpečných oblastí Dekontaminace Základním předpokladem pro efektivní realizaci ochrany obyvatelstva je jejich zapracování do: Havarijních plánů Krizových plánů Plánů obrany 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 3 / 18 Ochrana obyvatelstva v historii V roce 1935 v návaznosti na možné ohrožení ČR Německem zřízena Civilní protiletecká obrana (CPO), a to především pro velká města s průmyslovými podniky a jinými zařízeními důležitými pro obranu státu. Velká rizika, zkušenosti z 1. světové války např. i bojové plyny mezi hlavní úkoly patřilo zabezpečení obyvatel, a to zejména: plynové masky dostatečný počet veřejných úkrytů Období okupace (1939 1945) V roce 1940 přešlo postupně veškeré zařízení CPO na protektorátní policii, která zabezpečovala součinnost ostatních složek, především Českého červeného kříže (ČČK) a požárních jednotek. O roku 1941 byly složky protektorátní CPO podřízeny složkám pořádkové policie a začleněny do Luftschutzu. 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 4 / 18 2
Ochrana obyvatelstva poválečný vývoj Po roce 1945 minimalizace opatření před vzdušným napadením organizovaná likvidace protiletecké obrany Vzniká civilní obrana (CO) vojenský charakter v 50. letech přechod na obranná opatření proti zbraním hromadného ničení 50. 60. léta charakteristická výstavbou stálých úkrytů pro obyvatelstvo a snahou o plošné zabezpečení prostředky individuální ochrany. 1990 zahájena transformace CO s cílem vytvořit moderní spolehlivý systém jak ve vyspělých zemích Evropy. Úkoly CO převzaly v roce 1994 okresní úřady (magistráty měst). 1999 převod výkonu státní správy z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra vzniká koordinační orgán GŘ HZS ČR jakožto Hlavní úřad CO 2002 vládou je schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 důraz na veřejnou informovanost zvýrazněna role IZS + jeho potřeba vybavení technikou a materiálem pro MU včetně teroristických útoků s použitím zbraní hromadného ničení rozšiřující se okruh rizik nevojenského ohrožení 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 5 / 18 Varování a vyrozumění V ČR existuje trvale riziko vzniku MU a KS, jejichž zdroji jsou zejména vodní toky a díla, síť silnic a železnic, produktovody a chemické provozy. Včasné varování a vyrozumění = snížení ohrožení a minimalizace následků MU a KS VAROVÁNÍ = předání informace o hrozbě civilnímu obyvatelstvu VYROZUMNĚNÍ = vyrozumění složek IZS a jejich příslušníků při hrozbě Na území ČR budován a provozován systém Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV) odpovědnost za technické, provozní a organizační zabezpečení v souladu se zákonem o IZS má MV HZS ČR 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 6 / 18 3
Varování obyvatelstva Varovná informace může mít charakter: akustický verbální optický Po provedení varovného signálu je neprodleně realizováno verbální tísňové informování obyvatel, a to prostřednictvím TV, rozhlasu, obecních rozhlasů, rozhlasovými vozy, megafony apod. Koncové prvky varování (KPV) = základní prostředek vyhlašování signálů; síť KPV je součástí JSVV cca 5800 sirén a místních rozhlasů cca 5500 KPV lze ovládat dálkově tzv. Selektivní systém rádiového návěští Organizační opatření varování obyvatelstva Plány varování (jsou součástí havarijních plánů kraje) Odpovědnost obce za zajištění varování na území obce 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 7 / 18 Varovné signály V ČR se pro aktivaci KPV využívají 3 varovné signály, a to: 1) Všeobecná výstraha 2) Požární poplach 3) Zkušební tón http://www.sdh-knl.tym.cz/obyvatele/signaly_vystrahy.html rotační sirény, elektronické sirény a místní (obecní) rozhlasy VŠEOBECNÁ VÝTSRAHA = jediný platný varovný signál pro obyvatelstvo Rotační sirény kolísavý tón po dobu 140 s, motor sirény opakovaně zapínán (4 s) a vypínán (na 3 s) Elektronické sirény a místní rozhlasy signál kombinací dvou tónů 180 Hz a 400 Hz (elektronické generování nebo zvukový soubor) následuje verbální info (co se děje) 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 8 / 18 4
Varovné signály POŽÁRNÍ POPLACH = svolávání jednotek SDH (Sbor dobrovolných hasičů) přerušovaný tón po dobu 60 s Rotační siréna akustický signál; motor sirény na 25 s zapnut, na 10 s vypnut a po té opět na 25 s zapnut Elektronické sirény a místní rozhlasy tvorba signálu střídavým přepínáním tónu 200 Hz a 400 Hz v intervalu 2s může být doplněno verbální info ZKUŠEBNÍ TÓN = určen pro přezkušování JSVV, a to obvykle první středu v měsíci ve 12hod. trvalý tón po dobu 140 s Elektronické sirény a místní rozhlasy následuje verbální info 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 9 / 18 Obsah verbálních informací (elektronická siréna) Verbální informace č. 1: Zkouška sirén Verbální informace č. 2: Všeobecná výstraha Verbální informace č. 3: Nebezpečí zátopové vlny Verbální informace č. 4: Chemická havárie Verbální informace č. 5: Radiační havárie Verbální informace č. 6: Konec poplachu Verbální informace č. 7: Požární poplach Tísňové informování obyvatelstva Provozovatelé hromadných sdělovacích prostředků jsou ze zákona povinni odvysílat tísňové informace. Lze využít zejména: TV a rozhlasové stanice s celostátní působností (ČT1, ČT2, ČT24, ČRo 1 Radiožurnál) Soukromé TV a regionální rozhlasy Městské, obecní a objektové rozhlasy Elektronické sirény integrován vlastní mikrofon Mobilní rozhlašovací prostředky rozhlasové vozy, megafony 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 10 / 18 5
Doporučená činnost pro obyvatelstvo po vyhlášení signálu Zachovat klid a rozvahu Začít okamžitě sledovat informace ve sdělovacích prostředcích Řídit se pokyny orgánů státní správy a zasahujících složek IZS V případě nutnosti příprava evakuačního zavazadla Přesun na stanovená místa mimo krizovou oblast po stanovených trasách Poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na vyžádání Co má obsahovat evakuační zavazadlo? Základní trvanlivé potraviny, pitnou vodu, předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor (otvírač na konzervy), osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti, přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobilní telefon + nabíječka, toaletní a hygienické potřeby, léky, svítilnu, náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel (přikrývku), kapesní nůž, zápalky, šití, hračky (kniha) pro děti. Zavazadlo označit visačkou se jménem a adresou. 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 11 / 18 Vyrozumění = opatření pro včasné předání informací o hrozící či již vzniklé MU nebo KS kompetentním subjektům a osobám pro řešení dané situace Lze definovat tyto typy vyrozumění: Vyrozumění a povolávání základních a ostatních složek IZS k zásahu OPIS Vyrozumění osob (členy krizových štábů např. hejtman, primátor, starosta) Vyrozumění orgánů a organizací Vyrozumění ohrožujících objektů (provozů) a významných objektů zabezpečujících plnění úkolů vyplívajících z havarijního nebo krizového plánu Organizační záležitosti stanovena v Plánu vyrozumění součást HP kraje Komunikační prostředky telefonní spojení v pevné a mobilní síti (KOMBI SIM karty umožňující práci se 2 čísly pracovní & krizové s vyšší prioritou), radiové spojení, elektronická pošta, datové přenosy, osobní přijímače (pagery) zejména pro SDH 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 12 / 18 6
Příklad vyrozumění a varování Legenda: ZHP = Zóna havarijního plánování ÚO = Územní odbor OPIS HZS = Operační a informační střediska Hasičského záchranného kraje 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 13 / 18 Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV) v ČR = souhrn orgánů a institucí, organizačních, technických a provozních opatření a vazeb mezi nimi a technologií zabezpečující varování a vyrozumění obyvatelstva. 2 hlavní součásti JSVV: 1) Systém selektivního rádiového návěští (SSRN) zabezpečuje ovládání koncových prvků varování a vyrozumění Neveřejný plně digitální systém provozován na krajské úrovni (8 subsystémů) Umožňuje dálkové selektivní (oddělené) ovládání poplachových sirén či jiných varovných zařízení a odesílat krátké textové zprávy na pagery. Obsahuje vysílací infrastrukturu, zadávací terminály, přenosové cesty a koncové prvky SSRN (přijímače) identifikovatelné svou adresou zajištění selektivity. 2) Koncové prvky varování (KPV) rotační sirény, elektronické sirény a místní informační systémy (místní rozhlasy) 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 14 / 18 7
Koncové prvky varování (KPV) = zařízení schopná generovat stanovené varovné signály a vysílat verbální informace pomocí dálkové aktivace (zadávací terminály) nebo místně Rotační siréna Zvuk vzniká rozkmitáním vzduchové masy rotací akustické části poháněné elektrickým motorem. Nevýhoda = nezbytná nepřetržitá dodávka elektrického proudu Foto = kombinace rotační sirény + místního rozhlasu (info) Poznámka: Místní informační systémy (místní rozhlasy) samy o sobě pro obce vesnického typu s nízkou koncentrací obyvatel na velké ploše Elektronická siréna Signál generován v tónovém generátoru nebo z audio paměti. Siréna sama o sobě umožňuje reprodukci verbálních informací. Provozuschopné i po přerušení dodávky elektrického proudu díky vestavěné UPS Náhradní zdroj elektrické energie požadavek = min. 72 hod Uninterruptable Power Supply 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 15 / 18 Evakuace = základní způsob ochrany obyvatelstva spočívající v přemístění (odsun) obyvatel, hospodářského zvířectva a věcný prostředků z ohroženého prostoru na jiné území opatření používané v případech, kdy již nelze účinnou ochranu obyvatelstva zajistit jiným způsobem Rozdělení z hlediska rozsahu evakuace: Objektová 1 budova nebo malý počet budov Plošná urbanistický či větší územní celek; evakuace se provádí jako: Všeobecná živelné pohromy, průmyslové havárie; evakuaci podléhá veškeré obyvatelstvo Částečná v některých případech vojenského ohrožení; evakuaci podléhají určité skupiny obyvatel, např.: děti do 6ti let s individuálním doprovodem děti do 6ti do 15ti let se společným doprovodem pacienti zdravotních lůžkových zařízení osoby přestárlé a zdravotně postižení 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 16 / 18 8
Evakuace Rozdělení z hlediska doby trvání evakuace: Krátkodobá nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova; nezabezpečuje se ubytování a nerealizují se opatření pro nouzové přežití obyvatelstva (viz dále) Dlouhodobá dlouhodobý pobyt mimo domov s nutným zajištěním náhradního ubytování a opatření pro nouzové přežití (zajištění základních životních potřeb, popř. zajištění ukrytí či individuální ochrany) Rozdělení v závislosti na zvolené variantě řešení ohrožení evakuace: Přímá bez předchozího ukrytí obyvatel S ukrytím po přechozím ukrytí a po snížení prvotního nebezpečí Rozdělení z hlediska způsobu realizace evakuace: Samovolná proces evakuace není řízen ( dle vlastního uvážení ) rizika v podobě zbytečných ztrát na životech, zdraví či majetku Samoevakuace řízený proces; osoby se přemísťují svépomocí Evakuace se zajištěním dopravy vlastní, hromadná 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 17 / 18 Evakuace příklad Jaderná havárie v Černobylu (video) Po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl, ke kterému došlo v noci 26. dubna 1986, začala evakuace celého města, která trvala od odpoledních hodin 27. dubna několik dalších dní. Byly odstaveny dodávky plynu, vody, dálkové vytápění a elektřina. Pripjatí začaly projíždět speciální milicionářské jednotky dohlížející na kolony autobusů a nákladních aut odvážejících obyvatelstvo města. Evakuace měla původně trvat jen tři dny, vláda SSSR však jeho obyvatelům záměrně sdělila nepravdu, jelikož evakuace trvá de facto až dodnes. Řada obyvatel města zemřela na nemoci z ozáření, ostatní se přestěhovali zejména do Kyjeva a Slavutyče - nového města vybudovaného až po tragédii v Černihovské oblasti, asi 50 km na východ od Pripjati. Po evakuaci lidí z této oblasti zůstalo vše tak, jak to tamní obyvatelé zanechali. Na prádelních šňůrách stále visí prádlo kývající se ve větru, velké ruské kolo je stále dominantou celé Pripjati a v obchodech lze stále spatřit vystavené zboží. Dnes je Pripjať město duchů - mrtvá, vybydlená zóna, technický stav značné části domů i občanského vybavení začíná být velmi špatný. Okolí města je stále silně zamořené, především cesiem a bude muset uplynout nejméně 150 let od havárie, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organizmus únosná. Pak bude možno např. zbytky města zbourat a postavit město nové. V posledních letech sílí snahy o vybudování skanzenu z tohoto města - jako věčnou výstrahu před lidskou nezodpovědností a neúctou k přírodním zákonům. Samotná Pripjať není příliš kontaminovaná. Na silnici se téměř žádná vrstva radioaktivních látek škodících zdraví nenachází, jen v blízkosti jaderné elektrárny Černobyl hladina kontaminace stoupá. V samotných domech, kde se tolik neprojevují povětrnostní podmínky, je však situace o několik stupňů horší. 124 IZS ZS 2011/12 Pokorný M., Integrovaný záchranný systém a ochrana obyvatelstva 18 / 18 9