Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU. č.21 březen 2015.

Z P R A V O D A J SEVEROČESKÉ POBOČKY ČSO - POBOČNÉHO SPOLKU č.21 březen 2015.

OBSAH: Úvodník. (P. Lumpe) 2 Změna v adresáři. 3 Zimující vodní ptáci 17. a 18. 1. 2015 na Děčínsku. (P. Benda) 3 Zimní sčítaní vodních ptáků na Českolipsku. (M. Honců) 5 Zápis ze setkání Ornitologického klubu při Labských pískovcích. (P. Benda) 7 Jarní schůze dobrovolných spolupracovníků VMG v České Lípě. (M. Honců) 9 Hnízdění morčáků velkých (Mergus merganser) na Jizeře. (M. Honců, M. Medek, J. Myška) 11 Modráčci od Novozámeckého rybníka. (M. Ticháčková, P. Lumpe, M. Pudil) 15 Hnízdění labutě velké (Cygnus olor) na Českolipsku v r. 2014. (D. Jahoda Hofmannová, Z. Jahoda) 17 Ornitologická pozorovatelna na Žabakoru. (J. Myška) 21 Jeřáb popelavý v PR Žabakor v roce 2014. (J. Myška) 22 Zajímavé zálety českolipských jeřábů. (M. Ticháčková) 26 Odchyty na Jizerce v roce 2014. (M. Pudil) 26 Krátké zprávy. 28 Akce pro veřejnost Evropský festival ptactva 2014. 29 Termíny jarních akcí Vítání ptačího zpěvu 2015. 30 Představujeme: Ornitologická príručka. (A. Trnka, T. Grim, a kol.) 32 ÚVODNÍK Jarní číslo Kominíčka bývá radostné, neboť zvěstuje návrat ptáků a hektické období hnízdění. I letošní rok bude naplněn spoustou zajímavé a hezké práce. Kromě obvyklých sčítání a monitoringů přibylo vloni mapování hnízdního rozšíření ptáků. Ač to vypadá jako poměrně jednoduchá a příjemná záležitost, kterou už mnozí z nás v minulosti dělali, jeví se asi trochu složitěji, protože zůstává stále spousta neobsazených čtverců. My v severních Čechách jsme na tom poměrně dobře, resty máme hlavně v té jižní části, jinde jsou na tom hůř. Je dobře, že všichni mohou vkládat do všech čtverců, hezky se plní i ty prázdné, ale přece jen je zapotřebí, aby někdo za daný kvadrát odpovídal, aby byly provedeny všechny hodinovky a dohledávány hůře zjistitelné druhy. Dosavadní výsledky už můžeme najít na https://atlas.birds.cz, kam se také vkládají pozorování. Pokud se někomu zdá tabulka složitá, nechť vyplní alespoň to nejdůležitější lokalitu, druh a kategorii hnízdní průkaznosti. Rovněž byly na členské schůzi schváleny nové stanovy, ze kterých plyne povinnost pro nové členy pobočky stát se i členy ČSO. Pro členy stávající, kteří v ČSO nejsou, se nic nemění. Ptáci již vesele zpívají, někteří už dokonce sedí na vejcích a tak nezbývá, než honem popadnout dalekohled a vyrazit ven! P. Lumpe 2

ZMĚNA V ADRESÁŘI Novými členy Severočeské pobočky se prostřednictvím ústředí ČSO stali: Jaroslav Bažant z Mostu, Jiří Havelka z Mladé Boleslavi, Jaromír Végner z Mšených Lázní, a v rámci rodinného členství Zdeněk Jahoda a Daniela Jahoda Hofmannová z České Lípy. Pobočka má k 15. 3. 2015 125 členů. Vracely se e-mailové adresy (plné schránky?): martin.bez@quick.cz; tyml@gymcheb.hiedu.cz; janda.peter@centrum.cz; příroda.5c@seznam.cz; lobotkaj@soup.cz; milan.vapenka@seznam.cz. Jednateli pobočky M. Honců v evidenci chybí písemné přihlášky Tomáše Pichlíka, Marie Němcové a Jana Kořisty. Změny adresy či stavu dejte prosím vědět na: honcu@muzeumcl.cz. ZIMUJÍCÍ VODNÍ PTÁCI 17. A 18. 1. 2015 NA DĚČÍNSKU. Benda, Neckář, Lobotka Jan, Lobotka Jiří, Procházková, Půlpán, Ritschel, Rybář, Suržinová, Wenischová 17.1. Děčín Zámecký rybník (Benda, Půlpán, Rybář): - kormorán velký 4 ad. - labuť velká 28 (z toho 7 imm.) - kachna divoká 79 (58 samců + 21 samic) - lyska černá 7 - polák chocholačka 4 (2 samci + 2 samice) - potápka malá 1 - hohol severní 1 samec 18.1. Děčín Terezínský rybník (DC Bělá) ( Půlpán): - kachna divoká 47 (26 samců + 21 samic) 18.1. Děčín Žabí rybník (DC Bynov) ( Půlpán): - kachna divoká 10 (8 samců + 2 samice) 18.1. Jílovský potok (Libouchec soutok) (Půlpán): - volavka popelavá 1 - čírka obecná 5 (3 samci + 2 samice) - kachna divoká 284 (152 samců + 132 samic) - skorec vodní 11 - ledňáček říční 2 17.1. Labe Přerov Děčín (Půlpán): - kormorán velký 21 ad. - volavka popelavá 3 - kachna divoká 143 (75 samců + 68 samic) - racek bělohlavý 5 ad. - racek chechtavý 5 - potápka malá 2 - lyska černá 2 - hohol severní 1 samec 17.1. Labe Děčín státní hranice (Půlpán, Rybář): - kormorán velký 21 (18 ad. + 3 imm.) 3

- kachna divoká 90 (50 samců + 40 samic) - racek bělohlavý 2 ad. - lyska černá 4 - morčák velký 6 samců - labuť velká 2 ad. - volavka popelavá 1 17.1. Stará Oleška rybník (Benda): - kachna divoká 8 (5 samců + 3 samice) 17.1. Nová Oleška rybníky (Půlpán, Rybář): - kormorán velký 1 ad. - volavka popelavá 1 17.1. Česká Kamenice (u Sila) (Benda): - kachna divoká 3 (2 samci + 1 samice) - volavka popelavá 1 17.1. Rabštejn (Benda): - kachna divoká 20 (11 samců + 9 samic) 17.1. Markvartice rybník (Benda): - kachna divoká 50 (28 samců + 22 samic) - volavka popelavá 2 17.1. Mandava, Varnsdorf (Lobotka Jan): - kachna divoká 227 (129 samců, 98 samic) - skorec vodní 2 - volavka popelavá 1 17.1. Mandava, Rumburk (Lobotka Jan): - kachna divoká 128 (67 samců, 61 samic) 17.1. Varnsdorf Jáma (Neckář): - kachna divoká 5 (2 samci, 3 samice) 18.1. Ploučnice Děčín Benešov n./pl. (Rybář, Půlpán): - kormorán velký 2 ad. - kachna divoká 61 (37 samců + 24 samic) - skorec vodní 7 - volavka popelavá 2 18.1. Ploučnice Veleň Horní Police (Půlpán): - kormorán velký 14, z toho 2 imm. - kachna divoká 160 (82 samců + 78 samic) - kopřivka obecná 1 - skorec vodní 2 - volavka popelavá 2 17.1. Karlovka rybníky (Půlpán): - 0 ex. 18.1. Horní Podluží - Velký rybník (Neckář): - kachna divoká 5 (2 samci + 3 samice) 18.1. Horní Podluží Světlík (Neckář): zamrzlý 0 ex. 18.1. Rumburk Cihelna (Neckář): - kachna divoká 6 (3 samci + 3 samice) 4

17.1. Rumburk Pivovarský rybník (Lobotka Jiří): - kachna divoká 10 (6 samců + 4 samice) 17.1. Rumburk Racek (Neckář): - kachna divoká 14 (8 samců + 6 samic) 17.1. Šluknov Bobří rybník (Ritschel): - kachna divoká 14 (8 samců + 6 samic) 17.1. Šluknov Luční rybník (Ritschel): 0 ex. 17.1. Šluknov Hraniční rybník (Ritschel): - kachna divoká 12 (7 samců + 5 samic) - labuť velká 5, z toho 3 imm. 17.1. Šluknov Šluknovský rybník (Ritschel): - labuť velká 1 ad. 17.1. Šluknov Rožanský rybník (Ritschel): - kachna divoká 5 (3 samci + 2 samice) 17.1. Šluknov Zámecký rybník (Ritschel): - kachna divoká 25 (14 samců + 11 samic) 18.1. Lipová Zámecký rybník (Neckář): - kachna divoká 7 (4 samci + 3 samice) 17.1. Jiříkov rybníky (Suržinová, Wenischová): - kachna divoká 22 (11 samců + 11 samic) - volavka popelavá 1 - ledňáček říční 1 18.1. Vodní nádrž Chřibská (Procházková): 0 ex. 18.1. Varnsdorfský rybník (Procházková): - kachna divoká 2 (pár) P. Benda ZIMNÍ SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ NA ČESKOLIPSKU. Sčítání proběhlo ve dnech 17. a 18. 1. 2015. V době sčítání bylo oblačno, téměř bezvětří, na leden poměrně vysoké teploty kolem 4 5 C. Složení avifauny na Ploučnici bylo poměrně chudé, neboť ptáci byli rozptýleni především na nezamrzlých rybnících. Většina rybníků byla na plné hladině až na 3 rybníky Holanské soustavy, které po výlovu ryb buď zůstaly vypuštěny (Velká Komora a Milčanský r.), anebo v případě Mlýnského r., který má po povodni stále nedokončenou výpusť. Na sčítání se podíleli J. Brožek, K. Filip, Kv. Hlávka, M. Honců, J. Myška, A. Vondra a Zd. Veselý Sčítání přineslo řadu zajímavých poznatků, např. na Břehyňském r. jsme zastihli 4 orly mořské, dále pak celkem 17 volavek bílých, 54 volavek popelavých, 6 kormoránů velkých, 46 morčáků velkých, 17 čírek obecných, ale také 5 racků bělohlavých, 3 potápky roháče, 1 slípku zelenonohou a 1 ledňáčka říčního. Nejpočetnější byly kachny divoké 1572 ex. Na rozdíl 5

od stejného období loňského roku tentokráte nebyly zastiženy žádné husy velké, kopřivky obecné ani poláci velcí zde nebyli. Ploučnice: Břehyňský rybník: A.Vondra, M. Honců a K. Filip při monitoringu. Druh ptáka / lokalita 1 2 3 4 5 Σ Labuť velká 1 1 1 3 Kachna divoká 63 7 235 111 62 478 Polák chocholačka 4 4 Volavka bílá 4 4 Volavka popelavá 4 1 5 Lyska černá 1 1 1. 24057 úsek Mimoň, od vtoku Panenského potoka po Boreček, 18.1. (J. Brožek) 2. 22058 úsek Boreček - Brenná, cca 13 říčních km, (64,3-50,4 km) mezi 10:00-14:30 hod. sčítání z lodě,17.1. (Z. Veselý) 3. 24049 úsek od mostu do Žizníkova, po železniční most v Č. Lípě, 17.1. (M. Honců) 4. 24051 úsek od žel. mostu v České Lípě po Stružnici včetně ploch Odkaliště I-III a Pekelského r., 17.1. (M. Honců) 5. úsek kolem Zákup včetně části Svitávky, 17.1 (M. Honců) Rybníky Českolipska Druh ptáka / lokalita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Σ Labuť velká 3 12 6 2 2 1 2 28 6

Kachna divoká 248 200 96 350 31 136 500 3 8 1572 Čírka obecná 7 4 3 3 17 Morčák velký 34 12 46 Potápka roháč 3 3 Kormorán velký 1 39 2 42 Volavka bílá 3 2 4 1 6 1 17 Volavka popelavá 14 2 17 8 2 9 2 54 Orel mořský 4 4 Slípka 1 1 zelenonohá Racek bělohlavý 5 5 Ledňáček říční 1 1 1. 22045 Holanské rybníky - (skupina 10 rybníků kolem Holan v pořadí: Jílovka, Velká Komora, Kravský, Holanský, Nohavice, Milčanský, Dolanský, Mlýnský, Nebeský a Koňský rybník) 18.1. K. Filip, M. Honců, J. Myška, A. Vondra) 2. 22046 Novozámecký rybník (na plné hladině), 18.1. (K. Filip, Kv. Hlávka, M. Honců, J. Myška, A. Vondra) 3. Odkalovací rybníky čističky u Starých Splavů - tři menší rybníky, které nezamrzají, protože do nich vtéká voda o teplotě 15 C 18.1. (K. Filip, M. Honců, J. Myška, A. Vondra) 4. 22047 Dokské rybníky - (Máchovo j. - polonapuštěné, Čepelský, Břehyně, Velká Pateřinka a Poselský rybník) 18.1. (K. Filip, M. Honců, J. Myška, A. Vondra) 5. 22048 Hradčanské rybníky - (Hradčanský r., Držník, Strážovský, Vavrouškův a Černý r.) 17.1. (J. Brožek) 6. 22053 Hvězdovské rybníky - (Hvězdov I IV, Ploužnický r., Novodvorské r.) 17.1. (J. Brožek) 7. 22049 Stráž p. Ralskem - Hamr na Jezeře - (přehrada Horka, Pustý r., ryb. v Hamru a Černý r.) 18.1. (J. Brožek) 8. Bohatický rybník - 17.1. (M. Honců) 9. 22044 Heřmanický rybník - 17.1. (M. Honců) 10. Stružnické rybníky, - 17.1. (M. Honců) M. Honců ZÁPIS ZE SETKÁNÍ ORNITOLOGICKÉHO KLUBU PŘI LABSKÝCH PÍSKOVCÍCH DNE 31. 1. 2015. Setkání se uskutečnilo v sídle AOPK ČR, RP Ústecko, v Děčíně. Dle prezenční listiny přítomni: Benda, Kopecký, Suržinová, Sojka, Ritschel, Procházková, Šutera, Vondráček, Wenischová, Liška, Šprojcar, Půlpán, Michel, Augst, Horyna, Mikolášková, Rybář, Lobotka Jan, hosté: Bendová, 7

Kroutilová. Omluveni: Beran, Neckář, Šena, Lumpe, Rajchl, Jelínková, Heřt, Lobotka Jiří. P. Benda přivítal přítomné, poděkoval AOPK ČR, RP Ústecko za poskytnuté prostory a manželce za přípravu občerstvení. Dále upozornil na materiály k rozebrání a k nahlédnutí. Poděkoval sl. Jelínkové za grafickou přípravu zpravodaje Ornitologického klubu při Labských pískovcích (dále OK LP). Z nového zpravodaje zmínil některé články - hnízdění volavky popelavé ve Šluknovském výběžku (autor V. Šena), článek o pěnicích vlašských na Šluknovsku (autor M. Suržinová) a příspěvek zaměřený na mapování bukáčků malých v Podkrušnohorské pánvi (autor V. Beran). V souvislosti s posledním článkem, z něhož vyplývá, že bukáček malý je v našem zájmovém regionu zřejmě více rozšířen, než se předpokládalo, vyzval členy OK LP ke zmapování vhodných vodních ploch v PO LP, především u Staré Olešky a na Šluknovsku. Stručně popsal lednové sčítání zimujících ptáků bylo pokryto celé území, během pochůzek nebylo žádné výjimečné pozorování. Další sčítání vodních ptáků proběhne v termínu 18. - 19. dubna. M. Rybář prezentoval probíhající monitoring zimujících kormoránů na Labi od října do prosince bylo nocoviště u ústí Studeného potoka, od ledna je u Prostředního Žlebu. Je zde možnost opakovaného vyrušování a z tohoto důvodu mohlo dojít k přesunu nocoviště. Počet zimujících kormoránů je již několik let stabilní. P. Benda informoval o přípravě Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014-2017. Již nyní je možné na https://atlas.birds.cz si zobrazit výsledky za rok 2014. Většina kvadrátů v LP je obsazena členy našeho ornitologického klubu. Na dotaz od M. Suržinové, zda by bylo možné poslat přehled, kdo mapuje v jednotlivých kvadrátech, P. Benda odpověděl, že zpracuje přehled a rozešle členům k doplnění. Na Správě NP České Švýcarsko je nový IT pracovník. Z tohoto důvodu bude zřejmě z počátku malá prodleva ve vkládání fotografií od členů OK LP na web. Poděkování za velké množství zdařilých fotografií od členů. Vítání ptačího zpěvu bude první víkend v květnu. V roce 2015 by měl proběhnout monitoring následujících vybraných druhů sokol stěhovavý, výr velký, kulíšek nejmenší, sýc rousný, čáp černý. V letošním roce slaví Správa NP České Švýcarsko 15 let od vyhlášení NP a zároveň uplyne 25 let od vyhlášení Saského Švýcarska. Při této příležitosti bylo připraveno společné logo. Vedle dalších akcí je plánováno i vydání CD s hlasy ptáků Labských pískovců. Momentálně probíhá jednání s ČSO, která má autorská práva od p. Pelze. CD, které by mělo vyjít na jaře tohoto roku, bude doplněno knížečkou se základními informacemi o jednotlivých druzích v českém i německém jazyce. 8

Ptákem roku 2015 bude potápka černokrká. E. Mikolášková hnízdění potápky černokrké na rybníku u Droužkovic. P. Benda připravuje se reintrodukce jeřábka lesního a případně i tetřeva hlušce na území národního parku. V první polovině roku proběhne cesta na Slovensko, kde by měla být zjištěna možnost odchytu jeřábka lesního pro plánovanou reintrodukci. Je mnohem větší úspěšnost adaptace v novém prostředí u ptáků z volné přírody než u jedinců z odchoven. U. Augst - V Sasku hnízdilo v minulém roce 45 párů sokolů, z toho 25 párů na skalách a 2 páry na sloupech el. vedení. Zbylé páry hnízdily na stavbách. Rok 2014 byl špatný pro výry pouze 8 mladých. Pravděpodobně se stěhují ze skal do nížin. Bylo zaznamenáno 14 párů na stromových hnízdech, pouze z těchto hnízd byla mláďata vyvedena. Špatná byla i situace u poštolek jen 14 párů, běžně 40-50 párů. P. Benda na základě jednání s firmou Termo byly dvě budky pro sokoly instalovány na komíně v Březinách, další budku umístil V. Šena na komín Velvety ve Varnsdorfu. Promítání videí a fotografií sokolů stěhovavých, výrů velkých a poštolek obecných od V. Sojky. V. Sojka a P. Benda popsali nezvyklou situaci, kdy samice výra velkého zabila samici sokola stěhovavého a zůstala s třemi mladými sokoli na hnízdě. Mláďata byla z hnízda odebrána a podařilo se je dochovat v hnízdech jiných sokolů. Promítání fotografií G. Ritschela z roku 1972 z prvního úspěšného hnízdění čápa černého. zapsal P. Benda JARNÍ SCHŮZE DOBROVOLNÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ VMG V ČESKÉ LÍPĚ. Setkání se uskutečnilo ve čtvrtek 5. 3. 2015 od 16:30 hod. v klubovně VMG Česká Lípa za účasti 17 lidí. Schůzi zahájila M. Knauerová, která jmenovitě přivítala pracovníky ochranářských institucí, J. Holého z regionální pobočky MŽP v Liberci a ředitele Správy CHKO Kokořínsko L. Pořízka. Ze spolupracovníků byli přítomni M. Aschenbrener, L. Blažej, J. Brožek, M. Honců, J. Chvalkovský, P. Kadlec, T. Kaiserová, L. Kašpar, P. Kurka, P. Mužák, M. Petrželka, J. Slavíček, K. Šrubař a Z. Vitáček M. Knauerová podrobně informovala o NPP Peklo, kde v r. 2014 došlo k intenzivnímu kácení stromů poškozených dřevokaznými houbami a silným podmáčením stromů. Ozdravná fáze bude pokračovat i v r. 2015, neboť stromy i nadále padají. Nově byly dobudovány povalové chodníky. Informovala rovněž o úspěšném transferu zvláště chráněné žebratky bahenní (Hottonia palustris) v oblasti rybníka v Žizníkově, která v r. 2014 bohatě kvetla. T. Kaiserová představila akce uskutečněné v r. 2014. Ty zoologické se týkaly Vítání ptačího zpěvu (11. 5.) za účasti 25 osob a Evropského festivalu ptactva (5. 10.) za účasti 31 lidí. Žabí noc (7. 5.), Noc pro netopýry (29. 8.), 9

Den zvířat (2. 10.), Putování po vydřích stopách (22. 11.) v NPP Peklo. Mykologická výstava v budově VMG ve dnech 19. až 21. 9. se uskutečnila pod vedením J. Slavíčka. Vystaveno bylo 198 druhů hub, výstavu zhlédlo 320 osob. L. Blažej vystoupil s přednáškou o pískovnách Českolipska. Věnoval se především pískovnám v okolí Provodína a Srní, kde bylo nalezeno přes 100 druhů blanokřídlých, některé velice unikátní druhy jako např. Bembyx rostrata, ale i brouků a rovnokřídlých a také několika unikátních pískomilných druhů much. Informoval rovněž o záměru popisu nového druhu střevlíka rodu Omphreus z Albánie. Z. Vitáček informoval o způsobu záchrany populace ropuchy krátkonohé v Provodínské pískovně. Pomoc byla realizována vybudováním 2 tůněk pro rozmnožování druhu. Úspěšná akce probíhala pod patronací AOPK Praha s aktivní podporou firmy Provodínské písky. M. Honců informoval o přírodovědných příspěvcích do sborníku Bezděz. Pro r. 2015 byl přijat pouze 1 entomologický příspěvek, ornitologické příspěvky nebyly včas dokončeny. Z entomologických objevů r. 2014 je nejvýše ceněn nález šidélka lesklého (Nehalenia speciosa) na Břehyňském rybníku (druhý nález tohoto druhu v Čechách). Z ornitologie seznámil s výsledky podzimního a zimního sčítání vodních ptáků na Ploučnici a na rybnících Českolipska. Monitoring jeřábů na Břehyňském rybníku - konec března 2015. Z floristiky upozornil na nález vrance jedlového a rojovníku bahenního u Srní, a zeptal se ing. Holého a ing. Pořízka na výsledek návrhu na rozšíření ochrany rybníků u Hradčanského letiště. Z jejich odpovědi vyplývalo, že návrh nebyl akceptován, protože území se nachází mimo hranice rozšířené CHKO. P. Mužák informoval o překvapivém objevu zubu druhohorního žraloka rodu Scoponorhynchus v pískovcovém obložení studny u Písečné, ale také ráčka rodu Calionassa a několika druhů mořských druhů měkkýšů. L. Pořízek informoval o rozšíření CHKO Kokořínsko o Máchův kraj, které bylo připravováno od r. 2008 a realizováno 1. 9. 2014, o problémech, měnění hranic. Území CHKO Kokořínsko se zvětšilo o 410 km 2. Informoval o změně v organizační struktuře ochrany přírody, kdy všechny Správy CHKO v republice se staly správními orgány AOPK. Kromě centrálního pracoviště AOPK v Praze existuje nyní 15 regionálních pracovišť v republice. V krajích, kde bylo několik CHKO (např. Liberecký kraj), dochází k propouštění pracovníků, jedině Správa CHKO Kokořínsko Máchův kraj očekává zvýšení počtu pracovníků z 13 na 16. V Doksech dojde k vybudování detašovaného pracoviště. Dále podrobně informoval o výskytu vlků v oblasti Dokeska, v současné době jsou pohromadě jen 4 vlci (1 zmizel), museli řešit náhradu škody za strženou ovci v Karasech. Informoval o rekonstrukci 10

výpustního zařízení na Máchově jezeře ve výši 30 mil. Kč. Stavební práce se zpožďují, rybník bude na plné hladině až v červnu. M. Knauerová převzala od externistů výroční zprávy z průzkumů Českolipska a předala jim poslední číslo sborníku Bezděz. zapsal M. Honců HNÍZDĚNÍ MORČÁKŮ VELKÝCH (MERGUS MERGANSER) NA JIZEŘE. Kapitola 1: Úvod hnízdění u Ploukonic (M. Medek) Již několik let jsem slýchal věrohodné zprávy o hnízdění morčáků velkých na Jizeře pod Železným Brodem, později i pod Turnovem. Právě Jizeru pod Turnovem jsem několikrát navštívil, ale vždy bez úspěchu. Až 25. května 2012, tedy v hnízdní době, jsem pozoroval samce pod Ploukonicemi. Potom ještě pár nad Ploukonicemi a tam jsem také konečně 31. května zastihl samici s 8 mláďaty (viz. foto). Ten den níže po proudu byli ještě 2 samci a 1 další samice. 13. června se mi podařilo vyfotit samici s mláďaty asi 300 m po proudu od místa prvního pozorování. Když jsem pak 20. září projížděl přes most v Ploukonicích viděl jsem všech 8 mláďat přeletět nade mnou proti proudu řeky. Toho roku jsem 28. listopadu ještě zastihl tokající 3 samce a 2 samice. Ozývali se skřehotavými a vrnivými hlasy. Ten den bylo také na blízkém Velkém Písečáku přes 50 dalších morčáků velkých a 3. prosince jich tam bylo dokonce více jak 110 ex. Samice morčáka velkého s mláďaty 31. 5. 2012. První pozorování morčáků v roce 2013 bylo nad Přepeřemi 2 samci a 1 samice 17. ledna. Pod Přepeřemi 18. ledna 15 morčáků. 14. února jsem viděl 2 tokající páry a 3 další samce a samici u Ploukonic. 13. března na 11

Velkém Písečáku 84 ex. Tento rok jsem samici se 7 mláďaty pozoroval 29. května. Začátkem roku 2014 se na Velkém Písečáku zdržovalo 60 až 100 morčáků velkých a část jich bouřlivě tokala (hlasové projevy a stříkající voda). 25. dubna mi poskytli nejlepší zážitek. Z mostu v Ploukonicích jsem viděl samici s 13 velmi malými mláďaty. Sjel jsem z mostu blíže k nim a ze břehu jsem je pozoroval při potápění v rychlejší vodě. Když je voda odnesla níže po proudu, seřadila se za samicí, za kterou se vyvezla zpět proti proudu, přičemž jí dvě první vylezla na záda. V celém sledovaném úseku i jinde v okolí jsou pro ně zavěšeny hnízdní budky (viz. kap. 3), ve kterých pravděpodobně nehnízdí. Hnízdí zřejmě v úkrytech na zemi, v náplavu uchyceném na pobřežní vegetaci, tvořené hlavně keři vrb, netýkavky žláznaté, topinambury a dalšími rostlinami. Přes léto je tato část Jizery využívána vodáky a morčáci se odsud vytratí asi do klidnějších vod. Kapitola 2: Shrnuti hnízdění na celém toku Jizery (M. Honců a J. Myška) Příspěvku pana Miroslava Medka o hnízdění morčáků velkých na středním toku Jizery předcházela naše zkušenost (K. Filip, M. Honců, J. Myška) s morčáky ze 17. května 2014 na Písečáku u obce Veselá nedaleko Mnichova Hradiště. V odpoledních hodinách tohoto dne nás zde zaujaly nejméně 4 samice morčáků velkých, které na nádrž postupně přilétaly, intenzivně lovily ryby a pak odlétaly někam na blízkou řeku Jizeru. Pravděpodobně jsme pozorovali samice od dalších rodin morčáků, o kterých píše pan Medek. Bylo jasné, že se zde jedná o hnízdění, proto jsme se nejprve zaměřili na prohlídku okolních dutých stromů, která bohužel skončila bezúspěšně. Posléze kontrola přilehlé části Jizery rovněž nepřinesla konkrétní výsledky. Pro podrobnější průzkum větší části tohoto úseku Jizery tehdy nebylo vhodné počasí a také jsme neměli dostatek času. Teprve později při jedné z ornitologických návštěv nedalekého Žabakoru jsme se setkali nejen s dalšími morčáky, ale především se zdejším znalcem avifauny panem Medkem. Podařilo se nám jej přesvědčit, aby svoje poznatky ze setkání s morčáky zveřejnil (viz. kapitola 1). Při pátrání na webu ČSO jsme našli doklady o hnízdění morčáků velkých na dalších částech toku Jizery, takže dnes je zřejmé, že morčáci osidlují na Jizeře příhodná místa prakticky po celé délce toku až k soutoku s Labem. O hnízdění morčáků velkých na Jizeře se mezi ornitology již nějaký čas ví, ale zřejmě je to čerstvá záležitost, neboť informační zdroje (např. Biolib) tento fakt dosud nezaznamenaly. Na horním toku Jizery, kterým je myšlen úsek od pramene do Turnova, je na webu ČSO cca 15 pozorování. Z nich vyjímáme ty, které potvrzují hnízdění. O těchto pozorováních se pan Medek zmiňuje v úvodu své kapitoly. Jizera u Rakous (SM), 2. 7. 2013, min. 5 juv. (Tomáš Korytář) Malá Skála (JN), 26. 6. 2011, 5 pull. (Zuzana Neuhauserová) 12

Střední úsek Jizery se nachází mezi Turnovem a Mladou Boleslaví. Tohoto úseku se týká vlastní příspěvek pana Medka. Odtud je na webu ČSO zaznamenáno dalších 50 pozorování, z nich vyjímáme především ty, které potvrzují hnízdění nebo jej naznačují: Na řece Jizeře proti rakytníkovým sadům Velký Písečák (LB), 29. 5. 2011, 1F+8juv., pozorování rodiny Vaškových (potvrzuje zjištění Miroslava Medka); Velký Písečák, Příšovice (LB), 17. 2. 2014, cca. 120 ex.; další ptáci na blízké Jizeře, pozorováno i páření (Martin Juna). Nejvíce záznamů je z Velkého Písečáku, z nich vyplývá, že si morčáci zřejmě vyhlédli toto místo jako zimoviště a současně jako místo pro tvorbu nových párů a páření. Podzimní výskyt morčáků na nedalekém rybníku Žabakor, zdokumentovaný turnovským ornitologem V. Šťastným v letech 2005-2014, pravděpodobně souvisí s hnízděním na středním toku Jizery. Do roku 2009 morčáci na Žabakoru nebyli zaznamenáni a od roku 2010 jsou tam pozorováni pravidelně. Výskyty morčáka velkého na rybníku Žabakor (zdroj: V. Šťastný) Z dolního toku Jizery, tj. úseku mezi Mladou Boleslaví a přítokem do Labe, máme na webu ČSO 6 pozorování, z toho hnízdění se týkají tato: Skorkov - Otradovice (MB), 29. 5. 2011, zjištěna 1F+15 pull. a další 1F o 40 m po proudu níže (Vladimír Volf (syn) a Vladimír Volf (otec)); Čelákovice pod zdymadlem, 23. 7. 2011, 1F+10 juv., podle svědectví místního rybáře (Lubomír Hlásek) Sojovice (MB), Jizera mezi Benátkami a soutokem s Labem, 3. 6. 2012, dvě rodiny morčáka velkého, z toho 1F+6 juv, resp.1f+11 juv. a hejno 8 ad. ex. (David Storch a Lenka Kopsová). 13

Kapitola 3: Hnízdní budky (J. Myška) V roce 2009 bylo na toku Jizery od Železného Brodu do Ploukonic instalováno osm speciálních budek pro morčáky velké. Budky vyrobil Ladislav Jasso a s jejich instalací mu tehdy pomáhal Jiří Šťastný. Od něj jsem také získal jména lokalit, kde byly budky umístěny: Železný Brod - Dvírka (1), Splzov (2), Líšný (3), Bukovina (4), Nudvojovice (5), Modřišice - slepé rameno Jizery (6), Velký Písečák u Příšovic (7) a Ploukonice (8). V roce 2010 k nim přibyly ještě dvě budky na rybníku Žabakor (9), konkrétně na ostrově Velký Hladov. Morčáci si ale zmíněné budky nikdy neoblíbili a raději hnízdí na Jizeře (pravděpodobně způsobem, jakým popisuje pan Medek). Mapka rozmístění budek pro morčáky na toku Jizery. Na rybník Žabakor tedy morčáci na podzim jen zaletují, když jsou již mláďata 14

vzletná. V zimě se pak na Žabakoru také občas objevují, ale jinak dávají přednost, jak už bylo výše uvedeno, nedalekému Velkému Písečáku u Příšovic. Kapitola 4: Dodatek - Hnízdění v Jizerských horách (M. Honců) Z Jizerských hor jsem dostal pozorování morčáků velkých z přehrady Souš od K. Hanzlíka 28. 6. 2013, 10 ex. Determinace morčáků v tomto případě nebyla jednoduchá, neboť autor pozorování neměl ponětí, o jaký druh kachny jde. Fotografii nemohl pořídit, neboť se mu vybila baterie digitálního fotoaparátu. Podle jeho slov od břehu v přítoku do přehrady vyplulo a poodlétlo hejno cca. 10 ptáků větších než kachna, světle šedých, s hlavou do oranžova, kachen, které v životě dosud neviděl. Postupně jsme s M. Pudilem a J. Čejkou vyloučili poláka velkého a zrzohlávku rudozobou a shodli se na morčácích velkých. J. Čejka toto pozorování (jednalo se o období po vyhnízdění) vyhodnotil jako vyvedenou rodinu morčáků velkých a charakterizoval jako pomalou, ale vytrvalou expansi tohoto druhu v oblasti. Tentýž rok na podzim (28. 10. 2013) K. Hanzlík vyfotografoval skupinu morčáků velkých (asi 10 ex.) na Bedřichovské přehradě na Černé Nise. Je možné, že jde o stejnou skupinu jako v předešlém případě. Domnívám se, že výskyty morčáků v Jizerských horách mají přímou souvislost s jejich expansí na Jizeře a naznačují jakým směrem (sever-jih) jejich expanse probíhala. M. Medek, M. Honců, J. Myška MODRÁČCI OD NOVOZÁMECKÉHO RYBNÍKA. Počty odchycených slavíků modráčků během akce CES na Novozámeckém rybníce (v roce 2010 odchyt neprobíhal). 15

V rámci odchytové akce CES (Constant Effort Site) na Novozámeckém rybníce se v loňském roce 2014 podařilo odchytit doposud rekordní počet slavíků modráčků (Luscinia svecica cyanecula) a to celkem 50 jedinců, z toho bylo 27 mladých ptáků a 5 již okroužkovaných v předešlých letech. Rok 2014 byl ale pro modráčky úspěšný i na jiných lokalitách v Čechách (Hanzlíková in verb.). Předpokládalo se, že vypuštění rybníka v roce 2012 by mohlo mít vliv na početnost ptáků žijících v jeho okolí, ale nejnižší počet námi odchycených modráčků byl až v roce 2013, kdy sice byl rybník po celou sezonu napuštěn, ale bylo výrazně chladnější jaro s dlouhotrvajícími dešti. Jen těžko odhadnout, zda mladí ptáci (1K) odchyceni ještě v srpnu po skončení akce CES, nemohli ještě pocházet z náhradního hnízdění. Většina ptáků bývá podle kontrolních odchytů v srpnu ještě na místě hnízdění, srpen je však i obdobím průtahu severních populací (Škopek & Cepák 2008). Klápšťovi během akce CES na stejné lokalitě a do srovnatelného počtu sítí mezi lety 2004 až 2009 chytali v průměru 17 modráčků ročně, maximum bylo 26 modráčků v roce 2007. A kam modráčci z Novozámeckého rybníka odlétají? Samec okroužkovaný v roce 2011 byl v září téhož roku kontrolován u obce Massarosa u západního pobřeží v Itálii (ve vzdálenosti 819 km). Zajímavé je i to, že se jen cca 150 km severněji v tomtéž roce v Pádské nížině zastavil Místa zpětných hlášení slavíků modráčků z Novozámeckého rybníka. i strnad rákosní, rovněž kroužkovaný na Novozámeckém rybníce. Samice modráčka, okroužkovaná na konci května 2013, v tom roce hnízdila a byla 16

ještě jednou kontrolována v červnu. V roce 2014 byla odchycena 9. 9. ještě u Novozámeckého rybníka a zhruba o týden později, 17. 9., již byla zastižena u obce Dávod na jihu Maďarska, vzdáleného 603 km. Modráčci z této lokality byli tedy přibližně ve stejnou dobu zaznamenáni na různých místech. Kde zimují nevíme, ale je možné, že by zimovali v Itálii, jak dokládá odchyt českolipského modráčka z 6. 1. 1998 (Škopek & Cepák 2008), nebo mohou ještě pokračovat dál do severní Afriky. Samice modráčka z Novozámeckého rybníka (kr. 13. 5. 2013), kontrolovaná 9. 9. 2014, byla již 17. 9. 2014 hlášena 603km JJZ z Maďarska. Literatura: Škopek & Cepák 2008: Slavík modráček. In: Cepák et al.: Atlas migrace ptáků České a Slovenské Republiky, Praha: 375-378. M. Ticháčková, P. Lumpe, M. Pudil HNÍZDĚNÍ LABUTĚ VELKÉ (CYGNUS OLOR) NA ČESKOLIPSKU V ROCE 2014. Úvodem několik vět o tom, jak jsme se dostali k ornitologii a každodennímu pozorování labutě velké. Začátkem října 2010 zůstaly na jednom vypuštěném rybníku v blátě mladé labutě. Byly tam tři dny a nemohly odletět. Tři z nich stěží ťapaly v blátě, ale čtvrté mládě už jen sedělo a nemohlo se hnout z místa. Bylo zablácené do půl těla. Tenkrát jsme se snažili zalarmovat někoho, kdo by nám pomohl labutě zachránit. Z více míst nám bylo laxně řečeno, že labutě si samy poradí a odletí. Třetí den se 17

situace ještě zhoršila. Labutě byly již všechny značně zablácené. Nakonec nám nezbývalo nic jiného, než se do záchrany labutích mláďat pustit sami. Vyprostili jsme labutě z bahna a převezli jsme je na nevypuštěný rybník. To byl pro nás moment, který nás přivedl k záchraně labutí a zájmu o jejich život. Pozdější náhodné seznámení s českolipským ornitologem Pavlem Kurkou dalo našim každodenním vyjížďkám za labutěmi po Českolipsku ještě jiný rozměr. Při našich setkáních či e-mailové korespondenci si vyměňujeme naše poznatky, které tím obohacují naše dosavadní vědomosti a znalosti o labuti velké, která nám tolik učarovala svou elegancí, něžností, půvabem i dominancí. Velkou výzvou byla pro nás také možnost účastnit se spolu s Pavlem Kurkou kroužkování labutí a šance získávání dalších informací, jako je labutí věrnost v páru a také k danému hnízdišti nebo přesuny celých rodin, případně samotných mláďat. Dále také nalezením labutí pocházejících z Českolipska na jejich zimovištích, za pomocí odečtů ornitologických kroužků či zjištění případného úhynu konkrétního jedince. V průběhu celého roku 2014 jsme postupně shromažďovali informace o hnízdících labutích, které jsme shrnuli do tabulky. Tabulka: Hnízdění labutě velké na Českolipsku v roce 2014 Obec Lokalita Souřadnice Počet Kroužek imm. pull. M F Pull Sloup v Čechách r. Hradní 50.7356, 14.5790 7 k k 2k Svojkov r. Kachní 50.7110, 14.5845 6 k k 6k Pihel r. Červený 50.7332, 14.5528 5 k k 5k Pihel r. Bobří 50.7298, 14.5567 7 k 4k Žizníkov r. Žizníkovský 50.6743, 14.5691 2 k k 1k Heřmaničky r. Heřmanický 50.6593, 14.6014 6 k k Holany r. Kravský 50.6249, 14.5035 8 k k* 1 Stvolínky r. Nebeský 50.6349, 14.4381 7 k Stvolínky r. Koňský 50.6387, 14.4377 5 k k Holany r. Hrázový 50.6204, 14.5148 3 1k 2 Zahrádky r. Novozámecký 50.6292, 14.5449 - k k Horní Libchava r. Souška 50.7006, 14.4928 - Stružnice r. Stružnický 50.7033, 14.4778 - Obora r. Velká Pateřinka 50.5404, 14.6750 - k k Doksy r. Čepelský 50.5602, 14.6604 4 k k 3k 2 Lvová r. Dvorní 50.7804, 14.7891 - Hamr na Jezeře r. Hamerský 50.7002, 14.8462 - k Doksy r. Máchovo jezero 50.5860, 14.6511 5 Hradčany r. u letiště 50.6157, 14.7307 6 k k Hradčany r. Vavrouškův 50.6096, 14.7513 5 k k 1k Hvězdov r. Novodvorský 50.6541, 14.8053 5 Zahrádky r. Novozámecký 50.6292, 14.5449 5 Svojkov r. Luční 50.7135, 14.5840 - k k 18

Česká Lípa mokřad u řeky 50.6757, 14.4978 5 k* 1 Velký Valtinov r. Valtinovský 50.7524, 14.7332 2 1k Jablonné v r. Mlýnský 50.7524, 14.7332 - k Podještědí Holany r. Jilovka 50.6274, 14.5059 - k Bohatice r. Bohatický 50.6724, 14.6672 - Manušice r. Široký velký 50.7136, 14.5112 - Břehyně r. Břehyňský 50.5795, 14.7045 3 Doksy r. Máchovo jezero 50.5860, 14.6511 4 k* k 4k Doksy r. Máchovo jezero 50.5860, 14.6511 4 2 Doksy ČOV 50.5932, 14.6254 6 1 Doksy r. Břehyňský 50.5795, 14.7045 - k k Holany r. Dolanský 50.6245, 14.4498 4 Dolní Krupá r. Krupský 50.5436, 14.8874 7 3 Použité zkratky v tabulce: k* - německý kroužek k - český kroužek M - samec F - samice Pull počet okroužkovaných mláďat Imm. - forma immutabilis Na území Českolipska jsme zaznamenali 36 hnízdících párů labutě velké. Narodilo se 121 mláďat, z nichž bylo 28 označeno ornitologickými kroužky a 36 adultních jedinců v páru je rovněž okroužkováno. U tří párů je vždy jeden z nich označen německým kroužkem. Forma immutabilis se vyskytla u 12 mláďat, což je 9,9% z celého území Českolipska. Mláďata labutě velké mají po narození šedou barvu peří, v juvenilním období se šedá barva mění na hnědou. V prvním roce života mají již obvykle peří téměř bílé, někdy s pozůstatky nepatrného množství hnědého peří. Výjimku tvoří mláďata formy immutabilis, která se rodí zcela bílá. Forma immutabilis a její podíl v populaci labutě velké je zajímavý údaj. V Dolní Krupé se letos narodila 3 mláďata formy immutabilis z celkového počtu 7 narozených. Dále se na Českolipsku narodilo ještě 9 bílých mláďat. Labutí rodina z Hrázového rybníku, která se velmi záhy po narození mláďat přestěhovala na Jílovku v Holanech, měla dokonce větší podíl zastoupení bílých mláďat než šedých, a sice 2 mláďata formy immutabilis ze 3 narozených. Na Čepelském rybníku v Doksech byla mláďata narozena ve stejném poměru 2:2. Brzy však po narození jedno bílé mládě uhynulo. Také v Doksech na Máchově jezeře se narodil stejný poměr mláďat 2:2. V mokřadu u řeky v České Lípě naopak zůstalo jediné mládě formy immutabilis z 5 narozených mláďat. U ostatních mláďat došlo k úhynu z nám neznámých příčin. Páry obsazují k hnízdění stále stejné lokality. Jen výjimečně z důvodů nemožnosti hnízdění, jako je např. vypuštěný rybník, zvolí pár novou náhradní lokalitu. Výjimkou byl 19

Červený rybník v Piheli, kde se podařilo páru, který letos poprvé zahnízdil, vytlačit pár původní na vedlejší Bobří rybník. Tento nový pár přiletěl na Červený rybník již v polovině února. Vzhledem k teplejšímu počasí v roce 2014 to bylo o měsíc dříve, než se obvykle labutě velké vracejí ze zimovišť. Dominantní samec nedal šanci původnímu domácímu páru. Některé páry využívají střídavě k hnízdění rybníky v těsné blízkosti. Letos si pár ze Svojkova vybral k hnízdění Kachní rybník. Loni to byl Výroční rybník a v roce 2012 to byl opět Kachní. Stejně využívá střídavě k hnízdění dva rybníky i pár ze Sloupu v Čechách. Jednou je to rybník Óčko, podruhé Hradní rybník, který si vybrali k hnízdění i v roce 2014. Oba tyto páry pak vodí svá mláďata již časně po narození na druhý rybník, kde zůstávají několik dní a pak se zase vracejí. Rodinka labutí na Kachním rybníku 12. 5. 2012. Některé labutí rodiny se rozpadají již v průběhu září, kdy mají mláďata sotva čtyři měsíce. Mláďata se zdržují v blízkosti svého hnízdiště přibližně do 20 km. Sourozenci se většinou drží spolu a také se později přesouvají společně i na zimoviště. V některých případech jsou mláďata s rodiči pohromadě dlouhou dobu, pohybují se spolu po různých rybnících podle výskytu potravy, rodiče je postupně opouštějí. Pokud však mláďata nechtějí opustit své rodiče ještě v únoru nebo dokonce v březnu, kdy se již ostatní labutí páry vracejí ze zimoviště a pomalu se připravují na nové hnízdění na domovském rybníku, nastává nejprve odhánění mláděte samcem, později se 20

přidá už i samice. Toto dlouhodobé spojení mláďat s rodiči nastává většinou u párů, které hnízdily poprvé. Častým zimovištěm pro labutě velké z Českolipska je Vltava v Praze, kde se v zimě zdržuje mnoho labutí z celé České republiky. Břehyňský rybník v Břehyni a Novozámecký rybník v Zahrádkách jsou dalšími zimovišti v případě mírnější zimy. Částečně nezamrzlé přítoky obou rybníků poskytují v zimě labutím útočiště. Pokud je mírnější zima, jako zima 2014/2015, tak se některé páry zdržují na domácím rybníku téměř po celou zimu. To je případ párů na Kravském a Hrázovém rybníku v Holanech. Nejčastějším zimovištěm pro českolipské labutě je řeka Ploučnice v České Lípě a Zámecký rybník v Děčíně, který nezamrzá. Zde jsme při našich četných kontrolách zaznamenali mnoho labutích párů i jejich mláďat. Informace o jednotlivých zimovištích jsou podloženy z dat poskytnutých z kroužkovací stanice a z vlastních odečtů, které byly odeslány na kroužkovací stanici NM PRAHA. Příčiny ztrát a úhynů labutí byly buď velice brzy po narození, jako tomu bylo na Bobřím rybníku v Pihelu a Kravském rybníku v Holanech nebo se na úmrtí podílel vliv a bezohlednost člověka na ještě nevzletných mláďatech na vypuštěném Žizníkovském rybníku v Žizníkově. K dalším tragickým úmrtím došlo ve Sloupu v Čechách a ve Stvolínkách, kde labutě narazily do drátů vysokého napětí. Na rybníku Pod Červeným v Pihelu došlo během jednoho prosincového dne k úhynu dvou juvenilních labutí, zřejmě příčinou spolknutého rybářského háčku, neboť pár dní před nalezením těchto dvou labutí, byla obě mláďata vymotávána z několika metrů rybářského vlasce a jedno z nich jsme vezli na ošetření do záchranné stanice s pěti spolknutými háčky. Na Mlýnském rybníku v Jablonném v Podještědí, na Dvorním rybníku ve Lvové a na Soušce v Horní Libchavě nedošlo k úspěšnému hnízdění, přestože na hnízdech byla snesena vajíčka a samice několik dnů seděly na hnízdě. Na celém území Českolipska se kromě uvedených párů zdržuje přibližně 40-50 nehnízdících jedinců, kteří už často v hejnech tvoří viditelné páry. Jde přibližně o 30 labutí, které se střídavě zdržují na Novozámeckém rybníku v Zahrádkách. Přelétávají na Jilovku, Nohavici, Holanský rybník v Holanech a také na Dubici v České Lípě. Druhou skupinu tvoří přibližně 20 nehnízdících labutí, které se vyskytují na Břehyňském rybníku v Břehyni a často se stěhují na Bouřlivý rybník v Jablonném v Podještědí nebo na Hamerský rybník v Hamru na Jezeře. Z těchto nehnízdících jedinců zcela jistě přibudou letos další nové hnízdící páry. Pokud by se podařilo ke spolupráci na monitorování labutí zapojit více lidí při terénních pochůzkách, zcela jistě by se předešlo úhynům labutí, které jsou často zbytečné jen z nevšímavosti. Také by se získalo daleko více informací a detailněji by se mohl zmapovat výskyt labutě velké na Českolipsku. D. Jahoda Hofmannová a Z. Jahoda 21

ORNITOLOGICKÁ POZOROVATELNA NA ŽABAKORU. Vážení příznivci ornitologie, mám pro Vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Dobrá je ta, že jsme se koncem minulého roku dočkali instalace nové ornitologické pozorovatelny na hrázi rybníka Žabakor v Českém ráji. Stála 250 tisíc korun a má bezbariérový přístup. Špatná zpráva je ta, že jsme se koncem minulého roku zároveň dočkali pokusu o její "deinstalaci". Pozorovatelna byla dokončena začátkem prosince 2014 a za necelé tři týdny ji poničili neznámí vandalové. Způsobená škoda byla vyčíslena na cca. 25 tisíc korun. Pozorovatelna, kterou nechala vybudovat Správa CHKO Český ráj za finanční podpory AOPK ČR, byla totiž postavena z kvalitního dubového dřeva. Toto novotou svítící dřevo zřejmě přilákalo nenechavce, kteří ho pravděpodobně měli v úmyslu použít na výstavbu altánku na své zahradě. Určitě se nejednalo o nějaké bezdomovce, kteří si chtěli v chladném prosinci udělat oheň. Ti, co pozorovatelnu poničili, k jejímu rozebrání přistoupili velice sofistikovaně. Nepoužívali žádné násilí, ale rozebrali všechny šroubové spoje, pomocí kterých byla stavba smontována. Jasný důkaz toho, že chtěli dřevo dále použít, a ne jednoduše spálit. Drzost těch lidí musela být opravdu nehorázná, protože se pozorovatelna nachází na frekventovaném místě. Po hrázi rybníka vede okresní silnice, bývalá pražská na Turnov. Provoz na silnici asi způsobil, že zloděje někdo vyrušil a oni pozorovatelnu nestihli rozebrat a odvézt celou. Stačili jen ukrást dvoje zábradlí a lavici. Pak se pustili do rozebírání podlahy, ale to již nestihli dokončit. Poničená ornitologická pozorovatelna. 22

Nyní je pozorovatelna nepřístupná. Na dopadení pachatele spolupracuje Správa CHKO Český ráj s Policií ČR, která tam umístila fotopast. J. Myška JEŘÁB POPELAVÝ V PR ŽABAKOR V ROCE 2014. 1. Výskyt jeřábů popelavých v PR Žabakor. Jeřábi popelaví byli v okolí rybníka Žabakor poprvé pozorováni již v roce 2000 (Medek in verb.). Hnízdění zde ovšem bylo poprvé doloženo až v roce 2007 (Hora et al 2010). Od té doby ale na této lokalitě jeřábi vyvádějí mláďata skoro pravidelně. Podobně tomu bylo i v roce 2014, kdy zde do vzletnosti vyvedli dvě mláďata. Zdálo by se tedy, že tato sezóna nebyla v ničem výjimečná, a přece se zde udála oproti minulým létům zásadní změna. Vždy se tu totiž vyskytoval jen jeden pár a v roce 2014 se tu poprvé objevil i pár druhý, který vykazoval teritoriální chování. Lze jen spekulovat, zda se jednalo o mládě, které se na této lokalitě vylíhlo a které si sem ze zimoviště přivedlo partnera, nebo zda se jednalo o nepříbuzný pár. Tento pár nakonec, co se tyká hnízdění, nebyl úspěšný, ale i tak lze považovat tento vývoj za úspěch. Nevíme co bylo příčinou nezdaru hnízdění druhého páru, resp. zda k hnízdění vůbec došlo, ale z učiněných pozorování vyplývá, že se choval jako hnízdní. V každém případě bude zajímavé sledovat, co nového v tomto směru přinese rok 2015. Jeřábí rodinka z PR Žabakor. 23

2. Faktory ovlivňující PR Žabakor. Přírodní rezervace Žabakor se nachází na samém okraji CHKO Český ráj, což je spojeno s tím, že v jejím bezprostředním okolí jsou relativně hustě obydlené oblasti a několik desítek metrů západně od hráze rybníka dokonce vede rychlostní silnice R10 z Prahy na Liberec a silnice II třídy č. 610. Nedaleko také leží letiště a velice často se stává, že letadla nerespektují bezletovou zónu nad PR, a nad rybníkem velice často nízko přelétávají. V této souvislosti by se daly také zmínit horkovzdušné balony, kdy firmy nabízející tyto služby ve snaze zalíbit se turistům také přelétávají přes rybník. Několikrát se stalo, že z důvodu podcenění tlakové inverze balon málem spadl do vody. Pro ornitology je snad jedinou výhodou tohoto nezodpovědného chování to, že při přeletu balonu všichni ptáci vzlétnou a ptáky je tak možno lépe spočítat. Dále tuto PR ovlivňují skutečnosti, že Žabakor je chovný rybník, a je to také rybník, kde je povolen výkon práva myslivosti (3 naháňky na kachny v září a říjnu). Největším nepřítelem jeřábů na této lokalitě však není člověk, ale zdá se, že jsou jím divoká prasata. Ta stojí zřejmě za tím, že druhý pár jeřábů nevyvedl mláďata. Vybral si totiž k hnízdění tu část rákosí, která je pro prasata dobře přístupná. "Divočáci" tam mohou hnízdo snadno napadnout, takže i do budoucna v této části bude velký problém úspěšně odchovat mladé. Navzdory všem těmto nepříznivým faktorům se zde jeřábům popelavým zalíbilo a jejich populace se zde, jak se zdá, rozrůstá. Mapa PR Žabakor a blízkého okolí (zdroj: www.mapy.cz) 24

3. Síť jeřábích zpravodajů v okolí PR Žabakor. Již jsem zmiňoval, že se PR Žabakor nachází v relativně hustě obydlené oblasti (např. ve srovnání s NPR Břehyně-Pecopala, což je významné hnízdiště jeřábů na Českolipsku). Pro účely monitoringu jeřábů jsme tuto skutečnost zkusili využít v náš prospěch. Díky několika místním zpravodajům žijícím v okolí této přírodní rezervace se nám podařilo za celou sezónu 2014 nashromáždit zcela unikátní soubor několika stovek pozorování. Tento projekt po odborné stránce zaštítil RNDr. Miroslav Honců, zoolog muzea v České Lípě a současně tajemník Skupiny pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR. Na tomto místě děkuji všem našim jeřábím zpravodajům za spolupráci. Jsou jimi: J. Zakouřil, J. Picková, Z. Drázský s rodinou, M. Medek, J. Šťastný, M. Jeníkovský a P. Bernat. Všichni se zapojili do monitoringu dobrovolně a s velkým nadšením. Oni to byli, kdo viděli okolo "jejich" rybníka chodit členy Skupiny pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR, dali se s námi do hovoru a nezištně nám nabídli své služby. Místní lidé samozřejmě o jeřábech léta vědí a váží si toho, že je tu mají. Jejich zájem o jeřáby má, kromě sběru dat, kladný vliv i v ochranářském smyslu. Jsou to lidé, kteří mají v okolí rybníka své zemědělské statky, rodinné domy, chalupy, kteří okolo rybníka jezdí každé ráno na kole do samoobsluhy, no prostě jim nic neunikne. 4. Od jeřábích zpravodajů k Citizen-Science. Zdá se, že se tato spolupráce vyvinula až do podoby tzv. Citizen-Science (česky občanská věda). Je to termín užívaný pro sledování přírodních fenoménů a systematické shromažďování dat dobrovolníky zajímajícími se o vědu. Projekty Citizen-Science ovlivňují způsob, jakým je vědecká činnost vnímána a popularizuje ji. Některé typy výzkumů vyžadují sběr dat na velkém území za velmi krátký nebo naopak velmi dlouhý časový úsek. Pokud by takovou práci měli dělat vědečtí pracovníci, byla by neúnosně drahá a neefektivní. Proto se vědci začali obracet na dobrovolníky z řad běžných občanů, kteří mají o vědu obecně, daný obor nebo fenomén zájem a chtějí být nápomocni při výzkumu. Z obecného hlediska nemá Citizen-Science přínos jen pro odbornou vědeckou činnost, ale i pro občany, kteří se do ní zapojí. Projekty mají vliv na povědomí běžných občanů o vědecké činnosti - tím ztrácejí auru tajemné nedosažitelné sféry a lidé v ní následně vidí větší smysl. Dobrovolníci, kteří se zapojili do environmentálních projektů, se následně sami snaží více dbát na životní prostředí. Účastníci prohlubují své znalosti ve zkoumané oblasti a zapojují se do komunity stejných zájmů. V posledních dvaceti letech se pole působnosti Citizen-Science rozšířilo od astronomie a ornitologie do dalších vědních oborů jako jsou ekologie, urbanismus, geologie, částicová fyzika, medicína nebo geoinformatika. Data jsou díky správným postupům kvalitnější 25

a spolehlivější. Přínos pro vědu i pro společnost je jednoznačně měřitelný a Citizen-Science si tak pomalu ale jistě získává své místo ve vědeckých výzkumech. 5. Výsledky monitoringu jeřába popelavého v PR Žabakor. Zjistilo se, že jeden pár obsadil severní část rybníka i s přilehlými poli a loukami a druhý pár tu jižní. Dalším výstupem z tohoto souboru dat je zřetelně viditelný časový průběh jednotlivých hnízdních fází úspěšného páru: = Přílet ze zimoviště 09. únor (první pozorovaní v roce 2014) = Námluvy / Zásnubní tance březen (průběžně pozor. na okolních polích) = Sezení na hnízdě duben (na polích vždy jen jeden z páru) = Vyvádění mláďat květen (pouze hlasové projevy z lůna PR) 18. červen (první pozorování na louce vně PR) = Vzletnost mláďat 04. srpen (prvně pozorováno na louce vně PR) = Odlet na shromaždiště. 06. září (hned po prvním honu) Poslední fáze by se na této lokalitě vlastně ani nemusela monitorovat. Stačilo by se zeptat myslivců, kdy začínají jejich podzimní hony na kachny. Ano, hony jsou právě tím impulsem, který jeřáby donutí opustit tuto lokalitu. Naštěstí v roce 2014 už byla v této době mláďata jeřábů vzletná a tak neměla s odletem problém. Otázkou je, jak by to skončilo v situaci, kdyby jeřábi zahnízdili až napodruhé a vývoj mláďat by se tím časově posunul. Celý roční soubor dat bude následně poskytnut Skupině pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR k detailnějšímu vyhodnocení. 6. Závěrečné shrnutí. Takže, abych to shrnul, rok 2014 se jeřábům na Žabakoru vydařil a budeme se těšit, co nám přinese rok 2015. Touto dobou, kdy tento zpravodaj vychází, by jeřábi měli být již zpátky ze svých zimovišť. Budeme zvědavi, kolik jich tu na sezonu zůstane, zda zahnízdí a zda se jim opět podaří vyvést mláďata do vzletnosti jako v roce 2014. Těším se s Vámi na shledanou nad stránkami příštího vydání tohoto zpravodaje, kde Vám o jeřábech z PR Žabakor přineseme další novinky. J. Myška Literatura: HORA, J.; BRINKE, T.; VOJTĚCHOVSKÁ, E. et al. (2010). Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. 1. vydání. Praha. 320 s. ZAJÍMAVÉ ZÁLETY ČESKOLIPSKÝCH JEŘÁBŮ. Barevně značení jeřábi stále mohou přinášet zajímavé výsledky. Jeřáb okroužkovaný v roce 2012 na lokalitě u Starých Splavů, byl pozorován v oblasti Extremadura ve Španělsku. Je to nejvzdálenější doložené zimoviště českého jeřába, vzdálené 2080 km od místa kroužkování. Letos v únoru tam byl pozorován již podruhé, poprvé tam byl zastižen hned svou první zimu 23. února 2013. Extremadura je rozsáhlá oblast s mnoha shromaždišti, terén je tam členitý s různými typy habitatů poskytujících 26

jeřábům zdroje potravy od rýžových polí po sady s korkovými duby. Zpětných hlášení odtamtud pochází výrazně méně než z jiných míst podél západoevropské migrační trasy, jelikož je tam obtížnější kroužkované jeřáby pozorovat. Nám se při loňské návštěvě v Extremaduře podařilo pozorovat pouze dva švédské jeřáby. Oproti tomu o rok starší jeřáb ze stejné lokality se přibližně ve stejnou dobu již poprvé objevil v Čechách, nejprve na Mladoboleslavsku (M. Došlý, birds.cz) a o pár dní později v Českém Ráji. O přesunech jeřábů, ani v rámci České republiky, kde jsou pozorování snadnější, toho zatím příliš nevíme, a proto každé pozorování je přínosné, nenechávejte je tedy zapadnout a zadávejte do internetové databáze icora (www.icora.de) nebo posílejte na email: marketa.tich@seznam.cz. A časem se můžeme dozvědět více i např. o jejich návratech a výběru hnízdních lokalit. Zdroj: icora database: www.icora.de, 10. 3. 2015. M. Ticháčková ODCHYTY NA JIZERCE V ROCE 2014. Jedenáctý ročník odchytové akce na Jizerce proběhl ve dnech 19. 9. až 26. 9. 2014. Ve srovnání s rokem 2013 přálo kroužkovatelům více počasí a počty odchycených jedinců tomu odpovídaly (viz tab.). Vzhledem k pozdějšímu datu se oproti předchozím rokům chytalo výrazně méně budníčků a překvapivě také pěvušek modrých. Naopak bylo více králíčků obecných a zejména sýkor uhelníčků, jejichž počty dosahovaly v průběhu celého podzimu v Jizerských horách nebývalých rekordů. K nejzajímavějším odchyceným druhům patřili ořešník kropenatý a linduška horská. Velkou radost všem udělaly odchyty cizích kroužkovanců pěvušky modré s italským kroužkem a čečetky tmavé s polským kroužkem. Výsledky z předchozích deseti ročníků byly na přelomu roku shrnuty a publikovány také ve Sborníku Severočeského muzea 32 (2014). Na odchytech se podíleli: P. Lumpe, M. Pudil, M. Ticháčková, M. Prokopová, M. Horák, M. Hanzlíková, T. Brinke, K. Novotný a I. Svoboda. PLu MaP MaT MiP MHo MaH ToB KaN SvI Σ budníček menší 6 4 11 6 6 6 1 4 11 55 budníček větší 1 1 2 čečetka tmavá 2 1 1 1 5 10 červenka obecná 4 8 4 13 2 6 27 9 73 čížek lesní 1 2 3 drozd kvíčala 1 1 drozd zpěvný 2 1 2 5 hýl obecný 1 2 3 kos černý 1 1 1 3 krahujec obecný 1 1 králíček obecný 35 70 44 52 32 30 22 50 31 366 27

králíček ohnivý 1 6 11 13 32 45 12 4 12 136 křivka obecná 12 11 2 1 18 44 linduška horská 1 1 linduška luční 2 1 1 1 20 1 3 29 ořešník kropenatý 1 1 1 pěnice černohlavá 2 2 1 5 1 1 12 pěnice slavíková 1 1 1 3 pěvuška modrá 3 4 10 2 1 12 5 2 39 rehek domácí 1 1 1 4 7 rehek zahradní 1 1 sojka obecná 1 1 2 střízlík obecný 1 1 1 1 1 5 sýc rousný 1 1 2 sýkora koňadra 1 1 3 5 sýkora modřinka 1 1 sýkora parukářka 1 1 2 1 5 sýkora uhelníček 28 93 20 32 10 34 13 9 77 316 šoupálek dlouhoprstý 1 1 2 94 190 125 127 93 145 74 109 177 1133 Za 11 let již dvanáctý sýc rousný kroužkovaný 20. 9. 2014. foto: H. Brinkeová. Termín odchytů pro letošní ročník je naplánován od 11. 18. 9. 2015. M. Pudil 28

KRÁTKÉ ZPRÁVY. JARNÍ ČLENSKÁ SCHŮZE ČSO se uskutečnila v sobotu 7. března 2015 od 10:00 hod. v sále ZŠ U Vršovického nádraží 1, Praha 10. Vzhledem k tomu, že se nesešla nadpoloviční většina členů, nutná k platnému hlasování o nových stanovách, byla v souladu s ustanoveními nového občanského zákoníku zahájena náhradní členská schůze v 10:31 hod.. Z programu: 1. Na Atlasu hnízdního rozšíření v roce 2014 se podílelo 284 mapovatelů, kteří pokryli 66% ze 452 čtverců. Výsledky z prvního roku jsou poněkud lepší, než z mapování minulého mapovacího období. Více než 100 druhů ptáků bylo zjištěno v 50 čtvercích. (K. Štastný) 2. Co ČSO dokázala v roce 2014 a plány na rok 2015. (Z. Vermouzek). 3. Pták roku 2015 potápka černokrká. 4. Vyhyne u nás sýček? Výsledek několikaletého mapování na severozápadě Čech. Stavy sýčka - méně než 100 párů a dále klesají. (M. Šálek) 5. Ptáci a sklo našlo se řešení, svislé samolepící pásky. (L. Viktora) 6. Schůze rozhodovala o nové podobě stanov ČSO, připravených podle požadavků nového občanského zákoníku. Finální návrh změny stanov schválený výborem ČSO byl, po formálním právnickém zkontrolování, dostupný k připomínkám na webové stránce ČSO. Významnou změnou je volba příštího výboru již na 4 roky. Jedna ze dvou připomínek k novým stanovám se týkala možnosti kooptace až 3 členů do výboru ČSO. Z. Vermouzek a JUDr. V. Stejskal vysvětlili text. Schůze hlasováním odmítla diskutované připomínky a poté nové stanovy schválila. Podle nových stanov schválených 7. 3. 2015 již nemůžeme přijímat členy pobočky, aniž by nebyli členy ČSO. Přihláška musí jít do ČSO, po té pobočka dostane vyrozumění, chce-li nový člen být také členem pobočného spolku. Konečná zpráva po uzavření účetnictví za rok 2014 bude předložena ke schválení na podzimní členské schůzi spojené s ornitologickou konferencí 17. 10. 2015 v Pardubicích. Závěr schůze patřil Stanislavu Chvapilovi s přednáškou o rezervaci na Floridě - Ptáci NP Everglades. SvI AKCE PRO VEŘEJNOST EVROPSKÝ FESTIVAL PTACTVA 2014. Liberecko V neděli 5. října 2014 proběhl Festival ptactva také na Liberecku. Celkem 18 účastníků včetně jednoho anglického birdwatchera se sešlo na nádraží v Černousích a vydalo se podél Smědé směrem k Dubovému rybníku. Bohužel se dostavilo málo ptáků, pouze 85 jedinců 23 druhů. Vycházka byla zakončena ukázkami odchytů a kroužkování ptáků a následnou bohatou diskuzí. K nejzajímavějším pozorováním patřili pozdně se vyskytující pěnice černohlavé a ledňáček, bohužel se ho však nepodařilo odchytit. MaP 29

Mělník Ptačí festival se na Mělníku konal v sobotu 4. 10. 2014 opět formou příjemné vycházky od budovy muzea přes Hořínský park a zdymadla k Vltavě, kde byla připravena ukázka odchytu a kroužkování ptactva, kterou zajistili Ivan Svoboda a Markéta Ticháčková. Sešlo se celkem 28 účastníků, z toho 10 dětí a bylo pozorováno přesně 179 ptáků od 24 druhů. Odchyt byl bohatý, kroužek dostalo několik desítek ptáků a byl zakončen téměř stresově po ukončení akce se chytilo ještě asi 30 ptáků, z čehož nejzajímavější byli 2 strakapoudi prostřední a 8 strakapoudů velkých. PLu Česká Lípa Festival se uskutečnil 5. 10. 2014 mezi 9:00-12:00 hod. Trasa vedla tradičně od budovy VMG v České Lípě ve směru k Holému vrchu a nivou řeky Ploučnice k slepému rameni Ploučnice v Dubici. Tuto část exkurse vedl M. Honců. Během pochůzky bylo zjištěno 32 druhů ptáků v 323 ex. V Dubici byla připravena ukázka odchytu ptáků do ornitologických sítí a jejich kroužkování. Pod vedením P. Lumpeho a M. Ticháčkové bylo odchyceno 8 druhů v 22 ex. Akce se zúčastnilo 31 lidí, z toho 5 dětí, VIP hostem byl Dr. Alexandr Vondra. Nejhojnějším druhem byl špaček obecný (120 ex.), kachna divoká (76 ex.) a vrabec domácí (26 ex.). V tabulce počty pozorovaných/chycených druhů. 3/2 budníček menší 1 konipas bílý 2 strakapoud velký 5/2 brhlík lesní 10 kos černý 2 střízlík obecný 1/2 červenka obecná 1/1 ledňáček říční 0/2 sýkora babka 1 čížek lesní 2 mlynařík dl. 10/6 sýkora koňadra 10 drozd kvíčala 0/1 pěnice černohlavá 5/6 sýkora modřinka 5 drozd zpěvný 1 pěnkava obecná 120 špaček obecný 10 holub domácí 1 poštolka obecná 1 volavka popelavá 5 holub hřivnáč 2 potápka malá 2 vrána šedá 2 hrdlička zahradní 5 rehek domácí 26 vrabec domácí 2 hýl obecný 1 stehlík obecný 1 žluna šedá 76 kachna divoká 5 straka obecná Pozorov: 323 ptáků 32 druhů TERMÍNY JARNÍCH AKCÍ VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU 2015. M. Honců Mladá Boleslav Sraz účastníků v sobotu 18. 4. 2015 v 7:00 hodin u restaurace Na Statku v Nepřevázce. Cílem je Přírodní park Chlum, bývalé vojenské cvičiště na západním úpatí Chlumu. Zde bude připravena ukázka odchytu ptáků a jejich kroužkování pod vedením ornitologů z Mělníka. Díky různorodému a přírodovědně hodnotnému prostředí se zde vyskytuje mnoho vzácných druhů ptáků, kteří z řady míst na Mladoboleslavsku vymizeli. Např. pěnice vlašská, krutihlav obecný, strnad luční, bramborníček černohlavý, dudek chocholatý a další. Předpokládaná 30

délka trasy přibližně 3 km. S sebou doporučujeme vzít fotoaparát a dalekohled. Organizuje ČSOP Klenice. Kontakt: Milada Vrbová, tel.: 605 000 577; e-mail: info@csopkelnice.cz Liberecko Sraz účastníků v sobotu 2. 5. v 7:00 hod. u Bredovského letohrádku na Lemberku. Ranní vycházka včetně pozorování a určování ptáků povede kolem zdejších rybníků a Panenského potoka. Za vhodného počasí proběhne ukázka odchytů a kroužkování ptáků. Povede M. Pudil. Roudnice nad Labem Akci organizovanou Českou ornitologickou společností převzala do svého programu ZO ČSOP Ciconia a Stanice ekologické výchovy Ciconia ZO ČSOP v Roudnici nad Labem. V sobotu 2. května 2015 v 7:00 hodin na okraji mostu na Karlově náměstí je sraz účastníků vycházky do jarní přírody v rámci akce pro veřejnost "Vítání ptačího zpěvu". Vezměte s sebou dalekohledy. Předpokládaná doba vycházky asi 3 hodiny. Vycházku povede S. Chvapil. Případné dotazy k akci adresujte na e-mail: ciconia.roudnice@centrum.cz Mělník Sraz v pátek 8. 5. po 18:00 hod. na Mrkvici na levém břehu Vltavy asi 1,5 km nad soutokem. Vlastní Vítání začne v sobotu 9. 5. ráno ve 4:30 hod. Na místě lze přenocovat ve vlastním stanu či spacáku a večer se věnovat společenskému posezení u ohně. Ukončení bude v sobotu kolem poledne. Frýdlant v Čechách Vítání ptačího zpěvu na akci se tradičně sejdeme před školou T. G. Masaryka v Bělíkově ulici ve Frýdlantě, a to v sobotu 8. 5. 2015, o 7. hodině ráno. Jarní vycházku do přírody spojenou s pozorováním a nasloucháním zpěvu našich ptáků opět povede pan J. Mikšíček. Za vhodného počasí proběhne ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Dotazy na tel.: 731 833 034, případně 606 951 647 (pan J. Hrouzek). Předpokládané ukončení asi v 10:00 hodin. Duchcov Dne 10. 5. 2015 zvou členové České společnosti ornitologické a Bílinské přírodovědné společnosti všechny milovníky přírody na jarní vycházku spojenou s pozorováním a určováním ptačích druhů podle vzhledu i podle zpěvu. Sraz v 7:00 hod. v Zámecké zahradě u Sfingového rybníka. Trasa povede směrem k lužním lesům. Vycházka bude zakončena u Dubského rybníka, kde proběhne za příznivého počasí ukázka kroužkování ptáků. S sebou doporučujeme vhodný oděv (podle počasí), pevnou obuv, dobrou náladu, (dalekohled), svačinu. Povedou: M. Horák, M. Hanzlíková a P. Vít. Česká Lípa Sraz účastníků v neděli 10. 5. 2015 před budovou VMG v České Lípě, náměstí Osvobození 297 v 9:00 hod. Trasa vycházky vede městem k Holému vrchu a nivou řeky Ploučnice k jejímu slepému rameni v Dubici, kde bude připravena ukázka odchytu ptáků a jejich kroužkování pod vedením P. Lumpeho a M. Ticháčkové. Vycházku vede M. Honců, Kontakt: 731 484 907; e-mail: Honcu@muzeumcl.cz 31

Titul: ORNITOLOGICKÁ PRÍRUČKA. Autor: TRNKA Alfréd, GRIM Tomáš a kol. Grafická úprava: Ján Svetlík DUDOK Nakladatel: Slovenská ornitologická spoločnosť/birdlife Slovensko, Bratislava. Vyšlo: 2014 v nákladu 2000 ks Formát: 145x205 mm, Brožovaná vazba, 296 stran ISBN: 978-80-89526-13-0 Ornitologická príručka je v podstate prvé dielo svojho druhu v slovenských reáliách, i keď staršia generácia ornitológov si iste veľmi dobre a s nostalgiou spomína na rovnomennú príručku z pera známeho východočeského ornitológa Františka Obhlídala z čias Československa (Obhlídal 1977). Dá sa povedať, že práve toto dielko motivovalo tvorcov Ornitologickej príručky, a vďaka možnostiam financovania zo zdrojov Európskej únie bolo možné túto myšlienku aj úspešne zrealizovať. Od myšlienky k jej realizácii býva však zvyčajne dlhá a tŕnistá cesta, preto tvorcom patrí poďakovanie za to, že dnes máme k dispozícii jednoznačne modernejšiu a ešte podrobnejšiu príručku, než bola tá zo 70-tych rokov minulého storočia. Vymedzením pojmu ornitológia, jeho históriou a súčasnosťou, a pokusom o definovanie rozdielov rôznych foriem ornitológie sa zaoberá prvá z 12 kapitol recenzovanej knihy. Ďalších 5 kapitol sa zaberá súčasnými poznatkami z oblasti pôvodu a vývoja vtákov, ich systematického členenia, ako aj ich biológiou a etológiou. Ide o syntézu poznatkov publikovaných v relevantnej literatuře. (převzato z Tichodroma 26 (2014) Tato publikace byla, podobně jako Príručka pre krúžkovateľa vydaná v rámci projektu č.wtsl.01.02.00-00-126/08 s názvem Ochrana ohrozených vtáčích druhov Západných Karpát, který je realizovaný v rámci Programu přes hraniční spolupráce Poľsko Slovenská republika 2007 2013. Podrobná recenze: Tichodroma 26: 113 116 (2014) ISSN 1337-026X Obálka: Jeřáb pocházející od Novozámeckého rybníka se krmil na začátku poslední zimy a koncem února 2015 na dně vypuštěného rybníka Bohdaneč na Pardubicku. foto: M. Ticháčková KOMINÍČEK - ZPRAVODAJ SEVEROČESKÉ POBOČKY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ pobočného spolku. Vydává SčP ČSO jako informační zpravodaj pro vnitřní potřebu svých členů v nákladu 140 výtisků form. A5. Příspěvky posílejte el. poštou do redakce na zpr.sepo-cso@tiscali.cz, nebo listovní zásilku na Regionální muzeum Mělník, 276 01 Mělník, nám. Míru č. 54 ( na s pozn.:ornitologie) nebo regionální kontaktní adresy pobočky. http://severoceskapobocka-cso.webnode.cz Redakční rada: Ing. P. Benda, Ph.D; RNDr. M. Honců; Ing. P. Lumpe; K. Novotný; Mgr. M. Pudil; Zodpovědný redaktor: I. Svoboda 20. dubna 2015 uzávěrka č.22-20.08.15 32