DIS 10/2014 Obsah: 1. Inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů 2. Veřejně prospěšný poplatník daně z příjmů 3. Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám podle 8a zákona o rezervách 4. Finanční správa zpřísňuje podmínky pro aplikaci institutu nespolehlivého plátce DPH 5. Řešení možných individuálních likvidačních účinků odvodu z elektřiny ze slunečního záření 6. Rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Příloha: Pozvánka na semináře na téma Roční účetní závěrka a daně 2014 + novely daňových zákonů pro rok 2015 Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, e-mailem nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha 29. 9. 2014
Vážení přátelé, v tomto čísle našeho (Vašeho) DISu přinášíme informace o inkorporaci (včlenění) daně dědické a daně darovací do zákona o daních z příjmů, o veřejně prospěšném poplatníkovi daně z příjmů, o zákonných opravných položkách tvořených podle 8a zákona o rezervách, o zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu nespolehlivého plátce DPH, o řešení možných individuálních likvidačních účinků odvodu z elektřiny ze slunečního záření a o rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně. Současně si Vás dovolujeme pozvat na tradiční podzimní semináře na téma: Roční účetní závěrka a daně 2014 + novely daňových zákonů pro rok 2015 (viz poslední list tohoto DISu). Inkorporace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., byl dnem 1. 1. 2014 zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň z převodu nemovitostí byla od tohoto data nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí, ve smyslu zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., a příjmy získané dědictvím a darováním jsou od 1. 1. 2014 předmětem zákona o daních z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob Příjem z dědictví nebo odkazu je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen podle 4a písm. a) zákona o daních z příjmů. Bezúplatné příjmy (např. přijaté dary) jsou u fyzických osob předmětem daně z příjmů podle 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Od daně z příjmů fyzických osob jsou přitom podle 10 odst. 3 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozeny bezúplatné příjmy 1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, 3. obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2 (obmyšleným se podle 1457 občanského zákoníku rozumí příjemce plnění ze svěřenského fondu), 4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15.000 Kč. Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje podle 3 odst. 3 zákona o daních z příjmů a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku (tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), 1
b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu 1. neurčitou, 2. života člověka nebo 3. delší než 5 let. Daň z příjmů právnických osob Stejně jako v případě fyzických osob jsou i v případě právnických osob předmětem daně z příjmů příjmy získané dědictvím a darováním. Osvobození bezúplatných příjmů právnických osob řeší 19b zákona o daních z příjmů takto: (1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu, b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě 1. nabytí vlastnického práva k pozemku, 2. zřízení věcného břemene. (2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem a) obmyšleného z majetku, který 1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, b) poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v 15 odst. 1 nebo 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení; osvobození se nepoužije u obcí a krajů, 2. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území Norska, Islandu nebo jiného členského státu Evropské unie než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1, c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel, d) přijatý z veřejné sbírky, e) členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. (3) Osvobození bezúplatných příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit. Společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby Za daňově neuznávané náklady jsou pak v této souvislosti považovány - výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u fyzických osob 2
tuzemských daňových rezidentů rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy; obdobně to platí pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně; obdobně to platí pro použití prostředků z kapitálového dovybavení (viz 25 odst. 1 písm. i/ zákona o daních z příjmů). - účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku (viz 25 odst. 1 písm. zp/ zákona o daních z příjmů), - hodnota majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu (viz 25 odst. 1 písm. zq/ zákona o daních z příjmů). Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je mj. podle 27 písm. j) zákona o daních z příjmů hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně, s výjimkou hmotného majetku fyzické osoby nabytého 1. dědictvím, 2. odkazem, 3. obmyšleným, pokud se jedná o hmotný majetek, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo 4. obmyšleným, pokud se jedná o hmotný majetek, který zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Účtování Podle ČÚS č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky, bodu 3.1.6. se o přijatých darech účtuje i nadále ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 41 základní kapitál a kapitálové fondy, tj. např. ve prospěch účtu 413. Podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 zákona o daních z příjmů se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku. Podle 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 zákona o daních z příjmů lze výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 16 zákona o daních z příjmů (viz výše), pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech. 3
Veřejně prospěšný poplatník daně z příjmů Od 1. 1. 2014 je v zákonu o daních z příjmů nahrazen institut poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání, institutem veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšný poplatník podle 17a zákona o daních z příjmů (1) Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. (2) Veřejně prospěšným poplatníkem není a) obchodní korporace, b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář, c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, d) zdravotní pojišťovna, e) společenství vlastníků jednotek a f) nadace, 1. která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo 2. jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli. Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků podle 18a zákona o daních z příjmů (1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší, b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů, c) podpora od Vinařského fondu, d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji, e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za 1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, 2. nájem a prodej státního majetku, f) příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. (2) U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem a) z reklamy, b) z členského příspěvku, 4
c) v podobě úroku, d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku. (3) U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (4) Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (5) S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je a) veřejnou vysokou školou, b) veřejnou výzkumnou institucí, c) poskytovatelem zdravotních služeb, d) obecně prospěšnou společností, e) ústavem. Možnost snížení základu daně Podle 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů může veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, základ daně zjištěný podle 20 odst. 1 zákona o daních z příjmů snížený podle 34 zákona o daních z příjmů dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1.000.000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obecně prospěšná společnost a ústav musí prostředky získané touto úsporou použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300.000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle 20 odst. 1 zákona o daních z příjmů snížený podle 34 zákona o daních z příjmů dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3.000.000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně 5
než 1.000.000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1.000.000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona o daních z příjmů se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje o částku, o kterou byl snížen základ daně podle 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti. Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám podle 8a zákona o rezervách Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., došlo rovněž ke změnám podmínek tvorby zákonných opravných položek podle 8a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Podle bodu 3 přechodných ustanovení k zákonnému opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se ustanovení 8a zákona o rezervách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, použije poprvé pro pohledávky vzniklé ode dne 1. 1. 2014. Pro pohledávky vzniklé před tímto datem se použije původní znění zákona o rezervách. Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám podle 8a zákona o rezervách, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Opravné položky podle tohoto znění zákona lze tedy prakticky poprvé tvořit až v roce 2015! U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200.000 Kč, se mohou tvořit opravné položky pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je a) rozhodčím řízením, b) soudním řízením, nebo c) správním řízením. Opravné položky nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých a) za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů. Opravné položky se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. 6
Některé obecné podmínky pro tvorbu a zrušení opravných položek Opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zákona o daních z příjmů příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu. Opravné položky k pohledávkám podle 8a zákona o rezervách nelze tvořit v případě, jestliže má věřitel k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek. Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Finanční správa zpřísňuje podmínky pro aplikaci institutu nespolehlivého plátce DPH Připomínáme, že Finanční správa zavádí od 1. října letošního roku přísnější podmínky pro aplikaci institutu tzv. nespolehlivého plátce. Je to další z nástrojů finanční správy v boji s daňovými úniky a podvody na DPH. Za nespolehlivého plátce bude oproti stávajícím pravidlům označen i ten plátce DPH, který je účelově nekontaktní, opakovaně neplní lhůty pro povinná podání, dluží státu na DPH více než půl milionu korun déle než tři měsíce a správce daně mu musel opakovaně stanovit daň podle pomůcek. Od 1. ledna 2015 k tomu přibude ještě další zpřísnění, které postihne zejména společnosti sídlící na virtuálních adresách. Institut nespolehlivého plátce v žádném případě nepostihuje běžné plátce, kteří se dopustili neúmyslného pochybení a nestihli ho včas napravit, ale jinak si plní základní daňové povinnosti řádně. Finanční správa se tímto opatřením snaží postihnout zejména ty plátce, kteří závažně a opakovaně porušují své povinnosti na DPH, dlouhodobě parazitují na systému, daň neodvedou, ale přitom ji chtějí neoprávněně ze státní kasy odčerpat. Oproti poctivým podnikatelům tak získávají značnou konkurenční cenovou výhodu, čímž deformují zdravé tržní prostředí. Údaje o nespolehlivých plátcích lze získat na internetových stránkách finanční správy na adrese: www.financnisprava.cz vpravo na stránce pod odkazem Registr plátců DPH. Vyhledávání je možné jednotlivě podle daňového identifikačního čísla (DIČ) plátce anebo souhrnně, kdy najednou lze zobrazit kompletní seznam všech 7
nespolehlivých plátců registrovaných v České republice. Ke dni 24. 9. 2014 jich bylo evidováno 139. Přímý odkaz: http://adisreg.mfcr.cz Veškeré podmínky pro aplikaci institutu nespolehlivého plátce lze najít v Informaci GFŘ k aplikaci 106a zákona o DPH, kterou jsme publikovali v našem DISu č. 9/2014. Stručná prezentace na toto téma je také k dispozici na internetu finanční správy: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/prezentace-k-nespp- 2014-07-30.pdf Řešení možných individuálních likvidačních účinků odvodu z elektřiny ze slunečního záření Výrobci elektrické energie ze slunečního záření, kteří byli prokazatelně postihnuti individuálním rdousícím efektem solárního odvodu, mohli a mohou využít úlevy podle platných právních předpisů. Finanční správa v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu upozorňuje poplatníky na účinné ustanovení daňového řádu, podle kterého může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední v individuálních případech povolit posečkání úhrady daně, případně její rozložení na splátky, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Podle názoru Ústavního soudu může solární odvod nabývat pro některé poplatníky likvidačních účinků. Tyto likvidační důsledky se mohou projevovat neschopností výrobců dostát svým jinak průběžně plněným závazkům (nedostatečný cash flow), které byly nastaveny ještě před účinností zákona. Výrobci, kterých se eventuálně mohl dotknout Ústavním soudem shledaný individuální rdousící efekt solárního odvodu, mohli a mohou jeho dopad přinejmenším zmírnit, ne-li zcela vyloučit, využitím standardních nástrojů daňového řádu. K posečkání úhrady daně či rozložení na splátky může správce daně přistoupit mimo jiné tehdy, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, případně pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období. Posečkání úhrady daně lze aplikovat pouze u těch daní, u kterých má daňový subjekt povinnost úhrady daně. Jelikož tato situace u solárního odvodu nenastává, je možné výrobcům elektřiny ze slunečního záření posečkat úhradu jiné daně nebo jejího příslušenství, u kterých jim povinnost úhrady vzniká (např. daně z přidané hodnoty), neboť pro uplatnění institutu posečkání je rozhodující komplexní situace daňového subjektu. Správce daně zároveň může z důvodu tvrdosti založené ekonomickými nebo sociálními poměry daňového subjektu upustit od předepsání úroku z posečkání, kterým se standardně posečkaná částka daně nebo jejího příslušenství úročí. Posečkání úhrady daně může být proto v odůvodněných případech bezúročné. 8
Rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Pokyn GFŘ č. D-17, k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně Čl. I Předmět pokynu 1. Předmětem tohoto pokynu je stanovení jednotných pravidel pro posuzování žádostí o prominutí odvodů nebo penále za porušení rozpočtové kázně k zajištění shodného rozhodování v identických nebo obdobných případech porušení rozpočtové kázně tak, aby bylo zamezeno zvýhodnění některých žadatelů a tím poskytnutí veřejné podpory podle práva Evropské unie 1). Tento pokyn vymezuje skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat zákonem stanovené důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení 44a odst. 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla ), pro něž může dojít k prominutí odvodu anebo penále za porušení rozpočtové kázně a kritéria, podle kterých bude o předložených žádostech rozhodováno. 2. Generální finanční ředitelství postupuje při posuzování a rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, podaných dle 44a odst. 11 rozpočtových pravidel, podle tohoto pokynu. Pokud budou shledány důvody pro rozhodnutí nad rámec pravidel stanovených tímto pokynem, vztahují se na taková rozhodnutí právní předpisy upravující poskytování veřejné podpory. V případech dle čl. III tohoto pokynu lze nad rámec pokynu postupovat pouze při existenci souhlasu Platebního a certifikačního orgánu a vyjádření Evropské komise, že vrácení celkové částky odvodu nebo jeho části nepožaduje. Čl. II Obecná pravidla pro posuzování žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně 1. V případech zadržení poskytnutých prostředků nebo porušení povinnosti stanovených dle 14 odst. 9, dále 45 odst. 10, 52 odst. 4, 53 odst. 6 a 54 odst. 3 rozpočtových pravidel 2) se odvod nepromíjí. Penále se snižuje na výhodu ze zadržení, avšak pouze v případě, že před podáním žádosti o prominutí byl odvod uhrazen. V případě částečné úhrady odvodu se snižuje na výhodu ze zadržení pouze penále vztahující se k uhrazené části odvodu. 2. V případech, kdy byla požadovaná částka uhrazena na účet poskytovatele, jiný účet státního rozpočtu nebo Národního fondu, promíjí se povinnost uhradit odvod na účet finančního úřadu, a to ve výši částky uhrazené na účet poskytovatele, jiný účet státního rozpočtu nebo Národního fondu. 3. V případech neoprávněného použití návratných finančních výpomocí či jiných vratných forem poskytnutých prostředků se odvod nepromíjí. 9
4. Odvod ve výši částky, která byla započtena do plnění povinnosti odvodu podle 44a odst. 5 písm. b) rozpočtových pravidel, se nepromíjí. 5. V případech uvedených pod body 2 až 4 tohoto článku se při rozhodování o prominutí penále postupuje podle ostatních ustanovení tohoto pokynu upravujících prominutí penále. 6. Pokud částka, která má být ponechána k úhradě dle tohoto pokynu nedosahuje v případě penále částky 500 Kč, promíjí se v plné výši. 7. V případech stanovených tímto pokynem se výhoda ze zadržení stanoví z částky neprominutého odvodu a podle referenční sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro ČR platnou v den podání žádosti o prominutí zvýšené o 3,5 procentních bodů, maximálně však do výše neprominutého odvodu. 8. V případech, kdy je sankce dle čl. V stanovena z částky odvodu, rozumí se odvodem částka odvodu vztahující se k jednotlivému porušení rozpočtové kázně. Čl. III Speciální pravidla pro posuzování žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně v případech prostředků z EU a z finančních mechanismů 1. S ohledem na požadavky Evropské komise vyjádřené v Akčním plánu pro zlepšení systémů řízení a kontroly v rámci strukturálních fondů v České republice, se v případech prostředků z EU 3), případně dotací, návratných finančních výpomocí a jiných obdobných transferů, včetně prostředků poskytovaných ze státních fondů, obsahují-li prostředky z EU (dále jen prostředky obsahující prostředky z EU ), odvody za porušení rozpočtové kázně nepromíjí s výjimkou a) případů hodných zvláštního zřetele podle čl. IV bodu 1 tohoto pokynu (výjimečné případy) b) případů hodných zvláštního zřetele dle čl. V bod u 1 tohoto pokynu (veřejné zakázky) a c) ostatních případů neoprávněného použití nebo zadržení prostředků obsahujících prostředky z EU (včetně prostředků poskytovaných ze státních fondů, obsahují-li prostředky z EU), poskytnutých rozhodnutím, smlouvou či dohodou do 1. 5. 2012, z Programu švýcarskočeské spolupráce, Finančního mechanismu EHP/Norska 2009 14 a Finančního mechanismu EHP/Norska 2004 2009, kdy donor nepožaduje vrácení celkové částky odvodu. V těchto případech se při rozhodování o prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně postupuje podle ostatních článků tohoto pokynu. Obdobně se postupuje v případech, kdy k porušení rozpočtové kázně dojde na straně organizačních složek státu. Rozhodující je v takovém případě datum vydání právního aktu, na jehož základě byly prostředky přesunuty nebo zařazeny do rozpočtu příslušné organizační složky státu. 2. Při rozhodování o prominutí penále příslušejícího k odvodům za porušení rozpočtové kázně řešeným dle bodu 1 se postupuje podle ostatních článků tohoto pokynu. 10
Čl. IV Důvody hodné zvláštního zřetele Důvody hodnými zvláštního zřetele ve smyslu čl. I bod 1 tohoto pokynu se rozumí: 1. Výjimečné případy Výjimečným případem se rozumí situace, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo a) v důsledku prokázané chyby poskytovatele, b) v důsledku prokázané nesoučinnosti poskytovatele, c) živelné katastrofy, d) státem změněné či zapříčiněné situace, nebo je-li žadatelem fyzická osoba, rozumí se výjimečným případem též ohrožení jeho výživy nebo na jeho výživu odkázaných osob. V těchto případech se promíjí odvod i penále uložené podle rozpočtových pravidel v plné výši. Pokud v případě podle písm. a) tohoto bodu mělo porušení rozpočtové kázně vliv na dosažení účelu poskytnutí prostředků, promíjí se odvod kromě částky ve výši 5% z poskytnuté částky 4), přičemž penále se promíjí v plné výši. 2. Ostatní důvody hodné zvláštního zřetele uvedené v čl. V tohoto pokynu. Čl. V Ostatní důvody hodné zvláštního zřetele Ostatní důvody hodné zvláštního zřetele a konkrétní sazby odvodu a penále/výše neprominutí/ členěné dle způsobu porušení rozpočtové kázně: 1. Veřejné zakázky 5) V případech porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s výjimkou - neprovedení výběrového/zadávacího řízení a nebo - neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU, - neoprávněného zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud není níže uvedeno jinak, vše u prostředků obsahujících prostředky z EU, a dále s výjimkou - závažného úmyslného jednání zadavatele za účelem znemožnění hospodářské soutěže, - střetu zájmů zadavatele a dodavatele, se postupuje následovně: a) neprovedení výběrového řízení anebo zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění při nesplnění podmínek jeho použití, obojí u prostředků neobsahujících prostředky z EU sazba odvodu 35 % (počítá se z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky) b) neoprávněné dělení předmětu plnění veřejné zakázky, porušení povinnosti uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU, pokud zadavatel uveřejnil informace o řízení způsobem umožňujícím účast zahraničních 11
dodavatelů, porušení povinnosti vyžádat si od dodavatele písemné zdůvodnění podstatných částí nabídky před vyloučením z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny sazba odvodu 25 % (počítá se z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky) c) porušení povinnosti stanovit předmět veřejné zakázky nediskriminačním způsobem, neoprávněné použití jednacího řízení s uveřejněním, diskriminační nastavení technických či obchodních podmínek, použití nezákonného hodnotícího kritéria, stanovení nezákonného, příp. diskriminačního kvalifikačního předpokladu, podstatná změna zadávacích podmínek v průběhu jednacího řízení s uveřejněním, porušení povinnosti postupovat při hodnocení nabídek transparentně a v souladu se zásadou rovného zacházení, nedodržení povinnosti zdržet se vyjednávání o nabídkách, neoprávněné vyloučení zájemce/uchazeče ze zadávacího řízení s potenciálním vlivem na výsledek zadávacího řízení, uzavření smlouvy s uchazečem, který měl být vyloučen sazba odvodu 25 % (počítá se z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky), s možností snížení na 10 % či 5 % v závislosti na závažnosti pochybení d) porušení povinnosti stanovit lhůtu pro podání nabídky/podání žádosti o účast v minimální stanovené délce rozsah zkrácení lhůty sazba odvodu sazba penále rozsah zkrácení odpovídá či je vyšší než 50 % z požadované délky lhůty rozsah zkrácení odpovídá či je vyšší než 30 % z požadované délky lhůty rozsah zkrácení přesahuje 10% a nedosahuje 30 % z požadované délky lhůty rozsah zkrácení nedosahuje 10 % z požadované délky lhůty 25 % 6) výhoda ze zadržení 10 % 6) výhoda ze zadržení 5 % 6) výhoda ze zadržení 2 % 6) výhoda ze zadržení e) neoprávněné stanovení kratší lhůty pro doručení žádosti o poskytnutí zadávací dokumentace oproti délce lhůty pro podání nabídky rozsah zkrácení sazba odvodu sazba penále délka lhůty představuje méně než 50 % délky lhůty pro podání nabídek 25 % 6) výhoda ze zadržení 12
délka lhůty představuje méně než 60 % délky lhůty pro podání nabídek délka lhůty představuje méně než 80 % délky lhůty pro podání nabídek délka lhůty představuje méně než 100% délky lhůty pro podání nabídek 10 % 6) výhoda ze zadržení 5 % 6) výhoda ze zadržení 0 0 f) porušení povinnosti uvést v požadovaném rozsahu kvalifikační předpoklady v uveřejnění, porušení povinnosti uvést hodnotící kritéria v uveřejnění, či v zadávací dokumentaci sazba odvodu 25 % 6) s možností snížení na 10 % či 5 %, pokud byla povinnost splněna alespoň částečně g) porušení povinnosti poskytnout dodavatelům dostatečné informace o předmětu plnění veřejné zakázky, prodloužení lhůty pro podání nabídek/žádosti o účast bez uveřejnění sazba odvodu 10 % 6) s možností snížení na 5 % v závislosti na závažnosti pochybení h) neoprávněná podstatná změna smlouvy po jejím uzavření, hrubé porušení povinnosti zadat zakázku v souladu se zadávacími podmínkami či nabídkou vítězného uchazeče sazba odvodu 25 % 6) i) navýšení ceny veřejné zakázky v důsledku neoprávněné podstatné změny smlouvy (např. neoprávněné rozšíření předmětu veřejné zakázky apod.) sazba odvodu 25 % 6) + 100 % ve vztahu k částce, o kterou byla VZ navýšena j) neoprávněné zadání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění překročení zákonného 20 % limitu sazba odvodu 100 % ve vztahu k částce víceprací překračující zákonný limit nad 20 % hodnoty původní veřejné zakázky 13
k) neoprávněné zadání víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění týkající se nesplnění podmínky nepředvídatelnosti či krajní naléhavosti za předpokladu, že souhrnná hodnota stavebních prací/služeb nepřekročí prahovou hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky a nepřesáhne 20 % zákonný limit hodnoty původní veřejné zakázky sazba odvodu 25 % ve vztahu k částce víceprací l) netransparentní omezení počtu zájemců sazba odvodu 25 % 6) s možností snížení na 10 % u podlimitní veřejné zakázky m) ostatní výše neuvedená závažná pochybení zadavatele, která mohla mít vliv na výsledek zadávacího/výběrového řízení sazba odvodu 25 % 6) s možností snížení na 10 %, či 5 % v závislosti na závažnosti pochybení n) ostatní pochybení, které nemohlo ani potenciálně mít vliv na výsledek zadávacího řízení sazba odvodu 0 % 2. Pozdní splnění povinnosti: a) V případě, že včasné nesplnění nemělo vliv na naplnění účelu dotace sazba odvodu 0,25 % z poskytnuté částky 4 ) za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu 8) minimálně však 500 Kč 7) maximálně však 1 % z poskytnuté částky 4) b) V případě pozdního splnění termínu ukončení projektu, nebo realizace akce, pokud do doby podání žádosti o prominutí došlo k ukončení projektu nebo pozdní realizaci akce sazba odvodu 0,5 % z poskytnuté částky 4) za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu 8) minimálně však 1 000 Kč 7) maximálně však 3 % z poskytnuté částky 4 ) 3. Nesplnění limitů a parametrů: a) v případech nedodržení limitů, parametrů či lhůt souvisejících s naplněním účelu dotace v požadované míře sazba odvodu proporcionálně s ohledem na míru nenaplnění limitů parametrů nebo lhůt 9) 14
b) v případech nedodržení limitů, parametrů při splnění souvztažných ukazatelů kvalitativních, pokud tím není ovlivněno naplnění účelu dotace nebo v případě pochybení na straně poskytovatele při jejich stanovení sazba odvodu 1 % z poskytnuté částky 4) 4. Nesplnění povinnosti vkladu vlastních zdrojů: a) v případech prostého porušení povinností dodržet maximální podíly poskytnutých prostředků na celkových nákladech operace sazba odvodu výše poskytnutých prostředků použitých nad stanovený maximální podíl b) v případech, kdy povinnost dodržet maximální podíly poskytovatelem stanovené v jednotlivých letech byly splněny k okamžiku ukončení operace, resp. nebyly překročeny podíly poskytnutých prostředků za operaci celkem, nebo v případech porušení povinnosti přednostního proinvestování (vkladu) vlastních zdrojů, pokud byl podíl poskytnutých prostředků k okamžiku ukončení operace dodržen, resp. nebyly překročeny podíly poskytnutých prostředků za operaci celkem sazba odvodu 5 % z částky poskytnutých prostředků použitých nad stanovený maximální podíl v jednotlivých letech nebo před použitím vlastních prostředků c) v případě použití nepovoleného způsobu zajištění vlastních zdrojů na financování projektu/akce sazba odvodu 100 % d) v případech překročení maximálního stanoveného limitu vlastních zdrojů na celkových nákladech operace sazba odvodu 0 % 5. Porušení povinností při financování projektů a akcí: a) v případech neoprávněného výdeje, pokud před podáním žádosti o prominutí došlo k navrácení těchto prostředků zpět na projektový účet; jedná se však pouze o případy, kdy dosud nedošlo k zařazení tohoto mylně provedeného výdaje do žádosti o platbu podané příjemcem (obdobně pak v případě úhrady faktur z projektového účtu včetně DPH, která není způsobilým výdajem, pokud dojde následně k přesunu těchto prostředků zpět na projektový účet) sazba odvodu 0,5 % z částky odvodu za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu 8) 15
b) v případech kdy příjemce zahrnul do nákladů hrazených z poskytnutých prostředků neuznatelné výdaje, pokud v žádosti o prominutí prokázal další uznatelné náklady projektu, které neoprávněně zahrnuté náklady v konečném důsledku nahrazují s výjimkou prostředků z EU 3 ) či obsahující prostředky z EU sazba odvodu 1 % z neoprávněně použité částky c) v případech porušení povinnosti provádět všechny operace prostřednictvím zvláštního účtu sazba odvodu 1% z částky zaplacené mimo stanovený účet d) v případech neoprávněné úhrady DPH, kdy příjemce prokázal další uznatelné náklady projektu, které neoprávněně uhrazenou DPH v konečném důsledku nahrazují anebo v případech neoprávněné úhrady DPH, kdy příjemce prokázal, že neuplatnil nadměrný odpočet DPH a ani jej již uplatnit nemůže sazba odvodu 100 % e) v případě porušení povinnosti spočívající v poskytnutí zálohové platby ze strany příjemce, bylo-li provedeno její řádné zúčtování do doby finančního vypořádání operace sazba odvodu 0,5 % z částky odvodu za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu 8) f) v případech použití investičních prostředků na úhradu neinvestičních výdajů a naopak nebo přesun mezi položkami rozpočtu projektu či akce s výjimkou přesunu do položky mzdy a s výjimkou prostředků z EU 3) či obsahujících prostředky z EU sazba odvodu 1 % z neoprávněně použité částky g) použití prostředků před nebo po stanoveném období při zachování účelovosti poskytnutých prostředků, s výjimkou prostředků z EU 3) či obsahujících prostředky z EU sazba odvodu 1 % z částky použité po stanoveném období h) pokud se jedná o výdej prostředků státního rozpočtu organizační složkou státu nad výši stanovenou závazným ukazatelem, před provedením rozpočtového opatření, nebo pokud správce kapitoly vysloví s provedeným opatřením souhlas sazba odvodu 1 % z neoprávněně použité částky i) v případech převedení poskytnutých prostředků věcně způsobilé třetí osobě v rámci organizační nebo řídící struktury, která projekt / akci realizovala svým jménem a na vlastní odpovědnost, přičemž v konečném důsledku byl účel 16
poskytnutých prostředků splněn, s výjimkou prostředků z EU 3) či obsahujících prostředky z EU sazba odvodu 5 % z poskytnuté částky 4) 6. Porušení následných podmínek: V případě nedodržení poskytovatelem stanovených následných podmínek souvisejících se zachováním výsledků realizace po určitou dobu od ukončení realizace operace, s výjimkou případů kdy se jedná o nedodržení povinnosti zachování stálosti operací dle čl. 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 sazba odvodu proporcionálně s ohledem na dobu, po kterou nebyly výsledky realizace projektu zachovány 10) 7. Porušení propagačních a informačních povinností a) pokud se jedná o částečné nedodržení povinnosti zajistit propagační opatření, avšak z provedených opatření vyplývá vazba na financování projektu ze zdrojů EU sazba odvodu 1 % z poskytnuté částky 4) b) nebylo přijato propagační opatření, nebo pokud přijaté propagační opatření nesplňuje základní předepsané požadavky sazba odvodu 25 % z poskytnuté částky 4) 8. Vlastnictví předmětu dotace: Porušení povinnosti vlastnictví/nájmu, pokud toto porušení neovlivňuje splnění následných podmínek a účelu poskytnutých prostředků, s výjimkou případů kdy se jedná o nedodržení povinnosti zachování stálosti operací dle čl. 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 sazba odvodu 5 % z částky odvodu 9. Povinnost vedení oddělené účetní evidence: Nesplnění povinnosti vedení oddělené účetní evidence v případě, že bylo použití poskytnutých prostředků v souladu s účelem jejich poskytnutí prokázáno sazba odvodu 1 % z poskytnuté částky 4) Čl. VI Zrušovací ustanovení Tímto pokynem se ruší pokyn č. GFŘ D-15 k rozhodování ve věci žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně ze dne 7. 1. 2013 č.j. 46732/121710 (viz náš DIS č. 9/2013). 17
Čl. VII Závěrečné ustanovení Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. září 2014. Poznámky: 1) Čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie. 2) Vztahuje se též na případy nesplnění vyjmenovaných povinností dle předchozích znění rozpočtových pravidel. 3) Prostředky z EU se rozumí prostředky dle 44 odst. 2 písm. c) až h) a prostředky z Národního fondu dle 37 rozpočtových pravidel. 4) Poskytnutou částkou se rozumí poskytovatelem skutečně uvolněná výše prostředků nebo prostředků zařazených do rozpočtu organizační složky státu. 5) V případech porušení více pravidel pro zadávání veřejných zakázek se rozhoduje podle bodu s nejvyšší sazbou odvodu. 6) Počítá se z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky. 7) Pokud výše vyměřeného odvodu nedosáhne minimální částky, která nemá být prominuta, odvod se nepromíjí. 8) Počítá se od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně. 9) Promíjí se podle vzorce: x = b/a. c; kdy x = částka k prominutí, a = stanovený limit, parametr, nebo stanovenou dobu, b = skutečnou hodnotu limitu, parametru nebo doby, c = částka poskytnuté dotace. 10) Promíjí se podle vzorce: x = b/a. c; kdy x = částka k prominutí, a = stanovená doba trvání podmínky, b = skutečná doba plnění podmínky, c = částka poskytnuté dotace. 18
DÉMONIA + ŠACH si Vás dovolují pozvat na semináře na téma: Roční účetní závěrka a daně 2014 + novely daňových zákonů pro rok 2015 které se budou konat v těchto místech a termínech: Datum Místo v.s. 10. 11. 2014 Praha Národní dům na Smíchově, nám. 14. října 16, Praha 5, vchod ze Zborovské ulice 0600 13. 11. 2014 České Budějovice Metropol, Senovážné nám. 2 0800 18. 11. 2014 Hradec Králové Střelnice, Střelecká 45 0500 20. 11. 2014 Plzeň KD Peklo (Esprit), Pobřežní 10 0400 25. 11. 2014 Brno Hotel International, Husova 200/16 0700 Program: 08.40 09.00 Prezence předání písemných materiálů 09.00 13.00 Sestavení účetní závěrky podnikatelů k poslednímu dni účetního období podle zákona o účetnictví, podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a podle Českých účetních standardů pro podnikatele; vazby na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, a optimalizace DPPO, uplatnění novinek platných pro rok 2014, Aktuální problémy v DPH, Novely daňových a účetních zákonů pro rok 2015 Lektor: Ing. Jan Ambrož, auditor a daňový poradce Vložné na seminář pro jednoho účastníka, po odpočtu členské slevy: 1.000,- Kč. Pozor! Mimořádná sleva: Při platbě vložného bankovním převodem před datem konání semináře, má každý třetí účastník z jedné firmy vstup zdarma! Úhradu vložného proveďte bankovním převodem před datem konání semináře na náš účet číslo 19-1458980287/0100. Jako variabilní symbol uveďte číslo příslušející k jednotlivým místům konání semináře. Konstantní symbol je 0308. Vložné je možno uhradit rovněž v hotovosti v den konání semináře. I v tomto případě však prosíme o včasné zaslání přihlášky. Daňový doklad obdržíte při prezenci. Při neúčasti vložné nevracíme! Závaznou přihlášku zašlete obratem na adresu: ŠACH, s.r.o., Šátalská 823/1d, 142 00 Praha 4, (DIČ: CZ65408128) Přihlášku je možno zaslat též FAXem na číslo 241 091 007 nebo elektronicky na adresu demonia.praha@seznam.cz anebo prostřednictvím elektronické přihlášky umístěné na internetové adrese www.demonia.cz Bližší informace obdržíte na telefonním čísle 603 411 732. 19
Závazná přihláška na seminář v...konaný dne... 2014. Název a sídlo organizace (tento údaj bude uveden na daňovém dokladu!): DIČ:... Číslo smlouvy uzavřené s firmou Démonia:. Jména a příjmení účastníků: Vložné... Kč bylo uhrazeno na účet ŠACH, č. 19-1458980287/0100, v. s.... z našeho účtu č..... Úhrada byla provedena dne... 2014.... razítko a podpis 20