u Posouzení výhodnosti těžby Li-W-Sn rud na ložisku Cínovec pro český stát Zadavatel: GEOMET s. r. o. Zpracovatel: Doc. Ing. Jan Valíček, Ph.D., děkan Hornicko-geologické fakulty s kolektivem Institutu ekonomiky a systémů řízení HGF VŠB - Technická univerzita Ostrava Zpracováno: září - říjen 2017
Úvodem Předkládaná studie hodnotí možné varianty hlubinné těžby lithia v ložisku Cínovec, nacházejícího se v Krušných horách, které mohou nastat v souvislosti s nastavením podmínek vývoje ekonomického, ekologického a společenského vnímání těžby předmětného nerostu. Úkolem této hodnotící studie bylo nalézt důsledky nezahájení těžby (viz dále 1. varianta) a dospět k maximální výnosnosti dané nejen samotnou těžbou, ale především následným zpracováním suroviny v rámci komplexního cyklu těžba - zpracování - výroba finálních produktů. 2 Zadání zadavatele Při jednotlivých fázích zpracování vycházel odborný řešitelský tým z následujících dat poskytnutých z business modelu zadavatele: Základním předpokladem, který musí být dodržen, je fakt, že lithium bude vytěženo a zpracováno výrobcem finálních produktů (baterií) na území České republiky. Těžební model je plánován na 1.800.000 tun za rok, což představuje 22.000 tun Li2CO3, resp. 4.136 tun čistého lithia. Těžba je plánována na dobu 21 let a na tuto dobu jsou kalkulovány výnosy státu v této studii. Životnost ložiska je však dle provedených ložiskových průzkumů řádově vyšší. Pro potřebu těžby a zpracování bude vytvořeno 1.100 pracovních míst s průměrnou hrubou mzdou 36.000 Kč za měsíc. Pro roční výrobu 420.000 baterií (60 kwh) o celkovém výkonu 25,2 GWh, které lze vyrobit z množství odpovídajícímu získanému Li2CO3, by mohlo být vytvořeno asi 1.650 pracovních míst s průměrnou hrubou mzdou okolo 40.000 Kč za měsíc. Do celého procesu od těžby po finální výrobek by byly zapojeny další subjekty v podobě dodavatelů výrobků a služeb. Je odhadnuto, že portfolio asi 20 dodavatelů bude sestávat z: 50 % z chemického průmyslu, 25 % z ostatního zpracovatelského průmyslu, 25 % z dopravy.
Ekonomické posouzení variant možného vývoje výnosů státu při hlubinné těžbě Li-W-Sn rud na ložisku Cínovec 3 V následujícím textu jsme podrobně rozpracovali dvě varianty možného vývoje v oblasti hlubinné těžby lithia v ložisku Cínovec: 1. varianta - těžba neproběhne 2. varianta - těžba proběhne dle očekávání státu a zájmů zúčastněných subjektů v rámci komplexního cyklu těžba - zpracování - výroba finálních produktů. 1. VARIANTA: TĚŽBA NEPROBĚHNE Příčiny Tato varianta by mohla nastat v případě, že některý ze subjektů vyhodnotí danou těžbu jako nerentabilní. V případě investora se to může stát na základě výstupů finální studie proveditelnosti. Další příčinou nerealizované těžby může být skutečnost, kdy stát nastaví nepřijatelné podmínky pro investora, např. neúměrně zvýší sazby úhrady z vydobytých nerostů, a investor vyhodnotí tuto těžební aktivitu jako nerentabilní. Důsledky tohoto stavu Zásadním důsledkem popsané situace je absence vzniku nových pracovních míst. Ekonomické důsledky této situace můžeme poměrně přesně definovat na základě výsledků studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného. V této studii je uvedeno, že náklad na 1 nezaměstnaného představuje ročně částku 207 tisíc Kč. V našem konkrétním případě se při odhadovaném nárůstu 2.750-8.450 nově vytvořených pracovních míst jedná o částku okolo 569-1.749 milionů Kč.
Kromě prokazatelných úspor v systému podpor nezaměstnaných rovněž nedojde ani k odvodům korporátních a soukromých daní a odvodů, které by zmiňovanou těžební a zpracovatelskou aktivitou vznikly (jejich odhad je zpracován ve 2. variantě). V případě negativního vývoje rovněž dojde ke zpoždění zahájení těžby minimálně o 7 let, přičemž stávající investor provádí výzkumné a přípravné práce již od roku 2010 a samotná těžba má být započata v roce 2023. 4 Veškeré výsledky ložiskového průzkumu, výpočty zásob a další odevzdaná dokumentace současného investora je zákonem chráněna po dobu 7 let a platnost předběžného souhlasu se stanovením dobývacího prostoru expiruje nejdříve v roce 2025. Pokud by tedy nastala situace, že by v činnosti pokračoval nový subjekt, který má dlouhodobé zkušenosti s podobnými projekty, pak by při velmi optimistickém odhadu nezačal s těžbou dříve než v roce 2030. V případě posunutí zahájení těžby nejde jen o výše uvedené ztráty, ale rovněž hrozí poměrně zásadní problémy související zejména s: nebezpečím poklesu cen finálních produktů (baterií) až o desítky procent z dnešní úrovně do roku 2035, nebezpečím ztráty pozice na trhu s lithiem, nahrazení jiným operativnějším dodavatelem, viz projekt těžařského lídra společnosti Rio Tinto v lokalitě Jadar v Srbsku, lithium obecně může v budoucnu ztratit svůj strategický význam a může být nahrazeno dostupnějšími komoditami, dalším nebezpečím jsou možné značné cenové výkyvy, resp. vznik cenových bublin na lithiu po případném uvedení této komodity na komoditní burzu v Londýně (London Metal Exchange), po roce 2035 může navíc poptávku po lithiu a tím i jeho cenu zásadně ovlivnit významné množství lithia získaného recyklací doslouživších baterií. Veškeré výše uvedené důsledky nerealizace můžeme tedy přibližně vyčíslit na ztrátu českého státu ve výši minimálně 569 milionů Kč ročně + výpadek budoucích příjmů v řádech miliard.
2. VARIANTA: V ČR VZNIKNE KOMPLEXNÍ ŘETĚZEC OD TĚŽBY LITHIA PO PRODUKCI FINÁLNÍHO VÝROBKU Příčiny této situace Cílem všech zúčastněných subjektů je maximalizovat výnosy z výroby s vysokou přidanou hodnotou. Jako výsledek multiplikačního a akceleračního efektu takovéto výroby můžeme během pár let docílit celkového ekonomického oživení v dotčených regionech. Jak již bylo definováno v úvodu této studie, při jednotlivých fázích zpracování vycházel odborný řešitelský tým z dat poskytnutých z business modelu zadavatele. Zejména jsme pracovali se základním předpokladem, který stanoví, že lithium bude vytěženo a zpracováno výrobcem finálních produktů (baterií) na území České republiky. Těžební model je plánován na 1.800.000 tun za rok, což představuje 22.000 tun Li2CO3, resp. 4.136 tun čistého lithia. Těžba je plánována na dobu 21 let a na tuto dobu jsou kalkulovány výnosy státu v této studii. Životnost ložiska je však dle provedených ložiskových průzkumů řádově vyšší. Pro potřebu těžby a zpracování bude vytvořeno 1.100 pracovních míst s průměrnou hrubou mzdou 36.000 Kč za měsíc. Pro roční výrobu 420.000 baterií (60 kwh) o celkovém výkonu 25,2 GWh, které lze vyrobit z množství odpovídajícímu získanému Li2CO3, by mohlo být vytvořeno asi 1.650 pracovních míst s průměrnou hrubou mzdou okolo 40.000 Kč za měsíc. Do celého procesu od těžby po finální výrobek by byly zapojeny další subjekty v podobě dodavatelů výrobků a služeb. Je odhadnuto, že portfolio asi 20 dodavatelů bude sestávat z: 50 % z chemického průmyslu (průměrná mzda 30.600 Kč), 25 % z ostatního zpracovatelského průmyslu (28.900 Kč), 25 % z dopravy (26.400 Kč). 5 Model zapojení dodavatelů: místo v řetězci vlastní zaměstnanci zaměstnanci dodavatelů - těžba 450 (1:1) 450 - úprava 650 (1:3) 1.950 - výroba baterií 1.650 (1:2) 3.300 celkem 2.750 5.700 dohromady 8.450
Důsledky této situace Jednoznačně prokazatelným a nejvýraznějším důsledkem realizace této varianty je vznik nových pracovní míst, a to navíc ve strukturálně postižených regionech. Dle našich předpokladů dojde konkrétně ke snížení nezaměstnanosti především v Ústeckém kraji, ve kterém spolu s Moravskoslezským krajem míra nezaměstnanosti dosahuje dlouhodobě hodnot převyšujících celorepublikový průměr, ale také v dalších regionech, v nichž působí potenciální dodavatelé, což může vést ke snížení kriminality, zvýšení životní úrovně i spotřeby obyvatel i dalších pozitivních rozvojových efektů a může dojít k celkovému ekonomickému oživení všech dotčených regionů. Dalším nezanedbatelným přínosem této varianty je úspora v oblasti systému podpor v nezaměstnanosti, plateb zdravotního pojištění, ztrát na daních v době nezaměstnanosti, nákladů na sociální dávky a rekvalifikační kurzy a další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V našem konkrétním případě 2.750 nových pracovních míst generuje úsporu 569 milionů Kč ročně, při 8.450 nových pracovních míst se jedná o úsporu 1.749 milionů Kč každý rok. 6
7
V námi definovaném modelu budou dále odvedeny korporátní a soukromé daně a odvody ve výši minimálně 32 miliard Kč ročně. Daně a odvody podniků zapojených přímo (jsou součástí uceleného řetězce) - daň z příjmu právnických osob (19 %) 550 milionů Kč - úhrada z vydobytých nerostů (10.692 Kč/t lithia) 44 milionů Kč - úhrada z dobývacího prostoru (1.000 Kč/ha) 310 tisíc Kč 8 - daň z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy) 186 milionů Kč - sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % z hrubé m.) 82 milionů Kč - sociální poj. placené zaměstnavatelem (25 % z hrubé m.) 316 milionů Kč - zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé m.) 57 milionů Kč - zdravotní poj. placené zaměstnavatelem (9 % z hrubé m.) 114 milionů Kč - DPH (21 %, cena baterie 15.734 USD, kurz 22,09 Kč/USD) 30.658 milionů Kč -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- suma 32.007 milionů Kč Cena baterií vychází ze zveřejněné ceny 60 kwh baterie pro automobil Chevrolet Bolt EV automobilkou Chevrolet ve výši 15.734 USD. http://www.hybrid.cz/baterie-elektromobilu-chevrolet-bolt-ev-stoji-15-734. V průběhu dalšího vývoje dojde pravděpodobně k poklesu ceny baterií USD/kWh, na straně druhé rovněž k nárůstu účinnosti a tím ke zvýšení množství baterií, které lze vyrobit ze stejného množství karbonátu lithia. Daně a odvody podniků zapojených nepřímo (dodavatelé) - daň z příjmu právnických osob (19 %) 24 milionů Kč - daň z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy) 258 milionů Kč - sociální poj. placené zaměstnancem (6,5 % z hrubé m.) 177 milionů Kč - sociální poj. placené zaměstnavatelem (25 % z hrubé m.) 684 milionů Kč - zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé m.) 123 milionů Kč - zdravotní poj. placené zaměstnavatelem (9 % z hrubé m.) 246 milionů Kč -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- suma 1.512 milionů Kč
Výpočet celkových výnosů Absolutní hodnoty => Příjem státu ročně 32,007-33,519 miliard Kč za 21 let až 703,899 miliard Kč 9 => Úspora státu ročně 0,569-1,749 miliard Kč za 21 let až 36,729 miliard Kč => Celkový výnos státu ročně 32,576-35,268 miliard Kč za 21 let až 740,628 miliard Kč Indexované hodnoty Všechny výše uvedené výpočty pracují s nulovou inflací. Při započtení cílové inflace ČNB ve výši 2 % ročně do všech uvedených položek by došlo za 21 let k navýšení ročního výnosu 1,5 krát: Indexovaný roční výnos v n-tém roce = vypočtený roční výnos v roce 1 * cílová inflace ČNB n-1 Indexovaný celkový výnos za n let = (vypočtený roční výnos 1 * cílová inflace ČNB n-1 ) Indexovaný výnos státu ve 21. roce 49,375-53,458 miliard Kč za 21 let až 909,382 miliard Kč
ZÁVĚR Na základě našeho odborného posouzení, které jsme provedli na datech poskytnutých zadavatelem, se jako jednoznačně nejhorší varianta pro stát jeví odstoupení investora od záměru těžit a nerealizace projektu, neboť kromě výpadku budoucích příjmů z daní v řádu desítek miliard ročně, je stát zatížen náklady na nezaměstnané, kteří by díky záměru investora mohli získat práci. 10 Varianta nekonsensuálního předání projektu plně do rukou státních firem vyústí v lepším případě ve značné zpoždění projektu a výpadku příjmů pro stát ve výši přes 200 mld. Kč. V horším případě, v důsledku nedostupnosti know-how a nedostatku finančních zdrojů pro vysoké vstupní kapitálové náklady, může vyústit v nerealizaci projektu a ztráty pro stát ve výši více než 740 mld. Kč. Varianta snahy státu o maximalizaci výnosů prostřednictvím zvýšení poplatků plynoucích z těžby nad současný zákonný rámec může na straně jedné státu zajistit navýšení příjmů pouze v řádech jednotek milionů, na straně druhé může celý projekt učinit nerentabilní pro investora s výše uvedenými ztrátami pro stát v řádech desítek miliard. Varianta co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území České republiky, od těžby až po finální výrobek s vysokou přidanou hodnotou je naopak nejvhodnější, protože: výrazně snižuje nezaměstnanost (zapojeno může být více než 8.000 zaměstnanců), významně zvyšuje ekonomické oživení všech dotčených regionů, zásadním způsobem přispívá do státního rozpočtu (minimální výnos přes 30 mld. Kč ročně představuje více než 2,5 % příjmů současného státního rozpočtu).