Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Fond rozvoje vysokých škol okruh G studentské projekty

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

B S E. MUDr. Miroslava Zavřelová. Ústav preventivního lékařství LF MU

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy

Okruhy otázek ke zkoušce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Diagnostika prionů. Vladislava Růžičková. XVI. ročník kurzu pro učitele 2014, Brno

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Lidská prionová onemocnění Radoslav Matěj, Robert Rusina

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Digitální učební materiál

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice

Nebuněční Viry, viroidy, priony

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

Stavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost nm

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obecná charakteristika živých soustav

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

Diagnostika prionů 2014

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

Závěrečné zhodnocení iatrogenního přenosu nemoci Creutzfeldta-Jakoba (Iatrogenic Creutzfeldt-Jakob Disease, Final Assessment)

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Digitální učební materiál

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

VIROVÁ ONEMOCNĚNÍ VČEL A MOŽNOSTI DEZINFEKCE

Název materiálu: Viry, houby, parazité. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: MUDr. Zdeňka Kasková. Zařazení materiálu:

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Exprese genetické informace

Nová varianta CJD (Variant Creutzfeldt-Jakob disease) Collinge J. Lancet, Vol. 354, 1999, č. 9175, s Volně přeložil a zkrátil MUDr.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Lidmila Hamplová a kol. Mikrobiologie, Imunologie, Epidemiologie, Hygiena pro bakalářské studium a všechny typy zdravotnických škol

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

M A T U R I T N Í T É M A T A

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Biologie Plemenitba a reprodukce Výživa a krmení Technika chovu 108


Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4 Mikrosvět II.

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Neočekávaný a nejmenší původce infekčních chorob: prion

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Sub-buněčné mikroorganismy Od satelitních nukleových kyselin k virům Doc. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Cílem je seznámit posluchače se základními charakteristikami sub-buněčných mikroorganismů a jejich významem Klíčová slova: viry, viroidy, satelity, priony Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Úvod do virologie Základní principy biologie virů (subbuněčných organismů) Klíčové body interakce virus hostitel Živočišné, rostlinné a bakteriální viry

MIKROBIÁLNÍ TEORIE CHOROB Robert Koch a Luis Pasteur společně navrhli mikrobiální teorii původu chorob (1880 1890) Mikroorganismy mohou napadnout organismus a vyvolat chorobu Kochovy postuláty: důkaz infekčního původce choroby

KOCHOVY POSTULÁTY Infekční agens musí být přítomno ve všech případech výskytu choroby Infekční agens musí být isolovatelné z hostitele a kultivovatelné in vitro (neplatí pro viry) Choroba musí být vyvolatelná inokulací zdravého vnímavého hostitele čistým kultivovaným infekčním agens Totéž infekční agens musí být opět izolovatelné z nově infikovaného vnímavého hostitele

KOCHOVY POSTULÁTY modifikované pro viry (Rivers, 1937) Izolace viru z nemocného hostitele Kultivace v hostitelských buňkách (organismu) Infekční agens je filtrovatelné Choroba musí být vyvolatelná infekcí zdravého vnímavého hostitele čistým izolovaným virem Totéž infekční agens musí být opět izolovatelné z nově infikovaného vnímavého hostitele Detekce specifické imunitní odpovědi na daný virus

OBSAH STUDIA VIROLOGIE Viry (Ivanovskij, 1892) Viroidy (Diener, 1967, 1971) Satelity (1962) satelitní viry satelitní nukleové kyseliny Priony (Prusiner, 1979)

VIROIDY http://focosi.altervista.org/physioplantae.html#viroids Viroidy jsou neobalené, malé, kruhové, jednovláknové RNA, které se autonomně replikují, když jsou inokulovány do hostitelské rostliny. Některé jsou patogenní, jiné se replikují bez vyvolání příznaků. Viroidy se šíří vegetativně, většina je přenosná mechanicky, některé semenem nebo pylem. Potato spindle tuber viroid (PSTVd) Chrysanthemum stunt viroid (CSVd) Hop stunt viroid (HSVd) Hop latent viroid (HLVd) Coconut cadang-cadang virod (CCCVd)

SATELITY Satelity jsou sub-virové agens (částice), kterým chybí geny kódující enzymy potřebné pro jejich replikaci (reprodukci). Jejich zmnožení je závislé na ko-infekci buňky pomocným virem.

SATELITNÍ VIRY Satelitní viry jsou malé jednovláknové RNA viry (o velikosti 500-2000 NT), které se vyskytují a jsou schopné životních projevů pouze v asociaci s pomocnými viry; kódují své obalové proteiny. Tobaco necrosis satellite virus Chronic bee-paralysis satellite virus

SATELITNÍ NUKLEOVÉ KYSELINY Satelitní DNA Satelitní RNA Satelitní RNA jsou malé jednovláknové RNA (o velikosti 500-2000 NT), které se vyskytují a jsou schopné životních projevů pouze v asociaci s pomocnými viry; ke svému přenosu využívají kapsidu pomocného viru. Satelitní nukleové kyseliny se vyznačují nukleotidovými sekvencemi značně odlišnými od genomu hostitelské buňky i pomocného viru. Satelitní NK kódují nestrukturální proteiny nebo vůbec nekódují proteiny a jsou obaleny plášťovým proteinem pomocného viru.

PŘÍKLADY SATELITNÍCH NK Tomato leaf curl virus satellite DNA Cucumber mosaic virus satellite RNA Arabis mosaic virus small satellite RNA Tobacco ringspot virus satellite RNA

PRIONY jsou infekční proteiny bez přímé účasti NK dvě izoformy prionového proteinu (PrP): PrP C normální forma exprimovaná buňkami PrP Sc infekční forma

PRIONY skupina smrtelných neurodegenerativních chorob BSE prion - Bovine spongiform encephalopathy Scrapie prion - scrapie CJD prion - Creutzfeldt-Jakob disease Kuru prion - kuru Projevy choroby: amyloidní plaky spongiformní degenerace nervové tkáně úbytek neuronů vyčerpanost, demence, poruchy koordinace, smrt

Co jsou SCRAPIE SCRAPIE jsou smrtelná, infekční choroba ovcí známá od 17. století. Charakteristická je 2 až 3 roky dlouhá inkubační doba, podrážděnost, svrbění a ztráta koordinace. Infekční podstata SCRAPIE byla demonstrována přenosem z kozy na myš.

KURU KURU je infekční choroba KURU je nemoc podobná SCRAPIE a CREUTZFELD- JACOB nemoci (CJD)

Identifikace PRIONŮ nekonvenční infekční agens Laboratorní přenosy scrapie myš; kuru šimpanz; CJD lidoop Infekční agens bylo rezistentní vůči detergentům, nukleasám, protesám, glykosidasam, radiaci SCRAPIE částice?menší než viry? Syrský křeček experimentální model, inkubační doba jen 70 dní, myš (1 rok) Vysoké koncentrace denaturačních látek a proteás snižovaly infekčnost = protein?

Identifikace prionového proteinu Z mozku experimentálně infikovaných syrských křečků PrP prionový protein je 27 až 30 kda velký proteásam rezistentní polypeptid přítomný v mozku scrapie infikovaných zvířat Později byl klonován segment genu pro PrP protein oligonukleotid pro screening cdna knihovny

Transgenní myši umožnily potvrdit význam PrPproteinu pro choroby vyvolané priony PrP deficientní myši (PrP 0/0 ) jsou rezistentní vůči prionové infekci; vnímavost je obnovena reintrodukcí PrP transgenu Infekce wild typů myší s over-expresí PrP vede k spongiformní nemoci u starších transgenních myší; extrakt z mozků těchto myší umožňuje experimentální přenos této neurodegenerativní nemoci

Prionový protein a jeho přeměna na prion Prionový protein a infekční protein mají tutéž sekvenci, nebyla nalezena potranslační modifikace rozlišující PrP C a infekční PrP SC

Prion slouží jako matrice pro změnu konformace prionového proteinu + Prionový protein Prion Priony se mohou množit řetězovou reakcí

Mechanismus přeměny PrP C na PrP SC není detailně známý PrP SC PrP C PrP PrP SC PrP SC PrP SC PrP SC PrP SC SC PrP SC

Jak zabijí prion Proteiny se vytváří v endoplasmatickém retikulu, pokud májí špatnou konfiguraci, jsou z ER rychle vyloučeny a zlikvidovány proteasomem Prion setrvává v ER a pokud se dostane do cytoplasmy, odolává proteasomu Prion je pro buňku toxický

Jsou konformační změny PrP příčinou nemoci? Beta- struktura PrP SC,rezistentní vůči proteasam, se podílí na tvorbě nerozpustných fibril Akumulace těchto fibril, vede ke smrti buňky a neurodegenerativním změnám. Akumulované fibrily (PrP SC proteiny) v placích je možné specificky barvit a detekovat tak infekční prion; takové plaky označujeme jako amyloidní.

Vlastnosti prionu Odolný vůči proteasam Odolný vůči vysokým teplotám (až 600 C) Odolný proti řadě dezinfekčních prostředků (líh, formaldehyd, jodová tinktura) po desinfekci ještě odolnější V půdě může přežívat roky Ničí ho teplota 134 C (3 bary, 20 min.) Ničí ho silná oxidační činidla Savo Louh silně koncentrovaný 1 hodinu

Průnik prionů z potravy do těla V trávicím traktu odolá prion nízkému ph i enzymům Ve střevu je zachycen některými buňkami sliznice a pronikne do mízních uzlin střev Odtud přes folikulární dendritické buňky do nervových zakončení bloudivého nervu Šíří se do míchy a mozku

Testy na priony Reakce prionů nestrávených proteázami s protilátkou proti prionovému proteinu Histologické vyšetření mozku Biologické testy na myších - i geneticky modifikovaných Zkouší se: testy z krve, moči, lymfatických tkání

Princip testů na priony Prionový protein prion proteása Protilátka se značkou Navázanou protilátku lze detekovat