OSTRAVICE Na tomto místě jste ještě na Moravě, ale až cestou na Lysou horu přejdete most přes řeku Ostravici, budete ve Slezsku. Řeka Ostravice byla totiž dlouhou dobu nejen hranicí obce, ale už od počátku 14. století také hranicí mezi zemí moravskou a zemí slezskou. A ve 12. a 13. století tvořila řeka dokonce hranici státní. Oddělovala český přemyslovský stát od knížectví opolského. To zde ale ještě obec Ostravice nebyla. První nejistá zmínka o ní pochází z roku 1581, osídlení zde však bylo pravděpodobně dříve. Původně měla obec Ostravice mnohem větší rozlohu, v posledním století se však její hranice podstatně změnily. Nejdříve se podél slovenské hranice oddělila obec Bílá a později si obec vyměnila část území se sousedními Starými Hamry. Takto ve 30. letech 20. století vypadalo centrum Ostravice s hotelem Freud a železniční stanicí v pozadí. Tak se stalo, že dnes území obce dosahuje k vrcholkům dvou nejvyšších hor v Beskydech Smrku a Lysé hoře. Parní pila, kterou v roce 1910 postavilo arcibiskupství pro zpracování dřeva z rozsáhlých lesů, patřila tehdy k nejmodernějším u nás. SLE SLE ZSK O ZSK O Lysá hora Lysá hora. nt n ýdla Smrk ť Fr í tra ničn z žele Ostravice Ostravice Smrk Staré Hamry Bílý Kříž Bílý Kříž MORAVA MORAVA ílá B O. - Staré Hamry Bílá Bílá KO KO S N S EN Bumbálka STAV V 19. STOLETÍ Více než 600 let tvořila řeka Ostravice hranici mezi Moravou a Slezskem. Na konci roku 1928 bylo zemské zřízení zrušeno a došlo k úřednímu sloučení Moravy a Slezska. OV L S STAV V LETECH 1951 1970 Bílá byla jednou z mnoha osad na území obce Ostravice. Jejím oddělením v roce 1951 vznikla samostatná obec. Na mapce ještě vidíme železnici vedoucí až do Bílé. Bumbálka E OV L S STAV PO ROCE 1970 Po dokončení přehradní nádrže Šance došlo ke změnám. Zanikla tak prastará hranice a někteří obyvatelé Ostravice se bez stěhování stali občany obce Staré Hamry a naopak. Konečnou zastávkou vlaku se stala Ostravice. Nedaleko odtud za řekou se nachází evangelický kostel. Ostravickým se stal až díky změně hranic. Proto je také na pohlednici ze Starých Hamer z roku 1902. Vážení návštěvníci, vítáme vás na Naučné stezce Lysá hora. Na stezku můžete vyjít z Ostravice nebo z Malenovic, obě větve se stýkají na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, tedy z Ostravice k Rajské boudě v Malenovicích, ujdete 16,5 km a uvidíte 15 panelů. Dozvíte se více o zbojníku Ondrášovi, o jeskyních a pokladech, o těžkém životě na horách, o tom, jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. 1 Jak praví historická literatura, soukromá železnice z Frýdlantu do Bílé byla postavena k dopravě dříví z obrovských lesů Zadních hor. K VYTVOŘENÍ NAUČNÉ STEZKY LYSÁ HORA PŘISPĚLI: SEVEROMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ A.S., PIVOVAR RADEGAST, INTERNETOVÝ SERVER BESKYDY.CZ, LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P., SPRÁVA CHKO BESKYDY A OBEC OSTRAVICE. Pomozte nám prosím chránit klid hor a jejich obyvatel. Děkujeme, že dodržujete tato omezení. Naučnou stezku zhotovil Salamandr tisk: Graphic line / 2006 (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / fotografie: archiv nakladatelství WART - Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 ) / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
15 Malenovice 14 13 12 5 km 11 10 2 9 4 Lukšinec 5 5,5 km 3 1 Ostravice 3 km 6 7 8 Lysá hora
Paskov MALENOVICE MORAVA Malenovice prý svůj název získaly od rozsáhlých Brušperk Místek Místecký okres Frýdek Baška porostů malin, které se zde nacházely v době vzniku obce na začátku 17. století. Tak jako i v ostatních obcích Beskyd zde bylo hlavní obživou zemědělství, díky valašské kolonizaci byl rozšířený SLEZSKO v Podbeskydí stoupal zájem o dřevo, pracovala chov ovcí. Později, když díky zpracování železa část obyvatel jako dřevaři v lese. Více než 100 let se Frýdlant n. O. Malenovice ale místní živili také těžbou železné rudy. Ostravice Ostravice Lysá hora Bílý Kříž Ve starých záznamech se píše, že železná ruda se v Malenovicích těžila od nepaměti, ve skutečnosti se s těžbou začalo v roce 1799. Nejdéle se v Podbeskydí dolovalo právě v Malenovicích a nedalekých Janovicích. Těžba zde byla úplně zastavena až na začátku 20. století. Bílá SLOVENSKO Dnes už by se nám mohlo zdát nelogické, že místní ruda se využívala až v hutích v Bašce u Frýdku. Proč ji nevozili do nejbližší huti ve Frýdlantě, která je o 6 kilometrů blíž? Je to proto, že Frýdlant leží za Ostravicí, tedy na Moravě, a tehdy náležel hukvaldskému panství. Ale Malenovice jsou už ve Slezsku a patřily k panství frýdeckému, které zásobovalo místní rudou svoji huť v Bašce. Možná jste někdy viděli u potoka v Beskydech kulovité nebo bochníkovité kameny, někdy na povrchu jakoby trochu zrezivělé. Právě to je beskydská železná ruda. Železná ruda z Podbeskydí, nazývaná dříve pelosiderit, byla velmi špatné kvality. Obsahovala jen 25 30 % železa. Jako důkaz těžby můžeme ještě dnes vidět staré haldy na několika místech v okolí. Vážení návštěvníci, vítáme vás na Naučné stezce Lysá hora. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se stýkají na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, tedy z Malenovic k k nádraží v Ostravici, ujdete 16,5 km a uvidíte 15 panelů. Dovíte se více o zbojníku Ondrášovi, ale také o jeskyních a pokladech, o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. 1 15 Malenovice Ostravice 2 5 km 5,5 km 14 13 12 11 10 9 15 3 4 Lukšinec 5 3 km 6 7 8 Lysá hora Železná ruda se zde často dobývala jen povrchově nebo malými šachtami do hloubky 5 8 metrů. Některé šachty však byly poměrně hluboké a dlouhé i několik desítek metrů. Urbáře frýdeckého panství uvádějí, že se v Malenovicích ročně vytěžilo 5500 kbelíků železné rudy. Nejstarší památkou v obci je kostel na Borové. Pochází z roku 1673, ale jeho součástí je bývalá misijní kaple, která je ještě starší. V její blízkosti stával domek jezuitů misionářů, kteří se odtud snažili na katolickou víru obrátit evangelické obyvatele Těšínska. K VYTVOŘENÍ NAUČNÉ STEZKY LYSÁ HORA PŘISPĚLI: SEVEROMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ A.S., PIVOVAR RADEGAST, INTERNETOVÝ SERVER BESKYDY.CZ, LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P., SPRÁVA CHKO BESKYDY A OBEC MALENOVICE. Pomozte nám prosím chránit klid hor a jeho obyvatel. Děkujeme, že dodržujete tato omezení. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / fotografie: archiv nakladatelství WART - Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 ) / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) / tisk: Graphic line / 2006