Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů



Podobné dokumenty
Snižování emisí skleníkových plynů a hydrorafinace rostlinných olejů

Bio LPG. Technologie a tržní potenciál Ing. Jakub Rosák 17/05/2019

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, Autor: J.LEDERER

Sortiment, kvalita a užitné vlastnosti pohonných hmot do roku 2020 Kulatý stůl Hotel Pramen Ing.Vladimír Třebický

Vyspělá biopaliva v dopravě

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Mezinárodní seminář Techagro Snižování emisí skleníkových plynů v dopravě a příspěvek udržitelných biopaliv pro jeho splnění

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny Energie a alternativní zdroje

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Užití biopaliv v dopravě - legislativa a realita

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ ZAJISTILA VÝROBU BEZSIRNÝCH MOTOROVÝCH PALIV PROGRAM ČISTÁ PALIVA ( )

Ropa Kondenzované uhlovodíky

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů

o obnovitelných zdrojích energie v ČR

Strategie optimálního využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Jiří Hromádko

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Evropskou komisí schválená podpora čistých a vysokoprocentních biopaliv v dopravě na období

Motorová paliva současnosti

Současný stav výroby a spotřeby biopaliv a dosažení cíle podílu nosičů energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha

Alternativní paliva. Připravenost ití biokomponent pro výrobu motorových paliv - biopaliv. Konference - Praha

BIOPALIVA. Biopaliva = paliva vyrobená z biomasy:

zpracování těžkých frakcí na motorová paliva (mazut i vakuový zbytek)

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

CÍL. 20 % motorových paliv nahradit alternativními palivy

Kvalita paliv v ČR a v okolních státech EU Brno Autosalon

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie technologická v Praze

Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030

POHONNÉ HMOTY PRO VZNĚTOVÉ MOTORY V ČR. Historie, současnost, budoucnost. Ing. Václav Pražák Ing. Miloš Podrazil

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

průmyslu a obchodu Ing. Václav Loula, vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejářského průmyslu Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář

Kvalita motorových paliv na bázi obnovitelných zdrojů energie

Obnovitelné zdroje energie

20008/2009 Vozidlové motory Scholz

Vlastnosti středních destilátů z hydrokrakování ropné suroviny obsahující přídavek řepkového oleje

Náhrada ropy v dopravě ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Ing. Jan Žákovec

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV

Zpracování ropy - Pracovní list

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 3. přednáška

Legislativní opatření a jejich dopady na paliva pro dopravní prostředky v ČR. Možné změny na trhu motorových/ alternativních paliv

Možnosti využití etherů a bioetherů při mísení automobilových benzínů

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích

Prezentace PREOL a.s.

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

A Teploty varu n-alkanů [57]

Ekonomické a ekologické přínosy ČAPPO

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Pokřivená ekologie biopaliva

Průmyslová kapalná maziva na bázi rostlinných olejů

ZELENÁ ZPRÁVA 2016 o ochraně životního prostředí.

Povinnost snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot a možnosti jejího splnění využitím biopaliv

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 6. přednáška

MOTOROVÁ PALIVA VYRÁBĚNÁ HYDROGENACÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ

BIOPALIVA II. GENERACE ČZU/FAPPZ

Digitální učební materiál

Vývoj a vzájemn. jemná konkurence automobilového. automobily. 57. sjezd chemických společnost. ností 2005

Legislativní opatření a jejich dopady na paliva pro dopravní prostředky v ČR. Možné změny na trhu motorových/ alternativních paliv

Motorová paliva a biopaliva

REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty

Biopaliva jejích výhody a nevýhody

J i h l a v a Základy ekologie

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Brusel, C(2004)2203 fin I. ŘÍZENÍ

Budoucnost motorových paliv

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

technických prohlídkách Nová technická řešení a jiná opatření ke snížení výfukových emisí:

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. května 2016 o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška

ZDROJE UHLOVODÍKŮ. a) Ropa je hnědočerná s hustotou než voda. b) Je to směs, především. Ropa však obsahuje také sloučeniny dusíku, kyslíku a síry.

OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková

ovzduší Jiří Hromádko

Zkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech. Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017

PŘÍLOHA 2. Možné dopady přijetí návrhu nového zaměření odvětví biopaliv v EU

Zkušenosti s implementací směrnice o obnovitelných zdrojích energie v ČR

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Monitoring kvality České obchodní inspekce Pečeť kvality motorových paliv Bezpečné použití vysokoobsahových biopaliv

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC

Přírodní zdroje uhlovodíků

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

NA BIOPALIVA. Alternativní paliva Kongresové centrum 12.prosince Ústav paliv a maziv,a.s.

Politika ochrany klimatu

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Vladimír Matějovský. Kaňkova 32, Praha 10 tel , mob ,

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Možné přínosy zavádění biopaliv k plnění Kjótského protokolu

Transkript:

ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU CZECH ASSOCIATION OF PETROLEUM INDUSTRY AND TRADE U Trati 42 100 00 Praha 10 Strašnice tel.: +420 274 817 404 E-mail: cappo@cappo.cz Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Milan Vitvar, Jiří Plitz, červen 2014

Obsah Základy současné legislativy Generační výroby biopaliv pro motorovou naftu Hydrogenace rostlinných olejů Společná hydrogenace olejů s fosilními palivy Samostatná hydrogenace rostlinných olejů Ekonomika hydrogenace rostlinných olejů Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 2

1.Základy současné legislativy EU Směrnice 2009/28/EC (RED) -závazné cíle EU do roku 2020-20 % energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - 10 % paliv v dopravě z obnovitelných zdrojů Směrnice 98/70 EC (FQD) ve znění 2009/30/EC -závazný cíl EU do roku 2020 - redukce 6 % obsahu skleníkových plynů v životním cyklu motor.paliv Aspekty paliv a biopaliv: -Nárůst antropogenních emisí skleníkových plynů (+1,4 % ročně, 28 let?) -Dominance kapalných paliv v dopravě -Omezené zásoby rop (42 let?) -Vzrůstají náklady na těžbu ropy -Konkurence k produkci potravin, růst jejich cen Připravena novela směrnic RED a FQD -omezení biopaliv 1. generace na 6 %? jaký produkt k nim přidat? -podpora vyspělých biopaliv Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 3

2. Generační výroby biopaliv pro motorovou naftu Transesterifikace rostlinných olejů výroba metylesteru z olejů a tuků náhrada glycerinu metanolem (FAME) dávkování do motorové nafty omezeno kvalitou (7%, 10%?) kritérium udržitelnosti FAME nutno zvýšit na min.50 % (modernizace) možnost snížení emisí jen max. o 3 až 4,5 % relativně nízký obsah kyslíku nižší výhřevnost je částečně kompenzována vyšší hustotou Hydrogenace rostlinných olejů ve směsi s plynovými oleji při odsíření nebo samostatně produkt lze dávkovat do motorové nafty prakticky neomezeně očekávané kritérium udržitelnosti mezi 50 a 60 % možnost zpracování odpadních a nepotravinářských rostlin.olejů (>80 %) Pyrolýza biomasy s následnou hydrogenací vysoké teploty 400-500 C, agresívní poloprodukty Zplyňování biomasy s Fisher Tropshovou syntézou (GTL) vysoké provozní a investiční náklady, malé výtěžky finálních produktů (destilačně vyříznout) Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 4

2. Generační výroby biopaliv pro motorovou naftu Základní problém -vyšší náklady oproti fosilním palivům -přeměna objemné biomasy na kapalinu -odstraňování kyslíku z molekul k zvýšení energetického obsahu -zvyšování energetického obsahu je limitováno emisemi GHG Výhodná pozice rostlinných olejů s pouze 12 % kyslíku Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 5

2. Generační výroby biopaliv pro motorovou naftu Emise GHG pro různé typy biopaliv:

3. Hydrogenace rostlinných olejů - HVO Snižování emisí GHG u typického automobilu střední třídy (zdroj: Neste Oil)

3. Hydrogenace rostlinných olejů - HVO -přímá konverze triglyceridů na palivo typu motor.nafty - nejvíce používaná alternativní technologie (3-4 Mt/r) - proces velmi dobře zvládnutý, praxí ověřený - velká pozornost se věnuje konceptu integrace výroby biopaliv do odvětví výroby fosilních paliv (koncept biorafinace) - HVO nemá nevýhody klasické bionafty (obnovitelná nafta)

3. Hydrogenace rostlinných olejů 3.1. Společná hydrogenace olejů s fosilními plynovými oleji Stávající jednotky lze přizpůsobit relativně malé investiční náklady, riziko inhibice aktivity katalyzátoru (vznik CO) vyšší spotřeba vodíku, vyšší exotermicita a vyšší delta T, cirkulace CO s okružním plynem, horší reologické vlastnosti negativní vliv na odsíření (horší parciální tlak vodíku, blokování katalytických center) výstup biosložky je cca 85 % vstupujícího množství (jak měřit?) doporučuje se začít s přídavkem 3 až 5 % doporučuje se inženýrský přepočet a konzultace s výrobcem katalyzátoru zvyšování obsahu VO může vést k technologickým problémům Doporučované reakční podmínky: T: 350 C, P: >45 barg, LHSV = 1,5 h-1, poměr plynu k surovině 500 Nm3/m3 Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 9

3. Hydrogenace rostlinných olejů 3.2. Společná hydrogenace olejů s fosilními plynovými oleji, > 20% další zvýšení spotřeby vodíku o 300 400 Nm3/m3 suroviny, nutno upravit přívod čistého vodíku rychlejší deaktivace katalyzátoru a výskyt tlakové ztráty vyžaduje speciálně ušitý katalyzátor vyšší výskyt vody, propanu, CO, CO2, metanu pokles parciálního tlaku vodíku vlivem cirkulace CO, CO2, metanu CO se přednostně sorbuje na katalyzátoru (horší odsíření) snížení životnosti katalyzátoru vyšší zátěž aminové vypírky a Clause na přeměnu sulfanu možné koroze v zařízení účinkem volných mastných kyselin Obecně probíhají reakce: HDO hydrodeoxygenace (hydrogenolýza - H2O), HDX hydrodekarboxylace - CO2), HDN hydrodekarbonylace - CO), reverzní reakce vč. metanace (obtížně kvantifikovatelné ale nutné k návrhu) Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 10

3. Hydrogenace rostlinných olejů 3.2. Společná hydrogenace olejů s fosilními plynovými oleji, > 20 % Odsíření rychlé pro lehké sirné sloučeniny, pomalé pro alkylthiofeny; vyžaduje velké množství katalyzátoru Deoxygenace rychlá a vysoce exotermní. Může způsobit hydrogen starvation a tím zakoksování pole a vznik tlakové ztráty Dekarbonylací vzniká CO, adsorbuje se na katalyzátor, zabraňuje přístup k aktívním centrům, částeč.metanizace, nutno odvětrávat Dekarboxylací vzniká CO2, zčásti hydrogenuje na CO až metan - zhoršení tlaku H2. Pomáhá vypírka H2S z okružního plynu Metanizační a štěpné reakce snižují parciální tlak vodíku částečně odchází v produktu Nutný vysoký přísun čerstvého vodíku a dobrá cirkulace Nutné speciální katalyzátory (Albemarle, Haldor Topsoe) Nutné zajistit posouzení inženýrskou organizací a výrobcem katalyzátoru, navrhnout prvky pro revamp Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 11

3.2. Společná hydrogenace olejů s fosilními plynovými oleji Petrobras H-Bio co-processing 3 rafinerie v Brazílii od r.2008 (425 kt/r sójového oleje) současné odsíření fosilní složky a hydrogenace VO vysoký výtěžek (96 %) šetří investice, využívá stávající kapacity výhoda: lze snadněji zavést nevýhoda: zkracuje se životnost katalyzátoru (cca o 1/5) při relativně malém množství vyrobené biosložky předpoklad dosažení NT vlastností při obsahu VO do 10 %

3. Hydrogenace rostlinných olejů 3.3. Samostatná hydrogenace rostlinných olejů (100 %) preferována mnohými rafineriemi a inženýrskými organizacemi lze se vyhnout negativnímu ovlivnění odsíření produkt dobře splňuje destilační rozmezí nafty podle druhu dodávané suroviny nutno zvážit zařazení předčištění lze ladit reakční podmínky podle průběhu hlavních reakcí lze takto šetřit vodík (upřednostit např. dekarboxylaci) zavést optimální systém katalyzátoru a reakčních podmínek (UOP) zvážit úpravu nosiče (SiO2 nebo zeolity) používají se hydrogenační katalyzátory (NiMo, CoMo) dosahuje se vyšší CČ (80) a vyšší výhřevnost (44 MJ/kg) hydrogenát nutno zpravidla v druhém stupni izomerizovat k revampu lze využít odstavené jednotky, přizpůsobit jejich výkon Licence mohou poskytnout: Neste Oil (NexBTL), UOP, UOP/ENI, PetroBras, Axens, ConocoPhilips, CLG-ARA aj. Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 13

3.3. Samostatná hydrogenace rostlinných olejů (100 %) Technologie NExBTL u Neste Oil 2 jednotky NExBTL u f.neste (Porvoo 2007, 2009, celkem 380 kt/r) licenční jednotky á 800 kt/r v Singapuru (2010), Rotterdamu (2011) vyrobený biodiesel má úsporu emisí GHG 40 až 90 % postupné rozšiřování surovinové základny: surovinou je většinou palmový olej, další rostlinné oleje -jatropový olej, lničkový olej, UCO, odpadní tuk

3.3. Samostatná hydrogenace rostlinných olejů (100 %) ECOFINING PROCES (nejlepší HVO proces?) hydrogenační dvoustupňová technologie firem Honeywell s a ENI poloprovozní zkoušky v r.2008, zahájení provozu v r.2009 komerční jednotky na 640 kt/r (Livorno), dalších 810 kt/r ve výstavbě v Benátkách se revampuje HSD na Ecofining (kapacita 333 kt/r zelené nafty) zaměřeno na zpracování nepotravinářských olejů Camelina, Jatropha, Algal oil, odpadní oleje a tuky: talový olej, živočišný lůj olej se mísí s vodíkem do adiabatického katalytického HDO reaktoru R1, po separaci jde diesel s dalším vodíkem na izomerizaci vysoce selektivní na uhlovodíky v destilaci nafty

3. Hydrogenace rostlinných olejů 3.3. Samostatná hydrogenace rostlinných olejů (100 %), CLG-ARA Proces BIC (biofuels isoconversion) vývoj v letech 2006-2012 na objednávku US-letectví nízkonákladová biokonverze s nižší spotřebou vodíku min. o 50 % poloprovozní testy v říjnu 2012 2013 výstavba 2 malých jednotek s kapacitou 10 t/d prodány dvě licence vstup na trh v r.2015

3.3. Samostatná hydrogenace rostlinných olejů (100 %), CLG-ARA Dvoustupňový proces s využitím superkritické vody (>22 MPa, >374 C): v 1.stupni přeměna triglyceridů na volné mastné kyseliny (5 min) v 2.stupni přeměna mastných kyselin na uhlovodíky (HDO) nevyžaduje předčištění suroviny ani izomerizaci

4. Ekonomika hydrogenace rostlinných olejů nutno propočítat podle konkrétních podmínek společnosti třeba vzít v úvahu ztrátu hmoty na vodu a plyny (15 až 35 %) (transesterifikace naproti tomu probíhá bez větších hmotných ztrát) vyřešit využití lehkých podílů (propan, benzín) započíst náklady na vodík započíst náklady na skladování VO náklady na katalyzátor se sníženou životností, na změnu kat.systému rozhodující na ekonomiku výroby motorové nafty bude mít dosažené kritérium udržitelnosti vyrobeného HVO, které je ovlivněno: -volbou rostlinného oleje, jeho dostupností a kritériem -možností využití odpadních VO a jejich double countingu -r.2020 by mělo být 12,9 % biosložky s kritériem 50 % nebo 10,8 % biosložky s kritériem 60 % výrobní jednotky spuštěné do provozu po 1.1.2017 mají vyrábět biosložku s kritériem min. 60 % Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 18

4. Ekonomika HVO typická kritéria udržitelnosti Řepkový olej 58 FAME bionafta z řepky olejky (MEŘO) 45 bionafta zpalmového oleje 36 bionafta zpalm.oleje, proces se zachytáváním metanu 62 bionafta ze sóje 40 bionafta ze slunečnice 58 bionafta zodpadních UCO a živočišných tuků 88 HVO HVO z řepky olejky 51 HVO ze slunečnice 65 HVO zpalmového oleje 40 syntetická nafta z dřevného odpadu technologií Fischer Tropsch 95 z účelně pěstovaného dřeva technologií FT 93 zdroj: Vyhl.271/2011 MŽPr Slovenska

Děkuji za pozornost Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů 20