ENERGETIKA JAKO PILÍŘ ČESKÉHO NÁRODNÍHO ZÁJMU

Podobné dokumenty
Pražské evropské energetické fórum 2017 Pavel Řežábek Hlavní ekonom

MALÁ ENERGETIKA JAKO PŘÍLEŽITOST PRO VELKÉ ENERGETICKÉ FIRMY

TRENDY V ENERGETICKÉ POLITICE. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

Energetické cíle ČR v evropském

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

PROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

Příloha. INFORMACE O DŮVODECH ZVAŽOVÁNÍ TRANSFORMACE SKUPINY ČEZ - prezentace

Solární energie důležitý obnovitelný zdroj

KONVENČNÍ ZDROJE VS. DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Čistá mobilita v ČR Příspěvek plynárenství k plnění klimaticko-energetických cílů v dopravě

ENERGETICKÁ ÚČINNOST: KAM SMĚŘUJE ZELENÝ ZÁVAZEK EU? ZUZANA KREJČIŘÍKOVÁ Ředitelka Public Affairs, ČEZ, a.s.

Možnosti snižování energetické náročnosti

Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"

konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Cíle a limity ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Energetická účinnost: kam směřuje zelený závazek EU?

ENERGETICKÁ POLITIKA EU

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla?

ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Příprava Národního energeticko-klimatického plánu a souvislosti s energetickou účinností

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8%

ANNEX PŘÍLOHA. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu. o účincích článků 199a a 199b směrnice Rady 2006/112/ES v oblasti boje proti podvodům

Dopady zimního balíčku na teplárenství a co nového chystá EU

PŘEHLED PODLE JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ: ČESKÁ REPUBLIKA

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS

POTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA

Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a. klimatu. Seminář České bioplynové asociace 18. února VŠCHT Praha. Ing.

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky?

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Návrh rozpočtu EU na období

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Státní energetická koncepce ČR

Energetická účinnost z pohledu MPO

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

JSOU ZELENÉ PLÁNY ROZVOJE ENERGETIKY UDRŽITELNÉ?

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

Přehled současných legislativních požadavků; sankce; praktické zkušenosti; budoucí vývoj

XXIX. Seminář energetiků Luhačovice Klimaticko-energetická politika a legislativa

Podzimní hospodářská prognóza pro léta 2008 až 2010: Růst HDP v EU a eurozóně stagnuje

Pavel Řežábek, Michal Křepelka Strategie

Stav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů

Lenka Kárová DG ENV, Evropská komise

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Praha

EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

majetku státu s možností využití metody EPC

BUDOUCNOST ELEKTROMOBILITY Z POHLEDU ENERGETIKY

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Naplnění energetické strategie ČR se neobejde bez intervencí

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

Inovace v digitálním věku: Evropa nabírá opět správný kurs Prezentace J. M. Barossa,

Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace

N. Witzanyová

Potenciál OZE a jeho pozice v energetickém mixu v dlouhodobé perspektivě pohled MPO

PŘÍLOHA 1: ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ČEZ, A. S., A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK Praha, 26. června 2019

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

JE Dukovany v roce 2016 z pohledu divize výroba a Skupiny ČEZ. Ladislav Štěpánek Valeč, listopad 2016

kam směřuje zelený závazek EU?

Akční plán pro biomasu

Aktuální témata a výhled energetické legislativy EU a ČR

Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

ČISTÁ ENERGIE PRO VŠECHNY EVROPANY NEBOLI ZIMNÍ BALÍČEK EVROPSKÉ KOMISE

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Aktuální situace ve vztahu k implementaci směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU do českého prostředí a k zákonu 406/2000 Sb.

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Aktualizovaná státní energetická koncepce a její dopady na ovzduší

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Bratislava, 9.

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě ( , Evropský dům)

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Transkript:

13.2.2017 14:30 ENERGETIKA JAKO PILÍŘ ČESKÉHO NÁRODNÍHO ZÁJMU 14. 2. 2017 Konference Český národní zájem Daniel Beneš Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s.

IE CZ HU SI DE SK RO PL LT AT SE FI EE IT EU28 BG HR DK BE ES PT LV NL FR UK GR MT LU CY KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU PŘEDSTAVUJE PRO ČR VÝZNAMNÝ NÁRODNÍ ZÁJEM Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v členských státech EU %, 2015 40 30 20 10 0 1 Zdroj: Eurostat

BG EE CZ RO PL SK HU LV LT HR FI SI BE GR PT CY SE EU28 FR NL DE MT ES AT IT UK LU IE DK LEVNÁ A SPOLEHLIVÁ DODÁVKA ENERGIE ZŮSTÁVÁ DŮLEŽITÝM FAKTOREM KVŮLI VYSOKÉ ENERGETICKÉ INTENZITĚ EKONOMIKY Energetická intenzita ekonomik členských států EU Ekvivalent tuny ropy na 1000 EUR HDP, 2014 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2 Zdroj: Eurostat

K NAPLŇOVÁNÍ ŘADY DALŠÍCH NÁRODNÍCH ZÁJMŮ JE FUNKČNÍ ENERGETIKA DŮLEŽITÝM PŘEDPOKLADEM Co zajišťuje funkční energetika? Bezpečnost dodávek Cenovou dostupnost Ekologizaci Elektrifikaci (e-mobilita) Bezemisnost zdrojů Slušně placená pracovní místa pro kvalifikované zaměstnance Význam pro společnost /národní hospodářství Průmysl může vyrábět podle plánu a s malými náklady na energie Čistší ovzduší zvyšuje kvalitu života Mezigenerační solidarita v boji proti klimatické změně Utilitárně: prostředek k udržení a růstu životní úrovně Národní zájem (ilustrativní výběr) Konkurenceschopný průmysl Životní prostředí Udržitelnost Vzdělanost Funkční energetika přispívá k naplnění řady aspektů národního zájmu. 3

VÝKONNOST ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ PŘITOM ZÁVISÍ NA GLOBÁLNÍCH TRENDECH A VÝZNAM REGULACE SÍLÍ Cena elektřiny byla loni nejníže za posledních 14 let (20 EUR/MWh) z důvodu dalšího prohlubování klíčových trendů: Pokračující trend stagnujících relativně nízkých cen komodit, vč. uhlí Přetrvávání regulatorní nejistoty energetika byla dlouho politicky na druhé koleji vzhledem k dalším akutním tématům EU (Brexit, migrační krize), stanovení jasných pravidel pro energetiku postupuje zdlouhavě Rychlé zlevňování výroby z OZE nové fotovoltaiky se v Německu staví při podpoře okolo 70 EUR/MWh, výše podpory pro offshore vítr se na vybraných lokalitách dostává ještě níže Rozvoj technologií (např. bateriové systémy meziročně zlevnily o 20 %) a s tím spojený rozvoj služeb přináší novou konkurenci, která se rychle etabluje 4

ZIMNÍ BALÍČEK JE JAK O DŮSLEDCÍCH NEROVNOVÁHY KLIMATICKO-ENERGETICKÝCH CÍLŮ PŮVODNÍ IDEA SOUČASNOST důsledek nepropopojené a nedomyšlené regulace Dekarbonizace: Nástroj nefunkční OZE také nezávislost na dovozu paliv Univerzální dekarbonizace životní prostředí Energetická účinnost také konkurenceschopnost OZE Důraz obrovský slabá integrace narušuje velkoobchodní trh elektřinou EED Důraz rostoucí ztrácí se idea efektivity 5

TAK I NASTAVENÍ STABILNÍCH (?) PRAVIDEL: LEGISLATIVNÍ VÝVOJ EVROPSKÉ KLIMATICKO- ENERGETICKÉ POLITIKY 2000-2015 I. 2003 2006 2009 2011 2012 2015 Liberalizace / trh s elektřinou 2. liberalizační balíček: směrnice 2003/54/ES nařízení 1228/2003 3. liberalizační balíček: směrnice 2009/72/ES nařízení 713/2009 (ACER) nařízení 714/2009 nařízení 1227/2011 OZE Redukce emisí Energetická účinnost směrnice 2001/77/ES směrnice 2003/30/ES směrnice 2003/87/ES směrnice 2006/32/ES (energetické služby) Klimaticko-energetický balíček: směrnice 2009/28/ES směrnice 2009/29/ES (EU ETS) směrnice 2009/31/ES (CCS) rozhodnutí č. 406/2009/ES (ESD) směrnice 2009/125/ES (ecodesign) směrnice 2010/30/EU (štítkování) směrnice 2010/31/EU (EPBD) směrnice 2012/27/EU (EED) Energetická unie Governance 6

LEGISLATIVNÍ VÝVOJ EVROPSKÉ KLIMATICKO- ENERGETICKÉ POLITIKY 2015-2020 II. Liberalizace / trh s elektřinou 2015 2016 2017 2018 2019 nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (zrušení 714/2009) směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (zrušení 2009/72) nařízení o ACER (zrušení 713/2009) nařízení o rizikové připravenosti (zrušení směrnice 2005/89) OZE Redukce emisí Energetická účinnost Revize směrnice o EU ETS ZIMNÍ BALÍČEK směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (zrušení 2009/28) revize směrnice o energetické účinnosti (2012/27 - EED) revize směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31 - EPBD) Governance nařízení o systému řízení energetické unie 7

PRO ČR BUDE DŮLEŽITÉ PROSADIT SVOU POZICI ZEJMÉNA V OBLASTECH GOVERNANCE, ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A VÝSTAVBY NOVÝCH OZE Zimní balíček představuje nejrozsáhlejší legislativní změnu pro sektor energetiky za poslední dekádu Pro budoucnost české energetiky je důležité, aby ČR usilovala o prosazení svého národního zájmu zejména v následujících oblastech: Governance Nové energeticko-klimatické národní plány určí trajektorii energetik v členských státech EU po roce 2020 Energetická účinnost Potenciálně obrovský finanční dopad na ekonomiku v závislosti na nákladovosti úsporných řešení Podpora výstavby nových OZE Určí budoucí energetický mix a míru energetické soběstačnosti ČR, ale taky míru dodatečné finanční zátěže spotřebitelů 8

V ZÁJMU ČR JE DEFINICE JASNÝCH PRAVIDEL PRO TVORBU NÁRODNÍCH KLIMATICKÝCH A ENERGETICKÝCH PLÁNŮ GOVERNANCE Návrh nového nařízení o systému řízení Energetické Unie Integrované národní klimatické a energetické plány Představují povinnost členských států předat EK plán s dlouhodobou emisní strategií s výhledem na 50 let EK může vydat doporučení k návrhům a státy by je měly zohlednit. První plán bude pro 2021-2030 + projekce nejméně do roku 2040 pro všechny dimenze Energetické unie 15. 3. 2021 a každé dva roky poté, státy oznámí EK stav implementace plánů (integrované zprávy, skleníkové plyny a projekce, národní adaptační plány. Zdůvodní, proč nepřijaly doporučení EK. Governance by z celého balíčku měla být přijata jako poslední; v opačném případě hrozí udělení bianco šeku EK a přijetí zbytku balíčku se stane redundantním Nezaměřovat se pouze na cíle v OZE, ale posílit též dimenzi dekarbonizace OZE: možnost zavedení (evropské) finanční platformy jako alternativy při naplňování cíle pro OZE 9

KLÍČOVÉ BODY LZE VYJEDNAT JEN V NÁSLEDUJÍCÍCH TŘECH LETECH Směrnice o EU ETS již nyní projednávána v Evropském parlamentu 30. 11. 2016 Evropská komise představila zimní balíček 2017 Volební rok pro řadu evropských zemí vč. Německa a ČR 2018 Všechny členské státy mají předložit první verzi národního klimatického a energetického plánu 2019 Schválení finální verze zimního balíčku Předložení finální verze národního klimatického a energetického plánu 2020+ Realizace národního klimatického a energetického plánu obtížná možnost dalších změn Klíčové body zimního balíčku lze vyjednat jen v následujících třech letech. Odbornou stránku připraví státní aparát, který stojí před náročným úkolem bude zapotřebí vypracovat řadu materiálů, např. analýzy potenciálu, analýzy nákladů a přínosů, opřít cíle ČR o reálný stav v ČR a další V řadě bodů však nakonec bude zapotřebí politické rozhodnutí Příprava české pozice přitom musí výrazně pokročit do voleb, kdy se však politický zájem přirozeně soustředí na jiná témata Výsledek jednání určí budoucnost energetiky v ČR na období 2021-2030. 10

PŘÍMÁ TRANSPOZICE NAVRŽENÉHO EVROPSKÉHO CÍLE ENERGETICKÝCH ÚSPOR VE VÝŠI 30% BY ZNAMENALA JÍT DALEKO ZA SEK ENERGETICKÁ ÚČINNOST 2030 úsporný cíl PJ, konečná spotřeba 15 Návrh na 30% závazný cíl pro energetické úspory do roku 2030 na evropské úrovni V závislosti na velikosti cíle bude nutné realizovat dodatečné úspory 15 PJ při 27% cíli 58 PJ při 30% cíli * Predikce ASEK již v sobě zahrnuje některá úsporná opatření, jež mají 2030 být realizována např. v rámci současné EED ** Cíle jsou počítány vůči referenční spotřebě pro rok 2030 ve výši 1 419 PJ z predikcí EK v roce 2007 *** Povinné každoroční úspory dle článku 7 11 1 051 Predikce ASEK 2030* Úspory nutné pro 27% cíl 1 036 43 27% cíl** Úspory nutné pro 30% cíl 993 21 30% cíl** Úspory při plnění 1.5% povinnosti*** 972 Cílová absolutní úroveň spotřeby Současně EK navrhuje prodloužení povinnosti realizovat každoročně nové úspory v objemu ekvivalentu 1,5% historických prodejů energií konečným zákazníkům; pro ČR by to znamenalo úspory kolem 75 PJ a tedy snížení spotřeby o takřka 32% vůči původním projekcím

PRO UDRŽENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI BY ČR MĚLA PROSAZOVAT RACIONÁLNÍ CÍL ÚSPOR A TOMU UZPŮSOBIT I REDUKČNÍ FAKTOR DLE ČL. 7 Naplnění českého národního EED cíle v souladu s ASEK PJ, konečná spotřeba 1 600 1 400 1 200 Úspory 26% ASEK zohledňuje ekonomicky smysluplné úspory a je v souladu dekarbonizací a konkurenceschopností ČR 1 000 800 600 400 200 0 1 419 Odhad EK pro referenční spotřebu ČR v roce 2030 1 051 Predikce ASEK 2030 ČR by měla usilovat o to, aby český národní příspěvek pro energetické úspory podle governance respektoval ASEK: ASEK uvažuje dosažení energetických úspor v ČR na úrovni 26% v roce 2030 Pro dosažení 26% národního cíle je po roce 2020 zapotřebí redukční faktor ~1.15% p. a. (toto tempo zohledňuje úspory dosažené do 2020) 12

ENERGETICKÉ ÚSPORY NEDÁVAJÍ SMYSL POKUD JSOU DRAŽŠÍ NEŽ VÝROBA EKVIVALENTNÍ ENERGIE V OZE Odhad nákladové křivky energetických úspor pro ČR EUR/PJ 13 Úspory levnější než OZE 27% cíl: 15 PJ Náklady na nové OZE Úspory a OZE víceméně stejně nákladné 30% cíl 58 PJ Ekonomicky nevýhodné energetické úspory Dosažitelné energetické úspory PJ Dle odhadů EK se náklad na 1 PJ nových úspor pohybuje v rozmezí 3-15 mld CZK Splnění cíle pro ČR si tak vyžádá náklady ve stovkách miliard CZK: 27% cíl: 50-230 mld CZK dle EK (80-100 mld. dle studie ČEZ) 30% cíl: 180-880 mld CZK dle EK (550-600 mld dle studie ČEZ), což odpovídá až 2% HDP ČR Je zapotřebí připravit studii, která ukáže možná opatření a jejich náklady Taková studie by měla smysl pro každý členský stát EU

ČR BY MĚLA PŘI ROZVOJI OZE VYCHÁZET PRIMÁRNĚ Z ASEK-U ROZVOJ OZE Pravidla pro naplnění 27% cíle pro podíl OZE na celkové konečné spotřebě v roce 2030 na evropské úrovni Trajektorie podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě dle ASEK 20% 15% 10% 5% Závazek do r. 2020 9% 14% 17% Pro ČR by bylo přirozené usilovat o to, aby OZE rostlo dle platné SEK Nové OZE v poledních dvou letech prudce zlevnilo, realizace tak je ekonomicky představitelná Návrh Komise pro lineární růst OZE nedává smysl: Trh bude dlouhodobě růstový a bude tak přitahovat větší konkurenci OZE technologie budou s postupem času dále zlevňovat 0% 2010 2020 2030 Bude výhodnější stavět více OZE později 14

ENERGETICKÝ SEKTOR POTŘEBUJE OD POLITIKY ROZHODNUTÍ, JAK DÁLE REALIZOVAT RŮST OZE Uměle přidávaná elektřina z nového OZE způsobí, že velkoobchodní ceny elektřiny budou v celé EU dlouhodobě příliš nízké a neumožní tak výstavbu nových zdrojů na tržní bázi OZE i nadále poroste jen díky podpůrným schématům Na národním podpůrném schématu mají mít možnost participovat zahraniční subjekty až do výše 15% podílu Česká podpůrná schémata tak můžou vést k výstavbě OZE v zahraniční, kde jsou lepší přírodní podmínky Dodatečnou zátěž pro koncové spotřebitele lze alespoň částečně omezit, pokud ČR: Maximálně využije prostředky z evropských fondů (zejména pro vývoj a inovace) Nařídí energetickým firmám využít derogační povolenky na výstavbu nových OZE Vláda musí udělat politické rozhodnutí jak a kolik OZE postavit v ČR nebo zahraničí: I když je OZE v ČR kvůli horším přírodním podmínkám dražší o 10-15%, může přinést dodatečné benefity k národní energetické bezpečnosti ve smyslu: soběstačnosti podpory růstu ekonomiky Podpora růstu OZE v ČR dražší o 10-15% Nákladovost Levnější OZE v zahraničí 15