PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

Podobné dokumenty
VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ

NÁLEZ DVOU POTRAVINÁŘSKÝCH PECÍ Z 12. STOLETÍ Z ULICE BAŠTY V BRNĚ

Cihlářská a vápenická pec na ulici Božetěchova v Brně Králově Poli

K zásobování města Brna vodou z Kartouz

Hala služeb. při výzkumu jsou označeny písmenem a číslem, u ostatních sond je připojen rok realizace (zobrazil J.

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

NOVOVĚKÁ CIHELNA Z HUSOVY ULICE V BRNĚ

PROTILETECKÉ KRYTY V BRNĚ (DŮM UMĚNÍ A AREÁL FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY)

Malostranské opevnění

Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou 1

Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně České ulici čp. 56

9.1. Koněspřežná dráha v jižních Čechách

Skupina Typ varianta Typ varianta

Cihelna z století v ulici Trýbova v Brně

Obr. 11. Větší keramický fragment hrdla džbánu s uchem ze situace v ul. Havířská (foto A. Káčerik).

Archeologické doklady vodohospodářství středověkého a novověkého Brna v prostoru Dolního trhu

Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně

STŘEDOVĚKÁ VÁPENICKÁ PEC U HRADU PYŠOLCE

I, 2002; Uloženiny: 2315; Metody výzkumu: odebrána polovina

Mgr. Ladislav Rytíř

Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.

Žatec. Sídelní a výrobní areály na předhradí a v podhradí raně středověké aglomerace

Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce

Rabštejn nad Střelou statické zajištění opěrné zdi na ppč. 9

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

VÝSLEDKY ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V ZAHRADÁCH NĚKDEJŠÍHO KLÁŠTERA HORTUS REGIS NA STARÉM BRNĚ

Operativní dokumentace kamenných článků ve výkopu při domě čp. 269 na Starém Městě

2 OKRES DĚČÍN. Autor: Peter Budinský

Seznam příloh. I. Charakteristika keramických tříd. II. Typář. III. Archeologické výzkumy na lokalitě Třebíč - zámek. IV. Archeologické situace

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010.

6.1. Lokalizace a přírodní poměry

Hradiště Na Jánu a terénní výzkum

Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna

Žebnice Plze -sever/ Kralovice kostel sv. Jakuba V tšího s. 1 Dokumentace ástí vn jších líc zdiva kostela sv. Jakuba V tšího Žebnici v pr

Veselí nad moravou STŘEDOVĚKÝ HRAD V ŘÍČNÍ NIVĚ

NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. mm 2010_001 Lokalita / Obec (část obce) Praha 1 / Praha Objekt. čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace dům, Sněmovní 15

OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010

Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Martina Beková

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1

VY_32_INOVACE_DVK1101

Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011

ŠKOLKA SVOJETICE

Prácheň (k.ú. Velké Hydčice), úprava parkoviště před hřbitovem, srpen Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu pro investora.

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

ARCHAIA BRNO o.p.s. Výroční zpráva za rok 2009

Domy doby laténské a římské

Unikátní objev kostela svaté Alžběty v Jilemnici pohřebního místa majitelů jilemnického panství ve 14. až 17. století

REZIDENCE PASEKY, ČELADNÁ RODINNÝ DŮM (TYP A) ARCHITEKTONICKÁ STUDIE KAMIL MRVA ARCHITECTS ŘÍJEN 2012

Moravský Krumlov okr. Znojmo. č.p. 60. Sokolovna

obytný soubor D.1.1 ARCH. STAVEBNÍ ČÁST DUR+DSP 06/2016 1/100 Langrova 814/15, Brno - Slatina

PŮDORYS 1.NP 1 : 100 LEGENDA MATERIÁLŮ

Jak postupovat při zásazích do válečných hrobů (otevírání, přemisťování, terénní úpravy)

Hrad Bezděz Záchranný archeologický výzkum klenebních zásypů manského paláce

Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1

ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY RYCHNOVSKÉHO MUZEA V ROCE 2017

Výzkumy opevnění. Centrální část

Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod

Nejstarší keramika z hradu Falkenštejn u Jetřichovic

Zaniklá středověká ves Svídna

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO tel

Povrchové sběry a jejich problematika. Jakub Těsnohlídek

USAAF 1, archeologie a Brno

Kostel sv. Jakuba u Bochova

ARCHEOLOGICKÉ PROJEVY STŘEDOVĚKÉ A RANĚ NOVOVĚKÉ NEZDĚNÉ ZÁSTAVBY NA PARCELÁCH NĚKDEJŠÍCH DOMŮ Č. 6 A 8 NA VÍDEŇSKÉ ULICI V BRNĚ

Odhalené soklové zdivo se zazděným oknem Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze

Kašna v zámeckém parku

Restaurátorský průzkum

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

Portfolio fa čvut. Pešková Klára - diplomní projekt 2010/2011. rehabilitace a dostavba areálu tvrze ve Slavkově modul památkvé péče

PODÉLNÝ PROFIL KOMPLETACE

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici * Miroslav Bárta

NÁLEZY Z VÝZKUMU V TISKÁRNĚ V KOSTELCI NAD ORLICÍ

Lhota 2007 Experimentální pálení milíře tradiční technologií

Granty Soupis grantů a projektů

Archaia Brno o.p.s Výroční zpráva za rok Archaia Brno, o.p.s. Výroční zpráva 2011

Obrazová příloha. Budova dětské nemocnice na Hřbitovní (Kounicove) ulici v Brně 1. Dětská nemocnice císaře Františka Josefa I.

Budova magistrátu města Frýdku Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy. Nálezová zpráva. o provedení archeologického výzkumu

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

Tab. 2. Zahloubené stavby. 1 - obj. 29; 2 - obj. 5; 3 - obj. 84. Obydlí (3), hospodářské stavby (1, 2).

strana 1 Popis č. 3796/2013 Objednatel posudku: DRS IMMO a.s., IČ Příkop 843/4, Brno-Zábrdovice

Raný středověk, středověk a novověk

Archeologické poklady Morašic

SOUPIS ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT V CHLUMCI NAD CIDLINOU. Katastr: Chlumec nad Cidlinou Kód katastru:

STŘEDOVĚK A NOVOVĚK MIDDLE AGES AND MODERN TIMES MITTELALTER UND NEUZEIT

čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Kostel P. Marie pod řetězem

STATICKÝ POSUDEK. Investor : Vězeňská služba ČR. Areál Vazební věznice Liberec. Pelhřimovská 3, Liberec. Statické poruchy objektu komína

ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V ŽAMBERKU NA NÁMĚSTÍ

Tyršův most Přerov - Jižní předpolí Tyršova mostu

Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb.

Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna

Napojení objektu č.p. 9 a č.p.10. na ulici Radniční na CZT, Frýdek Místek. Nálezová zpráva. o provedení archeologického výzkumu

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z RYCHNOVSKÉHO PIVOVARU

Obr.1 Poloha lokality na mapách: a) na výřezu základní mapy 1: b) na cenia ortofotomapě ČR.

11. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra

BÝVALÝ PIVOVAR V DAŠICÍCH ČP. 27 SKLEPY ING. ARCH. VÁCLAV HÁJEK. vaclav-hajek@post.cz

Transkript:

ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ANTONÍN ZŮBEK V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický výzkum v prostoru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Byl vyvolán výstavbou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Zkoumané plochy se nacházely ve východní části nemocničního areálu mezi budovami B a C (ČERNÁ a kol. 2010). Na základě písemných a ikonografických pramenů lze prohlásit, že daný prostor byl zřejmě po celou dobu vrcholného středověku a novověku součástí zahrady, která od roku 1312 patřila klášteru dominikánek od sv. Anny. Klášterní budovy se nacházely v jejím západním sousedství. Po zrušení kláštera v roce 1782 náležela zahrada Císařsko-královskému všeobecnému zaopatřovacímu ústavu. Po vybudování Zemské veřejné všeobecné nemocnice v 60. letech 19. století zde byl zřízen nemocniční park. Areál bývalého kláštera je do velké míry totožný se stávající rozlohou nemocnice. Jedno pyrotechnologické zařízení bylo nalezeno již v roce 2007 při archeologickém výzkumu plochy ve východním sousedství budovy A5. Jednalo se o kupolovitou pec zahloubenou do terénu. Datována byla do 2. poloviny 12. století, předcházela tudíž existenci kláštera (HOLUB a kol. 2008, 383). Předeslaný výzkum z let 2008 a 2009 objevil relikty tří pyrotechnologických zařízení. V prvním případě šlo o pozůstatek drobné pece (s.s.j. 001). Její svrchní část byla zničena již v minulosti výkopovými aktivitami neznámého účelu, které se uskutečnily někdy během 20. století. V zachovaném reliktu bylo vlastní těleso pece zahloubeno 0,26 m do terénu. Půdorys byl kruhový, v úrovni dna pece o průměru 0,90 m. Zachované partie stěn byly podhloubené, takže lze usuzovat na kupolovitý tvar pece. Stěny i dno byly propálené v maximální síle 0,10 m. Z jihu na pec navazovala předpecní jáma. Ústí do předpecí bylo zpevněno na každé straně jednou na výšku postavenou cihlou. Půdorys a parametry předpecní jámy se nepodařilo dokumentovat, protože byla z velké části zničena výkopem jámy neznámé funkce, datované do 19. století. Vyplněna byla uloženinou, která měla obdobný charakter jako terén, do něhož bylo předpecí zahloubeno. Rozlišit se od něho dala jen díky hojnější přítomnosti zlomků vypálené hlíny či mazanice a cihel. Stejná výplň byla také uvnitř pece, kde ležela na vrstvičce popela nacházející se na dně. Získané keramické zlomky dovolují datovat pícku do 2. poloviny 17. až 18. století. Druhým nálezem byl relikt otopného zařízení s.s.j. 010. Z drtivé většiny bylo zničeno již v průběhu 20. století. Zachovala se jen propálená úroveň dna s popelovitými vrstvičkami. Složitější konstrukci snad naznačovaly přítomné cihly a zlomky střešních tašek. Dokumentovaný zbytek byl zahlouben 0,10 m do terénu. Ke tvaru a funkci otopného zařízení se nelze ze zachycené situace přesněji vyjádřit. Jeho šířka snad činila 0,80 m, maximální délka propálené úrovně dosahovala 2,50 m. Zda by pozůstatkem jejího předpecí mohla být oválná jáma v těsné blízkosti jejího západního konce, je hypotetickou otázkou. Zničená terénní situace neposkytla jednoznačnou odpověď. Výrazný podíl ve výplni jámy představovaly cihly a jejich zlomky. Snad by mohly pocházet ze zbourané konstrukce pece. Přesné datování otopného zařízení nebylo z terénní situace možné. Zařazeno bylo do období 18. 19. století. 123

ARCHEOLOGIA TECHNICA 21 Třetím pyrotechnologickým zařízením byl relikt pece s.s.j. 006. Zachované těleso pece bylo zahloubeno 0,30 m do terénu. V této úrovni měl vnitřní prostor půdorys pravoúhlého lichoběžníku o délce základny 2,20 m a výšce 0,85 m. Stěny byly vyzděny z cihel pojených hlínou. Síla vyzdívky činila buď 6,5 nebo 14,5 cm. V delší ose byl uvnitř pece převážně z cihel rovněž pojených hlínou vyzděn sokl o síle 16 18 cm, dosahující výšky dochované koruny stěn pece. Nebyl dotažen až k jižní stěně pece a ve dvou úsecích (18 a 26 cm) byl přerušen. Dno bylo propáleno v průměrné síle 0,10 m. Ze severní strany se k rameni lichoběžníku (pece), totožnému s jeho výškou, přimykalo předpecí. Představovala ho mísovitá jáma oválného půdorysu o rozměrech 1,60 0,90 m. Její delší osa byla kolmá na delší osu pece. Západní stěna víceméně navazovala na průběh západní stěny pece, východní byla tudíž odsazena o 0,70 m. Tento úsek (vlastně jižní stěna předpecí) byla vyzděna stejně jako pec. Předpecní jáma i pec byly z převážné části vyplněny zlomky cihel a střešních tašek a vypálenou hlínou. Šlo zřejmě o části konstrukce pece. V zásypu pece na samotném dně byly nalezeny čtyři železné nástroje (lopata, rýč a dvě motyky). Na základě celkové terénní situace je možné prohlásit, že vyšší nedochovaná úroveň konstrukce pece byla nadzemní. Na základě získaného keramického materiálu a především kolkovaných cihel z její konstrukce, lze pec datovat do 19. století. Žádné z popsaných pyrotechnologických zařízení neneslo jasné stopy složitějších výrobních procesů. Spojovat je lze spíše s potravinářským provozem. Zatímco pícka s.s.j. 001 sloužila ještě potřebám kláštera, otopné zařízení s.s.j. 010 pravděpodobně a pec s.s.j. 006 zcela určitě vznikly až v době existence nástupců kláštera. Uvažovat o jejich fungování až po výstavbě nové nemocnice a jejího parku ve 2. polovině 19. století je zřejmě bezpředmětné. Souvisely spíše s chodem Císařsko-královského všeobecného zaopatřovacího ústavu. Literatura a prameny ČERNÁ, L. SEDLÁČKOVÁ, L. ZŮBEK, A. 2010: Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu při stavbě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stavba ICRC. Nálezová zpráva č. 2/10 uložená v archivu společnosti Archaia Brno, o.p.s. HOLUB, P. KOLAŘÍK, V. MERTA, D. PEŠKA, M. POLÁNKA, P. SEDLÁČKOVÁ, L. ZAPLETALOVÁ, D. ZŮBEK, A. 2008: Brno (okr. Brno město), Přehled výzkumů 49, 356 393. 124

ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI Obr. 1. Poloha referovaných pyrotechnologických zařízení. 125

ARCHEOLOGIA TECHNICA 21 Obr. 2. Pec s.s.j. 001. Obr. 3. Pec s.s.j. 001. 126

ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI Obr. 4. Pec s.s.j. 006. Obr. 5. Pec s.s.j. 006. 127

ARCHEOLOGIA TECHNICA 21 Obr. 6. Pyrotechnologické zařízení s.s.j. 010. Obr. 7. Pyrotechnologické zařízení s.s.j. 010. 128