Budova magistrátu města Frýdku Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy. Nálezová zpráva. o provedení archeologického výzkumu

Transkript

1 Budova magistrátu města Frýdku Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Brno o.p.s. Feat. ARCHAIA Olomouc, o.p.s. 2007

2 2 Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků archeologického výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, závěry apod. ( 9 cit. zákona). Části práce nebo práce celou lze uveřejnit jen se svolením autorů.

3 3 Evidenční list Katastrální území: Frýdek-Místek Administrativní název obce: Frýdek-Místek Kraj: Moravskoslezský Trať (ulice, parc. č.): Radniční 10 (Frýdek) Druh a číslo mapy: 1:10 000, Kultura: novověk Areál: historické jádro města Název NKP, KP, PR nebo PZ: MPZ Číslo akce: A23/2007 Číslo smlouvy: ARCHAIA 16/2007 Doba výzkumu: březen 2007 (terénní část), červenec 2007 (zpracování) Vedení výzkumu: Mgr. Peter Kováčik Odborná spolupráce: Mgr. Martin Moník, Mgr. Michal Cheben Technická spolupráce: Mgr. Magda Jedličková Uložení terénní dokumentace: ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Zprávu podává: Peter Kováčik, Martin Moník, Michal Cheben..... datum, podpis datum, podpis datum, podpis

4 4 Obsah: 1. Úvod 5 2. Lokalizace zkoumaného prostoru 5 3. Přírodní prostředí 5 4. Historický exkurs 6 5. Postup a metoda výzkumu 7 6. Popis nálezové situace 8 7. Závěr Prameny a literatura 16 Přílohy: Obrazové přílohy a fototabulky

5 5 1. Úvod V souvislosti se stavbou Budova Magistrátu města Frýdku-Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy, konkrétně s budováním výtahové šachty a prováděním hydroizolace a drenáže kolem obvodových stěn domu, proběhl v březnu roku 2007 záchranný archeologický výzkum a to na základě smlouvy ARCHAIA 16/2007 mezi investorem (Statutární město Frýdek-Místek) a oprávněnou organizací (Archaia Brno o.p.s.). Smluvní povinnost vyplývá ze zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších úprav, neboť lokalita leží na území s archeologickými nálezy. Naše aktivity byly pokračováním staršího výzkumu (akce A013/2007), který jsme zde prováděli v únoru téhož roku v souvislosti s napojením domu Radniční č.p. 10 na CZT, Frýdek. 2. Lokalizace zkoumaného prostoru Město Frýdek-Místek leží v Moravskoslezském kraji, na obou březích řeky Ostravice, na souřadnicích 49 41' 17.3" s. š. a 18 21' 13.08" v. d. Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska a zároveň přirozenou hranici mezi Frýdkem a Místkem. Samotný dům Radniční č.p. 10 leží v historickém jádru Frýdku, asi metrů severně od Zámeckého náměstí (Obr. 11). 3. Přírodní prostředí Zkoumaná oblast spadá do povodí Odry, do které se Ostravice vlévá v severozápadní části Ostravy. Nadmořská výška dosahuje ve Frýdku 308 m a v Místku 300 m (Kuča 1996, 824, 833), roční srážky 945 mm a průměrná roční teplota 8,9 C (Bechný 1992, 21). Asi šest kilometrů jižně od města leží severní svahy východní části Moravskoslezských Beskyd - skupina Lysé Hory (1328 m), tvořící severozápadní výběžek Karpat. V podloží se zde střídají pískovce s jílovci. V nížinách této části Moravy a Slezska nalezneme pod zemí kvartérní sedimenty, které přinesly kontinentální ledovce, řeky, nebo byly naváty větrem. Vyskytují se tu tedy písky, štěrkopísky, úrodné spraše a cihlářské hlíny (Bechný 1992, 9, 15). V povodí Ostravice se místy občas zachovaly lužní lesy nebo původní jedlový porost. Ve vyšších polohách Beskyd převažují smíšené lesy se smrkem, jedlí a bukem.

6 6 4. Historický exkurs Město Frýdek-Místek vzniklo 1. ledna 1943 spojením dvou nezávisle existujících historických měst. Písemnými záznamy dříve zmiňovaný Místek, německy Friedeberg, je uváděn 29. listopadu 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Východně od něj stála patrně již ve 13. století vesnice Jamnice (snad dnešní Staré město), zmiňovaná poprvé k roku 1305 jako obec odvádějící desátky vratislavskému biskupství (Juřák 2002, 4). Kolem její gotické tvrze na místě dnešního zámku nad řekou Ostravicí, doložené poprvé roku 1325 vzniklo někdy v letech po příchodu nových německých kolonistů město Frýdek (Kuča 1996, 822, 830). Město leželo na území spravovaném Těšínskými knížaty a střežilo zde jak hranici s Moravou, tak cestu z Olomouce a Opavy do Těšína a Krakova (Kuča 1996, 830). Roku 1584 se Frýdek stal dědičným panstvím, čímž ztratil statut zeměpanského (knížecího) města. Před polovinou 17. století se frýdecké panství stalo majetkem rodu Pražmů, kteří jej drželi až do roku 1797, kdy jej prodali Habsburkům. Krátce před tím, v letech došlo k propojení Frýdku s Místkem ve spojitosti s novou císařskou silnicí. Zmíněný úsek vedl severně od místeckého náměstí k mostu západně od frýdeckého zámku (přibližně dnešní ulice Pionýrů) dále kolem zámeckého kopce a napříč městem. 19. století znamenalo pro Frýdek rozvoj průmyslu, konkrétně textilnictví a hutnictví. V roce 1871 se město stalo železniční zastávkou na trase Ostrava Frýdlant nad Ostravicí. Na císařské silnici, vedoucí k nádraží, se na začátku 20. století koncentrovala nová zástavba, díky čemuž zůstalo staré město zachováno. Až v 80. letech 20. století došlo k výraznému narušení historického jádra, především s výstavbou Revoluční ulice. Friedeberg, zřejmě původně ležící na místě dnešní lokality Lipina nad levým břehem Olešné, zůstal v majetku olomouckých biskupů jen do roku 1288, kdy jej získal rod Stangeů. Na původním místě nebyly podmínky pro další rozvoj a tak bylo městečko někdy před rokem 1389 přeneseno na místo dnešního města Místku (Kuča 1996, 833). Český název Miestko, se uvádí od roku Zprvu patřilo k lénu frýdlantsko-místeckého biskupství, v letech pak bylo spravováno z Frýdku. V tomto období začaly spory těšínských knížat a olomouckého biskupství ohledně držení města. Olomoučtí biskupové se obávali, že by spojením města Místku s Frýdkem mohlo dojít k jeho definitivnímu odtržení od Moravy. Problém byl konečně vyřešen zmíněného roku 1584, kdy bylo Místecko přiděleno hukvaldskému panství a v jeho správě zůstalo až do roku 1850 (Juřák 2002, 32).

7 7 Dominantním urbanistickým prvkem Místku je cesta vedoucí podél řeky z Moravské Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí (Kuča 1996, 837). Nejdůležitější komunikací ale byla zemská cesta vedoucí z Moravy přes Hranice a Příbor do Frýdku, Těšína a Krakova. V tomto směru také později vznikla císařská cesta ( ; viz výše), která mj. propojila Místek s Frýdkem. Kolem přelomu 19./ 20. století došlo k novému urbanistickému rozvoji města. Kolem historického jádra vyrostly novorenesanční budovy a vznikla kratší komunikace do Frýdku přes nový most, vedoucí severovýchodně od náměstí. V letech 20. století byla při přestavbě centra zničena novorenesanční zástavba. Náměstí s pozdně renesančními domy s podloubími a historizujícími fasádami se zachovalo. Krátce se zde ještě zmíníme o historii frýdeckého zámku, který je dominantou města. Vznikl jako zeměpanský hrad těšínských knížat k ochraně města a zemské hranice s Moravou. Původně jeho hradba obíhala pouze dnešní vnitřní okruh druhého nádvoří a vevnitř stály kromě ústředního paláce jen dřevěné budovy ( V pohusitském období přibylo pozdně gotické opevnění a v 16. století, za Pernštějnů, jižní, západní a východní křídla. V renesančních úpravách pokračoval dále rod Bruntálských z Vrbna. V polovině 17. Století hrad po třicetileté válce opravoval Jiří z Oppersdorfu, vlastnící jej před rodem Pražmů. Za jejich správy hrad vyhořel a musel být znovu rekonstruován. K výraznějším novověkým úpravám pak došlo na přelomu 19. a 20. století, nejnovější úpravy proběhly v letech 2003 a Postup a metoda výzkumu Terénní část archeologického výzkumu byla prováděna formou dohledu nad zemními výkopy a zásahy do terénu a následně dokumentací zjištěných nálezových situací. Veškeré profily jsme označili jako řez 1 až řez 3 (Obr. 2). Zachycené situace byly dokumentovány písemně, kresebně a fotograficky. Pro písemný zápis byla užita tzv. formulářová metoda a to dle dokumentačních standardů platných ve společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s. Konkrétně byl v terénu pro každou stratigrafickou jednotku vypsán patřičný formulář. Kresebná dokumentace byla provedena do milimetrových papírů v měřítku 1 : 20 byla provedena aparátem Canon EOS 300D. Terénní dokumentace je uložena v archivu společnosti ARCHAIA Olomouc o.p.s.

8 8 6. Popis nálezové situace: Řez vrstva hnědá tuhá jílovitá hlína Příměsi: fragmenty cihel, kamínky Mocnost/ sklon / hranice: 0,04 0,06 m / rovný / ostrá Interpretace: nalepená navážka na profilu 117 vrstva žlutý tuhý jíl Příměsi: fragmenty cihel, valouny Mocnost/ sklon / hranice: > 0,24 m / rovný / --- Interpretace: novověká (barokní?) terénní úprava 126 vrstva Hnědá tuhá - jílovitá hlína Příměsi: četně fragmenty cihel, kamínky Mocnost/ sklon / hranice: 0,4 m / mírný k SV / ostrá Interpretace: novověká terénní úprava nalepená na profilu? 903 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: 1,2 x 0,4 x? m Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen 70 %, malta 30 % Velikost konstrukčních prvků: 45 cm x 20 cm x 30 cm Stavební hmota: malta Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: horní část základového zdiva radnice 921 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: 1,2 x 0,2 x? m Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen 70 %, malta 30 % Velikost konstrukčních prvků: 45 x 20 x 30 cm Stavební hmota: malta

9 9 Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: spodní část základového zdiva radnice Při výkopu výtahové šachty na dvoře byly odkryty základy stávajícího domu Radniční č.p.10 (Obr. 2, 6). Popis situace byl ztížen tím, že v době návštěvy zde drobnější havárie vody znemožnila přímý přístup k dokumentovanému profilu. Dokumentovaná situace však byla až recentní. Pod stávající nadzemní zdí domu jsme zachytili betonovou desku podklad nadzemní části zdiva. Pod ní byla tenká vrstvička ostrohranných kamínků s.j. 116, zřejmě byly nalepenými zbytky na základovém zdivu domu s.j. 903 z lomových kamenů. Na něm byla zřejmě nalepena také další vrstva terénní úpravy - navážky z hnědého jílu a fragmentů cihel (s.j. 126). Zdivo s.j. 921 je patrně pokračováním základu s.j Jestli je žlutý jíl s fragmenty cihel, kameny a valouny (s.j. 117) podložím, do něhož je základové zdivo zahloubeno, nelze rozhodnout. Lze předpokládat, že stavba není starší než z přelomu 19./20. století, ale poslední jílová vrstva s.j. 117 může být starší. Řez vrstva hnědo šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: kamínky Mocnost/ sklon / hranice: > 0,66 m / rovný / --- Interpretace: přemístěná vrstva, snad výplň neznámého výkopu nebo zbytek terénní úpravy 119 výplň hnědo šedá tuhá jílovitá hlína Příměsi: kamínky Mocnost/ sklon / hranice: 0,42 m / rovný / ostrá až rozpitá Další popis: je velmi podobná vrstvě s.j. 118; na hranici s ní je rozpitá Interpretace: výplň výkopu s.j. 503 pro IS 120 výplň žlutý tuhý jíl Mocnost/ sklon / hranice: 10 cm / rovný / ostrá Mocnost/ sklon / hranice: 0,09 0,12 m / rovný / ostrá Interpretace: podsyp pro kabel

10 výkop Zkoumán celý výkop: 0 Původní povrch: 0 Hloubka: 0,55 m Rozměry: > 0,88 m x? Horní hrana: pozvolná Dolní hrana: pozvolná Stěny / sklon: pravidelné / šikmé Výplň: 119, 120 Interpretace: výkop pro kabel IS 916 stavební konstrukce Kategorie: kamenná Délka / výška / šířka: >1,04 x 0,12 x? m Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: říční valouny 90 %, hlína 10 % Velikost konstrukčních prvků: 15 x 15 x 10 cm Pojivo: hlína Typ konstrukce: valounová kamenná dlažba Interpretace: barokní? dlažba 918 stavební konstrukce Kategorie: betonová Délka / výška / šířka: 2 x 0,05 m x? cm Dochování materiálu: 100 % Druh a zastoupení materiálu: betonové dlaždice 100 % Velikost konstrukčních prvků: 30 x 30 x 5 cm Typ konstrukce: dlažba chodníku Interpretace: barokní? dlažba Během oprav chodníku jsme v řezu zdokumentovali několik archeologických situací. Tato se nacházela na nároží domu Radniční č.p. 10, u křižovatky s ulicí Revoluční. Na východním profilu se pod dlažbou z betonových dlaždic (s.j. 918) nacházela hnědošedá tuhá jílovitá hlína (s.j. 118) odkrytá až do hloubky 0,66 m, snad výplň recentního výkopu (Obr. 3, 7). Do ní byl již dříve učiněn výkop pro kabel IS (s.j. 503), vyplněný rovněž hnědošedou hlínou z okolí (s.j. 119). Pod ním se objevila dlažba tvořená říčními valouny o velikostech 0,15 x 0,15 x 0,10 m velikými, pojená hnědou hlínou, datovaná někam do období mladšího novověku.

11 11 Řez stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: > 2,94 x 0,6 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: říční valouny 80 %, cihly 5 %, hlína 15 % Velikost konstrukčních prvků: valouny cca 30 x 15 x 15 cm, cihly 28 x 14 x 7,5 cm Stavební hmota: hnědošedá hlína Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: základové zdivo starší fáze budovy 911 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: : 2,6 x 0,2 0,45 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen (křemenec) 70 %, valouny 10 %, cihly 10 %, malta 10 % Velikost konstrukčních prvků: kámen 30 x 20 x 15 cm, valouny 15 x 5 cm, cihly 29,5 x 14,5 x 7 cm Stavební hmota: světle hnědá vápenná malta Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: základové zdivo mladší fáze budovy 1911 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: : 2,6 x 0,45 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: cihly 90 %, malta 10 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 29,5 x 14,5 x 7 cm Stavební hmota: světle šedá cementová malta Konstrukční detaily: střídající se běhounově- vazáková zeď Interpretace: zazdívka portálu - součást nadzemního obvodového zdiva budovy 912 stavební konstrukce Kategorie: kamenná Délka / výška / šířka: 0,24 x > 0,84 x? m Dochování materiálu: dochovaný, slabě zvětralý kámen Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen opracovaný (biotitický křemenec) Konstrukční detaily: levá strana - okosená Interpretace:,,barokní ostění portálu

12 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: > 0,5 x > 0,9 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen 90 %, malta 10 % Velikost konstrukčních prvků: lomový kámen cca 30 x 30 x 20 Stavební hmota: hlína Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: základové obvodové zdivo domu 1913 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: : 0,55 x : 0,86 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: cihly 90 %, malta 10 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 30 x 14,5 x 7 Stavební hmota: malta Typ konstrukce: nadzemní zdivo Interpretace: nadzemní obvodové zdivo domu 914 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka: 1 x 0,45 x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: cihly 90 %, malta 10 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 28,5 x 14 x 7 cm Stavební hmota: šedobílá vápnitá malta Konstrukční detaily: běhounově-vazákové zdivo Typ konstrukce: nadzemní zeď Interpretace: zazdívka recentního vstupu do domu 915 stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v prostoru 100 % Délka / výška / šířka: 2,5 x 0,6 x 0,2 m Dochování materiálu: 100 % Současný stav materiálu: dobře dochovaný Typ konstrukce: betonový parapet Interpretace: parapet okna

13 stavební konstrukce Kategorie: zděná Délka / výška / šířka:? x? x? m Dochování materiálu: 100% Druh a zastoupení materiálu: říční valouny 100 % Velikost konstrukčních prvků: cca 25 x 20 x 15 Typ konstrukce: kamenná dlažba Interpretace: zazdívka recentního vstupu do domu 917 stavební konstrukce Kategorie: betonová Délka / výška / šířka: 1 x 0,22 x? m Dochování materiálu: 100% Stavební hmota: cementový beton Typ konstrukce: zazdívka Interpretace: báze zazdívky recentního vstupu do domu Ve stejném výkopu jako řez 5 jsme zdokumentovali i k němu protilehlou zeď domu (řez 6; Obr. 3, 8). Omítka byla při pracích odstraněna, takže zde bylo možné rozlišit několik druhů cihlových konstrukcí. Nejstarší stratigrafickou jednotkou bylo základové zdivo s.j. 910 z říčních valounů spojovaných hnědošedou hlínou, k ní mohla patřit valounová dlažba s.j. 916 zachycená v půdorysu výkopu. Zeď s.j. 911 z lomového křemence, spojovaná hnědou vápnitou maltou, byla patrně starší fází nadzemní obvodové zdi domu, kdežto cihlová zeď s.j až jejím mladším pokračováním. K oběma nadzemním zdím se přimykalo ostění zřejmě barokního portálu z biotitického křemence s.j. 912 s masivní patkou a patrně částečně půlkruhovým profilem (Obr. 4). O tom, že je součástí původní stavby svědčí úroveň jeho základové spáry, která koresponduje s úrovní přechodu základového zdiva s.j. 910 a nadzemního zdiva s.j Vpravo od ostění je zeď s.j. 913 z lomového kamene pojená hlínou, která je o něco mladší a nadzemní vazáková cihlová zeď s.j Obě představují zazdívku prostoru portálu o ukončení jeho funkce. Zejména masivní a ven vystupující kamenná zazdívka s.j. 913 svědčí o snaze stavitelů zamezit statickým problémům v této části stavby z důvodu předchozí existence portálu. O existenci pozdějšího recentního vstupu do dnešní prodejny svědčí betonová zazdívka s.j. 917 a cihlová zazdívka s.j Vše doplňuje betonový parapet s.j. 915 vitríny stávající prodejny kopírovací služby.

14 14 Řez vrstva šedá tuhá písčitá hlína Příměsi: balvany a valouny Mocnost/ sklon / hranice: 40 cm / rovný Interpretace: terénní úprava? 122 vrstva hnědo oranžová tuhá písčitá hlína Mocnost/ sklon / hranice: 6 cm / rovný / ostrá Interpretace: stavební destrukční úroveň 123 vrstva tmavě šedo-hnědý středně ulehlý štěrk Mocnost/ sklon / hranice: 14 cm / rovný / ostrá Interpretace: novověká úprava povrchu terénu 124 vrstva žlutý kyprý písek Mocnost/ sklon / hranice: 5 cm / rovný / ostrá Interpretace: recentní podsyp 125 vrstva sivý kyprý písek Mocnost/ sklon / hranice: 8 cm / rovný / ostrá Interpretace: recentní podsyp pod dlažbu 920 stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v prostoru 100 % Délka / výška / šířka: > 1,6 m x? x? Dochování materiálu: 100 % Současný stav materiálu: dobře dochovaný Druh a zastoupení materiálu: cihly 85 %, malta 15 % Velikost konstrukčních prvků: cihly 30 x 14 x 7 cm Stavební hmota: malta Typ konstrukce: zeď Interpretace: jihovýchodní nadzemní obvodové zdivo domu

15 stavební konstrukce Kategorie: betonová Dochování: v prostoru 100 % Délka / výška / šířka: > 35 x 0,15-0,28 x? m Dochování materiálu: 100 % Současný stav materiálu: dobře dochovaný Druh a zastoupení materiálu: beton 100 % Typ konstrukce: betonový překlad Interpretace: betonové lůžko pro nadzemní domu 931 stavební konstrukce Kategorie: zděná Dochování: v prostoru 100 % Délka / výška / šířka: > 35 x > 2 x? m Dochování materiálu: 100 % Současný stav materiálu: dobře dochovaný Druh a zastoupení materiálu: lomový kámen 55 %, valouny 45 %, cihly 10 %, hlína 10 % Velikost konstrukčních prvků: lomový kámen cca 30 x 20 x 20, valouny cca 20 x 20 x 15, cihly 30 x 14 x 7 Stavební hmota: hnědá hlína Typ konstrukce: základové zdivo Interpretace: jihovýchodní základové obvodové zdivo domu Další řezy jsme zdokumentovali před obchodem s keramikou v ulici Radniční. Zdivo na profilu řezu 7 (Obr. 9) tvořily cihly o rozměrech 30 x 14 x 7 cm, pospojované maltou (s.j. 920), pod nimiž ležel betonový překlad (s.j. 930) a základ z lomového kamene, valounů, cihel a hlíny (s.j. 931). Na protější straně výkopu souvisejícím s opravou chodníku se na řezu 8 pod betonovými dlaždicemi (s.j. 918) nacházel štěrkový (s.j. 125) a pískový (s.j. 124) podsyp (Obr. 9). Pod nimi se objevila další štěrková úprava terénu (s.j. 123) a hnědo-oranžová písčitá hlína (s.j. 122), pravděpodobně stavební destrukce. Nejspodnější vrstvu pak tvořila navážka z balvanů a valounů, odkrytá v mocnosti 40 cm. Totožná situace jako na profilu 1 se objevila i několik metrů vedle, před obchodem s potravinami. Pod cihlovou zdí (s.j. 920) a betonovým překladem (s.j. 930) zde opět ležel základ z lomového kamene, valounů, cihel a hlíny (s.j. 931; Obr. 4, 10).

16 16 7. Závěr Během záchranného archeologického výzkumu Budova Magistrátu města Frýdku-Místku, Radniční 10 rekonstrukce budovy byly zjištěny zřejmě již součásti barokní fáze stavby především základové zdivo stavby, spolu s částí nadzemního zdiva a barokním ostěním ve východní části stavby a související komunikační úpravy. Dále je doplňovaly pozdější stavební úpravy a recentní terénní úpravy. Většina zdiva domu pak pochází převážně z přelomu 19. / 20. století. Výzkum přes svůj relativně malý rozsah přinesl zjištění archeologických nálezů na lokalitě. Jakékoli budoucí stavební aktivity v nejbližším okolí stavby každopádně nelze provádět bez přítomnosti archeologů. 8. Prameny a literatura: Bechný, J. 1992: Zeměpisný obraz československého Slezska, In: Bakala, J. & kol.: Slezsko, Opava, Juřák, P. 2002: Pamětihodnosti města Frýdku Místku, Frýdek Místek, ISBN Kuča, K. 1996: Frýdecko-Místecká aglomerace, In: Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I (A-G), Praha, Libri, ISBN , Vojkovský, R. 2004: Frýdek, Dobrá, ISBN

17 Obrazové přílohy

18 Obr. 1 Řez VI Řez V Řez IV Řez VII Řez VIII Řez IX Terénní situace s vyznačením dokumentovaných řezů.

19 Obr. 2 a 3 Pohled na výkop pro výtahovou šachtu (řez 4). Pohled na řez 5 a 6 od severozápadu.

20 Obr. 4 a 5 Barokní sloupek ostění portálu v současné zdi v řezu 5. Pohled na řez 9 od východu.

21

22

23

24

25

26 Obr.11 Výřez z mapového listu , 1:10 000, plocha výzkumu je vyznačena červeně.