ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Zemědělský provoz obor vzdělávání Agropodnikání 41 41 M / 01 1

1. Identifikační údaje Předkladatel: název školy Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim adresa školy Poděbradova 842, 537 60 Chrudim název ŠVP: Zemědělský provoz kód a název oboru: 41-41-M/01 Agropodnikání délka a forma vzdělávání: 4 roky denní studium platnost ŠVP: od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem ředitel školy: Ing. Stanislav Valášek.. Ing. Stanislav Valášek ředitel školy Změny školního vzdělávacího programu Pořadové číslo dodatku Změna kapitoly Datum účinnosti 2

2. Obsah 1. Identifikační údaje... 2 2. Obsah... 3 3. Profil absolventa... 5 3.1 Identifikační údaje... 5 3.2 Uplatnění absolventa... 5 3.3 Klíčové kompetence... 5 3.4 Odborné kompetence... 7 3.5 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace... 8 4. Charakteristika školního vzdělávacího programu... 9 4.1 Popis celkového pojetí vzdělávání... 9 4.2 Organizace výuky... 11 4.3 Způsob hodnocení žáků... 12 4.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných... 13 4.5 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence... 16 4.6 Podmínky pro přijetí ke studiu... 17 4.7 Způsob ukončení vzdělávání... 18 4.8 Začlenění průřezových témat... 19 5. Učební plán... 25 5.1 Ročníkový... 25 5.2 Přehled využití týdnů... 27 6. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP... 28 7. Učební osnova a její tvorba... 30 7.1 Jazykové vzdělávání a komunikace... 30 7.1.1 Český jazyk a literatura... 30 7.1.2 Anglický jazyk... 48 7.2 Společenskovědní vzdělávání... 74 7.2.1 Základy společenských věd... 74 7.2.2 Dějepis... 83 7.3 Přírodovědné vzdělávání... 87 7.3.1 Fyzika... 87 7.3.2 Chemie... 92 3

7.3.3 Biologie a ekologie... 101 7.4 Matematické vzdělávání... 105 7.4.1 Matematika... 105 7.5 Estetické vzdělávání... 112 7.5.1 Český jazyk a literatura... 112 7.5.2 Základy společenských věd... 130 7.6 Vzdělávání pro zdraví... 133 7.6.1 Zdravotní příprava... 133 7.6.2 Tělesná výchova... 137 7.7 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích... 147 7.7.1 Informační a komunikační technologie... 147 7.7.2 Psaní na stroji... 154 7.7.3 Obchodní korespondence... 157 7.8 Ekonomické vzdělávání... 161 7.8.1 Ekonomika... 161 7.8.2 Účetnictví... 168 7.9 Odborné vzdělávání... 172 7.9.1 Aplikovaná biologie... 172 7.9.2 Základy mechanizace... 180 7.9.3 Pěstování rostlin... 186 7.9.4 Chov zvířat... 195 7.9.5 Rozvoj venkova... 203 7.9.6 Mechanizace zemědělské výroby... 208 7.9.7 Zpracování zemědělských výrobků... 213 7.9.8 Veterinářství a plemenářství... 216 7.9.9 Zahradnictví a ovocnářství... 222 7.9.10 Praxe učební... 226 7.9.11 Motorová vozidla... 248 8. Personální a materiální zabezpečení vzdělávání... 253 8.1 Materiální podmínky... 253 8.2 Personální podmínky... 255 9. Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP... 256 4

3. Profil absolventa 3.1 Identifikační údaje Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim, adresa školy: Poděbradova 842, 537 60 Chrudim název ŠVP: Zemědělský provoz kód a název oboru vzdělávání: 41 41- M/01 Agropodnikání platnost ŠVP: od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem 3.2 Uplatnění absolventa Absolvent vzdělávacího programu Agropodnikání je kvalifikovaným pracovníkem, který se uplatní ve výrobních provozech zemědělské prvovýroby, v samostatné podnikatelské činnosti, ve službách pro zemědělství, ve zpracování a odbytu zemědělské produkce, v plemenářských organizacích, v nákupních a obchodních podnicích, ve šlechtitelských a semenářských organizacích, v ekonomických útvarech podniků, ve službách pro rozvoj venkova a v ochraně a tvorbě krajiny. Uplatní se zejména jako zemědělský technik agronom, zootechnik a farmář nebo jako samostatný podnikatel, obchodník se zemědělskými produkty, plemenář, šlechtitel, prodejce služeb pro zemědělství, pracovník provozu zpracovatelského průmyslu, prodejce zemědělské techniky, pracovník zemědělské inspekce, poradce pro zemědělství, odborný pracovník údržby krajiny, tvorby, zakládání a údržby zahrad, rozvoje venkova včetně agroturistiky. Může vykonávat funkce středních technickohospodářských, administrativních a správních pracovníků jak v zemědělských podnicích, tak ve státní správě. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupiny T, B. 3.3 Klíčové kompetence Jedná se o soubor schopností, znalostí a postojů, které jsou obecně přenositelné a které potřebuje člověk, aby mohl žít v současném světě. Jsou využívány v práci i osobním životě, pomáhají k lepší zaměstnatelnosti absolventů a jsou významné pro jejich celoživotní vzdělávání. Podílí se na nich všeobecné i odborné vzdělávání. Jedná se o tyto kompetence: Komunikativní Žáci se: vyjadřují přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, vhodně je prezentují formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně aktivně se zúčastňují diskusí, umí naslouchat druhým, formulují a obhajují své názory a postoje 5

zpracovávají jednoduché texty na běžné i odborné téma a dodržují jazykové a stylistické normy, odbornou terminologii písemně zaznamenávají myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí zpracovávají informace získané četbou a hledáním na Internetu vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Personální a sociální Žáci: reálně posuzují své možnosti, stanovují si cíle a priority na základě schopností, zájmové a pracovní orientace efektivně se učí a pracují, využívají ke svému učení zkušenosti jiných dále se vzdělávají a pečují o své duševní i fyzické zdraví adaptují se na měnící se životní i pracovní podmínky a podle svých schopností je ovlivňují pracují v týmu a přispívají svými podněty k zlepšení práce a plnění úkolů, mají odpovědnost za svou vlastní práci přispívají k zlepšení mezilidských vztahů a předchází osobním konfliktům. Kompetence k pracovnímu uplatnění Absolventi: mají přehled o možnostech uplatnění na trhu práce, získávají a vyhodnocují informace o pracovních nabídkách komunikují s potencionálními zaměstnavateli, aplikují práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců osvojují si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. Kompetence k samostatnému řešení běžných pracovních i mimopracovních problémů Žáci: porozumí zadání úkolu, získavají potřebné informace, navrhují řešení a zdůvodňují je, uplatňují různé postupy a metody, používají vhodné pomůcky, vyhodnocují výsledky. Kompetence k práci s prostředky informačních a komunikačních technologií a k práci s informacemi Žáci: pracují s prostředky informačních a komunikačních technologií pracují s běžným i aplikačním programovým vybavením učí se používat nový aplikační software získávají a zpracovávají informace ze sítě Internet využívají prostředky online a offline komunikace. Kompetence k matematickým aplikacím Žáci: správně používají pojmy kvantifikujícího charakteru 6

volí vhodné matematické postupy a metody využívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata) reálných situací a používají je pro řešení nacházejí funkční závislosti při řešení praktických úkolů umí odhadnout výsledky řešení sestaví na základě dílčích výsledků řešení praktického úkolu. 3.4 Odborné kompetence Jedná se o soubor schopností, znalostí a postojů, které absolvent potřebuje k uplatnění v oboru. Pomáhají k lepšímu výsledku při dalším studiu vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Jsou zejména významné pro další uplatnění na trhu práce. Na jejich rozvoji se podílejí hlavně odborné předměty. Jedná se o tyto odborné kompetence, kdy absolvent ovládá a používá odbornou terminologii oboru vzdělání objasní a respektuje biologickou a chemickou podstatu procesů probíhajících v organismech rostlin a živočichů při stanovení a realizaci vhodných technologických postupů využívá základních laboratorních technik souvisejících s rostlinnou a živočišnou výrobou, zpracování zemědělských produktů a péči o životní prostředí a vyvozuje odpovídající opatření sestavuje osevní postupy, vypracovává plány hnojení a ochrany rostlin navrhuje vhodné technologické postupy pro pěstování určité plodiny doporučuje skladbu strojů a zařízení pro jednotlivé technologie a vytváří organizační opatření pro jejich efektivní využívání organizuje a případně provádí orbu, předseťovou přípravu, hnojení, setí a sázení, ošetřování porostů během vegetace, sklizeň a posklizňovou úpravu plodin sleduje a vyhodnocuje meteorologické údaje a na jejich základě volí vhodná agrotechnická opatření realizuje preventivní opatření proti výskytu chorob a škůdců polních plodin včetně biologické ochrany posuzuje stav porostu v různých vývojových fázích, kontroluje úspěšnost agrotechnických zásahů ve stanovených lhůtách a organizuje následná opatření vhodně skladuje materiál (např. hnojiva) a produkty rostlinné výroby a navrhuje způsoby jejich zpracování hodnotí mikroklima objektů určených pro zvířata a vyvozuje příslušná opatření uplatňuje kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům (proti týrání, respektuje prvky welfare) navrhuje vhodný technologický postup pro určitý druh a kategorii zvířat; provádí a organizuje ošetřování, odchov, chov a krmení jednotlivých druhů a kategorií zvířat posuzuje zdravotní stav zvířat a realizuje preventivní opatření připravuje, ošetřuje a hodnotí pastevní porosty a vhodně organizuje pastvu počítá krmné dávky s využitím aplikovaných programů, posuzuje kvalitu krmiv 7

a ovládá jejich konzervaci a skladování dojí a ošetřuje mléko po nadojení vhodně skladuje a uchovává živočišné produkty a navrhuje způsoby jejich zpracování realizuje pěstování rostlin a chov zvířat v podmínkách ekologického zemědělství vykonává a organizuje činnosti související s ochranou a tvorbou krajiny sleduje technický stav používaných strojů a zařízení a zajišťuje jejich seřízení, ošetřování a opravy řídí motorová vozidla skupiny B (případně T) a provádí jejich údržbu ovládá a obsluhuje běžnou zemědělskou mechanizaci vede předepsanou provozní dokumentaci pro jednotlivé úseky práce sestavuje kalkulaci výrobků a služeb a ovládá tvorbu cen vyhotovuje účetní doklady, vede daňovou evidenci podnikatelů a účetnictví s využitím výpočetní techniky zabezpečuje nákup surovin a materiálů a následně prodej zemědělských produktů zajišťuje základní operace personálního řízení a uzavírání pracovní smlouvy posuzuje ekonomické ukazatele výroby 3.5 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Profilová část maturitní zkoušky Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek žák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z povinných zkoušek musí být konána formou praktické zkoušky nebo formou maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí. 8

4. Charakteristika školního vzdělávacího programu Identifikační údaje: Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim, adresa školy: Poděbradova 842, 537 60 Chrudim název ŠVP: Zemědělský provoz kód a název oboru vzdělávání: 41 41- M/01 Agropodnikání platnost ŠVP: od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem délka a forma vzdělávání: 4 roky, denní forma vzdělávání stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitním vysvědčením 4.1 Popis celkového pojetí vzdělávání Posláním vzdělání v oblasti zemědělství je poznání biologických zákonitostí významných pro cílené pěstování rostlin a chov živočichů, poznání a optimalizace systémů jejich produkce, zpracování a využití, jakož i využití mimoprodukčního potenciálu organismů, poznání a porozumění vazbám zemědělské činnosti na přírodní zdroje, krajinu a životního prostředí s cílem jejich trvale udržitelného využívání a dotváření, výchova k odpovědnému, odbornému, ale i ekonomicky efektivnímu usměrňování těchto aktivit na úrovni individuálního nebo firemního podnikání či v místní a státní správě, docenění sociálního rozměru aktivit v oboru zemědělství a lesnictví pro venkovský prostor. Vzdělání v oblasti zemědělství lze charakterizovat jako rozsáhlou aplikaci poznatku zejména oborů přírodovědných a technických, ale také ekonomických a sociálních, dlouhodobě rozvíjenou ve svébytných oblastech, jako je chov zvířat, pěstování rostlin, využívání jejich produkčního i mimoprodukčního potencionálu, od zemědělské prvovýroby až po sídelní a krajinné úpravy a péči o krajinou a sídelní zeleň, péči o půdní fond, vodní zdroje, přírodní obnovitelné zdroje a prostředí hospodářsky využívané krajiny vůbec, či rozvoj venkovského prostoru, úzce provázaného se zemědělskou činností a hospodářským využíváním krajiny. Studium v této oblasti vzdělání prošlo v posledních dvaceti letech značnou diferenciální a dnes překračuje tradiční zemědělský resortní rámec nabízí vzdělání uplatnitelné v řadě příbuzných resortů či obecně v biologicko-technickém sektoru. Zatímco dřívější orientace zemědělských oborů byla víceméně výhradně produkční (v souladu s dobovými hospodářskými a společenskými požadavky), dnes hrají významnou roli aspekty environmentální a společenské, v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje či environmentální zodpovědnosti. Základem vzdělání v oblasti zemědělství je výchova odborníků a rozvoj vědeckých disciplín zaměřených na zemědělskou produkci (rostlinou i živočišnou). Současně je ale nezbytné věnovat pozornost vazbě této produkce na životní prostředí ať již ve smyslu udržitelného využívání přírodních zdrojů (mj. produkce energických plodin), možných negativních dopadů zemědělské činnosti na životní prostředí (zejména v souvislosti s produkcí odpadů či možným ovlivněním ekosystémů krajiny), nebo vytváření a udržování kulturní krajiny a ekologické rovnováhy v ní. Na druhé straně kvalitní zemědělská produkce by byla nesmyslná bez vazby na zpracovatelské obory, jako je potravinářství apod. Důležitým aspektem zemědělství je péče o zdravotní stav chovaných či 9

pěstovaných organismů. Zatímco v případě zvířat tuto problematiku odborně zajišťuje samostatná oblast veterinární medicíny a úkolem chovatelů je odpovědné partnerství, rostlinolékařství patří k tradičním zemědělským oborům. Nepřehlédnutelná je též společenská poptávka specialistů v oboru zajímavých chovů zvířat stejně jako v již dříve etablované oblasti zahradní a krajinné architektury. Moderní postupy v pěstování rostlin a chovu živočichů vyžadují rozvoj biotechnických metod a postupů. v případě živočišných biotechnologií je ve hře i potenciál modelového výzkumu pro potřeby humánní medicíny. Potřeba kvalifikovaného managementu na úrovni podnikatelských subjektů i státní správy nutně vede k rozvoji oborů kombinujících páteřní obory této oblasti vzdělání s obory správními a ekonomickými. Potřeba plného využití ekonomického potencionálu zemědělského sektoru si pak žádá věnovat odpovídající prostor rozvoji doplňkových aktivit, jako je např. agroturistika. Úzká provázanost zemědělských aktivit s formováním jak venkovské krajiny, tak společnosti vedla v poslední době podobně jako v řadě dalších vyspělých zemí ke zformování nového směru zaměřeného na rozvoj venkovského prostoru jako celku. Proces globalizace a zapojení České republiky do rozvojových programů v zemích třetího světa je pak reflektován narůstajícím podílem výuky v anglickém jazyce a orientací vybraných studijních programů na aplikaci poznatků ve výši uvedených oblastech do podmínek rozvojových zemí, resp. tropického a subtropického podnebí. 10

4.2 Organizace výuky Výuka je organizována jako čtyřleté denní studium. Délka školního vyučování ve školním roce je 40 týdnů (ve 4. ročníku 37 týdnů). Vyučování podle rozpisu učiva se v jednotlivých ročnících pohybuje od 30 do 33 týdnů. Výuka některých všeobecně vzdělávacích předmětů (např. informační a komunikační technologie, písemná a elektronická komunikace, obchodní korespondence, cizí jazyk, literatura, chemie, biologie) probíhá ve speciálně vybavených učebnách, kde mohou být žáci děleni do skupin. Pro odborné předměty (pěstování rostlin, chov zvířat, ekonomika a podnikání, základy mechanizace, praxe) jsou vybudovány odborné učebny. v nich probíhá nejen teoretická výuka, ale i výuka formou cvičení. Na cvičení jsou žáci děleni do skupin při zachování nezbytných zásad hygieny a bezpečnosti práce. Organizační formy vyučování probíhají u teoretické výuky převážně běžně frontálně v systému vyučovacích hodin. Skupinové vyučování žáků je využíváno při praktických a laboratorních cvičeních. Vhodným doplňkem výuky jsou odborné a tematické exkurze, organizace projektových dnů, účast na kurzech a zapojení do projektů včetně stáží a výměnných akcí. Praktická výuka se kromě cvičení zabezpečuje v rámci předmětu praxe formou učební nebo odborné praxe. Pro výuku učební praxe využíváme účelové zařízení školní statek a dále konkrétní zemědělské a zpracovatelské firmy. Učební praxe je zařazena pravidelně do rozvrhu. Výuka praxe blokové je organizována v blocích pro jednotlivé třídy především v období podzimním a jarním tak, aby bylo možno vyučovat vybraná témata reálně k praxi zemědělských závodů. Odborná praxe se organizuje v blocích především ve vztahu ke specifičnosti oblasti Chrudimska a Pardubicka, tzn. v oblasti řepařské. Individuální praxe je organizována souběžně s teoretickým vyučováním a nezapočítává se do celkového počtu hodin. Probíhá na školním statku a v dalších zemědělských a zpracovatelských firmách na základě uzavření smlouvy v souladu s platnými předpisy. Prázdninová praxe je zařazena do 1. až 3. ročníku (vždy 1 týden). Probíhá za stejných podmínek jako praxe individuální. Ke zvládnutí praktické výuky je třeba, aby žáci absolvovali výcvik v řízení motorových vozidel skupin T, B, který je zařazen do 2. a 3. ročníku. Další podrobnosti organizace výuky praxe uvádí mj. učební osnova předmětu praxe a tabulka přehledu využití týdnů v období školního roku. Seznam smluvních podniků sociálních partnerů, je uveden jako samostatný dokument ŠVP a lze jej každoročně aktualizovat podle skutečných podmínek podniků a firem v regionu. 11

4.3 Způsob hodnocení žáků Hodnocení žáků je prováděno dle klasifikačního řádu, který je nedílnou součásti školního řádu, a je plně v kompetenci vyučujícího daného předmětu, který nese odpovědnost za správnost a objektivnost klasifikace. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků získávají vyučující během celého klasifikačního období z ústních zkoušení, písemných prací, testů, kontrolních prověrek. Podkladem jsou také znalosti a dovednosti, sledování práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách, zpracování dílčích úkolů (sbírky semen, herbáře a pod.) a seminárních prací. Důležitou součástí hodnocení jsou vhodné formy prezentace výsledků vzdělávání na veřejnosti (výstavy, projekty, společenské akce, soutěže), prokazující schopnosti a dovednosti žáků. Každý vyučující je povinen vést řádnou evidenci hodnocení a klasifikaci prospěchu žáků a po dobu každého klasifikačního období uschovat všechny písemné práce, testy a kontrolní prověrky. Každý žák musí být v příslušném klasifikačním období hodnocen nejméně třikrát, z toho nejméně jednou ústně. v případě jednohodinového předmětu nejméně dvakrát za pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Formy hodnocení jsou pro každého žáka ve třídě jednotné. Výjimkou jsou žáci, kteří trpí některou z vývojových vad typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie atd., kde je hodnocení řešeno podle metodického pokynu MŠMT. Při dílčí klasifikaci může vyučující využívat kromě tradiční klasifikace také bodový systém, procentuální systém, kladná a záporná znaménka atd. za předpokladu, že je s nimi žák předem seznámen. Jakýkoliv způsob dílčího hodnocení musí být objektivně a jednoznačně převoditelný na celkovou klasifikaci. Vyučující je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a výslednou známku oznámit každému žákovi před zapsáním do třídního výkazu. Vhodné je také stručné celkové hodnocení práce žáka. Při hodnocení by měly být zdůrazněny motivační, informativní a výchovné funkce. Významné je uplatňování sebehodnocení a sebeposuzování, kolektivní hodnocení, individuální přístup k žákům a následné pomoci. Praktické vyučování je hodnoceno komplexní známkou, která se skládá z hodnocení postupu činnosti a manuálních dovedností, vedení písemné dokumentace a prokázání potřebných znalostí a schopností jak při individuální, tak i týmové práci. Specifickou částí je hodnocení praktického vyučování, zejména učební a odborné praxe, probíhající v reálných pracovních podmínkách. Při hodnocení projektů a závěrečných prací je sledována kvalita zpracování a obsahu, způsob a možnosti prezentace a význam použití. Pozornost je věnována uplatňování klíčových kompetencí a průřezových témat při výuce v jednotlivých předmětech. 12

4.4 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných vychází ze Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění a z vyhlášky MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., v platném znění. Forma a obsah vzdělávání jsou upravovány podle konkrétních potřeb žáka. Rozhodující roli má učitel, který zajišťuje rovné podmínky pro všechny žáky. Dle potřeby je umožněna práce asistenta pedagoga. Škola úzce spolupracuje se specializovanými školskými poradenskými zařízeními. Těmto žákům jsou upraveny učební metody a činnosti podle doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra a jsou případně vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu. Každému žákovi je vytvářen individuální vzdělávací plán tzv. na míru. Těžiště pro vypracování IVP spočívá na úzké koordinaci práce výchovného poradce a třídního učitele, kteří úzce spolupracují s příslušnými PPP či SPC a vyučujícími jednotlivých předmětů. Je kladen důraz na individualitu žáka. Speciální vzdělávací potřeby jsou zohledňovány jak v průběžném hodnocení žáka, tak i u závěrečné zkoušky. Specifikace podmínek pro speciální vzdělávací potřeby Zdravotní způsobilost pro vzdělávání v daném oboru vzdělání posoudí ošetřující lékař potvrzením v přihlášce uchazeče. Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou dle 16 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) považovány osoby: se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování), tato skupina s ohledem na výše uvedené skutečnosti bude ke vzdělávání přijímána na základě podrobného lékařského posudku s uvedením prognózy dalšího vývoje a předpokládaných možností výkonu budoucího povolání; se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování), uchazeči této skupiny jsou ke vzdělávání v oboru Agropodnikání přijímáni za předpokladu, že jejich zdravotní znevýhodnění nevylučuje výkon odborného výcviku v různých typech venkovních i vnitřních pracovišť zemědělského provozu. Rozhodnutí ředitele školy o přijetí ke vzdělávání se opírá o lékařské stanovisko; se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení rizikovým chováním, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu), uchazeči této skupiny jsou ke vzdělávání přijímáni bez omezení. Během studia jsou těmto žákům vytvářeny rovnocenné podmínky pro jejich přípravu, škola poskytuje některé učebnice a učební pomůcky, umožňuje těmto žákům přípravu s přístupem k internetu. 13

Výchovná poradkyně vede evidenci integrovaných žáků a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. V praxi naší školy jde ponejvíce o práci s žáky s vývojovými poruchami učení, jako jsou dyslexie, dysgrafie, dysortografie apod. a o žáky s poruchami chování, zdravotním znevýhodněním (neurózy, sociální fobie) či žáky ohrožené projevy rizikového chování. Úzce spolupracuje s třídními učiteli žáků na vypracovávání individuálních vzdělávacích plánů dle specifických potřeb žáka, zprostředkovává spolupráci školy s příslušnými pedagogickopsychologickými poradnami, případně speciálně pedagogickými centry, informuje ostatní pedagogické pracovníky o speciálních vzdělávacích potřebách žáků, konzultuje s vyučujícími postup při řešení výukových či výchovných potíží, volbu vhodných metod a forem práce s konkrétními žáky i jejich hodnocení. Vychází se vždy z celkové analýzy případu žáka a z co nejpřesnější provedené diagnostiky. Je kladen důraz na individualitu žáka. Respektuje se individuální tempo žáka, postupuje se spíše po malých krocích, pracuje se s ním na základě multisenzoriálního přístupu, za atmosféry klidu, důraz je kladen na zautomatizování dovedností, dodržování obsahové struktury, dodávání sebedůvěry. Je využíváno metody prodloužené ho výkladu a možnosti doučování. Žákům je samozřejmě umožněno používání kompenzačních pomůcek dle jejich potřeb, například notebooku, vždy tak, jak navrhuje psycholog či speciální pedagog v poradenské zprávě. Při hodnocení těchto žáků je využívána možnost úlev a tolerance, mezi něž se řadí preference ústního zkoušení před písemným, v písemném projevu spíše užití testů, zkrácení písemného zkoušení, tolerance při grafických projevech. V práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vyučující úzce spolu pracující se zákonnými zástupci nezletilých žáků tak, jak bývá uvedeno v individuálním vzdělávacím plánu. Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale má zásadní význam pro společnost. Z tohoto pohledu je ve škole realizován následující postup: - při nástupu do školy se učitelé snaží podchytit nadané žáky, - při výběru jsou využívány informace získané ze základní školy (dosavadní způsob práce se žákem, rodinné prostředí), - následně jsou stanovena pravidla a zásady individuální a zejména soustavné práce s takovými žáky, - sledované vlastnosti žáků: žák svými vědomostmi, dovednostmi nebo zájmem o obor převyšuje ostatní, žák ve všech, nebo pouze v určitých činnostech či oblastech vzdělávání projevuje vysokou motivaci, je cílevědomý a kreativní - významná je spolupráce všech učitelů, kteří mimořádně nadaného žáka vyučují, za koordinace výchovného poradce a třídního učitele, kteří úzce spolupracují s pedagogickopsychologickou poradnou, ve výuce těchto žáků se vhodně využívají náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práce s informačními a komunikačními technologiemi aj., - žáci jsou také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i 14

jako členové), - škola umožňuje těmto žákům: rozšířenou výuku některých předmětů, vytváření skupin těchto žáků s přizpůsobeným tempem a metodami výuky, vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, účast v odborných a dovednostních soutěžích a přehlídkách. Ředitel školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. 15

4.5 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví osob při vzdělávání a při činnostech, které přímo souvisejí se vzděláváním jsou zpracovány dle platných právních předpisů a respektují dodržování zvláštních pracovních podmínek mladistvých, stanovených právními předpisy ke zvýšení ochrany jejich zdraví. Jsou uplatňovány v teoretické výuce a zvláštní význam mají ve výuce praktické a ve cvičeních, kdy je nutné zabezpečení odborného dohledu nebo přímého dozoru. Žáci jsou na začátku školního roku prokazatelně a podrobně instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním (zejména při praktické výuce a odborné praxi), seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP a požární ochrany souvisejících s činností vykonávanou žáky. V odborných učebnách jsou na přístupném místě vyvěšeny zásady BOZP a požární ochrany vztahující se ke konkrétním předmětům a učebně. Vedení školy dohlíží na nezávadný stav objektů, technických a ochranných zařízení a jejich údržbu, pravidelnou technickou kontrolu a revizi, zlepšování pracovního prostředí podle požadavků hygienických předpisů a označení nebezpečných předmětů a částí využívaných prostor v souladu s příslušnými normami. ŠVP je v souladu s počtem povinných vyučovacích hodin stanovených v rámcovém vzdělávacím programu, který respektuje fyziologické a psychické potřeby žáků, podmínky a obsah vzdělávání. Ve vzdělávacím procesu je dbáno o ochranu žáků před násilím, šikanou a jinými společensky negativními jevy a vytváření prostředí a podmínek podporujících zdraví. 16

4.6 Podmínky pro přijetí ke studiu Do prvního ročníku oboru vzdělání Agropodnikání jsou přijímáni uchazeči, kteří: splnili povinnou školní docházku doložili zdravotní způsobilost potvrzenou lékařem při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí Podmínky přijímacího řízení pro daný školní rok stanoví ředitel(ka) školy a zveřejní je v termínu stanoveném příslušnými předpisy MŠMT (nejdéle do konce ledna příslušného roku). k organizaci jmenuje ředitel(ka) školy do 31.1. daného roku komisi pro přijímací řízení. Od začátku platnosti ŠVP, tj. od školního roku 2009/2010, budou uchazeči přijímáni na základě kritérií stanovených ředitelem (ředitelkou) školy. Zdravotní způsobilost Pro přijetí do oboru vzdělání nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména: nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a velkou zátěž; závažnými alergickými chorobami dýchacího ústrojí nebo alergiemi v případě předpokladu práce v terénu; prognosticky závažnými onemocněními srdce a oběhové soustavy, vylučujícími středně velkou fyzickou zátěž; záchvatovými a kolapsovými stavy v případě předpokladu řízení motorových vozidel, práce s motorovou mechanizací, se zvířaty a především s koňmi; poruchami zraku (centrální zraková ostrost nad + 6D, poruchami zorného pole). Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného zaměření (na specifických podmínkách školy a regionu). k posouzení zdravotního stavu žáka nebo uchazeče o studium je příslušný registrující praktický lékař. Přijímání ke studiu je v souladu s 60 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění a s vyhláškou č. 671/2004 Sb. v platném znění. 17

4.7 Způsob ukončení vzdělávání Podle platných předpisů MŠMT je vzdělávání ukončeno maturitní zkouškou, která má dvě části. 1. společná část (český jazyk a literatura a volitelný předmět (cizí jazyk nebo matematika) 2. profilová část (praktická zkouška z odborných předmětů, zemědělské předměty (pěstování rostlin, chov zvířat, mechanizace zemědělské výroby, zpracování zemědělských výrobků, zahradnictví a ovocnářství a veterinářství a plemenářství). Dokladem o úspěšném ukončení studia je maturitní vysvědčení. Úspěšné složení maturitní zkoušky a získání maturitního vysvědčení umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů vysokých škol, vyšších odborných a jazykových škol. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti v oboru různými školeními, kurzy a samostudiem v rámci procesu celoživotního vzdělávání. 18

4.8 Začlenění průřezových témat Občan v demokratické společnosti pokrytí předmětem Český jazyk a literatura; Základy společenských věd; Účetnictví; Cizí jazyky integrace ve výuce 1. ročník Anglický jazyk tematické okruhy, poznatky o zemích Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, Poznatky o zemích Základy společenských věd 2. ročník Anglický jazyk společnost, rasy, etnika, národy, víra a ateismus tematické okruhy, poznatky o zemích Německý jazyk tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, Poznatky o zemích Základy společenských věd 3. ročník Anglický jazyk stát, demokracie, lidská práva, svobodný přístup k informacím, občanská participace tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, poznatky o zemích Německý jazyk tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, Poznatky o zemích Základy společenských věd politika, právo, právní řád, vlastnictví, rodinné právo, trestní právo Ekonomika Majetek podniku, Hospodaření podniku, Další ekonomické ukazatele hospodaření 19

Účetnictví Účetní doklady, Daňová evidence Praxe učební 4. ročník Anglický jazyk Bezpečnost a ochrana zdraví při práci tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, poznatky o zemích Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, Poznatky o zemích Základy společenských věd rozmanitost soudobého světa, Česká republika a svět, etika Účetnictví Základy účtování Praxe učební Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Majetek, Ekonomické ukazatele Člověk a životní prostředí pokrytí předmětem Rozvoj venkova; Zpracování zemědělských výrobků; Pěstování rostlin; Chemie; Biologie a ekologie; Aplikovaná biologie integrace ve výuce 1. ročník Fyzika Mechanika, Termika, Fyzika atomu Chemie Chemie jako věda, látky a jejich vlastnosti, Atom a jeho stavba, Chemická vazba, Názvosloví anorganických sloučenin, Chemické reakce a chemické rovnice, Chemické veličiny a jednoduché chemické výpočty, Chemická rovnováha, Vybrané anorganické prvky a jejich sloučeniny, Cvičení z chemie, chemická laboratoř, bezpečnost a ochrana zdraví při práci Pěstování rostlin 20

Meteorologie a klimatologie, Půdní činitelé Praxe učební 2. ročník Chemie Všeobecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožární ochrana, Meteorologické přístroje, Odborná praxe bloková Organická chemie kolem nás Pěstování rostlin Pedologie, Výživa a hnojení rostlin, Osevní postupy Praxe učební 3. ročník Anglický jazyk Vytyčování v terénu, Zakládání polních pokusů, Rozbory půd, Ošetřování zvířat, Konzervace pícnin, Odborná praxe bloková poznatky o zemích Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Pěstování rostlin Zpracování půdy, Setí a sázení, Kultivace během vegetace, Zralost, sklizeň a úprava plodin, Herbologie, Technologie pěstování hlavních zemědělských plodin Praxe učební 4. ročník Anglický jazyk Agrobiologická kontrola porostů, Osevní postupy, Vlastnosti osiva a sadby, Průmyslová a statková hnojiva, Plán hnojení, Šlechtění a semenářství, Odborná praxe bloková Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Pěstování rostlin Technologie pěstování hlavních zemědělských plodin, Šlechtění a semenářství Rozvoj venkova 21

Zemědělství a krajina, Potenciál krajiny, funkce krajiny, Venkov funkce venkovského prostoru, Environmentální problémy zemědělství, Obnovitelné zdroje energie, Alternativní formy zemědělského hospodaření, Legislativa k ochraně krajiny Praxe učební Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Projekt zemědělské farmy zadání a tvorba, Technologie pěstování zemědělských plodin, Plán ochrany rostlin, Evidence zaplevelení, Využití výpočetní techniky v zemědělské výrobě, Odborná praxe bloková Člověk a svět práce pokrytí zejména předmětem Zpracování zemědělských výrobků; Ekonomika; Základy společenských věd; Cizí jazyky integrace ve výuce 1. ročník Základy společenských věd majetek, společnost Chemie 2. ročník Anglický jazyk Vybrané anorganické prvky a jejich sloučeniny, Cvičení z chemie, chemická laboratoř, bezpečnost a ochrana zdraví při práci Tematické okruhy, poznatky o zemích Ekonomika Podnikání PO, FO 3. ročník Anglický jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce, poznatky o zemích Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Ekonomika Podnikové činnosti Praxe učební Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Prvotní evidence v rostlinné výrobě 22

4. ročník Anglický jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Německý jazyk Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Ekonomika Daňová soustava a dotační politika v ČR, Bankovní soustava ČR, pojišťovnictví Praxe učební Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Odměňování, Dotace Informační a komunikační technologie pokrytí předmětem Český jazyk a literatura; Informační a komunikační technologie integrace ve výuce 1. ročník Informační a komunikační technologie Hardware, Windows, Word 2. ročník Informační a komunikační technologie Hardware, Word, PowerPoint 3. ročník Anglický jazyk poznatky o zemích Informační a komunikační technologie Webové kancelářské aplikace, Pokročilá správa dokumentů bezpečnost a ochrana dat Obchodní korespondence Normalizovaná úprava písemností Praxe učební 4. ročník Anglický jazyk Prvotní evidence v rostlinné výrobě Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce 23

Informační a komunikační technologie Multimedia, Internet, Praxe učební Projekt zemědělské farmy zadání a tvorba, Využití výpočetní techniky v zemědělské výrobě 24

5. Učební plán název ŠVP: zemědělský provoz kód a název oboru vzdělávání: 41 41- M/01 Agropodnikání délka a forma vzdělávání: 4 roky, denní forma vzdělávání platnost ŠVP: od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem 5.1 Ročníkový Předmět / ročník I II III IV Celkem Všeobecně vzdělávací předměty 26 19 15 14 74 Český jazyk 2 2 3 3 10 Anglický jazyk/německý jazyk 3 3 4 4 14 Základy společenských věd 1 2 2 2 7 Dějepis 2 0 0 0 2 Fyzika 2 0 0 0 2 Chemie 3 3 0 0 6 Biologie a ekologie 2 0 0 0 2 Matematika 3 3 2 2 10 Zdravotní příprava 1 0 0 0 1 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Informační a komunikační technologie 2 1 1 1 5 Psaní na stroji 1 0 0 0 1 Obchodní korespondence 0 0 1 0 1 Aplikovaná biologie 2 3 0 0 5 Odborné předměty 6 13 17 18 54 Ekonomika 0 2 2 2 6 Účetnictví 0 0 2 2 4 Základy mechanizace 2 0 0 0 2 Pěstování rostlin 2 2 3 3 10 Chov zvířat 0 3 4 3 10 Rozvoj venkova 0 0 0 2 2 Mechanizace zemědělské výroby 0 1 1 0 2 25

Zpracování výrobků Předmět / ročník I II III IV Celkem zemědělských Veterinářství a plemenářství/ Zahradnictví a ovocnářství 0 0 0 2 2 0 0 0 2 2 Praxe učební 2 3 3 2 10 Motorová vozidla 0 2 2 0 4 CELKEM 32 32 32 32 128 26

5.2 Přehled využití týdnů Činnost I II III IV Výuka dle rozpisu učiva 34 34 34 30 Lyžařský výcvikový zájezd 1 0 0 0 Bloková praxe 1 2 2 1 Turistický kurz 0 1 0 0 Odborná prázdninová praxe 1 1 1 0 Odborná exkurze 1 1 1 1 Maturita 0 0 0 3 Rezerva 2 1 2 2 Celkem týdnů 40 40 40 37 27

6. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Škola Kód a název RVP Název ŠVP Platnost RVP Vzdělávací oblast a obsahové okruhy Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim 41 41- M/01 Agropodnikání Zemědělský provoz Od 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem Minimální počet týdenních vyučovacích hodin celkem A. Povinné předměty: Všeobecně vzdělávací předměty: Jazykové vzdělávání: Český jazyk ŠVP Vyučovací předmět 5 Český jazyk a literatura Počet týdenních vyučovacích hodin celkem Cizí jazyk 10 Anglický jazyk 14 4 Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Německý jazyk 5 Základy společenských věd 5 6 1 Dějepis 2 2 7 Fyzika 2 Chemie 6 3 Biologie a ekologie 2 8 Matematika 10 2 Estetické vzdělávání 5 Český jazyk a literatura Vzdělávání zdraví Vzdělávání v informačních komunikačních technologiích pro Odborné předměty: a Základy společenských věd 8 Tělesná výchova 8 5 1 Zdravotní příprava 1 1 4 Informační a komunikační technologie 1 5 1 Psaní na stroji 1 1 Obchodní korespondence 1 1 Využití disponibilních hodin 28

Ekonomické vzdělávání 4 Ekonomika 6 2 Aplikovaná biologie 5 Aplikovaná biologie Technická zařízení a doprava Pěstování rostlin a zpracování rostlinných produktů Chov zvířat a zpracování živočišných produktů 6 Základy mechanizace Účetnictví 4 4 Praxe 0,5 0,5 5 2 Motorová vozidla 4 9 Pěstování rostlin 9 Mechanizace zemědělské výroby Zpracování zemědělských výrobků 1,5 1,5 1 1 Praxe 6,75 6,75 9 Chov zvířat 10 1 Mechanizace zemědělské výroby Zpracování zemědělských výrobků 0,5 0,5 1 1 Praxe 2,75 2,75 Rozvoj venkova 3 Rozvoj venkova 2 B. Volitelné předměty Veterinářství a plemenářství/ Zahradnictví a ovocnářství Pěstování rostlin 1 2 2 29

7. Učební osnova a její tvorba 7.1 Jazykové vzdělávání a komunikace 7.1.1 Český jazyk a literatura Ročník 1. 2. 3. 4. Celkem Dotace hodin 1 1 1 2 5 Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Předmět český jazyk a literatura je neoddělitelnou součástí všeobecného vzdělávání a poskytuje základ pro rozvoj většiny klíčových kompetencí, kterými by měl být žák vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětů. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační schopnosti a dovednosti žáků, naučit studenty užívat mateřský jazyk jako nástroj dorozumívání a myšlení, jako prostředek k získávání, sdělování a přenášení informací. Jazykové vzdělávání se podílí i na rozvoji sociálních kompetencí žáků. k dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání, zvláště práce s uměleckým textem, prohlubuje i znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Jazykové vzdělávání v mateřském jazyce je rovněž nezbytným předpokladem pro učení se cizím jazykům. Charakteristika učiva Jazykové vzdělávání rozvíjí především komunikační kompetence žáků. Kultivuje jejich vlastní jazykové projevy, učí je pracovat s textem, využívat různé zdroje informací, upevňovat znalosti týkající se jednotlivých pravopisných jevů. Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti získané na základní škole. Cílem výuky na střední škole je toto vzdělání rozšířit a doplnit na takovou úroveň, která žákům umožní, aby se začlenili do společnosti a aktivně se účastnili veřejného života. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Při výuce českého jazyka a literatury je žák veden k tomu, aby: prohloubil dovednosti potřebné k sebepoznání a sebehodnocení měl adekvátní sebevědomí dokázal samostatně přemýšlet, usuzovat a rozhodovat se přijímal odpovědnost za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění respektoval lidský život a chápal jej jako vysokou hodnotu ve vztahu k jiným lidem se oprostil od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti cítil potřebu se zapojit do občanského života a jednal v souladu se strategií udržitelného rozvoje, vážil si svobody a demokracie, usiloval o její zachování a zdokonalování 30

Strategie výuky Výuka má být orientována tak, aby žáci dovedli využívat získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. Má rozvíjet komunikativní a sociální kompetence, řešit problémové úkoly, střídat frontální vyučování s formou výuky skupinové a individuální. Vedle tradičních metod je třeba využívat také didaktickou techniku v oblasti komunikační a slohové výuky dobře poslouží k analýze nedostatků ve vyjadřování žáků. Audio a videozáznamy vztahující se zejména k literárním tématům jsou pro žáky pozitivně motivující. Jazykové znalosti žáků budou v průběhu studia upevňovány a prohlubovány soustavou stylistických cvičení a opakováním pravopisných jevů. Do čtvrtého ročníku je zařazeno i pravidelné opakování učiva za účelem přípravy na maturitní zkoušku. Předmět se vyučuje v 1. až 4. ročníku s tříhodinovou týdenní dotací. Literární vzdělávání zahrnuje kromě četby, analýzy a interpretace uměleckých textů také přehled hlavních etap a klíčových momentů v české i světové literární historii. Žák by měl být schopen zařadit autora do literárněhistorického kontextu, zhodnotit jeho přínos a na vybraném textu doložit konkrétními příklady charakteristické znaky určité kulturní epochy. v každém ročníku studia bude zastoupeno jak jazykové vzdělávání, tak slohová výchova a literární vzdělávání. Výuka českého jazyka a literatury má mít integrující charakter, proto je potřeba respektovat interdisciplinární vztahy, a proto je vhodné poskytnout žákům prostor pro využívání znalostí a dovedností získaných i v jiných předmětech. Hodnocení výsledků žáků Studijní výsledky budou ve všech oblastech předmětu kontrolovány průběžně, a to ústní i písemnou formou. v oblasti slohového vyučování budou znalosti žáků ověřovány především prostřednictvím slohových prací, v nichž žáci uplatní jednak své znalosti jazykové, ale i poznatky z oblasti stylistiky. Slohové písemné práce jsou psány v každém pololetí. Jejich výsledky patří k významným známkám při hodnocení žáka. Znalost pravopisných jevů bude kontrolována průběžně v souhrnných pravopisných cvičeních. Hodnocení bude probíhat v souladu s platným klasifikačním řádem. Zohledňováni budou žáci se specifickými poruchami učení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat. Klíčové kompetence Kompetence k učení: Výuka českého jazyka a literatury směřuje k tomu, aby žák byl schopen efektivně studovat a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání. Žák je veden k tomu, aby dokázal získané poznatky aplikovat v praktickém životě, zejm. v oblasti ortografie, syntaxe, morfologie, ale také v oblasti estetického vnímání uměleckého díla. Kompetence k řešení problémů: Žák ve veden k tomu, aby byl schopen vyhledat ze zdrojů potřebné informace, rozumně je vyhodnocovat, rozvíjet metodu kritického myšlení jak v oblasti jazykové, tak v oblasti interpretace textu.. Komunikativní kompetence: Výuka českého jazyka a literatury směřuje k tomu, aby byl žák schopen vyjadřovat se kultivovaně, přesně, jednoznačně, logicky, výstižně a vhodně 31

v písemné i ústní formě. Žák je k této kompetenci veden rétorickými cvičeními, ústními referáty, slohovými pracemi, odbornými eseji, případně skupinovými projekty aj. Personální a sociální kompetence: Žák je veden ke kooperaci a zdravému soutěžení. Občanské kompetence a kulturní povědomí: Pomocí literární historie, rozšířené o základní přehled v historii kultury lidstva, je žák veden k tomu, aby uznával hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti, jednal v souladu s udržitelným rozvojem a podporoval hodnoty národní, evropské i světové kultury. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi: Ve výuce českého jazyka a literatury je žák veden k tomu, aby při samostudiu dokázal efektivně pracovat s prostředky informačních technologií, vyhledávat vhodné zdroje informací na internetu, naučil se rozlišovat informace podstatné od nepodstatných, odborné od laických, ověřené od neověřených, orientovat se v knihovně. Dále je žák směrován k tomu, aby se nikdy neuchyloval k plagiátorství. 1. ročník, 1 h týdně, povinný ÚVOD DO STUDIA A SLOHU rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup a v typických příkladech slohový útvar vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary má přehled o knihovnách a jejich službách zaznamenává bibliografické údaje základní pojmy jazykovědy a stylistiky národní jazyk čeština a jazyky příbuzné získávání a zpracování informací knihovny, internet ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA řídí se zásadami správné výslovnosti nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak využívá emocionální a emotivní stránky mluveného slova, vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní (pochválit) i negativní (kritizovat, polemizovat) vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně přednese krátký projev základní terminologie fonetiky a fonologie systém českých samohlásek systém českých souhlásek hlásková spodoba slovní přízvuk, zvuková stránka souvislé řeči spisovná výslovnost češtiny 32

NAUKA O PÍSEMNÉ STRÁNCE JAZYKA A PRAVOPIS rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak základní terminologie grafémiky úvod do nauky o pravopisu opakování a prohlubování znalostí pravopisu psaní zkratek a značek pravopis slov přejatých práce s Pravidly českého pravopisu NAUKA O SLOHU v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví používá adekvátní slovní zásoby včetně příslušné odborné terminologie orientuje se ve výstavbě textu uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně vystihne charakteristické znaky různých druhů textu a rozdíly mezi nimi rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup a v typických příkladech slohový útvar vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary úvod do nauky o slohu styl, funkční styly slohotvorní činitelé slohové postupy slohové útvary jazykové prostředky výstavby projevů a jejich uspořádání kompozice prostěsdělovací styl obecné poučení, informační postup, jazykové a mimojazykové požadavky na mluvený projev, mluvené útvary prostěsdělovacího stylu, psané útvary prostěsdělovacího stylu zpráva, dopis slova přejatá česká jazykověda od počátků do přelomu 18. a 19. st. J. Dobrovský 33

SLOHOVÁ PRÁCE rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka odhaluje a opravuje jazykové nedostatky uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování vypravování, dopis FILM, DIVADLO, VÝSTAVY využívá emocionální a emotivní stránky mluveného slova, vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní (pochválit) i negativní (kritizovat) vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně divadelní představení dle aktuální nabídky tematická exkurze k dějinám umění Praha románská a gotická, samostatná rétorická vystoupení, promítání filmů v multimediální učebně 2. ročník, 1 h týdně, povinný NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví orientuje se v soustavě jazyků používá adekvátní slovní zásoby včetně příslušné odborné terminologie nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů základní terminologie lexikální jednotky pojmenování, slovo druhy pojmenování podle slohové platnosti sémantické vztahy mezi lexikálními jednotkami polysémie, homonymie, syntonymie, antonymie 34