pátek, 24. července 15 BUŇKA

Podobné dokumenty
Buňky, tkáně, orgány, soustavy

5. Lipidy a biomembrány

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Lipidy a biologické membrány

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Cytologie I, stavba buňky

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Cytologie. Přednáška 2010

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Základy buněčné biologie

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

9. Lipidy a biologické membrány

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Mendělejevova tabulka prvků

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Syllabus přednášek z biochemie

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Digitální učební materiál

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

Bílkoviny a rostlinná buňka

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

Schéma rostlinné buňky

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Centrální dogma molekulární biologie

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

3) Membránový transport

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

Energetický metabolizmus buňky

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Kompartmentace metabolických dějů v buňce. Biochemický ústav LF MU E.T. 2013

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Buněčný metabolismus. J. Vondráček

Lékařská chemie přednáška č. 3

Digitální učební materiál

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Transkript:

BUŇKA

ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné ribozomy centrioly

ROSTLINNÁ BUŇKA chloroplast mikrotubule plastid mitochondrie vesikl vnější membrána vnitřní membrána Chloroplast Golgiho aparát centrální vakuola stroma lamela thylakoid hladké endoplazmatické retikulum stroma mezimemránový prostor hrubé endoplazmatické retikulum plasmodesma buněčná stěna granum plazmatická membrána jádérko Plasmodesma chromatin plazmatická membrána hladké endoplazmatické retikulum ribozomy cross linking glykan pektin střední lamela volné ribozomy mikrofibriální celuloza primární buněčná stěna desmotubule

Jádro 10 μm vnitřní membrána Vnější membrána Interakce mezi jádrem a cytoplazmou Nukleoplazma jadérko Cytoplazma póry Jadérko Replikace DNA Euchromatin Heterochromatin DNA,RNA, histony nehistonové proteiny Transkripce DNA N N A 45SRNAs hnrnas pretrnas NAD Syntéza Syntéza trnas rrnas mrnas Ribosomální podjednotky Polysomy Translace N N A NMN NAD Ribosomální proteiny histony nehistonové proteiny

Mikrotubuly, mikrofilamenty Mikrotubule asociované stabilizačním proteinem konce Sekreční vesikly Jádro Stabilní konce konec rostoucího nebo kratšího Jádro Centrosom Mitochondrie migrující mezi mikrotubuly

Endoplazmatiké retikulum a Golgiho aparát Morfologické struktůry Biochemické procesy Jádro 1. Transport 1. RER 2. Syntéza proteinů a tvorba signálních peptidů štěpení tvorba disulfidpvých vazeb oligomerizace Nglykosilace 2. transportní vesikly 3. Golgiho komplex 4. Lysozom cis medial trans transgolgiho síť Membránový protein 3. cis: fosforylace medial: štěpení sacharidů Adice GlcNAc Adice Gal a NeuAc transgolgiho síť řazení 4. Hydrolýza makromolekul 5. Sekreční vesikly 5. Proteolýza 6. Exocytóza 6. Cytoplazmatická memrána

Mitochondrie 2 μm Metabolické funkce vnitřní membrána Pyruvát Acyl CoA karnitinový kanál Mezimembránový prostor vnější membrána Cytoplazmatické ionty Ca Pyruvat Acyl CoA Močovinový cyklus Ca 2 β oxidace NH3 Močovina kristy Ca 2 matrix Acetyl CoA HCO3 A P P ADP mezimembránový prostor CO2 CO2 Citratový cyklus N A ETF H2O Respirační řetězec A P P P H A P P P A P P P ATP Vnitřní membrána H ATP syntéza H H H Vnější membrána O2

Složení bakteriální buňky Proteiny (17%, 3 000) RNA (8%) DNA (1%) Cukry (1%, 250) ionty (1%, 20) Voda (70%, 1) Lipidy (1%, 50) Nukleotidy (0,4%, 100) Aminokyseliny (0,4%, 100) Další organické molekuly (0,2%, 300)

Struktura biomembrán polární (hydrofilní) hlava Cholin Fosfát Glycerol 1 2 CH3 N (CH3)3 CH3 O O P O O CH CH3 O O C O C O nepolární (hydrofobní) řetězec CH3 CH CH CH3 Fosfatidylcholin hydrofilní hlavy cholin fosfát glycerol hydrofóbni řetězce mastné kyseliny Polární hydrofilní Hlavice Nepolární hydrofoní řetězce Polární hydrofilní Hlavice Fosfolipidová dvojvrstva základní struktura plazmatických membrán

Chemické složení membrán membránové komponenty relativní zastoupení lipidů Nervová buňka: plazmatická membrána Erytrocyt: plazmatická membrána Jaterní buňka: plazmatická membrána Kardiolipin Vnitřní membrána Mitochondrie Vnitřní a vnější membrána Lipidy Cukry Proteiny Fosfolipidy Fosfatidylcholin Fosfatidylserin Fosfatidylethanolamin Sfingomyelin Glykolipidy Cholesterol Další lipidy

Funkce membrány S AB CD Rozhraní Regulace transportu metabolitů Příjem a přenos signálu Enzymové reakce Spojení s dalšími buňkami Kotvení pro cytoskelet

Permeabilita membrány Malé molekuly Nepolární O2,N2 benzen Glukóza polární elektroneutrální Volná difúze H2O močovina glycerol CO2, NH3 Uniport U Glukóza Velké molekuly polární elektroneutrální např. glukóza Na Symport S Ionty H, Na, K, Mg 2, Ca 2, NH4, HCO3, Cl, H2PO4, neprůchoné přes membránu Cl Cl Amino kyseliny Nukleotidy HCO3 Antiport A HCO3

Pasivní a aktivní transport Elektrochemický gradient Vysoká koncentrace Proteinový kanál Transportér Konformační změna Transport ATPasy Konformační změna P P Nízká koncentrace a a Volná difuze Póry Usnadněná difuze P P P P P Pasivní transport P Aktivní transport Existují dva typy transportních procesů: nespescifická permeace a zprostředkovaný transport Nespecifická permeace se dá popsat formalismem prosté difuze. Naproti tomu zprostředkovaný transport probíhá díky činnosti specifických transportních proteinů. Tyto proteiny mají různé názvy: permeázy, portery, translokázy, translokátory a transportéry membránové přenašeče. 1) Pasivní zprostředkovaný transport usnadněná difuze při které specifické molekuly proudí z oblasti o vyšší koncentraci do oblasti o nižší koncentraci, aby vyrovnaly svůj koncentrační gradient 2) Aktivní transport při kterém jsou specifické molekuly přenášeny z oblasti o nižší koncentraci do oblasti o vyšší koncentraci, tj. proti jejich koncentračnímu spádu.

Tato publikace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Byla vydána za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.