Rada Evropské unie Brusel 18. května 2018 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2018 (OR. en) 9072/18 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2018 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2018) 301 final Předmět: JAI 435 ASIM 49 FRONT 141 RELEX 425 COMIX 263 CO EUR-PREP 31 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie SDĚLENÍ KOMISE Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2018) 301 final. Příloha: COM(2018) 301 final 9072/18 hm DGD 1 CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.5.2018 COM(2018) 301 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci CS CS

1. ÚVOD Tato zpráva podává přehled o pokroku a vývoji ve všech oblastech Evropského programu pro migraci od poslední zprávy Komise z března 2018 1. Hodnotí rovněž pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění plánu Komise, který byl představen v prosinci 2017 na zasedání vedoucích představitelů EU 2. Ilustruje komplexní povahu těchto činností a dokládá nezbytnost potřeby pokračovat v intenzivním úsilí EU ve všech oblastech. Rovněž uvádí konkrétní klíčová opatření nezbytná k zajištění trvalé účinné reakce EU. To zahrnuje potřebu dalších finančních investic členských států společně s EU na podporu opatření EU v oblasti vnějšího rozměru migrace. Tato zpráva poukazuje na nutnost pokračujících opatření k řešení problému migrace a uvádí oblasti, v nichž jsou stávající opatření nedostatečná a které vyžadují další úsilí. Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách, současná situace potvrzuje, že příčiny migračního tlaku na Evropu jsou strukturální povahy. Vleklé konflikty, jako je například ten v Sýrii, se pravděpodobně nezmírní. Nové důvody, které lidi nutí k migraci, přináší změna klimatu. Z demografického hlediska je patrný dlouhodobý trend růstu populace v zemích sousedících s EU 3. Tím spíše se EU musí vybavit nástroji úměrnými dané situaci. 2. SITUACE NA HLAVNÍCH MIGRAČNÍCH TRASÁCH V prvních měsících roku 2018 byl zaznamenán zvýšený tlak na některých trasách a náhlý a někdy i strmý nárůst v určitých lokalitách. V centrálním Středomoří přestože tlak je stále velký, pokračoval klesající trend z roku 2017 i v prvních třech měsících roku 2018. Ze zkušeností vyplývá, že se zlepšením povětrnostních podmínek v létě roste pravděpodobnost náhlého nárůstu migrace a že je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost trasám, které v posledních letech vykazovaly měnící se vzorce migračních toků. Ze zkušeností je dále zřejmé, že dochází k přesunům z jedné trasy na druhou a že ostražitost a koordinace jsou zapotřebí po celé délce hranice. 1 COM(2018) 250 final ze dne 14.3.2018. 2 COM(2017) 820 final ze dne 7.12.2017. 3 Viz například publikace Společného výzkumného střediska Evropské komise: Demographic and Human Capital Scenarios for the 21st Century: 2018 assessment for 201 countries (Demografické scénáře a scénáře pro lidský kapitál pro 21. století: hodnocení za rok 2018 pro 201 zemí), a Many more to come? Migration from and within Africa (Přijde mnoho dalších? Migrace z Afriky a uvnitř Afriky) (Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018). 1

1,000,000 900,000 800,000 700,000 600,000 500,000 400,000 300,000 200,000 100,000 0 2014 2015 2016 2017 Trasa přes centrální Středomoří Trasa přes východní Středomoří Trasa přes západní Středomoří / Atlantik Počet nedovolených překročení hranice na hlavních migračních trasách 2014 2017 Trasa přes východní Středomoří Po dosažení maximálních hodnot v létě 2017 počty příchozích na trase přes východní Středomoří od března 2018 opět výrazně rostou, přestože celkově jsou v porovnání s obdobím před zahájením uplatňování prohlášení EU a Turecka v březnu 2016 nízké. V prvních osmnácti týdnech (do 6. května) bylo zaznamenáno 9 349 příchodů na řecké ostrovy ve srovnání s 5 582 za stejné období v roce 2017 4. Tři nejpočetnější skupiny z hlediska státní příslušnosti v roce 2018 jsou tytéž jako v roce 2017 41 % tvoří Syřané, 23 % Iráčané a 11 % Afghánci 5. Pokud jde o příjezdy po moři, nejvíce jich bylo zaznamenáno na ostrově Lesbos (58 % všech příjezdů po moři) následovaném ostrovem Samos 6. Do 6. května bylo letos na Egejském moři zaznamenáno 19 ztrát na životě a pohřešovaných osob, a pokračoval tak pokles z roku 2017 7. Zatímco počet překročení hranic z Turecka do Itálie, na Kypr, do Bulharska a do Rumunska byl v poslední době omezený, významně se zvýšil počet nedovolených překročení hranice z Turecka do Řecka přes pozemní hranice. Růst tlaku, pokud jde o nedovolenou migraci, byl na této hranici zaznamenán již v posledních měsících roku 2017 a přetrvává i v současnosti. Během prvních měsíců roku 2018 se počet nedovolených překročení hranice zvýšil více než devětkrát v porovnání se stejným obdobím roku 2017: ke dni 6. května bylo zaznamenáno 6 108 případů. Počáteční nárůst na této trase představovali především státní příslušníci Turecka (přibližně 50 %), avšak od března 2018 jsou nejčastěji zastoupeni Syřané (48 %) následovaní Turky (18 %) a Iráčany (15 %). Procentní podíl státních příslušníků Turecka na této hranici činil za rok 2017 39,6 % 8. Trasa přes západní Balkán Po přijetí koordinovaných opatření k řešení nelegálního tranzitu přes západobalkánský koridor se pozornost přesunula na možné alternativní trasy. V prvním čtvrtletí roku 2018 byl zaznamenán zvýšený pohyb přes území Albánie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny směrem k chorvatské hranici a dále do Slovinska. Kromě toho existují důkazy, že migranti nacházející 4 Údaje řecké policie. 5 Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. 6 Údaje řecké policie. 7 Zdroj: Projekt IOM Pohřešovaní migranti (https://missingmigrants.iom.int/region/mediterranean). 8 Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. 2

se na území Srbska tuto trasu využívají, aby se vyhnuli zesíleným kontrolám na hranicích Srbska s Chorvatskem, Maďarskem a Rumunskem. Za první čtvrtletí roku Bosna a Hercegovina zaznamenala 533 případů nedovoleného překročení hranice do své země; nejčastěji šlo o státní příslušníky Sýrie, Libye, Pákistánu a Afghánistánu. I nadále docházelo k případům, kdy se o nelegální vstup na území EU pokoušeli íránští státní příslušníci, nicméně jejich počet byl na ustálené úrovni. Srbsko uvedlo, že na jeho území po zrušení vízových omezení v září 2017 vstoupilo více než 11 305 íránských občanů, a bylo zaznamenáno 9 052 výstupů a méně než 30 žádostí o azyl. Objevují se zprávy, že íránští občané se pokoušejí dostat se do střední a západní Evropy přes Řecko s padělanými dokumenty. Po zavedení přímých letů z Teheránu do Bělehradu v březnu 2018 zesílila potřeba tento vývoj sledovat. Trasa přes centrální Středomoří K 6. květnu bylo v roce 2018 zaznamenáno 9 567 příchodů, což je přibližně o 77 % méně než ve stejném období v roce 2017. V posledních týdnech však došlo k prudkému nárůstu a za poslední dva dubnové týdny a první květnový týden přišlo celkem 2 072 osob. V porovnání s rokem 2017 došlo na této trase ke změnám také, co se týče státní příslušnosti příchozích migrantů. V roce 2018 jsou nejvíce zastoupeni Tunisané (20 %), Eritrejci (19 %) a Nigerijci (7 %), zatímco v roce 2017 se nejčastěji jednalo o státní příslušníky Nigérie, Guiney a Pobřeží slonoviny 9. Významný počet člunů do Itálie odplouvá z Tuniska, k 26. dubnu 2018 to bylo 22 % všech vyplutí (převážná většina příchozích z Tuniska jsou tuniští občané). Pokračoval trend nižšího počtu úmrtí migrantů na této trase. K 6. květnu tohoto roku činil počet osob, které na moři zemřely, nebo se pohřešují, 358. Operace EU na podporu italské pobřežní stráže od 1. února 2016 zachránily téměř 290 000 migrantů. Díky pomoci EU se zlepšila také kapacita libyjské pobřežní stráže pro zachraňování migrantů v libyjských teritoriálních vodách, přičemž podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci libyjské orgány v prvních čtyřech měsících roku 2018 zachránily 4 964 migrantů 10. V prvním čtvrtletí roku 2018 zachránila Mezinárodní organizace pro migraci 2 963 migrantů na poušti v Nigeru. Trasa přes západní Středomoří / Atlantik Příchody po trase přes západní Středomoří / Atlantik nadále vykazují vzestupnou tendenci, která se odráží i v počtu úmrtí a pohřešovaných osob (do 6. května tohoto roku bylo zaznamenáno 217 případů). Celkový počet osob, které přišly do Španělska (po trase přes západní Středomoří, Atlantik a Ceutu a Melillu) v roce 2018 činil k 29. dubnu 6 623, což je o téměř 22 % více než v témže období v roce 2017 (5 429) 11. Mezi příchozími po této trase v roce 2018 převažovali státní příslušníci Maroka (17 %), Guineje (14 %), Mali (10 %), Pobřeží Slonoviny (7 %) a Gambie (6 %). Azyl Přestože je počet příchozích nižší než na vrcholu krize v roce 2015, na vyřízení stále čeká významné množství žádostí o azyl, což vytváří tlak na vnitrostátní azylové systémy. EU i nadále pomáhá členským státům tuto situaci řešit. Počet žádostí o azyl podaných v EU v roce 9 Údaje italského ministerstva vnitra. 10 Údaje IOM za období 1. ledna až 31. března 2018. https://www.iom.int/sites/default/files/situation_reports/file/libya_sr_20180301-31.pdf 11 Údaje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž o příjezdech po moři po trase přes západní Středomoří. 3

2017 (685 000 včetně 160 000 žádostí podaných dětmi 12 ) byl o 43 % nižší než v roce 2016. V roce 2018 bylo ke dni 29. dubna v členských státech EU podáno 186 522 žádostí o mezinárodní ochranu, včetně 5 257 nezletilých osob bez doprovodu 13. Počet žádostí o azyl v EU od roku 2008 do prvního čtvrtletí roku 2018 Velký podíl z celkového počtu žádostí o azyl je soustředěn v několika málo členských státech. V roce 2015 bylo ve třech členských státech s nejvyšším počtem podaných žádostí podáno 62 % z celkového počtu žádostí o azyl v celé EU (v porovnání se 76 % v roce 2016 a 64 % v roce 2017). Nejčastěji zastoupené národnosti žadatelů o azyl v EU se od roku 2015 změnily. Zatímco Syřané, Afghánci a Iráčané jsou i nadále mezi pěti nejvíce zastoupenými národnostmi od roku 2015, státní příslušníky Kosova a Albánie v roce 2016 nahradili Pákistánci a Nigerijci. Nejvyšší počet žádostí o azyl podali státní příslušníci Sýrie. Míra uznaných žádostí u Syřanů zůstala stabilní v roce 2015 činila 97 % a v roce 2017 pak 94 %. V roce 2017 činila celková míra žádostí uznaných v EU v prvoinstančních rozhodnutích 46 % (v porovnání s 61 % v roce 2016 a 52 % v roce 2015). Kromě Sýrie mají vysoké míry uznaných žádostí i Eritrea (92 %) a Somálsko (69 %). Nejnižší míry uznávání žádostí o azyl mají země západního Balkánu. Ochrana migrujících dětí Podle Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR v roce 2017 do Řecka, Itálie, Španělska a Bulharska přišlo celkem 32 963 dětí, z toho 60 % byly děti bez doprovodu nebo děti odloučené od rodiny. Příchody příchozích dětí se v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 celkově snížily o 67 %, avšak podíl dětí bez doprovodu či odloučených od rodiny se zvýšil z 34 % v roce 2016 na 60 % v roce 2017 14. Členské státy musí zintenzivnit provádění sdělení o ochraně migrujících dětí 15, zejména co se týče podmínek přijetí a zajištění přístupu ke službám, zabránění případům zmizení dětí a omezení průtahů při řízeních týkajících se dětí, především řízení o sloučení rodiny, a celkově pokud jde o zajištění důslednějšího uplatňování zásady nejlepších zájmů dítěte ve všech rozhodnutích, která se týkají dětí. Komise o pokroku 12 Údaje Dětského fondu OSN (UNICEF). 13 Údaje od Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. 14 https://data2.unhcr.org/en/documents/download/63435. 15 COM(2017) 211 final ze dne 12.4.2017. 4

při provádění sdělení a o výzvách, jimž bude nutné čelit, informovala během rozpravy na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 2. května 2018. 3. PODPORA EU V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE EU poskytuje trvalou a intenzivní pomoc při řešení uprchlické a migrační krize. Tato pomoc je nejefektivnější, pokud probíhá za co největší spolupráce. Přímá podpora a finanční pomoc EU a jejích agentur je nejefektivnější, pokud se uskutečňuje ve spojení s odbornými znalostmi a zdroji členských států na místě. Komisí navržená revize právních předpisů o styčných úřednících pro přistěhovalectví 16 rovněž přispěje k potřebnému posílení koordinace a ke zlepšení efektivnosti společných postupů EU. Níže uvedené kroky ukazují zásadní význam zachování míry intenzity podpory a dalšího posílení koordinace. Komise dnes rovněž přijímá návrh revize právního rámce pro Vízový informační systém 17, který posílí bezpečnost hranic i bezpečnost uvnitř EU prostřednictvím zesílení kontrol při vyřizování žádostí o víza díky větší interoperabilitě a odstranění zbývajících nedostatků v získávání informací. Komise i nadále sleduje vývoj související s nelegální migrací v zemích s bezvízovým stykem a v případě potřeby přijímá proaktivní opatření. Trasa přes východní Středomoří podpora poskytovaná Řecku a Bulharsku Hlavním prvkem podpory EU poskytované Řecku zůstává přístup založený na hotspotech. Pokračuje i podpora pro zvyšování přijímací kapacity. Celková přijímací kapacita se mírně zvýšila (z 6 292 na 6 338 míst) 18 díky dalším místům vytvořeným v hotspotu na ostrově Kos. Kapacita zařízení pro osoby před vyhoštěním byla zachována na 710 místech, přičemž se zde nachází přes 200 zadržovaných osob. Podmínky přijetí však i nadále vzbuzují závažné znepokojení. K 6. květnu činil celkový počet migrantů nacházejících se na všech pěti ostrovech ve východním Egejském moři 16 565 osob, což mělo za následek pokračující závažné přelidnění. Úřady na ostrově Lesbos proto postavily uvnitř i vně hotspotu stany pro ubytování dalších příchozích migrantů a situace vytváří závažný tlak na infrastrukturu, lékařské služby a nakládání s odpady napětí mezi komunitami a mezi migranty a částí místního obyvatelstva roste. Za účelem řešení nejnaléhavějších potřeb na ostrovech investují řecké orgány 3 miliony EUR do nakládání s odpady a vodohospodářství a realizují projekty financované z prostředků EU na zlepšení infrastruktury (15 milionů EUR) a poskytování služeb a nepotravinového materiálu (63 milionů EUR). Zvláštní problém jak na ostrovech, tak i na pevnině představuje zajištění vyhovujícího ubytování pro nezletilé osoby bez doprovodu. Na ubytování v současné době čeká více než 2 000 nezletilých osob (včetně dětí odloučených od rodiny), včetně nezletilých dětí pobývajících v hotspotech nebo dětí v ochranné péči. V současné době probíhá výzva k podávání návrhů, v jejímž rámci byly předloženy nabídky na 1 785 ubytovacích míst. Řecké orgány podepsaly řadu smluv, k zavedení udržitelného národního systému je však zapotřebí dalšího úsilí ze strany všech partnerů, včetně obcí a nevládních organizací. Toto úsilí má doplnit nová legislativa upravující náhradní péči, která se bude vztahovat i na nedoprovázené 16 COM(2018) 303 final ze dne 16.5.2018. 17 COM(2018) 302 final ze dne 16.5.2018. 18 Údaje řeckého ministerstva vnitra, národního koordinačního centra pro ochranu hranic, přistěhovalectví a azyl (NCCBCIA-ESKESMA). 5

migrující děti a v současné době o ní rozhoduje řecký parlament. Byli najati a vyškoleni úředníci pro ochranu dětí, kteří byli poté nasazeni v hotspotech. Tyto potřeby odráží i významný tlak v důsledku příjezdů na pozemní hranici a řecké orgány nyní pracují na pohotovostním plánu pro řešení pravděpodobného nárůstu počtu příchodů s blížícím se létem. Tento plán by měl být použit jako základ pro vypracování ucelené strategie pro udržitelný vnitrostátní přijímací systém založený na současných a očekávaných migračních tocích, počtech potenciálních osob požívajících mezinárodní ochrany, zrychleném vyřizování žádostí o azyl a zvýšeném navracení osob. EU i nadále poskytuje Řecku podstatnou finanční podporu na řešení problémů souvisejících s migrací, přičemž v současnosti je prováděn finanční plán na rok 2018 na realizaci vnitrostátních programů ve výši 561 milionů EUR. Kromě toho za pomoci nástroje pro mimořádnou podporu probíhá spolupráce s humanitárními partnery s cílem pomoci uprchlíkům vést bezpečnější, normální život a lépe se začlenit do místního hospodářství a společnosti. V současné době nástroj poskytuje přes 24 500 nájemních ubytovacích míst a také měsíční peněžní dávky, jež mají uprchlíkům pomoci pokrýt jejich základní potřeby a vytvořit základní sociální bezpečnostní síť pro žadatele o azyl a uprchlíky v Řecku a zároveň pomoci místnímu hospodářství. Tento režim v současné době využívá téměř 45 000 lidí. Agentury EU i nadále zásadním způsobem pomáhaly řeckým orgánům. Ke dni 30. dubna bylo Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu v Řecku nasazeno 63 vnitrostátních odborníků podporovaných 27 prozatímními zaměstnanci a 85 smluvními tlumočníky. Ke dni 7. května bylo do pěti míst v Řecku vysláno 13 příslušníků a dva zaměstnanci Europolu, kteří provádějí sekundární bezpečnostní kontroly. Práce Europolu se promítne také do akčního plánu pro provádění doporučení z nedávného hodnocení. Pokud jde o Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, bylo ke dni 14. května vysláno celkem 573 pracovníků. Tato podpora nadále nestačí k pokrytí potřeb a nejistota ohledně nahrazování pracovníků, kteří byli vysláni na nové působiště, ze strany členských států, vede k dlouhodobé nestabilitě, pokud jde o pomoc, již je EU schopna poskytovat. Zvýšený tlak na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem poukázal na potřebu intenzivnější pomoci na této hranici. Kromě stávající spolupráce mezi Tureckem a Řeckem je připravena posílit svoji přítomnost a zesílit společné operace Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. To by samozřejmě vyžadovalo další zapojení ze strany členských států. Pokračuje hlavní program podpory pro Bulharsko, přičemž pro rok 2018 byl navýšen o dalších 13 milionů EUR navíc k 97,2 milionům EUR z vnitrostátních programů a 172 milionům EUR poskytnutým od roku 2015 v rámci pomoci při mimořádných událostech. Realizace některých grantů na rozsáhlé vybavení pro hraniční kontroly poskytnutých v rámci pomoci při mimořádných událostech je pomalá kvůli zpožděním při zadávacích řízení, nicméně finanční prostředky poskytnuté v rámci vnitrostátních programů jsou plněny uspokojivým tempem. Také v Bulharsku přetrvávají nedostatky, pokud jde o nasazování pracovníků Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž: současný počet odborníků činí 130, což je o 57 méně, než je potřeba. Prohlášení EU a Turecka Prohlášení EU a Turecka má i nadále zásadní význam pro snižování nedovoleného a nebezpečného překračování hranic na řecké ostrovy, pro zachraňování životů na moři a pro přesídlování Syřanů, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Její další úspěšnost závisí na zapojení a vytrvalém úsilí všech zúčastněných stran. Je nanejvýš důležité, aby Turecko 6

pokračovalo v intenzivním úsilí o vymáhání právních předpisů s cílem rozbít převaděčské sítě a zamezit nedovolenému překračování hranic do Řecka, jak na pevninu, tak na ostrovy, a aby i nadále spolupracovalo při navracení a zpětném přebírání osob z Řecka buď na základě prohlášení EU a Turecka, nebo na základě dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem. Turecko vyvinulo mimořádné úsilí, aby poskytlo přístřeší a pomoc více než 3,5 milionu zaregistrovaných syrských uprchlíků a EU dala najevo, že je odhodlána Turecku s touto situací pomoci. Nástroj pro uprchlíky v Turecku i nadále pomáhá v úzké spolupráci s tureckými orgány pokrýt potřeby uprchlíků a hostitelských společenství v Turecku 19. Tento nástroj se ukázal jako jeden z nejrychlejších a nejúčinnějších podpůrných mechanismů EU, a byla z něj již vyplacena částka dosahující 1,9 miliard EUR. Nástroj pomáhá více než 1,3 milionu uprchlíků prostřednictvím měsíčních převodů hotovosti a pomáhá zajistit vzdělání a zdravotní péči pro statisíce uprchlíků. V současné době probíhá mobilizace druhé tranše ve výši 3 miliard EUR. Její rychlé provedení zajistí plynulé navázání na úspěšné intervence nástroje, jež byly financovány v rámci první tranše, zejména dodatečné finanční prostředky na podporu pro vzdělávání, která musí být zajištěna před začátkem nového školního roku. Pomalé tempo posuzování žádostí o azyl v Řecku i nadále brzdí navracení do Turecka na základě prohlášení. Vzhledem k riziku možného nárůstu příchodů v létě je obzvláště důležité, aby řecké orgány tuto situaci naléhavě řešily. EU i nadále podporuje řeckou azylovou službu a odvolací výbory 20. Zároveň došlo na základě dubnového rozhodnutí řecké Státní rady ke zrušení obecného zeměpisného omezení, jež se vztahovalo na žadatele o azyl nacházející se na ostrovech v Egejském moři. Soud dospěl k závěru, že pro omezení neexistuje potřebné právní odůvodnění, a uznal, že omezení znamená pro ostrovy značnou zátěž. Řecké orgány na rozsudek okamžitě reagovaly a řecká azylová služba vydala nové rozhodnutí, které podle řeckých orgánů zohledňuje připomínky Státní rady. Řecko také předložilo nový právní předpis, jenž má doplnit provádění směrnice o podmínkách přijímání, který poskytuje silnější právní základ pro toto nové rozhodnutí. Tento nový zákon se nyní dokončuje, aby jej mohl přijmout řecký parlament. Do doby, než začne Turecko účinně provádět ustanovení o státních příslušnících třetích zemí dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, se Turecko a Řecko vyzývají, aby zajistily účinné uplatňování příslušných ustanovení dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem u příchodů, na něž se nevztahuje prohlášení EU a Turecka. Vysokou prioritou zůstává i nadále podpora v Sýrii a sousedních zemích. Od začátku krize EU vyčlenila více než 1 miliardu EUR pro Jordánsko a Libanon na podporu nejzranitelnějších osob prostřednictvím financování humanitární pomoci a na zajištění vzdělávání a zdravotní péče a životních potřeb pro uprchlíky a hostitelská společenství. Podporu pro Libanon zaštítily i dvě mezinárodní konference na ministerské úrovni, na nichž se projednávala bezpečnost a investice 21. Na konferenci Brusel II o podpoře budoucnosti Sýrie a celého regionu, která se konala v dubnu 2018 a spolupředsedaly jí EU a Organizace spojených 19 Veškeré informace jsou k dispozici v tabulce projektů online https://ec.europa.eu/neighbourhoodenlargement/sites/near/files/facility_table.pdf. 20 K Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu bylo vysláno 57 národních odborníků z členských států s cílem podpořit provádění prohlášení EU a Turecka v Řecku. 21 První se uskutečnila 15. března 2018 v Římě (týkala se podpory libanonských ozbrojených sil a vnitřních bezpečnostních sil) a druhá 6. dubna 2018 v Paříži (týkala se podpory investic a hospodářských reforem). 7

národů, EU znovu potvrdila svoji podporu pro politické řešení v Sýrii a své odhodlání řešit základní potřeby a přislíbila v roce 2018 částku 560 milionů EUR a dalších 560 milionů EUR v roce 2019. Celkem bylo v rámci konference ze strany mezinárodního společenství mobilizováno 6,2 miliardy EUR do roku 2020, přičemž tři čtvrtiny poskytne EU a její členské státy. Západobalkánská trasa Komise v současné době dokončuje své vnitřní postupy s cílem podepsat dohodu s Albánií, která byla parafována již v únoru 2018 a která umožní Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž poskytovat pomoc v oblasti správy vnějších hranic a rovněž rychle nasazovat operační týmy na albánském území v případě náhlých změn migračních toků. Dne 30. dubna bylo dosaženo dohody na technické úrovni o podobném režimu s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. V současné době probíhají jednání se Srbskem a Komise navrhla zahájit jednání o podobných dohodách rovněž s Černou Horou a s Bosnou a Hercegovinou. Evropské středisko pro boj proti převaděčství při Europolu nadále podporovalo operativní spolupráci s cílem řešit převaděčství migrantů po západobalkánské trase. V prvním čtvrtletí roku 2018 Europol uspořádal 11 operativních schůzek se zaměřením na západní Balkán a řešil 28 prioritních případů. V zemích západního Balkánu proběhlo rovněž 7 společných akcí, při nichž se podařilo zatknout některé převaděče. Europol dále sledoval vzrůstající trend pašování migrantů v nákladních nebo velkých automobilech. Země západního Balkánu posílily své kapacity pro kontrolu a ostrahu hranic a vyslaly hlídky na cílené hraniční úseky. Zároveň EU nadále poskytuje podporu zemím na západobalkánské trase a zaměřuje se při tom na zlepšení kapacity a podmínek přijímání migrantů a uprchlíků a budování kapacit na posílení systémů řízení migrace. Pokračovaly pravidelné videokonference konající se jednou za dva týdny za účasti Komise, členských států, agentur EU a partnerů ze zemí západního Balkánu s cílem usnadnit spolupráci a sdílení informací o situaci v oblasti migrace na západobalkánské trase. Každoroční balíček Komise týkající se rozšíření přijatý 17. dubna 2018 zdůraznil potřebu, aby jednotlivé země zvýšily úsilí s cílem efektivně řešit problémy související s migrací 22. Další kroky: řecké orgány by měly zlepšit podmínky v hotspotech a zaměřit se při tom zejména na potřeby zranitelných skupin a nezletilých osob bez doprovodu; řecké orgány by měly naléhavě urychlit navracení do Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka; řecké orgány by měly urychleně dokončit svůj pohotovostní plán na zvládnutí zvýšeného počtu příjezdů na ostrovy a překročení pozemních hranic; posílit spolupráci s Tureckem s cílem zabránit nelegální migraci po stávajících a nových pozemních a námořních trasách v souladu s prohlášením EU a Turecka; posílit spolupráci mezi Řeckem a Tureckem v oblasti navracení a zpětného přebírání osob z Řecka na základě prohlášení EU a Turecka a na základě dvoustranného protokolu mezi Řeckem a Tureckem; členské státy by měly zajistit potřebnou odbornou podporu pro práci agentur EU v Řecku 22 Viz COM(2018) 450 final ze dne 17.4.2018 a zprávy o jednotlivých zemích. Stěžejní iniciativa 2 ( Posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace ) strategie pro západní Balkán (COM(2018) 65 final ze dne 6.2.2018) potvrdila odhodlání pokračovat ve spolupráci a sdílení informací po celé trase. Bude sloužit jako základ pro konkrétní opatření, která EU v příštích letech přijme na podporu zemí západního Balkánu. 8

a v Bulharsku; měly by být rychle uzavřeny dohody mezi Evropskou unií a západobalkánskými partnery o operativní podpoře poskytované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Trasa přes centrální Středomoří Podpora Itálii EU i nadále podporuje Itálii při zavádění přístupu založeného na hotspotech. Činnosti v hotspotu v Tarantu byly dočasně pozastaveny za účelem provedení údržby a v důsledku probíhající renovace jsou omezeny také činnosti v hotspotu v Lampeduse. Zároveň italské orgány potvrdily, že hodlají otevřít ještě letos tři další hotspoty v Kalábrii a na Sicílii. Probíhá revize standardních operačních postupů v hotspotech. Agentury EU přijímají opatření na přizpůsobení počtu zaměstnanců a zaměření činnosti v Itálii v souladu se současnými potřebami. Ke dni 30. dubna Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu vyslal do Itálie 38 národních odborníků, které podporuje 54 dočasných zaměstnanců a 98 kulturních mediátorů. Při práci s nově příchozími migranty pomáhá 428 odborníků z Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Ke dni 7. května 2018 bylo do pěti lokalit v Itálii vysláno celkem 15 hostujících příslušníků Europolu a tři stálí příslušníci Europolu, kteří provádějí sekundární bezpečnostní kontroly. Itálie rovněž zvýšila zajišťovací kapacity, přičemž zajišťovací zařízení v Potenze dosáhlo plné kapacity 96 míst. EU Itálii i nadále poskytuje značnou finanční pomoc. Italské orgány začaly v rámci finančních prostředků, které byly Itálii přiděleny v listopadu, s prováděním opatření týkajících se zdravotní péče, interkulturní mediace, vybavení pro prověřování migrantů v hotspotech, operací pro ostrahu námořních hranic a pátracích a záchranných akcí. V návaznosti na dopis adresovaný předsedovi italské vlády Gentilonimu ze dne 25. července 2017 Komise a italské ministerstvo vnitra pokračovaly v diskusi ohledně podoby opatření, která budou financována v rámci mimořádné pomoci a jejichž cílem je podpořit integraci na místní úrovni, poskytovat ochranu obětem obchodování s lidmi a posílit účinnost azylových řízení a postupů při navracení. Tato mimořádná pomoc, jež byla Itálii poskytnuta, doplňuje podporu EU pro vnitrostátní programy Itálie ve výši vice než 654 milionů EUR 23. Pokračovala společná operace Themis na podporu Itálie v otázkách nelegální imigrace přes centrální Středomoří, záchrany životů na moři a předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti. Její působnost nyní zahrnuje Jaderské moře a byla posílena její složka věnovaná prosazování práva, zejména pokud jde o boj proti terorismu a zahraničním bojovníkům. V současné době Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž za přispění 27 členských států poskytuje Itálii 428 příslušníků pohraniční stráže a členů posádky, dvě letadla, vrtulník, jednu námořní hlídkovou loď, sedm pobřežních hlídkových lodí, čtyři pobřežní hlídkové čluny a čtrnáct mobilních kanceláří. 23 Na období 2014 2020 činí tato částka 387,7 milionů EUR v rámci Azylového, migračního a integračního fondu, včetně 43,6 milionů EUR na relokaci/přesídlení, a 266 milionů EUR v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost, z toho 201,5 milionů EUR na hranice a víza a 64,5 milionů EUR na policii. 9

Další kroky: Itálie otevře podle plánů tři další lokality hotspotů; Itálie dále zvýší zajišťovací kapacity; dokončení nové fáze nouzového financování s italskými orgány; členské státy zvýší příspěvky agenturám EU (počet zaměstnanců a provozní podporu) v Itálii podle potřeb; Itálie bude pokračovat v provádění všech opatření určených v akčním plánu ze dne 4. července 2017. Libye a okolní region a země ležící na trase EU pokračuje ve své práci s cílem zlepšit otřesné podmínky, jimž čelí mnoho migrantů a uprchlíků v Libyi, a potírat převaděčství migrantů. Programy financované EU řeší bezprostřední potřeby migrantů a uprchlíků, pomáhají migrantům vrátit se domů nebo těm, kteří potřebují ochranu, najít bezpečnou cestu do Evropy prostřednictvím přesídlení, a v dlouhodobém horizontu pomáhají stabilizovat komunity. K dnešnímu dni Organizace pro migraci s podporou EU poskytla přikrývky, matrace a hygienické balíčky pro téměř 41 000 migrantů v místech vylodění, v zajišťovacích zařízeních a v hostitelských společenstvích v Libyi. Více než 14 500 ohrožených migrantů byla poskytnuta lékařská péče. Více než 950 migrantům byla rovněž poskytnuta pomoc prostřednictvím mechanismu zdrojů a reakce na migraci, který působí na jihu Libye. Zvláštní pomoc byla poskytnuta z dětského fondu OSN za účelem pořízení zimního oblečení v zajišťovacích zařízeních, jakož i zajištění základních potřeb pro přežití a důstojné životní podmínky, včetně odpočinkových a vzdělávacích činností. Probíhá rovněž společná snaha zasazovat se o propouštění dětí a hledání alternativ k zadržení 24. V rámci rozvojového programu OSN byl také zřízen podnikatelský kampus, který má pomáhat mladým podnikatelům 25. EU nadále pomáhala obcím v celé Libyi s obnovou klíčové infrastruktury s cílem umožnit přístup místních obyvatel i migrantů k základním službám. Probíhají jednání mezi EU a jejími partnery (italskou spoluprací, rozvojovým programem OSN a dětským fondem OSN) o zprovoznění nového programu ve výši 50 milionů EUR na podporu obcí, jenž byl přijat v březnu 2018. To posílí kapacitu libyjských obcí poskytovat základní služby, jako je zdravotní péče, vzdělání, hygienizace a voda. Na základě intervencí Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR v roce 2018 bylo ke dni 4. května ze zajišťovacích zařízení propuštěno 1 006 uprchlíků a žadatelů o azyl, přičemž za celý rok 2017 činil tento počet 1 428. Dosud agentura v roce 2018 uskutečnila 486 monitorovacích návštěv v zajišťovacích zařízeních. Díky podpoře EU mohla Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR při prosazování propuštění uprchlíků a žadatelů o azyl ze zajišťovacích zařízení zároveň provést 15 216 lékařských konzultací. S podporou EU pokračuje Mezinárodní organizace pro migraci v provádění svého programu asistovaných dobrovolných návratů, přičemž v roce 2018 se do 24. dubna bezpečně vrátilo domů 6 185 osob. Během fáze evakuace od 28. listopadu 2017 do 1. března 2018 se dobrovolně vrátilo domů celkem 15 391 osob 26. Cíl, který Komise stanovila v prosinci 27, se 24 https://blogs.unicef.org/blog/invisible-child-migrants-libya/ 25 Další informace jsou k dispozici na adrese http://tec.ly/. 26 https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/40705/joint-au-eu-un-taskforce-assists-16000-people_en 27 COM(2017) 820 final ze dne 7.12.2017. 10

tedy podařilo splnit. Celkem 27 138 lidem, kteří se vrátili od května 2017, je poskytována pomoc při reintegraci. EU úzce spolupracuje s členskými státy a s Agenturou OSN pro uprchlíky UNHCR, aby zajistila evakuaci co největšího počtu zranitelných osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Libye do Nigeru a poté jejich rychlé přesídlení. Poté, co byly na začátku března evakuace dočasně pozastaveny kvůli obavám nigerské vlády, že následné přesílení do jiných zemí neprobíhá stejným tempem jako evakuace do Nigeru, obnovila Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR dne 10. května mechanismus nouzového tranzitu, v jehož rámci letecky přepravila 132 zranitelných uprchlíků a žadatelů o azyl 28. Z 1 152 osob evakuovaných z Libye do Nigeru Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR ke dni 13. května doporučila k přesídlení 475 osob 29, z nichž 108 již Niger opustilo 30. Dalších 71 bylo přijato k přesídlení ze strany příslušných států a čekají na odjezd 31. To znamená, že do příslušných států již bylo přesídleno přibližně 38 % všech navržených osob. Ačkoli jsou stále zapotřebí další závazky k přesídlení osob z Nigeru, není počet nabídek pro přesídlování překážkou, jelikož již bylo přislíbeno 2 681 míst 32. Je důležité urychlit doporučení Agentury OSN pro uprchlíky UNHCR, aby bylo možné závazky naplnit a přesídlit osoby evakuované z Libye do příslušných členských států co nejdříve 33. EU toto úsilí plně podporuje a navýší za tím účelem stávající finanční podporu pro Agenturu OSN pro uprchlíky UNHCR ve výši 20 milionů EUR. Členské státy, které dosud nevyhradily část svého závazku přesídlit určitý počet osob na přesídlení z Nigeru, se vyzývají, aby tak učinily, a ty, které již s přesídlováním začaly, by měly pokračovat a zajistit, aby k přesídlení došlo co nejrychleji po vydání doporučení. UNHCR by měl být vyzván, aby se ve svých doporučeních k přesídlení zaměřil přednostně na osoby evakuované z Libye. Po třístranné misi na vysoké úrovni v Tripolisu v únoru tohoto roku, jíž se zúčastnily Africká unie, EU a OSN 34, Komise navázala spolupráci s libyjskými orgány za účelem zajištění splnění závazků, jež byly učiněny. Z nich je důležité usnadnit humanitární evakuace prostřednictvím zrušení výstupních víz; umožnit Agentuře OSN pro uprchlíky UNHCR plně uplatňovat svůj mandát nad rámec omezení uložených na základě státní příslušnosti; zlepšit přístup k migrantům a uprchlíkům v zajišťovacích zařízeních a podmínky v těchto zařízeních; postupně zajišťovací zařízení v jejich stávající podobě zavřít; a zvážit alternativy ke kriminalizaci nelegálních migrantů; zajistit plnou registraci a sledování všech migrantů, kteří vstoupí na pevninu. Pokračuje úsilí EU na podporu obou libyjských pobřežních stráží. V rámci operace EU NAVFOR MED Sophia bylo v rámci kombinovaného školení na moři a na pořeží dosud vyškoleno 191 pracovníků libyjské pobřežní stráže, včetně pěti posádek hlídkových člunů. V Řecku se v současné době školí 22 libyjských pracovníků a další modul pro 34 kandidátů se má uskutečnit na začátku července 2018 ve Španělsku. První monitorovací zpráva z března vyzdvihla pokrok, pokud jde o kapacitu a profesionalitu, zdůraznila však, že pro účinné 28 Od zahájení evakuací na konci roku 2017 bylo z Libye evakuováno celkem 1 474 osob, a sice do Nigeru (1 152), Itálie (312), a do nouzového transitního střediska v Rumunsku (10). 29 Do Francie, Německa, Nizozemska. Švédska, Finska, Švýcarska a Kanady. 30 Do Francie, Švédska a Švýcarska. 31 Kromě toho Francie také přesídlila 97 uprchlíků, kteří již byli zaregistrováni v Nigeru, a 42 osob bylo přesídleno z Libye přímo do Francie, Švédska a Nizozemska. 32 Státy přesídlení v EU a mimo EU (Francie, Kanada, Německo, Finsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Švédsko, Spojené království) již pro přesídlení z Nigeru závazně přislíbily 2 680 míst (pro osoby evakuované z Libye i pro uprchlíky již zaregistrované v Nigeru). 33 Ve dnech 9. 11. dubna se v rámci základní skupiny pro zvýšení přesídlování podél centrálního Středomoří uskutečnila mise v Nigeru za účasti řady států přesídlení a Evropské komise s cílem zintenzivnit činnost v této oblasti. 34 Pracovní skupina Africká unie-eu-osn byla zřízena v návaznosti na pátý summit Africké unie a Evropské unie konaný ve dnech 29. 30. listopadu 2017 v Abidžanu, v Pobřeží Slonoviny. 11

monitorování bude dále prospěšná pokračující přítomnost personálu EU NAVFOR MED v operačních střediscích libyjské pobřežní stráže. Zřízení bezpečné komunikační sítě ve Středomoří k výměně informací o nelegální migraci po moři se nyní dostává do své závěrečné fáze a středomořská síť Seahorse by měla být v provozu v druhé polovině roku 2018. Ministři v průběhu zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z března 2018 podpořili pilotní projekt na posílení spolupráce mezi agenturami EU a operací EU NAVFOR MED Sophia, v jehož rámci by přímo spolupracovaly jako buňka věnovaná informacím o trestné činnosti na vlajkové lodi operace Sophia. Tato buňka by měla začít fungovat co nejdříve. Mise EU pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi zkoumá možnost navýšení kapacity tak, aby mohla do konce května 2018 vyslat do Tripolisu až 17 pracovníků, kteří by zde působili nastálo nebo na základě střídání, a navázala tak možnou hlubší spolupráci s libyjskými orgány od prosince 2017, kdy zde zahájila svou činnost. Financování Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku hraje nadále zásadní úlohu v činnosti EU. Ke dni 8. května 2018 bylo schváleno 147 programů v celkové výši přibližně 2 593,4 milionů EUR rozdělených do tří částí: Sahel / Čadské jezero 1293 milionů EUR (79 programů), Africký roh 820,3 milionu EUR (50 programů), severní Afrika 335 milionů EUR (14 programů). Tato částka zahrnuje také čtyři průřezové programy (145,1 milionu EUR). Dosud bylo podepsáno celkem 235 smluv s provádějícími subjekty v úhrnném objemu 1611,2 milionu EUR, přičemž celkem již bylo vyplaceno 650 milionů EUR. Zdroje v současné době přidělené svěřenskému fondu EU pro Afriku dosahují výše 3,39 miliard EUR včetně více než 2,98 miliardy EUR z Evropského rozvojového fondu a rozpočtu EU. Celkem členské státy EU a další dárci (Švýcarsko a Norsko) přispěli částkou 413,8 milionu EUR, z nichž bylo dosud vyplaceno 378 milionů EUR. Hlavními dárci jsou i nadále Německo (157,5 milionů EUR) a Itálie (104 milionů EUR). Příspěvek členských států pro část svěřenského fondu EU určenou pro severní Afriku byl obzvláště důležitý, neboť umožnil dosažení nového přístupu v Libyi. Výsledkem diskuzí v Evropské radě byly nové závazky členských států ve výši 178,6 milionů EUR, především na doplnění části svěřenského fondu určené pro severní Afriku. Přesto je pravděpodobné, že již v roce 2018 se bude výrazně nedostávat finančních prostředků. To bylo projednáváno na zasedání strategické rady dne 24. dubna 2018. Plánované projekty v rámci všech tří složek, které zahrnují stěžejní činnosti, jako je pokračování práce v Libyi a zachování tempa asistovaných dobrovolných návratů a evakuací, se odhadují přibližně na 2 miliardy EUR. Přestože zbývající zdroje mohou pokrýt některé priority, byla u všech tří složek zjištěna mezera ve financování ve výši přibližně 1,2 miliardy EUR, pokud má být zachována současná úroveň ambicí. V případě severní Afriky budou priority i nadále přispívat k účinnému řízení migrace, včetně ochrany zranitelných migrantů, dobrovolných návratů, stabilizace komunit, integrované správy vnějších hranic a podpory pracovní migrace. Na účinnost činnosti EU v severní Africe mají přímý dopad aktivity v Africkém rohu a v oblasti Sahelu a Čadského jezera, které jsou nezbytné pro zajištění skutečně komplexního přístupu EU. Členské státy uznávají hodnotu plánovaných projektů a dohodly se, že budou dále upřednostňovat opatření v následujících oblastech: návrat a reintegrace, komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi, doklady s ochrannými prvky a registr obyvatel, potírání obchodování s lidmi, zásadní stabilizační úsilí v Somálsku, Súdánu a 12

Jižním Súdánu a podpora dialogů o migraci. Rada se také dohodla na tom, že by fungování svěřenského fondu mělo pokračovat i po roce 2018 a že za tím účelem je nutné doplnit jeho zdroje. V rámci prvního pilíře plánu vnějších investic, který představuje záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, navrhlo celkem dvanáct způsobilých finančních institucí více než 46 investičních programů v rámci pěti investičních částí, pro něž jsou k dispozici záruční fondy ve výši 1,5 miliardy EUR. Návrhy obdržely částku v celkové hodnotě pro všech pět částí více než 3,5 miliardy EUR 35. První rozhodnutí Komise o schválení programů se očekávají na začátku léta. Probíhají operace kombinování zdrojů v rámci investičních platforem Afrika a Sousedství investičního plánu. Země ležící na trase Zintenzivnila se spolupráce s řadou partnerů v Africe. Navzdory politickým otřesům pokračovala spolupráce s etiopskými orgány na pěti pilířích Vallettského prohlášení bez problémů. Trvalý pokrok vykazuje dialog o migraci a spolupráci s Guineou a Gambií, kdy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v březnu uspořádala seminář o osvědčených postupech organizace činnosti spojené s navracením. Byl obnoven dialog o migraci s Pobřežím slonoviny. Pokračují diskuse s Nigérií o balíčku opatření v oblasti migrace a mobility, které se týkají mimo jiné růstu a investic, správy hranic a digitální identifikace, převaděčství, obchodování s lidmi, jakož i reintegrace a zpětného přebírání. Stejně jako probíhající operativní spolupráce se i další pomoc pro Niger zaměří na opatření zabývající se novými migračními trasami v blízkosti nigerijské hranice a na posílení ekonomických substitučních programů. V březnu 2018 uspořádal Niger ministerskou konferenci, jíž se zúčastnili všichni klíčoví aktéři, aby projednali a prohloubili spolupráci v boji proti pašování migrantů a obchodování s lidmi 36. Niger, Čad, Libye a Súdán rovněž dosáhly nové dohody o navázání spolupráce za účelem ochrany společných hranic a boje proti organizované trestné činnosti. Byla rovněž zintenzivněna činnost v oblasti potírání převaděčských sítí v Africkém rohu a pokračoval rozvoj činnosti regionálního operačního střediska pro chartúmský proces podporovaného ze svěřenského fondu EU, jež se zaměřuje na posílení společného vyšetřování mezi zeměmi. V rámci programu lepšího řízení migrace pro oblast Afrického rohu bylo více než 400 státních úředníků vyškoleno v oblasti řízení migrace a správy hranic a přibližně 150 vládních a nevládních subjektů v oblasti práv migrantů. Migrace byla zařazena na program jednání uskupení pro stabilitu EU-Egypt, které se konalo 15. března v Káhiře. Jednání navázalo na první setkání v rámci dialogu o migraci mezi EU a Egyptem v prosinci 2017 a zhodnotilo pokrok v různých oblastech dvoustranné spolupráce mezi EU a Egyptem. Projednávalo se i prohloubení spolupráce s agenturami EU. Trasa přes západní Středomoří Maroko pokračuje ve svém úsilí v oblasti předcházení nelegální migraci prostřednictvím spolupráce při ostraze hranic, zejména se Španělskem. Pokračují kontakty na odborné úrovni 35 Jednalo se z větší části (2,5 miliardy EUR) o návrhy v rámci části určené pro mikropodniky a malé a střední podniky (15 návrhů) a části určené pro udržitelnou energii a konektivitu (15 návrhů). Kromě toho byly předloženy návrhy ve výši více než 1 miliardy EUR pro zbývající tři části: udržitelné zemědělství, podnikání na venkově a podnikání v zemědělství, udržitelná města a digitalizace pro rozvoj. 36 Na konferenci bylo přijato prohlášení: http://europa.eu/rapid/press-release_statement-18-2067_en.htm. 13

s cílem navrhnout balíček pomoci na posílení kapacit v oblasti správy hranic a obnovit jednání o zjednodušení vízového režimu a dohodách o zpětném přebírání. V prosinci 2017 podepsaly Komise a Maroko program rozpočtové podpory pro migrační politiky Maroka (35 milionů EUR). Pátá ministerská konference rabatského procesu dne 2. května v Marrákeši prostřednictvím společně přijatého akčního plánu potvrdila odhodlání dále pokračovat ve spolupráci, pokud jde o řešení základních příčin migrace, boj proti převaděčství a posílení navracení a zpětného přebírání 37. Poté, co se počet alžírských státních příslušníků nelegálně přicházejících do Evropy v letech 2016 a 2017 zvýšil o 43 %, v prvním čtvrtletí roku 2018 v porovnání se stejným obdobím v roce 2017 klesl 38. Alžírsko také zůstává tranzitní zemí pro nelegální migranty, kteří se pokoušejí dostat do Maroka a Libye, a alžírské úřady hlásí nárůst počtu osob přicházejících do Alžírska ze subsaharských zemí. EU a Alžírsko se sice dohodly na zlepšení výměny informací o nelegálně přicházejících migrantech, o možnostech legální mobility a o navracení, zatím se to však nepromítlo do konkrétní spolupráce. Další kroky: Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR a členské státy pokračují v úsilí o zvýšenou evakuaci a přesídlování prostřednictvím mechanismu nouzového tranzitu na základě většího počtu doporučení a urychlení přesídlování; ve spolupráci v rámci společné pracovní skupiny Africké unie, EU a OSN nadále pomáhat lidem dostat se z Libye a ve spolupráci s libyjskými orgány ukončit systematické zadržování migrantů; posílit spolupráci se zeměmi Sahelu při boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi v souladu s prohlášením přijatým v březnu v Niamey; dále posilovat dialogy o migraci se zeměmi původu s propojením všech pilířů Vallettského akčního plánu 4. NAVRACENÍ A ZPĚTNÉ PŘEBÍRÁNÍ OSOB Statistiky o navracení za rok 2017 ukazují, že v porovnání s rokem 2016 (493 785 rozhodnutí o navrácení) se počet rozhodnutí o navrácení vydaných v EU v roce 2017 zvýšil o 4 % (516 115 rozhodnutí v roce 2017). Tento nárůst lze z velké části připsat skutečnosti, že se chýlí ke konci velký počet azylových (odvolacích) řízení včetně mnoha, která byla zahájena v době hromadného přílivu migrantů do EU v mnoha případech se zamítavým rozhodnutím. Trvale roste počet rozhodnutí o navrácení vydaných členskými státy, jež byly zasaženy nejvíce, zejména Německem a Řeckem. Nárůstu počtu rozhodnutí o navrácení však neodpovídá podobný nárůst počtu skutečně uskutečněných navrácení. Z informací, které poskytly členské státy Eurostatu, naopak jasně vyplývá, že počet uskutečněných navrácení v roce 2017 klesl téměř o 20 %: z 226 150 v roce 2016 na 188 920 v roce 2017. To se odráží ve značném poklesu míry navracení 39 v celé EU ze 45,8 % v roce 2016 na pouhých 36,6 % v roce 2017. 37 https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/20180503_declaration-and-action-plan-marrakesh_en.pdf 38 Státní příslušníci Alžírska používají jak trasu přes centrální Středomoří (1 980 příchodů v roce 2017, 114 v prvním čtvrtletí roku 2018), tak trasu přes západní Středomoří (3 687 příchodů v roce 2017 a 125 v prvním čtvrtletí roku 2018). 39 Míra navracení je poměr mezi počtem osob, kterým bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, a počtem osob skutečně navrácených (bez ohledu na to, zda šlo o dobrovolný, či nucený návrat). 14

Tento negativní trend částečně vysvětluje skutečnost, že se výrazně snížil počet osob způsobilých k návratu ze zemí západního Balkánu. Spolupráce s těmito zeměmi v oblasti zpětného přebírání vlastních státních příslušníků byla v posledních dvou letech vynikající a usnadňovaly ji účinné dohody EU o zpětném přebírání osob. Díky tomu se v letech 2015 a 2016 podařilo vyřídit nahromaděné zpoždění, pokud jde o návraty, což se následně odrazilo v nárůstu průměrné míry navracení z EU. Nicméně i pokud se nebudou brát v potaz údaje týkající se zemí západního Balkánu, klesla podle celkových údajů o navracení za rok 2017 míra navracení z 34,5 % v roce 2016 na 29,2 % v roce 2017. To lze vysvětlit poměrným nárůstem počtu rozhodnutí o navrácení týkajících se státních příslušníků méně spolupracujících zemí původu nelegální migrace do EU, kterým neodpovídá počet skutečně provedených navrácení. Z toho jasně vyplývá, že členské státy musí vynaložit zvláštní úsilí a zajistit, aby rozhodnutí o navrácení byla účinně prováděna, při čemž by jim práce vykonaná na základě rámce pro partnerství měla sloužit jako odrazový můstek a Evropská agentura pro pohraniční stráž jako klíčový nástroj pro to, aby navracení začalo fungovat. Přestože zajištění spolupráce třetích zemí v oblasti zpětného přebírání vlastních státních příslušníků zůstává pro EU i nadále výzvou, došlo v roce 2017 k významnému pokroku v podobě uzavření několika nových praktických ujednání. Cíle stanoveného v plánu Komise z prosince 2017, kterým je dosažení dohody se třemi partnerskými zeměmi o mechanismech navracení a zpětného přebírání osob, bylo dosaženo 40. Komisí navržená revize právních předpisů o styčných úřednících pro přistěhovalectví rovněž pomůže posílit potřebnou koordinaci v této oblasti 41. V rámci svého návrhu na změnu vízového kodexu 42 Komise navrhla posílit využívání vízové politiky jakožto nástroje pro dosažení pokroku při spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob se zeměmi, které nejsou členy EU. Budou stanoveny přísnější podmínky pro zpracování žádostí o víza pro státní příslušníky zemí, které nejsou členy EU a které při návratech a zpětném přebírání osob nespolupracují uspokojivým způsobem. K dosažení významného nárůstu počtu návratů je však především nutné zapojení členských států do této spolupráce a plné využívání potenciálu těchto nástrojů. Dosud v tomto ohledu existují značné rozdíly zatímco některé členské státy využívají stávající nástroje proaktivním a účinným způsobem, a mohou tak sledovat první výsledky, jiné teprve musí začlenit nové postupy do svých pracovních postupů a začít s jejich prováděním. Komise a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nabízejí členským státům zvláštní podporu, aby jim pomohly tato nová opatření účinně využívat, například pořádají informační semináře s třetími zeměmi týkající se těchto nových postupů. Některá konkrétní opatření, například zřízení nových elektronických platforem (Pákistán) nebo aktualizace stávajících (Šrí Lanka) nebo postupů ověřování státní příslušnosti pomocí elektronických prostředků (Bangladéš), by z dlouhodobého hlediska měla přinést významné výsledky. Rostoucí počet návratových operací probíhá za operační podpory Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž: Do konce dubna 2018 Evropská agentura pro pohraniční a 40 Spolupráce v oblasti migrace s asijskými zeměmi i nadále vykazuje pozitivní trend. Uskutečnila se řada důležitých setkání s Afghánistánem, Pákistánem a Bangladéší. Mezi konkrétní výsledky patří elektronická platforma pro zpracovávání žádostí o zpětné převzetí s Pákistánem a návratové operace v rámci standardních operačních postupů s Bangladéší. Probíhají dialogy s cílem nastolit podobnou úroveň spolupráce mimo jiné s Tuniskem a Nigérií. 41 COM(2018) 303 final ze dne 16.5.2018. 42 COM(2018) 252 final ze dne 14.3.2018. 15